Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

29. srpna 1903

4

Číslo 235.

5 article

se vzácnou ochotou básníkem a dramalurgem Národ divadla Jarosl. Kvapilem pro slavnosí psaný, dále pí. Hübnerovou, jež ke zdaru akademie dvé čísel svého přebohatého repertoiru přednese, pí. Hájkovou, jež obohatí program veselými zpěvními piecami, dále ple Klánovou, jež k lesku slavnosti svým samostatným a mimo to v ducitu se sl. Slavíkovou, vynikající to umělkyní-pěvkyní, vystoupením uvolila se přispěti Z pánů spoluúčinkování přislíbal pan Boh. Pták svými tak nesmírné obliby všude docházejícími písněmi. dále pěvecké kvartetto členů sboru panského Národ- divadla, jež mimo to celé rovněž ve vzácné spolu- účinkování se uvázalo. Jako tato umělecká, tak i ve- černí zábavná humoristická besídka vykazuje řadu výborných osvědčených neb nových čísel, jež před- nesou mimo členy Národ. divadla i členové předměst- ských divadel a k tomu účelu zvlášť získaní umělci a umělkyně. Večírek lento, v němž spoluúčinkování přislíbil Archlebův dramalický dorost se sl. Archlebovou v čele, říditi bude, jakož i odpolední akademii uměleckou, vyníkající v lom odborník pan Rud. Kafka. O zábavu na prostranstvích útulného

Kvapil Hübnerův Hájkův Klánův Slavíkův Boh Archlebův Kafka Jarosl panský národ

6 article

Žofína rovněž bude plnou měrou postaráno a v tom směru vynikajícím bodem programu budou athlefické závody a zápasy Athletic-klubu „Žižka, jenž závody uspořádá prvním svým mužstvem. Pro smíšky pak uspořádají v jiném koutě Žofína členové tanečního sboru Národního divadla rovněž silácké produkce, ovšem ve smyslu humoristickém. Obvyklý velký koncert kapely c. k. priv. sboru ostrostřelců, řízením kapelníka pana Kotka, konfeitová bitka, tanoc, komické scény, pohost. vystoupení potulných kome- diantů — všudybylů — toť ostatní ukázky přeboha- tého pro slavnost připraveného programu. A jakoo velké, tak celou řadou dětských her, loutkových divadel atd. atd. jest i o malé plnou měrou posta- ráno, Slavnostní výbor doufá, že sympatie obecenstva, pro slavnost tuto obyčejně na sv. Petra a Pavla pořá- danou, i této slavnosti budou zachovány a přeje si jen z celé duše, by heslo jeho: „Herci — Ústřední jed- notě“ bylo zaměněno skutečným: „Praha — Ústřední jednotě“ — Sludentská nocleháma u Blaníka. Aby ná- vštěva vrchu Blanika se povznesla, zříťfí v nedaleké vísce Kondraci pod Blaníkem v prvním pa- tře nově vyslaveného hostince »u nádraží« p. Kar.

Žižek Kotek Petro Pavel Praha Blaník Kondrac pod Blaník Athletic národní divadlo

7 article

Navrátil studentskou noclehárnu. Zde také se nalezá Satrova výstavka obrazů kraje podblanického, jež po celé prázdniny navštívena byla četnými turií sty. Z vystavených obrazů jsnu již pouze na prodej Vlašim, Pravonín, MI. Vožice, Načerac, Zvěslov Chmelná“ Lihouň a Řimovice. — Umělé lázně uhličnaté. Velice významný a zdra- ví vzpružující účinek uhličnatých lázní na veškerý organism lidský jest od pradávna znám a nepopíra- telně dokázán, čemuž nasvědčuje čilá návštěva svě- tových lázní, jež příroda uhličnatými prameny obda- řila. Návštěva těchto lázní jest však s většími náklady spojena a mimo to lěžce nemocným mnohdy nemožná a prolo snažil se důmysl lidský nápodobiti přirodu a připravovati na libovolném místě uhličnalé lázně způ- sobem umělým. Po mnohých vědeckých studiích a po- kusech se podařilo sestrojiti přistroj. v němž možno pomocí tekuté kyseliny uhličité umělé lázně uhličnaté tak dokonale připravovali, že se jimi při bohatém ob- sahu kyseliny uhličité docílí stejně tak zdárného, léči- vého účinku jako minerálními lázněmi přírodními.

Navrátil Satrův Vlašim Pravonín Vožice Načerac

8 article

Společnost Český průmysl pro výrobu kyseliny uhli- čité v Praze, v Senovážné ulici vyrábi tyto přístroje ve dvou velikostech a sice veliké přístroje pro ústavy lázeňské a menší pro koupelny soukrosné. Zajímavou brožuru „O umělých lázních uhličnatých a jich moci léčivé“, pocházející z péra na slovo vzatého odborníka, lze u zmíněné společnosti obdrželi zdarma, — 70 sešitů díla »zlatá Bihle«, starý a nový zákon, všech 70 sešilů se 104 překrásnými obrazy. které jednotlivě mají cenu nejméně 60 h, nabízí se pokud zásoba slačí za hotové zaplacení za 30 K vázaná skvostně ve 3 svazcích za 55 K. Nabídky přijímá výbor svatováclavské záložny v Praze či- lo 223.—l — Divadlo Variété. Po delší letní přestávce po činají dnes opětně pravidelná představení. Zahajovací program je velice pestrý a zajímavý a attrakčním čí- slem jeho je nad míru odvážná jízda automobilem uvnitř obrovského kola, provedená damou miss Alexiovon. Z ostatního programu budiž uvedena krásná Kreolka Morkachaniova, honosící se pěkným barytonovým hlasem, dále akrobatní společnost Maxe Franklina, ventrilokvista Richard Nadragée se svými komickými loutkami, umělci na lélací hrazdě Nan- droux a Clémence, taneční duetisté Les Dalias, akro- batičtí šaškové bratři Kronemannové, žonglér a ekvi- librista na drátěném lané James Thomas a komičtí výstředníci Bali a Will. Program, který možno na- zvati skvělým, zakončen bude řadou velmi zajímavých ohrazů, předvedených »Royal Bioskopeme. — Lázeňská a letní místa. Z Brandýsa n Orlici se nám píše: Dle II. seznamu okrašlovacího spolku dlely zde do 16. srpna na letním bytě 704 osoby.

