1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 23. července 1908.
Praha
5
article
Fa ranní a odpol. Histy
předl pláoí sn
v Praze v alulnistraei
na maěle
na čtvrt bla
s drojí čonděko
n raěsde . . . . .
7Ks
v tvš Lka . .
ve Glialkčehá
2 K 90n
na měste . .
Pošteni
na mnie
na čtert lela . ..
v drojí zleinee
K son
na zez e
Bdnta . . . .1k e0k
Praha
6
article
Z politiky českých Němců.
Z politiky českých Němců.
Poslanec dr. Karel Urban, jeden z vůdců
strany německo pokrokové v království če
ském, promluvil v neděli na protestní schůzi
v Kadani programovou řeč o německo-ná-
rodním poslání německého úřadnictva ao
zajištění německé državy úřadnické jazyko-
vým zákonem pro království české. Dr. Urban
stanovil jako jedinou pouze možnost Němců
v tomto oboru následující požadavky: »Mu-
sime s veškerou rozhodností žádati, aby-
chom dostali jazykový zákou, do něhož po-
jata budou ustanovení, že 1. Němcům če-
ským bude zajištěn počet míst, odpovídající
jejich počtu obyvatelstva a jejich finančn
zdatnosti, a že 2. veškerá místa v něme-
ckém jazykovém území budou bezpodmí
nečně vyhražena jenom pro německé ucha
zeče.«
Tak precisoval dr. Urban nastávajíeí
jazykovou politiku Němců z Čech. Věcný
obsah její není nový. Po léta žádají Němei
v naši zemi veřejně, aby v t. zv. německém
území usazováni byli výlučně úřadníci ná
rodnosti německé, a také jejich požadavek
percentuálního obsazování míst úřadnických
dle národnosti v poměru 62: 38 má starsí
datum. Dr. Urban sám sdělil v neděli v Ka-
dani, že loni vyzvali němečtí poslanci vládu.
aby při zadávání úřadnických míst ve správě
státní dodržovánbyl klíč 38: 62. O téže
věci byla ostatek letos o velkonocích řeč —
při trudném sporu v českých řadách o po-
věstné agrární odhalení o smyšleném tajném
paktu českoněmeckém u příležitosti rekon
strukce kabinetu, která v nynějším obdob
politickém poprvé uvedla současně v úřad
dva české ministry.
Němec
doktor
Urban
Kadaň
Čechy
Ka
7
article
Co tedy je v projektu ústy dra. Urbana
tlumočeném novějšího, je soustava, do jaké
byly řečené požadavky německé uvedeny
že mají býti vloženy do chystané jazykové
osnovy pro království české, a jí že maj
býti uzákoněny.
Dr. Urban projevil v Kadani též naději.
že rozhodné síle německého lidu, trvající na
svém právu, se konečně podaří dosíci splnění
požadavků těch. Kdyby dr. Urban byl mě
říci, na jakém právu, na jakém zákonněm
podkladě jsou požadavky jím právě tlumo
čené vybudovány, jiště by neušel rozpakům
Že zákonné podložky nemají, vidno je přece
i-ze samé jeho žádosti, dle níž mají teprve
býti uzákoněny, a to jazykovým elaborátem,
který vláda byla ohlásila a o jehož parla-
mentní vyřízení teď právě Němci upomínají
Také ve smyslu státních základních zákon
jsou požadavky ty neslučitelny s dosavad
ním právním stavem ve státě, který svou
ústavou otevřel všechny úřady všem obča-
nům státním.
Přes to však dlužno politicko národn
požadavky úřadnické, jak je ve smyslu ně
mecké politiky dr. Urban v neděli v Kadan
přednesl, posuzovati také s hlediska poli-
tiky akční. A tu jde o jejich souvislost
s dosavadním proudem politických dějů.
Souvislost ta je na snadě: dává ji známý
už pakt německo-českých poslanců s mini.
sterským předsedou bar. Beckem. Dr. Urban
je dosud nejokázalejším velebitelem paktu
toho, na němž dojista sám spolupůsobil.
Není tedy cdvážno mínění, že dr. Urban
Urban
doktor
Němec
Beck
Kadaň
8
article
přizpůsobil svůj kadaňský výklad faktickému
průběhu konferencí, jichž plodem právě byl
německo-vládní pakt. Jedním z prvních jeho
plodů bylo známé vládní prohlášení, uveřej-
něné 8. t. m. ve »Wiener Abendpostu«, pro
Němce v naší zemi psané a vydané.
