ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3b50740-70d4-11dc-823b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 81, person 81, org 3, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIII
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 29. srpna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 235.
4 article
Na ranní a odpol. Hsty přelplácí se v Praze v almisistral na maěsle na řtrst leta . . . . 6 K. — s dvojí donáškou na mtřst na čtvt lcta . . . . 7 K o0h ve slianáck . 2 K 30h na měsíc. T oštoui a miist ntní . . . . K ai s drejí zhailken na maěske
T oštoui Praha
5 article ::. E o
::. E o na čtvrt leta
6 article Kde jsou Čechové?
Kde jsou Čechové? Dvojstátí rakouskouherské, jak utvořeno bylo po událostech válečných r. 1866, přiči- něním státníka z malého německého státečku povolaného, netěšilo se vlastně po všecku dobu následující dobrému zdraví. Umělá organisace Beustovská neuvedla někdejšího nositele my- šlenky »svaté říše římské národa německého« ani do stop jeho historických státních součástl. ani do koleje státu, jdoucího za novou státo tvornou myšlenkou. Tak se stalo, že stará kon- servativně centralistická německá politika, možná za trvání prvenství Rakouska v Německu, vzala za své řezem králověhradeckým, ale byrokra- tickou šablonovitostí a setrvačností prováděla své bezduché kousky aspoň — na královstvích a zemích na radě řišské zastoupených i polom ještě, kdy celý svět viděl, že německé poslání
Čecho Rakousko Německo
7 article
Rakouska jest mrtvolou. Těto mrtvě idei přine- sena i veliká oběť násilným zdržováním vývoje a šněrováním neněmeckých národů, kteří vlastné válkou v r. 1866 byli zbaveni břemene poli- tiky velkoněmecké V národech slovanských této poloviny sou státi ozývalo se sice stále vědomi, že jest třeba, aby vypraven a zreorganisován byl stát dle změ- něných potřeb a dle nových úkolů svých, k nimž v prvé řadě sluší počítati co nejvýdatnější se- sílení národních a historických individualit, tvo řicích přirozenou hradbu proli novému. Ně mecku za vedení Pruska; snahy své vyslovo- vali nejen v programech autonomistickéma federačním, ale sváděli za přesvědčení své tuhé boje, snášeli pronásledování, trpěli perse kucemi výminečných stavů, ale vídeňskou byro- kracii tím nenapravili, podání o německém po slání Rakouska nevymítili z nového útvaru Cis lajtánského a tak vlastně po všecku dobu trvání dualismu tento útvar zmítán byl zápasem zar- putilosti a zkostnatělosti byrokracie mrtvých tradic s omlazujíeími se potřebami národů po novém, vlastním, rázovitém životě práhnoucích.
Rakousko Prusko
8 article
Zápas tento není dosud dobojován, státní organisace sice trvá, ale orgány její pozbývaj ode dne ke dni čilosti, jednotlivě z nich pře- stávají vůbec pracovati a celek jest jakýmsi ži- vořením ze dne na den, protože se mu nedo stává oživující a vůdčí myšlenky. V Uhrách se braly události postupem právě opáčným. Maďaři krok za krokem doplňovali svou dualistickou výbavu v úplně samostatnou domácnost, setřásali se sebe nános doby centra listicko absolutní, obnovovali v sobě vědomí bi storiekých svých zkušeností a úkolů a dospěl konečně dnes ke stanici, jež uvádí korunu sv. štěpánskou ne koleje státu zcela zvláštního svého; státu s vlastní ideou státní, s vlastním posláním, vlastními úkoly mezi ostatními státy evropskými . . . Když se dávala v r. 1867 Maďarům dua- listická výbava, snad se domnívali ve Vídni, že jim příležitostně ji opět odejmou, a to že stačí k opětné restauraci — jednotné, centralistické monarchie starorakouského střihu. Beust bez- pochyby tolik se dověděl z historie, že i hrabe Kounic za clsaře Josefa II., i Metternich po r. 1825 doznali, že nelze provozovati vy sokou politiku, nebude li Uhrám vrácena ústava. Maďaři opět věděli, že Vídeň povoluje. jen pokud jest v úzkých, že byrokracie její jest nepolepšitelna, a znajíce mimo to, že panovač- nost německá jest zaslepená, učinili podmínkou vyrovnání v r. 1867, aby i v Cislajtanii se vládlo konstitučně! A dobře počítali. S německou panovač nosti, s byrokratickou zkostnatělosti šla ruku v ruce konservativní nehybnost a nestatečnost, a tak tyto tři elementy téměř po čtyřicet le dusily každý opravdový pokus o život skutečně ústavní a národní.