Bihl Franklin Nadragée Kronemann James Thomas Praha senovážný Bali Brandýs můj Orlice Český průmysl svatováclavský záložna divadlo Variété Nana Les Dalias Royal Bioskopout

9 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Sjazd zionistů v Basileji. Z Basileje se sděluje: V odpolední schůzi čtvrtého dne sjezdorého přečetl předseda dr. Herzl návrh širšího výkon- ného výboru, žádající, by se zvolila 9členná komise, jež prozkoumala by otázku osídlení území nabídnu- tého anglickou vládou. Komise tato byla by zároveň rádcem užšího výk. výkoru při vysílání výpravyk prozkoumání tohoto území. Výlohy výpravy ne- směla by hraditi židovská osadní banka, ani »Anglo- Palestine Company«, ani národní fond. Usnesení o kolonisaci ve východní Africe vyhražuje se kongresu výhradně k lomuto účelu svolanému. Návrh tento schválen byl hlasováním dle jmen 295 proti 178 hlasům, načež asi 150 účastníků sjezdu sál za bouř livého prolestu opustilo. Schůze přerušena byla na 15 minut. Po opělném jejím zahájení podával sir Francis Montefiore zprávu o organisaci agitaci, ve které pravil, že zionistické rozřešení židovské otázky dlužno považovati jedině správným. Schůze po jeho referátu skončena. = Nové dva požáry v Pošti. Z Pešti, 28. srpna. (C-B.) Dnes vypukl znova požár na dvou místech. V prvém případé udál se výbuch benzmnu v nádvor- ním krámě modního krejčího v Kerepešské ulici, by! však ještě v čas lokalisován a utlumen. Pět osob — také jedna ženština — zraněno. — Dopoledne vybořely stáje parní prádelny Hattyuovy na náměstí Giselině. Zapáhly děti, které hraly si na »oheň Pařížském závoděs. Hasičům podařilo se požár obmezit. = Velké neštěslí na dráze. Z Vídimu se ozna- muje: Mezi stanicomi Pasion Schianonesco a Cedroipo srazil se vlak, jenž vezl transport vojska, s nákladním vlakem, při čemž usmrceno dovět osob, mozi nimi zetník Proslýchá se, že bylo osmdssát osob zaněno, z nichž některé těžce. 45 raněných hylo sem dopra veno. Záchranné práce byly ihned zapučaty vojskem a mužstvem spolku červeného kříže.

doktor Herzl Montefiore Cedroipo Basilej Afrika Pešť Kerepešský ulice náměstí Giselina Palestine Company národní fond spolek červený kříž

10 article

— První pomocný vlak přibyl na místo neštěst o 11. hod. v noci. Druhý pomocný vlak odjel o2 hod. ranní. Při srážce usmrceeno 15 vojáků a selníl 14. pluku pěchoty, mimo to strojvedoncí a topié Mnoho vojáků a důstojníků, mezi nimi plukovní Bona, bylo raněno. — Na místo katastrofy dostavili se — po vojen- ské parádě u Padovy — královští manželé italští kteří potom navštívili také téžce raněné ve vidimské nemocnici. Ve městě byly na znamení smušku vy- věšeny s domů černé prapory. = Hyenismus. Z Alžíru se telegrafuje: Na zdej- ších hřbitovech spáchán byl pustý zločin: nesčetní mrtvoly byly z hrobů vyhrabány, clou- peny o veškeré skvosty a pak zakryty nízkou vrst- vou prsti. Jest podezření proti prodavačům součástí kovových rakví. Proti dozorcům hřbitovním zave- deno vyšetřování. — Smutná výslužka. Z Meranu se telegrafuje Při požáru hospodářského stavení v Untermatsu ubořel na pátek v noci 75letý čeledín, který sloužie na tomio hospodářství přes 25 let. = Tyt v bavorském vojsku. Z Norimberka, 28. arpna. (Č.-B.) »Fränkischer Kurier« sděuje, že ve vojenském ležení u Hammelburku onemocnělo na 300 až 400 mužů a několik důstojníků bavorských pěších pluků č. 4. a 8. — Mnichuvská korrespun dence Hoferova tuto zprávu opravuje potud, že one mocnělo prý jen 150 mužů 2. praporu 4. pluku, kleř prý však za šest hodin se zas zotavili. Hromadné onemocnění bylo prý způsobeno požitím bramboro- vého salátu.

Hammelburk Hoferův Padova Alžír Merano Norimberk Fränkischer Kurier

11 article

= Pařížská podzemní dráha. »Libre Paroie- oznamuje, že městská rada pařížská bude v mimo- řádné schůzi jednati o návrhu, aby vozba na pou- zemní dráze zastavena byla na tak dlouho, dokud nebudou provedena nejdůležitější opatření pro bez- pečnost obecenstva. — Dáma, zraněná ve středu při nehodě na podzemní dráze, dnes zemřela. Neštěstí na lodl. Dle telegramu z Terschel- lingu praskla na parníku »Neckau«, jenž ve čtvrtek vyplul z Bremenbavenu, hlavní roura stroje na le vém boku, při čemž třetí a čtvrtý strojník a 5 topičů raněno, kdežto dva jiní topiči byli lehčeji raněni. Parník vrátí se zmenšenou rychlostí k Weseře, aby se podrobil opravě. Škoda není značná. = Neštěstí v horách. Z Milána se telegrafujet Členové zdejšího klubu turistů dr. Casatia proku- rista Faciti vystoupili na horu Monte Rosy a od úterka se pohřešují. — Z Poutrestny ve Švýcarsku se telegrafuje: Dne 27. vystoupil na ledovec Morte- ratsch Angličan Hartless se dvěma průvodci a všichnni tři, když se jim přetrhlo lano, na němž byli uvázani sřítili se do hlubiny. Jeden z vůdců se při pádu za- chytil a utrpěl jen zranění na noze. Druhý vůdce Hartless se zabili. = Neštěsti v dole. Z Vratislavi se sděluje: V dole Lauřině byl horník Porodzidzicz, rakouský pod daný, sřílivším se uhlím usmrcen. = Továrna zničena výbuchem. Z Berlína se te- legrafuje: Továrna na esence v Artileriestr. č.4 zničena byla o 1. hodině v noci na pátek výbuchem úplně; z dvoupatrové budovy zbyl pou- ze komín. Topič tovární nalezen byl v troskách těžce zraněný. Tlak vzduchu při výbuchu byl tak velký, že objevily se také ve zdech sousedních domů četné trhliny v základních zdech. Ve všech domech v sousedství vymáčknuty v oknech v šlech ny tabu le.

doktor Casatius Faciti Angličan Hartless Lauřin Porodzidzicz Terschel Milán Vratislav Berlín Artileriestrálie Mont Rosa Mort Libre Paroia

12 article Z literatury.