Tam vláda uznala subjeklivní oprávně-
nost německých stížností na zhoršení percen
tuálního poměru německých a českých úřad-
níků v království českém na neprospěch
Němců, jakož i na hojnější dosazování če-
ských úřadníků do německého jazykového
území. Vládní projev »Wiener Abendblattue
vysvětlil tento zjev známým všeobecně fak
tem, že německá inteligence vzdalovala se
po léta státní služby v království českém
což řečený oficiosní projev charakterisova
jako těžkou chybu, ve všech politických kru-
zích rakousko-německých pociťovanou.
Toto prohlášení, proti němuž nebylo
s české strany neprodleně vystoupeno tak,
jak snad býti mělo, zajisté podpírá úsudek,
že kadaňský progřam drá. Urbana přímo
souvisí s nedávným paktem německo- vládním.
Vládní projev » Wiener Abendpostu« vy-
šel Němcům českým vstříc na veliký kus
cesty, uznal skoro německý požadavek jazy-
kově-akční, a dr. Urban vlastně tedy v Ka-
dani ukázal, kam ona cesta vede dál: do
přístavu jazykového zákona s legislativním
zajištěním ohraničeného území pro úřadni-
ctvo výlučně německé a při tom s počtem
38 procent německého úřadnictva v zemi
české vůbec, taktéž zákonně zaručeným.
Wiener
Němec
Wiener Abendblattue
doktor
Urban
Ka
9
article
Tím způsobem činí nacionální politik
Němců českých nový a hřmotný krok ku
předu, na ostrý protičeský výboj. Dr. Urban
je teď po řadě prvním jejím hlasatelem,
však pouze jedním z četných a v tomto
oboru zajisté sjednocených a svorných jejích
nositelů. Celý německý pakt a jeho obhajoba
v řadách německé veřejnosti zároveň na-
svědčují, že Němci z Čech chtějí i při své
jazykové akci, teď ohlášené, zůstati též dále
v táboře vládním, pro jehož jistotu a nerušené
trvání klidně bodili přes palubu na př. celé
hnutí wahrmundovské a ještě ochotnějí od
volali své obstrukční pílné návrhy, na sklonku
parlamentního zasedání podané a vedší ni-
koli k obstrukci, nýbrž k — paktu.
Již tato fakta oprávňují každého českého
posuzovatele dějů politických, aby si kadaň-
ský jazykový program německý prohlédl
v zorném úhlu politiky vládní i slátní.
A tu bije v oči už z daleka nápadná
kusost německého projektu, drem. Urbanem
předloženého veškeré politické veřejnosti.
Z Kadaně hozen byl do jejích řad holý zlo-
mek, dráždící všechny Neněmce svou naho
tou, neoprávněností, nespravedlností, sobe-
ctvím a neslučitelností s tou ideou státu,
jež jediná je způsobilá, míti uznání většiny
lidu i národů. Nic víc neukázal dr. Urban
většině země i státu, nežli vzorek německé
panovačnosti. To je příliš málo od zástupce
politiky, jež činí nárok na vůdčí místo v ce-
lém státě. A to je také nesrovnatelno s po-
litikou střední čáry, vyhlášenou z lavice
vládní ministerským předsedou bar. Beckem
Stejně je to neslučitelno s ideou státní
občanské rovnoprávnosti a rovnocennosti.
kterou nynější vládní soustava aspoň for
ne
málně uznává.
Němci to byli, kteří zrovna v minulých
Němec
doktor
Urban
Čechy
Kadaň
11
article
dnech sensačně přímo velebili slátnickou
mohutnost nynějšího premiéra. Jeho dosa-
vadní činnost však, atsi jakákoli byla, jedno
osvědčila: kterak je pamětliv nerozborné
skutečnosti, že ani dnes ani přiště nelze
v tomto státě ústavně a parlamentně vlád-
nouti přes hlavy českého lidu a jeho s ním
solidárních zástupců ve sborech zákonodár-
ných. Lze tedy doufati, že baron Beck,
znaje český program, dobře ví, že kadaňský
jazykový program německý a že jazykový
zákon dle takového střihu upravený je nám
Čechům naprosto nepřijatelný a cestou
ústavní, na kterou je odkázán, věru nepro-
veditelný. Příčí se celě novodobé národní
politice české, která nepřipouští národnostní
rozhraničení a která neupusti od řádné ja-
zykové kvalifikace úřadnietva, na plné rov-
noprávnosti všech trvající. Dr. Urban vyhlá-
sil projekt, jejz tlumočil, za jedinou mož-
nost německou, ale tak, jak ji tlumočil, je
ve smyslu českém holou nemožnosti. S tím
musí počítati každá vládní politika přiu
sudku, nejnovější jazykový program německý
odhadující v rozpjetí zorného úhlu poliliky
slátní a parlamentní.
