1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 20. února 1904.
Praha
4
article
Na ranut a odpol. lisuy
přodplácí ses
v Praze v adminlstraci
na měsíc . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
na čtvit leta . . . . 7 K 50h
ve flialkácha
na něsle . . . . . . 2 K 30h
Foštont
n tvrí kis . . .. 9Kok
s dvojí ziallkou
na měníe
n čtvrt lta : . . i K
na měsí
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Paříže, 19. února. (C.-B.) Zvláštní
zpravodaj »Matinu« sděluje z Char-
binu: Ruská koncentrace děje se
zcela pravidelně. V krátkém čase
120.000 mužů z divisí sibířské,
kyjevské a varšavské se očekává.
Za 12 dní budou míti Ru-
sovévMandžursku armá du
400.000 muž ů.
Z Kolína n. R., 19. února. »Köln.
Ztg.« sděluje z Petrohradu: Do
Port Arturu přibyl velkostatkář
z Kavkazu Sadyšbekov a nabídl
místodržiteli Alexéjevovi 5000 nej-
lepších jezdců kavkazských, kteři
chtějí vstoupiti do vojska jako
dobrovolníci. Mají své vlastní koně
i zbraně a žádají, aby jim byla
povolena volná cesta. Alexčjev na-
bídku odmítl a Sadyšbekov hodlá
prý žádost svoji v Petrohradě opa-
kovati.
Z Janova, 19. února. Jeden zdejší
list sděluje, že Japonsko zakoupilo
tři čilské válečné lodi a to jeden
pancéřový křižák o 6900 tunách,
menší pancéřový křižák a torpě-
dovou loď. Všechny tři lodi odpluji
v nejbližší době do Asie.
Z Milána, 19. února. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů.«) Jeden zdejší list oznamuje,
že jest jeden armádní sbor italský
pohotově přeplaviti se do Albanie
pro případ, že by Rakousko zahá-
jilo akci vojenskou ve skopljském
vilajetu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Matin
Köln
Artur
Paříž
Chara
Kolín
Petrohrad
Kavkaz
Janov
Japonsko
Asie
Milán
Albánie
Rakousko
6
article
Zlutá horlivost ve Vídni.
Zlutá horlivost ve Vídni.
Již skoro dvě neděle trvá válka rusko
janonská, ale mimo dvojí, zákeřné přepadnutí.
jež provedli Japonci současně skorem v Čemulpu
na Koreji a v Port Arturu, marně vyhlížejí jejich
přátelé v Londýně a ve Vídni po nových vavří-
nech japonských. Všecky útoky dále, na Port
Artur podnikané, byly odraženy, Japonci musí
se prozatím spokojiti obsazováním území — ne-
odvislého, ve válce nezúčastněného státu korej-
ského, jejž „nestranné“ státy americké ku po-
divu nepojaly do svě akce, s takovým nezdarem
k lokalisaci války ohledně územi čínského pod-
niknuté. Oba úspěchy japonské dosaženy byly za
cenu porušeni mezinárodního prá
va, což jim ovšem, při konečném účtování, bude
s náležitými důsledky připomenuto.
Jakkoliv se namáhaly žluté časopisy nahá-
něti vodu na mlýn japonský, neostýchajíce se
až předstírati, že Port Artur jest ztracen a tamní
loďstvo ruské zničeno — obé drží se statečně
dále — vychází z podrobnějších popisů prvních
bojů před touto přímořskou pevností na jevo, že
zpravodajové časopisů vídeňských tendenčně
zkrucovali i zprávy dopisovatelů anglických.
Když pak došly zvěsti, že jak ruské loďstvo vla-
divostocké, tak portarturské vyplulo do širého
moře, tu již již připouštěly, že Rusové přešli
k útoku, ač před tím dokazovaly, že loďstvo to
vlastně sestává již jen ze samých vrakůl
Pro nás odtud plýne, že jest nutno chovati
se k názorům a výkladům listů vídeňských ještě
opatrněji a střízlivěji než dosud, protože jsou
našeptávány nejen vášnivou nepřízní k Rusku,
ale svědčí i o naprosté neznalosti válečných pro-
středků ruských.
Ruska
Japonec
Artur podnikaný
Artur
Rus
Vídeň
Čemulp
Korea
Port Artur
Londýn
Rusko
7
article
Pokud jde o časopisectvo, jež jinak ne-
souvisí s vládními kruhy, odnesou případné
zklamání vlastní jeho čtenáři, jinak jest tomu
však, pokud podobných prostředků se nevystří-
hají ani listy, pokládané za blízké vládě. Tu
může vzniknouti nedorozumění nebezpečné vše-
mu — soustáti.
Takové nedorozumění již již jednou vzni
kalo. Týkalo se otázky, jak bude válka rusko-
japonská účinkovati na Balkán. V listech, vládě
blízkých, vyskytl se názor, že Rusko bude vál-
kou v Asii příliš zaujato, a nebude s to, stejně
důrazně trvati na společné akci reformní v Tu-
recku, tak že Rakousko-Uhersko bude nuceno
samo zakročiti —. buď o své újmě dle jedněch
officiosů, neb ve shodě s Ruskem dle druhých.
