ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3d15190-75a5-11dc-b5bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 24, person 41, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 21. července 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 199.
4 masthead
s zs mT v lmvole p
5 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v zdmfnistraci 2a něste . . . . . . 8 R — na čtvrt leta . . . . s dvají čenšškeu na maěiale na stnílas . . . . 7 K 50 k ve flialkárh 2 K 00 na město . . . . . Poštent na můsfe . . . . . . ke na čtvrt leta . . . s dvají zásilke soa čtvrt l. . . . . 11 k a0k na mrřsíe
Praha
6 article Po zasedání.
Po zasedání. Dne 17. července rozešla se sněmovna poslanecká na letní prázdniny, vyřídivši cva lem a úprkem svůj pracovní program. Pro vedla jej na konec tak chvatně, že je uvěři telno, kterak poslanci většinou nebyli s to, by náležitě sledovali, oč se v posledních sezeních jednalo; jisto je, že veřejnosti, která rovněž má právo nad pracemi parlamentu bdíti a je zkoumati, rychlost rokovánía hlasování ve sněmovně zcela znemožnila, by zavčas projevila své mínění o mnohé z před loh, které v posledních dnech zasedání po slanecké sněmovny byly tam promrskány s rychlostí, těžko slučitelnou s pravým par lamentarismem. Ale to vše leží již definitivně stranou rozhodujícím a pro posouzení poměrů směro datným je fakt, že říšská rada provedla řadu velikých parlamentních úkolů, a ze vláda má vše, co od sněmovny žádala a co jí jak nezbytnost uložíla. Bylo řečeno: sněmovna, první sněmovna vzešlá ze všeobecného, rovného práva hlaso vacího, často se ocitla v krisích nebezpečných a otřesných, avšak překonala je a dostala se k pravidelné práci, poněvadž žádný z vůdčích kruhů jejích nechtěl spory a roz- pory hnáti do krajností, nikdo nechtěl pře- vziti zodpovědnost za krisi parlamentní nebo vládní. Jinde bylo řečeno: ministerský před seda baron Beck je výtečný taktik, oslňující státník, nepřekonatelný vyjednavač, nezdolny vyrovnavač rozporů, muž zářivých vlastností vůdčich, proto měl úspěch neočekávaný.
Beck
7 article
Není věcí vzdáleného, nezúčastněnéhoa tudíž nestranného pozorovatele, aby baronu Beckovi upíral co v sobě spojuje vynikají cího; leč známo je, že v daných okamžicíeh padli státníci nejvyššího řádu, když odpůr cové jejich, třeba duchem i významem menší, se byli odhodlali, provésti boj proti nim do všech krajností. V minulém zasedání parlamentu vídeň ského patrně nikdo toho nechtěl; tím byí pro úspěchy bar. Becka dán jeden z nut ných předpokladů. Bylo li tedy veřejnosti po- věděno, že nikdo nechtěl krisi způsobiti, jde nyní o to, proč toho nikdo nechtěl. Také na tuto otázku dává svoji odpověd skutečny průběh parlamentního zasedaní hybnou silou jeho byla nikoli přitomnost nýbrž výhledy a naděje do budoucnosti Není pochybnosti, že tento zřetel působil na sněmovnu takovou měrou, ze baron Beci mohl z ní vyčerpati všecky státní nezbyt nosti nynějšího svého ministerstva. Je jisto, že parlamentní oposice ne využitkovala zbraní, které v předlitavské sněmovně má po ruce oposice, na všechny případy odhodlaná. Z toho baron Beck při rozeně těžil. A řada stran, vládu podporu- jicích, »držela situaci«, ačkoli dané kritické případy jednou na tu, po druhé na jinou z nich těžce dolehaly. Jejich postup tedy opravňuje mínění, že situaci držely ne tak pro přítomnost, jako k vůli budoucnosti. České strany, v »Národním klubu« soustředěné, v ministerstvu zastoupené a pro vládu hlasu- jící, projevily několikráte, že dané poměry udržují se zřetelem na chystanou osnovu jazykového zákona pro království české. Osnova zůstávala však předmětem pouze bezobsažných zvěstí; potom i formální zá znamy o ní přestaly, leč postup »Národního klubu« zůstal stejný jako byl v zorném úhlu nikoli osnovy, nýbrž pouhého hesla jazy kově
