2
masthead
NÁROENÍ LISTY-
3
masthead
1. července 1903. : Číslo 177.
4
article
palně“ v podobě měsíčního žaláře. Perný, ale
plně zasloužený — výdělek. Líčení s Pospišilem
bylo jedním z posledních, která konána včera ve staré
budově. Předsedal rada z. s. p. Devorecký, ža-
lobu vedl nám st. z. p. Haller.
První osvobozující rozsudek v nové budově. Včer
lčeno již v jednací síni odvolacího senátu v I. patře
Místnost, která nalézá se v I. patře nové budovy na
nároži Lazarské ulice, jest zařízena sice pěkněa
vkusně, leč včerejšek již dokázal, že účelu svému
hověti nebude. Soud odvolací je instancí s agendou
obrovskou. Jeť mu třikrát ba čtyřikrát do týdne pro-
jednávati průměrně aspoň po 10—20 případech,
namnoze dlouhotrvajících a složitých. Tomu však na-
prosto nehoví místnost nová, ve které pro obžalované
vykázána jest jediná lavice a v jejímž prostoru, urče-
ném pro posluchačstvo, směstná se stěží sotva deset
oscb. Nesnáze tyto včera zřejmě se objevily při prvém
líčení, které koráno o odvolání celé řady občanů kla-
denských z rozsudku 1. instance, jimž odsouzení byli
pro zapovězenou hru „božího požehnání“. Kdyby byl
kromě veřejného žalobce p. dra. šl. Pohnerta a ob-
hájců pp. drů. Podlipného, Zítka a Kříže,
nucen intervenovati ještě jeden advokát, bylo by došlo
k akutnímu rozporu o otázce místa, nehledě k počtu
olžalovaných. Konstatujíce první osvobozující
rozsudek v nové soudní budově, jejž pronesl předse-
dající rada z. s. p. Jenikovský, zaznamenáváme
v zájmu jak soudních funkcinonářů, tak interesovaného
obecenstva vzpomenutou vadu, kterou — jak pevně
deufáme — nezbytně dlužno odstraniti. Mistností pro-
stranných a vzdušných je v budově nové dost a od-
volací senát ohledu plného zajisté zasluhuje.
Pospišil
Devorecký
Haller
Pohnert
Podlipný
Kříž
Jenikovský
lazarský ulice
boží požehnání
5
article
Ze staré budovy do nově.
K sobotnímu referátu našemu o zařízení nové
justiční budovy pražské dodati dlužno, že veškeré
dlažby v chodbách, vestibulech, schodištích a všech
vedlejších místnostech vkusně provedla světlobarev-
nými jemnými dlaždicemi Klinkrovými ve výměře
přes 2000 čtverečních metrů vokovická tová na na
chamotové a hliněné zboží firmy L. P. Diet ze
v Praze.
Praha
6
article
Podatelna zemského trestního soudu v Praze
nachází se od 1. července v nové budově v I. patře
čís. dv. 97. Vchod Spálenou ulicí. Úřadní hodiny
jsou jako dříve, ve všední dny od 8— 11 hod. dopol.
a od 3—5 hod. odp.; ve svátky od 8—12 hod. dop.
v neděli od 8— 11 hod. dop.
Poštovní úřadník pod motorovým vozem. U ob-
chodního soudu v Hybernské ulici dospěla včera ku
projednávání truchlivá příhoda, která se dne 7. října
1901 stala na Václavském náměstí na trali olektrické
dráhy. Pan Vílězslav Kohn, c. k. poštovní officiál, pro-
střednictvím p. dra Klumpara podal žalobu na obee
pražskou, jako majitelku prot. firmy „Elektrické pod-
niky kral hlav, města Prahy“ na náhradu škody,
která mu byla způsobena na trati elektrické dráhy.
Pan Kohn dne 7. října 1901 ubíral se z domova do
budovy poštovního ředitelství v Jindřišské ulici. Měl
býti v úřadě o 1. hodině a poněvadž se opozdil, spěš-
ným krokem bral se po Václavském náměstí dolů.
Vílězslav Kohn
Klumpar
Kohn
Praha
hybernský ulice
Václavský náměstí
Jindřišská ulice
7
article
Naproti Krakovské ulici chtěl náměstí přejíti na příč.
ale v tom okamžiku blížil se proti němu pekařský
vozík, do něhož velký hafan byl zapřažen. Pan Kohn
dával pozor, aby vozíkem nebyl zasažen a nedával
pozor do zadu, kde jej očekávalo mnohem větší nebez-
pečenství. Sotva že vstoupil na koleje, už byl povalen
melorovým vozem č. 147, jedoucím z Král. Vinohradů
do Král. Obory Sloučení kromobyčejných náhod způ-
sobilo neštěstí. Pan Kohn tvrdil, že řidič motorového
vezu nedával výstražné znamení zvoncem, ale sám
uvedl „myslím, že řidič viny nemá.“ Naproti tomu
řidič Frant. Zajíc uváděl, že měl před sebou trat
volnou a že mu poštovní officiál vběhl do cesty tak
náhle, že v prvním okamžiku zřízenec se domníval,
že muž ten chce spáchati sebevraždu. Řidič Zajíc,
jakmile zpozoroval, že muž byl přední stěnou molo-
rového vozu povalen, brzdil, ale vůz přece ještě po-
pojel asi 30 cm. ku předu, jsa puzen setrvačnostía
ještě tlačen přívěsným vozem. Nešťastník dostal se
pod pověstný ochranný rám, který ho ke dlažbě tlačil.