A hle, tato domněnka již přešla do časopisů za-
hraničných, již způsobila rozsáhlou rozpravuo
tom, jak se zachovají ostatní státy a — dočkala
se zároveň velmi rozhodného prohlášemí ru-
ského, že akci reformní v Turecku věnuje nyní
ještě výdatnější pozornost, ba, že přímo pohro
zilo Bulharsku, kdyby podporou ruchu makedon-
ského mařilo provedení oprav a pracovalo k válee
s Tureckem.
Do podobného nebezpečí uvádí i vládní listy
videňské nejnovější osvědčení ruské, v němž se
doznává, že počáteční, úskočně nabyté úspěchy
janonské způsobily v národě ruském veliké roz-
bořčení a žádost odvety. Vláda ruská slibuje, že
vykoná tuto odvetu, ale zároveň upozorňuje, že
nutno třeba času k tomu, a tudíž i trpělivosti.
Prohlášení toto jest právě tak upřímné, jako bylo
doznání nehody před Port Arturem. „Veliká
vzdátenost napadeného územi a přání carovo,
zachovati mír, jsou toho příčinou, že nemohly
býti vykonány dlouhé přípravy
kválce. Bude to vyžadovati mnoho času, než
bude Japonsku zasazena zasloužená rána, aniž
Port
Balkán
Rusko
Asie
Rakousko
Uhersko
Turecko
Bulharsko
Japonsko
8
article
by se při tom zbytečně prolévala krev. Ru
sko tedy musí trpělivě vyčkati událostí.“
Rusové, kteři vědí, že bojiště leží od středu
jejich moci na tisíce kilometrů, kteří vědí, že
Japonsko jest nejmoenější stát asijský, že těš
se přízni Angličanův a Američanů, dovedou če-
kati a pochopí též, že nebude zbytečně prolévána
krev, t. j., že k rozhedné ráně nedojde, dokud
vítězství ruských sil nebude nepochybné. Rov-
něž vědí, že za nynějšího zimního počasí sou-
středění vojska na obrovskou vzdálenost nemůže
se státi tak hladce, jako v době letní.
Ve Vídni by to sice také mohli věděti, ba
mohli by i viděti, že Japonci na půdě korejské
přes to, že tam již mají přes stotisíc vojska.
dosud žádným vítězným výkonem se nemohou
pochlubiti, a že asi ani jim nebude nynější doba
zimní příliš přízniva. Ale to, co jinak jest úplně
přirozené a pochopitelné — proměňuje se náhle
ve výkladech vídeňských v naprostou válečnou
nehotovost Ruska se všemi přívlastky korrupce.
zpronevěry, nepoctivosti, jaké se vyskytují při
válečných dodávkách v zemích a státech tak mo-
dorních, jako Anglie (viz průběh vyšetřování v
válce burské). Anglie však proto přece jen boj
onen dobojovala, proč by Rusko se svou více než
třístaletou zkušeností v bojích s Asijci též nemělo
miti prostředků k vítěznému provedení nynějš
války?
Rus
Angličanův
Američan
Japonec
Japonsko
Vídeň
Rusko
Anglie
9
article
Japonci sice dosud nezaujali ani pídě ruské
neb mandžurské, Rusy obsazené půdy, ale ve
Vídni již mají za to, že ustoupí Rusové nejméně
aspoň k Charbinu. Tím, dokládá starostlivě na př
„Fremdenbl.“, blízký ministerstvu zahraničných
záležitosti, velmi mnoho se obětuje: především
morální účinek na nepřítel .
Tímto pochopením a ličením situace na
bojišti se však koná velmi podezřelá úsluha —
zachování míru v Evropě, zvláště na Balkáně
Bylo-li již při počátku války některým kru-
hům žádoucí, doporučovati samostatný postup
na Balkáně, co bude se doporučovati nyní, kdy
domnělá slabost ruská jest doložená vzpomenu-
tým prohlášením vlády ruské?
Japonec
Rus
Charbin
Evropa
Balkán
10
article
Avšak takovéto upřílišněné výklady o ne
hotovosti Ruska podivně se vyjímají a vzbuzují
zvláštní myšlenky, srovnají-li se se zprávami
horečném zbrojení v Anglii, o podivném vyjedná-
vání mezi Anglil a Španělskem, o výstrahách
daných Francií Španělsku, o mobilisaci Špa-
nělska, o přípravách námořních v Italii, ve
Francii, o přípravách, jimž nedovede se již vy-
hnouti ani malinké — Dánsko! Ještě podivněji
se vyjímají jednostranné a tendenční výklady ty
v okamžiku, kdy Japonsko svým vyslancem, po-
bádané Anglií, činí ve Vídni námitky proti pro-
hlášení ministra zahraničných záležitostí, že ob-
chod a průmysl nabude možnosti dodávek pro
obě válčicí strany. Zdaliž těmito výklady nepod-
kopává časopisectvo vídeňské půdu pod vlast-
ními hospodářskými zájmy, zdaliž neosamocuje
říši na všecky strany, ač by zvláště Anglii se
mělo připomenouti, kde a co vše kupovala ve
státech neutrálních za své války v jižní Africe.