Beck Bek národní klub
8 article
předlohy. Dle toho tedy vedle něho ještě jiné motivy politické určovaly cesty »Národ ního klubu«. Nejen to: patrný obrat mínění se ob jevil! Na samém sklonku zasedání vyskoči z německých řad z království českého poža davek, aby osnova jazykového zákona záhy dána byla na jednací pořad parlamentní Byl to sám německý ministr krajan, byl to odcházející, svými soukmenovci na konec neuznaný a bezohledně stepaný ministr Prade. který položil důraz na potřebu jazykového zákona — a to v zájmu národní politiky ně- mecké, která právě v něm nalézti má, ze jména v oboru otázky národně úřadnické, ty opory, kterých se jí dosud nedostává, a bez nichž žádný německý ministr nemůže vyho- věti německo národním požadavkům při jme- nování úřadnictva. Nejmenší, co z toho vy voditi lze a je potřebí, je vědomost o obdob ném obsahu německých požadavků, k jazy- kovému zákonu upínaných. V tomto znamení zůstala otázka jazyko- vého zákona otázkou — budoucnosti.
Prade
9 article
Vláda rozmnožuje znaky téže budoue nosti ohláškou celého souboru prvořadých osnov pro roční i parlamentní podzimek A připravuje se na ně svým způsobem. Ja- kým, povědě! již 12 t. m. křesťansko-so- ciální ministr veřejných prací dr. Gessmann svým voličům v Mistelbachu. Dojista nikoli bez vědomí ministerského předsedy barona Becka pravil jim, že na podzim musejí se vyjasniti poměry stran, ve vládě zastoupe- ných, ježto parlamentarismus v Předlitavsku předpokládá parlamentní vládu; proto je také potřebí utvoření pevné většiny jako podkladu pro vládu parlamentní Timto projevem, kterého se může odvá žiti pouze ministr, vědomý své síly a vy znamů svéhopostavení, především dr. Gess mann projevil stejně svým kolegům v mini- sterstvu, jako poslancům a jako veškeré po litickě veřejnósti, že vláda v nynějším svém složení je hotova, totiž dalšího působení ne schopna. Mimo to naznačil směr, jakým roz hodující činitelé ministerstva působiti budou na vývoj věcí budoucích, pro něž zasedán sněmovny právě skončené bylo předehrou. provisoriem.
doktor Gessmann Beck Gess Mistelbach Předlitavsko křesťanskýso
10 article
Učinil li tak dr. Gessmann, jeden z vůd- čích mužů strany křesťansko-sociální, je pa- trno, že křesťanští sociálové se odhodlali být středem příští situace, býli jednou z hlav- ních hybných pák, z jichž působení má vze- jiti nová majorita poslanecké sněmovny s vládou ne li novou, tož aspoň obdobně ob- novenou. »Národní Listy« oznámily již, že se pro podzimek chystá nová organisace vlád- ních stran. Jinak organisace dosavadní ne- byla vůbec na veřejnost patrna, takže vše obecně a právem se mělo za to, že vůbec není žádné organisace stran, zvaných vlád- ními. Připravuje li se tedy již nyní organi- sace stran vládních, nelze si přípravy ty mysliti a představiti jinak, nežli v souvislosti s ohláškou a přípravou nové vládní většiny a jejího parlamentního ministerstva. Tím způsobem ocitá se teď už v po- předí otázka, jaká bude talo majorita,a kdo budou jejími součiniteli. Že tam budou především křesťanští sociálové, jeví se dnes pravdě nejpodobnějším, ne-li jistým. Kdo tam bude ještě, o tom se sice ničeho ani nepro- slýchá, ale naprosto jisto je, že tam musejí býti také Slované. Musejí tam býti, má-li se vůbec dosíci většiny, aťsi jakékoli, neboť při
