ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a413ffe0-75a5-11dc-ac12-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 90, place 66, org 20, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. července 1908.
4 masthead
Číslo 201.
5 article
Ruský učenec prof. V. HI. Bechtěrev, člen ruské delegace na poradách slovanských ppustil včera Prahu a před svým odjezdem po- žádal nás o sdělení tohoto projevu: »Hluboce dojat a přímo okouzlen neobyčejným množstvím pozdravů se strany českých i jiných učenců, uči- něných mi za pobytu pražského, nemaje nijaké možnosti, abych se osobně poděkoval všem, kdož mně prokázali pozornost tak vysokou a lichoti- vou, dovoluji si prostřednictvím Vašeho ctěného časopisu vysloviti jim všem svoje upřímné a srde- čné díky. Dnové, jež jsme prožil v Praze, budou na vždy památný m všem Slovanům jako historicke dni a zároveň jeví se nejšťastněj šími dny také v měm životě. Dovolte mi při odjezdu jako zástupci vědy v ruské dele- gaci prostřednictvím Vašeho ctěného listu vyslo- viti také slavné české universitě, která jest hrdost Slovanstva na západní jeho přední síráži a zá roveň veškerému českému národu, který nás všecky s největší vlidností a srdečnosti příja a tak upřímnou zahrnul pohostinností, od nepa měti vrozenou veškerému slovanskému plemeni nejsrdečnější pozdrav.« Clen akademis V. M. Bechtěrev.
profesor Bechtěrev Slovan Praha
6 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Ve Vídni, 22. července. (Původní tolet. zpráva »Nár. Listů«.) Černožluté prapory nebyly sňaty dnes s mo- butných žerdí, vztýčených před parlamentním palácem, jako dělo se druhdy, když ke konci kampaně vídeňského parlamentu za posledním členem panské sněmovny, opouštějícím budovu říšské rady, zavřela se veliká vrata hlavního vehodu. Říšská rada nebyla totiž odročena stejně, jako nebyla loni odročena přes lelní prázdeň a jako nebyla odročena v posledních létech. Proto vláti budou černožluté prapory s rudých žerdí před parlamentním palácem také v červenci, srpou a září dále. Ale práce obou sněmoven říšské rady jsou fakticky dnes skončeny, leč ne tak, jak se čekalo. Panská sněmovna neudělala všechno, co se o ní žádalo. Postavila si hlavu a řekla si vzdoro- vitě: „Nejsem, jaká jsem bývala. Nejsem hlase- vací stroj, nejsem kabinet voskových figur, nejsem automat, za jaký jsem byla považována za hr. Taaffa. Také do měho středu dostal se nový duch, jako do sněmovny poslanecké.“ Ne- dosti toho: v panské sněmovně jeví se čím dái tím rozhodněji patrný odboj, namířený jedním hrotem proti bar. Beckovi, druhým proti zastu- pitelstvu, vyšlému ze všeobecného a rovného práva hlasovacího. Kromě toho viděti jakýsi od- por i proti způsobu, jakým se dělají zákony ve sněmovně poslanecké. Panská sněmovna prohla- šuje ústy svých předáků z pravice i z levice, že nechce nadále trpěti, aby uváděna byla v tíseň, ve které prostě musí přitskati ke všemu, co udělá sněmovna poslanecká, v níž přes noc musí projednati a v několika minutách odhlasovati osnovy, které se vyřízují ve sněmovně poslane- cké celé týdny, ba celé měslce.
Taaff Beck Vídeň panská sněmovna
7 article
Změna, která se stala v panské snětniovně, je vysvětlifelna a pochopitelna. Bar. Beck není br. Taaffem. Panská sněmovna zvykla si, že chefové vlády byli brání z jejího středu, z rodů šlechtických. Jí bylkníže Alfred Windisehgrätz mnohem bližším, nežli nynější ministerský před- seda. Základy, na kterých spočívá panská sně- movna, nebyly nikterak zvráceny, ale po zave- dení všeobecného a rovného práva hlasovacího pro sněmovnu poslaneckou také panská sně- movna chce míti svou vůli a tuto vůli svou skut- ky osvědčovati. Chce po každé ukazovati a de- monstrovati, že jakkoliv záleží z mužstva dědič- ného, nebo císařem jmenovaného, je přece rovnoprávným činitelem zákonodárným. Odtud vznikají konflikty, o kterých důvodně soudíme. že budou stupňovány a že povedou k roztržce která se stane osudnou pro celý některý kabinet Hrabě František Thun, který dnes dva- kráte ujal se slova, všechnu vinu, že meliorační zákon nebyl souhlasně sdělán oběma sněmo- vnami, svalil se sněmovny panské na poslane- ckou a litoval, že mezi oběma sněmovnami je nesboda. Hr. František Thun minil však, že není žádné překážky, by poslanecká sněmovna, poněvadž není Míšská rada odročena, sešla se ještě a přijala meliornční zákon bez známého dodatku Panzova. Hr. František Thun dvakráte velmi špičatě vyložil poměr, ve kterém nalézají se obě sněmovny. Není to poměr nejlepší vzá- jemnosti. Dr. Plener pak žádal, aby baron
