ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3f43fb0-70bf-11dc-810e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 25, person 46, org 5
1 masthead
10011890
2 masthead
Číslo 177.
3 masthead
Ročník Xxxxlu
4 masthead
V Praze, ve středu dne 1. července 1903.
Praha
5 article
Na ranní n odpol. listy předrlácí set r Praze v sdministrael na nže na čtvrt lta . . . . 6 K — s dvojí čonáškou a nep na čtost. loata va filialkéch . 2 k orn na zzě ie Poštout lvt lta . . .. 9 K 60k s dvaji zlsllkou a prřet t . . . k d
Praha
6 article Dr. Körber na jasném stano- visku.
Dr. Körber na jasném stano- visku. Co dlouho se předvídá, co dlouho se oče- kává a co dle zákonův železné nutnosti konečně musí přijít: nemůže překvapit. Proto nepřekva- pily nás včera zprávy, že dr. Körber se svou velkoněmeckou latinou se ociťuje v počátcích koncův. V každém jiném státě, kde ústavnost v zásadě a v praxi není prázdnou frásí. dr. Körber v čele vlády vůbec nikdy nebyl možný, a kdyby přece prapodivným během poli- ťiky byl se do něho dostal, už dávno by byl opět z něho venku. V Rakousku, jak známo, správa státní a útvary vládní nejraději chodí cestami. na nichž zdravý rozum lidský nikdy by se jich nenadál. Ministerstva neparlamentní pouze úřadnická jsou už dávno povědomou spe- cialitou ústavního zřízení rakouského. Kn náležejí také rakouské parlamenty, v nichž men- šma obyvatelstva má většinu, a když konečně elementární silou, nezdolným nátlakem skuteč- ných poměrův menšina obyvatelstva se ocitne také v menšině parlamentní, jest specialitou ústavnosti rakouské, že tato menšina nechce podrobiti se většině přirozené a že revoltuje proti základnímu zákonu pravé ústavnosti tak dlouho, až slavná vláda většinu rozbije, že před menšinou bezvýminečně kapituluje i se vší auto- ritou a mocí státní, a že nejživotnější politická ústavní, kulturní a národní práva většiny vydá menšině v plen. Pan dr. Körber jest strůjcem všech těchto ústavních vzácností, všech těchte parlamentních rarit rakouských. Měl k takovému dílu i vůli, i chuť i prostředky.
doktor Körber Rakousko Kněžná kulturní a národní práv
7 article
Užil všeho plnou, vrchovatou měrou. A přece za tři léta stává se sám největší kuriositou vnitřn pelitiky rakouské. Jako ministr neparlamentní tedy parlamentu neodpovědný mohl podle libo- vůle své postaviti všechen ústavní řád v par lamentu nohama vzhůru, mohl po tři léta udržet se v křesle vládním bez většiny v parlamentu ba mohl i nadále mařití všechny přirozené snahy pravé ústavnosti, aby v parlamentě vídeňském konečně zase nějaká většina se sestrojila: ale jedné věci přece nemohl! Nemohl do státi úkolu, jejž vůči koruně na sebe vzal, ují- maje se vládního vesla vídeňského, a jenž zněli zjednati pořádek a mír v Rakousku předlitavském a obnoviti vyrov- nání rakouskouherské. V obojí úloze p. dr. Körber po třech létech vlády, provozované podle receptu velkoněme- ckého, stojí před nepopíratelným, úplným ne- zdarem. Všemi neůstavními, neparlamontním kumšty nebyl s to, aby odklidil nepořádek zmatek ve vnitřní politice předlitavské a ná- sledek toho jest i úplný bankrot jeho pokusův o obnovu vyrovnání rakousko-uherského. Na jeho účtě skvějí se tedy nezdary dva. Pro člověká, se smyslem pro pravidla života politického vůbec — schválně nepravíme ústavního — jen poněkud vyvinutějším, s kůží. nejobyčejnějším příkazům jemnějšího vychován společenského a i zcela světoběžné noblessy pří- stupnější, už jeden z těch nezdarův byl by po- stačil ku pokornému, kajícnému vyznání: „Vaše Veličenstvo račiž mě nejmilostivěji propustiti z úřadu mi svěřeného; nejsemť s to, abych do- stál povinnostem, jež jsem na sebe byl přijal.“ Pan dr. Körber dopracoval se úplných, stát- ních neúspěchův dvou a do té chvíle nechce, zdráhá se, přiznati se k nim a provésti z nich nejpřirozenější, jedině správné důsledky.
