3
masthead
21. července 1908. Číslo 199.
4
article
university býti německá, může i ve Varšavě
vedle ruské býti také universita polská. Také
v úřadech jsou v Praze oba jazyky rovnoprávné.
Proč by nemohly býti i v Polsku, proč by ne-
těl míti polský jazyk v samosprávných insti
tucích rovnou platnost, jako státní jazyk ruský?
Ať Rusové Polákům přiznají právo na kulturnou
samobytnost a Poláci za to uznají právo Ruska,
aby upovňovalc politickou celistvost jedi-
nébo, velikého Ruska.
Jsou to, jak vidno, vesměs otázky, na které
by i úřadní Rusko mohlo hravě dát odpověd
kladnou.
Politika dobré vůle
má nastati mezi Francií a Německem dle po-
slední řeči berlínského vyslance Cambona,
k níž »Temps« připomíná, že v Německu sku-
tečně nastává obrat a že vláda v Berlině dává
ve svých stycích s Francií na jevo největš
zdvořilost. Hrabě Bülow neměl sice již
delší dobu příležitost vysloviti se o siťuaci, ale
jeden z jeho hlavních spolupracovníků pan von
Rus
Polák
Cambon
Temps
Bülow
Varšava
Praha
Polsko
Rusko
Francie
Německo
Berlín
5
article
Sehön dokazuje chvalitebnou snahu po míru-
milovném dorozumění. Též pan von Wangen-
heim, jenž pronesl nedávno v Paříži fak moudrá
slova přátelství, je téhož názoru. Při tomto
chování se německé vlády nechápe »Temps«
divoké prolifrancouzské projevy jistého tisku
německého, který uveřejňuje systematicky urážlivé
a vyzývavé články proti Francii. Jsou sice i mezi
německými listy výjimky, ale nedá se popříti,
že Německo je o francouzských věcech zpravo-
váno nepřáteli a pomlouvači Francie. Je těžko
dopátrati se účelu této kampaně. K čemu slouží
to stálé dráždění německých členářů? Chce
fanatický tisk donutiti vládu ku protifrancouzské
politice? To by asi špatně odpovídalo úmyslům
clsařovým i kaneléřovým. Má se snad Franci
postrašiti? Doba není vhodně volena. Od dávné
doby nebyla armáda francouzs ká
v tak znamenitěm stavu jako ted
a celá řada dohod přátelských upevnila
postavení Francie nejen v Evropě, ale v celém
Řeč Cambonova přiměla dopisovatele
»Depěche de Toulouse«, aby interviewoval fran-
souzského vyslance v Berlíně. Cambon opětoval
že nikdy nepochyboval o dobré vůli německé
vlády. Je prý vždy pro to, aby se řekla úplná
pravda. Rozkazy, udělené generálu d' A ma-
dovi, nebyly sděleny německé vládě z bázně
ale z té příčiny, aby byla dokázána loyálnos
úmyslů a činů Francie. Cambon pravil dále
»Nebuďme chauvinisty, ale vlastenci. Ve Franci
nikdo nemyslí na válku, ale země musí háji
svou vážnost a důstojnost.
světě.
on Wangen
Franek
Cambonův
Cambon
Paříž
Francie
Německo
Evropa
Manche jít Toulouse
Berlín
6
article
Německý císař a anglický král.
Opět se vyskytují zprávy o setkání se
Viléma II. s Eduardem VII. Podobná
zvěsť sděluje se z Mnichova. Podle ní připojují
se k zamýšlené cestě krále anglického do Ma-
rianských Lázní a do Islu pověsti o projektu
schůzky krále anglického s císařem německým,
k níž má dojíti 11. neb 12. srpna na Wilhelms-
höhe nebo Cronbergu. Mnichovský přední žurnál
přináší oficiosní zprávu o tomto projektu, dle
níž návštěva krále Eduarda v Išlu je ve
stejné linii s návštěvou cisaře Viléma
německých spolkových knížat
Schönbrunnu. Aby zdůrazněn byl oficialní
ráz návštěvy, dostaví se do Išlu též anglický
vyslanec z Vídně a rakousko-uherský vyslanee
z Londýna. Následník trůnu navštívi po-
zději krále Eduarda v Marianských Lázních.
Pravdépodobně pojede král Eduard 10. neb 11.
srpna německým územím, ale je dosud po-
chybné, zda-li císat Vilém v té době bude
opět v Německu. Cestovní disposice císařovy
jsou dosud neurčité. Jisté je pouze, že ke kone
srpna očekává návštěvu krále švédského.
Spolek německých stálů pod německou
hegemonil.
Sir Max Wächter, který činí propagandu
— v zájmu odzbrojení — pro spolek evrop-
ských států, měl za kielské regaty rozhovot
s Vilémem II. Tento řekl mu výslovně, že živě
se zajímá o myšlenku, zříditi spolek evropskýeh
států, čímž by uspořiti se mohly obrovské ob-
nosy za vojsko a cla. Cisař dodal: »Podávám
ruku každé myšlence, která může míru prospěti
ruku svou!« Jest však známo z úst jiných po-
litiků, kteří Viléma znají, že přeje si spolel
taký jenom — pod německou hegemonií.