Beck Taaff Windisehgrätz Thun Panzův doktor Plener Hradec
8 article
Beck pracovní program neustanovoval pouzo v konferenci se zástupci sněmovny poslanecké nýbrž aby k tomu také přibral zástupce jedno tlivých stran sněmovny panské. Na vše to nebylo z lavice ministerské reagováno. Situace je tak vážnou, že čelný funkeionář poslanecké sněmo- vny se dnes pronesl: „Mám dojem, že nejbližšt krise nepřijde ze sněmovny naší, nýbrž ze sně- movny panské.“ Je nám záhadou, proč projed- náváno bylo zamítavé usnesení rozpočtové ko- mise panské sněmovny a usnesení poslanecké sněmovny, kterým snížena eukerní daň o 8 K Sociální demokraté považovali a vyhlašovali sní- žení to, které stalo se přičiněním poslanců če- ských, za svoji vymoženost. Motivovali tímto snížením cukerní daně své votum, pro pilnost vyrovnacích předloh. Pro sociální demokraty znamenalo tedy usnesení rozpočtové komise pan- ské sněmovny veliké zklamání. Prote jejich trp- kost a nevole proti ministru financí dru. Kory towskému, kterému vyčítali, že jeho nátla- kem se stalo, že panská sněmovna nepřistupuje na usnesení sněmovny poslanecké. Toto usne sení rozpočtové komise panské sněmovny mohlo zůstati neschváleno plenem sněmovny panské
Kory panská sněmovna poslanecký sněmovna
9 article
Nebylo žádné naléhavé potřeby, ještě méně pal nezbytnosti návrh budžetní komise položiti na jednací pořad dnes, kdy poslanecká sněmovna je již na prázdninách. Hr. Thun, který zastu- poval zpravodaje komise té svob. p. Niebauera. odůvodňoval usnesení komise rozpočtové mo- menty finaněními, dr. Madevski momenty právnickými, které bývalý předseda centráln statistické komise tajný rada Inama-Sternegg po tíral. Všichni pairové, kteří byli v zasedncí síni. hlasovali proti snížení cukerní daně. Před hla- sováním vyšti pouze president Wohanka, dr. Křižík a prof. dr. Hlava. Zákon meliorační schválen bez dodatku Panzova. Je pozoruhodno, že hlavním řečníkem také v této věci byl zase hr. František Thun.
Thun Niebauer doktor Madevski Wohanka Křižík profesor Panzův Hradec rada Ina Sternegg
10 article
V jeho výkladech bylo několik špiček, zaobale- ných sice de bavlnky, ale přece dosti ostrých Čekal se ovšem útok prudší. Hr. Thun ukládal si patrně velkou reservu. Zákon, kterým postátňuje se česká dráha severní 1. lednem t. r., jest schválen také sněmovnou panskou. Stalo se tak přičiněním českých jejích členů a posl. Ma- štálky, který zůstal ve Vídni a působil ve smyslu přisvědčivém na některé ústavověrn pairy, kteří zdráhali se položiti své votum pro předlohu, nikoli protože by byli odpůrci této přodlohy a postátňovací akce vůbcc, nýbrž aby protestovali proti snaze, donucovati panskou sněmovnu, by také důležité železniční osnovy spolykala na první ráz. Proti této taktice ozval se také velice břitce president nejvyšší společné účtárny dr. P lener. Včera do pozdní noci rokovala železniční komise panské sněmovny o této záležitosti. C. k. komoří hr. Rudolf Czernin z Vrchlahí na- vrhl, aby se celá věc odložila. Žádal, aby se opatřila data o četných stránkách této věci. Předložil celý dotazník, obsahující nekonečnou řadu poptávek. K velikému překwapení hr. Czer- nina dr. Derschatta v řeči půl druhé ho diny trvající všechny zodpověděl. Čekalo se tod že hr. Czernin bude upokojen a v plenu již ne promluví. Než hr. Czernin promluvil. Baurvu ne- přiznal. Posuzoval celou osnovu jedině se stano- viska železničního. To nebyla příčina, pro kte- rou zasáhl do debuty. Ta je zcela jiná. Hrabě Rudolf Czernin náleží k lidem, kteří myslí, že železnice je prostředkem ke germanisaci Čechů v zemích koruny svatováclavské stejně, jako jsou prostředkem germanisačním soudy a úřady. Ne- přiznal se k tomu sice, ale kdo znají jej a sku- tečnost, vědí, proč jodině rušil usnesení, vedle kterého také v panské sněmovně stejně jako v poslanecké tato postátňovací předloha měla býti schválena bez debaty.