Maďar Beust Kounic Josef II Metternich Uhry Vídeň
9 article
Dnes jsou to opět různé, po většině beze jmenné hlasy » konservativní«, jež volají všecky »starorakouské vlastence« k obraně » jednotné monarehie«. Může opravdu někdo se nadehnouti pro tento ideál doby absolutistické, doby předáctvi Rakouska v Německu, doby nejtužší duševn i hmotné poroby národní? Ba ani ono ještě starší Rakousko jakožto společný štít proti Turecku není dnes mysli- telno, protože Turecko samo jest se všech stran ohroženo, a protože žádný z ostatních států — Německo vyjímaje — bezpečnost malých ná- rodů v Rakousku neohrožuje. Jak ale mají na př. Čechové vítati obnovu starorakouského něme- ckého ducha, když nositelé němectví u nás jsou nejhorlivějšími šiřiteli zájmů pro sjednocené Německo, a když tak zvaní spravedliví, konser- vativní Němci couvli před německým terroris- mem, když měli podati důkaz o sfl svého přesvědčeni na prospěch národní rovnoprávnostil Tenkráte, když německá, obstrukční men- šina řádila ve Vídni — tehdy bylo na čase volati »všecky rakouské vlastence«, aby se shlukl k obraně! A co jsme tehdy viděli a zažili? Vla stenci oni se rozprášili a zůstavili ně me- cké obstrukci volné pole . .. A my Čechové, tehdy v právech i v poci tech a vědomí svém zpupně potupeni, my máme dnes opět svou kůži nastaviti, aby pánově, až budou kaštany vytaženy z ohně — nás vodili dalších čtyřicet let za nos?
Čecho Němec Tenkrát Rakousko Německo Turecko Vídeň
10 article
Kdo dnes si chce hráti na spasitele říše musí vystoupiti s myšlenkami tvůrčí mi jak jich má zapotřebí nová doba, a nikoliv s hesly, jež jsou pro současného politika a my- slícího človéka pustým a prázdným slove m. Rakousko Uhersko není onou velmocí, jež by dovedla zvrátiti nové pořádky v Německu není též onou velmoci, jež by mohla opětovali ruský pochod Napoleonův. Rakousko Úhersko jest prostě odkázáno spokojiti se v těchto smě- rech svými hranicemi a hájiti je Býti státem volných, pokročilých národů mezi velmoci německou a ruskou toť jediné může býti novou státní ideo jeho; návrat k jakékoliv staré a zastaralé idei nutně ho musí vehnati do nebezpečného kon fliktu s tím neb oním: a kdo z národů rakou ských by se chtěl do takové katastrofální poli tiky hnáti? Vzpomínku, jak taková katastrofální poli tika vzniká, uveřejňuje právě generál Türr V době východní krise r. 1854 byl, jak známo, svět překvapen nevděčnosti Rakouska, kteréž obsadilo Rumunsko, přes to, že dalo slib ne utrality. Anglie byla tím velmi potěšena a chtěla pohnouti i Prusko k podobné akci. Lord Loftu vyvinoval v Berlíně velmi vdiskretní«, ale vy- datnou působnost. Rozdával pruským poslancům tak bohaté dary, že přinutil k odstoupení von Manteuffla, jenž trval na zachování přátelství s Ruskem. Uvádím tuto událost, praví Türr. protože se mi zdá býli za dnešních poměro velmi poučná; kdyby Prusko tehdy bylo se dalo získati Anglil, sotva by se mohlo chlubit et