Vilém II
Eduard VII
Eduard
Vilém
Schönbrunn
Wächter
Mnichov
Ma
Išlu
Vídeň
Londýn
Německo
Eduard 10
7
article
Dopis Muleje Hafida.
Do Berlína zaslal Mulej Hafid dopis
který byl adresován na jeho, již odcestovalé
vyslance, ale s poznámkou, že v případě jejich
odjezdu, může převziti dopis obchodní přítel I.
v Berlíně. Vzdorosultán píše v tomto dopise, že
hledí budoucnosti vstřic s největšími na-
dějemi. Doufá, že s pomocl Allahovou porazi
vojsko Abdul Azizovo a zmocní se Marakeše
Prosí své přátele v Némecku, aby mu zachovali
nadále svou důvéru. Oznamuje velké objednávky
zbraní a slanů, po jejichž vyřízení z apočne
prý velkou válka.
Atentát na život šacha.
V Teheranu objeveno bylo spiknutí prot
životu šacha, plukovníka Ljachova a dvorního
tajemníka Šabšala. Měli býti usmrceni pumami,
kteréž přinesli do Teheranu revolucionáři, pře-
strojení za ženy ! Šach dal zastaviti cenné před-
měly své v ruské bance a v poslední době vy-
bíral zálohy z pětimilionové půjčky prusko-
anglické, již parlament nepotvrdil. Šach pracuje
s ministry na nové ústavě.
Mulej Hafid
Azizův
Marakeš
Ljachov
Šabšal
Berlín
8
article
Vitězství revoluce v Tavzizu.
Ve velikém tomto perském městě změnila
se situace zcela náhle a nečekaně. Starší města,
vyjimaje stoupence šachovy, usnesli se vystoupit
společně proti vládnímu vojsku. V městě za
vládlo ohromné rozčilení. Veliký počet obyvatel
vnikl potom do hlavního stanu Rachim chanova,
kterýž — ku podivu — ihned ustoupil do před-
městí. Davy vrhly se na to ihned na domy nej-
bohatších přátel šachových a šest jich úplně vy-
loupily; mezi čímž také finanční úřad. Někteři
jezdci Rachimovi, dohoněni ještě, byli porubáni.
Podle »Nového Vremene« přidali se k plenníkům
také Rachimovi vojáci, jelikož vznikl mezi nimi
a státní správou boi o rozdělení kořisti. »Novoje
Vremě« líčí převrat v Tavrizu ještě takto: »Po
fanatických kázáních v mešitách, v nichž vláda
viněna ze spoluviny na lupech Rachimových, při-
trhly obrovské zástupy k palácí Vamachta, kde
Rachim sídlel, aby si vyprosily milost pro město.
Okamžiku toho použili revolucionáři, vedením
Satara chána a zahájili palbu na palác. Mezi
jezdci Rachimovými nastala náhlá, nevylíčitelná
panika. Většina jich prchla z města. Ve všech
částech města došlo na bitky, v nichž revolu-
cionáři zůstali vítězi. Dle všeho počal boj o nad-
vládu znovu.
Davy
Tavriza
Rachimový
Vamachta
Satara chán
9
article
O I. jízdě lloydového parníku
„Praga“.
O I. jízdě lloydového parníku
„Praga“.
Z Terstu, 20. července
Za hostiny polední ujal se slova také ml
stodržitel hr. Coudenhove. Vyslovil po-
vděk, že zůčastnil se jizdy »Pragy« uprostřed
representace města Prahy a Čech. Pravil, že
Praha nemá býti vyloučena ze světového ob-
chodu. S upřímnou radosti vítá rostoucí zájem
pro námořní dopravy a pro Lloyd. Přeje si
z plna srdce, aby tato loď nesla slávu králov-
ského hlavního města Prahy do všech končin
světa. Ctím — končil — a vážím si mužů prů-
myslu, obchodu a dopravy, ať osvědčují se jako
zde na poli paroplavby anebo v jiných oborech.
Z této práce vyplyne hospodářská pospolitosta
v hospodářském oboru objeví se výsledek,
z něhož se pak vyvine jistá pospolilost, která
může přinésti politický mír. Místodržitel připil
mužům, kteři se zdatně a počestně osvědčuj
v hospodářském životě.
Posl. Kaftan pravil, že kuriový parla
ment osvědčil zájem o plavbu a také parlamení
lidový věnuje ji pozornost. Vzpomněl zakla-
datele Terstu jako přístavního města, Karla VI
a potomního vývoje obchodního loďstva. K nej
krásnějším lodím řadí se »Praga«, jež zaslouž-
si tím svého jména. Připil lodi, jež přes rozbouřené
moře dopravila dnes všechny klidně a bezpečně
do Brioni a končil: »Fluctuat nec mergitur«.
Předseda svazu průmyslníků v Praze Ur
ban pravil: Průmysl a plavba se navzájem
podporují. Dobrý prospěch jednoho odvětví pů-
sobí i na drubé. Ukončil přípitkem rozvoji prů-
myslu.