Beck
Čecho
doktor
Urban
12
article
Tím způsobem není pakt německo vládní
věru pražádným pokoykem, jako jim nen
kadaňský projev německé politiky jako
takové. Obé směřuje pak k otevřenému zá-
kroku: německou hrozbou obstrukce, ne
stane-li se po vůli německému diktátu.
Jestliže tato perspektiva bude komukol
jeviti se vzdálenou, tož jiná poučka, z ka-
daňského projevu plynoucí, náleží stejně
přítomnosti jako době příští: že ne tak my.
jako Němci potřebují jazykového zákona
Kdyby po něm neprahli, kdyby v něm ne-
shledávali tak bezprostřední lanové vodítko.
jehož pomocí vyváznouti mohou z labyrintu.
do něhož zabředli — věru Němci by si ne-
byli pospíšili, aby spasný pro sebe konee
lana toho vkládali do rukou bar. Becka.
Němci postavili tedy program. Bohudík,
také Čechové postavili — dříve již — v témž
oboru program svůj na všechny strany spra-
vedlivý a všem přijatelný, jak jsou s to pro-
kázati. Nemohou tedy ani na okamžik
ocitnouti se v rozpacích, jak se zachovati
v zájmu cti národa a jeho dobrého jmén
i spravedlivé věci.
Němec
Beck
Čecho
13
article
Vyhlídky pražských slovanských
Vyhlídky pražských slovanských
(Rozmluva s prof. Ozerovem o pro-
jektech slovanské výstavy a slovanské
banky
Krásní a významuplní dnové slovanské ná
vštěvy minuly, a včera opustili Prahu již i po-
slední z našich hostí. Odcházeli všichni jako
přátelé nejlepší, jako přesvědčení a nejhorlivějš
stoupenci ideje slovanského sblížení, za níž se
tu shromáždili. I největší pessimisté z nich od-
jižděli na výsost uspokojeni průběhem týdenníe
konferencí, ba právě ti, kdož pochybovali nej-
více, projevovali nyni nejrůžovější naděje ve
výslednost budoucí práce na cestě za společnou
naší ideou, a projevovali svoje okouzlení i zápal
pro ni způsobem tak srdečným a olevřeným, že
vylučoval každou pochybnost.
Bylo u nás již zdůrazněno, že tím raději
můžeme konstatovati úspěšnost a plodné výsledky
Ozerov
14
article
slovanských konferencí, čím střizlivěji a kritičtěji
jsme se k nim stavěli z počátku. Naši hosté
opouštějíce nás, zasypali nás tolika a tak nadše-
nými slovy uznání, že je skutečně obava, aby
nám všecka ta chvála nestoupla do hlavy. Rád
a s povděkem můžeme kvitovati příznání slo-
vanských delegátů, pokud měli na vlastní oč
příležitost se přesvědčiti, že pro slovanské sbli-
žení a pro praktické provádění jeho na poli
kulturní a hospodářské práce společné je u náe
v Čechách půda poměrně nejlépe připravena
Použili jsme ještě včera, v intimní besedě
na rozloučenou s odjiždějícími některými dele-
gáty, vhodné chvilky, dotknouti se osobníeh
dojmů jejich, které si z Prahy a z Čech od
nášejí, a při té přiležitosti hovor přešel pocho-
pitelné na nejbližší důsledky praktické, jež
možno vážití z ukončených porad.
