Dne 7. července 1900.

KATOLICKÉ

LIST Y.

Číslo 184. Strana 3.

Dorozumivše se s Monastýrem — majitelem toho pozemku — abychom ukázali aspoň tímto malým skutkem Naše dávné upřímné a neoblomné přátelství naprotiv vys. vládé J. Vel. cara Nikolaje II, mocného a upřímného Našeho a celé Černé Hory protektora a sv. pravoslavné církve ochránce, darujeme dnes na véčné časy místo ruské císařské vládě — —« V neděli dne 3. června byl posvěcen a položen základní kámen k nové budově. Základní kámen po- světil metropolita Mitrofan u přítomnosti celé knížecí rodiny, ruského admirála Birilova, jenž zvláště za tím účelem dojel se sedmi námořními dů stojníky a zá- stupců všech diplom. sborů. Po církevní slavnosti byla snídaně v polním stanu na stavebním místě. Kníže Nikola pronesl vzletný a upřímný přípitek caru Mikuláši a ministr- president Gubaslov knížeti. Odpoledne byli ruští důstojníci návštěvou v ra- kouském vyslanectví, kdež se súčastnili rodinné za- hradní zábavy.

Večer navštívili ruští hosté divadlo, kdež se jim ku poctě dával »Kňaz Arvanil«, dílo knížete Ni- koly I. Na konci byl živý obraz »Odevzdání hradu Skadru od Turků«. V květnu se sešla černohorsko-turecká komise v Kolašinu, aby rozřešila některé pohraniční spory mezi Turky a Černohorci. Komisi řídili turecký Šem- sedinpaša a černohorský M. Meoenica, zástupce okružního kapetána kolašinského. Na žalobu bjelopolských Srbů, že turecký aga nutí svoje křesťanské poddané pracovati v neděli, ano jednou i na Boží Hod velikonoční, nařídila komise, že pro budoucnost nejenom, že nesmí žádný aga v neděli nutiti nikoho do práce, ale i kdyby chtěl některý křesťan pracovati, nesmí mu za ten den žádné mzdy platiti. Paša vyzval všechny sobě podřízené Turky, aby zákona toho šetřili a nařídil, aby kaž- dému, kdoby zákon ten přestoupil, ihned chalupu zapálili. Jest to sice trochu po turecku, ale radikální pro- tředek a dobře působí.

Zprávy cirkevní. Církevní slavnost. Dnes se koná památka sv. Vilibalda biskupa. Týž narodil se asi roku 700 v Anglli z rodičů stavu urozeného. Otec jeho Richard byl spřízněn s anglosaským dvorem krá- lovským, jeho matka Bona byla blízká příbuzná sv. Bonifáce. Malý Vilibald jsa tři roky stár, roznemohl se nebezpečně. Rodičové vidouce všecku lidskou ná- mahu marnou, zaslíbili chlapce službě Boží, pakli se uzdraví. Synáček nabyl skutečně zdraví. První svá studia konal v klášteře Valtheimském. Dokonav studia, podnikl roku 720 pouť do Říma a odtud ne- bezpečnou tehdáž pouť do Jerusaléma. Meškaje sedm let na Východě, vrátil se roku 729 do Italie, a sice se uchýlil do kláštera na Monte Casino. Jsa pa- pežem Richardem III. vyzván, aby byl sv. Bonifáci nápomocen v apoštolování Německa, odebral se svatý Vilibald do Bavor, kde zřídil biskupství v Eichstädtu. Svěcení pallií. Na svátek sv. apoštolů Petra a Pavla světil sv. Otec u přítomnosti mnoha prelátů a auditorů římské soty pallie, odznaky to právomoci metropolitů katolické církve. Po vykonaném svěcení neseny byly pallie procesím v chrámu sv. Petraa potom uloženy do schránky, zlatem vykládané, k tomu účelu darované Benediktem XIV. Schránka jest umístěna v kryptě, kde odpočívají ostatky sv. Petra. U sv. Markéty v Břevnově bude poutní slavnost konána následovně: V pátek, 13. července v den sv. Markéty bude ranní mše sv. zpívaná; velká pak o 9. hod.; odpoledne o půl 4. hod. li- tanie se sv. požehnáním V neděli, dne 15. července bude ranní mše sv. zpívaná o půl 7. hod., o 9. ho- dině pontifikální mše sv., o 10. hod. slavnostní ká- zání, o 11. hod. tichá mše sv., odpoledne o 1/24. ho- dině slavné nešpory se sv. požehnáním.