Thun Czernin Derschatt Čecho Hradec Ma Vídeň Vrchlahí
11 article
Také historie ustanovení zpravodaje pro tuto předlohu je zajímavá. Pro funkci byl určen napřod dr. Russ. Chtěl ji převzíti. Dr. Eppinger a Brass chtěli ve sněmovně pro- mluviti pro pilně projednání přodlohy. Když však ozval se proti němu dr. Plener, resigno- val dr. Russ na hodnost zpravodaje a Brassa Eppinger na slovo. Referentenu stal se pak pn Wohanka, který již před deseti lely, jsa po- slancem za Obchodní komoru pražskou, opětni mluvil pro sestátňování velkých soukromýcl drah, projiždějících zeměmi českými, pro reor- ganisaci státních železnic vůbec a pro jejich de centralisaci. Dnes jako pair dožil se, že stalo se částečně skutkom, čeho se domáhal jako po- slancc. Zhostil se úkolu svého co nejčestněji Bylo mu se všech stran gratulováno. Ministr železniční dr. Derschatta pro mluvil velikou řeč, ve které neomezil se na před mět rokování zvláště, nýbrž přešel na postát- nění vůboc. Jeho výklady, velice pozorně sledo- vané, provázeny byly naposled hlučným potle- skem, který dosvědčoval, že zákon o postátněn dráhy severozápadní, jiho-sovero-němocké spo- jovací dráhy a tratí společnosti státní dráhy projdou panskou sněmovnou hladčeji, nežli zá- kon, postátňující českou dráhu severní. Nebylo nejlepším smýšlení, za ktorého se panská sněmovna rozešla na letní prázdeň. N nedalekém obzoru vystupují mraky, věštící bou- ři. Obecné bylo přesvědčení pairů všech stran že podzimní kampaň říšské rady počne krisí ne-li krisemi.
doktor Russ Eppinger Brass Plener Wohanka Derschatt Referenten
12 article
Z Vídně, 22. července. (K. k.) Předoda kn. Windisch-Graetz zaháj schůzi v 1.50 hod. Předseda rozpočtového výboru hr. Fr. Thun navrhl, aby na jedhací pořad byly dány zprávy o státních zřízencích, o zákoně melloračním a pre limináři melioračního fondu, což schváleno. Opat Helmer navrhl pilné projednání výbo- rové zprávy o postátnění české severní dráhy Sv. p. Plener prohlásil k navrhované pilnostia V zájmu důstojnosti snčmovny zastávala levice o prvního okamžiku, kdy tato předloha tak ukvapeno měla býti vyřízena, slanovisko, že vyřízení může se státi jen po zralém věcném a náležitém projednání Vláda a poslanecká sněmovna mají dbáti do jisté mí- ty na čas a poměry, v nichž panská sněmovna může pracovati. Nesprávno je, dějí-li se před skončením za- sední mezi vládou a vůdki jednotlivých stran po- slanecké sněmovny porady o zbývajícím pracovním programu, k nimž zástupci panské sněmovny zváni nejsou. Uznává, že výborovým projednáním přodlohy o severní dráze odpadla možnost většího ukvapení levice nemůže však podobný způsob schvalovati při hlasování o pilnosli osvědčí svě původní sta- novisko.
Windisch Graetz František Thun Helmer Plener Vídeň panská sněmovna
13 article
Pilnost Helmerova návrhu byla potom schvá Předloha o zmocnění k uzavření mezinárodníc smluv v oboru dělnického úrazového pojíšťován přikázána 15člennému zvláštnímu výboru pro děl- nické pojišťování, jenž bude dnes zvolen, předloh o náhradě nákladů při ustanovení obhájce svazku manželského a ručení zástupců stran za poplatky stálému právnímu výboru, předloha o zrušení ústavu stálých agentů stalému politickému výboru a zákon o obchodních pomocnících spojenému výboru národo- hospodářskému a politickému. Za nemocného bar. Niebauera referoval hr. Fr Thun o snížení spolřební daně cukerní Na všech stranách tvrdilo se — praví — že sní- žení spollební daně cukerní bylo by velice žádou- cím. Avšak skoro všichní členové výboru odporovali ominesnímu § 2. (trestní ustanovení). Vláda zakro- čila pro nezměněné schválení přodlohy; naproti to- m výbor uznal, že zákon musí být merit. změněn Přediožil si také otázku stran snížení cukerní daně. zdali případné finanční námitky nesvědčí, aby sní- žení provedeno nebylo v nynějším okamžiku. Pan- ská sněmovna je povinna posuzovati s neobvyklou přísností a věeností každou jednollivou otázkua bez obledu na populární hesla a nynější proudy ne- pouštěti nikdy se zřetele vážný směr, jejž vyžaduje péče o zájmy státu. Jsme-li — k našemu politování — nuceni odporovati svým votem druhé sněmovně je to jen výronem živého vědomí povinnosti a vě- domí úkolů, jež má panská sněmovna plniti.
Helmerův Niebauer Thun spojený výbor
14 article
Jsou doby, kde nezbytně Uřeba, aby finanční síly byly udrženy pohromadě. Před několika dny pronesl anglirký státník podobný výrok. Zpravodaj žádá z schválení výborového návrhu, by sněmovna přešla přes předlohu k jednacímu pořadu. (Hilučná pochvala a pollesk) Ryt. Madeyski souhlasí s výborovou zprá- vou. Spotřebitelé by sotva pocitili snížení daně na druhé straně musilo by býti toto snížení vydat- nější, mělo-li by se jednat o podporu cukerního prů- myslu. Prostředky, navrhované v § 2. na ochranu konsumentů, nejsou vypracovány v duchu ústav- pím Panská sněmovna nedá se získati pro tento ry budoucího zákonodárství. (Souhlas) § 2. porušuje také zásadu rovnosti práva a od- poruje zásadě svobodného tvoření cen. Je pravým opskem stanoviska, jež panská sněmovna chce há- jiti a proto řečník soudí, že tento článek panskou sněmovnou přijat býti nemůže. (Hlučná pochvala.) Šl. Inama Sternegg tvrdil, že maatterieln obsah § 2. neodporuje nynější úslavě, je však lak ne- šťastně koncipován, že s ním absolutně souhlasit nelze. Ryt. Madeyski litoval, že předešlý řečník m nerozuměl, načež výborový návrh byl schválen.