Z literatury. ár. 22— Každého roku ozve se odněkud vý stražný hlas, jenž počiná slavnou kletbou na ny nější papírny, pokračuje obsáhlým statistickým materiálem, jenž dokazuje nade vši pochybnost brzkou zkázu a úplné zničení většiny součas- ných tiskařských výrobků a koněi důtklivým vy- zváním a radami, jak pořídit papír lepší a za chovat všechny zralé i nezralé plody součas ného písemnictví daleké budouenosti v originálu. Bývají to odborníci na sjezdech knihkupeckých a knihtiskařských, učenci na sjezdech filologi ckých a novináři v době mrtvé saisony, kdy z nouze o sensačnější material jsou nuceni chá pati se podobných prosaičtějších a méně akut ních látek k vyplnění kroniky rozmanitosti. Že náš nynější papír je pramizerný, poku se trvanlivosti týče, o tom není žádné pochyby. Kdybychom měli ve zvyku dávati mrtvým do hrobu rukopisy, jako činili staří Egypťané, ne zbylo by z nich, právě tak jako z knih, za málo let než hrstka popela a podobné objevy. jakými dnes ze starých biblioték, z nalezených pohřebišť atd. stále ještě jsou objevovány nové zlomky staré literatury, byly by z literatury našl čírou nemožnosti. A srovnáte-li ten materiál, na kterém psali naši středověcí předkové, ať ony tlusté pergamenové blány, tuhá folia málo se- žloutlého papíru, nebudete ani na okamžik v po- chybnosti, že ty památníky minulé literární čin ností jsou schopny vydržeti ještě dnes dvakrát tak dlouho, jako naše knihtiskařské výrobky současné. Jest ovšem otázka, je-li to tak hroz ným neštěstím, jak se dnes mnohým zdá.

13 article

Ovšem analogie způsobuje značné obavy Palaeografové a literární historici dovedou nej lépe posouditi, jaké pohromy v našem vědění o minulosti způsobil špatný inkoust, nedbale připravený papír, jimiž zachyceny svého času významné události neb plody literární. A na opak dovedou oceniti, jakým díkem jsme zavá- záni těm opatrným písařům a výrobeům, kteři vybírali pečlivě připravený a trvalý matoriál. Ale literstura současná není již tak značně závislá na materiálu, v kterém je vtělována. Kniha ve své hmotné formě není již individuálním vý robkem jednotlivce, je to továrnicky v tisícerých výtiseích robené zboží. Ovšem všechny výrobky jsou stejně zkáze vydány a jich množství ne- zabrání, aby následkem špatného papíru kniha svým časem dokonale nezmizela se světa. Ale obsahově není již kniha tak jedinečná a vzácná, jako dříve. Život duševní, vtělený v knihách, je mnohem čilejší, myšlenky i celé výtvory rych leji obíhají, přenášejí a přelévají se do nových knihtiskařských výtvorů, co je vzáeného, rych- leji se prosévá sítem času, hluchý písek a ka rychleji odpadává a právě méně hodnotná formu knihy, poměrně nepatrná ztráta materiálu způso buje, že tato cirkulace může se vykonávati snad- něji a dokonaleji. Méně hodnotný papír je přímo požadavkem naší doby, vynutil si svoje právo okolnostmi.

14 article

Dnes milliony sdělení a myšlének, s nimiž o obchodních anoncí až po básně, kritiky i úřadn výnosy vždy hned spěcháme do tisku, maj předem už vytčenou jen omezenou dobu trvání jsou vypočteny k určité době a k určitým okol- nostem, nemají v sobě nijaký vnitřní důvod aby vyžadovaly ke svému vtělení na věky vy počteného materiálu. Sdělování myšlének tak zobecnělo, splošilo a změlětlo se pro nejvšed- nější předměty života, že by bylo přimo sméšno nutit všechny ty prchavé projevy, aby strnuly náhle pro — lidskou aspoň — věčnost, na nezničitelném maleriálu. Ovšem trpí nevinný s vinným a velká díla, jež zasluhovala by vyryta býti do desk kovo- vých chrlí stroje v jarmarečné skvostné úpravě a na mizerném papíře, který vyhovuje jen na- kladal lskému vkusu. A pak milovníci knih a knihovníci lomí rukama, nařikají, eo se stane z bibliografie a z bibliofilie, z knihovědy v bu- douenosti, jaké řady nadobro zmizelých výtisků octnou se za nedlouho v bibliografiekých sezn mech, jaká sháňka naslane po tisícerých kni- hách, novinách, o nichž dochová se pouze zmínka. A hned mají plno rad o nuceném tištění určitého počtu výtisků na dokonalém pa- piře, o postátnění papíren atd. Ovšem, kdyby literatura tiskla se jen pro bibliofily a biblio- prafy, bylo by vskutku zle, v praxi však ne- štěsti není tak veliké. Co nese opravdu stopy hluboké práce lidského ducha, to zachové nový a nový tisk, a to ostatní, co pro okamžikse zrodilo, za okamžik také zmizi, aniž by tim kultura utrpěla bolestnou ztrátu-

15 article

České spiav

16 article

* P. K. Krasnov: Kozáci v Habeši. Denník ve- litele průvodu carského poselství do Habeše 1897 až 1895. Ed. Beaufort v Praze 1901. = A K. Bula- tovič: S armádou čezných křeslanů. Denník válečné výpravy. Matice Lidu, 1903. Oba spisy přeložil z ruského Jan Wagner. Ob se vespolek deplňuji, oba jsou rázu příbuzného jak cherakterem autorů tak obsahu. Poskytují najednou poučení několikerého druhu. Pohled na ruskou práci zahraniční, tichou, ale velice vydatnou činnost civili- sační, na velkolepý mravní výboj ruský: na myšlen- kový obor vojenských vrstev ruské intelligence, její fysickou i morální zdatnost; pohled na rozsáhle hnutí v severovýchodní třetině Afriky, špatnou poli- tiku a chatrné prostředky evropských států koloni- sačních, a konečně pohled, skvostný, úchvatný pohled na obraz krutého zápasu lidského ducha, když přes nesmírné překážky k eíli rovněž nesmírnému se ubírá. P. K. Krasnov ličí výpravu z Petrohradu do Ha- beše. A. K. Bulatovič z Ilabeše k Rudolfovu jezeru. Ráz denníkův je přesně zachován u obou. Odtud je- jich zajímavosti velice přibylo. Forma vypravování je při vší nenucenosti a jednoduchosti bohatá a svěží.