Poněvadž motorový vůz nebylo možno pozvednouti a
nebožáka z příšerného objetí vyprostiti, použito bylo
ukrutné methody zpáteční t j. řidič zapjal na zpáleční
proud a bylo slyšeti lámání kostí v končetínách po-
štovního ufadnika, který tímto způsobem dostal se
z pod ochranného rámu. Po poskytnutí první pomoci
lékařské byl p. Kohn odvezen do všeobecné nemoc-
nice na kliniku prof. dra. Maydla, kde byla mu dolní
část nohy amputována, poněvadž byla rámem a kolem
rozdrcena. Později, následkem hnisání rány byla
mu ještě další část nohy odňala. Kromě tohoto těžkého
zranění utrpěl poranění na hlavě.
Kohn
Král
František
profesor
doktor
Maydl
centimetr
8
article
Tento případ stal se předmětem trestního vyše-
Hřování, které však bylo zastaveno proti zřízenci
elektrických podniků Frant. Zajícovi. Nyní p. Kohn
demáhal se cestou sporu náhrady a sice žádal: za
léčení v nemecnici 36 K 40 h, za umělou nohu 160 K,
lékaři honorář 160 korun, za povozy, na přilep
šení v nemeci atd. 1000 K, bolestného 60.000 K, za
trvalé zmrzačení 40.000 K, za uslý výdělek 30 k
měsíčně a sice až do smrti žalobce a náhradu za
poškozený oblek 123 K.
V odpovědi na žalobu, u obchodního soudu po-
danou, namítal zástupce obce pražské p. dr. Holí-
meister (v zastoupení dra. Tondra) nepříslušnost soudu.
Zákon, který podobné případy přikazuje k rozhodováni
soudu obchodnímu, byl totiž vydán 12. července 1902
a poněvadž úraz stal se dříve, dokazoval zástupce obce
pražské, že soud obchodní není příslušným. Zvláštním
podáním navrhoval, aby soud řízení oddělil a přede-
vším o námilce nepříslušnosti rozhodl, aby tak ušetří
stranám útraty. Dále namítal nedostatek passivní le-
gitimace na straně žalované obce. Kdyby se i vinou
zřízenců úraz stal, pak za to nemůže cbec pražská,
pončvadž dráha patří zvláštní protokolované firmě.
Soud obchodní za předsednictví p. dv. r. Ja-
natsche při věerejším líčení řízení ve věci samé roz-
dělil a vyřídil především olázku příslušnosti. Po po-
radě předseda oznámil rozhodnutí soudu, že nen
kompetentním k projednání sporu, poněvadz
úraz stal se před platností zákona z roku 1902. Žalobce
uznán povinným nahraditi útraty v obnosu 201 K
60 h. Do rozhodnutí tohoto ovšem bude podána
stížnost.
František
Kohn
Tondr
9
article
Ještě o „Bohemii“ a buršácích. V referátě ze sml
chovského okresního soudu o bezvýznamné výlelní
přihodě „Bohemia“ dokazovala tendeněně, že Čechov
vyvolávají národnostní afféry. Jest zajímavo, že se
s touto tendencí nesrovnává ani jeden z těch studu-
jících, jichž se „Bohemia“ tak borlivě ujala a sice
stud. Milan Šuklje, který nám píše: „Především pro-
hlašuji, že jsem slov: „To je sprostota!“ ani slov po-
dobných neužil. Zdržel jsem se vůbec každého urážli-
vého slova a nepromluvil jsem po celou dobu srážky
jediného slova německého. Sdělení, že dotyčný občan.
jenž se o mne opřel, krátce na to spadl do vody, může
spočívati toliko na omylu, ježte tento pán na cestě do
Král. Obory ješlě v naší společnosti se na lézal. Uved
jsem tuto okolnost již ve své výpovědi při předběžném
vyšetřován, za přítomnosti onoho pána. Že věc přišla
před forum soudní, nestalo se vinou mou anip
Pressla, jenž již po dobu jednoho měsíce mešká za
příčinou vojenského cvičení v Lublani. Byli jsme tolik
bezprostředně po srážce od oné společnosti vyzvání.
bychom šli s nimi na policejní komisařství; naše je-
diná vina, pokud jde o publikaci dotyčného připadu,
spočívá v tom, že jsme uposlechli onoho vyzvání. Jest
snad samozřejmo, že neobrálil jsem se k „Bohemii“
s prosbou o intervenci. Abych však zabránil mylným
domněnkám, prohlašujk že s jmenovaným listem
v nižádném spojení nejsem a že nejsem nikterak zů-
častněn na jednání „Bohemie“ v této záležitosti. Také
jsem nikdy neucítil potřeby jako „utlačovaný“ čikoliv
pomoci vyhledávati, lím méně, ž- jsem se ullačovaným
nikdy necitil. V dokonalé úctě Milan Šuklje.