Körber doktor Rakousko
8 article
Dle včerejších zpráv teprve uvažuje, má-l tak učinit. Ve chvíli tak napjaté, jaká zcela lo- gicky se dostavila ve Vídni po všech věcech, jichžto jevištěm byly parlamenty vídeňský a peštský od počátku tohoto roku, ve chvíli, již sám panovník nenadálou změnou svých disposie cestovních označil za svrchovaně kritickou, p. dr Körber nemá tolik odvahy mravní, aby ve- řejně se vyznal: „tím vším jsem hlavne vinen já“; v té chvíli ještě se pokouší, a by zachránil na ministerském křesle sebe a nastrkuje ministra rakou- ské zeměbrany hraběte Welsers- heimba, aby přednesl panovníkov žádost za propuštěnoul Včerejší naše zprávy z Vídně, mluvíce „vážném obratu ve vnitřní politice rakouské“ vyložily, oč té chvíle jde. Jsou tu dvě věci, jež možno nazvati ostřím situace. Předně: uherské straně neodvislosti (straně Košutově) byly totiž nejvyššími kruhy vojenskými ve Vídni povoleny ústupky větší, než o jakých se stalo usnesení na společné radě korunní (za účastenství ministrův) a tato větší povolnost Vídně ku požadavkům ma- darským byla provedena přes hlavy rakouských ministrův. Za druhé: nový náčelník vlády uher- ské: hr. Khuen-Hederváry, chystá se ohlásiti vlédě vídeňské určité rozhodnutí své, aby par- lamentní projednání vyrovnávacích úmluv rakou- sko-uherských provedlo se ještě tohoto léta. Že obstrukce maďarská v otázce vojenské dobyla skvělého vítězství proti Vídni, není lze popřiti a povede k dalším neodvratným násled- kům. Jestliže nejvyšší kruhy vojenské osvědčily vůči maďarské strané neodvislosti povolnost větší než k jaké se klonily ministři rakouští (tedy i hr.
Körber Welsers Košutův Khuen Hedervára Vídeň
9 article
Welsersheimb) na společné radě korunní, odů- vodňuje ovšem jednání ministra rakouské země- brany (hr. Welsersheimba), ale nezbavuje dra Körbra povinnosti, podle níž měl podati žádost za propuštěnou on jakožto předseda vlády. pravda-li, co se ohlašuje, že hr. Welsersheim „nebyl by mohl učiniti ten krok bez předeho- zího usnesení ministerstva celého“, a když se připojuje, že „ministerstvo Körbrovo se pokládá s hr. Welsersheimbem v té otázce za solidárni. Jestli tato ohlašovaná solidarita pravdou, dr. Körber nikdy neměl ministra zeměbrany zplnomocniti a pustiti, aby on toliko sám za sebe podal panovníkovi žádost za pro- puštěnou. To není jednání, jaké se shoduje s po- stavením ministerského předsedy. Ale při- znáváme, že jest to jednání, které svědčí, že předseda ministerstva mermocíchce s udržeti na svém místě, třeba odešli všichni kollegové jeho, s nimiž on se prohlásil za solidární. Tlumočiti panovníkovi jednomysl nou shodu názorův a mínění ve sboru ministrův k tomu povolán a povinen jest předseda mini- sterstva i neparlamentního. Že dr. Kör- ber této povinnosti své se vyhnul, svědčí ovšen o něčem jiném, než o zvěstované solidaritě všec rakouských ministrův v otázce vojenství uher ského; spíše dává tušiti, že dr. Körber jest při- stupen, aby se s ním mluvilo dále, a že posu neřekl poslední slovo své.
