ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a40f6c00-75a5-11dc-a629-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 38, person 50, org 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 23. července 1908.
Praha
3 masthead
vMasn
4 masthead
Číslo 201.
5 article
Fa ranní a odpol. Histy předl pláoí sn v Praze v alulnistraei na maěle na čtvrt bla s drojí čonděko n raěsde . . . . . 7Ks v tvš Lka . . ve Glialkčehá 2 K 90n na měste . . Pošteni na mnie na čtert lela . .. v drojí zleinee K son na zez e Bdnta . . . .1k e0k
Praha
6 article Z politiky českých Němců.
Z politiky českých Němců. Poslanec dr. Karel Urban, jeden z vůdců strany německo pokrokové v království če ském, promluvil v neděli na protestní schůzi v Kadani programovou řeč o německo-ná- rodním poslání německého úřadnictva ao zajištění německé državy úřadnické jazyko- vým zákonem pro království české. Dr. Urban stanovil jako jedinou pouze možnost Němců v tomto oboru následující požadavky: »Mu- sime s veškerou rozhodností žádati, aby- chom dostali jazykový zákou, do něhož po- jata budou ustanovení, že 1. Němcům če- ským bude zajištěn počet míst, odpovídající jejich počtu obyvatelstva a jejich finančn zdatnosti, a že 2. veškerá místa v něme- ckém jazykovém území budou bezpodmí nečně vyhražena jenom pro německé ucha zeče.« Tak precisoval dr. Urban nastávajíeí jazykovou politiku Němců z Čech. Věcný obsah její není nový. Po léta žádají Němei v naši zemi veřejně, aby v t. zv. německém území usazováni byli výlučně úřadníci ná rodnosti německé, a také jejich požadavek percentuálního obsazování míst úřadnických dle národnosti v poměru 62: 38 má starsí datum. Dr. Urban sám sdělil v neděli v Ka- dani, že loni vyzvali němečtí poslanci vládu. aby při zadávání úřadnických míst ve správě státní dodržovánbyl klíč 38: 62. O téže věci byla ostatek letos o velkonocích řeč — při trudném sporu v českých řadách o po- věstné agrární odhalení o smyšleném tajném paktu českoněmeckém u příležitosti rekon strukce kabinetu, která v nynějším obdob politickém poprvé uvedla současně v úřad dva české ministry.
Němec doktor Urban Kadaň Čechy Ka
7 article
Co tedy je v projektu ústy dra. Urbana tlumočeném novějšího, je soustava, do jaké byly řečené požadavky německé uvedeny že mají býti vloženy do chystané jazykové osnovy pro království české, a jí že maj býti uzákoněny. Dr. Urban projevil v Kadani též naději. že rozhodné síle německého lidu, trvající na svém právu, se konečně podaří dosíci splnění požadavků těch. Kdyby dr. Urban byl mě říci, na jakém právu, na jakém zákonněm podkladě jsou požadavky jím právě tlumo čené vybudovány, jiště by neušel rozpakům Že zákonné podložky nemají, vidno je přece i-ze samé jeho žádosti, dle níž mají teprve býti uzákoněny, a to jazykovým elaborátem, který vláda byla ohlásila a o jehož parla- mentní vyřízení teď právě Němci upomínají Také ve smyslu státních základních zákon jsou požadavky ty neslučitelny s dosavad ním právním stavem ve státě, který svou ústavou otevřel všechny úřady všem obča- nům státním. Přes to však dlužno politicko národn požadavky úřadnické, jak je ve smyslu ně mecké politiky dr. Urban v neděli v Kadan přednesl, posuzovati také s hlediska poli- tiky akční. A tu jde o jejich souvislost s dosavadním proudem politických dějů. Souvislost ta je na snadě: dává ji známý už pakt německo-českých poslanců s mini. sterským předsedou bar. Beckem. Dr. Urban je dosud nejokázalejším velebitelem paktu toho, na němž dojista sám spolupůsobil. Není tedy cdvážno mínění, že dr. Urban
Urban doktor Němec Beck Kadaň
8 article