Sv. missie. Z Police nad Metují se nám píše: Po devět dní od 24. června do 3. července konána u nás sv. missie. Řídili ji po vlastech našich chvalně známí missionáři z řádu nejsv. Vykupitele z Prahy s úspěchem znamenitým. Farníci každodenně do po- sledního místečka naplňovali náš velebný a rozsáhlý chrám, s napjatou pozorností sledovali hlásání sv. pravd, s hlubohým pohnutím byli účastni dojemným pobožnostem odprošení nejsv. Svátosti a pobožnosti marianské, a s příkladnou horlivostí přijímali sv. svá- tosti. Plné 3000 duší přistoupilo ke stolu Páně. Každý stav měl svůj den společného přijímání, což ve vzor- ném se dělo pořádku. Nejdojemnější ale okamžik sv. missie byl, když v neděli, dne 1. července, konalo se svěcení sv. kříže missionárního. Vzdor zachmuřenému počasí ubíral se ohromný průvod kol celého náměstí ku chrámu: nejdříve školní dítky s praporem, dále katolický spolek jinochů a mužů »Vlastimil«, na sta družiček, pak zástup mládenců s bílými stuhami ne- soucích kříž missionární, kněžstvo a nečítané tisíce domácího i cizího lidu ve vzácném pořádku. Dobrý náš lid ukázal, jak si váží svatováclavské víry své katolické. Za úspěch tak dokonalý zavázáni jsme vdpp. missionářům P. Němci, P. Čákovi a P. Soukeníkovi, kteří velikou výmluvností, dobrosrdečností a sebe- obětováním dobyli si záhy srdcí všech, jak nejlépe patrno bylo v den rozloučení, kdy nebylo oka, v němž by se nezaleskla slza vděčnosti. Kéž Všemohoucí od- mění hojně jejich práce, námahy a oběti. Dejž Bůh, aby duch sv. víry a pravé nábožnosti tak mocně roz- nícený sv. missiemi navždy zůstal živý a svěží v srd- cích lidu našeho!

Hudba chrámová. V neděli, dne 8. července (poutní slavnost sv. Cyrilla a Methoděje) provedeny budou v kostele karlínském při slavné mši sv. o půl 10. hodině následující skladby: Mše „Solomnis brevis“ z G-dur pro smíš. sbor, orkestr a varhany od V. Hausmanna, Graduale z D mol pro soprán a varhany od Al. Stradelly (1645-81). Offertorium z Es-dur pro soprán a varhany od Fil. Men- delssohna (1809 —47), Tantum ergo z E-mol pro smíš sbor capella od Fr. Ant. Calegari (1702—60). Po mši „Hymnus k sv. Cyrillu a Methoději“ z G-dur pro smíš. sbor, orkestr a varhany od V. J. Hlaváče.

Zprávy denní. * V Husův den. Pod tímto úvodníkovaly včerejší »Národní Listy« po svém před lety již obvyklém způsobu. A tu ovšem nemohly opome- nouti citovati opět Havlíčka, z něhož — »Nár. Listy« neudaly pramen, z něhož čerpaly mezi jiným uváději: »Despocie jest jen jedna na celém světě, ať si má roucho náboženské, neb vojenské, neb byrokratické, neb aristokratické: účel její jest vždy jeden a týž, totiž zneužívati lidstvo jen za nástroj své libovůle a svého špinavého prospěchu.« »Nár. Listy« mohly by ze své vlastní zkušenosti na těch rozbitých oknech své redakce, uvésti ještě jeden druh despocie, de- spocie to naukami anarchistickými pro- sáklých davů, kteráž ze všech despocií, jakých kdy na světě bylo, jest nejnebezpečnější. Co tato despocie umí, lze viděti dnes po všem světě a uvi- díme možná v čase nejblíže příštím. Na konec ne- mohou si »Nár. Listy« odepříti pochoutku vraziti zase jednou do Brynycha a pak i do sesterské Mo- ravy slovy: »Na Moravě pohříchu ještě nebezpečí setby klerikální neminulo. A proto dnes v Husův den máme za důležité obrátiti obrátiti zřetel vla- stencův českých zvlášté ku vlasti Komenského, aby i tam hleděli v dobrém lidu na- šem zjednati zasloužené spravedlivé zadostučinění svaté památce našeho Mistra Jana Husa, aby nadešel konečně krásný a slavný den, kde by celý šestimilionový národ český opět ctil a velebil z celé duše své onoho velikého syna svého, který zůstane po pravdě vzorem ryzího křesťanského charakteru, vzorem vla- stence a člověka českého«. Potud uvádíme »Nár.