Ryt Sternegg panská sněmovna
16 article
Preliminář milioračního fondu přija bez debaty a rokovalo se o melioračním zá- koně. Šl. Skone prohlásil vložku § 4., dle níž mi- nistr orby ve srozumění s ministrem financí pr naléhavé práce může poskytnouti zálohy před zákon- nou úpravou, za pochybení. Parlament musí opříti se, aby vláda vydávala penize bez zákonitého po- volení. Bude-li zmocnění odstraněno, nezpozdi se zákon, poněvadž na základě ostatních ustanovení § 4. zemské sněmy, které se mají sejíti v září, bu- dou s to usněsti se o příslušných zemských záko- nech a zmocniti zemské výbory, aby předložily tyto zemské zákony vládě k sankci hned, jak říšský zákon bude sankcionován Hr. Fr. Thun je pro předlohu a její brzké uzá- konění, ale vložku do § 4. prohlašuje za nepřípust- nou. Sama o sobě je nejasna, obsalujíc možnost kon- fliktu mezi zemským zákonodárstvím a vládou. Avšak ještě jiný moment vnucuje se. Připra- vuje se náprava parlamentních poměrů, ale úplná dosud není. Bude snadno možno, že vládn, která považuje za svou povinnost, dosíci jistých věcí, bud mnohdy ochotna hověti jistým přáním více, než b snad jindy byla ochotna. Vše, co se kdykoli povolí. bude proto považováno za zisk nějaké skupiny a ka- ždé zamítnutí bude vykládáno jake strannické stano- visko. Prosí naléhavě, aby byl schválen výborový návrh. Oprávněné zájmy nebudou tím zkráceny. Zá- kon nabude platnosti v době, kdy jeho výhody mají být obyvatelsívu poskylnuty Předloha přijata ve 2. a 3. čtení dle výborovéh návrhu.
František Thun Hradec
17 article
Předloha o povolení dodtečného úvěru ka stá. rozpočtu na zlepšení hmotného posta- vení jednotlivých kategorií stál zří- zenců (ref. Skene) schválena v 2. a 3. čtení. Ref. Wohanka podal výborovou zprávu o zl- skání české severní dráhy státem. Ve výboru — pravil — projeveno bylo politování, ž tak důležilý zákon přijat byl v poslední chvíli. Pře- vzelí české severní dráhy státem je účelným a žádou- cím rozšířením sílě státních drah, jehož třeba v zá- jmu národohospodářství. Hmotná ustanovení smlouvy jsou přijatelna. Poslátněním české severní dráhy rozšíří se značně sazkový a dopravně politický vliv státnícl drah, pročež zpravedaj doporučuje, aby zákon by přijat. Hr. Rud. Czernin dovozoval, že získání tělc dráhy neobyčejně prospěje velké dopravní a tarifn politice státní. V meritorním ohledu vyslovil prol smlouvě závažné obavy. Avšak přes to bude hlaso vati pro schválení smlouvy. Apeluje na ministra že- leznic, aby budoucně poskytl úplně jasný pohled do směrodatných poměrů velkých soukromých drah a ulehčil rozhodnutí o obětech, jichž hude třeba v zá- jmu politiky velkého slohu. Ministr železnic šl. Derschatta děkuje sně movně, že usnesla se zahájiti rokování; pravil, že schválením zákona získá ai pro všechna vyjedná- vání, jaž třebu připraviti, přece dobu asi pěti mě- síců. Úváží-li se, že stojíme ještě před dalším postát- hováním a že rok 1909 má býti věnován převzet jiných drah, je zvláštní věenou výhodou, jestliže če- ská severní dráha již před tím úplně bude ve státním vlastnictví.