přizpůsobil svůj kadaňský výklad faktickému průběhu konferencí, jichž plodem právě byl německo-vládní pakt. Jedním z prvních jeho plodů bylo známé vládní prohlášení, uveřej- něné 8. t. m. ve »Wiener Abendpostu«, pro Němce v naší zemi psané a vydané. Tam vláda uznala subjeklivní oprávně- nost německých stížností na zhoršení percen tuálního poměru německých a českých úřad- níků v království českém na neprospěch Němců, jakož i na hojnější dosazování če- ských úřadníků do německého jazykového území. Vládní projev »Wiener Abendblattue vysvětlil tento zjev známým všeobecně fak tem, že německá inteligence vzdalovala se po léta státní služby v království českém což řečený oficiosní projev charakterisova jako těžkou chybu, ve všech politických kru- zích rakousko-německých pociťovanou. Toto prohlášení, proti němuž nebylo s české strany neprodleně vystoupeno tak, jak snad býti mělo, zajisté podpírá úsudek, že kadaňský progřam drá. Urbana přímo souvisí s nedávným paktem německo- vládním. Vládní projev » Wiener Abendpostu« vy- šel Němcům českým vstříc na veliký kus cesty, uznal skoro německý požadavek jazy- kově-akční, a dr. Urban vlastně tedy v Ka- dani ukázal, kam ona cesta vede dál: do přístavu jazykového zákona s legislativním zajištěním ohraničeného území pro úřadni- ctvo výlučně německé a při tom s počtem 38 procent německého úřadnictva v zemi české vůbec, taktéž zákonně zaručeným.
Wiener Němec Wiener Abendblattue doktor Urban Ka
9 article
Tím způsobem činí nacionální politik Němců českých nový a hřmotný krok ku předu, na ostrý protičeský výboj. Dr. Urban je teď po řadě prvním jejím hlasatelem, však pouze jedním z četných a v tomto oboru zajisté sjednocených a svorných jejích nositelů. Celý německý pakt a jeho obhajoba v řadách německé veřejnosti zároveň na- svědčují, že Němci z Čech chtějí i při své jazykové akci, teď ohlášené, zůstati též dále v táboře vládním, pro jehož jistotu a nerušené trvání klidně bodili přes palubu na př. celé hnutí wahrmundovské a ještě ochotnějí od volali své obstrukční pílné návrhy, na sklonku parlamentního zasedání podané a vedší ni- koli k obstrukci, nýbrž k — paktu. Již tato fakta oprávňují každého českého posuzovatele dějů politických, aby si kadaň- ský jazykový program německý prohlédl v zorném úhlu politiky vládní i slátní. A tu bije v oči už z daleka nápadná kusost německého projektu, drem. Urbanem předloženého veškeré politické veřejnosti. Z Kadaně hozen byl do jejích řad holý zlo- mek, dráždící všechny Neněmce svou naho tou, neoprávněností, nespravedlností, sobe- ctvím a neslučitelností s tou ideou státu, jež jediná je způsobilá, míti uznání většiny lidu i národů. Nic víc neukázal dr. Urban většině země i státu, nežli vzorek německé panovačnosti. To je příliš málo od zástupce politiky, jež činí nárok na vůdčí místo v ce- lém státě. A to je také nesrovnatelno s po- litikou střední čáry, vyhlášenou z lavice vládní ministerským předsedou bar. Beckem Stejně je to neslučitelno s ideou státní občanské rovnoprávnosti a rovnocennosti. kterou nynější vládní soustava aspoň for ne málně uznává. Němci to byli, kteří zrovna v minulých
Němec doktor Urban Čechy Kadaň
10 article Soli
Soli vBt
11 article
dnech sensačně přímo velebili slátnickou mohutnost nynějšího premiéra. Jeho dosa- vadní činnost však, atsi jakákoli byla, jedno osvědčila: kterak je pamětliv nerozborné skutečnosti, že ani dnes ani přiště nelze v tomto státě ústavně a parlamentně vlád- nouti přes hlavy českého lidu a jeho s ním solidárních zástupců ve sborech zákonodár- ných. Lze tedy doufati, že baron Beck, znaje český program, dobře ví, že kadaňský jazykový program německý a že jazykový zákon dle takového střihu upravený je nám Čechům naprosto nepřijatelný a cestou ústavní, na kterou je odkázán, věru nepro- veditelný. Příčí se celě novodobé národní politice české, která nepřipouští národnostní rozhraničení a která neupusti od řádné ja- zykové kvalifikace úřadnietva, na plné rov- noprávnosti všech trvající. Dr. Urban vyhlá- sil projekt, jejz tlumočil, za jedinou mož- nost německou, ale tak, jak ji tlumočil, je ve smyslu českém holou nemožnosti. S tím musí počítati každá vládní politika přiu sudku, nejnovější jazykový program německý odhadující v rozpjetí zorného úhlu poliliky slátní a parlamentní.
