Strana 2. Číslo 84.

KATOLICKE LISTY.

Dne 29. března 1900.

mírností a trpělivostí získati hledí nepřátely církve Kristovy jednaje podle příkladu Božského Spasitele, pied vznešeným starcem, který ač jest hlavou celé celé církve, přece od kněží a všech vě- řících žádá, aby byli poslušni svých biskupů, ná- stupců apoštolských, jež sv. Otec svými bratry nazývá a jako bratry miluje. Věru, kdo Lva XIII. zná, musí o něm vyznati, že jest náměstkem Syna Božího, že jest hlavou pravé církve Kristovy. Třetím kouzlem, jež do Říma vábí, jsou posvátná místa, na kterých přečetní svatí meškali, Pánu Bohu sloužili, umřeli, pohřbeni byli. Připomínám za příklad pouze sv. Petra a Pavla, sv. Kateřinu Sienskou, sv. Aloisia. Jediný Jerusalem vyniká posvátností nad Řím. Čtvrtým kouzlem jsou nádherné a skvělé slav- nosti církevní, velkolepé a krásné chrámy, sochya obrazy, jež jsou Pánu Bohu a svatým Jeho zasvě- ceny a velebnost Boží hlasem mocným a dojemným vypravují. Pátým kouzlem jsou přečetné památky mimoná- boženské z doby pohanské a křesťanské, jež dokazují, že Řím jest středem celého světa, středem dějin jak starých, tak i nových, že v Římě se odehrávalo a ode- hrává drama světové. Ani v této příčině nevyrovná se Římu nějaké město kromě Jerusalema, kde se přihodila událost nejpamátnější, utrpení Pána Ježíše. Šestým kouzlem jsou poklady umělecké, sebrané ze všech dob, podle kterých se vzdělalo a vzdělává mnoho umělců, jsou ústavy a sbírky vědecké odboru všelikého, jsou ústavy charitativní. Také mnozí umělci čeští stali se mistry, poněvadž se učili v Římě. Sedmým a posledním kouzlem ne nepatrným jsou vzpomínky na českou vlasť, které v Římě se vysky- tují a které důkladně a půvabně vypisuje prof. dr.

Alois Kolísek ve spise nadepsaném »Některé vzpo- mínky na českou vlast v Italii.« Za příklad uvádím chrám sv. Klementa, v němž odpočívá tělo sv. Cy- rilla, vatikánský chrám sv. Petra, v němž jest oltář sv. Václava a socha sv. Norberta, patrona českého, chrám sv. Vavřince in Lucina, kde jest kaple sv. Jar a Nepomuckého, ve které pobožnosti své koná arcibratrstvo sv. Jana Nepom., český dům poutnický, od Karla IV. založený, českou kollej, ve které Če- choyé a Moravané národnosti české a německé svorně studuji rIosoru a uovlvpt, 1 — Pravady, kra odpočívá Jan z Jenštejna, arcibiskup pražský, jenž před 500 lety v Římě v pověsti svatosti zemřel. To jsou jenom některé vzpomínky na českou vlasť v Římě; všecky vypisuje zmíněný spisovatel.

Uvážíme-li všecka kouzla, jež do Říma vábí, ne- budeme se diviti davům katolíků a nekatolíků, kteří za všech dob za cíl své cesty si stanovili Řím; také naši předkové do Říma putovali, mezi nimiž uvádím zvláště sv. apoštoly Cyrilla a Methoděje, sv. Voj- těcha, Karla IV., Jana z Jenštejna. Nebudeme se diviti, že nikdo nelitoval pouti římské, že každý si přeje do Říma přijíti po druhé, po třetí. Jak šťastni jsou tedy ti, kterým popřáno jest konec 19. století oslaviti poutí římskou! Upomínka na Řím provázeti je bude po celý život a utvrzovati je bude, aby se nikdy neodloučili od Ježíše Krista, Jehož srdci Božskému se zasvětili a Jehož náměstkem jest sv. Otec. Kéž vyšle národ český hojné účastníky pouti římské, obojí národnosti, aby vyšlo na jevo, že oby- vatelstvo české a německé svorně a věrně stojí při sv. Otci a skrze něj při Synu Božím. A budou míti poutníci svým vůdcem nejdůst. arcipastýře, Jeho kní- žecí arcibiskupskou Milost, jenž je sv. Otci předvede a vyžádá od něho apoštolské požehnání, aby veškeré obyvatelstvo společné vlasti české svorně a blaze pro- spívalo podle učení Ježíše Krista. Dixi.