Listy«. — Byly bychom jim tou upřímnou radou, aby v příčině náboženské Moravu nechávaly na po- koji, protože by se to Čechům mohlo vyplatiti velmi zle. V ohledě náboženském bratří Moravané nerozu- mějí žertům. Právě, kdy v Praze horečně agitovalo se pro oslavu Husa, konala se na posvátném Vele- hradě, v kolébce křesťanství, imposantní náboženská slavnost v duchu našich slovanských apoštolů. Na 7000 terciářů českých a moravských slavilo své sdružení, o němž třeba si přáti, aby v českých vlastech došlo rozšíření co největšího. * Rumrejch s Husem. Stálo by věru za to, když přijde den 6. července, učiniti každého roku prohlídku českých žurnálů, katolické vyjímaje. Ubohý Hus sklízí dnes po 500 letech více slávy, než by byl sám žádal, a při tom je nejšpásovitější to, že obrovská massa oslavovatelů ví o Husovi tolik jako o Zara- thustrovi nebo o Confutse-ovi. Dříve měly »Národní Listy« první solo o Husovi, nyní přetrumfují orgán ten »Listy Radikální«. Co tu ohně a hranic na- neseno, div že papír sám od toho se nezapálí. Špá- sovité je také, že židovští kořalečníci na Šmíchověa v Košířích měli své brlohy vykrášlené. Zde by měli ctitelé Husa nasaditi páku, a dokázati, aby Hus ne- přišel až do kořalen.

Pan Iška v pytli německého staro- katolicismu pašuje kališnictví. Včerejší »Ná- rodní Listy« přinesly v lokální části: Boho- služba po způsobu starokatolickém: se mší v jazyku českém, s kázáním a s přijímáním pod obojí slavena bude v neděli, dne 8. t. m. o 10. hod. do- polední ve velikém sále žofínském v Praze. Přístup na ostrov žofínský jest od půl desáté do půl jede- nácté volný, jelikož mostné pořadatelé zapravili. Kněz: dr. Frant. Iška. Ježto církev starokatolická jest státem uznána, má každý k její bohoslužbám volný přístup. — Ubohý mistře, Jene Husi, jak se jména tvého zneužívá! Ty jsi kázal proti nemrav- nosti, a zde odpadlý kněz, jenž pojal Němku za ženu, odvažuje se udělovati tělo a krev P'áně lidu, v příkrém odporu proti tvému učení, že k n ěz ve hříchu smrtelném není více způso- bilý udělovati svátosti! Ty jsi kněžský coelibát nejen nezrušil, nýbrž zachoval neporušený až do smrti. — Ti lidé, kteří na Iškových blasfemických službách božích bráti budou účast, učiní tak ze vzdoru a z politické demonstrace a mnozí z nich vůbec ne- mají víry. Pana Išku fedrují v Praze známí lidé, kteří si počínají podle dobře promýšleného plánu. Jsou to čeští radikálové ve spojení s národními demo- kraty. Připravuje se tu hnutí, jež věci české k veliké bude škodě nebude-li mu učiněna přítrž. Páni na radnici měli by oči vzíti — do ruky. Mohlo by se dosti brzy státi, že Iška bude pozván na — radnici. Co se za kulisami kutí, povíme to. Iška pracuje ku porodu Husa dvacátého století v českém národě.