Čechov
Šuklj
Král
Pressl
Lublaň
Bohemia
10
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Slet sokolské župy krkonošské Krišlofa Harant
z Polžic koná se v neděli dne 26. července t.r.
v Lomnicí n. Pop. za záštity městské rady. V sobolu
dne 25. července pořádá se v 8 hod. v městském
divadle za účinkování divadelního spolku a zpěvá-
ckého spolku »Bořivoj« slavnostní večer. V neděli
dne 26. července dopol.: Vitání br. jednot. V 10 hud
zkoušky na společná cvičení. Odpol. : Ve 2 hod. se
řadění br. jednot na Karlově náměstí. Pochod k rad-
nici, 1 de uvítá Sokolstvo starosta města. Odtud průvod
ke cvičišti. Ve 3 hod. veřejné cvičení sokolské župy
krkonošské. Koncert hudby lomnické. O 1/29. hod
večerní věneček ve dvoraně tělocvičny.
Bořivoj
Polžice
Lomnice
Karlov náměstí
11
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Ze společenstva lakýrníků, malířů pismaa
nalěračů v Praze. Řádná schůze představenstva ko-
nati se bude dnes ve středu o 8. hod. več. v míst-
nosti Řemesl.-živnost. hesedy v Praze, na Franti
škově nábřeží č. 20, kde zároveň budou přijímáni
učňové a bude se dávati za vyučenou.
IV. slet Sokolstva polského
ve Lvově.
Dne 28. června již o 6. hodině z rána
dostavila se družstva na cvičiště k závodům
Celkem závodilo ze svazu českoslovanského
Sokolstva 25 družstev. Soudcové byli sestaven
z Čechů i Poláků. Výsledek, ačkoliv není ještě
officlálně prohlášen, mluví na prospěch české
zdatnosti.
Cvičiště velmi krásné a příhodné nalezá se
za městem. Jest to místo stálé, věnované vý-
hradně sokolským účelům, neboť jest majetkem
korporace sokolské. Má podobu podkovy, kterou
vytvořila sama příroda. Tribuny postaveny jsou
na svazích, čímž jaksi přirozeně nabývá podoby
stadionu. Seřadiště odděleno jest od cvičište
dřevěnými stavbami, uprostřed nichž jest hlavn
vchod.
Čecho
Polák
Praha
Lvov
svaz českoslovanský sokolstvo
12
article
Nad ním jest místo pro hudbu; k seřa-
dišti přiléhá budova sokolské jízdárny, ve kter
před sletem umístěny převlekárny. Tribuny jsou
rozděleny na místa k sezení, stání a lože. Cvi
čení prostných může se zúčastniti na 2500 evi-
čenců a celkem pojme tento amfiteatr 20.000
diváků. Jest to cvičiště velmi příhodné a svého
druhu jediné.
Odpoledne konáno veřejné cvičeni
Ačkoliv dopoledne bylo vyjasněno, počala mračna
odpoledne se sbírati a chvílemi spustil se dešt
Obecenstvo však nedalo se zastrašiti. Vstupenky
byly předem vyprodány a amfiteatr se již před
počátkem naplnil.
Po 5. hodině odpoledne nastoupilo 2040
borců k cvičením prostným, rozděleným
na pět oddílů. Nástup i rozstup byly velice zda-
řilými. Ze seřadiště vyhrnul se mocný proud,
rozdělil se na několik polí a za krátko rozdělil
se v tempech po celém cvičišti. Cvičení proslná
ve velkých massách jsou nejpůsobivější atrakcí.
Cvi
sokolský jízdárna
13
article
Tak bylo i zde. Lvovští byli nad krásným vý
sledkem u vytržení. Potlesku a hlučné pochvaly
nebylo konce. V skutku možno říci, že tato cvi-
čení prostná provodena s přesností a hbitostl.
svědčila o dlouhém výcviku předchozím. Br. Dur
skému, náčelníku, náleží velký podil na úspěchu.
Druhé číslo připadlo Čechům. Nastou-
pilo 54 borců k cvičením s kužely za velen
br. Klenky. Ladné polské Sokolice ve svých
rozkošných krojích (sukénka šedě, červená
hedvábná košile, konfederatku s perem a šerpa)
činily jim špalír na cvičiště. Cvičení, jež bylc
po všech stránkách vytříbeně a dokonalé, od-
měněno neutuchajícím potleskem.
Následující číslo vyhrazeno bylo utiskova-
ným Velkopolanům. Nastoupil jich oddí
čítající 40 členů; učinili rozstup na půdorysu
kříže a provedli cvičení s tyčemi se skupinou
v pozadí. Již při vehodu na cvičiště ověnčeni
byli polskými Sokolicemi. A na cvičišti došlo
ke seéně velice dojemné.