Coudenhove
Čo
Lloyd
Posl
Kaftan
Karel VI
Terst
Praha
Ur
Praga
svaz průmyslník v Praga
10
article
Vicepresident Singer vzpomněl ve svém
doslovu arsenálu a jeho ředilele Maeaye, jichž
zdatnost v oboru loďařství je dokázána »Pragou«
Při této příležitosti upozorňuje ministra obchodu
jako přednostu úřadu, jemuž je Lloyd podřízen,
že většína úřadníků a zřízenců Lloydu plní
svědomitě své služební povinnosti a obz vláště
lodní personál jest občas za plavby vydán
velkým svízelům. Generální ředitel jest vzorem
všem co do píle, oddanosti a dovednosti ve
službě. V plavebnictví — pokračoval řečník —
jeví se poklesnutí, jímž na štěstí je však ra-
kouský Iloyd postižen méně než jiné společ-
nosti. Lodník nesmí býti škarohlídem a musi
míti na paměti básníkova slova: S lodí zahrá-
vají si větry a vlny, nikoli však s naším
duchem, mužně trvajícím u kormidla a důvěřu-
jícím svým bohům. Básník je prorokema
mluvil-li tu o více bozích, pak zajisté tušil, že
vyskytnou se subvencované společnosti. (Vese-
lost.) Tyto subvencované plavební společnosti
mají zde na zemi kromě boha, jenž řídí všechny
lodi, ještě mnoho jiných bohů. Jedním z nich
jest ministerstvo obchodu (Veselost.) a toto
božství skládá se opět z několika departementů
Ministr obchodu vychází Lloydu vstříc s blaho-
vůlí. Za přátelský zájem, jejž úřadnictvo plavbě
osvědčuje, je řečník obzvláště povděčen. Úřad-
níku dostává se skrovné hmotné odměny za
jeho práci, buď mu tedy aspoň za to vzdána
čest. Vícepresident končil svou řeč projevem
radosti nad krásným, zdařilým výsledkem dnešní
plavby a přeje si srdečně radostného shledání.
Singer
Lloyd
Vícepresident
Vesa
11
article
Posl. Čech odpověděl, že předseda dovedl
uhoditi na srdečný ton, jenž doznal všude
sympatického ohlasu. Provolal mu opětně za
nadšeného souhlssu »sláva«.
Účastníci plavby vrátili se po půlnoci do
Terstu. Téměř všichni, i ministr obchodu s choti,
ztrávili noc na lodi a vyslovovali se s nadšením
o plavbě, o lodi a o poskytnutém jim po
hostinství.
Posl
Čechy
Terst
12
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Tak by se zdálo, že o všechno pohodlí na
výstavě je postaráno! Sotva vejdoto, máte kam
odložit svrchník, jste-li parádník, natřou vám
boty krémem (prý dokonce zadarmo !), nakrmi
vás, napojí vás — to už arci ne zadarmo —
černou kávu i s kofličkem vám podají v »Ko-
línské«, doutníky dostanete za kuždým krokem,
sednout si také máte kam, — zdá se, že
zkrátka o to hříšné tělo všude důkladně je po-
staráno. Ale není — něco tam přece ještě
schází!
Holirnal
Řeknete si, že na výstavu může jít každý
oholen! Není to pravda ! Jede-li z Dobříse po-
věstnou onou rychlodrahou, než dojede do
Prahy, zaroste tak, že ho nejdřiv vezmou stro-
jem a teprve potom břitvou. Ostatně holičství je
dnes živností pokročilou a zmodernisovanou, že
by bývalo záhadno, aby celý jeden pavilon oboru
tomu byl věnován a prakticky dokumentována
zdatnost počestného řemesla a cechu.
I po stránce obchodní nebyla by pěkně
zařízená holírna špatným podníkem.
Škodu, že na výstavě není!
Přiznávám, že nebyl bych na holírnu ani
vzpomněl, kdyby mě nebyl na ni bezděčně při-
pomenul v sobotu — miliontý.
Když ho vedli k dárkům a do ruky mu
vrazili veliknu kytici růží — od svatby prý už
neměl takový pukét v ruce — sáhl si rozpačitě
na tvář a prohlásil k tajemníku výstavy Hl-
váčkovi:
»Saprlote — vždyť já nejsem ani oholenle
»Nic nevadí — já tuky ne,« odpovědél mu
utěšivě tajemník, »ale kdybyste chtěl se dát
okrášlit — —
A tu se sám zarazil, uhodil do čela, vy-
táh' z kupsy notýsek a něco si zapsal. Vím, co
to bylo, třeba jsem to nečetl: Že schází vý-
stavě holírna.
Konečně necholený šťastný Šťastný byl
i tak šťastný. Teprve v neděli a včera měl pří
ležitost si prohlédnouti, co všechno mu vlídná
náhoda do klína přinesla a dopravovati si po-
zvolna vše domů.
ko
Praha
živnostenský komora
13
article
Oddělení textilní a oděvnické.
Napsala Renata Tyršo vá.