Körbr doktor Körber Kör
10 article
Však hrozivěji vypadá pro něho druhá otázka, jež novou vládou Khueňovou bude mu dána k rozřešení. Jak ve včerejších zprávách vídeňských bylo pověděno, dr. Körber s největ- ším urychlením bude musit přikročiti k uvážení otázek, jež souvisí s parlamentním vyřízením vyrovnání rakousko-uherského, a bude musi dáti uherskému kollegovi svému určitou od- pověď, může-li zabezpečiti takové vyřízení. — A tu pro dra. Körbra vězí osudná čára. Parla- ment vídeňský právě byl odročen, poněvadž pro obstrukci českou, svrchovaně opráv ně- nou a samým drem. Körbrem sestro- jenou a vyzbrojenou nebylo možno, vy hlásiti i rozpočtové provisorium jinak, než na základě § 14. — Obstrukce česká zatarasila ce- stu ke všemu dalšímu jednání v parlamentu ví- deňském. Dr. Körber má ji proti sobě i v olázce nevých vyrovnávacích úmluv rakousko-uher- ských, a nově sdrátované souručenství německé nedovolí mu, aby ji uklidnil nějakým poctivým právním a spravedlivým skutkem, ani kdyby nakrásně sám chtěl, jako že nechce!
doktor Körber
11 article
Co tu zbývá? Koho, kterého ze svých mini- sterských kollegův vypraví dr. Körber ku panov- níkovi, aby požádal za svou propuštěnou, poně- vadž celé ministerstvo vídeňské nebude moei přes obstrukci českou vyhověti požadavkům nové vlédy peštské? Či není sobě p. dr. Körber do t chvíle jasně vědom, do jakých koncův jeho vše- némecká politika přivedla nejen Rakousko, ale i jeho samého? Nepoznává ještě ani dnes, že všechna posavadní jeho vytrvalost ve službách velkoněmeckých uvádí samu existenei scustátí rakouského v pochybnost, a že on nema pro tuto monarchii cenu tak ohromnou, aby se obětovala k vůli dalšímu sedění jeho na křesle ministerském?... Proti obstrukci če- ské dr. Körber neprovede ani toho, aby parlament vídeňský počal pio jednávati nové vyrovnávací před- lohy rakousko-uherské; ani v létě ani na podzim, ani kdykoliv po- zději. Tu konečně jest, kde chtěl býti! Obstrukce česká vyjasnila mu jeho stanovisko.
doktor Körber Rakousko
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. června. (Noví mini sti poprvé v uherské sněmovně.) Nelze řící, že by přijetí, jehož se hr. Khuenu-Hléder- várovi dostalo v uherské sněmovně peslanců bylo slibné. Frakce ugronovců projevila novému kabinetu bez ostychu plnou nedůvěru, košutovc- pak slučují upuštění od obstrukce s tolika pod- minkami, že jest pochybno, bude-li nová vlád s to, aby jim vyhověla. Hned v prvé schůzi způ- sobili hr. Khuenovi tu nepřijemnost, že protáhl sezení poslanecké sněmovny skoro do dvou ho- din, tak že magnáti, kteří byli k uvítání nové vlády svoláni na poledne, musili čekati až do dvou hodin. Schůzi poslanecké sněmovny svolanou na 10 hodin dopol., zahájil předseda hr. Apponyi. Když byly vyřízeny formality. vstoupili do sněmovny novi ministři; na pravie ozvalo se „eljen!“, na levíci ironické „živio!“ jež se opakovalo i později, dokud hr. Apponyi nepřipomenul, že v uherské sněmovně mají jen poslanci za Chorvatsko právo užívati chorvat- ského jazyka, což přijato s veselostí, ale účinkovalo. První bouře odporu proti nové vládě rozlehla se na levici, když čten královský reskripo o sestavení nové vlády a došlo se na datování „Ve Vídni...“ Stejně bouřlivě přivítán minisk za Chorvatsko Tomašič, na něhož voláno z le vice, co prý chce na křesle ministerském člověk. jenž nedávno s křesla poslaneckého u rážel (í maďarský národ. Hr. Appony i stěží zjednal ve sněmovně tolik klidu, aby hr. Khuen mohl přednésti svou programovou řeč. Byl dlouho rušen vý ktiky z levice, aby táhl opět do Chorvatska v Uhrách že ho nepotřebují atd.