Čecho
Klenk
14
article
Malé dítky, oblečené v národních krojích pol
ských, rozběhly se proti nim a stlaly jim cestu kvě-
tinami. Bylo to velice dojemné a výjev tento působií
na všechny diváky přehluboce. Málo bylo očí, jez
byly by nezvlhly. Každý cítil velikost tohoto okamžiku
a jako tíha ulehl na všechny žal a strádání Poláků
pod jařmem pruským. Sokolové polští spontanně pak
utvořili kolem celého cvičiště řetěz, podavše si ruce
Když za bouřlivé, všeobecné pochvaly a pollesku
chtěli Poznanští cvičiště opustiti, rozběhly se řady
Sokolů, tvořících špalír, proli nim a v zavše je
na ramena odnesli ze cvičiště. Sokolové
polští dali tím na jevo, že neopustí svých utiskovanýc
bratří a že na jejich osudech berou živého podílu
Krásné i úchvatné intermezzo, za něhož každý cíti
vřelý soucit se zkrušenými bratry, úpícími pod spáren
známé „kultury“,
Jako poslední číslo bylo effektní vystou-
pení Sokola polského s dřevci (lan
cami), částečně již z posledního sletu našeho
českému obecenstvu známé. Nastoupilo celkem
520 borců, mezi nimi 12 sedláků v malebnýeh
krojích mazurských. Rovněž toto cvičení mělo
úspěch dokonalý. Zvláštní, osobitá hudba pro-
vázela elegantní pobyby, jež pozorovatele vždycky
uchváti. Tím cvičení skončeno. Nebe projevilo
se tak milostivým, že déšť, ohrožující celý slet,
před cvičením ustal.
Sokol
polo ský
15
article
Téhož dne večer na počest sjezdu sokol
ského pořádáno v divadle Miejském slavn o stn
představení. Zahájeno bylo básní, věno-
vanou »Sokolu« Leonem Dziubiúským
přednesenou panem Wysocký m. Kantátu
»Sokola« zapěl pěvecký sbor sokolský. Jako
číslo třetí byl živý obraz, znázorňující Sokolstvo,
jak pozdravuje Polonii. Na konec sehrána při
saha, druhý akt z »Košciuszka pod Raclawi
cemi«. Představení mělo průběh slavnostní.
Útulné, elegantní divadlo lvovské, dokončené
roku 1900, naplněno bylo vděčným, nadšeným
obecenstvem. V ložích i na sedadlech byl velký
počet Sokolstva českého i polského.
Po předslavení zakončen první den sletový
rautem na radníci. Celé zastupitelstvo
v historických, bohatých krojích polských vítalo
návštěvníky sokolské. Byly přítomny též polské
dámy. Na radnici téšil se velké pozornosti So-
kolstva obraz F. Styky »Raclaviče«. Ve vedlejší
komnatě podáváno občerstvení.
Při všech těchto slavnostech poutal na se
též pozornost pan Balk, švédský podplukovník
jenž před třemi týdny byl návštěvou v pražském
Sokole. Z Prahy odjel do Záhřeba a odtud
s drem. Bučarem navštivil slet Ivovský
Přijeli s Chorvaty, dostavivšími se k slavnost
ním dnům, družstvem 36členným.
Leone Dziubiúský
Wysocká
Polonius
Raclavič
Balk
Bučar
Ivovský
Chorvat
Praha
Záhřeb
Miejský
Sokol
16
title
Telefonické zprávy,Nár. Listů.
18
article
Z Vídně, 30. června. Odklad odjezdu císa-
řova na letní pobyt v Išlu způsobil celé hejno
zpráv o vnitro-politické krisi, o demissi celého
kabinetu dra. K örbra, o demissi dra. Rezka.
o demissi hr. Welsersheimba, ba také již
o budoucím chefu vlády.
Večerní „Vaterland“ zaznamenává pověst
že v sobotní ministerské radě se usnesli čle-
nevé kabinstu jednomyslně požádati za pro-
puštěnou, že však — jak se ujišťuje, prý — tato
žádost byla odmítnuta. Budiž předem konstato-
váno, že v sobotu žádné ministerské rady ne-
bylo.
Večerní „Neue Fr. Presse“ tvrdí, že minist
zeměbrany na slyšení, které měl v neděli, vy
ležil císaři, že a proč nemůže dále zůstati v čele
svého ressortu a že dr. Rezek zamýšlí odejíti
z kabinetu. „Zeit“ dokonce odvažuje se na ve-
řejnost se sdělením, že dr. Körber doporučil pa-
novníkovi jako svého dědice hr. Schö nborna
nebo bar. Gautsche.
Na místech vládních naproti tomu prohlašuj
co nejrozhodněji:
1. kabinet se vůbec neusnesl podati do-
missi; 2. kabinet následkem toho žádné de-
misse n epodal; 3. nepodal demisse br.
Welsersheinb; 4. neprojevil vůči žádné povolan
osobě úmysl resignovati dr. Rezek; 5. císař
ještě v tomto týdnu odjede do Išlu. Prodloužený
jeho pobyt ve Vídni vysvětluje se takto: Císař
rozhodne se ve dnech nejbližších, kdo se stane
bánem chorvatským a kdo uherským ministrem
a latere a vezme jak bána, tak i ministra do pří-
sahy. Kromě toho stanou se za jeho zdejší při-
tomnosti disposice o terminech pro zasedání zá-
konodárných sborů v obou polovinách říše a je-
jich pracovním programu.