Wohanka Czernin Hradec
18 article
Předloha znamená pro stát oproti výkupu dle koncesní listiny zisk 4.329.000 K. Ministr vyvracel různé obavy, vyslovené br. Czerninem a končil: Význam české severní dráhy. kdybychom ji postátníli, zdvojnásobil by se, protože pozlátňovací akce zahájena jí byla jednak pro její dopravně politickou důležitost, jednak také proto, že kdyby se nezdařilo postátnění ostatních drah, měli Bychom v české severní dráze konkurenční prostře- dek proti nepostátněným drahám. Podařilo se vy- hnouti této eventualitě a vládě bude možno předlo- žiti již v listopadu smlouvu o sdvero-západní, jiho- severo-německé spojovací dráze a společnosti stát dráhy. Těmito dráhami, schválí-li obě sněmovnyv budouenosti jejich postátnění, bude řetěz ukončen a správa stálních dah bude moci sazebně v každěm směru úplně ovládati veškerou dopravu v Čechácha se sousedními zahraničnímní státy Prosím proto, by sněmovna nejenom zahájila rokování o předleze, ný- brž ni také dobrolivě přijala, ln Po zpravodujském doslovu příjata předloha v 2 a 3. čtení Rovněž schválena státní smlouva mezi Ra- kousko-Uherskem a Rumunskem o vzá- jemné ochraně děl literárních, uměleckých a foto- grafil; po referátu šl. Madejského v 2. a 3. čten předloha o rozmnožení počtu členů a zá stupců notářské komory v Praze schvá- Volbou 15ělenného výboru pro dělnické pojištěn byla schůze o 5.30 hod. skončena Příští schůze bude ohlášena písemně. lena
Czernin Ra kouskoUhersko Rumunsko Praha
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 22. července. (Zákon o pod poře rodin reservistů.) Dnešní úřadn noviny vyhlašují dva nové zákony, schválené panovníkem dne 21. t. m. Prvý se týká zvý- šení zeměbraneckého kontingentu o 4740 branců a dalších 180 pro Tyrolsko Vorarlberk, tody celkem o 4920 mužů. Druhý zákon, jenž má býti obyvatelstvu ná- hradou za povolené zvýšení daně z krve, týká se podpor rodinám nezámožných záložníků, povolaných na vojenské cvičení. Dle nového zákona má nárok na státní podporu jen mužstvo neaktivného vojska; kadeti a jim na roveň postavené osoby jsou z podpory vylou- čeny. Nárok má jen ten záložník, který svou prací živí rodinu, t. j. ženu, děti, bratry, sestry a rodiče. Právo na podporu mizi, dostává-li zá- ložník v době cvičení svůj obvyklý plat a netrp nijaké újmy v příjmoch tím, že musí konati cvi- čení; mimo to nemají práva na podporu ty ro- diny záložníků, o jichž existenci jest jinak po- staráno. Podpora má obnášeti 50% denní mzdy obvyklé pro obyčejného pracovníka v tom kte- rém okrese. Nejmenší příspěvek obnáší 1 K denně. Doba, za kterou se bude platiti podpora, počítá se ode dne, kdy záložník vyšel z domova až do návratu domů. To platí i v tom případě, kdyby se záložník roznemohl a jeho návrat zo cvičení se zpozdil. Náhrada v případě nemoci odpadá však, když záložník dostává podporu z nemocenské pokladny. Přihlášku, že činí ná- rok na podporu, záložník je povinen podati ústně nebo písemně tomu hejtmanství, které mu za- slalo rozkaz, aby se dostavil ke evičení. Sou- časně má oznámiti, které osobě se podpora má vypláceti. Odmitne-li hejtmanství žádost za pod- poru, jest možno odvolati se k zemské politi- cké správě (místodržitelství). Podpory budou se vypláceti týdně napřed a nemohou býti zaba- veny. Zákon nabývá platnosti dnem 1. srpna t.r.
Praha Tyrolsko Vorarlberk
20 article
V Praze, 22. července. (Nedostatek německých úřadníků.) Němci v Če- chách se stále bouří, že se všechna úřadnická místa ve zněmčeném území neobsazují kovaný- mi Němci, ač dobře vědí, že není dostatečného počtu německých úřadníků. Sami to přiznávají tím, že právě nyní některá německá města v Če- chách zakládají zvláštní nadace pro studující, kteří se chtějí věnovati státní službě. Poněvadž však ani nadace nestačí na přilákání dostateč- ného počtu kandidátů, vypracoval dr. Titta plán, dlo něhož Němci mají platiti zvláštní národní daň, z jejihož výtěžku se budou udíleti podpory německým praktikantům ve státní službě. Tako- vým způsobem německá národní rada doufá, že v brzku vyplní mezery v německém úřad- nictvu v Čechách,
Němec doktor Titt Praha Čechy
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. července. Vojenská úmluva mezi Rakouskem a Tureckem Dle informací „Halia all'estero“ byla tyt dni ve Vídni smluvena dohoda mezi rakousko uherskou společnou vládou a tureckým vyslan cem. Základem dohody jsou prý tyto tři body Rakousko zaručuje Turecku celistvost územ a slibuje mu vojenské zakročení pro případ. kdyby byl učiněn s některé strany útok na jeho nynější status quo. 2. V důsledku toho Tureck připouští po případě obsazení sandžaku novo pazárského za tím účelem, aby tam Rakousk potlačilo agitaci balkánských států. 3. Turecko zaručuje Rakousku v makedonských vilajetech podobné hospodářské výsady, jakým se už těš Rusko v Turecku. Eulenburgovo poslání a Vilém II. Eulenburg tvrdí, jak známo, že v Mni chově měl jako pruský vyslanec již úkol půso- biti proti katolictví a pro šíření protestantismu. Vílém II. zaslal nyní bavorskému princi-vladaři list, v němž prohlašuje tvrzení to za lež a vyslo- vuje »upřímné« politování císaře nad nepravdou tou i nad její konfesionální tendenei.