Krasnov Kozák Beaufort K Bula Wagner K Krasnov A K Bulatovič Rudolfův jezero Habeš Praha Afrika Petrohrad Ilabeš

17 article

Všecko je najednou poučné i zábavné, spíše neodo- latelně jimavé. Myšlení, obraznost i cit pospolu vzru- šeny pracují o závod. Hned nás zajímá předmět sám. hned autoří. Vojenský charakter a ruský charakter vyníkají. A silný charakter lidský je nadevše patrný Účastníci takových výprav se nesejdou nikde maně zde pak byli zůmyslna vybrány osoby, které by představovaly květ ruské národní síly, jak v důstoj nících tak v mužstvu. Odtud hohatství a veliký význam obou denníků Příjemně zábavným slohem podává se tu popis pří- prav na cestu, popisy přístavu, měst, dobrodružných příhod, ale i úvahy, úsudky, rozjímání, návrhy. Vo- jenské záležitosti poutají oba autory především. Tu po- sudek o vojsku tureckém, řeckém, anglickém, italském tam o vojsku habešském; o zbraních a jich jakosti Francouzsko-ruské sympatie ozývají se častěji. Sebe- vědomí ruského úspěchu nad neúspěchy italskými onglickými rovněž. Krasnev více subjektivně posuzuje, vypravuje víc o svém duševním ruchu na výpravě, než Bulatovič jenž svůj subjekt podává více epicky a úsudky o vě- cech a lidech ponechává čtenáři. Krasnov na př po- znamenává často nedostatky věcí a leecos i haní. Ha- bešan je bojovník dobrý, ale v míru se stává šibal- ským obchodníkem. Semitská krev se v něm příjia jeví. Pracovati nechce, žije raději z výtěžku vítězství Krasnov jede a očima postihuje poměry zeměpisné. národopisné, průmysl i přírodu, odhaduje výtěžel bohatství země a načrtává hned plán, jak by se dalo vytěžiti více.

Bulatovič

18 article

Ličení obou je uchvacující. „Hlabeš, loť báchorka!“ volá Krasnov. „Hlubokt lesy, obrovské hory, pozlacené roviny, přek rásne květy a ptáci, obrovští dravci, podivuhodná zvířata plachá, černý národ křesťanský —;“ „ohromná vojska (pokračuje ličení u Bulatoviče) a jaká vojska! Hos sice, ale ne každém vožáku znáti vědomí vlastní dů- stojnosti. Bosí vojíci v bílých plátěných kalhotách měli na sobě bohatě, hedvábné kosile, zlatem vy- šívané, pláštíky z kůže Iví neb jiné vzácné kožešiny, štity stříhrem vykládané, na hlavách odměnou za hrdinství stříbrné korunky nebo stříhrné helmy se stříbrnými řetízky splývajícími do tváře.“ Vojsku velí káječně rekovní generálové, hrdá knížata- rasové, mezi jejichž feudálním přepychem královským jako mezi paladiny dávného rytířstva sedí dobromyslný císat Menelik, věhlasný vladař. sám rek a vozevůdce veliký, výbojce neunavný, nepřemožitelný, civilisátor velko- lepych plánů, diplomat a přítel ruského cara, Jeho poddaní Habešané chodí do Ruska na vzdělání.

Krasnov les Bulatovič Hos Habešan Rusko

19 article

Po stalett o dějinach říší v těch končinách Afriky nezvěděla Evropa. Žasneme, člouce Bulatovičovy zprá- vy o bohatství staré Kafly, o chromnosti staréhio kerá- lovského paláce, o rekovných bojích za vlast a úžas- ném pádu a zničení. Karthago nebojovalo a nepadlo velkolepěji, než černá Kaffa. Habeš provedla to zni- čení, ježto si umínila obnoviti dávnou jednotu Elhlople a založiti ohromnou, černou říši, která by domáci kul- turu dovedla obhájiti proti vtíravým Evropanům, vlast- ně která by provedla přechod od nízké kultury nitro- africké k nesnášenlivě výbojné kultuře evropské. Tím nabyla Habeš velikého kulturního poslání. Černochům se nemá přihoditi, co se přihodilo v Ame- rice Indánům, v Asii Indům atd., aby zahynuli v ne- rovném zápase s kuliurou příliš vyspělou. Hapeš o čtyři sta let opozděná jednak dohání, v čem se za Evropou obmeškala, jednak okolní Afriky kulturu zvedá a prudkým rozmachem svých výbojů na bu- doucnost ji zabezpečuje. A v tom požívá ruských sym- patií a různé podpory. Ruský důstojník Bulatovič vede habešskou výpravu na Jih k jezeru Rudelfovu, o němž Aričané široko daleko neměli ani potuchy, a generál Menelikův zatkne na březích vlajku habešskou, a všecky všudy národy černé, kudy táhli, podrobuje svému císaři. Vedle tohoto politicko kulturního děje vystupuje vypravování o pochodu k Rudolfovu jezeru, vlastní skoro předmět knihy, mohutnou silou živého podání.

Bulatovičův Evropan Černoch Hapeš Bulatovič Menelikův Rudolfův Afrika Evropa Kartágo Habeš Asie

20 article

Je to pravá Kolumbiáda. Ve všem se jeví ruská ener- gie, intelligence, neobyčejné ruské zdraví a otužilost, duchapřitomnost v nesčíslných kritických chvílích, síla v útrapách od divých národů, zvířat i přírody. vedra a hrůzných nemocí. Dohrodružství jsou neslý- chaná, ale autor si vede tak nenuceně a poclivě, že věříme na slovo. Sehevědomí je, vychloubačnosti však není. Citime jemnost a taktnost, jak autor stanoví po- měr svých zásluh k velikosti a důležitosti podníku. V obsahu jen belí ty příliš časté honby a mistrné kousky střelecké. Kule má osvědčiti svou sílu: ubo- hému zvířeti se pro nic za nic musí přeraziti na- jednou obě přední nohy. A zvíře se nechá ležet. Ga zely, sajky, žirafy, sloni, všecko padá za lítostnou obět zuřivé vášní lovecké. „Za trofej“ se uříznou uši, cho- bot, ohon, ostatek se nechá ložet. A jak výprava táhne sem a tam, všude hrůza a neštěstí. Na bez- vodých stepích leží rozseto hynoucích žen a dět. Měkce sentimentální filosofie přišla také na Rus Bulatoviče tu a tam. Slovanská povaha se ozvala. A málem by byl za ni zaplatil životem. To mu zapu- dilo z mysli lítostnou náladu rázem Čtení takových knih šíří obzor, tuží a sesiluj nervy. A že nemáme původních toho druhu, nutno vítati překlady. Zvláště Matici Lidu přejeme dobrého úspěchu timto spisem a nové redakci (Wagnerově) Vhk. mnoho zdaru.