Gessmann Slovan poslanecký sněmovna
11 article
rozloze sil, nynějším volebním řádem dané již předem, bez Slovanů není žádná majo rita ve vídeňské sněmovně možná, bez Němců však theoretický možna jest, ač po- liticky snad ještě nikoli. Z fakta, že bez Slovanů není v posla necké sněmovně předlitavské majority, plyne pro slovanské členy vídeňského parlamentu samozřejmá povinnost nejen politická, nýbrž ještě více kmenová a národní: aby se oní dohodli v první řadě oni. Tuto povinnost zvýšil přípravný slovan ský sjezd pražský mnohonásobně jak po stránce kladné, tak po stránce záporné Parlamentní podzimek předlitavský bude první příležitostí, při níž se osvědčí a do- svědčí síla a praktický význam pražského sjezdu. Také zkušenost i události politické mi nulosti dávají tu slovanským poslancům vo dítko zřetelné. Jeho podstatou je program Mají-li jej, shodnouti se o něm a uvésti jej v souslavu, je tudíž nyní bezprostředním úkolem slovanských poslanců říšské rady předlitavské. Program takový nevylučuje ovšem účastenství slovanských, tedy také českých zástupců ve vládě. To vyslovil jiz dne 8. dubna r. 1880 ve vídeňském parla- mentě dr. Julius Grégr, připustiv tehdy koaliční ministerstvo, avšak s jednotným programem, stojícím nad stanoviskem jedno- stranně národním, ovšem s programem, který by původní státní ideu staré habsburské monarchie oživil k nové tvůrčí síle. Mecha- nickou konlici s protichůdnými zásadami dr Julius Grégr zavrhoval; že správně, doká záno jest událostmi od té doby až po naše dny. Dojde veliká myšlenka dra Julia Grégra. myšlenka opravdu positivně politická, svého uskutečnění aspoň nyní, kdy politické děje mnohonásobně ji potvrdily, a kdy volebn řád ji usnadnil
Němec doktor Julius Grégr Mech Grégr Slovan
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. července. (Polské hlas o pražské konťerenei.) Časopisy všech slovanských národů přinášejí už vlastní zprávy o slovanské konferenci pražské. Většina z nich zejména slovinské, chorvatské, srbské, sloven ské omezují se zntím pouhými referáty o praž ských udalostech. Z časopisů ruských, o nichž podáváme zprávu na jiném místě, nejpilněj pražské udalosti sleduji orgány síran liberálných Nejvíce pozornosti věnují však výsledkům kon ference listy polské ve všech třech záborech mají zprávy velice podrobné a — což můžem zaznamenati jen s povděkem — shodují se tž- měř všecnny v tom, že účastenství Poláků n konferenci může býti polskému národu jenna prospěch. Uvedeme aspoň některé polské hlasy. V zprávě o debatě o všeslovanské výstavé v Mo skvě, při níž došlo na významné prohlášení v M. Krasovského, píše krakovská „Nová Ref.“ Okamžité nadšení sice nerozřeší otázky tak sple tité, jako je spor polsko-ruský, ale také situsc nezhorší, naopak způsobí, že otázka ta bude rychleji dána na jednací pořad. Jestliže nepře- ceňujeme výsledky pražského sjezdu, bylo by chybou, kdybychom je podeeňovali. V dějináel udalesti se nedají předvídati. Na všechen způ- sob, co učiněno v Praze se strany polské, ne- může nám způsobiti nijaké škody, nýbrž dle pří pustných kombinací může býti našemu národu jen na prospěch. Přítomnost polských dolegátů na sjezdě jeví se tedy věcí dobrou. Kdybychom nebyli přítomni, byli bychom v neprávu. Praž- ský sjezd zůstane velikou diversí slovanského světa proti náporu německému. Když nie jiného už tato okolnost musila by býti rozhodující pro naše účastenství ve sjezdě.