Rezek
Neue
doktor
Körber
Gautsch
Vídeň
Išlu
Francie . Presse
19
article
Konečně dává vyhlašovati vláda: „Dnešn
deklarací hr. Khuena v poslanecké sně-
movně uherské učiněnou, že nelze v létě projed-
nati v uherském parlamentě předlohy vyrovnaei
již vzhledem na jejich rozsah, jest otázka, bu
de-li letní kampaň vídeňského parlamentu roz
hodnuta ve smyslu záporném a vy
řízení předloh těchto jest odloženo defini
tivně do podzimu.o
Takové jsou informace, které byly vydány
officiosně. Ovšem nepopírá se vládou,
že situace v tomto státě jest povážlivou, jak po-
kud jedná se o parlament, neb o kabinet,
nepopírá se, že způsob, jakým rozřešena — za
tím alespoň — krise v Ucáhrh, způsobená před
lohou o zvýšení počtu rekrutů, nezůstal bez
účinků na postavení vlády cislaj
tánské; nepopírá se dále, že atmosféra vnitro-
politická jest samý třaskavý vzduch, ale
popírá se, že napjetí dosáhlo již takového stupně,
aby se mohlo mluviti o krisi zjevné.
Vleklá krise se nepopírá a jest také
nepopíratelná. „Národní Listy“ v minulém týdnu
sdělily, že dr. Körber sám zamýšlel provésti
důsledky osudu vojenské předlohy v uherské
sněmovně poslanecké, to jest, že chtěl podati
demissí. „Nár. Listy“ ještě dříve, dne 11.
června, ohlásily, že následky a důsledky prů-
lomu ledů obstrukčních v Uhrách jeviti se budou
asi ve Vídni, a v posledních dnech dovodily, že
hlavní starostí nyní jest, učiniti parlament vídeň-
ský dělným ke zkoncování vyrovnacích předloh.
doktor
Körber
Uhry
Vídeň
20
article
Nejsou události uherské jedinou příčinou
špatné posice, ve které nalézá se dr. Körber.
Jsou tu ještě jiné, četné momenty. Nemíníme tím
faktum, že v zejtřejší „Wiener Ztgu.“ bude uve-
řejněno císařské nařízení, kterým se aktivuje
na základě § 14. zatímní rozpočet na
druhou polovinu tohoto roku a že cís. rozhod-
nutím prodlužuje se kvota zase na dobu jed-
noho roku. Jsou tu však jiná imponderabilia: na-
prostá nedělnost parlamentu, reci-
diva jeho do stavu, v jakém byl r. 1901 a če-
ská obstrukce hrozící nejen vyrovna-
cím předlohám, ale také vojenskému
zákonu, který se předloží na podzim, kterým
stanoviti se ma rozmnožený počet rekrutů na
dobu 10 let, a k jehož schválení jest tedy třeba
většiny dvoutřetinové.
Dr. Körber nemůže sobě tajiti a nemůže
tajiti ani činitelům, jichž důvěrou jodině byl po-
volán, že za 3/4 roku své vlády nedo-
stál žádné části svého poslání, že
českého národa a jeho delegace ne-
smiřil a neuvedl na cesty normální opposice,
nýbrž zatlačil a vchnal do nejkrajnější ho
odporu a do linie válečné, že nemá naprosto
žádných úspěchů positivních, naproti tomu však
velice četné a velice vážné defi-
city. Dr. Körber snad již také ví, že vystihla se
na místech rozhodujících skutečná povaha ny-
nější situace a příčiny její. Ovšem my Čechové
nesmíme oddávati se víře a naději, že poznání
o těchto příčinách dospělo, dospívá a dospěje na
místa, která míníme, tak rychle a tak důkladně,
aby způsobilo změnu a obrat. Ale snad přeee
možno vysloviti domněnku, že na těchto mistech
uznává se potřeba učiniti podstatná opatřent, kte-
rými by se nynější situace parlamentní a poli-
tická polepšila, napravila a spořádala tak, aby
parlamentní projednání vyrovnacích předloh, na
kterých koruně záleží nejvíce, stalo se možným.
doktor
Körber
Wiener
Čecho
21
article
Akutní krise není tedy, akutní však státi se
může, akutní se stane. Chvíle, kdy to bude, dá
se matematicky určiti předem. Bude to v oka-
mžiku, kdy dru. Körbrovi položí se důtklivá
otázka, má-li záruku dělnosti parlamentu pro
řádný rozpočet na r. 1903—1904, pro celý sou-
bor vyrovnacích předloh a pro definitivní zákon
vojenský zvláště.