Profesor moskevské university Ivan O z-
rov, jeden z předních současných národo-
hospodářů a finančních odborníků ruských, za-
jimá se přirozeně především o oba veliké ho-
spodářské projekty, které byly předmětem váž-
ných debat v lelošních předporadách slovan-
ských: o všeslovanskou výstavu mo-
skevskou a o zřízení slovanské banky
Názory prof. Ozerova, jenž byl o projektu slo-
vanské banky referentem ruské delegace v ple
nární debatě konferencí, jsou tak zajímavya
vážny, že jsme jej požádali za svolení, abychom
s nimi směli seznámiti svoje čtenáře.
Oba projekty považuje vážený odborník
finanční za nejcennější výsledek letošních porad.
profesor
Ozerův
Čechy
Praha
univerzita Ivan
15
article
Kdyby nic jiného positivního nebylo z nich
vyšlo, znamenají nesmírně mnoho. Projekt slo-
vanské výslavy jest ovšem sám o sobě mnohem
lehčí a snáze proveditelný, než projekt slovanské
banky. Výstavu možno, jak věci stojí, dnes již
považovati za fait aecompli a ona práve
bude nejšťastnějším zahájením prakti-
ckých styků hospodářských a tim
už průpravou pro projekt banky
slovanské, která jest oříškem mnohem
nle desdv aa no
těžsím.
Slovanská výstava, klerá bude pořádán
v r. 1911 (respektive nejpozději v r. 1915)
v Moskvě, jest dle náhledu prof. O zero v
vůbec prvním písmenem abeced
pro hospodářské sebepoznání ná-
rodů slovanských. S tohoto zorného úhlu
musí na ní pohlížeti také její iniciátoři a vý-
stavě vším obsahem i uspořádáním vtisknout
přeďevším lento ráz. Slovanští národové mají n
této výstavě poznati svoji průmyslovou a ob-
ehodní sílu i expansi, mají si lu ukázati svoje
zboži výměnné, schopné expostu. S' tím třeb
vůbec začíti, ostatní dostavi se samo. Pěstován
vzájemnosti na poli vědecké práce, literatury
umění, jsou mu ovšem věci samozřejmé, jež p
kulturním přibuzenství národů slovanských mus
se dostaviti samy sebou, ale společné zájmy
hospodářské, podmiňující pevné a trvalé sblížení
vzájemnou podporu a sílení slovanského ele
mentu, musí se obezřelně připravovati a podpo
rovati,
K tomu všemu je prof. O zerovu slo
vanská výstava krokem nejdůležitějším a nej
sťastnějším. Ona dá také, jak již řečeno
reálný podklad k další práci pr
slovanskou banku. Prof. Ozerov je pře
svědčen, že ruská vláda najde řadu pod-
stalných důvodů, aby k němu zaujala s ta no-
visko ve svém prospěchu naprosto
sympatické. Jeť Rusko země ohromného
Ozerov
Ruska
Moskva
slovanský banka
17
article
v drobném prodejí
rnní číslo o sobě . . . sa9g
zk
odpoledlni
Ve flinlkách na vankorě
ranní člilo. . . . . . . . p0
s2
odpoledui . . . . . . . .
Inserát v
plali se hotově sapřel.
Předplarení a jsserty přljěmná sěhlmnlnl-
strace v Marlanské ulici č.s.
Tam sacházejí se též redskne
Ulskárna a erpedice „ Národnich Lista“
Dukopisy so povraceji
Národnich List
Dukopisa
Marlanský ulice
18
article
bohatství přírodního i jiného; dřimají v něm
síly, schopné rozvoje dosud netušeného. Al
toto bohatství právě dosud spí, a Rusko potre-
buje cizího kapitálu. Slovanská banka tak, jak
je projektována, je schopná tento kapitál opa-
třiti, a to bude a musí býti v první řadě zájmem
Ruska, i na jeho prospěch. Neboť o tom ne-
může býti nejmenší pochyby, z e o per a č n
basis budouci Siovanské banky
bude především v Rusku.
České bankovnietví je ve mnohém směru
tak vzorně organisováno, že může sloužiti vzo-
rem Rusku, kde ještě tak mnohé schází. Organi-
sace drobného kreditu, půjček městům a zem-
stvům, kredit meliorační a tak pod., to jsou
všecko věci, které může příští Slovanská bank
dle intenci svých iniciátorův a budoucích za-
kladatelů pojmouti do svého programu, a na-
bude tím ohromného pole činnosti i získá si sym-
patií všech vrstev ruských, neboť přispěje zna-
menitě k hospodářskému rozvití země. V tomto
asi rámci, ovšem co nejstručněji naznačeném,
nepochybuje prof. O zerov o výborných vyhlíd-
kách na uskutečnění banky. Jednomyslný
souhlas ruské delegace s projek
tem, vyslovený na pražských konferencích, po-
skytuje sám o sobě projektu vý
borné auspicie, ba téměř garancie
Neboť většina této delegace představuje element
silného vlivu v nynější dumě a jejim prostřed-
nietvím u přitomné ruské vlády.