Beck Čecho doktor Urban
12 article
Tím způsobem není pakt německo vládní věru pražádným pokoykem, jako jim nen kadaňský projev německé politiky jako takové. Obé směřuje pak k otevřenému zá- kroku: německou hrozbou obstrukce, ne stane-li se po vůli německému diktátu. Jestliže tato perspektiva bude komukol jeviti se vzdálenou, tož jiná poučka, z ka- daňského projevu plynoucí, náleží stejně přítomnosti jako době příští: že ne tak my. jako Němci potřebují jazykového zákona Kdyby po něm neprahli, kdyby v něm ne- shledávali tak bezprostřední lanové vodítko. jehož pomocí vyváznouti mohou z labyrintu. do něhož zabředli — věru Němci by si ne- byli pospíšili, aby spasný pro sebe konee lana toho vkládali do rukou bar. Becka. Němci postavili tedy program. Bohudík, také Čechové postavili — dříve již — v témž oboru program svůj na všechny strany spra- vedlivý a všem přijatelný, jak jsou s to pro- kázati. Nemohou tedy ani na okamžik ocitnouti se v rozpacích, jak se zachovati v zájmu cti národa a jeho dobrého jmén i spravedlivé věci.
Němec Beck Čecho
13 article Vyhlídky pražských slovanských
Vyhlídky pražských slovanských (Rozmluva s prof. Ozerovem o pro- jektech slovanské výstavy a slovanské banky Krásní a významuplní dnové slovanské ná vštěvy minuly, a včera opustili Prahu již i po- slední z našich hostí. Odcházeli všichni jako přátelé nejlepší, jako přesvědčení a nejhorlivějš stoupenci ideje slovanského sblížení, za níž se tu shromáždili. I největší pessimisté z nich od- jižděli na výsost uspokojeni průběhem týdenníe konferencí, ba právě ti, kdož pochybovali nej- více, projevovali nyni nejrůžovější naděje ve výslednost budoucí práce na cestě za společnou naší ideou, a projevovali svoje okouzlení i zápal pro ni způsobem tak srdečným a olevřeným, že vylučoval každou pochybnost. Bylo u nás již zdůrazněno, že tím raději můžeme konstatovati úspěšnost a plodné výsledky
Ozerov
14 article
slovanských konferencí, čím střizlivěji a kritičtěji jsme se k nim stavěli z počátku. Naši hosté opouštějíce nás, zasypali nás tolika a tak nadše- nými slovy uznání, že je skutečně obava, aby nám všecka ta chvála nestoupla do hlavy. Rád a s povděkem můžeme kvitovati příznání slo- vanských delegátů, pokud měli na vlastní oč příležitost se přesvědčiti, že pro slovanské sbli- žení a pro praktické provádění jeho na poli kulturní a hospodářské práce společné je u náe v Čechách půda poměrně nejlépe připravena Použili jsme ještě včera, v intimní besedě na rozloučenou s odjiždějícími některými dele- gáty, vhodné chvilky, dotknouti se osobníeh dojmů jejich, které si z Prahy a z Čech od nášejí, a při té přiležitosti hovor přešel pocho- pitelné na nejbližší důsledky praktické, jež možno vážití z ukončených porad. Profesor moskevské university Ivan O z- rov, jeden z předních současných národo- hospodářů a finančních odborníků ruských, za- jimá se přirozeně především o oba veliké ho- spodářské projekty, které byly předmětem váž- ných debat v lelošních předporadách slovan- ských: o všeslovanskou výstavu mo- skevskou a o zřízení slovanské banky Názory prof. Ozerova, jenž byl o projektu slo- vanské banky referentem ruské delegace v ple nární debatě konferencí, jsou tak zajímavya vážny, že jsme jej požádali za svolení, abychom s nimi směli seznámiti svoje čtenáře. Oba projekty považuje vážený odborník finanční za nejcennější výsledek letošních porad.