Khuen Praha Chorvatsko Vídeň Hradec Uhry poslanecký sněmovna
13 article
Předseda ministerstva hr. Khuen prohla šuje, že vstoupil v čelo uherské vlády, aby ob novil parlamenlní a ústavní pořádek ve sně movně. Za tím účelem branná předlo ha která způsobila tolik dlouhých a neplodných de bat, vzata zatím s jednacího poradu. (Na le víci hluk a volání: Vy jste hedržel slovo! Pod vedl jste nás! Toho neztrpíme! Vraťte se do Zá hřeba! S vámi nejednáme!) Předseda žádá sněmovnu, aby se z žela kritik aspoň tak dlouho, až ministersk předseda dokončí větu. Hr. Khuen opakuje, že vzal brannou předlohu s jednacího pořadu na tak dlouho, do kud nebude moci sněmovně předložiti no v branný zákon. V zájmu velmocenského po- stavení říše nemůže se rozmnožení kontingentu nováčků odpírati, ale pro letošek spokoj se starým kontingentem. Tím odpadá překážka klidného jednání v parlamentě a řečník doufá, že nastane nyní ve sněmovně opět klid. Přecházeje ku pracovnimu progra- mu, hr. Khuen sděluje, že především se bude snažiti o projednání zatímného rozpočtu a absoluci za výdaje a opatření, učiněná v době ex-lex, pak o vyřízení otázky letošního od- vodu, jakož i projednání řádného roz- počtu. V tu dobu nastane už parné léto a mělo by se přikročiti k vyřízení vyrovnání. T však nebude možno, poněvadž vyrovnání bude vyžadovati delší doby. Proto chce vláda před- stoupiti před sněmovnu s návrhem, aby směla počíti vyjednávání s cizími státy o obchodní smlouvy ještě před parlamentním projednáváním a schválením nového ceiniho tarif u. Dal ším úkolem vlády bude ůprava úřadni- ckých platů, investice a otázka ko- lonisační, pak placení hotovými
Khuen jít bat Hradec
15 article
úprava příjmů správních úřadníků. (Na levíci: „Aha, přijdou nové volby!“) Pokud se týče politiky nové vlády prohlašuje hr. Khuen, že stojí úplně na půdě zákonů z r. 1867. Vůdčí hvězdou jeho politiky bude, aby se země dodělala kulturního i hmot- ného blahobytu. Bude se o to snažiti dle mož- nosti s láskou, a nepůjde-li to, užije všípřís- nosti zákona. V oboru finančním bude dbáti šetrnosti, harmonického podporování zeměděl- ství, průmyslu i obchodu a chce přistoupiti k re- formě dani, aby se dostalo úlevy chudším tří- dám. Konči vyzváním k národu, aby se zabýval důkladněji otázkami hospodářskými. Každou takovou snahu vláda bude prý podporo- vati. Platného úspěchu na tomto poli možno do- cíliti jen za všestranné součinnosti veškerých vrstev národa. Budou-li Uhry míti zámožný střední stav, splní se slova Szechenyova, že Uhry sice nejsou, ale budou. (Na pravici hlučný souhlas.) Posl. Košut prohlašuje, že jeho strana bude v opposici proti nynější vládě i proti každé jiné, která bude státi na půdě vyrovnání z roku 1867. Jeho strana vzdala se obstrukce jen na slib hr. Khuena, že branná předloha bude vzata s jednacího pořadu. Ale nové daně z krve stran jeho nepřipusti, dokud se nezmění vyrovnání z r. 1867 aneb dokud se Uhrům nedostane ná- rodních ústupků. Netají se s tím, že mu není sympatické, jak vznikla nynější vláda, jejíž hlava nebyla vzata z parlamentu. Strana neod- vislosti bude i dále bojovat za své ideály a své chování zařídí vždy dle poměrů.