Al
Organus
Rusko
19
article
Projekt sám ovšem musí přijíti do dumy
a timtéž již je řečeno, že k uskulečnění
jeho nedojde ani zejtra, ani pozejtří. Ale ne-
vadl a doby připravné dá se dobře použíli. Za
nepaslední, výborný prostředek přípravný k reel-
nímu navázání obchodních styků považoval by
prof. O zerov zřízení o bchodního muse
slovanského v Petrohradě neb v Moskvě,
asi dle vzoru exportního musea v Brusselu. Za
svoji osobu slibuje, že dle svých sil přičiní se
o propagandu sblížení slovanského na půdě ho-
spodářské nejen publicisticky v listě, klerý mu
stojí nejblíže (v »Ruském Slově« moskevském),
nýbrž i ve svých lekcích universitních.
»Mnohému jsme se u vás naučili,« tak
asi koněil prof. Ozerov svoji rozmluvu.
»Především silnému národnímu uvědomění, které
ze všech složek vašeho národa tvoří takořka
organisovanou, výborně zdisciplinovanou armádu.
Teprve u vás v Čechách jsme pochopili, jak
zdravě a výchovně to působí na národ hospo-
dářsky i kulturně zdatný, vysokého vývoje
schopný, když musí stále s napjetim
všech sil státi proti nopříteli. Od-
jiždíme od vás s velikým dluhem, který ocholně
přiznáváme: znali jsme dosud u ná
v Rusku kulturu německou, kul-
turu anglickou, francouzskou —
ale neznali jsme kultury české,
neuvědomovali jsme si jejího dosahu ani vý-
znamu, nestarali jsme se dosud dosti soustavně
o poznání ostatních slovanských kmenů.«
»V tom směru máme mnoho doháněti,
odjíždíme od vás s velikou i vážnou povinností.
V tom směru prosím, abyste chápal moje slovo,
pronesené předevčírem v přípitku táborském, kde
jsem prohlásil, že jsem přijel do Čech jako
kosmopolita, ale odjiždím odlud jako nacionál.
Moené a silné vzepjetí národního a slovanského
cítění, s jakým jsme se všude v Čechách se-
tkali, nás úplně okouzhilo a podmanilo si nás.«
V. Červinka.
profesor
Ozerov
Čo
V Červinka
Petrohrad
Moskva
Brusel
Čechy
Rusko
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 22. července.
(Obyčeje, zvyky a pověry.) Po-
zněvu jedeme Bosporem. Loď přistává zde pt-
břehu evropském, tam zastaví při břehu asij-
ském — v každém přístavišti vystupují lidé
přibudou zas novi pasažeři, Turci i Turkyně.