Potom bude česká otázka osou, kterou
jest také teď a kterou zůstane, dokud nebude
rozřešena způsobem, český národ uspo-
kojujíeím do té míry, by mohli jeho zá-
stupcové na říšské radě s klidnou mysli a pokoj-
ným svědomím odložiti zbraně obstrukční. RRoz-
řešení důležitých státních úkolů, pro nejbližší bu-
doucnost nejen státu rak., nýbrž monarehie ra
kouské, závisí a záviseti bude na tom, zdal
dr. Körber bude míti způsobilost a schopnost
ještě více, bude-li míti potřebnou míru politické
pevnosti, odvahy a zmužilosti, by splnil česke
požadavky, které jsou neodbytné, kter
jsou majetkem celého národa českého
a bez jejichž uskutečnění nemůže býti a nebude
snesitelného poměru mezi státem a lidem če-
ským, bez jejichž uskutečnění vídeňský parla-
ment bude odsouzen k jalovosti.
doktor
Körber
22
article
Dr. Körber jest na omylu, domnívá-li se, že
česká obstrukce zastaví se před celním tarifem.
Po kampani r. 1902—1903 přestane a přestati
musí všeliké rozlišování a roztříďování mezi
státními potřebami a při veškerém pochopen
pro hospodářské zájmy a potřeby pracovníeh
vrstev v národě českém delegace česká nebude
se moci rozpakovati, taktiku obstrukční roz-
šířiti také na předlohy, jakou jest celní tarif. Do
dáváme, že čeští agrárníci jsou po té stránce
s klubovními poslanci za jedno a těmto co nej-
určitěji prohlásili, že jakmile bude vydána pa-
role obstrukční, podrobí se, vědouce, že
politické boje nejsou bez obětí hmotných a že
musí býti vytrvalé, mají-li se potkati se zdarem.
Večerní „N. Fr. Pr.“ na dvou místech po-
sílá dra. Rezka do příkaznosti, nebo do pense.
Tento ministr jmenovaným listem, který klesl
poslední době na niveau štváčských novin lo-
kálních, jest nenáviděn co jest v korunní radě.
doktor
Körber
Francie
23
article
Bouří proti němu, špiní jej maloměstskými kle-
vetami a kde jaký kal jest, hází jím po něm.
Dnes tvrdí, že čeští poslanci v posledn
době posuzovali postup dra. Rezka velice ne-
vlídně. Jest pravda, že postavení dra. Rezka
jest svízelné následkem osudné, neblahé politiky
dra. Körbra, který povýšil Němce na rozhodčí
o tom, co má dáti stát, jemuž platí pěkné daně
a odvádí statné vojáky, českému národu nejen
v oboru národním, ale také osvětovém a mate
rialním, avšak průhledným jest tento manáv
»N. Fr. Pr.« Čeští poslanci nevznesli a nevznášejí
na něj nižádné obžaloby, nečiní mu žádných
výčitek, že otázka české university moravské
nebyla dosud zdárně vyřízena; Čechové vědl.
že jsou vinníky Němci, ještě více pak, ž
vinníkem jest dr. Körber, tento minístr ss
vytrvalostí vášně prostou«, ale bez iniciativy.
bez vůle, bez páteře, tento cheť, který nevládne,
nýbrž jest opanován, ovládán oligarchií německo-
moravskou a německým čtyřspolkem. Čechov
nekřivdí nikomu pro viny nespáchané.
Rezek
Körbr
Němec
Čecho
doktor
Körber
Čechov
Francie
24
article
Na konec ještě malé odbytí »Zeitu«. Tento
žurnál píše o krisi: »Myslí se, že Čechové
pád kabinetu Körbrova a nabyti dvou porte-
feuillů v novém kabinetě pokládati budou do-
statečnou koncessí, aby před svým voličstvem
mohli změnu své taktiky zastupovati. « Budiž
nejen »Zeitu«, nýbrž všeobecně řečeno, že
v české delegaci nikdo po portefeuillu netouží
do té míry, aby pouhý portefeuille pokládal z
nějakou koncessi. Opakujeme: český národ a
české poselstvo neprovádí politiky osobní, nýbrž
politiku reální
Z Vídně, 30. června. Otficiósní »Wiener
Allg Zlg.« uveřejňuje tuto notu: »Zajistiti par-
lamentní vyřízení předloh vyrovnací ch,
toť také dnes klíč situace. Zde dlužno hledati
nepopíratelné těžkosti její. Ovšem dnešním vy
jádřením hr. Khuena Hedervára eventualita ! et-
ního zasedáni poslanecké sněmovny vy
loučena jest úplně. Jak se dovídáme,
upuštěno také již na místech rozhodujících o
plánu toho. Jak můžeme dále oznámiti, zprávy
dnes rozšiřované o demissi min. Rezka
min. zeměbrany Welsersheimba, jsou
ůplně liché.
Vůbec nelze mluviti o žádné částečné mi-
nisterské krisi, poněvadž situace stala se tako-
vou, že by nemohla doznati žádného vyjasnění,
kdyby odešel z kabinetu jeden nebo druhý člen.
Bylo by také mylné mluviti o krisi celého
kabinetu. Politik jeden pravil o situaci: Krise
jest vyloučena, ale není bezprostřední. Další
vývoj závisí ostatně na událostech uherských.