(Dokončení. )
Měla Bvch se vrátit k vystaveným oblekům, všal
co jsem rekla o nich prvo, platí. Mužské figuriny
jsou tu v minorilě — rozmanité barvy ženských toileí
převládaji v kojích, jejichž úprávě slouží za zá-
minku různé motivy — promenáda na břehu moř-
ském salon v krejčovském atelieru, procházka u vři-
dla, divadelní leže a pod. Jsou mezi nimi kostymy
promenádní, překrášně vypracované, jimž schází jen
pružné, svižné tělo, uro- kleré jsou šity, aby střih
jejich se plně uplatnil, Jsou tu toilely večerní a ele-
gantní domácí toilety: vyšívaná ozdoba, harmonie
Darev, chic v úpravě sukně, na které při moderní
toiletě tolik záleží, vynalézavost v aragementu řas.
bluzovilého živůtku, který je obratným splynutím
motivů antického roucha s motivy japanského ki-
mona, má-li se zdařil, vyžaďuje vytříbeného vkusun
jistého uměleckého smyslu pro tvar a buarvu. Nerady
postrádíme tu obleky dětské, je přece vdččným úko-
lem, tu dětskou droboť hezky oblékat.
Jediným kouskem toho druhu jsou šaty děvčálka
bílé, s červenou kordulkou, na motiv detvanského
dětského kroje upravené — je dost podivno u nás.
kde s rárodoplsem (olik se obíráme, že jsmne nedo
vedli přivěst do mody něco našeho, svérázného pro
oblečky dělské, kdežto tyrolácké obleky pro hochy
a děvčátka všude, i v Praze a také českými obchod-
níky jsou prodávány a také českými lidmi kupovány
Klokoučníci a modisíky vystavují v několika vi-
trinách, ale mají podíl také na figurinách v kojích
Renata
Darev
Nerad
Praha
14
article
Čekali se svými exposicémi do poslodní chvíle, aby
přišli s nejnovějšími novinkami salsony — mluvím
jen o kloboukách pro dámy. Tyto nejnovější novinky
jsou ovšem co do svých vzorů, sto a nějaké deseti-
letí slaré, spanilá hlava Charlotty Coray a vyzývavé
úsměvy občanek první repuhliky oživují v pamět
před tčmí objemnými, mušelinovými zálohami, okrou-
ženými, neb směle vztýčenými chocholy per a stuh
do nebývalé výše a šíře vybudovanými pokrývkami
bohatých učesů ženských. Vedle této zmodernisované
retrospvktivy, hýřící smělými sestavami barev, si
uhajuje místo měkký širák panamský se chicem
zmáčknutý, pro mladinké dívčí hlavy i malý „ná-
mořnický klobouček rázu mužského, který si žena
osvojila zároveň se sporty
„Vysoké umění“ modistské není dnes již tak
výlučnou doménou Paříže, jak bývalo, ač právě při
výstřednostech, které nejnovější moda s sebou při-
náší, je třeba zvláště vytríbeného vkusu „estetického
taktu“, abych tak řekla, nemá-li se dojit k mezím
karikatury.
Coray
Paříž
15
article
Před kojemi oděvnické dvoranky a před vitri-
nami s klobouky bývá vždy dost ženského obecen-
stva — již to našim damám kdosi i negalantně
vyčell. Myslím, že není správno to vyčítat, spíše
třeba pobídnout, aby dámy v této části výstavy hle-
daly tské kousek národohospodářské lekce a abysi
dobře zapamatovaly pro své nákupy jména výrobců
a výrchkyň — přímý nákup u nich bude pro ně vždy
výhodný. Také pro tu část obdivovatelek vitrin oděv-
nického oddělení, která jen skromnými prostředky
pro svá toiletní výdání je opatřena, je tu mnoho po-
učení o vkusu, o možnosti vlastní pílí si pěknou
okrasu uzpůsobit a pro mladé divěiny snad také tro-
chu pobídky, aby povolání krejčové a modistky si
oblíbily, to povolání, při kterém nadání ženské tak
výhodně se může osvědčiti a které jistě je zábav-
nější prací pro ruce ženské, než celodenní odklepá-
vaní monolonní písničky na psacím stroj.
Jedním z účelů výstav je sprostředkování styku
mezi výrobcem a konsumenlem, do jisté míry též
obeznámení spolrebovatole s detaily způsobu výroby.
16
article
Proto je dobře, když naše dámy jsou pilnými navště-
vovatelkami textilního a oděvnického oddílu výstavy.
A nechť si často zajdou do blízkého pavilonu škol-
ství, kde naleznou též práce, v paláci průmyslovém
málo zastoupené — krajky, báčkování, vyšívání
seznámí se také se způsobem, jakým dorost je veden
ku průmyslové a umělecko průmyslové práci
Zinínila jsem se o styku výrobce s konsumen-
tem — nikde snad není styk ten tak výhodným pro
obě strany jako v odboru oděvnickém. Zdar o roz-
voj jedné části loholo důležitého oboru průmyslu
mají naše dámy takřka v rukou. Vylříboný estelický
smysl, pro který dnes tak jsou zaujaty, má, když
s ním přisteupí k volbě barvy, střihu a úpravy toi-
lety, takřka výchovný význam pro úroveň práce vý-
robcavy. K tomu trochu odbarné znalosti objednáva-
jírí. kterou si nyní může tak snadno každá ve škole
osvojit, porozumění pro cenu práce, trochu smyslu
pro povinnost k českému řemeslu n žena bude dů-
ležitým činitelem pro zdar výroby, tolik žen zaměst-
návající a tolik rodin živicí. S tohoto hlediska je třeba
pobidnout naše ženské opecenstvo, aby v pravém aří-
dle paláce průmyslového byly bedliv émi a častými
hosty.