Vilém II Praha Rakousko Turecko Vídeň Rusko
22 article
Kongres míru. Od 26. července do 1. srpna bude za sedati v Londýně sedmnáctý mezinárodní kongres míru. Jak se sděluje, setkává se v nej- vyšších kruzích s pozorností, jaká nebyla dosun prokázána žádnému z jeho předehůdců. Když kongres zasedal r. 1890 v Londýně, byli účast- níci sice pozváni do Windsoru, ale jinak nebyl učiněn nijaký ofieiální projev. Na nynějším kon- gresu vystoupí někteří členové kabinetu jako řečníci. Ministerský předseda A squith bude mluvit na banketu 31. t. m. a ministr Llovd George ve veřejné schůzi v Gveens Hallu. Král slíbil, že 27. t. m. v Buckingham-Palace přijme adresu deputace kongresu a královn projevila přání býti přitomna při tomto aktu. Anglické námořní manévry Dle londýnských zpráv nenalezlo dosud obranné loďstvo nepřátelské loďstvo, jemuž vel lord Beresford a vrátilo se s nepořízenou do East Sothianu. Po krátkém odpočinku vyplulo opět na širé moře, zanechavši v přístavu jen dva torpédové čluny. Nedwayská flotila obran- ného loďstva, skládající se z 15 podmořskýeh torpádových člunů, ležela 20. t. m. pře Grimabym, aby se zásobila. Následujícího rána vyplula. O cíli její plavby se zachovává nej hlubší mlčení. Skupina torpédoborců, ležící před ústím Týnu, vyplula ráno ještě za šera. Od- poledne došla zpráva, že Beresford pokusís o útok. Několik podmořských člunů objevilo se v Dealu. Zpráva vznikla patrně tím, že Beres- fordova telegrafní loď kotví v Doveru v plné páře.
George Beresford Grimaby Beres Londýn Windsor Gveens Hall East Sothian Dover kongres BuckinghamPalace
23 article
Nasiův triumi. Na své ceslě z Říma do Sicilie přibyl Nasi do Neapole. Na nádraží očekávalo jej asi 100 lidí, volajíce mu slávu. Chtěli mu dokonce koně vypřáhnouti. Lid sledoval, stále slávu volaje, Nasia až k hotelu, s jehož balkonu promluvel on pak, velebě »duch jihu nespolského a duši Sicilie«, končil: »Jsem vždy s vámi a vys mnou!« Da Neapole přibylo 800 občanů z Traponi s měsíským praporem a 2 hudebními sbory vstříc. Na palubé lodi, jež tam Nasia z Neapole doveze, uvilá ho i 100 traponských dam. Do Traponi, kdež jej uvítá většina triumfem, ale socialisté asi nepřátelskými demon- stracemi, přibude Nasí asi dnes o 5. hod. odpol. Triumf jeho obmezuje se ovšem jen na jih Italie, sever soudí o jeho činnosti zcela jinak. Také socialisté viní jeho stranu v Traponi, že při jeho zvolení dopustila se volebních podvodů. Volba Nasiova bude ovšem zrušena, jelikož do r. 1912 postrádá občanských práv. Jelikož ale sněmovna teprve v listopadu bude moci vysloviti zrušení jeho volby, požívá Nasi do té doby všech výhod jako poslanec, i jízdy zdarma po drahách. Jest tedy triumfální cesta jeho dosti — levná. Nový útok na Tavriz. Přes smírné rady guvernérovy poslal šach do Tavrizu k potlačení vzpoury nové vojsko ale jízda v úzkých uličkách, zahruženýci barikádami, stěží něco zmůže. Rachím chan chystá se ale rovnéž k nové výpravě na Tavriz kterýž chce přiměti ke vzdání vyhladověním V provineiích jest dosud klid, poněvadž neví se tam ještě o úspěších revoluce v Tavrizu, ale v Teheranu na zvěsť o nich jeví se nové jitření. Šach se do města nevraci, nejsa s ještě jeho smýšlením jist,
Nasiův Řím Sicílie Neapol Trapoň Italia
24 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Hromadné návštěvy oživují teď denně vý stavu. Nejsou to již pouhé výpravy školníeh dítek, nýbrž exkurse různých stavů, spolků celých krajů. Zejména z kruhů živnostnických, obchod ních a řemeslných rekrutují se pilní návštěv- níci. Předevčírem byla to výprava jindřichohradeo- kých živnostníků, včera pak velká výprava ob- chodnictva a živnostnictva z Mělníka. A řada jiných návštěv je ohlášena. Je opravdu potěšitelno, jak bedlivě náš lid ven- kovský výstavu prohlíží, s jakou zbožnou úctou kráčí výstavními budovami, jakou pozornos věnuje i podrobnostem, které normálnímu na- vštévovateli z pravidla ujdou. A nedá se po- příti, že tyto návštěvy právě dodávají výstavě zvláštního rázu, kterým se valně liší od jiných. Všechny jiné výstavy maji své specifické publi kum: jedno, jež tam jde jen pro plaisir, druhé aby mohlo říci: byl jsem tam také. U nás zůstává druh za zábavou jdoucí návštěvníků v menšině, prohližejících ve většmě. A to je radostnél
Mělník živnostenský komora
25 article
. Dnešek na výstavě. Výslava otevřene jest denně do 12. hod. noční. Progrím dnešního dne: Promenádní koncerty od 4 hodin do 10 hodin před průmyslovým palácen kapely p. Konopáska a před bývalou fontánou ka pely „Sokola“ žižkovského p. Hermanna. V 7 hod. večer populární koncert výstavního orchestru. Řídí p. Jan Elsnic. Pořad: 1. Wallace: Ouvertura k op. „Maritana“. 2. Dvořák: Legendy č. 6 a 9. 3. Blon: Šepot květin. 4. Anděl: „Příchod jara“, koncertní ouvertura. 5. Mascagní: Fantasie na op. „Sedlák kavelír“. 6. Strauss: Povídky z víden- ského lesa“, valčík V 9 hod. umělecký kabarot pí. Mařenky Ziglerově v koncertní slni Od 9 do 10 hod. slavnostní osvěllení .. Den Aninek na výstavě. Ruch svaloanen- ských zábav soustředí se letos na výstavišti. Bude totiž v neděli pořádána na výslavišti velká anenská slavnost a lidová pouť, které poskytnou návštěvníkůmí hojné příležitosti k -tanci a upřímnému veselí. Pre tanec určena jsou prostranství na dolejším náměstí před „Starou rychlou“ a před keramickým pavilonem.