M Krasovský Praha Nová Ref
13 article
Konservativný krakovský „Czas“ praví Uvítání delogátů v „Sokole“, srdočná ovace. připravená tam delegaci polské, řeč hr. Boprin ského, politické řeči na bankotě města Prahy zvláště řeč del. Maklakova, který svým upřím ným, poctivým stanoviskem dobývá si srdeí de legátů polských: to všechno jsou fakty, které jen nevyléčitelný skeptik může snížiti na stupei bankotových opisod. Nutno míti na mysli, že to všechno konaji politikové, lidé vzdor sve- mu temporamentu rozvážní a pamatující si, že na pražské konference upírají se oči celého světa. Pisatel zaznamenává dále jako charakteri- stickou známku pražského sjezdu, že zástupei monších slovanských národů snaží se všemožně své vlastní požadavky přizpůsobiti přáním dvou největších národů a všemožně se střeží všeho co by mohlo kaziti zaseté zrnko sblížení. Koně pak slovy: Co z toho velkého programu vejde v život a ce zůstane pouhým snem a přáním náleží rozřešit budoucnosti. Na všechen způsol možno už dnes vytknouti s důrazem, že usku tečnění požadavků a organisací bude zálěžeí netoliko od podmínek hmotných a hospodář ských potřeb, ale také od vytvoření národníe a politických poměrů mezi jednotlivými slovan skými náredy. Jest to junetim tak přirozoné že zavírati nad ním oči znamenalo by lehko myslně vydati v záhubu dobrou v zásadě věe mající za přiměřených podmínek velikou budou
Maklakov Praha Kona Sokol
14 article
„Dziennik Poznaňski“ píše o prohlášen Krasovského: Jest zřejmo, že z deklarace této není možno odvozovati bezprostředních prakui ckých výsledků. Delegace ruská, ač je většinou blízka ruské vládě, není přece představitelkou této vlády, která asi nebude příliš spěchati, aby splnila požadavky, vyslovené Krasovským. Mle tomuto ruskému prohlášení nemožno upříti ve lice vážného mravného významu ... Přesvědče- ní ruských delegátů bude nade vši pochybnos nabývati půdy ve společnosti ruské a dříve nebo později zvítězí nad živly zpátečnickými a úzce nacionálnými. slog o
Dziennik Poznaňski Krasovský
15 article
Varšavské „Slowo“ píše o téže věci: Zprá vy z Prahy svědčí, jak žádoucí jest jednota slo- vanská, byť jen ideová a platonická. Nejsme svědky uzavírané v Praze nějaké „entente cor diale“, ale jsme svědky výbuchu něčeho jako živelního plebiscitu. Nedá se popříti, že ústy delegátů promluvila novodobá moe: vůle ná- rodů. Národové slovanští to chtějí! Chtějí, ab nastalo takové neb onaké sblížení Slovanstva Jaké konkretní formy ono sblížení obdrží, o tom není přece možno rozhodnouti na prvé pražské konferenci, věnované vzájemnému poznání Pražský sjezd může udati jen hlavní tón dalšt slovanské akce . . Mimochodem dodáváme, že Poláci, jako de legáti ostatních Slovanů, vzdávají všechnu mož- nou čest a chválu Praze a českému obecenstvu Citujeme na doklad jen „Dzien. Pozn.“. Ten praví: Průběh sjezdu je spanilý. Mezi delegáty jednollivých národů panuje harmonie plná srdeč nosti. Ba i mozi polskými a ruskými delegáty jest poměr úplně přiznivý. Zásluha o vytvořen léto harmonie náleží především Čechům, ktel uměli zorganisovati sjezd nejen imponujícín způsobem, ale nešetří pěče, aby sbližovali na vzájem delegáty jednotlivých národů a odstranil všeliká nedorozumění a antogonismy. Nedostiž ným mistrem v tomio oboru jest zejména původ ce a předseda sjezdu, dr. Kramář. Povšimnut- hodnou jest ještě jedna podrobnost. Čechové platí za nejhospodárnější národ slovanský
Polák Čecho doktor Kramář Praha
17 article
V drobném prouejtt ranní číslo o sobě . . . za 9 odpolední . . . . . . . za 2k Ve dlislkách na veskově: ranní číslo. . . . . . . . vdpolodní . . . . . . . . 4k Inserát platí se hotově napřed. Předplaconí a Inserty přijímá ndmini- strace v Marisnské ulini č. . Tam nacházejí se těž redlakce Ulskárna a ezpedica „Národnich Listů“ nakopisy so nevraesjí
18 article
A proto přímo překvapuje, ba chvílemi i zaráží pohostinnost, s jakou přijímají účastníky sjezdu. Není dne, aby nebylo na čest delegátů nspoň jednoho banketu; k tomu projíždky, divadla, koncerty atd. A vše to na účet hospodářů ... Za tuto poklonu českým hospodářům ne- zbývá, než poděkovati po slovansku: Čím bo- hati, Ulm rádi!