Dámy ovšem jsou od hlavy do paty za-
kukleny ve svých dominech, ve tmavých, ponej-
více zcela černých, ohavných „čarčnfech“ a
v neprůhledných, černých závojích, jak vystro-
jeny jsou vždy, vyjdou-li z domu. Hustý, ne-
proniknutelný ten šlojíř pouze v létě ustoup
závoji lehčímu a průhlednějšímu, yašmaku z b-
lého gázu, a petem i temný, smuteční a mnišský
čarčaf zaměněn je šutem burev světlejších, jenž
zve se „foredže“. Čarčaí sám je neforemným
jakýmsi pláštěm, jehož vrchní polovice vypadlá
na vlas tak, jako sukně venkovanek, v bocíeh
přepásaná, přehozená v dešti přes hlavu a sta-
žená hluboko do čela. Je z toho kostym
úzko...vos lane nanveo
I při tom, že tvář cele je zakryta, jdou stíny
žen s hlavami nízko schýlenými, tiše a nemluvně
— v přístavišti i na palubě jsou cizí muži, ne-
jen Turci, i Frankové;nesluší se, mluviti před
nimi. Mohli by poznati po hlase, je-li zjev, od
divčích svých let po sám hrob zakletý do svého
zakuklení, bytostí mladou či starší — neforem-
ný, jeptišský čarčaí nedá tušit a nepro zradí,
skrývá-li se pod ním krasavice či matrona. Linie
těla zúplna se ztrácí v širokých záhybech pláště,
nohy všech trčí v kaloších, chůze všech je
stejná, jaksi nedbale houpavá a, s dovolením,
stejně nohezká. Člověk, aby nezoufal nad lid-
skosti, honem si musí vzpomínat, že kdesi jinde
ve světě jsou přece ještě bytosti luzné a pane-
čku, velmi luzné, volné a šťastnější, v obavný
Turek
Turkyně
Čarčaí
Franek
Praha
Bospor
21
article
čarčaí nezakleté sestry těchte ubohých stínů . .-
Jako smuteční, teskné přízraky kmitnou se
ubché, temné stíny po lodním můstku. Pán
i elitel jejich za nimi, ne z galantnosti, ale
aby měl přehled a aby viděl, že vše je „all“
rigt“. Mrav i opatrnost žádá, aby i Frank tváři
se nevšímavě a nevěnoval stínům nejmenší po-
zornosti — zvědavost muhla by mit v zápěti
scénu, při niž ochotně by spolupůsobil kde jaký
přiíomný Tureček. Na lodi, stejně jako na kram-
way a na dráze, jedou ženy zvlášť, ve zcela
oddělených a mužům, i vlastním manželům pa
niček přísně uzavřených místnostech, vyhraže-
ných „pro barem“-
Dívám se na život v přístavištích, na vy-
stupující z lodi i na ty, čekající na můstku —
barbaří: nemají ponětí o tom, kterak cestují
kulturní a civilisovaní lidé Západu ... Ne,
opravdu, strašně je ten Orient zanedbáván! Po-
važte: nikdo z čekajících necpe se na loď, po-
kud z ní druzí vystupují! Nikdo nechce bý-
prvním, nikdo nešťouchá souseda lokty a ra-
mony, nikdo nikomu deštníkem očí nevypíchne
— proč tedy ti lidé vlastně cestují?
Frank tvář
22
article
Svým očím nevěřím: nikdo nehuláká, ne-
křičí a nenadává — povídám: ubozí barbaři
O tom, jak se má vlastně cestovat, nemají ani
potuchy! Nevědí, že vlastní kouzlo cestován
spočívá v tom, pořádně se vykřičet, šlapat lidem
na nohy, nadávat na „turecký“ pořádek, loktem
srdečně rýpati jim do žeber a do žaludku, sem
tam někomu v tlačenici propálit šaty doutníkem
— což je obzvláště vtipné — a přes hlavy
všech cpáti se ku předu... Neboť „ku předu““
jest heslem civilisaco. s
Ubohý Orient ještě je tak zanedbán, že
každý klidně čeká, až naň dojde řada — strašně
komické! Fysickému zákonu o neprostupnosti
hmoty každý tam rozumí tak, že na místo, ně-
kým zaujaté, nevejde se jiný ... Primitivní, za-
nedbaní lidé, zkrátka Turci! Nemají zdáni
o tom, kterak na př. my v Praze, ve přístavištích
našich vltavských parničků, u tramwayí i při
stékání výletních vlaků máme již mnohem, ach
mnohem vytříbenější a modernější názory o t. zv.
neprostupnosti hmoty ...v
S výše své vzdělanosti útrpně smíme se
usmáti i jiným, ryze tureckým zařízením.
Turek
Praha
23
article
Noní-liž to směšné, že v nekulturním Orientě
nejmenší daň vyměřena právě na nejnutnější
potřaby životní? Turek ve své primitivnosti a
vzdálen dobrodiní civilisace ani by, možná, ne-
pochopil, proč u nás i z každé láhve petroleje,
pronáší-li se z předměstí do vnitřního města,
od protějšího kupce, z každého kila svíček,
z mýdla a, nevím, snad i z putynky uhlí plat
se ještě zvláštní daň — „potravní““ . ..