Aho Uher Posl Košut
16 article
Když Košut domluvil, bylo již 12 hodin a ministři se měli jít představit sněmovně mag nátů. Hr. Apponyi navrhl tedy, aby se jed- nání přerušilo. Levice tomu však odporujea tvrdí, že jest zbytečno, aby se vláda představo vala magnátům, protože jest možno, že se j hned v této schůzi poslanecké sněmovny projev nedůvěra a ona bude nucena se poděkovat. P delším vyjednávání pokračuje se v rozpravě. Hr. Jan Zichy za stranu lidovou slibuje nové vládě loyální opposici. Posl. Szederkenyi za ugronovce ohla šuje vládě nejostřejší opposici, poněvadž nepři nesla nijakých národních ústupků. V Praze, 30. června. (Nepokoje Chorvatsku.) Konečně došla i úřadn zpráva o událostech ve varaždinské stolici, jež daly podnět ku prohlášení stanného práva v okr ludbrežském. Dne 21. t. m. shromáždilo seu vchodu do města 200 kyji ozbrojených sedláků kteří pak vpadli do Ludbregu. Ve městě byli jen dva četníci, kteří se jim nemohli postaviti na od- por. Sedláci řádili ve městě do 1 hodiny s půl- noci, vytloukli okna v budově okr. soudu i v čet- ných soukromých domech, vnikli do spořitelny. kdež zapálili účetní knihy, požár však byl v čas uhašen. Dům obchodníka Schayera byl zpusto- šen. Druhého dne okresní komisař vypátral 17 účastníků výtržností a dal je zatknouti. Poněvadž se zjistilo dále, že většina výtržníků pocházela ze vsi Chrastovské a Kučanů, byly tam četn- ctvem zatčeny čtyři podezřelé osoby. Když se četníci se zatčenými vraceli do Ludbregu, byl napadeni 150 ozbrojenými sedláky, kteří žádali za propuštění zatčených. Škadrona hulánů, která povolána na pomoc, byla od sedláků napadena.
Košut Zich Posl Sedlák Schayer Kučan Hradec Praha Chorvatsko
17 article
Huláni užili zbraní, při čemž jedn osoba raněna těžce a mnohé lehce. Zatčeno bylo 73 osob. Na to přitáhli krajané za tčených před okresní soud a žádali za jich vy dání. Vojsko obklíčilo sedláky a zatčena opět 81 osoba. Avšak ani tím nezjednán pokoj. V Kumove u Ludbrega došlo dne 26. t. m. na novou srážku lidu s četnictvem, při niž čtyři sedláci za biti, tři poraněni těžee a mnoz lehce. Zatčeno opět osm osob. Záhřebský „Obzor“ píše o událostech v lud- brežském okrese: „Z Kumovce, Peterance Kutňaku obdrželi jsme neutěšené soukromé zprávy, jež neuveřejňujeme, poněvadž jsme ne- byli s to, přesvědčiti se o jich správnosti. Ne- jsou to již politické demonstrace, nýbrž útoky a výtržnosti, které každého vla- v drobném prodejtt renní čí-le o zobě . . . za s odpolední . . . . za zh Ve dlialkách na vanikově rauní číele. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . sh Inserátv platí ze hotově zuupřol Přcdpleconí a inserty přljimá sdmini- strace v Marianlé ulici č. s. Tam nacházejí se též rečakee tiskárna s ezpedise „ Národnich Listae Rukopisy se novracsji.
Marianl ulice Peterance Kutňako
18 article
stence naplňují těžkými obavami. Máme za svou povinnost, žádati všechny přátele sedláků, aby je zdržovali od podobných útoků, ať již proti úřa- dům neb soukromým osobám. Našemu lidu nesmí se učiniti výtka, že ruší pořádek a škodí národ- ním zájmům z důvodů, které se nedají ospra- vedlníti.
19 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30. června. Král Petr I. a srbský lid. Z Bělehradu, 27. června. (Pův. dop. »Nár. Listů«.) Král Petr je v Srbsku teprve několik dní, ale každý už nabyl přesvědčení, že nový král je národovec, liberál a statečný člověk. Hned prvý den po svém příjezdu prošel sám s jedním důstojníkem všechny ulice bělehradské, aby uviděl, jaké změny se staly v Bělehradě od té doby, co byl nucen jej opustiti. Po Vra- čaru procházel se pěšky a když se vrátil do dvorce, oznámil, že pouze dvě ulice se nezmě- nily, vše ostatní má zcela nové vzezření. Když ve čtvrtek odpoledne byla na topči- derské pláni lidová slavnost, král Petr pohy- boval se opět sám mezi nepřehlednými zástupy lidu. Nebylo při něm ani policie, ani žandarmů, ani vojska a policejních úřadníků. Nejprvé se díval z tribuny, jak lid tančí kolo, pokuřuje si z krátké rákosové troubelky a spokojeně po- dupávaje nohou v takt kola. Sedláci jej obstou- pili a rozprávěli s ním. Po chvili sestoupil s tribuny mezi lid, který počal volati »živio !«.