Napoleonův Loft Manteuffl Türr Rakousko Uhersko Německo Rakousko Rumunsko Anglie Prusko Berlín Rusko
11 article
Sedanem a Versnillem . .. Mezinárodní obzor právě nyní ukládá R kousko-Uhersku největší šetrnost ku prá vům vlastních národů, nejvíce péče o rozkvět jejich. Každým dnem jest patrnějším, že Rakou sko Uhersko může dostáli tomuto svému pra- vému poslání, když bude stejně bdělé na hra- nicích německých, jako jest v Haliči, když zkrátka dovede pochopiti a oceniti i význam našeho českého národa jakožto strážce jeho bezpečnosti v těchto končinách. Toho dosud nedokázalo ani za doby ně meckého absolutismu, ani za doby německého centralismu, ani za soustavy pro nás stejně německého dualismu; a když nyní Maďaři tímto útvarem povážlivě otřásají, my Čechové nemůžeme jinak, než připomenouti, že vlastní státní myšlenka není ani jednostranně něme- ckou, ani jednostranně maďarskou, ale že spočívá ve vývoji a sesílení všech jeho národních individualit, mezt nimiž Čechové byli historicky vždy rovni Něm- cům jakožto představitelé samostatného státu. Onehdy volal domnělý hlas z Moravy »Pol.« po politice »železné pěsti« k od- klizení nynějších zmatků mezi oběma polovi- nami říše. Máme za to, že »železná pěsť« již jest neznámou věcí v řešení vnitřních otázek moderního státu, a stát, který by nenalezl ji ného prostředku, nutně se oslabí a slanes předmětem kořisti politiky pokročilejší. My Čechové jsme pro prostředky národn spravedlnosti
Maďar Čecho Pol Halič Německo Morava Raka ský Uhersko Versnill R kouskýUhersko
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. srpna. (Prodloužení vo- jenské služby.) Překvapení, způsobené rozkazem ministra vojenství, který proto, žev Uhrách neproveden dosud letošní odvod, naři- zuje, že i rakouští vojáci mají býti ponecháni ve zbrani až do konce roku, přes to, že v září končí jich tříletá činná služba a odvod v Rakousku na jaře všude pravidelně vykonán, budí pochybnosti na všech stranách. Sama „N. Fr. Pr.“ dnes tvrdí, že rytíř Pitreich svým rozkazem zadal jed- netě armády těžší ránu, než celá uherská strana neodvislosti svou obstrukcí, neboť zanese i do nejvzdálenější vesničky pochybnost o účelnosti prospěchu naší pospolitosti s Uhrami, když pr za vinu, spáchanou uherskou opposicí, trpěti musí nevinný voják rakouský. Přesněji v té věci vyslovuje se krakovský „Glos Narodu“, protože vinníka nehledá jen z Litavou, nýbrž ukazuje přímo také na dra. Kör bra, aa něhož spadne největší část viny, budou-li naši vojáci nuceni sloužiti o několik neděl snad i měsíců déle, než jsou povinni. „Jest sice pravda — píše krakovský list — že rakouský parlament schválil brannou předlohu s podmín kou, že bude v čas přijata také sněmem uher ským. Ale tato podmínka, přijata cestou parla mentní, mohla by býti změněna opět cestou par lamentní. Vláda, jíž by ležel na srdci vnitřn pokoj ve státě, která by dbala o dobro občanstva.