Rus Bulatovič Wagnerův Vhk Kula

21 article

* Alois Jirásek, Jaa Žižka. Historická hra o 5 jednáních Nakl. J. Otto. Drama autora „Pso- hlaveů“ celou svojí podstatou, výpravou, množstvím osob atd. sotva as bude kdy přístupno divadlům men- ším a i tam, kde ji bude možno sehrát, bude to vždy jen výminečné představení slavnostní. Ale jest to kus. jenž působí nejen na jevišti, ale zůstavuje hluhoký dojem i při čelbě svojí vážností, myšlenkovým ob- sahem a vlasteneckou vroucností. Veškeré tyto před- nosti dramatu jeví se stejně působívě i při čtení, ba čtenář má přednost, že se ještě lépe dovede ponořit v jeho obsah, zamyslit se nad jeho krásou. Neboť je to dílo, při němž okřívá srdce. * Jar. B. Zyka, Mužným duchem. Anlologie sekolských básní a příležitostných proslovů, připsa- ných Sokolstvu. Nakl. J. Otto. V knize zastoupeni četní básníci, od Ad. Heyduka, Svatepluka Čechua. Sladka, Vrchlického až k nejmladším. Zcela pocho- pitelno, Sokolstvo stalo se během let své činnosti miláčkem všeho lidu a také naši básníci za tu debu měli příležilost, vzdáti mu hold vzlelnými verši. Jeel to pěkná sbírka básní příležitostných i sponlanně vzniklých, hodící se pro slavnosti sokolské. Úprava knihy s portréty zastoupených zde básníků, podobiz- nou Fůgnerovou a Tyršovou a pohlodem na pomník Fügnerův a Tyršův je sličná.

Jirásek Jao Žižek Otta B Zyka Heyduk Svatepluk Čechu Sladek Vrchlický Tyršův Fügnerův Ada

22 article

* Wl. St. Reymont, Zaslíbená země. Román S vědomím a svolením spisovatele přeložil dr. Bořivol Prusík. Polská knihovna sv. II. Nakl. E. Beau- fort. Veliký sociální román z průmyslových oblasti polských, kde zojmena Lodz vyniká svým významen jako sidlo německých a židovských velmožů, ktelí tvoři německou posádku a předvoj Němectva ve slo- vanském kraji. Bohatnou a kořistí z práce lidu, jenž je jim vydan na milost a nemilost, nenalézajíce nikde proliváhy. Autor líčí dle pravdy a života, zosnoval zajímavý, napínavý děj. slaví účinně proli sobě vzni- kající konflikty víry , národnosli a plemene, křižující se zájmy, vášně a náruživosti toholo světa spekulantů, pachtícího se bezohledně po millienech. Yvelta Guilbertova, Hrdina dne. (L vedette.) Přeložil Jan Ladecký, Illustroval Karel Rélink Masky a pravda sv. I. Nakl. Al. Wiesner „Božská Yvetta“ královna pařížských Café-concertů pocítila polřebu, získat si vavřínů také v oboru litera- tury. Obmezila se moudře na společnost, kterou zná. společnost zpěváků ze chanlantů, v níž sama vyrostla a jež je dosti zajímava celým svým rázem. V tomio ovzduší, vzbuzujicím hned z předu zvědavosl Jaika.

doktor Bořivol Prusík svatý . II Ladecký Illustrovat Rélink Wiesner Yvetta St . Reymont Yvelta Guilbertov L vedette pravda svatý . I

23 article

nalezla elementy pro zajímavý děj. poulající pozomost čtenářovu až na konec. Jednotlivé jednajíci osoby jsou dořře odpozorovány životu a celeki nečiní dojen pravdě nepodbbného. Vypravováno je svěže. * Josef Žumíček, Zalízení podomního le- legrafn, telefonu a hromosvodu. Výklady rázu prakti- ckého. S četnými vyobrazeními. Elektřina a její upo- třebení sv. II. Nakl. I. L. Kober. Kniha psána po- pulárně a snadno srozumitelně, tak že můžen i lalk zasvětiti v tajemství přístrojů, jež na první pohle zdají se nepřístupnými. Jest vítanou pomůckou všem kdož některé ze jmenovaných zařízení mají domn nebo zamýšlejí opatřiti si je, aby seznali jejich pod- statu a dovedli jich šetřiti. Kniha přináší však též cenné pokyny pro odborného praktika, jemuž poskytuje in- ventář pomůcek, o něž může plán své instalace opříti.

Žumíček I L Kober Zalízení podomní lelegrafn třebení svatý . II

24 article

Z českýchi listů- * Poslední číslo »Volných Směrů« (jebož bohatá část illustrační je věnována výstavě Manesově a Ša lounovým návrhům na pomník Husův), glossuje slovy K. Pelanta výstavu v umělecko-průmyslovém museu pro věk dělskýt Autor ukazuje podrobně na význam literární a umělecké práce vykonávané pro dětia právem ukazuje na některé nedostatky výstavy po- řádané, především nedostatek návodného katalogu. Tím, že scházel katalog, scházelo jednak návštěvní- kům měřítko, ou je retrospektiva a co model pro další práci, co má cenu histerickou a co uměleckou: N druhé straně scházel i pořadatelům systém, smysl pro výběr, měřítko pro sbírání. Tak výstava, jak au- tor pravý zůstala pokusem, pokusem však, který uká- zal, jak mnoho a co krásného dá se v nedaleké bu- douenosti podník wouli.