profesor Ozerův Čechy Praha univerzita Ivan
15 article
Kdyby nic jiného positivního nebylo z nich vyšlo, znamenají nesmírně mnoho. Projekt slo- vanské výslavy jest ovšem sám o sobě mnohem lehčí a snáze proveditelný, než projekt slovanské banky. Výstavu možno, jak věci stojí, dnes již považovati za fait aecompli a ona práve bude nejšťastnějším zahájením prakti- ckých styků hospodářských a tim už průpravou pro projekt banky slovanské, která jest oříškem mnohem nle desdv aa no těžsím. Slovanská výstava, klerá bude pořádán v r. 1911 (respektive nejpozději v r. 1915) v Moskvě, jest dle náhledu prof. O zero v vůbec prvním písmenem abeced pro hospodářské sebepoznání ná- rodů slovanských. S tohoto zorného úhlu musí na ní pohlížeti také její iniciátoři a vý- stavě vším obsahem i uspořádáním vtisknout přeďevším lento ráz. Slovanští národové mají n této výstavě poznati svoji průmyslovou a ob- ehodní sílu i expansi, mají si lu ukázati svoje zboži výměnné, schopné expostu. S' tím třeb vůbec začíti, ostatní dostavi se samo. Pěstován vzájemnosti na poli vědecké práce, literatury umění, jsou mu ovšem věci samozřejmé, jež p kulturním přibuzenství národů slovanských mus se dostaviti samy sebou, ale společné zájmy hospodářské, podmiňující pevné a trvalé sblížení vzájemnou podporu a sílení slovanského ele mentu, musí se obezřelně připravovati a podpo rovati, K tomu všemu je prof. O zerovu slo vanská výstava krokem nejdůležitějším a nej sťastnějším. Ona dá také, jak již řečeno reálný podklad k další práci pr slovanskou banku. Prof. Ozerov je pře svědčen, že ruská vláda najde řadu pod- stalných důvodů, aby k němu zaujala s ta no- visko ve svém prospěchu naprosto sympatické. Jeť Rusko země ohromného
Ozerov Ruska Moskva slovanský banka
17 article
v drobném prodejí rnní číslo o sobě . . . sa9g zk odpoledlni Ve flinlkách na vankorě ranní člilo. . . . . . . . p0 s2 odpoledui . . . . . . . . Inserát v plali se hotově sapřel. Předplarení a jsserty přljěmná sěhlmnlnl- strace v Marlanské ulici č.s. Tam sacházejí se též redskne Ulskárna a erpedice „ Národnich Lista“ Dukopisy so povraceji
Národnich List Dukopisa Marlanský ulice
18 article
bohatství přírodního i jiného; dřimají v něm síly, schopné rozvoje dosud netušeného. Al toto bohatství právě dosud spí, a Rusko potre- buje cizího kapitálu. Slovanská banka tak, jak je projektována, je schopná tento kapitál opa- třiti, a to bude a musí býti v první řadě zájmem Ruska, i na jeho prospěch. Neboť o tom ne- může býti nejmenší pochyby, z e o per a č n basis budouci Siovanské banky bude především v Rusku. České bankovnietví je ve mnohém směru tak vzorně organisováno, že může sloužiti vzo- rem Rusku, kde ještě tak mnohé schází. Organi- sace drobného kreditu, půjček městům a zem- stvům, kredit meliorační a tak pod., to jsou všecko věci, které může příští Slovanská bank dle intenci svých iniciátorův a budoucích za- kladatelů pojmouti do svého programu, a na- bude tím ohromného pole činnosti i získá si sym- patií všech vrstev ruských, neboť přispěje zna- menitě k hospodářskému rozvití země. V tomto asi rámci, ovšem co nejstručněji naznačeném, nepochybuje prof. O zerov o výborných vyhlíd- kách na uskutečnění banky. Jednomyslný souhlas ruské delegace s projek tem, vyslovený na pražských konferencích, po- skytuje sám o sobě projektu vý borné auspicie, ba téměř garancie Neboť většina této delegace představuje element silného vlivu v nynější dumě a jejim prostřed- nietvím u přitomné ruské vlády.