Jen aby ve Vídni svého žlutého nadšení
úsilí, vylíčiti Rusko hodně málomocně, ještě ne-
litovali. Jsou jisté okamžiky, kdy jest velmi ne-
výhodno, seděti na dvou židlích.
Rusko
Anglie
Španělsko
Francie
Dánsko
Japonsko
Vídeň
jižní Afrika
11
article
Nepohodlni čeští úřadníci.
Ve Vídni, 18. února.
Zvěděli jste již telefonem o deputaci, jež
dostavila se sem z okresu mosteckého, abyu
jednotlivých ministrů stěžovala si na přeplňo
vání »německých« úřadů českými úřadníky, již
jazyka německého ani znalí nejsou, kteří s oby-
vatelstvem styky nepěstují a jejichž prý hlav-
ním úkolem je říditi agitaci, nesoucí se za poče
štěním německých měst a krajů.
V deputaci té nalezali se tenkráte výhradně
poslanci, bez ohledu ke které se hlásí frakci,
tím že páni nevyčkali ani svolání rady říšské,
chodili z jednoho ministerského úřadu do dru
hého a pomlouvali, však při tom prozradili
dosti neopatrně, oč jim vlastně jde. Ne snad
o to, aby jako Němci souzeni byli opět Němci
proti kterémužto přání, kdyby splniti se dalo.
nejméně my bychom protestovali, kteří velmo
dobře víme, co to znamená, když národní od-
půrce koná právo.
Němec
Vídeň
12
article
Ostatně není agitace německá ani tak obrá
cena proti justici, jako proti ostatním oborům
veřejné správy, najmě ale proti úřadníkům finan-
čním, tak jakoby byli tito výhradní doměnou
příslušníků národa našeho, jako bychom ve
finančním ministerstvu rozhodovali my.
Dle zpráv vídeňských listů dostalo se slavné
deputaci odpovědi, jaké se ji dostati musilo.
Pání ressortní ministři ohradili se velmi roz-
hodně proti tomu, že by snad byl úmysl jejich
při obsazování míst Němeům škodit
a straniti Čeehům. Nebylo tohoto ohra-
žení ani zapotřebí. To přece ví a vidí každý
že Němcům v byrokracii křivda se neděje.
A kdyby byla snad pochybovala o tom — de-
putace německých poslanců, mohl je prostě pan
ministr vzíti za ruku a vésti z jedné kanceláře
do druhé. Již tam byli by zvěděli, mnoholi
úřadníků v místech, jež něco vydají, je Němeů
a mnoho-li Čechů
Však páni znají také doma dobře poměry, než
abychom jim je musili teprve vykládati. Tam,
kde místo příjemné, výnosné, a
v českém či v německém kraji, tam
všude Němec. Kde místo zodpovědné, spo-
jené s namáháním a s praci, místo nepříjemně,
tam — nalezneme Čecha!
Snad by konečně i na tato místa dosadili
Němce, kdyby jich bylo, ale p. dr. Körber měl
pravdu, když odvětil mluvčímu deputace panu
dru. Zd. Schückrovi: »Což mohu německé úřad-
níky ze země vydupat ?«
A zrovna tak vyslovil se ministr finanet
pan Böhm-Bawerek, jenž vytknul pánům, že
velkou chybou je nechuť německých úřadníko
Němec
Čecho
doktor
Körber
Zdeněk
Böhm
Bawerek
13
article
k češtině. Čech prý se naučí německy každý.
o Němci se to říci nemůže. A to prý příčinou,
proč tak mnozi příslušníci kmene německého
s nedostatečnou kvalifikací jazykovou nastupují
kariéru. A co na to odvětil pan Schücker ? Oto
že právě se jedná! Proč prý se tedy na
Němelch žádá znalost češtiny?
Nechť tato zbytečná podmínka se
prostě vypustí a bude dobře.
Ostatně prý Čechové také neumějí německy
aspoň prý se nedovedou smluvit s obyvalelstvem,
jež prý mluví dialektem.
Vypustit znalost češtiny ! Jako by znalost
ta již vypušlěna nebyla. Kdo zná poměry, vi
od koho jen znalost češtiny se žádá, až p
jakou dietní třídu tato podmínka sahá a jaká
to čeština je, jejíž znalost se od pánů kompe-
tentů na určitá úřadnická místa žádá.
Konstatujeme výslovně a zřejmě.