17
article
. Dnešek na výslavě. Promenádní koncerty
od 4 do 10 hodín před průmyslovým palácem kapely
pěšího pluku č. 73, před bývalou fontánou kapely
žižkovského „Sokola“ řízením p. Hermanna.
V 7 hod. večer v koncertní sini populární koncer
výstavního orchostru. Dirizent p. dr. Vilém Zemánek
V 9 hod. umělecký kubarot pí. Mařenky Ziege-
rové v koncertní síni.
Od 9 do 1410. hod. slavnostní osvětlení.
. Živnostnictvo na výstavě. Z Jindřichova
Hradce přijelo včera na 200 živnostníků, obchou-
neků a řemeslníků, kted v průvodu městského rady
p. Filipa odebrali se na výslavu. — V neděli dne
19. července konalo společenstvo mistrů kamenni-
ckých v Praze svoji 8. valnou hromaddu v komoře
po níž navštívilo korporstivně jubilejní výslavu.
. Hromadné návštěvy na výstavišti. Dne 19
a 20. t. m. navštívilo výstavu 40 šk. dítek z Neveklova
33 žáků učednické besídky v Čorvených Pečkách,
82 žáků měšť. školy v Červ. Kostelci, 114 žáků pr-
myslové školy v Kouřimi, 12 žáků pokračovací školy
průmyslové v Lysé n. L., 34 žáků pokračovací školy
z Č. Brodu, 25 žáků odborné školy košikářské v Měl-
níce, 25 žáků obecné školy v Dolanech, 45 žáků
Veltrub, 34 žáků matiční školy z Dejvic, 18 žáků
matiční školy z Podsedic.
Hermann
doktor
Zemánek
Ziege
Filip
Jindřichov Hradec
Praha
Neveklov
Čorvený Pečky
Kostelec
Kouřim
Č . Brod
Veltruby
Dejvice
Podsedice
Sokol
živnostník
18
article
„. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá se
firmy A. Eichler. Praha, palác Generali
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný
.. Anenská slavnost na výstavě. Velikou anen-
skou slavnost pripravuje pro neděli zábavní výbor,
chtěje návštěvnkkům výstavy tohoto dne poskylnout
hojnost zábavy a veselí. Z uměleckých požitků jme-
nujeme na prvním místě koncert „Sdružení mo-
ravských učitelů“, který konati se budeo
4. hod. odpol. v koncertní síní. Není pochyby, že
pražské obecenstvo po skvělých vítězstvích, jakých
moravští naši umělci letošním svým zájezdem do
Paříže dobyli, osvědčí jim i v Praze zaslouženuu
přízeň.
Nedělní program bude zvláště bohalý, jelikož
kromě obvyklých filharmonických a promenádních
koncertů pořádán bude i velký průvod irhovců s hud-
bou, který seřadí se na Jakubském náměstí na Smi
chově a vyjde o 2. hod. odpol. Průvod ubírali se bude
novým mostem u Národního divadla, Ferdinandovou
třídou, Příkopom, Josefským náměstím, Rliščineu
třidou do výstavy, kdež se na prostranství před
„Rychtou“ konati bude velká lidová pout. V průvodu
půjdo i balelní družina, která provede scénu z „Ko-
medantů“ na prostranství před strojovnou, před ke-
ramickým pavilonem a před „Starou rychtou“. N
uvedených místech uspořádán bude k večeru volný
lanoc. V den svatoanenský koncerto-
vati budou na výstavišti čtyři hudby.
večer vypálen bude na pergole skvělý
ohňostroj. po němž pak následovati bude slav-
nostní osvěllení výslaviště.
A Eichler
Praha
Paříž
Jakubský náměstí
Ferdinandův třída
josefský náměstí
ko
Generali Václavský náměstí
národní divadlo
Příkopom
19
article
Spolky trhovců nebo jednotliví obchodnícia
ovocnárky, kteří se průvodu hodlají zúčastniti, při-
hlastež se u pořadutele pana Josela Linharta, ta-
nečního mistra v Praze, Kozí nám. č. 7 n. (I. patro)
. Spolek hostinských Praha VII. pro Bubeně.
Dejvics a okoli koná ve čtvrtek přesně o 4. hiod. od-
polední hromadnou návštěvu výslavy. Schůzka ju
Hefmana z Bubna“ o 3. hod. odpol. Hosté vítáni.
.*. Z koncertní síně. V chronologicky uspořádaném
cyklu Beelhovenových symfonií, jehož oba dosavadn
večery vzhudily nemalý zájem u navštěvovatelů vý-
stavy, pokračováno bude zejtra ve středu, dne 22
července, v populárním symfonickém koncertu vý
stavního orchestru provedením čtvrté symfonie (B-dun
op. 60). První část pořadu vyplní Čajkovského první
suita (D-moll) o 6 větách.
e „Národní Listy“ mají svůj klosk na vý
stavišti hned u pravého rohu květinového parketu.
blíže pavilonu města Prahy. V kiosku možno se na
náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čísla ran-
Eho i odpoledního vydání k dostání
. Výhry jubilejní lolerie výstavní. Předešlo
jsme uveddli, jak drahocenné a hojné výhry byly zí-
skány pro slosování rýslavní loterie a zaznamenali
jsme, které zejména jsou určeny pro první slosování
1. září 1908. Ale ještě skvělejšími a čelnějšími vý-
hrami honosí se seznam výher druhého sloso-
vání, jež bude 2. ledna 1909. Toho dne bude vy-
tažena největší výhra v obnosu 100.000 K.