Srdce civilisovaného Evropana, zvlášť, je-li
týž civilisovaný Evropan domácím pánem, přímo
hnusem naplnilo by turecké zařízení ná jemníeh
smluv. Po smyslu barbarských zákonů nikdo
byť i nájemné, bůh mu odpusť, zůstal dlužen
z domu nesmí býti vystěhován, je-li sám či jiný
člen jeho rodiny nemocen, má-li malé děti, nebo
čeká-li přírůstek do rodiny... A necivilisovan
ten Orient ke všemu ještě se domnívá, že pr
zákony takové jsou — humanní... Pěkná hu-
manita, jež domácího pána obmezuje i v tak
nevinné kratochvíli, nájemníka i se ženoua
dětmi i se všim, což jeho jest, vyhodit na ulici .
Zákon, jindy vůči ženě tak ukrutný, zde přede-
vším ženu chrání. Zena nesmí býti zůstavena
bez rady a pomoci, nesmí stráviti noc mimo
dům, nesmí ani na chvíli zůstati bez přístřeší.
V Turecku, aby nebylo mýlky.
Turek
Evropan
Zeno
Turecko
24
article
Však i pan domácí, je-li poddaným sultá-
novým, nechce-li, daní platit nemusí. Ale vězí
v tom háček — lidstvo nemá štěstí s ideály. Po
celém Cařihradě, ve všech jeho částech plno
je spálenišť a zřícenin, celé ulice budov vosměs
dřevěných lehly kdysi popelem, čí pobořeny byly
zemětřesením — o znovuzbudování domů nikdo
se nestará. Snad by se staral, ale nelze. Daně
nebyly placeny třeba po celá desetiletí — slyší
to „můj“ slavný berní úřad? — povídám, celá
desetiletí, majetník domu nepospíchal, čemuž
neize se diviti a úřady — čekaly, čemuž opět
lze se diviti dvojnásob. Ale dům vyhoří,či
z omrzelosti života sám se světa se poroučí při
prvním nárazu větru- a zde je smutný rub idedlu
na pozemku nesmí býti znova stavěno dříve,
pokud nejsou zaplaceny daně — ohavné slovo
daně! — za všecka léta dřívější. A Turek, př
všem svém počínání až podivuhodně nechvátavý
a pohodlný, na to placení teprv nechvátá. Allah
budiž s níml
Ostatně viděl jsem, že i slavné a nejvyššt
úřady maji chvályhodnou zásadu, v ničemse
přílis neukvapit. Náš neúnavný dragoman, pan
Vincenc, kromě jiných stavitelských památek
ukázal nám i budovu kteréhosi ministerstva.
Bílili ji asi před osmi lety — nemohu si tedy
lichotit, že by se tak bylo stalo na mou po-
čest — a, jakož bývá, při bílení fneady okno
byla trochu zastřikána vápnem. Jak pravím, nen
tomu tak dávno; teprve před osmi, nejvýš devíto
loty — oken podnes nikdo neumyl. Koran před-
pisuje, vah ví kolikrát za den míti si ruce
nohy — na neštěstí se koran ani slovem nezmi
Turek
Vincenc
Cařihrad
Korana
25
article
ňuje o mytl oken, a třeba to byla okna minister
stva.
A proto, že ta kniha knih psána byla na
papíře, má Turek v úctě i nejmenší, cestou po-
hozený kousek papíru. Kdekoliv taký spatří
s uelivostí jej zvedne, jako naše babičky čiily
s hráškem, že na každém zraku je znaménk
kalicha. Při posledním soudě, věří moslem
bude mu každé to zvednutí papíru, na němž
píše se slovo boží, připočtěno k zásluhám —
půjdou prý k poslednímu soudu po rožhaveném
rošti a každý ten zvednutý kousek papíru zmírn
prý nebezpečí té, ostatně nijak pohodlné chůze
— kozel ví, kdo jim to namluvil! Ale myslím
si, takhle někdy v pondělí pozvati zástup zbož
ných moslemínů do krčského lesa, kde pře
tím v neděli, v den Páně, byli jsou tábořil
Pražané —: měli by práce se sbíráním poho
zených papírů, ale ovšem i zásluh při posled-
ním soudě... Ani by nevěděli, že jdou po žba-
vém rošti. Šlo by se jim jak po másle.