Petr poha Praha Bělehrad Srbsko
20 article
Král nemohl zástupem projíti, počal tedy lidu domlouvati. »Prosím vás, bračo, pusťte mne do vašeho středu a přestaňte křič e »živio«. Po tom netoužím, ale přeju si po- baviti se vaším kolem. Tancujte!« Hudba za- hrála, lid se chopil za ruce a král dlouho stál uprostřed kola a na tváři jeho zračily se štěst a spokojenost. Teprve pod večer dal lidu »s bohem« a vrátil se sám do dvorce. Při obědě ve dvorci hudba musí mu hráti stále národní melodie, kterým naslouchá s patrným potěšením. V pátek odpoledne král jel opět sám v kočáře do bělehradské tvrze, prohlíželsi v kasárnách světnice, v nichž je ubytováno mužstvo a okoušel vojenskou stravu. Pak odešel do kazemat mezi vězně a v jedné cele shlédl i pověstného Krezoviče. »Milost, gospodaru!« »Jsem ústavní panovník a milost mohu uděliti jen na návrh ministra spravedlnosti« — odvětíl mu král. — »Obrať se k ministru s prosbou zasloužíš-li milosti, obdržíš ji.« Král se vyptával jednotlivých vězňů, jak se chovají, chtějí li se polepšiti a býti dobrými a poctivými občany a jak se s nimi zacházl.
21 article
Dal si předložiti také vězeňskou stravu. Jestt prvý připad, že panovník vstoupil sám do ka- zemat mezi odsouzené zločince a osobněje napomínal, aby se stali poctivými lidmi a vy- ptával se jich, jak se jim vede. Nic takového nikdo v Srbsku nepamatuje. Takové chování královo a jeho časté pro- cházky po ulicích bez vojenského průvodu způ sobily, že se král Petr stal rázem nejpopulár- nějším člověkem v celém národě. Když mu kdosí připomenul, že by neměl vycházeti bez průvodu, odpověděl: »Co pomohlo králi Alex andru, že měl kolem sebe stále ochranu ? Nicl Když si lidé usmyslí někoho zabiti, najdou ho třebas v posteli.« Charakteristická je odpověď, kterou král dal některým paním, jež přišly k němu do dvorce. Když ho poprosily, aby si z jich dcer vybral dvorní slečny pro svou dceru Jelenu, král jim odvětil: »Velice vám děkuju, vážené paní, za pozornost. Ale mám svá vlastní pra- vídla a své názory o vychování dětí. Když jsem ztratil svou milou a nezapomenutelnou Zorku, mé děti byly všechny malinké. Po smrti ženině byl jsem svým dětem nejen oteem, ale i matkou. Myl jsem je, oblékal, svlékal a krmil. Vycho- vával jsem je, učil a dobře je, že jsem to mohl konati. Tak chci i nadále o své děti pečovati. Nedovolím, aby je vychovávaly cizí bony a gu-
Petr Alex Jelen Srbsko Vycho
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Koviljača baňa Srbské lázně. Píše F. J. Jiránek. Nedaleko města Ložnice na pravém břehu řeky Driny, jenž tvoří hranice mezi Srbskema Bosnou, nalézá se rozkošné údoli. Středem vede silnice dosti úpravná, hrubým pískem štěrko- vaná, po obou stranách vroubená stromy dost objemnými a mohutnými, jež poskytují za vedra slunečního příjemný chládek. Jsou tu lípy, to poly, osiky, javory, babyky, vrby a ořechy, nichž některé dosahují až 1.5 m. v průměru. Údolí romantické, Drinou protékané, obklopeno jest horstvem, porostlým listnatými lesy, téměr neproniknutelnými, kdež rozličná havěť, hadi tlouštky nohy od židle a přes metr dlouzí, vlci, medvědi a divoké kočky své rejdy a lupy pro vozují. Ve skalách hnízdí supové, orli a soko- lové. Lesy patří obštině, jsou majetkem korun- ním a pronajímány bývají šumary (lesními úřad- níky) ku pasení bravu a skotu za 30 dinarů ročně. Nájemce tu může pásti celý rok, kde se mu zlibí. Na ten způsob i nejehudší obyvate Srbska drží si ovce, kozy, vepře i hovězí do bylek a koně; vše pasou pasáci pospolitě usta novení vyluzujíce libezné zvuky na sviraly. *) Za ranního šera, opustiv útulný hotel »Ta- kovo« v Ložnici, ubírám se silnici k lázeňskému místu, abych vyhověl pozvání správce lázní Alex. Nikoliče. Cesta ubihá přijemně. Ranní čistý vzduch prosycen májovou vůní květů, při