Ulm čí bohať
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 20. července.
Praha
21 article
Ruské listy o pražské konferenci. Ruské listy mají zprávy o úvahy teprv o prvých dnech sjezdových. Avšak oba hlavní tábory, pravý i levý, píšou o pražské konferenci příznivě, nikterak nepodceňujíce její význam. Hlavní orgán „kadetů“, „Rěč“, otiskuje ostrou polemiku proti „N. F. P.“, která se pokusila konferonci sesměšniti, „Rěč“ uznává za vý- znamné i slavnostní řeči, poněvadž mívají své psychologické důsledky. Jest jen třeba — praví — vyslechnouti projevy ruských delegátů n sjezdě, jako M. V. Krasovského a hr. Bobrin- ského, aby bylo možno zavírati, že pouť do Prahy nemine se pro ně účinku ve smyslu poli- tického vychování. Pokud se týče politi- ckého významu sjezdu, „Rěč“ shledává jej ve zlepšení vnitřních vzájemných poměrů mezi Slovany. Další účinky tohoto zlepšení ne- dají se zatím předvídati, ale důležito je prý, aby se Slované na sjezdě zabývali jen sami sebou a o jiných mluvili pokud možná nejméně.
M V Krasovský Slovan Praha
22 article
Moskovské „Russkoje Slovo“ přeje si, aby se v Praze vysvětlil co nejvíce možno pomě rusko-polský. Bylo by morno rusko-polskoa otázku odkládati. Jednou na její rozřešení dojíi musí. Tedy čím dříve, tím lépe. Prozívá-li se nová doba, budou jen další zbytečné svízele, nové vzájemné dráždění, nové uzly a zmatky beztoho až přílis zamotaného klubka. Usnesení sjezdová neriohou sice míti právní závaznosti, ale mravný význam každého úsudku o sporu rusko-polském byl by veliký a zůstavil by ne- vyhladitelnou stopu v dějinách slovanskéhu sbli- žování. la a „Birževyja Vědomosti“ píšou: Doufáme, že tentokrát slovanský sjezd nemine se účinku, že se stane úhelným kameném slovanského sblí- žení, bude počátkem velikého budoucího díla .. Otázka slovanská nachází se nyní v dobrých rukou. A proto možno očekávati, že také ukli- zení sporu rusko-polského dostane se na jednaeí pořad ne snad hned, ale také ne později, než vymáhá prospěch věci.