Jsou pověry, vlastní jen Orientu a jsou po-
věry jiné, společné Východu i Západu. V Caři-
hradě se na mostě vybírá mostně, jako u nás —
doposud nepodařilo se mi vypátrat, osvojil-lisi
Orient pověry té od nás, či my od Orientu. Ale
pověra je zde i tam stejně zakořeněna, v Cari
hradě slejně jako u nás v Praze. A pro zacho-
vávání té pověry i zde i tam postavili na most
zvláštní osobnosti, říká se jim výběrčí.
Turek
Pražan
Orient
Praha
26
article
Naši výběrčí, možná, by se urazili, kdyby
magistrál jim pořídil mundur takový, jakým opa-
třeni jsou jich soudruzi na mostě z Galaty do
Stambulu. Dlouhý kabát jejich nikde se neza-
piná a obléká se přes hlavu jako klerika — na
celém jich oděvu nesmí býti jediné kapsy. Jen
kolem krku na řemeni visí jim velká, kožená
laška, do níž ukládají vybrané peníze, jež
každé ebvíle dozorce jim odejme a přepočítá ..
Od rána k večeru valí se lidstvo proudem, celou
šíří mostu, bez ustání, celý most černá se jako
mraveniště a červená se fézy — výběrčích stojí
několik vedle sebe a nestačí vybírat — ale ode-
jmulí jim kapsy a výběrčí očividně jsou tím ura-
ženi. Vybírají sice horlivě, ale zcela řemeslně
a boze všeho nadšení. A nedivím se jim — sám
se pamatují na radost, kterou jsem měl z kapes
prvních svých šatiček. Ostatně znám i herce,
jenž asi podobně, jako já tohdy, na svých
kapeách jistě nemnálo si zakládá. A jsom jist
kdyby jednou, čehož bůh nedopouštěj, zašili mu
vřele milované kapsy jeho spodků, že okamžitě,
uprostřed scény, přestane hrát. 1 proto, že by
byl uražen, i proto, že by nevěděl, co s rukama.
Ale, abych se vrátil k těm pověrám, a ze-
jména k pověře o placení mostného. Vypočital
jsem, že během let, co i královská Praha věří
té pověře o mostném, sama vlastně lehkomyslně
připravila se o miliony, o něž dnes obecní po-
kladna mohla být bohatší ..
Povím, co si myslím a kterak si to před-
stavuji.
Galat
Stambul
Praha
27
article
Obec přece nestará se jedině o postavení
a vydržování mostů. 1 jiné podniky obecní vyža-
dují nemalého nákladu. Dejme tomu, že samo
Václavské náměstí nepředláždí se častěji, než
třikrát, čtyřikráte do roka — — a za celá t
léta ušel obci zisk, jenž byl by jí nezpytněa
logicky vyplynul z toho, kdyby byla i zde vy-
bírala po dvouhaléři z každého chodce kromě
vojáka, policajta a důstojnických paniček, jak
činí na mostech. Většina lidí přece musi denně
chodit ulicemi — vybírá-li se za přejití na dru-
hou stranu řeky, proč se nevybírá i za přejit
Václavského náměstí? A, stojí-li výběrčí na za-
čátku mostu, proč nestojí, na př., v ústí Jindřiš-
ské a Vodičkovy ulice. A vůbec, na všech křížo-
vatkách?
Pravda, jakýs takýs počátek s reformou
učiněn u vyšehradského tunelu. Přijdete až
k němu, z obou stran zadarmo. Ale chcete-l
projíti několika metry tunelu, nic naplat, mu-
site klopit m— pardon, nikoliv mostné, ale tu-
nelné.
Já nic neříkám: ale z Podola do Prahy s
platí, Nusle i Michle, Dejvice i Šárka, Žižkov
i Vinohrady hrnou se do Prahy zadarmo, ošla-
pují nám tu celé kilometry dláždění, na Příko-
pech přešlapují nám celá procesí cizinců — —
snad už se najde v městské radě muž rozšafný,
jenž za mne dopoví a učiní tak Prahu nejbohut-
ším městem světa. Já jsem prostě jenom napo-
věděl — bože, to je člověku krásně, když pro-
vede čin opravdu šlechotný!
Půjdu se z toho trochu projít. Jednou, dva-
krát přeměřím Ferdinandskou třídu — —
honem, nežli se má vznešená myšlenka opravdu
—. uskuteční .
B. K.
bůh
Václavský náměstí
Vodičkův ulice
Podol
Praha
Nusle
Michle
Dejvice
Šárek
Žižkov