Konopásek Hermann Elsnic Wallace Dvořák Sedlák Strauss Ziglerův Aninka dolejší náměstí Sokol
26 article
Před zahájením tance předvedeny budou na těchto místech členy baletního sboru Národního divadla pa- rodiatické scény z Leoncavalovy opery „Komedianti“. Družina tato přibude na výstavu v průvodu smíchov- ských trhovců, kteří shromáždí se o 2. hodině odpol. na Jakubském nám., a půjdou hlavními třídami praž- skými. Před „Starou rychtou“ koná se v neděli velká lidová pouť, při níž m. j. předvede taneční mistr p. Linhart i některé starodávné národní tance. Nedělní program celým svým sestavením odpovidá rázu lido- vých slavností a přiváhí zajisté celou Prahu k ruš- nému veselí. Již o 10. hod. dopol. koncertovati budou na výstavíšti dvě hudby, od 4——11 hod. večer konají se 4 promenádní koncerty. V 9 hod. vypálen bude na pergole skvělý ohňostroj, po němž bude výstaviště až do 11. hod. noční slavnostně osvětleno.
Linhart Jakubský já Praha národní divadlo pa Leoncavalův opera
27 article
Vzácného hudebního požitku poskytne návštěva níkům výstavy koncert „Sdružení moravských uči- telů“, který konati se bude o 4. hod. odpol. v kon- certní síni. Na produkci tuto upozorňujeme naše hudby milovné kruhy již nyní, které proslulým našim pěvcům, dobyvším v Paříži tak skvělých úspěchů ke slávě české hudby, osvědčí zajisté v míře nejhoj- nější svoji přízen . Sobotní program vykazuje tenfokráte zvlášt- ní hojnost zábav, poněvadž lze očekávati siinou návštěvu venkovských hostí. Odpoledne a večer ko- nají se na výstavišti tři promenádní koncer- ty až do 11 hod. v neci. Za soumraku bude i v so- bolu na pergole vypálen skvělý ohňostroj. .. Výprava z Mělníka na výslavu. Obchodní- ctvo a živnostnictvo z Mělníka navšUvilo výslavu včera dopoledne korporativně. Výprava čítala na 450 osob a vedli ji pp.: K. Doležal, předseda společen- stva krejčí, učitel Solnař, společenstevní komisař, Živný, předed gremis Svoboda místopředseda společenstva stavebního, Santín, předseda společen- stva obuvníků, Jonák, předseda společenstva řezníků a uzenářů, Martinec, předsoda společenstva hostin- ských a j. Výpravu uvítal v průmyslovém palácí jmé- nem výkonného výboru komorní rada p. Vaníček. . Výpravy dítek z matičních škol na výsla- viště zúčastnila se dále škola ve Frýdku, v Rejdicíc a Podsedicích. Dítky školy frýdecké za vedení učilele Rubíka a slečen učitelek Endrsových pozdravily Ústřední Matici školskou v úlerý v 8 hodin ráno, dit- ky školy rejdické a podsedické přišly společně z vedení svých řádících učitelů p. Hrbka a p. Ehlicha v úterý odpoledne. Mohutným dojmem působile, když dítky obou spojených škol zapěly dvojhlasně českou národní hymnu. Dítky všech škol s patrným radost- ným pohnutím opouštěly síně Ústřední Matice škol- ské, která tak pečlivě o jejich vzdělání se stará.