Sam Glos Naroda Praha Uhry Rakousko Francie Litava
13 article
která by byla prozíravá a uměla předcházeti zby tečné znepokojování: tiková vláda svolala by počátkem září parlament a požádala ho, aby změnil § 2. branného zákona, v němž obsažena ona výše zmíněná výhrada. Ale Körbrův kabinet na svolání říšské rady ani nepomyslil. Chtěl nejprvé § 2. branného zákona odstraniti pomocí § 14., ale přesvědčiv se, že takový atientát na vůli parlamentu byl by příliš křiklavým poru- šením ústavy, zvolil jinou cestu a dal své svolení k tomu, aby byli ve zbrani ponecháni vojáci tře- tího ročníku. Proč dr. Körber parlamentu ne svolal? Protože se ho bojlí! — odpovídá si „6l. Nar.“ — Jakmile by se octnul před sně- movnou poslaneckou, musil by vydati účet ze všech četných a těžkých chyb své politiky. Musil by se přiznati, že celá jeho čtyřletá ministerská činnost byla neplodná, ano — a to je horší — že způsobila státu a národěm citlivé škody. D Körber předvídů, že po svolání parlamentu jeho ministerský život se přetrhne, jako, zpuchřelá nit. Politické strany nestrpi děle byrokratického kabinetu, jehož sama existence jest negací par lamentarismu. Proto váhá se svoláním sně movny, dokud může, bez ohledu na potřeby budoucnost státu, bez ohledu na pokoj a po třeby občanstva. Panovník — dodává „Gl. Nar. — jest dobrý pán, plný soucitu a porozumění Ale jeho rádcové, kteří jsou za své činy odpo- vědni parlamentům, tací rádcové, jako dr. Kör ber a jako hr. Khuen-Hlederváry, těžce se pro- hřešili na dynastii i na říši.“ V Praze, 28. srpna. (K uherské kri si.)
Körbrův doktor Körber Musil ber Khuen Hledervára Nara Praha
14 article
Přes všechno popírání se strany vídeňské v Pešti se udržuje houževnatě mínění, že císař hned po návštěvě krále Eduarda anglického, tedy 3. neb 4. září přibude opět do Pešti a zdrží se tam tak dlouho, až tamní krise bude rozřešena. P případě nezúčastnil by se tedy ani vojenskýeh cvičení na jihu Uher. Císař po svém návratu do Pešti povolá prý k sobě opětně některé předni politiky uherské, jichž seznam není však dosu stanoven. Dnes přijal panovník ve slyšení opět hr. Khuena-Hédervára a přijme jej ještě jednou i zejtra před svým odjezdem do Vídně. Dne 31 srpna přibude hr. Khuen do Vídně, aby byl při- tomen při slavnostech, pořádaných na počest krále Eduarda. V Praze, 28. srpna. (Odtržení K l ad ska od diěcese pražské.) „N. Ref.“ vy pisuje z některých říšských listů zprávu,že papež Pius X. není neochoten vyhověti přání pruské vlády, směřujícímu k nové úpravě hranie některých diécesí. Jde prý tu hlavně o odlou čení dičcese cášské od kolínské n. Rýnem, o vy loučení berlínského vikariátu od diécese vrati slavské a odloučeni dekanátu klad- ského od arcidiécese pražské, k níž náleží od věků. „N. Ref.“ užívá této příleži- tosti, aby upozornila opětně na odvislost Těšín- ska (a severozápadního Opavska) od diécese vratislavské a domáhá se odloučení Těšínska o Vratislavi a připojení ho k diécesi krakovské. „Byla-li kdy — píše „N. Ref.“ — jest tato otázka pro nás nad jiné vážnou právě nyní. Vliv kardinála Koppa sáhá již až do Krakova, jak dokázaly nedávné události. (Zákaz církevních oddavek hornoslezského redaktora Korfantého Poz. red.) Tím více jest se báti, že kard. Kopp ještě intensivněji a svobodněji bude prováděti germanisaci i na Těšínsku. Proto jest nutno
Eduard Khuen N Ref Pius Ref Kopp Pešť Uhry Vídeň Praha Rýn Těšín Opavsko Těšínsko Krakov Korfantý Poza
15 article
zbaviti co nejrychleji aspoň tuto část Slezsk jeho nadvlády. Z Lublaně, 28. srpna. (Požada v ky štyrských Slovineů.) Slovinští poslane štyrští pořádají nyní pilně voličské schůze. Mi nulou neděli mluvili opět posl. Robič a Roškan před svými voliči ve Spodní Pulskavě. Oba na padli co nejostřeji ministerstvo dra. Körbra prohlásili se pro všeobecné a přímé volební práve při volbách sněmovních i říšských. V resoluci voličstvem přijaté, žádá se dále zřízení v jižnín Štyrsku dostatečného počtu hospodářských a ře meslnických škol s vyučovacím jazykem slovin ským a dosazování do jižního Štyrska jen tako vých úřadníků, kteří dokonale ovládají slovinsk jazyk. Na konec protestuje se proti pouze ně meckým nápisům na soudní budově v Slov
Lublaň
16 title
Hradci.