Zprávy politické. Poslední spása liberálů vídeňských zá- ležela v tom, aby nový zákon volební do městského zastupitelstva ve Vídni, nebyl schválen. Naděje se však nesplnily, neboť, jak jsme oznámili, byl právě tento zákon nejvyšší úchvalou potvrzen. Jako na omluvu pozval si předseda ministerstva dr. Körber člena liberální menšiny městského zastupitelstva, aby mu vysvětlil, že ve schválení tom nelze hledati ne- přátelství proti menšině se strany vládní, poněvadž všecky ostřejší body byly vymýceny. Dr. Stern ovšem poukazoval beze vší příčiny na hospodářství nynějšího zastupitelstva a na domnělé nedostatky no- vého volebního zákona a proto žádal ve jménu men- šiny, aby byly vypsány nové volby, aby obyvatelstvo mohlo vysloviti svoje mínění. Předseda ministerstva poukazoval právem na to, že při posledních volbách křesťanští sociálové zvítězili nade všemi spojenými stranami a nepřistoupil nikterak na toužebné přání liberálů, kteří chtěli vytloukati kapitál z této záleži- tosti. Úřední » Wiener Ztg.« uvádí v posledním čísle

Nejvyšší schválení J. V. císaře ze dne 24. t. m., takže již všecka naděje liberálův a také sociálních demokratů jest tedy již na dobro pochována. Tyrolský sněm vykonal dnes volbu několika výborů a schválil více voleb. Posl. Welponer navrhl, aby ze zemských prostředků povoleno bylo na r. 1900 a na r. 1901 po 22.500 K na podporu živnostenských účelů, ale s předpokládáním, že se súčastní také stát. Příští schůzi konati bude tyrolský sněm v sobotu. Štýrský sněm vykonal dnes volby do rozlič- ných výborů. Příští schůzi konati bude ve čtvrtek. Vlaští poslanci z Tridentu se usnesli ve své včerejší schůzi vytrvati v abstinenci, ježto dosa- vadní jednání neposkytuje žádných důvodů ke znovu- vstoupení do sněmu. Vlaští poslanci isterského sněmu, shro- máždění v Porječi, odmítli návrhy slovinských po- slanců v příčině modu vivendi jako nepřijatné a pře- hnané, aniž by o nich byli rokovali. Vzhledem k na- stávajícímu rozpuštění sněmu obírají se již přípravami k volbám. Politicky významné zasnoubení. Telegram nám oznámil, že princ Max bavorský zasnoubil se s princeznou Marii Louisou z Cumber- landu, nyní pak vychází na jevo, že toto zasnou- bení má význam vysoce politický. Všecky časopisy v německé říši o tom právě se rozepisují. »Voss.

Ztg.«, kteráž poukazuje na to, že princ Max jest po bezdětném dědičném velkovévodovi nejbližším dědicem badenského trůnu, praví, že badenský knížecí rod přispěl již jednou k vyrovnání dynastických následků r. 1866. Choť dědičného velkovévody Bedřicha, Hilda, princezna nassavská, jest jedinou dcerou někdejšího vévody nassavského. Nyní děje prý se totéž, pokud se týče někdejší bývalé královské rodiny hanove- ránské. »M. N. N.« nepřikládají sice pražádné ceny tvrzení, že vévoda cumberlandský nebyl by dal svého svolení, kdyby se byl ještě dále a rozhodněji smířil s nynějším utvářením poměrů v Némecku, ale spatřují dvojitou záruku v tom, že zasnoubení nestalo se dozajista bez souhlasu německého císaře a že dále velkovévoda badenský, panovník prokázaného vlaste- neckého smýšlení, nikdy by byl nesvolil ke sňatku, proti němuž by měl některé obavy se stanoviska ná- rodního. Naproti tomu soudí »Köln. Volksztg.«, že