Praha
23 article
Co Rus vypozoroval v Praze. Moskevský liborálný denník „Russkoje Slovo“ poslal do Prahy zvláštního zpravodaje na slovanskou konferenci. Zpravodaj přijel o ně- kolik dní dříve a užil volného času, aby se po- ohlédl po našich poměrech, zejména také o po- měru česko-německém. Jeho překvapila spousta německých škol, počínaje od obecné až do vysokých, v české Praze. Vysvětlili mu, že německá Vídeň háj práv německého jazykai v krajích čistě slovanských a zřizuje pro své Němce školy i tam, kde je nemá kým naplniti. Vtipný Rus vzpomněl si při tem na dlouho- letý spor v Petrohradě, má-li býti v království polském škola ruská anebo polská. Proč prý toto „anebo“? Jestliže ve slovanské Praze mohou býti vedle sebe dvě školy, česká a ně- mecká, proč by ve slovanském Polsku nemohly býti vedle sebe dvě slovanské školy, polská a ruská? Ať je tam obecná škola polská i ruská, ať je střední škola polská i ru- ská; a konečně, může-li v Praze vedle české
Rus Němec Praha český Praha Vídeň Petrohrad Polsko
24 article FEUILLETON
FEUILLETON Praeludium Byl oděn posud jako na „Senegalu“. Opu stiv plovoucí palác „Messagerie mautime“, ode bral se přímo s cestovními vaky na „stazione meridionale“, málo kroků od přístavu. Po jízdě téměř nepřelržitě 24 hodin trvající, vystoupi z kupé první třídy, chodem nespořádaným otře- sy a dlouhým nepohodlím, na malé stanici, zpol skryté v nádherných korunách kaštanů. Od sta- nice k osadě šlo se stínem ovocných stromů v plném květu. A Polabí zná se vyšňořiti z jara, umí se pochlubit svou podivuhodnou živostí a rafinovaným vkusem seenerie. Sombrero pa- namský, či střecha jeho sklopená pečlivě stínita a současně kryla „stříbro“ kadeří kdysi kašta- nových. Ale tvář nevěstila oku znalce ani čtyři citku. Oči domorodců pátraly, hlavy se otáčely, okn se oživovala. Cizinec, exoticky oděný v surovém hedvábí a v bílých kamzičinách maje malou nohu obutou, nepozdravovsl, neohlížel a neplal se Šel přímo. Za městečkem zvolnil krok; bylo mu stou pati ke kosleliku, kol něhož zeď hřbilovní šípko vými keři byla maskována. Vešel. Jediný náhrobek tu byl z černéh mramoru, deska černá a lesklá se zlatým ná pisem, sklopená na hrob zesnulé, kol něhot pečlivě pěstěna zahrádka, ohrazená živým plo Klesl na kolena a pokryl tvář rukama. T Bylo po létech shlodání s matkou. Kmitla-li s dřive kdy myslí jeho představa možnosti věčného odloučení, řikával si: „Půjdu za Ní ... Nemodlil se. Trpěl tiše a přemítal: přetí niť Parkou předonou? Srdce mé pod jižním slun- cem tropů uvadlo. Půjdu-li za Ni?. Adagio. Do paroxysmu zoufalství jako paprsek slunce jarního temným oknem v celu pudzemni padl zvuk varhan. Nebyla doba služeb božích, snad udebník kůru cvičil. Tóny se vy- bavovaly lahodně jako pod laskáním něžného tem.
Senegal
25 article
milence, odrážely se sonorním echem gótickou lodí a vlny jarního vzduchu je čistě přenášely a misily do vůně květů v ústředí neposkvrněném lidskou vášní... Šplouchající vlny Lethe. Cizinec procitl z duševní mdloby, jaká vzniká pod úderem náhlého bolu. Hudebnik v chrámu byl zajisté mlád, neboť po těžkých fugách přišly Mozartovy trilky jako stříbrokřídle vážky a šťastné dětství nad rovem klečícího se zobrazilo jako vybledlá podobizna v rodinném albu. Fořtovic Boženka s plavým cůpkem .. Jak často se s ní pohašteřil a smířil...