Al Organus Rusko
19 article
Projekt sám ovšem musí přijíti do dumy a timtéž již je řečeno, že k uskulečnění jeho nedojde ani zejtra, ani pozejtří. Ale ne- vadl a doby připravné dá se dobře použíli. Za nepaslední, výborný prostředek přípravný k reel- nímu navázání obchodních styků považoval by prof. O zerov zřízení o bchodního muse slovanského v Petrohradě neb v Moskvě, asi dle vzoru exportního musea v Brusselu. Za svoji osobu slibuje, že dle svých sil přičiní se o propagandu sblížení slovanského na půdě ho- spodářské nejen publicisticky v listě, klerý mu stojí nejblíže (v »Ruském Slově« moskevském), nýbrž i ve svých lekcích universitních. »Mnohému jsme se u vás naučili,« tak asi koněil prof. Ozerov svoji rozmluvu. »Především silnému národnímu uvědomění, které ze všech složek vašeho národa tvoří takořka organisovanou, výborně zdisciplinovanou armádu. Teprve u vás v Čechách jsme pochopili, jak zdravě a výchovně to působí na národ hospo- dářsky i kulturně zdatný, vysokého vývoje schopný, když musí stále s napjetim všech sil státi proti nopříteli. Od- jiždíme od vás s velikým dluhem, který ocholně přiznáváme: znali jsme dosud u ná v Rusku kulturu německou, kul- turu anglickou, francouzskou — ale neznali jsme kultury české, neuvědomovali jsme si jejího dosahu ani vý- znamu, nestarali jsme se dosud dosti soustavně o poznání ostatních slovanských kmenů.« »V tom směru máme mnoho doháněti, odjíždíme od vás s velikou i vážnou povinností. V tom směru prosím, abyste chápal moje slovo, pronesené předevčírem v přípitku táborském, kde jsem prohlásil, že jsem přijel do Čech jako kosmopolita, ale odjiždím odlud jako nacionál. Moené a silné vzepjetí národního a slovanského cítění, s jakým jsme se všude v Čechách se- tkali, nás úplně okouzhilo a podmanilo si nás.« V. Červinka.
profesor Ozerov Čo V Červinka Petrohrad Moskva Brusel Čechy Rusko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 22. července. (Obyčeje, zvyky a pověry.) Po- zněvu jedeme Bosporem. Loď přistává zde pt- břehu evropském, tam zastaví při břehu asij- ském — v každém přístavišti vystupují lidé přibudou zas novi pasažeři, Turci i Turkyně. Dámy ovšem jsou od hlavy do paty za- kukleny ve svých dominech, ve tmavých, ponej- více zcela černých, ohavných „čarčnfech“ a v neprůhledných, černých závojích, jak vystro- jeny jsou vždy, vyjdou-li z domu. Hustý, ne- proniknutelný ten šlojíř pouze v létě ustoup závoji lehčímu a průhlednějšímu, yašmaku z b- lého gázu, a petem i temný, smuteční a mnišský čarčaf zaměněn je šutem burev světlejších, jenž zve se „foredže“. Čarčaí sám je neforemným jakýmsi pláštěm, jehož vrchní polovice vypadlá na vlas tak, jako sukně venkovanek, v bocíeh přepásaná, přehozená v dešti přes hlavu a sta- žená hluboko do čela. Je z toho kostym úzko...vos lane nanveo I při tom, že tvář cele je zakryta, jdou stíny žen s hlavami nízko