Husův K Pelant

25 article

* Červencový trojsešit »Dílae má od F. A. Borov- ského pojednání: »Vznik illustrované knihy a vývoj její v XV. století.« První část věnována stručnému přehledu bohatě zdobených knih psaných, v němž produkty v Čechách vzniklé mají přední místo. Ná sleduje odborně podaný vznik tisku ozdobného a jeho dějiny, srovnání výzdoby tištěné a rakopisné. * Z »Příspěvků k bližšímu poznání K. Havlíčka« jež Tobolka doporučuje v »Naší Době«, vysvítá zají- mavý fakt, jak Havlíček se staral svou dobou o zři- zování knihoven vesnických. Havlíček v roce 184 měl plán, »zříditi velký spolek k zřizování a zvele bovaní vesnických knihoven v Čechách, na Moravě na Slovensku«. Učinil si návrh k stanovám této spo- lečnosti a rozdělil v nich kniliovny na několik tříd podle počtu knib Chtěl též vydávat roční almanac s účty a zprávami společností a mimo fo měla spo- lečnost sama vydávat knihy pro mládež. Dneu téměř po šedesáti letech stroskotaly se úmorné a ne- únavné pokusy o založení podobného spolku o ne účast interessovaných krahů, neporozumnění a ne- činnost se strany knihoven samých.

K Havlíček Tobolka Havlíček Čechy Morava Slovensko

26 article

* F. V. Peřínka uvažuje v »České Revui« o č skoslovanské vzájemnosti hterární a probírá podrob- něji způsob, jakým by se mohla a měla projevovati Nejde o politickou vzájemnost a jednotu: Jde však duchu Kollárově o vzájemnost koltorní, jednoto lile rární, o společnou řeč knižnou, Autor krestí několika řádky vývoj roztržky a nynější stav, cituje historii důvodů pro jednotu, zkoumá příčiny roztržky, do chází k úsudku, že, jako je nesprávné odtrhování se slovenčiny od češtiny na jazyk samostatný, tak že není správno ani zdůvodněno, aby se slovenčina li terární a priori zavrhovala. Žádá, abychom lépe poznali poměry na Slovensku, aby organisováno bylo lép dopisovatelství ze Slovenska do novin, aby se zje- dnodušil literární trh se Slováky, aby založeno bylo vzůjemné kommissionářství české na Slovensku slovenské v Praze ald. * »Lumíre přináší pozoruhodný čiánek V. Hla- díka »Evropský život a vlastenecitví«, v němž s ve- škerou rozhodností obrací se proti tendencím opěl s u nás vyskytujícím, jež spatřují vlastenectví v uzaví rání se před cizinou. Dovozuje zcela správně, že po- znání ciziny jest nezbytno zejmena u národa malébo že nejen nevadí opravdovému vlastenectví, nýbrž tím více je vzpružuje a umožňuje mu mnobem intensivo nější práci i ve směru viasteneckém. Veškeré uzaví- rání se před cizinou má v zápětí úpadek a plochos uměleckého tvoření. Ovšem poznání cizích proudů směrů neznamená nikterak napodohení jich, což talentu vskutku původního je boztoho naprosto vy- loučeno.

F V Peřínka Kollárův Slovák V Hla Slovensko Praha

27 article

Z olzích revul-

28 article

* K oslavě 60letých narozenin německého lido- vého spisovatele Petra Roseggera přispěly léměi všechny německé listy oslavnými članky. Nejvíce materiálu je sneseno v časopise »Der Scherere, jenž vydal zvláštní Roseggerovské číslo. * »Weimarer Zeltung« přineslai zajímavou causerií »Warum immer hoch zu Ross« od E. v. Wildenbucha o manii sochařů zvěčňovati panovníky na koni. V manii té pokročeno tak daleko, že hoto veny jízdní pomníky i panovníkům, kteří — jak z historie je známo — na koni nikdy nejezdili, ba proti koním měli nepřekonatelný odpor. * »Harpers Monthly Magazine« při- náší důležitý článek J. Matthewsa o cizích slovech v anglické řeči. Autor naříká nad vzrůstajícím po- čtem cizích slov v anglickém hovoru, vymezuje po- třebu přijati cizí slova a navrhuje v mnoha přípa dech záměnu cizího slova anglickým. V článku svém zmiňuje se i o reformatorsk činnosti Viléma II., již shledává upřílišněnou, ježto zaváděti na př. slov Fernsprecher místo světového telefon, neshledavá Matthews praktickým. *»Century I1l. Monthly Magazine- oliskuje důležitý článek archaeologický, »Kdo byl Hammurabi?« — Literární historiky bude zajímati celá kollekce listů Waltra Scotta, až posud nikde ne- vydaných.

Petro Rosegger Weimarer Zeltung J Matthewsa Vilém II Matthews Hammurabi Waltr der Scherer Harper Monthnout magazín Monthnout magazín

29 article

* Ruská literatura, jak píše v »The Athenae ume V. Brjusov, byla roku 1902 dosti chudá udá- lostmi. Největší úspěch strhl na se e zase Gorkij svým dramatem »Na dně« (přeloženo do češtiny, vy- dáno v Mnichově, bude snad vypraveno Švandovým divadlem), které prošlo vítězně celou Evropou; epigou Gorkého Andrejev (jeho »Povídky« budou v nejbilzšt době v češtině vydány) napsal nové povídky, z nich jednou popudil proti sobě choť hraběte Lva N. Tol- stého, jež v polemice mu vyčtla, že kazí mládež. Prudký novinářský hoj. trvající dva měsíce, zjednaí Aodrejevu zaa rehablitaci. Z mladších přispěli lite- rarní produkci Skitalec, Čirikov, Juškévič, Telešov, Serafinovič, Bunin. Kuprin Staří letos velmi málo vydali. Brjusov uvádí jen Boborykniův manželský román »Zákon života«, Albova a Korolenka. To je ovšem bilance velice smutná. V poesii vydána byla celá řada knih veršů, na nového Puškina neb Sermontova ruská literatura posud marně čeká Z vědecké literatury třeba jmenovati zvláště rozsáhlé dilo J Zabělina »Děje Moskvy«, jehož I dil (Dějmy Kremlu) letos vyšel. Mocný proud náhožensko- filoso fický, jehož pionýrem byl hrabě Lev NÍ Tolatoj, za- chvacuje rok od roku více pracovníků. Dnes je už celá řada spisovalelů, kteří věnují se zúplna čin- nosti na poli náboženského hloubání. Nové revue výlučné nábožensky-filosofického směru vynořují se na Rusi měrou stále hojnější. Lileratura vi tomto oboru je už dnes velice bohata. Smrť odňala raské literatute Staňukoviče (belietrista) Kirpičníkova (bi- storik) a Markova (publicista) a v.j.