Čecho
Otficiósní
Wiener
Zlg
Rezek
Welsersheimba
Vídeň
25
article
Nelze předpovídati, že uherská opposice dovol
hr. Khuenovi změnu zákona z r. 1899, které
se domáhá. Po dnešním debutu nového uher-
ského ministerstva nelze vůbec očekávati, že
nastalo v druhé polovině říše již vyjasňování
situace. Situace dá se stručně vylíčiti takto
Stav věci jest velice těžkým, avšak bezpro-
středně kritickým není. Demise jednotlivýeh
členů kabinetů jsou vyloučeny, protože jsou
bezůspěšny. Letního zasedání parla-
mentu nebude.
Velkoněmecká provokace povolenn.
st. Ze Štyrského Hradce, 30
června. V Celji konal se v neděli sjezd
štyrského živnostnictva, k němuž ubírali se
účastníci také sousední slovinskou obcí
Když majitel vily v ní, Max Walter, vy-
strčil z této černočervenožlutý pra-
por, vyzván byl obecním úřadem, aby jei
sňal nebo že by se prapor pro rozčilení
v obecenstvu nad touto provokací sejmouti
musil nuceně. Walter ohradil se proti tomu
telegraficky na místodržitelství ve Štyrském
Hradci, které neprodleně mu povolilo, že
smí provokační velkoněmecký prapor na své
vile ponechati vyvěšený.
Zabavené diety posl. Wolfa.
Z Trutnova, 30. června. »Traut.
Wochenblatt« sděluje: Obchodní soud ve
Vídni povolil na žádost směnárny Hana.
kamp a spol. ve Vídni zabavení dieta
cestovné posl. Wolfa na zemském sněmě
království českého pro nezaplacený smě
nečný dluh 1500 K.
Slovauské bohoslužby.
č. Ze Splitu, 30. června. Kdežtc
biskup splitský odvolávaje se na kurii,
zakázal slovanské mše, povolil pa-
pež na žádost starosty Miliče, aby na
svátek sv. Cyrilla a Methoděje četla se mše
v jazyce slovanském.
Walter
Wolf
Milič
Cyrill
Methoděj
Štyrský Hradec
Trutnov
Vídeň
Split
26
article
Sitnace v Uhrách.
ch. Z Pešti, 30. června. Dnes večen
sejde se strana Košutova. Schůze
bude patrně bouřlivá. Válečné elementy
chtějí pokračovati v boji prot
Khuenovi a nechtějí mu povoliti za
tímný rozpočet, jelikož nedal ve své progra-
mové řeči záruk, že učiní koncesse národní
při definitivním zákoně o rekrutovém kon-
tingentu. Věci jsou takové, že státi se může
snadno, že část Košutovy frakce provozovat
bude dále o bstrukci.
Honvédské dělostřelectvo.
t. Z Pešti, 30. června. »Budapesti
Hirlap« oznamuje, že splněna bude dávna
touha Maďarů, domáhajících se svého ná-
rodního vojska, tím, že honvéd
vyzbrojeni budou také dělostře-
lectvem. Poslední porady barona Fe-
jervárya s ministrem vojenství týkaly
prý se této věci.
Po volbách v Německu.
n. Z Berlína, 30. června. Porážka
katolického centra ve venkovském okrese
štrasburském měla v zápětí výtržnosti
proti protestantům a židům. Ži-
dovské obchody byly bombardovány. Vojsko
mělo pohotovost. Četné osoby zatčeny. Ob-
chodníci protestantští a židovští dáni do
boykottu.
n. Z Berlína, 30. června. Sociálně-
demokratická strana v říšském sněmu něme
Košutův
Hirlap
Maďar
Uhry
Pešť
Německo
Berlín
Ob
demokratický strana
27
article
ckém, která v počtu poslanců byla v něm
druhou a měla tudíž nárok na místo vice-
presidenta, zřekla se ho, protože nechtěla,
aby její člen uvázal se v representativní po-
vinnosti. Nyní, když dobyla si 81 mandát,
dostala se otázka vicepresidentská znovu na
přetřes. Zabývá se jí zejmena Eduard Bern-
stein, vůdce umírněných sociálních demo-
kratů v časopise »Social. Monatsheften«a
dospívá k závěrku, že sociální demokracie,
jejíž poslanci ve sněmích skládají přísahu
věrnosti panovníku a monarchistické ústavě,
nedopustí se odporu se svými zásadami, když
do praesidia zvolený jejich soudruh jako
zástupce zvoleného zákonodárného sboru říše
učiní na základě ústavy dosazenému presi-
dentu výkonné moci (t. j. císaři) ročně jednu
nebo dvě návštěvy. Třeba vyčkati, jak se
k Bernsteinovu názoru zachovají sociální de-
mokraté ve svém celku.
Bernsteinův
Eduard Bern
28
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 30. června. (C. B.) »Vojen-
ský Věstník« uveřejňuje mimo vlastno-
ruční listy císařské o propuštění barona
Fejervára a jmenování Kolozsvara list,
svědčící bar. Fejervárovi, v němž císař vy-
hražuje si jeho »cenné vojenské služby«a
nařizuje jeho přeložení mimo službu jako
generála s dočasným služným.
Uherský parlament.