schýlenými, tiše a nemluvně — v přístavišti i na palubě jsou cizí muži, ne- jen Turci, i Frankové;nesluší se, mluviti před nimi. Mohli by poznati po hlase, je-li zjev, od divčích svých let po sám hrob zakletý do svého zakuklení, bytostí mladou či starší — neforem- ný, jeptišský čarčaí nedá tušit a nepro zradí, skrývá-li se pod ním krasavice či matrona. Linie těla zúplna se ztrácí v širokých záhybech pláště, nohy všech trčí v kaloších, chůze všech je stejná, jaksi nedbale houpavá a, s dovolením, stejně nohezká. Člověk, aby nezoufal nad lid- skosti, honem si musí vzpomínat, že kdesi jinde ve světě jsou přece ještě bytosti luzné a pane- čku, velmi luzné, volné a šťastnější, v obavný
Turek Turkyně Čarčaí Franek Praha Bospor
21 article
čarčaí nezakleté sestry těchte ubohých stínů . .- Jako smuteční, teskné přízraky kmitnou se ubché, temné stíny po lodním můstku. Pán i elitel jejich za nimi, ne z galantnosti, ale aby měl přehled a aby viděl, že vše je „all“ rigt“. Mrav i opatrnost žádá, aby i Frank tváři se nevšímavě a nevěnoval stínům nejmenší po- zornosti — zvědavost muhla by mit v zápěti scénu, při niž ochotně by spolupůsobil kde jaký přiíomný Tureček. Na lodi, stejně jako na kram- way a na dráze, jedou ženy zvlášť, ve zcela oddělených a mužům, i vlastním manželům pa niček přísně uzavřených místnostech, vyhraže- ných „pro barem“- Dívám se na život v přístavištích, na vy- stupující z lodi i na ty, čekající na můstku — barbaří: nemají ponětí o tom, kterak cestují kulturní a civilisovaní lidé Západu ... Ne, opravdu, strašně je ten Orient zanedbáván! Po- važte: nikdo z čekajících necpe se na loď, po- kud z ní druzí vystupují! Nikdo nechce bý- prvním, nikdo nešťouchá souseda lokty a ra- mony, nikdo nikomu deštníkem očí nevypíchne — proč tedy ti lidé vlastně cestují?
Frank tvář
22 article
Svým očím nevěřím: nikdo nehuláká, ne- křičí a nenadává — povídám: ubozí barbaři O tom, jak se má vlastně cestovat, nemají ani potuchy! Nevědí, že vlastní kouzlo cestován spočívá v tom, pořádně se vykřičet, šlapat lidem na nohy, nadávat na „turecký“ pořádek, loktem srdečně rýpati jim do žeber a do žaludku, sem tam někomu v tlačenici propálit šaty doutníkem — což je obzvláště vtipné — a přes hlavy všech cpáti se ku předu... Neboť „ku předu““ jest heslem civilisaco. s Ubohý Orient ještě je tak zanedbán, že každý klidně čeká, až naň dojde řada — strašně komické! Fysickému zákonu o neprostupnosti hmoty každý tam rozumí tak, že na místo, ně- kým zaujaté, nevejde se jiný ... Primitivní, za- nedbaní lidé, zkrátka Turci! Nemají zdáni o tom, kterak na př. my v Praze, ve přístavištích našich vltavských parničků, u tramwayí i při stékání výletních vlaků máme již mnohem, ach mnohem vytříbenější a modernější názory o t. zv. neprostupnosti hmoty ...v S výše své vzdělanosti útrpně smíme se usmáti i jiným, ryze tureckým zařízením.