Štaslný majitel losu, na nějž připadne 1. hlavní výhra
za obnos pouhé jedné koruny, stane se majitelem
domu v obnosu 100.000 K. Dům je vyhlídaut při
nároží Bělského tříly. Dvě druhé výhry po 10.000 K
poskytnou výherci dva překrásné a praktické dary.
Josel Linhart
Hefman
Bubna
Čajkovský
Bělský
Praha
kozí já
spolek hostinský Praha
Beelhovenový symfonie
20
article
Jedna výhra bude představovati skvostné zaří-
zení bytu a druhá úplnou výbavu pro ne-
věstu i se střihrným příborem. Výhra 4000 K bude
vzata z výstavy hospodářských strojů, dvě
další výbry o 4000 K zakoupeny jsou v klenot-
nictví. Pro 4 výbry po 2000 K jsou získány tyto
předměty: 1. hospodářský stroj neb stroj pro domác-
nost, 2. zařízení bytu, 3. malá výbava pro nevěstu.
4. knibovna. Po 1000 K bude pět výher, pro něž
zvoleno: 1 hudební nástroj s příslušenstvím, 2 šperk.
3. zařízení bylu, 4. damské šaty, 5. menší knihevna.
Různé předměty umělecké, dekorativní i praktické
jsou určeny pro menší výhry v obnosu 400 K, 200 K,
100 K a 20 K. Nejmenších výhor po 10 K je 2000
a budou obstarány pestrým výběrem drobnozli všeho
druhu, z oboru knižního, hudebnin, hraček, lahůdek
ntd. Není pochyby, že organisace výslavní loterie
učinila všechno možné, aby se zavděčila obecenstvu.
jež vzhledem k neobyčejně lákavým výhrám zajisté
se postará o úplné rozebrání losů!
„. Dnes v koncertní sini na výslavě sehrána
bude jako vynikající číslo uměleckého kabaretu
komická scéna se zpěvy a tanci »Božská Yvetta-
s Mař. Ziegterovou v úloze titulní. Listky lze do-
stati u p Slrnada na Příkopě (kvělinářská síň), u p
F. A. Urbánka (u Nár. divadla) a u hlavních po-
kladen výstavních. Do kabaretu zakoupené vstu-
penky opravňojí k večernímu volnému vstupu na
výstavu.
.. Včera navštívilo výstavu 13.090 platícíei
osob; eslková návštěva činí 1,049.845 osob.
F A Urbánek
21
article
Výlet slovanských delegáti
na český jih.
Výlet slovanských delegáti
na český jih.
Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
V Táboře, 19. července 1908.*)
Včera ukončeně týdenní konference slovan
ských delegátů všech kmenův ukázaly, že se
svým povznášejícím průběhem a svými krásný-
mi, vroucími výsledky hluboce vtiskly do srdcí
všeho lidu českého. Jejich velikolepý dojem
skvěle se obrážel v nadšené manifestaci, v jakou
změnila se cesta slovanských delegátů na český
jih, do Tábora a Písku. Vroueí, okázalé přijeti.
jakého jsme tu byli svědky, nemá snad dosud
příkladu v Čechách. Města i kraje, které poctili
vzácní, vyníkající hosté slovanští svojí návště-
vou, připravily jim spontanně, bez velikých pří-
prav, na něž beztoho ani nebylo času, uvítán
tak okázalé, že slovanští delegáti byli zprvu
překvapeni a zaraženi, polom radostně zveselení
i dojati a na konec nadšeni.
Průběh sjezdových porad je sice přesvěd-
čil, že pro veliký problém slovanského doroz-
umění a pro ideu vzájemnosti slovanské v Če-
chách je půda dávno přípravena, ale přijetl,
jaké připravil jim český venkov, dalo jim
těsně se přibližiti k českým srd-
eím, poskytlo jim příležitost setkati se
přímo a bezprostředně se široký mi
vrstvami lidovými, které jim nejdojem-
nějším způsobem dovedly dáti na jevo, jak s
v Čechách rozumí mezislovanské lásce, jak če-
ský lid chápe bratrství slovanské, spočívající n
základech lidské a národní rovnosti i svobody.
Přiznali to také upřímně ve svých projevech
odtud ty burácející výrony vyměněných navzá
jem pozdravů, tužeb a přání.
Tábor
Písek
Čechy
22
article
Můžeme prozatím jenom zběžně načrtnout
dojmy z celé cesty, nastoupené v neděli ráno
o 128. hod. zvláštním rychlikem státní dráhy
do Tábora. Již v Praze na nádraží a potom po
celé trati, i v malých stunicích sřemáždily se
velké zástupy obecenstva, které srdečně a hluč-
ně pozdravovaly účastníky výpravy. Vedl ji sta-
rosta České obce sekolské dr. Scheiner,
ze slovanských delegátů jeli všichni kromě těch
několika, kteří musili již v sobotu odpoledne
a v noci odjeti do svých domovů. Všech účast-
níků i s damami bylo na 60.