že přes zjevný předpis zákona
dnes pro úřadnické misto ve sm-
šeném kraji je neznalost češtiny
vlastně výhodou a premiem. Vždy
lze dokázati, že kompetenti ja-
zyka českého neznalí mnohem
dříve postoupilř, než kompetent
čeští, kteří dávno před nimi byl
na řadě.
Němec
Schücker
Ota
Čecho
Čechy
14
article
Oč tedy žádala deputace, to se již děje,
Oč tedy žádala deputace, to se již děje,
a nebylo třeba, teprve o to se ucházeti.
Od té doby, co byla odvolána jazyková
nařízení, panují vůbec v Čechách poměry, jež,
aby vyhověno bylo hýčkaným Němcům, jimž
nesmí se toho nejmenšího státi na úkor, jsou
pravým paskvilem zákonnosti a zvyklosti . ..
K vůli tomu nemusili se pánové z Mostu
ani namáhat.
Však neznalost dialektu, na straně české
A tu se tážeme: Vyznají se snad Němci v dia-
lektech německých, které se v Čechách mluví?
Rádi bychom vyslechli rozhovor Čechoněmce
z Krkonoš, jenž mluvi zkomoleným a ll a m an-
ským dialektem, tak zvaným slezským.
s Čechoněmcem z Rudohoří, který zase mluv
dialektem franckým. Neporozuměli bys
vůbec a rozešli by se, jako kdyby setkal se Angli-
čan se Švedem.
Však páni vědí, že na tom nic nesejde,
mluvíli pravdu či ne. Jde tu o agitaci a zté
jedině je Němectvo dnes živo.
Němec
Čechoněmec
Čechy
Most
Krkonoše
Rudohoří
Angl
15
article
Delegace.
Z Vídně, 19. února.
Všeobecná rozprava o řádném rozpočtu vo-
jenském byla dnes dokönčena. Pozoruhodných
mementů bylo dnes několik. Jsme zajisté chrá-
něni proti domněnce, jako bychom byli politi
ckými stoupenci vůdce t. zv. klerikální strany
slovinské, dra. Šusteršiče, alo musíme mu dáti
za pravdu, pravil-li dnes: „Svolila-li koruna
k interpretaci svých práv, klerými se omezuji
práva ta, mohou spřáteliti a smířiti se s omeze-
ním takovým i poslanci, zvláště náležejí-li straně
která se zove lidovou.“
Dlouhou řečí zasáhl do debaty professor
zdejší vysoké školy zemědělské, dvorní rada dr
Morehet. Pravil, že mluviti bude sine ira e
studio, ale po tom, co řekl, musíme říci, že
mluvil sice sine studio, ale s hněvem. Mlu-
vil, neznaje věcí, neznaje skutečnosti, ale mluvi
s předpojatosti proti všemu, co není německým.
Jen veselost vzbuditi může a vzbudilo také jeho
rčení, že Němci oprávněné požadavky jazykové
uznávají a že nikdy se nevzepřeli praktické po-
třebě po naučení se jazykům neněmeckým.
Třeba jen konstafovat, jak chovali se Němei
proti slovinským parallelkám v Celji, jak proti
moravské české technice, jak proti vnitern
češtině, jak v poslední době dokonce smazat
chtěli veškery stopy slovinského jazyka vnějšího
v Korutanech. P. Marchet vidí a hledá jen samé
obtíže, které mají prý Němci, nucení jsouce učiti
se jazykům neněmeckým; ale nevidí, jaké po-
tíže mají Neněmci, jsou-li nuceni učiti se jazyku
německému, zajistě měrou mnohem větší než
jakou nutí se úřadníci a důstojníci jazyka ně
meckého.
Šusteršič
Morehet
Němec
Vídeň
Korutany
ira e studio
16
article
Dr. Kramář ve své účinné polemice proti
tomuto dolnorakouskému řečníku konečně po-
věděl dnes Němcům pravdu: že své vlastní pří-
vržence, syny a děti vyličují jako duševní za-
krsalce, tvrdí-li o nich neustále, že se nemohou
naučiti jazyku jinému, při čemž ukázal, kteral
Němci na severu Evropy velmi dobře učí se
ruštině a položil tedy otázku, zda snad Prušácí
vynikají duševně nad jižní své bratry? Delegáo
Marchet má hrůzu před vyučováním jednomu
předmětu ve školách vojenských jazykem ne-
německým, děsí se myšlenky, že by čeština
mohla míti stejné postavení ve školách těch, jako
maďarština, ba tento člověk, o kterém se my-
slilo, že je co nejspravedlivější, nejumírněnější
nejkonciliantnější, křičel proti jakýmkoli ne-
německým nápisům na kasárnách, předpovídaje.
že se z toho vyvinou stejné sféry, jako z nápisů
na silničních tabulkách.