F J Jiránek Nikolič Drina Srbskema Bosna Alex
23 article
*) Druh šalmají, jež sami hotovt. spívá osvěžovati poutníka. Za hodinku byl jsem v lázních »Koviljača«, jimž zde prostomluvou smrďabaňa řikají. Netuze chutný název pocházt od jednoho ze tří pramenů, jenž páchne síro vodíkem. Časně po ránu již přicházeli venko vané, vedouce za uzdu malé koníky, s nákla dem dříví nebo svázané drůbeže. Jsem překva- pen množstvím růží tu pěstovaných. Kamkoli pohlédneš, setká se oko s libovonnou královnou květin. Od nádherných květů stkví se celý kraj růžovou barvou, jež v zeleni keřů mile na duš- působí. V pravě »růžové« náladě vstoupil jsem do lázeňských místností. Pana Nikoliče nalez jsem zaměstnaného v parku ošetřováním květin. Srdečným »dobar dan!« vítá hosta. Zanechav práce, uvádí mne do místností restauračních, kde podle staroslovanského obyčeje nejprve ra kijí *) mne častuje, potom masitou snídaní, stu- denou jehněčiou s vinnou ovlahou. Pak teprve nastoupeno ku prohlídce lázní. Mislo nepoetického, ba málem neestheti ckého názvu »Koviljača« nebo dokonce »Smrda laňa« slušel by rozkošnému místečku právem a mnohem případněji název »růžových lázní«. Jsou tu dvě restaurace, přízemní byty pro hosty - dřevěné koupelny a v parku útulné procházky mezi stromy a květinami, po většině růžemi. Zařízení v bytech je zcela jednoduché. Nen ani posteli ani stolů, židlí, zrcadel, obrazů. umyvadel, zkrátka, ničeho, mimo holě stěny Půl pokojíka zaujímá z prken od jedné zd ke druhé sbité lešení, půl metru vysoké, as jako podium pro sólové výstupy. Podiom slouží za lože pro celou rodinu, nebo dvě. Pokrývky
Nikolič Nen
24 article
* Lihovina ze sliv, kterou před jídlem v Se sku piji a vlněné matrace přívezou si hosté vždy svoje Prameny jsou v lázních (ři. První, jako ruka silný, prýští z umělého pařezu. Voda křišťálově čistá, studená, ale páchne sírovodíkem, což ostatně není na újmu přijemné chuti. Pije se smíšená s vínem, čímž zápach úplně ztrati. Kdo vody delší čas požívá, ztrácí na otylnosti a sesiluje pružnost těla. Působí výborně proli seslabení a vyžilosti. Požívá velké obliby u bez dělných manželů. Zvláště ženy toužící po četn rodině pilně osvěžujícího pramene použivají Není majetnějšího Srba, jenž by svoji milo polovici na několik neděl sem neposlal. Bý tu z hostí žen nejvice. Svobodným se pramen nikterak nedoporučuje. Z druhého pramene, a sto kroků od prvního vzdáleného, se nepije ač z něho prýští voda čistá a bez zápachu. Jest železitý. Vše kol něho, kaménky, dno stu dánky samé, okolní trávník i drevěné žlábky vše od rzi zrudlo. Pramen léčí chý roby oční ano i zdravé oko sesiluje tak, že jasněji pro hlédá. U zdravého oka účinek jest ihned patrný o čemž jsem se přesvědčil. Voda prýštítu z umělé studánky kamenné, vyhlížejíeí jáko by z rezavého železa zhotovena byla. Obojí vody může si kdo chce do láhve nabrati. Dohled není žádný a voda ta jest ma jetkem obecním. Podivno, dosud žádný podni katel nepřipadl na myšlénku, zabezpečiti si pr export zázračný pramen. Třeti konečně pramen zbarven jest do modra. Nepochybně prochází modrým jílem. Voda vypadá jako od barvíře. Slouží pouze koupelím a hojí zastaralé otevřené rány a bo láky. V kabině asi 9 čiv. m. může se koupat několik osob najednou. Kolem jsou prkenéla vičky ve vodě. Sedicím voda dosahuje až p