Leth Mozartův Fořtův Boženek
26 article
Až potud četl redaktor slavnostního listu „Orchidea“ zvolna a pozorně. To tedy byl s tou hou očekávaný „exotický“ příspěvek. Zbývajíe tři strany jen přelétl. Dověděl se, že zoufalee je malý diplomat, oddaný kouření opia někde v Tien-Sinu a teprve na oznámení smrti matčiny starostou městečka: „Spí pod černou mramo- rovou deskou na hřbitůvku našem,“ odebralse do vlasti. A slyší celou sonatu, již matka tal často hrála... Vše bylo jen halucinací, vznik lou nedostatkem obvyklé dose narkotické a rán ho najdou bez života na černé dosce mramo- rové. Obrna srdce v abstinenci opiové. Redaktor, na štěstí povahy zdravě vealisti cké, sedl a psal: „Milý pane autore Sonáty! Váš příspěvek je příliš ponurého obsahu pro naše účely. Ne mohl byste, s ponecháním základní idey, učini jiné finale?. Znáte přece Murgerovu „La vie de Bohéme“. Pamatujete se, jak malíř Marcel z „Přechodu Rudým mořem“ vytvořil „Napo- lecna u Bereziny?“ Vložte tam „skřivánčí trilky““ a „šepot list v parku starém“ atd. a uvidite úspěch. Takto by nám kritika vytkla staromódní světobol snad reminiscenci na Kielandovu „Siestu“. Tedy s chutí do práce atd. atd. olosí algna v tsde Kořineka oe o d městský tajemník, 4. č. redaktor a lz slavn. listu „Orchidea“. n nob vl * neboiob e iibdoentvotovzí odcb i zo - dn no
Murgerův jít Bohéme Marcel Berezin Tien Sina Napa Le via
27 article
Autor poslechl. Po „adagiu“ dal hned při jíti „Scherzu“, kleré tu podávám, jak jsemje našel v redakčním archivu „Orchidejí“, jež ni kdy nevyšly, neboť v městě vypukla epidemi neštovic a slavnost byla odřeknuta. Seherzo. Mlad, muž s úžasem naslou- chal „Menuettu“, přednosenému s porozuměním něžnosti sujetu a vynikajícímu úhozem v kla vesy. Kdo je ten hudebník, jehož hra technikou a vkusem tak podubá se Její? Rozhodl se. Zadní brankou vešel v prázdný chrám a po při krých schodech brzy byl na kůru. A spatřiv rušitele či interpreta svých snů, jakoby do prsou udeřen, se zapotácol. Ale již paže měkké h podpíralo. Starší, posud slatná paní ho objímala plačíc, a zírala mu v oči s láskou a nezměrnou radostí. „Mami!“ — „„, Odpusť mi, hochu Podvedla jsem tě, abys mi přišel domů. Ostatně máš nastoupit malé dědictví. Teta otce tvého jež spí pod černou deskou mramorovou, ti cd kázala několik tisíc . .. Jak volno bylo mladému diplomatovi do ma... Máti mu vařila jeho zamilované knedliky všech odrůd, jichž po léta v dalném Orientě po hřešoval. A máj s delikátními odstiny barev vůní, jež neunaví a neopojí. . ..
28 article
Přoce za týden se dostavila nuda. Nutn si najít nějakou funkci. Anebo se seznámit se sousedy. Asi sto kroků od malého, roztomilého domečku, kde trávila matka jeho své vdovstv po ředitoli volkostatku, stála elegantní vila in- dustriálního kavalíra, již sám si vystavěl a která sloužila jeho choti a dcerušce, vyšlé nedávno z penstonátu, za tetní byt. Obě dámy byly ná- hodou pro noobvyklá horka předčasně tu již čtrnáct dní. Ač Němci, stýkali se přátelsky s ro- dinami venkovské elity a nově založené huříšté tennisu ve stinné části velké zahrady vily opa- třilo našemu „čínskému“ hostu pozvání k úča- stenství. Za dvě neděle měl být okázalý pik-nik k němuž zavitati hodlaly známě dámy a ctitele slečny Olgy z Prahy.
Němec Olga Praha
29 article
Zatím pan ataché a továrníkova dcerušk ilně evičili, Kouzolník „Máj“ v půvabné sarmot- venkovské zotavil trópy sžehnuté srdce a vý borná pomáda od Procházky pár stříbrných nitel v kadeři našeho reka. Ještě než došlo k pik- niku, našla pečlivá máť na hedvábných spodcíeh v krajině kolen zeloné olisky vegetace, svlažené večerní rosou. Přiznal se, že byl dojat zvuky zvonu sobotního „Ave“ a kleče vykonal svou pobožnost... Dvanáct párů bělazkvoucích tennisovýel oděvů, pečlivě vyžehlených, bylo rozvěšen v podkroví malého domku. Jeho švihácké toilett; nonašly místa v šatnicích a také před poma čkáním byly jisty v suché mansardě. V neděli, kdy mejdan tennisový se konal přijel pan továrník s řadou hostů. S velkým po těšením přijal nového známého. Ale když spozo roval jisťé symptomy jarní expanse v pohledeel své dcerušky a souseda jich, tvář jeho se za smušíla. Nemiloval románů a přál si pro slečnu Olgu ženieha z finaněních anebo aristokrati ckých kruhů. A pak rozdíl let, jenž v připadu našem obnášel skoro dvě decennia, vryl mu hlu- bokou vrásku mezi obočím, znamení negativn determinace.