V Brjusov Gorký Andrejev Čirikov Juškévič Telešov Serafinovič Bunin Kuprin Brjusov Boborykniův Albův Korolenko Puškin Kremla Lev Rus Markov Mnichov Evropa Moskva Švandův divadlo the Athenaeum um hrabě Lev N . Tolo

31 article

* Pardubicko, Holicku, Přalončsko. Dějínnýa místopisný obraz. Spoječnou prací učitelstva školního okresu pardubického. Red. Frant. K. Ros ůlek. Díl I. Přírodní poměry. S illustracemi. Nákladem vlastním. * Literatura česká devalenáctého stololí. Díl II. Napsali dr. Jaromír Borecký, prof. dr. Františel Čáda, dr. Josef Hanuš, prof. dr. Jan Jakubec. red. Jar. Kamper, prof. dr. Jan Máchal, proke dr. Lubor Niederle, prol. dr. Josef Pekař, proí. dr. Emil Smetánka a proí. dr. Jarosiav V.l čierk Seš. 19—20. Nákl. Jan Laichter. * Karla Havlička Borovského polilické spisy. Po- řádá dr. Zdeněk V. Tosbolkia. Sešit 922. —9B. Nakl. Jan Laichteri * Srdce lidská. Napsal P. Čečetkas 1. Bralři Horský obrázek. — II. Pro blaho obce. Maloměstská bistoric. — »Ludmila«, ročník V. Svaz: 6. Nakiadatel Cyrillo Methodějská knihtiskárna (V. Kotrba). * Václav Lamně. Sociální román. Napsal Boo humil Brodský, (»Libušes matiee zábavy a vě- dění, ročník XXXÍII. svazek 4.) Nakladatel F. Ši máček.

Red František Borecká profesor doktor Čáda Josef Hanuš Jakubec Kamper Máchal Niederle Pekař Smetánka Jarosiav Laichter Havliček Zdeněk Tosbolkia Laichteri Ludmila V Kotrba Václav Lamně Brodská F ša Pardubicko Holicko Přalončsko Nakiadatel Cyrillo Metodějský knihtiskárna

32 article

* Nezabiješ ... Drama o 1 jednání. Napsal Lolar Suchý. (»Repertoir českých divadele sv 110.) Cana 60r hal. Nakladatěl F. Šimn álčel * Kapasní kalendář českých žemeslníků v Če chách, na Moravě a ve Slozsku za rok 1904. Redi- goval, uspořádal a svým náklkdem vydal Leo pol Wei'g ner, adjünkt čéchnologickélio musea v Prarz. Cens K 1. 6e * O nakazlivých nenocech, jak jich sev chránil a je potirati Napsal MUDn Le Laž anský. Cena 15 hal. Nakladatel Ferd. Fiantál ve Slrakonicích. * Úprava zajíce v kuchyni. Nzvoď pro hospodrně a kuchařky, jak levně a úspěšně mohou upravovati různé pokrmy z masa zaječíkor 58 předpisů, jež dl nejlepších spisů kuchařských, jakož i vlastních zku- šeností upravila Božena Jedličkova. Dodatek: 20 předpisů, jak kraličí maso nejchutněji za pokr upraviti. Cenu 60 hal. Nakladatel A. Remnwart- * Dr. Zdeněk Nejledlýj: Dějiny města Lile myšle a okolí. Dil prvý (do roku 1421.) Nákiadem města a okrusu litomyšlského. Vydává Musejní spolek v Litomyšli za pořadatelství Ant. Tomfčka. * Mažným duchem Anthologiu sokolských básn a příležitostnýchproslovů, phipsaných Sokolstvu Úspo- řádal Jar. B. Zyk a. Nákladem J. Olty v Praze.

Lolar Suchá Wei Ferd Jedličkův A Remnwart doktor Nejledlýj Dila prvý Antonín B Zyk Drama Morava Prars Litomyšl Olt Praha

33 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Närodního divadla: Dnes hraje se Smetanova opeta »Braniboři v Če'ch á che jako šesté představení cyklu ceských oper. Hlavní role zpívají dámy Bobkova, Horválovaj Klánová pp. Kliment, Mařák, Benoni. Viktorin, Krässing, F- gar, Pollert a Polák. Představení, jaž řídí chef opery p. Karel Kovařovic, případá B. čtvrtce předplntitelů Zejtra o 3. hod. bude první odpulední představení po letním období; proveden bude o něm Manzettaů velký balet »Excelsiore. Zejtra večer koncerto- vati bude po druhé malá Miladka Černých, jejíž úspěch předevčírem byl kromobyčejný. Malá uměl- kyně byla po kuždém čísle odměněna bouřlivou po- chvalou, takže musila přidati číslo novéj a na kone koncertu zahrnuta byla řadou květinových darů Zejtra hráti bude Variace od Czerného, Trojku od Čajkovského, Chromatický valčík od Go- darda a Skizzu od Smetany! Záznamy k tomut představení, o němž provedeny budou ještě aktovky »V panském čeledníku« od Lad. Stroupežni- ckého a »Námluvy« od A. P. Čechova, přijímá již dnes denní pokladna. Na úterý příštího týdn připadá datší, sedmý večer cyklu českýchí oper a t Kovařovicovi »P sohlavcie, na čivrtek večerli osmý. Smetanův »Dalibor« a na příští sobotu večer de- vátý, Kovařovicovo »Na starém bělidle«. K všem těmto představením možno se předem přihlá- siti u denní pokladny.

Smetanův Bobkův Horválovaj Klánová Kliment Mařák Benon Viktorin Krässing Pollert Polák Kovařovic Excelsior Černá Czerný Čajkovský Smetan Čechův Dalibor Kovařovicův Närodní divadlo ceský oprat P sohlavcie

34 article

+ Lidové divadle „Uranir“ v Praze—VII. Dne hraje se Gettkeho a Engla žertovní hru „V předpeklí“ v překladu V. Budila. Hlavní úlohy hrají dámy: Košne- rová, Bitrmanová, Baláková, Spurná, Světlá, Berma- nová, Stará, a pp. Kovář: Spurný, Čekanský, Lachmnan, Počepický, Zöliner. Režisér B. Lachman: Představení určeno jest ve prospěch imvalidního fondu Ústředního spolku jirchářů a jich spolupracovníků v král. českém Začátek o 248. hod. več. Ceny míst poloviční. Zejtra hraje se dvakráte, odpoledne i večer: „Sedm havrana“ Lístky k oběma těmto představením lze již dnes v obvyklých předprodejích obdržetí. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se po pátě výtečný vaudevill „Božská Yvetla“, ktery dosáhl tak bouflivého úspěchu, že při každém jeho ovakování bylo divadlo úplně vyprodáno Titulní úlohu hraje pí. Zieglerová, v ostatnichi úlohách jsou zaměst nány dámy: Fochlová a Halová a pp.: Charvát, Kubík ml., Zdrůbecký, Edl a Strobach + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny „Majitel hutí“, činohra o 5 jedn. od J. Ohneta. Pan Bláha vystoupí v úloze Oktava jako nově enga- žovaný člen. Zejtra o 1/24. hod. odpol. „Pomsta mi- lenky“ a večer o 7. hod. „Zlatý pavouk“, veselohra 4 jedn. od Fr. Schönthana.