Voda Srba
25 article
hlavu. Na dně jest modrý jil, jimž nemoen bolesti mažou. Voda vrehem přiléká a zpodem odtéká. Po schůdkách se do kalu leze. Pociti jsem lehký odpor k toho druhu koupeli, ale dal jsem si přece říci. Ochotný průvodči pan Nikolič předešel mne příkladem, doloživ, že pro zdravého člověka má koupel svůj blaho dárný účinek, zbraňující vývoji vnitřních chorob Zcela cehotně jal se mne modrým bahnem na tírati a dokonce usiloval mne pohroužiti pod vodu. Po koupeli se nedoporučuje v jiné vode se opláchnouti. Také zde ničeho není, co b k tomuto výkonu sloužilo. Prý je zdrávo, aby modrá vlhkost se do těla vssála. Po koupeli modrá barva nezanechává na těle stopy, o jinak by člověk vypadal jako odrůda modrých Indiánů. Po koupeli opět návrat do restaurace, kdež obědem již přichystaným ukončena procedura. Z připraveného lístku zvláště mladá husičk mne přijemně po koupeli naladila. Konečně po výborné srbské kávě, dle orientálského způsobu uvařené, ochotný hostitel zavedl mne ke kou- padlu, zřízenému v bývalém řečišti Driny. Ve velké zátoce koupárny chráněny jsou plachtami Tyto koupele nemají pozdravného účele, slouží pouze k ochlazení. K zábavě hostů hraje zde cigánská hudba, kromě toho hlučný žabí koncert ve stojaté vodě zátoky. Na zpáteční cestě povšíml jsem si pomníku dvou mladiků, kteří kdysi v Drině se utopili U silnice pod stromem věkovitým mají své hroby. U Ložnice zastihl mne dešť. Je zde tak přele tavo, z ničeho nie se rozprší a hned je zase hezky. Ukáže se mráček, zahřmí, v zápětí dešt. Tři, čtyry bouřky za den nejsou ničím vzácným.
Nikolič Indián Drina
26 article
Potok Štír třeba ze břehu vystoupí. Ještě jsem prohlédl cirkvu (kostel) v Ložnici, Pěkná budova s hlavní věží a třemi menšími věžičkami. Ho diny jsou jedny věžné a jedny slunečné. Ohra- ničen je kostel jako pevnost hliněnými valy Toho druhu hradby pozorovati lze všude po zdejších kopeích. Někdejší ochrana proti vpádu nepřátel. Prostranství před kostelem posázeno jest lipami, pod nimiž jsou lavice a stoly du- bové. Také je zde škola se zvonkem a vedl menší budova pro kostelníka. Krásný odtud roz- hled na nížinu drinskou a sávskou až k Šabaci. Starý kněz, vyšed z kostela, vypravuje mi o vojvodovi Bogičevičovi, jenž válčil s Turky. Leži zde a má na hrobě pamětní desku s ná- pisem: »Onde leže kosti Ante Bogičeviča, voj- vode Ložnickog. Rodio se u Selu Klubčina oko 1759 postao vojvodom u 1807 a umro u po- četku 1813 godine. Spoměň ovaj postavivše ně- govi vňuci 1887. godine.« V holelu »Takovo« oddal jsem se tich siestě, poživ doušek přitrpklého červeného vína, jež znamenitě posiluje, oheň do umdlených údův vlévá a příjemně hřeje. Očekávala mne výdatná večeře; na rožni pečená kuřátka, jimž právě podomek podle způsobu srbského hand- žárem hlavy odsekává tak zručně, že ve chvilce asi tucet bezhlavých kuřat po dvoře podivný skákavý tanec provozuje. Pro anatoma snad za- jímavá, pro jiného smrtelníka trapná podívaná. Ostatně chutnala kuřata znamenitě. Po večeři poseděli jsme s důstojníky dělostřelecké posádky zdejší. Při zábavě komáři zalétají do hostince klidně na ovlahu a zase odlélají. Někdy po dešti i žába otevřenými dveřmi navštíví místnost hostinskou a nikdo si toho nevšímne. Konečně se společnost loučí s bratrským »Lahkonoč !«
Turek Ante Bogičeviča ovaj