Turek Praha
23 article
Noní-liž to směšné, že v nekulturním Orientě nejmenší daň vyměřena právě na nejnutnější potřaby životní? Turek ve své primitivnosti a vzdálen dobrodiní civilisace ani by, možná, ne- pochopil, proč u nás i z každé láhve petroleje, pronáší-li se z předměstí do vnitřního města, od protějšího kupce, z každého kila svíček, z mýdla a, nevím, snad i z putynky uhlí plat se ještě zvláštní daň — „potravní““ . .. Srdce civilisovaného Evropana, zvlášť, je-li týž civilisovaný Evropan domácím pánem, přímo hnusem naplnilo by turecké zařízení ná jemníeh smluv. Po smyslu barbarských zákonů nikdo byť i nájemné, bůh mu odpusť, zůstal dlužen z domu nesmí býti vystěhován, je-li sám či jiný člen jeho rodiny nemocen, má-li malé děti, nebo čeká-li přírůstek do rodiny... A necivilisovan ten Orient ke všemu ještě se domnívá, že pr zákony takové jsou — humanní... Pěkná hu- manita, jež domácího pána obmezuje i v tak nevinné kratochvíli, nájemníka i se ženoua dětmi i se všim, což jeho jest, vyhodit na ulici . Zákon, jindy vůči ženě tak ukrutný, zde přede- vším ženu chrání. Zena nesmí býti zůstavena bez rady a pomoci, nesmí stráviti noc mimo dům, nesmí ani na chvíli zůstati bez přístřeší. V Turecku, aby nebylo mýlky.
Turek Evropan Zeno Turecko
24 article
Však i pan domácí, je-li poddaným sultá- novým, nechce-li, daní platit nemusí. Ale vězí v tom háček — lidstvo nemá štěstí s ideály. Po celém Cařihradě, ve všech jeho částech plno je spálenišť a zřícenin, celé ulice budov vosměs dřevěných lehly kdysi popelem, čí pobořeny byly zemětřesením — o znovuzbudování domů nikdo se nestará. Snad by se staral, ale nelze. Daně nebyly placeny třeba po celá desetiletí — slyší to „můj“ slavný berní úřad? — povídám, celá desetiletí, majetník domu nepospíchal, čemuž neize se diviti a úřady — čekaly, čemuž opět lze se diviti dvojnásob. Ale dům vyhoří,či z omrzelosti života sám se světa se poroučí při prvním nárazu větru- a zde je smutný rub idedlu na pozemku nesmí býti znova stavěno dříve, pokud nejsou zaplaceny daně — ohavné slovo daně! — za všecka léta dřívější. A Turek, př všem svém počínání až podivuhodně nechvátavý a pohodlný, na to placení teprv nechvátá. Allah budiž s níml Ostatně viděl jsem, že i slavné a nejvyššt úřady maji chvályhodnou zásadu, v ničemse přílis neukvapit. Náš neúnavný dragoman, pan Vincenc, kromě jiných stavitelských památek ukázal nám i budovu kteréhosi ministerstva. Bílili ji asi před osmi lety — nemohu si tedy lichotit, že by se tak bylo stalo na mou po- čest — a, jakož bývá, při bílení fneady okno byla trochu zastřikána vápnem. Jak pravím, nen tomu tak dávno; teprve před osmi, nejvýš devíto loty — oken podnes nikdo neumyl. Koran před- pisuje, vah ví kolikrát za den míti si ruce nohy — na neštěstí se koran ani slovem nezmi
Turek Vincenc Cařihrad Korana
25 article
ňuje o mytl oken, a třeba to byla okna minister stva. A proto, že ta kniha knih psána byla na papíře, má Turek v úctě i nejmenší, cestou po- hozený kousek papíru. Kdekoliv taký spatří s uelivostí jej zvedne, jako naše babičky čiily s hráškem, že na každém zraku je znaménk kalicha. Při posledním soudě, věří moslem bude mu každé to zvednutí papíru, na němž píše se slovo boží, připočtěno k zásluhám — půjdou prý k poslednímu soudu po rožhaveném rošti a každý ten zvednutý kousek papíru zmírn prý nebezpečí té, ostatně nijak pohodlné chůze — kozel ví, kdo jim to namluvil! Ale myslím si, takhle někdy v pondělí pozvati zástup zbož ných moslemínů do krčského lesa, kde pře tím v neděli, v den Páně, byli jsou tábořil Pražané —: měli by práce se sbíráním poho zených papírů, ale ovšem i zásluh při posled- ním soudě... Ani by nevěděli, že jdou po žba- vém rošti. Šlo by se jim jak po másle. Jsou pověry, vlastní jen Orientu a jsou po- věry jiné, společné Východu i Západu. V Caři- hradě se na mostě vybírá mostně, jako u nás — doposud nepodařilo se mi vypátrat, osvojil-lisi Orient pověry té od nás, či my od Orientu. Ale pověra je zde i tam stejně zakořeněna, v Cari hradě slejně jako u nás v Praze. A pro zacho- vávání té pověry i zde i tam postavili na most zvláštní osobnosti, říká se jim výběrčí.