souhlas německého císaře k onomu zasnoubení zaru- čuje na novo, že nyní uravřený sňatek přispěje také se své strany k tomu, aby konečně zplna byly zni- čeny naděje oné malé části welfských přívrženců v Hanoveránsku nebo Brunšvicku, že někdy potomek rodu cumberlandského dosednouti by mohl aspoň na trůn brunšvický. Vévoda z Cumberlandu poznal prý již dávno, že Hanoveránsko již nikdy nemůže státi se poznovu státem samostatným, nýbrž že na vždy musí zůstati pruskou provincií. Ale i kdyby potom choval myšlénku, že kdyby ne již on sám, jeho syn mohl jednou státi se aspoň vévodou brunšvickým, jest prý mu dojista jasné, že nynější svazek s baden- ským rodem panovnickým nikterak by mu neusnadnil vyplnění snů takovýchto. Dal-li německý císař svo- lení k zasnoubení prince Maxa badenského s prin- ceznou Marií Louisou z Cumberlandu, vyznělo z toho více než jasně, že možnost, že by Cumberlandská linie nastoupila trůn v Brunšvicku, jest vyloučena.

Předseda francouzské republiky pan Loubet vrátil se dnes dopoledne do Paříže. Francouzský admirál Victor Duperré zemfel včera v Paříži. Španělská královna-vladařka podepsala včera zákon. týkající se konverse státního dluhu. Švýcarská národní rada povolila státní radě úvěr 300.000 franků na pokračování pokusů pro nové vyzbrojení dělostřelectva. Za účelem srov- nání s pokusnou Kruppovou baterií opatřena bude druhá baterie soustavy belgické soustavou Coquerill- Nordaufeldovy. Britští a řečtí delegáti v Cařihradě ko- nati budou svou schůzi ve čtvrtek. Damas Mahmud paša zaslal sultánovi ze Ženevy telegram, v němž protestuje proti zvýšení de- sátku a uděluje pro zjednání rovnováhy ve státním rozpočtu zvláštní rady. Záležitost delagojská. Státní oddělení ve Washingtonu se dovídá, že rozhodčí výrok v záleži tosti delagojské nebude vynešen před polovicí dubna. Dále se proslýchá ve Washingtonu, že smírčím soud- cům, budou-li se přidržovati smlouvy o rozhodčím soudě, nebude možno, rozděliti obnosu odškodňovacího mezi súčastněné strany. Cínská císařovna-vdova rozkázala křižní- kům »Haitien« a »Haiču«, aby odpluly do Straits- Setlementsu, aby s několika tam vyslanými lidmi uči- nily pokus, jímž by se zmocnily — živého nebo mrtvého — Kang Iu-Weie a jiných tam se nalézají- cích reformátorů. Císařovna vdova se domnívá, že křižníkům, jež urazí 24 uzlů za hodinu, bude možno, uniknouti britským válečným korábům.

V Praz e, 27. března.

Listy z Lašska. (Původní dopis »Katolických Listů«.) (Ztracená obec. — Nový list. — Pastýřský list.— Vystrkují růžky. — Stávka. — Valná hromada ka- tolicko-politické jednoty.) L 3. V nejbližším okolí Ostravy germanisuje se s kvapem příliš horečným a úspěchem lepší věci hodným. Němci, prušáckým duchem prosáklí, chtějí za každou cenu zničiti přímé spojení katolických Čechů s katolickými Poláky a to dokázati se snaží ne bez úspěchů povážlivých poněmčením Ostravska. O výsledku germanisačních výbojů jindy byl jsem se zmínil. Dnes zaznamenávám novou pro nás ztrátu. Česká obec Svinov, bezprostředně na hranici ležícía již s obcemi moravskými Lhotkou a Novou Vsí zne- náhla v jednu velikou osadu průmyslovou splývající, je národně ztracena a tím i nábožensky ohrožena. Neboť u nás národní odpadlictví předchází náboženskému.