Stanicí Říčany projel zvláštní rychlík z
zvuků slovanské bymny a odtud již všude do
stavovaly se na stanice četné zástupy obecen
stvo pozdraviti aspoň letmo projíždějící vlak
S oken vozů vidět bylo po obou stranách trati
množství praporů českých i slovanských barev.
V Benešově, kde vlak na chvíli zastavil,
uvítán byl hustými špalíry obyvatelstva místního,
deputacemi všech spolků, zastupitelstvem obec-
ním, Sokoly, družičkami i školní mládeží. Jmé-
nem města pozdravil delegáty slovanské, sestou-
pivší na peron, starosta benešovský p. Frant.
doktor
Scheiner
Říčan
František
Tábor
Praha
Benešov
Sokol
23
article
Štark, poukazuje na veliké dílo sjednocení
všeho Slovanstva, docílené na ukončených prá-
vě porudách. Poděkovali mu i všemu dostavší-
mu se obyvatelstvu za ruské delegáty Krasov-
skij, za Poláky Doboszyňski, za Jiho-
slovany Luckanov, přítomnou četu sokol-
skou vřele pozdravil nový její člen hr. Bobrin-
skij. Jménem benešovských dam, které všem
účastníkům připjaly kytice, pozdravila výpravu
umělkyně Národního divadla slč. Suchán
kova.
Za bouře pozdravů vzájemných jel vlak
dále. Při vjezdu do Tábora, do nádraží, pře-
plněného všemi vrstvami místního obyvatelstva,
opakoval se týž obraz. Starosta města dr. K o-
trbelec uvítal vzácné hosty jménem obee
i všech spolků přítomných, jménem Sokolů žup-
*) Dopis tento, odeslaný v noci na pondělí po
2. hod. noční expresně pro včerejší po-
lední list, uveřeiňujeme teprve dnes, protože
svrchovanou nedbalostí poštovní správy byí
nám doručen opozděně, ačkoli jiné listy dopisy
v touž dobu expedované obdržely včasně.
Pozn. red.
Štark
Polák
doktor
Krasov
Tábor
národní divadlo
Sokol župa
24
article
ní starosta dr. Lang, dámy táborského Hlahol
zasypaly je květy. Účastníkům výpravy podána
studená snídaně v nádražní restauraci a mezi
tím dostavili se slovanští posluchači hospodář-
ské akademie táborské, Poláci i Bulhaři, pozdra-
vujíce se vřele se svými rodáky.
Slovanšti hosté zvlášť srdečně pozdravili s
tu se Sokoly, jimž vyjádřili Rus Maklakov,
Polák Doboszyňski, Bulhar Luckanov,
Slovinec Gabršěek a Chorvat dr. Vinko-
vič opětovně díky za vše, co znamená Sokol-
stvo české pro oduševnění a ztělesnění ideje
slovanské.
Celé město vyzdobeno prapory a dlouhý
průvod kočárů na cestě k radnici živě pozdra-
vován hustými špalíry obecenstva. Když před
radnicí sestoupeno s povozů, uvítal teprve dr.
Kotrbelec jměnem královského města Tá-
bora i obcí okolních Bechyně, Pelhřimova, Mi-
levska, Chýnova atd. nadšeně návštěvu tak vzáe-
nou, jaké staroslavný Tábor ještě nikdy nehostíl
ve svých zdech. Jménem všeho oběanstva a ce-
lého kraje táborského vyslovil jim radost nad
probuzeným vědomím slovanským, nad bratr-
skou dohodou, jež zavládla na konferencíei
pražských, a nad níž všechen český lid eítí ra-
dest neskonalou, vítaje v ní nové jaco a pro-
buzení všeslovanské. Daleko slyšitelná slova sla-
rostova docházela stonásobného ohlasu mezi
tisícihlavým zástupem, jenž s rostoucím nadše-
ním vyslechl pak pozdravné i děkovné projevy
delegátů slovanských Krasovského, Ji-
skrického, Swieneiekého a j.
doktor
Lang
Polák
Bulhar
Sokol
Rus
Maklakov
Doboszyňski
Luckanov
Slovinec
Gabršěek
Chorvat
Vinko
Kotrbelec
Tá
Bechyně
Pelhřimov
Chýnov
Hlahol
25
article
Mluvčí Chorvatů dr. Vinkovič velebil
táber jako město, v němž zrodilo se bratrství
lusitské a projevil přání, aby toto bratrství se
znovuzrodilo a rozšířilo po všem Slovanstvu.
Bulbar Luckanov pronesl pozdrav Táboru
jako městu, které již po léta hostí bulharskou
mládež, studující na hospodářské akademii zdej-
ší a nosící tak kulturu hospodářskou do svojí
otčiny.
Chorvatský delegát Radié vzpomněl ješte
dohody rusko-polské jako nejcennějšího zisku
ukončených právě porad, klada Čechy za vzor
pro práci slovanskou.
Mezitím obloha zatáhla se hrozivými mraky
a nastalý déšť přinutil hosty uchýliti se do rad-
nice, kdež prohlédnuty bohaté sbírky musea,
jehož husitské památky ovšem především bu-
dily jejich zájem. Po prohlédnutí sbírek musej-
ních v radnici i v nové budově musejní i po za-
stávca u pomníku Žižkova na náměstí odebrala
se společnost povozy do Sokolovny.