Turek Pražan Orient Praha
26 article
Naši výběrčí, možná, by se urazili, kdyby magistrál jim pořídil mundur takový, jakým opa- třeni jsou jich soudruzi na mostě z Galaty do Stambulu. Dlouhý kabát jejich nikde se neza- piná a obléká se přes hlavu jako klerika — na celém jich oděvu nesmí býti jediné kapsy. Jen kolem krku na řemeni visí jim velká, kožená laška, do níž ukládají vybrané peníze, jež každé ebvíle dozorce jim odejme a přepočítá .. Od rána k večeru valí se lidstvo proudem, celou šíří mostu, bez ustání, celý most černá se jako mraveniště a červená se fézy — výběrčích stojí několik vedle sebe a nestačí vybírat — ale ode- jmulí jim kapsy a výběrčí očividně jsou tím ura- ženi. Vybírají sice horlivě, ale zcela řemeslně a boze všeho nadšení. A nedivím se jim — sám se pamatují na radost, kterou jsem měl z kapes prvních svých šatiček. Ostatně znám i herce, jenž asi podobně, jako já tohdy, na svých kapeách jistě nemnálo si zakládá. A jsom jist kdyby jednou, čehož bůh nedopouštěj, zašili mu vřele milované kapsy jeho spodků, že okamžitě, uprostřed scény, přestane hrát. 1 proto, že by byl uražen, i proto, že by nevěděl, co s rukama. Ale, abych se vrátil k těm pověrám, a ze- jména k pověře o placení mostného. Vypočital jsem, že během let, co i královská Praha věří té pověře o mostném, sama vlastně lehkomyslně připravila se o miliony, o něž dnes obecní po- kladna mohla být bohatší .. Povím, co si myslím a kterak si to před- stavuji.
Galat Stambul Praha
27 article
Obec přece nestará se jedině o postavení a vydržování mostů. 1 jiné podniky obecní vyža- dují nemalého nákladu. Dejme tomu, že samo Václavské náměstí nepředláždí se častěji, než třikrát, čtyřikráte do roka — — a za celá t léta ušel obci zisk, jenž byl by jí nezpytněa logicky vyplynul z toho, kdyby byla i zde vy- bírala po dvouhaléři z každého chodce kromě vojáka, policajta a důstojnických paniček, jak činí na mostech. Většina lidí přece musi denně chodit ulicemi — vybírá-li se za přejití na dru- hou stranu řeky, proč se nevybírá i za přejit Václavského náměstí? A, stojí-li výběrčí na za- čátku mostu, proč nestojí, na př., v ústí Jindřiš- ské a Vodičkovy ulice. A vůbec, na všech křížo- vatkách? Pravda, jakýs takýs počátek s reformou učiněn u vyšehradského tunelu. Přijdete až k němu, z obou stran zadarmo. Ale chcete-l projíti několika metry tunelu, nic naplat, mu- site klopit m— pardon, nikoliv mostné, ale tu- nelné. Já nic neříkám: ale z Podola do Prahy s platí, Nusle i Michle, Dejvice i Šárka, Žižkov i Vinohrady hrnou se do Prahy zadarmo, ošla- pují nám tu celé kilometry dláždění, na Příko- pech přešlapují nám celá procesí cizinců — — snad už se najde v městské radě muž rozšafný, jenž za mne dopoví a učiní tak Prahu nejbohut- ším městem světa. Já jsem prostě jenom napo- věděl — bože, to je člověku krásně, když pro- vede čin opravdu šlechotný! Půjdu se z toho trochu projít. Jednou, dva- krát přeměřím Ferdinandskou třídu — — honem, nežli se má vznešená myšlenka opravdu —. uskuteční . B. K.
bůh Václavský náměstí Vodičkův ulice Podol Praha Nusle Michle Dejvice Šárek Žižkov