K Doležal Solnař Živná Jonák Martinec Vaníček Rubík Endrsový Hrbek Ehlich Paříž Mělník Frýdek Rejdicíc Podsedice sdružený moravský uč komorní rada p ústřední Matica školaský
28 article
. Žákovské a hromadné výpravy na jubilejní výstavu v Praza. Ubytovací kancelář výstavní upo- zorňuje, že ubytování hromadných výprav k ná- vštěvě jubilejní výstavy v Praze pouze do konce měsíce srpna t. r. může provésti, poněvadž počátkem září počíná v pražských školách obvyklé čištěnía úprava školních místností pro příští školní rok. Ubytování hromadných výprav k návštěvě výstavy provádí ubytovací kancelář výstavní na vlastní ná- klad, pouze proti náhradě režijních výloh, která sta- novena byla obnosem 10 hal. za den a osobu pro školní děti a žactvo a obnosem 20 hal. za osobu a den pro dospělě. Přihlášky hromadných výprav škofního žactva, učednických besídek, dorostu sokol- ského, spolků a korporací živnostenských a obchod- ních, hromadných výprav dělnických atd. zaslati diužno alespoň týden napřed výstavní ubytovací kanceláři v Praze—I., Josefské náměstí č. 5. . Obchodní gremium v Slaném pořádá ve čtvrtek dne 23. července společnou návštěvu výstavy za vedení místopředsedy p. Viléma Michla, továr- níka a předsedy místního výboru. Jede se ze Sla- nébo rychlíkem v 7 hod. 40 min. a po příjezdu do Prahy jde se bned do výstavy, .. Hromadné návštěvy na výstavišti. Včera na vštívilo výstavu žactvo škol moravsko-slezskýcha sice: z Frýdku ve Slezsku 16, z Kateřinek 5. Kyle- šovic 4, Malých Kunčic 8, Laz 5, Michálkovic 7, Mu- glinova 8, Neplochovic 5, Opavy 4, Orlové 8, Vel. Polomu 8, Studánky 6, Životic 5, Polské Ostravy 3.
Michl Praha josefský náměstí Slaný Sl Frýdek Slezsko Kateřinka Malá Kunčice Michálkovice Opava Poloma Životice 5 Ostrava
29 article
Litultovic 8, Šprochovic 7, Chaličova Háje 3. Zlalník 7, Ratímova 8, Pelřvakdu 4, Poremly 6. Ze Slezska Ostravska 170 děti a 30 učitelů. Dále 19 hochů z Nou- tonic, 22 žáků měš tanské školy z Hlinska . Spolek hostinských a lezníků z Ml. Boleslavi navštívil včera dopoledne korporativně výstavu v po- čtu asi 80 osob. Výpravu, která doprovázena bya hudbou „Sokola“ mladoboleslavského za řízení kapel- níka p. Rom. Nejedlého, uvítal v prům. paláci člen zábavního výboru kom. rada p. Vaníček, jměnem výkonného výboru výstavního, načež z výpravu od- pověděl předseda spolku p. Hoš ek. *. Výstava uměleckého zařizení bylu nalézá se u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali, Václavské náméstí, v mezipatru. Vstup volný. . Dnes v koncertní síni na výstavě sehrána bude komická scéna se zpěvy a tanci: »Božská Yvetta« s Mař. Zieglerovou v úloze titulní. Listky lze dostati u p. Strnada na Příkopě, u p. F. A. Ur- bánka (vedle Nár. divadla) a u hlavních pokladen výslavních. Do kabarelu zakoupené listky opravňn k volnému vstupu na výstavu. Počálkem „rpna bude míti benefici oblíbený člen činohry p. Svoboda. Hráti se bude výpravná hra v 9 obrazech, kterou dle sujetu Juhia Vernea pro české jeviště volně zpra- coval V. V. Habada. Melodramatickou nudbu od l F. Büsernsteina řídi J. Wilkonski, Režii má bene- ficiant. Včera navštívilo výstavu 11.720 platících osob; celková návštěva činí 1,068 684 osob.
Rom Nejedlý Vaníček A Eichler Yvetta Zieglerův Svoboda Verne V V Habada J Wilkonski Litultovice Chaličov Háj Zlalník Pelřvakd Poreml Slezsko Ostravsko Na Hlinsko Boleslav Praha Ratímov 8 Sokol Generali
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Caveant consnles! »Lidový list svobo- domyslný« zaznamenal včera poplašně, . ak Němci již obsazují svými lidmi reditelstva drah, o jichž postátnění se právě jedná, i teditetste České dráhy severní, jejíž postátnění je vécí, v obou sněmovnách řišské rady již hotavou. Ofieiální orgán »Českého klubu« zvlástě je rozhořčen německou zprávou, že ředitetem čto dráhy zůstati má ředitel dosavadní, dr. Alex Baudis, horlivý vykonavatel germanisačních užeb a pokynů německého kasina pražského, ačkoli i mezi německým úřadnictvem jsou mužové pro funkcí ředitele České severní dráhy schop- nější nežli dr. Baudis. »Den« volá, že bude na naší delegaci, aby vší silou opřela se jedno- stranným choutkám německo-nacionálním i ve věci, o kterou nyní se jedná; na konec pak dodává: »váha českých hlasů při sestátnění musí v této otázce bezohledně byti využitkována.« — Respektujeme každou snahu a každé usil o prospéch a úspěch české věci, leč obáváme se tentokráte, že pozdě přichází výzva lidového listu svobodomyslného, aby coská delegace opřela se germanisačním choutkám a aby využitkovat svého hlasování pro postátňovací předloh a. Si tuace e totiž jeví nejinak, nežli tak, že o bsa zení ředitelství postátnéné právě Č ské se verní dráhy přislušníkem prat
doktor Baudis