Zde uvítali vzácné hosty ještě jednou sta-
rosta Sokola táborského p. Setunský a dr.
Lang, omlouvajíce zmenšený počet přílomných
Sokolů přítomností na župním sletu v blízkých
Černovicích. Za vřelé uvítání poděkoval jménem
Poláků dr. Doboszyňski a jménem Rusů
delší řečí hrabě Bobrinskij. Vzpomněl po-
bytu v zlaté Praze a projevil radost, že dopřáno
jim poznati český venkov a jeho lid. Věří, že
i na Rusi změní se poměry ve prospěch slovan-
ské vzájemnosti a že tento obratnejplat-
něji pomůže uskutečniti organi-
sace sokolská. Nadšený pozdrav končil
slovy: „Ať žije sjednocenné Slovanstvo, český
národ a Tábor.“ Po dalších pozdravných proje-
vech odjela celá společnost do budovy hospo-
dářské akademie.
Chorvat
doktor
Vinkovič
Radié
Čecho
Setunský
Lang
Polák
Doboszyňski
Rus
Bobrinskij
Tábor
Žižkov
blízký Černovice
Praha
26
article
Při projíždění hradem Kotnovem velko-
lepě působily na hosty slovanské krásné fanfáry
Nedbalovy, zaznívající s věže.
V akademii uvítal hosty nejdříve posl. Du-
rich jako zástupce českého odboru zemědělské
rady českou a ruskou řečí, poukazuje na význam
selského lidu českého v dobách busitských a
na novou dobu, v níž rozhodují zbraně ducha.
Proto zřizujeme si školy — naše pevnosti!
Vzpomínaje výsledků porad slovanských vidí
v nich důkaz, že jako přední stráž slovanská
na západě nejsme osamocení ve světě slovaa-
ském a v tom naše důvěra v budouenost.
Na to ředitel hospodářské akademie pan
Farský poukázal na poslání ústavu, na němž
letos studuje 60 Poláků, 18 Bulharů a 12 Chor-
vatů. Vidí v tom ocenční důležitosti ústavu se
strany všeho Slovanstva. Polský posluchač Se-
kutowicz, balharský Dilianov a český
Polívka pak uvítali hosty jménem žactvaa
profesorský sbor akademie pak provedl je ce-
lým ústavem, jeho aulou, kabinety i posluchár-
nami.
Z pozdravných řečí slovanských delegátů
zvláštní dojem způsobila slova znamenitého
učence prof. Beehtěreva, jenž duchaplným
způsobem ocenil Čechy jako učitele Slovanů
a projovil víru, že věk dvacátý právem bude se
zváti věkem slevanským.
Nedbalův
Farský
Polák
Bulhar
Polívka
profesor
Beehtěrev
Čecho
Kotnov
český odbor zemědělský rada český
hospodářský akademie
Slovan
27
article
Po jedné hodině zasedli hosté ke společ-
nému obědu v hótelu „Nový“. Závěr jeho
tvořila celá serie srdečných přípiíků se strany
starosty města dra. Kotrbelce, prof. Ci-
kánka jako zástupce zemědělské rady (při-
píjel slovanské dohodě na poli praktického ho-
spodářství), prof. Ozerova, který doznal, že
přijížděje do Čech jake kosmo-
polita, stal setu uvědomělým nár-
dovcem, posl. Radiče, Swiencického, Ma-
klakova, Kalinkova (profesorskému sbo-
ru hospodářské akademie), prof. Bechtě-
reva (studující mládeži), hr. Bebrinské ho
(městům okolním a celému kraji táborskému),
náměsíka starosty pražského Jirouska (za-
stupitelstvu města Tábora).
Radostně přijat pozdravný telegram drn.
Kramáře, došlý z Tarnopole, načež vřele
aklameván přípitek gen. Volodimirovn,
poslan, za předsedou přípravných konferencí.
Po srdečném rozloučení odjeli hosté na ná-
draží, pozdravováni opět hustými špaliry obe-
censtva. Zvláštním vlakem odjeli o 1/44. bod.
do Písku, kdež chystáno jim velkolepé uvítání.
Cestou z Tábora do Písku opakovaly se tytěž
výjevy, střídaly se tytěž obrazy, jako lopoledne.
Počasí se mezi tím ustálilo a nádherná pohoda
doprovázela slovanské výletníky po celé dalšt
cestě. Bylo přímo podivuhodné, jak zpráva o pro-
jezdu vzácných hostí slovanských spěchala před
nimi, sdělujíc se každé stanici, každému mě-
stečku a vyvolávajíc živou i radostnou účast.
Okázalé uvítání přichystalo zvláštnímu vlaku
město Milevsko, jehož starosta dr. Kotnet
vyjel hostům do Tábora vstříc. Na nádraží milev-
ském, před špalírem všech spolků, Sokola, ob
čanstva i školních ditek uvítán byl vlak slovan
skon hymnou a když hosté vysloupili, pozdravi
je dr. Kotner nejvrelejším způsobem. Jednotliv
Kotrbelec
profesor
Ozerův
Radič
Swiencický
ma
Bechta
Volodimirovn
doktor
Kotnet
Kotner
Čechy
pražský Jirousek
Tábor
Tarnopol
Písek
Milevsko
hospodářský akademie
Sokol