Hradec
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. srpna. Chamberlainova celní politika a Kanada. V dnešním celně politickém hnutí v Angli pozoruhodným je prohlášení, které učinil n schůzi v Montrealu člen kanadského parlamentu Když útočeno prudce na generálního guvernera kanadského lorda Minta pro jeho chování na sjezdu obchodních komor, pravil kanadský po slanec Henry Bourassa, že generální guver- ner prokázal, že jest nástrojem Chamberlaino- vým a že opatření, jež se chtěji Kanadě vnutit v otázce obrany brilské veleříše, povedou snae k tomu, že Kanada od Velké Britanie odpadne a urychlí své připojení ku Spojeným státům se- veroamerickým. Dar presidenta Loubeta poškozeným v Prusku President francouzské republiky Loube věnoval, jak jsme se již zmínili, pro obyvatel stvo pruského Slezska, poškozené letošní po- vodní, 5000 franků a francouzský vyslanec v Berlíně doručil tento obnos zahraničnímu úřadu německému. Německé časopisy zaznamenávají tento da s povděkem a připojují poznámky, že jest dů kazem zmírnění politických protiv mezi Franei a Německem. Oficiosní »Nordd. Allgem. Zig. praví: »Bereme tuto známku přátelského smý šlení presidenta Loubeta na vědomí se zvlášt ním zadoslučiněním. Dokazujeť tento dar znovu. že ani Vogesy nejsou již více žádnou hradbou, jedná-li se o výkon účinné lásky k bližnímu. Presidentu Loubetovi se p dařilo intimní poměry. vybudované mezi Franeil a Némeckem vědou osvětou, utužiti novou pevnou páskou sympatie. »Tägl. Rundschau« píše: »Při poměru Franci k Německu působí tento čin lidské účasti dvoj násobně sympaticky, tím spíše, že presiden Loubet jest první a dosud jed ný panovník. který za příčinou slezského neštěsti nám j projevil.«
Chamberlainův Bourassa Loubet Loub Rundschau Praha Kanada Montreal Velká Británie spojený stát Prusko Slezsko Berlín Německo Voges
18 article
Nezdar s vykupováním polských pozemků. Nepřijemnou zprávu pro Němce oznamuj časopisy z Východní marky. Před osmi léty koupila zemská banka německá rytířský statel »Drize Koszelewy« ve východním Prusku, b rozparcelova a prodala jej výhradně jen něme- ekým rolníkům. To se také stalo. Nyní, jak naříkají zmíněné zprávy, prodávají Němci tyto parcelly zpět Polákům. Tak na př. jen v po sledních měsících přešlo opět tímto způsobem neméně nežli osm velkých usedlosti německých. zřízených ze jmenovaného statku, v majetel polský. »Tomu — volají německé časopisy může a musí se zabrániti.« Oprava volebního řádu v Sasku. V Sasku šířily se zprávy, že saská vlád pro nesnáze, jež se vyskytly zejmena se sesta- vením a svoláním komise pro projednání vo- lební opravy, tuto prostě opět odloží. Vláda nyní officiosně ujišťuje, že na ohlášené opravě voleb- ního práva do zemského sněmu tak jako dříve vážně pracuje. Svolání komise pro vypracování osnovy volební opravy, jež by se předložila zemskému sněmu, musí prý se však odložiti n pozdější dobu, nežli původně bylo projektováno. protože zpracování materiálu, docházejícího vlády ze všech stran, vyžaduje mnohem více času nežli se mohlo předvídati a protože různé osoby na jejichž výslechu v komisi vládě obzvlášť zá-
Němec Driz Polák východní Prusko Sasko
19 article
V drobném prodejín fanní čt-ln o sobě .. odpoledni. . . . . za zh Ve sllalkách na venkov zanní čí-la. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 5h Inseráty plati ze hotově napřei Přudplaceni a inserty přijímá sdetjnl- strace v Mariauské ulici č. a. Tam nzehézejí ne ték rrdhake tiskárna n ezpedice „Nirednick Lista- Iiskopisy se nevracsji
List Iiskopisa Mariauský ulice
20 article
ležeti musí, nalezati se budou na počátku září ještě na dovolené nebo na cestách.