V jedné věci měl tento Němec pravdu, čině
totiž Maďarům výtku, že vše, co jest v Uhrách,
vydávají za maďarské, na př. udávajíce, že jich
jest ve druhé polovině říše 20 millionů, kdežto
vlastně počet jejich obnáší 8.7 mill., počítaje
v to t. zv. Maďary korunové, o kterých kdosi pra-
vil, že mezi nimi jest mnoho takových, kterým
se koruna odpustila. Ale nečiní-li Němci v této
polovině říše totéž, co vytýkají Maďarům? Ne-
předpokládali-li oni, tvůrcové dualismu, že tato
polovina bude německou? Nebyl to dnes také
tentýž pan Marchet, který bránil se i proti če
ským nápisům na kasárnách, byť v městech nej
češtějších?
Nikoli poprvé tyrolský konservativec dr
Tollinger mluvil proti souboji ve vojsku.
Nemluvil poprvé a zajisté také nikoli naposledy
Není též ministr Pitreich posledním ministrem
vojenství, který s ním bude souhlasiti. Ale sou-
boj zůstane. Čestný soud vojenský jest vždycky
doktor
Kramář
Němec
Maďar
Marchet
Tollinger
Evropa
Uhry
mill
17
article
silnější než trestní a kodex vždy silnější než
reglement. Máme teď v Rakousku velkou, roz
větvenou ligu protisoubojovou. Soubojů však ne
ubylo. Stejně jako máme v Evropě velkou, široce
založenou mírovou ligu, ale válkám nezabránila
Jako byl prvním řečníkem ve třídenní de-
batě delegát český, tak byl také posledním řeč-
níkem dr. K ramář. Za všeobecné pozornosti
promluvil o válce ve východní Asii, vyličuje, jak
jednotlivé akty japonské jsou příkrým a hrubým
porušením práv mezinárodních i civilisace a při
pomínaje, že jde ve válce té o nebezpečenství,
jakého od doby vpádu mongolského do Evrop
nebylo, že jde o nebezpečí stejně vojensky jak
hospodářsky veliké.
Ovšem nemohl český mluvči souhlasiti
s výzvou pana Marcheta: „Hr na Uhry!“ V po-
lemice s tímto delegátem, tolikéž pak se Vše-
němcem Kliemannem a německým nacionálem
Kaisrem, v polemice obratné a rozhodné prohlá-
sil, že tato polovice říše jest a zůstane v kontri
bučním sthvu naproti Zalitavsku, dokud budou
Němci považovati svým předním úkolem, aby
český úřadník presentoval ve Vodňanech kvi-
tanci německou, dokud Předlitavsko bude roze-
rváno bojem česko-německým, poněvadž stá
vniterně oslabený, nemůže úspěšně čeliti vni-
terně spořádanému.
Užil mocných akcentů, když položil poža-
davek, aby důstojník úplně a cele rozumě
vojínu, jemuž veli a byl schopen mluviti s ním
jeho mateřským jazykem nejen v míru, ale také
a zvláště v kritických okamžicích, ve kterýeh
výdán jest vojín palbě, jejíž původ jest nevidom.
Položil požadavek ten se stanoviska národníhe
i všelidského.
jítbata
Marchet
Kaiser
Němec
Rakousko
Evropa
Asie
Hradec
Uhry
Zalitavsko
Vodňany
Předlitavsko
18
article
Výklady své, které co nejpozorněji poslou-
chány byly celou delegací, zakončil zástupce tá-
borské městské skupiny prohlášením, že češt
delegáti, hlasujíce proti společnému rozpočtu
činí tím projev proti rakouskému systému vlád-
nímu, který je systémem neupřímnosti, systé
mem nepřálelství k národu českému.
Čtyři delegáti čeští promluvili v debatěo
řádném rozpočtu vojenském. Všichni tlumočili
smýšlení lidu českého způsobem nepokrytýma
rozhodným. Ale nehledě k těmto momentům
strannickým, musíme říci, že řečnické jich vý
kony po každé stránce nejen se rovnaly nej-
lepším výkonům na straně německé, nýbrž je
mnohem předčí. Čeští delegáti by si směle přáti
mohli, by porovnáno bylo vystoupení jejich s vy-
stoupením pánů na levici. Tak zakončena tří-
denní diskusse pro poslance a delegáty českéc
nejčestněji.
Z Vídně, 19. února. (C.- B)
Na počátku dnešní plné schůze rakousk
ministr Pitreich odpověděl na některé dotazy, mez
nimi na Biankinovu po používání olejových sardynek
že se na to nepomýšlí, protože nehodí se sardýn
kové konservy k zásobování vojska.
Námořní velitel bar. Spaun odpověděl na Sylve-
strův dolaz po poměrech dělnictva v puljském arse-
nálu, že zachází se s dělníky slušně a pečuje se
jejich dobro a odmíti stesky na smutné poměry mez
terstským dělnictvem.
Pokračuje se v rokování o řádném vojen
ském rozpočtu.
Del dr. Šusteršič poukazoval k hospodářskému
úpadku jako následku vnitropolitické situace a spo-
jenému s ním vzrůstu vystěhovaleckého hnutí, jež
mohlo by se státi citelným při doplňování armády.