Porodní bábou je Klofáč a ještě ně- kdo, jejž odhalíme později. A co po- rodí, bude bastardem z německého starokatolicismu, pod jehož firmou teď pracuje. Poklesnutí horšího ná- roda českého mysliti si ani nelze, kdyby tohoto bismarkovského zmetka chtěl adoptovati. Ti jistí lidé, kteří na rad- nici nenalezli svůj účet, zacházejí do tábora ultra- radikálního, v němž Iška je pouhým nástrojem. Iška v jejich rukou je pouhým parodistou husitismu Iška s Němkou a s německým starokatolicismem, což je jiného než parodií. Ode dneška též žádný upřímný katolík a tím méně katolický kněz neměl by žofínské místnosti na- vštěvovati. * Z kruhů studentských se nám píše: Universitní komise pro vysoké školy moravské po- řádá schůze universitní v jednotlivých městech, a tu bývá vždy vyslán jeden člen, aby zastupoval stu- denstvo. Schůze taková byla v Poděbradech —a tam byl jako zástupce studentstva — žid Weiss- berger. Mezi 3000 studenty českými je asi jen 60 židů — a žid má studentstvo zastupovati na důle- žitých schůzích? Nebylo divu, že schůze poděbradská nebyla zdařilá a neskončila s takovým úspěchem, jako schůze jiné, na př. vinohradská, poněvadž obe- censtvo již předem bylo disgustováno, a pan Weiss- berger ještě k tomu není řečníkem a mimo to z jeho slov bylo zřejmo, že není ani znatelem otázky uni- versity moravské, tak že nechápeme, jak mohl se vůbec odvážiti na schůzi jeti. Ale na tom nyní ne- záleží; jde o to, aby více české studentstvo nebylo zastupováno židem na důležitých schůzích. Poklá- dáme to i za povážlivé pro akci universitní samu, aby tato akce se tím nepoškozovala. Divíme se, jak mohla k tomu připustiti universitní komise, jež skládá se ze šesti profesorů universitních a šesti aka- demiků, jejíž čestným předsedou je rektor prof. dr.

Gebauer a předsedou právník J. Sis, kteří mlu- vili na schůzi vinohradské. Doufáme, že se to opa- kovati nebude. —ák. * Duchovenstvo vikariátu jaroměřského usneslo se v poradě vikariátní, dne 4. července t. r. konané, podati nejdůst. ordinariátu žádost, aby při ob- sazování far na veřejném patronátě zvláštní zřetel vzat byl na žádost dp. V. R., faráře v Žírci, jemuž od patrona p. Jos. Etricha, továrníka v Jaroměři, stala se křiklavá křivda nespravedlivým obsazením fary kocléřovské. Sjezd katolíků Slovinců. Slovinský sjezd katolický bude se letos v Lublani odbývati dne 10., 11. a 12. září. Slavnostní schůze budou vesměs dne 12., kdežto prvé dva dny věnovány jsou schůzím odborů. Volba žateckého purkmistra vyznělai tentokráte — po deváté — na prázdno, ježto nacionální členové městského zastupitelstva opětně se nedostavili. Pro nedostavení se do osmé schůze byli obstrukčníci ztrestáni p. vládním komisařem dr. Schil- lerem každý zaplacením 40 K pokuty. Co dále bude, nejisto; kdyby tak to bylo v českém městě, bylo by to možno předvídati.

* Moravský německý sjezd. Předsednictva německé lidové a pokrokové strany na Moravě se usnesla, aby konán byl dne 25. července v Brně moravský německý sjezd. Rokovati se bude o tom, jak se Němci mají zachovati k jazykovým osnovám Körberovým. Opět krok k uskutečnění asanace svato-Vojtěšské. Před krátkým časem založené Podnikatelství staveb v království Českém, nabídlo se pražské radě městské, že by v krátkém čase pro- vedlo na svůj náklad a účet veškeré stavby v assa- načním obvodu svato-Vojtěšském a že by převzalo na se vystavění celého tamtéž projektovaného nabřeží za podmínek pro obec pražskou velice výhodných. Žádá zejména, aby obec pražská veškerá stavební místa ve čtvrti svato-Vojtěšské položená do svého vlastnictví získala a je Podnikatelství staveb po částech a za předem ujednaný peníz odprodala. Za účelem usku- tečnění záležitosti této, zejména za účelem detailního projednání zřízena bude zvláštní komise, k níž jak