Svinov je dosud obcí většinou českou a do ne- dávna byla ryze česká. Přistěhoval se tam pruský průmyslník, tuším Hultschinský jménem, založil vál- covnu rourovou, povolal hejno pruských úředníkůa dělníků a ti založili německou školu. Kdyby škola ta byla určena jenom pro děti skutečných Němců, námitek bychom nečinili, neboť z sada, že dítě má býti vychováváno a vyučováno v řeči mateřské, platí pro všechny stejnou měrou. Poněvadž však se do školy přijímají děti slovanského původu a to nejen ty, které tam rodičové zpozdilí dávají dobrovolně, alei děti odvislých dělníků a zřízenců, kteří nemají vol- nosti v jednání, považujeme školu tu právem za pa- řeniště národního i náboženského odpadlictví, a v tomto úsudku nás utvrzuje slavnostní otevření školy, dne4. března konané za okázalého účastenství všech živlů z blízka i z dáli, kteří bezohlednou germanisaci na- šeho rodného kraje slovanského považují za úkol svůj životní. Slavnost měla vyzývavý ráz německo-nacio? nální, ba přímo prušácký, jak dokazuje »jadrná, na- cionálním duchem« prosycená řeč inženýra Volkerera, v nádražní restauraci pronešená. Událost je tím váž- nější, že se jí súčastnil také c. k. okresní hejtman Dworzak z Bílovce.

Slavnosti nacionální súčastnili se kromě jiných vynikajících mužů nacionálně, t. j. prušáctvím pro- slulých, také germanisačními snahami pověstný vrchní agitátor prof. Schwarz z Ostravy — židák — s ce- lým schulvereinským štábem, politický spolek německý, pro západní Slezsko, inspektor severní dráhy Morav, zlopověstný němčitel českého Přívozu, dr. Krommer, starostův náměstek z Opavy, hlava nacionálů dr. Ott z Bohumína, pověstný Kudlich z Opavy, který chce rozkazovati nejd. konsistoři olomúcké, koho smí usta- noviti za kněze v Opavě, zemský rada Hampel, měst- ský radní Popp z Mor. Ostravy, řiditel Pietzka z Vít- kovic a jiní vynikající předáci výbojného němectví v kraji. Kdyby podobné vyzývavosti národnostní v německé obci učinili Češi, sotva asi by klidně směli besedovati a nevrátili by se bez památky. Německá škola je toliko dalším článkem v mohutném řetězu germanisačním, jímž výbojné prušáctví zadrhuje roz- voj našeho kraje a pracuje pro budoucnost — roi de Prusse — krále pruského a Lutra. — Kdo nevidí tohoto konečného cíle nacionalistického hnutí, ten je buď raněn slepotou, anebo po tichu je — schvaluje. Z naší strany se na zachránění Svinova ani prstem nehnulo.

Naši předáci mají starosti jiné. Hlavně bojí se, aby »klerikálové« příliš nezmohutněli a proto sou- stavně zakládají hlavně takové podniky, jimiž svou samovládu upevňují — aspoň zdánlivě. Takovým podnikem byla »národní« tiskárna na Pol. Ostravě, jež naprosto byla bezúčelná po zřízení české tiskárny Vichnarovy v Přívoze, a jenom proto byla založena, aby se »klerikálům« činila konkurence. Takovým zcela zbytečným podnikem je nový list »Hlasy z Ostravy«, za nímž stojí hlavně kandidát národního vůdcovství, dr. Lhota, konkurent dra. Palkovskéhoa kandidát advokacie, poslanectví, vůdcovství atd. Hra- dečný. Máme v Ostravě dva listy místní, jež poně- kud lépe podporovány, by mohly vyhověti všem po- třebám místním i krajovým. Poněvadž se však ne- jedná o potřeby kraje, nýbrž o potřeby několika »předáků«, musili ovšem založiti nový list hlavně také z té příčiny, aby tiskárna byla poněkud za- městnána. Posudek směru a obsahu nového listu proneseme, až uvídíme z dalších čísel, kolik pravdy je ve slibech v 1. čísle daných. Po zkušenostech do- savadních si však od p. Frant. Hradečného mnoho neslibujeme. Svatopostní list pastýřský naším velepastýřem Theodorem vydaný, způsobil nevídaný rozruch. Ne- věrci zuří hlavně proto, že velepastýř nařídil mod- litby za ochranu před jedovatým tiskem. Z toho bez- mezného zuření nejlépe je patrno, jak ťal do živéhoa jak »časovým« je znamenitý list, v němž otcovsky promlouvá o důstojnosti otce i matky a povinnostech dítek k rodičům a povinnostech těchto k dítkám od Pána Boha jim svěřených.