Engl V Budil Bitrmanová Baláková Spurná Kovář Čekanský Lachmnan Počepický Zöliner Lachman Zieglerová Halová Charvát Kubík Zdrůbecký Edl Strobach Král J Ohnet Bláha Oktava Praha Francie + lidový divadlo Uranir smíchovský divadlo Pištěkův lidový divadlo

35 article Hudba.

Hudba. + Opereta. Po novinářských muškách, kter často zalétaly do našich čaasopisů o slečné Hedvice Hübschově, členu měst. divadla v Magdeburce, bylo již se stanoviska spekulace s plným domem dobrou myšlénkou, pozvati ji k pohostinskému vý- stupu na Národním divadle. Ale méně dobrou, dáti ji na poprvé vystoupiti ve Straussově »Netopýrn« jako Aděle. Vlip úlohy v tom, tuším, vězí, že si tato komorná dovede osvojiti jemné manýry panské spo- lečnosti. Ve vypůjčeném úboru své paní — Rosa- lindy — vkrade se na ples do velkého světa, pro- plétá se tu osvojenou obratností, jak by sem byl přirostla. Tak dovede zapřít sebe a srůst s úlohou. již musí několik hodin hráti, že z ní komorná jen mimotně prokoukna. Když na př. zablábolí si v po- užívaní cizích slov. Tomuto pojatí sl. Hiübschova ani z daleka se nekloní. Ve svém výkonu ne komornou ale panskou přiliš podtrhuje. Její postavě vůbet neřízne vlečkový šat, uvádějíc do nepoměru korpu- lenci — o sobě přiměřenou — k výšce. Vedle junsn- ského zjevu naší Rosalindy (al. Kubátovy) byla t Adéla, která si vypůjčený šal musila o decimetr pod- kasati. Soude dle prvního jednáni, je sl. Hübschova nápadně podobná naší pl. Pštrossové, spíše operní než operetní soubrettou. Mluví dobře prosu a zde i ve zpěvu ovládla správně mateřštinu svoji hne při prvním — prý — pokusu jevišťovém ve své do- movině. Hlas, limbrem mezzosoprán, jenž by se neměl pouštěti až do výšky tříčárkovaného »e«, je pečlivě škoten a jeví pozoruhodnou hbitust v kolora- tuře Koloratura a vůbec nad niveau operely vystu- pující požadavky na zpěvní techniku jsou příčinou, proč Stranssův »Netopýr«, ne beze ztráty svého pi- kaniního rázu, používá výhody okřídleného ssavce, aby přeletoval mezi opevetními a operními divadlya na obou pevně se zavěšoval svými drápky.

Hübschův Straussův Netopýrn Rosa Hiübschův Kubátův Adéla Pštross Stranssův národní divadlo

36 article

V druhém jednání »Netopýra«, na soiree u princ Orlovského, produkovala se třemí kusy devíuiletá pua- nístka Milada Černá z Chicaga. Dav fleskal její — devítiletosti. To by nebylo se stalo v koncertní sini kde schází se obecenstvo hudební kvality. Povaha zázračných dělí — jimi byli všichní veicí budebníci, Mozart, Liszt. Rubinstein, Smelana — v tom zajiste spočívá, že řemeslnou stránku, kterou normální na- dání zmáhá dlouboletým studiem akademickým, majl osvojenu v nejátlejším věku. Vo budoucnosti je jam prodělávati nemalý proces z odborníka k umělci

Orlovský Černá Mozart Liszt Rubinstein Smelan Chicago

37 article

Nikdo nemůže žádali na devítileté pianistce, aby všechny ty staré kombinace, které plynou z úhoru prstního, záprstního, zápěstního, z ohbí loketního z ohbí ramene, ze stahování svalů a svazů, dovedlu zužilkovati ve službách hudebuímu přednesu. Ale kdu tyto prostředky nemá v moci, nechod na ve- řejn st Miladě Černé zdaři se některá passáž, od- vislá od zběžnosti prstů v užším slova smyslu, vskníku pěkně. Ale úhoz z ramene při akkordech selže téměř vždy, pravá ruka nemá ve figurzco síln přemoci hřmotnější levou,. Kdo neslojí nas podobn výší, na jaké se r. 1887 v Národním divadle okazal pianista Josef Hofnann, tehdy, rovněž devíliletý — a děvčata jsou přece ve vývojí oproti hochům ve výhodě, jažto dříve dosahují fysické dospělostr — nechí zavře se do studovny a osvědčí, až se dostavi jeho čas, dřima-li v něm jiskra čebos neobyčejného čili nic. Paměť může síce opustiti i největšího umělce Stalo se Bülowovi i Menterové, žee se nemohli hnout z místa. Ale námitkou takové výjuncčné nehody neo může omlouváno býti, že Milada Černá ve Wehrovi »Perpetuum mobile« jen čirou náhodou prometala ne v rondové formě jakž takž ke dsuhé vedlujší větě (As dur). A takovému úrazu bude vystavena každym okamžikem. Ne však svou vinou, nýbrž vinou těct kteří tak úliý organism vydávají v šanc následkům tělesné as duševní tortury, zaslepeni jsouce tíma, ž dav tleská právě jen její — devitiletosti. Bška. Mr. Penn-

Černá Hofnann Bülow Menterová Wehr národní divadlo

38 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Ze soudu sborovéhio. Hrbilovní afférou zvláštního druho zabýval a včera čtyřělenný senát zemského trestního soudu za předsednictví rady za s. po Slámy. De 93U6. tr. z dopouští se přečinuzneuctění hrobuo sten, kdochroby pro lidské mrtvoly určené ze zlemyslnosti nebo své vole poškodi, neprávem hroby, otávře, odtud mrtvoly nebo části jejich svévolně odnese nebo mrtvoly v