ženieh
30 article
Nicméně po malé úvaze se upokojil. ŘRek sám k sobě po tichu: „Nevinný flirt a la mode Jarní mraky bez lijáku . ..“ ... Byla to malebná podívaná na společ- nost ve světlých, vzdušných dressech spor tevních... Pan attaché v podkroví se pečlivě upravil, vtiskl monokl pod pravé obočí a s ra ketou podnikavě pílil k sousedovic. v onm Již se hrálo. Hovor vedon anglicky, jak se na horní vrstvy sluší. Slečna Olga měla již partnera. V tom chybila raketou míč, jenžs zakutálel do křoví. Attachě skokem byl za mi čem, ale jedva se sehnul, vykříkl slabě, nápadně zbledl a šeptaje nervósními rty jakousi omluvu pádil ze zahrady. Co se stalo? Brzy ne to přišlo vysvětle Šlápl v křoví na malou zmíji, která ho štípl do lýtka. Hned povolán lékař... Ještě večer slečna Olga potají zašla k sousedce a zdržel se dobrou hodinu. Papá se o tem dověděl př druhé její návštěvě druhého dne a zavolals deerušku k této a téte, z něhiož odešla velm uplakána a pan továrník hrozně zamračenýa starostlivého výrazu V okresním městě vycházel radikálně-soci- alisticko-nacionální časopis a za týden po pik níku čílo a bavilo se výborně publikum malo městské touto novinkou „Aristokratický“ piknik, raj- ská zahrada a exotický had v nl. Po- slední neděli odpoledne viděl redaktor tohoto listu, na výletě v sousední osadě, mladého sportsmana, prchajícího divoce z vily jednoho pražského Kroesa, známého sympatiemi panger- manskými. Očitý svědek tohoto útěku poznal ve sportsmanu bývalého kolegu z gynmnasia.
ŘRek Olga
31 article
Ovšem tohdy kolega nosil čamaru a říkal „Na zdar!“ Redaktor ze srdce soucitného šel v pa- tách za prchajícím, jenž ani nedočkal přístře blízkého domu a ohlédnuv se a zjistiv, žeje samoten, úžasnou rychlostí se sprostil svých „novyslovitelných“. Jaké bylo podivení očitého svědka, když z běloskvoucích spodků vylétly bzučíce nepřátelsky — zahradní vosy. Pátráním dalším zjištěno, že „nevyslovitelné“ visely v podkroví domku, vhrazeného zahradou, plnou růží a jiných květů, jež vosy milují a odtud do podkroví zalétly a rozbily stánek svůj, či uhnizdily se v záhybech sportovních oděvů bý- valého vlastence. Polukaná jedna mladá dáma, již rečeno, že had ušiknul exotického hosta, spěchala (jak je to v modě v Anglii i u prin- cczen) „nursing“ či ošetřovat uštknutého part- nera. Doufejme, že obklady, podávané něžnou rukou, byly antidótem proti uštknutí — českými vosami.“ — Pan továrník si dal článek přeložit. Byla to mrzutá, ač směšná věc. Ale nezbývalo, než pro- hlásit, že pan attaché se slečncu Olgou je za- snouben „en famille“ delší dobu a jen nehoda při pik-niku překazila slavnostní ohlášení sezva- nému kroužku. Odejeli brzy po svatbě do ciziny, kam mla- dý manžel byl jmenován. Matinka jeho vede domácnost a tak na štěstí vnoučátkům jejím jest zachován — český jazyk. J. E
Olga Anglie