Pitreich
Spaun
doktor
Šusteršič
Vídeň
19
article
Co se týče omezujícího výkladu vojenských výsost
ních práv koruny, je věcí panovníka, jenž souhlasi
s Uímto omezením, aby nevznikly z toho nijaké dů-
sledky pro rozdělení společné armády. Parlamentu
nezbývá než konstatovati, že toto omezení platí pro
Uhry tak jako pro nás. Povážlivějšími jsou koncesse
propuštěně Maďarům. Uvažuje zevrubně o soubojíeh
v důstojnickém sboru a nabádá ministra, aby rozře-
šil tuto otázku ve smyslu právního vědomi obyva
telstva a končí svou řeč přáním: Kdyby snad armáda
v krátké době byla povolána k obraně našich zájmů
kéž nese slavný prapor habsburského rodu vítězně
do nepřátelských řad.
tenUí
Maďar
Uhry
20
article
Del. Marchet jednal o novém ozbrojení dělo-
střelectva a nabádal k spoření. Zda bronz neb ocel
mohou rozhodnouti jen kompetentní zodpovědní
činitelé. Delegace přesvědčila se, že ona záležitost
nalezá se v rukou předních odborníků. Budou-li
rozhodnutím pro bronz zklamány naděje průmysl-
níků, ať vojenská správa nahradí to průmyslu jiným
způsobem. Pojednávaje o reservátním výnosu mini-
sterstva vojenství, prohlašuje, že znalost plukovn
řeči požaduje se vším právem, ale nesmí se prý
překročiti míra skutečně potřebná, požadavky nesmí
se přepínat. Ať řekne ministr, je li pravda, že dů-
stojníci musí ovládati plukovní řeč slovem i písmem
Z malých požadavků, které prakticky do jisté míry
jsou oprávněny, vznikají později veliké národní
otázky. Nebyli bychom se ocitli v nynější situaci
k Uhrám, nejsouce tísněni vnitřními spory, které vzni-
kají s jiné strany. Boj o samostatnost armády v
Uhrách vznikl jen z pohnůtek státoprávních. Ani
ministr nenalezl nijakých vojenských důvodů pro
ústupky. Okamžitý ústup oficiálních Uher od poža-
davku maďarské služební a velicí řeči plyne jen z
věcných důvodů. Mimo Julia Andrásse nikdov
Uhrách nedoznal veřejně, že trvá při pospolitost
armády a německé řeči služební a velicí.
Andráss
Uhry
21
article
K čemu překládání uherských důstojníků, ne-
má-li býti přípravou k uherské armádě v maďarském
duchu. Řečník popírá rozhodně snášelivost Maďar
s Nemaďary. Ministr praví, že ústupky Uhrám jsou
nepatrné, ostatní vojáci říkají, že meze jest překro-
čena. Ať dopadne hlasování o rozpočtu jakkoli,v
otázce ústupků Uhrám je minění jen jedno. (Po-
chvala.)
Del. M. Vasilko poukazuje na politické zmatky
v obou částech říše a jejich neblahý účinek na odvod
a vojenské předlohy a ubezpečuje, že rakouští Ru
sové budou vždy hlasovati pro tento státní poža-
davek, domnivajíce se, že nynější krise dopomůže
k právům národům, již byli dosud zanedbáváni. Brojí
proti ústupkům uherským, neboť domnívá se, že ma-
ďarské velikášství se jimi nespokojí.
Předseda napomíná řečníka, aby neužíval takých
výroků.
Maďar
M Vasilko
Uhry
22
article
Del. Vasilko troufá, že ve Vídni najdes
silná ruka, jež udělá přítrž takým aspiracím a za-
vděčí si v Uhrách síly, jež sympatisují s rakouskými
snahami a tak postaví stát na jiné nohy, než jsou
nynější. Vyslovuje povděk nad reserválním výno sem
ministrovým a osvědčuje své sympatie Rusku, vál-
čícímu ve východní Asii. Ať dopadne tato vojna
jakkoli, na Balkáně stane se obrat, jenž nám bude
velkým břemenem. Ubezpečuje ministra vojenství
svou důvěrou, prosí ho zároveň, by používal rakou-
ských Rusů jako stráže proti vnějšímu nepříteli, ale
ne — jako stávalo se ve východní Haliči — při do-
mácích různicích.
Del. Dolugan poukazuje na velká břemena ozbro-
jeného míru. Rád by, aby tridentští vystěhovalci,
V drobném prodejit
ranní čísle o sobě . . . za S
odpolední
. za zh
Ve dlialkách na venkorě-
ranní číslo. . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově zapřed.
Předplacení a Iorerty přijímá zdmini-
strace v Marlnnské ulici č. 3.
Tam nachězejí ze též redskee
tiskárna s erpedico „ Národnich Listů“.