21 article Volby do zemských sněmů v Německu.
Volby do zemských sněmů v Německu. Letošního podzimku provedou se také volb do zemského sněmu brunšvického, čitaji- cího 46 poslanců a není pochyby, že příští nový sněm bude míti celkem tvářnost svého před- chůdce, kteráž předpověď platí zejmena o po- slancích za venkovské okresy volební. Sněm brunšvický neměl v minulé své periodě žádného sociálně demokratického poslance a nebude ho míti ani příště, protože sociální demokraté se usnesli, že se voleb nezúčastní a že chovati se budou při nich zeela passivně. — Jiné stano- visko zaujali však sociální demokraté ve velko- vévodství sasko výmarském, v jehož sněmu, čílajícím 33 poslance, měli dosud dva mandáty, jichž ovšem dobyli pomoci hlasů vo- ličů svobodomyslných. Toto spojenství se stranou svobodomyslnou sociální demokraté nyní v Sasko- Výmarsku vypověděli a vystoupí při podzimafeh volbách do zemského sněmu s vlastní kandi- dátní listinou, doufajice, že svému dosavadnímu spojenci, straně svobodomyslné, uzmou další čtyři mandáty
Německo Sasko
22 article
Pracovní doba žen v Německu Dozorčí živnostenští orgánové v Německu zavedli vyšetřování o délce denní doby pracovní u dělnic, zaměstnaných v továrnách a podobných jim závodech, jehož výsledky jsou dnes aspoř v Prusku již známy. Dle nich zavedena jest v Prusku nyní v 71% těchto závodů, zaměstná- vajících asi 61.8% všech dělnic, denní, nejvýše desetihodinná doba pracovní. Z 28 pruských do- zerčích úřadníků živnostenských vyslovilo se jich 21 pro zavedení desetihodinné maximální doby pracovní pro dospělé dělnice, ale jen ně- kolil vyslovilo se jich pro zákonné stanovení 11hodinné polední přestávky; mezi dozorčími orgány živnostenskými převládá totiž názor, že se délka této přestávky ponechati má dohodě mezi pracujícími, ať jsou dělnicemi nebo dělníky a mezi zaměstnavatelem. Větší část dozorčích or- gánů živnostenských považuje také nevhodným, ba nemožným, by se zakončení práce v sobotu neb večer před svátkem určilo dříve, nežli n 512 hodinu odpolední.
Prusek Německo
23 article Výstavy.