Z Pešti, 30. června. (C.-B.) V posla-
necké sněmovně prohlásil předseda
ministerstva hr. Khuen po pochvale svého
předchůdce Szella: Dle svého politického
vyznání víry budeme se opírat o liberální
stranu. Myslím, že posloužím konečným cí-
lům uherského státu nejlépe, posílí-li se
maďarství, jež také historicky dodávalo
vždy rázu tomuto státu. (Souhlas v pravo)
V Úhrách známe jen uherské (maďarské)
státní občany a po zákoně zjednáme
platnost maďarské řeči. (Výkřiky na krajní
levici: Také ve vojště?) Předpokládáme,
že můžeme bezpečiti se na loyální odda-
nost, smysl pro stát a lásku ke společně
vlasti. Připovídáme potrestati v šeli ky
attentát, jímž by se ohrožovala
jednota země neb politického
růzu maďarského a trest také prove-
deme. Ať si nikdo nemyslí, že zájmy stát-
ních občanů nemaďarských lze odlou-
čiti od zájmů státních občanů Maďarů.
Náš poměr k Chorvatsku a Sla-
vonii jest upraven XXXI. zákonem z roku
1867. Vláda bude hleděti, aby se neřešené
finanční vyrovnání s těmito zeměmi co možná
záhy provedlo. (Souhlas v pravo i v levo.)
V oboru financí musí se racionálně še-
třiti. (Pohnutí na krajní levici, hlasy: Vojsko?)
Je toho nezbytně třeba k zabezpečení a za-
chování rovnováhy ve státním rozpočtu.
Fejervár
Khuen
Maďar
Vídeň
Pešť
Chorvatsko
29
article
Státní úvěr musí zůstati na každý způsob
bez újmy.
Posl. Košut pravil v průběhu své
řeči: Co se týká st rany neodvislosti, nepo-
suzovala dosavadní činnost m. p. hr. Khuena
sympaticky, ani způsob, jak se dostal k vládě.
Právo koruny svěřovati sestavování kabinetu
je nepopíratelné, avšak vláda musí kotviti
v ústavním parlamentu, čemuž tenkráte tak
není. Faktum je, že Szell měl ve sněmovně
valnou většinu a kdyby se mu bylo povolilo
odvolati brannou předlohu, nemusil odstu-
povati. Třeba strana neodvislosti, aby pře-
dešla nebezpečím a škodám z dalšího mimo-
zákonného stavu, připustila za odvolání
branné předlohy projednání zatímnéhoa
řádného rozpočtu, trvá přece při požadav-
cích svého programu: samostatné ar-
mádě, maďarském velení, maďar-
ském sboru důstojnickém, vý-
chově a judikatuře ve vojště a žádá
rovněž samostatné celní ůzemí.
Strana neodvislosti zůstane věrna svým tra-
dicím a své vlastenecké povinnosti. Jakými
zbraněmi bude bojovati proti Khuenovu re-
žimu, dnes neřekne. Závisí to na tom,
jak se bude sahati na zájmy vlasti. Prohla-
šuje však, že strana neodvislosti bere na
vědomí, že předseda ministerstva si přeje,
by vyrovnání odložilo se na podzim, trvá
však při zárukách XXX. zákona z r. 1889,
že vláda bez autonomního celní ho
tarifu nemůže vyjednávati smlouvy
s cizinou. Strana bude bojovati za toto
právo jako vůbec svorně za práva národní.
Posl
Košut
Szell
Khuenův
Prohl
30
article
Povede boj jako vůdce strany s přesvědče-
ním a klidem. (Pochvala v levo.)
Po obnovení schůze rokovalo se dále
o programu řeči předsedy ministerstva.
Posl. Ivanka (vládní strana) troufá,
že vláda může se bezpečiti na horlivou pod-
poru celé liberální strany při provádění
svého programu. (Veselost v levo.) Rád by,
aby se však vyplnila mezera v programu,
neboť předseda ministerstva nevyjadřil se
dost jasně o národních požadavcích v ar-
mádní otázce.
Posl. hr. Zichy považuje řešení krise
za nezdar liberálni politiky, jež přežila se,
ztratila půdu a musí se dáti směrem ná-
rodním a křesťansko konservativním. Je po-
vděčen úpadku liberalismu, neboť znamená
zoři zmíněného směru.
Posl. Fr. Nagy (vládní strana) odmítá
Zichyovu poznámku úpadku liberalní strany
a liberalismu. Co nový předseda minister-
stva vytkl svůj program, není ve vládní
straně žádných rozdílů. (Velká veselosta
posměšný potlesk v levo)
Poslanec Barabaš (košutovec) žáda
za odročení porady jednak proto, že čas
pokročil, jednak proto, že nechce prejudiko-
vati příští usnesení své strany o programu
předsedy ministerstva.
Předseda povoluje poslanci Barabašovi,
aby pokračoval zejtra ve své řeči.
Předseda ministerstva hrabě Khue
předkládá vládní návrh stran kvotove
předlohy a tato přikazuje se finančnímu
výboru.
Honvédský ministr Kolozsvary po-
dal dvě předlohy o zachování brane-
ckého kontingentu loňského az
do konce roku 1903 a o jeho povolení pro
letošek.
Posl
Ivanka
Zich
František
Nagy
Zichyův
Barabaš
Khue
Kolozsvara