Eukopisy se novraceji
Vasilko
Rus
Vídeň
Uhry
Rusko
Asie
Balkán
Halič
Marlnnský ulice
23
article
vracející se do svého domova, nebyli považování za
zběhy, neboť nouze nutila je opustiti jižní Tyroly
Přimlouvá se za hospodářské povznesení své,
sami zanedbáváme užší domoviny, za dvouletou
službu a j. výhodu pro zemědělce, za zrušení pev-
nostních reversů, podotýkaje, že dnešní ministrovy
odpovědi na dotazy uspokojují jen částečně. Na-
vrhuje, aby se rozdávalo vojsku víno na pochodech
namáhavých a naléhá na odstranění soubojů a na
šetření náboženských citů mužstva.
Del. Kliemann prohlašuje, že všeněmecká strana
nemůže hlasovati pro rozpočet, protože vojenská
správa povolila Uhrám přehojně ústupky vzhledem
k jejich zjevným snahám o samostatné vojsko. Je
pro samostatnou uherskou armádu, ale na uherský
vrub. Stačí, bude-li společenství zabezpečeno slou-
čením vrchní armádní správy v rukou panovníko-
vých. Dosavadní maďarské úspěchy jsou první etapou
ke zřízení samostatného vojska. Z Košutova návrhu
na vyloučení habsburské dynastie z Uher (podaného
na debrecínském sněmě v r. 1848) soudí, že tyto
tradice působí v Uhrách po tu dobu.
Předseda brojí proti takým výrokům.
Del. Kliemann protestuje proti zbytečnému
prý a ničím neodůvodněnému reservatnímu výnosu,
jejž považuje za jazykové nařízení vojenské a ne-
pochopuje, jak Derschattova resoluce mohla býti ve
výboru podána a přijata. Ohražuje se, aby se z ní
vyvozovaly praktické důsledky, protože výbor výboru,
jakým je delegace, nemá práva rozhodovati o změně
ústavy, kteréžto právo ma pouze říšská rada. Před-
náší různá přání — také o 2leté službě — ale bez
rozmnožení kontingentu, o zrušení losování, kon-
trolních schůzí, o vyrovnání zvěrolékařských škol
s jinými, o důstojnické hodnosti pro zásobní úřad-
níky a j.
Košutův
Derschattův
Uhry
výbor výbor
24
article
Del. Tollinger není spokojen s poslavením vo-
jenské správy k protisoubojové lize, lituje, že souboje
mezi důstojnictvem neustávají a vojenská správa
nedbá o jejich omezení. Ptá se ministra, postará-li
se, aby důstojník nebyl kárán nebo vyloučen z dů-
stojnického sboru, osvědčuje své náboženské smý.
šleni.
Del. dr. Kramář prohlašuje, že český národ stojí
s upřímnou sympatií na straně Ruska, jež bylo zlo-
činně k vojně douuceno. Prosíme, by nebesa žehnala
ruským zbraním. Působí velmi mile, že právě v tak
těžkých dobách naše politika dle ministrova prohlá
šení zaujímá k Rusku postavení přímé a loyální,
a můžeme bezpečiti se, že nebudou se opakovat
události z r. 1854, jež způsobily říši tolik škody.
V tom případě starali bychom se o cizí záležitosti.
Naopak však loyalita, již zachováme k Rusku, zvlášt
v balkánské politice, může smazati velmi mnoho
neblahých upomínek a může vésti k upřímnémua
srdečnému poměrů mezi oběma státy, takže za vý-
voje dnešní politiky prospěje celé Evropě a zvláště
také naší říši. Řečník zatracuje ostře noční přepadení
ruského loďstva od Japonců, zajímání ruských lodí
před určenou lhůtou a prohlašuje okolnost, že Ja-
ponsko nepodalo žádného ultimata, za zlomyslné po-
rušení mezinárodního práva. Je-li pravda, že Ja ponci
klamali ruskými signály a prapory, je to nejtěžším
zločinem proti právu mezinárodnímu. Divili bychom
se, kdyby si evropské mocnosti netroufaly proli
Japonsku omezit aspoň na nejnutnější věci styky
s diplomatickými jeho zástupci.
Tollinger
Del
doktor
Kramář
Japonec
Rusko
Evropa
Japonsko
25
article
Řečník poukazuje na hospodářské následky vy-
chodo asijské vojny, jež má zvlášť v tomto ohledu
ohromný význam a dovozuje z toho, že celá Evropa
jest interesována na šťastném pro Rusko výsledku
vojny a sice na jeho úplném vítězství. V případě ví-
tězství mělo by Rusko diktovati podmínky, jež by
odvrátily japonské nebezpečí od Evropy na dohled-
nou dobu, ne-li navždycky.
Uvažuje o poměru k Uhrám, praví, že také jeho
neuspokojuje zcela heslo: »až sem a ne dál!« pro-
tože v Rakousku dospělo se k metě, kde z fatalismu
podvoluje se všemu, co přijíti musí a spolehá na ty.
kdo řídí politiku. Marchetově přímluvě za ostrý po-
stup mnoho nedůvěřuje. Rakousko nevzmůže se
k jinému postavení, dokud nezmění se národní po-
měry a boje mezi Němci a Čechy neustanou, nebot
tak zviklaný stát není schopný žádného boje, dokud
Němeům bude více záležeti na tom na příklad, aby
úřadník ve Vodňanech kvitoval svou gáži německy.
než na škodě, vyplývající z tohoto národnostního
sporu. Páni za Litavou předloží záhy maďarské kvi-
tance, jež musíme honorovati my.
Dvorní rada Marchet posuzuje celou vnitřní po-
litiku se stanoviště ústupků. Cesta malých ústupků je
věru nejhorší a ku podivu, že vyslovuje se náhled, že
ústupkem je, jedná-li se ve státu po právu a plní-li
se zákony. Kdyby došlo k odhodlání a právo dalo se
úplně a cele a provedla rovnoprávnost, jak ji národové
potřebují a jak se jim jednou dáti musí -- jen že
dráže než dnes — nedošlo by k takým konvulsím
a slabostem, jimiž nyní náš stát trpí. Dnes dělá se
ze všeho národní koncert.
Němec
Čecho
Evropa
Rusko
Uhry
Rakousko
Vodňany
Marchet
26
article
Del. Kliemann vypátral v čl. 19. st. zákl. zá-
konu, že se tam stanoví slátní řeč německá. Pravdu
má del. Fiedler, pravě, že pánům, již navrhli Der-
schattovu resoluci, šlo blavně o ochranu němčiny ve
vojště. Resoluce teď zanikla a všichni, kdo tehda pro
ni horlili, nebudou litovati jejího skromného výsledku.
Naproti del. Kaisrovi, jenž prorokoval záhubu
vojska pro vydání reservatního výnosu, poznamenává
řečník, že teprve na Kamenném poli přesvědčil se
úplně, že onen výnos nebyl vydán z příčin národně
politických, nýbrž čistě vojenských, avšak zároveň
přesvědčil se také, jak velkou zodpovědnost převzali
důstojníci a že bez znalosti plukovní řeči není možný
mezi důstojníky a mužstvem dokonalý a úzký po-
měr. Obrovská převaha pěšího mužstva nad důstoj-
nictvem vyžaduje, aby důstojníci osvojili si plukovní
řeč a není pochyby, že němečtí důstojníci při dobré
vůli naučí se česky tak snadno jako polsky aj-
Ministr vojenství, jenž zná dosti celé Rakouskoa
skoro všechny jiné národy, a ví, co je moderní voj-
sko, ví také, že naše vojsko musí představovati ná-
rodní rodinu, jež v Rakousku žije a každý národ
musí nalézti ve vojště, má-li býti statečným a poho-
tovým, ochranu a záštitu. Ministr miluje vojsko, zná
svou povinnost a neprodá politické koncesse za hla-
sování. Nedělá ze správy svého odboru žádný kravský
trh a proto si získal náklonnost všech. Připominá
srdečnou pochvalu, již dostalo se ministrovi ve vý-
boru a troufá, že ministr nedožije se zklamání. Je
přesvědčen, že bude konati svou povinnost a spiše
vzdá se svého postavení, než aby nemohl vykonati
svou povinnost. Z toho patrno, že Čechově mohou
chváliti také Němce, chovají li se po právu a slušné
k ostatním národnostem.
Kliemann
Fiedler
Kaisrův
Čechův
Němec
Rakousko
der
27
article
Řečník doufá, že celý důstojnický sbor učiní
ministrova slova skutkem a ministr sám postaví se
přísně proti všem, již hledí dokazovati své arcičlo-
věctví posměchem a opovrhováním ostatními ná-
rodnostmi. Doufá, že ministr odstraní také zbytečné
příkrosti ve styku se stranami a jednotlivými korpo-
racemi. Diví se, že z nápisů na kasárnách dělá se
casus a myslí, že by bylo dobře, kdyby naše veřejné
záležilosti vyřizovaly se méně malicherně. Troufá
že ministr bude konati svou povinnost a to je nej-
lepší způsob dosíci důvěry nejen jedněch ale všech
národů říše. Setrvá-li vojenská správa na dráze, po
níž ministr jest odhodlán teď postupovati, důvěra do-
staví se sama sebou.
Dle toho, co řečník řekl, mohlo by se mysliti,
že bude hlasovati pro rozpočet. Nikdo by nebyl nad
něho šťastnější, kdyby tak, jako zástupce českého ná-
roda, mohl učiniti, leč vnitřní poměry říše to nedo-
volují. Nakládají s námi v této říši macešsky. My
chceme poctivě stát, jeho sílu a neodvislost a za to
nás jen rozhořčují a odmítají. Naši vojácí patří k nej-
lepším v armádě a našemu národu odplácí se ne-
vděkem a urážkami. Dáváme státu vše ochotně a on