Výstavy. Výstava v Hořicích Teztilnictví m Pomůcek a potřeb pro tkalcovny a pro textilni- ctví vůbec jest vystaveno také dosti; mají tu A. Bau- disch z Markouše skleněné pomůcky pro průmysl textilní, A. F. Baumelt z Pecky tkalcovské člunky. Ig. Hornych z Lomnice n. Pop. brda, člunky, pa- prsky atd, Alois Hradecký z Jilemnice starý český kolovrat (pomalu již rarita!), člunky, rozpinky a j. S L. Mahler v Solnici rektometry na měření zboží tkaninového. Hetman Stäubli z knížectví Liechten- štějnského listové stroje pro tkalcovny, Jindřich S vá- rovský z Dobrušky zajímavý přístroj k strojům tkalcovským, Alois Votruba z Hořic různé přístroje pro tkalcovny (stroje listové a p.). Weber a Reich- mann z Varnsdorfu spirálová péra všech druhůa velikostí. Lana ke hnaní strojů a to konopná, ba- vlněná i manilová, popruhy (jako náhrada řemenů), konopné hadice a jiné vzorné výrobky provaznické m tu umistěny Jan O. Vávra z Hořic, J. C. Müller z Hořic pak velkou, vkusně upravenou kollekci růz- ného kovového nářadí a náčiní pro průmysl textilní, Nejzajímavějším ale oddilem textilního pavillonu jsou vystavené stroje těch nejmodernějších soustav, z nichž některé, jak již bylo připomenuto, jsou v běhu, v plné práci, jsouce obsluhovány personálem hoři- ckých tkalcoven. Na jednom z těchto strojů pracují zřízenci hořické továrny Bratří Goldšmídové polohedvábnou tkaninu obrazovou, znázorňující až de nejmenších podrobností provedený, rozměrný obra Suchomelovy plastické skupiny „Husitě na stráži“,v sadech Smetanových postavené; neopomeň nikdov hodinách odpoledních výrobu tohoto zajímavého če- ského kousku si prohlédnouti a jeden exemplář si jako krásnou upomínku na výslavu hořickou zakoupíti.
A F Baumelt Peck Hornych Pop Hradecký L Mahler Stäubnout Jindřich Votruba Weber Reich O Vávra Müller Goldšmíd Suchomelův Hořice Markouše Jilemnice Dobruška Varnsdorf Lana Smetanův
24 article
Stroje tkalcovské zde vystavují firmy Josef Horák z Lomnice n. P. (velká vzorná kollekce modelů i strojů samých), Antonín John v Tiefenbachu, Václav N- vák v Liberci (stroj na vytloukání karet), C. A. Ro- scher v Georgswaldě, J. Schweiter v Sternberce na Mor., Jan Stáhala ve Vamberce, Tannwald- ská přádelna a Gustav Thiele v Rumburce (na stroji této firmy tká se obraz „Husité na stráži“). Plány tkalcoven vystavuje Fr. Plesnivý z Hradce Králového a model tkalcovského stroje mistr Joseí Bílek z Hořic Přesahovalo by rámec tohoto přehledu, kdyby popis měl býti podrobnější; ale již z uvedeného jest patrno, že pavillon textilnický vším právem po pavil- lonu sochařském označován jest jako význačn attrakce hořické výstavy, jsa názorným obrazem roz- větveného, ba nejdůležitějšího průmyslu českého se- verovýchodu. Doporučuji prolo důkladnou prohlídku
Horák Antonín John Tiefenbach N vák A ro J Schweiter Mor Stáhala Thiel Bílek Lomnica Liberec Georgswalda Sternberka Vamberk Tannwald Rumburk Francie Hradec Králový Hořice
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Dobšiny přes Vernár. Turistická momentka. Napsal Karel J Zákoncký K dobšinské ledové jeskyni chodívá se oby čejně z Popradu. Hötel v Husz-Parku, kde hote- lierem je úslužný našinec p. Matějko, jest jaksi střediskem vycházek do Malých i Vysokých Ta- ter. My však, potulujíce se v jižnějším kraji, jeli jsme k jeskyni dráhou od Banrévé. Poněkud jsme se přepočítali v čase. Z města k hötelu musí vytrvalý chodee šlapati 15 km., než se mu ukáže bilý sloup tryskající vody, před hotelem na úpati hory Duči. Pokud potulovali jsme se po čistě maďar ských městech, kde tak zhusta se ozývá hovon německý nebo slovácký, přálo nám dobrotivé nebe. Ale sotva že jsme vystoupili v dobšinském nádraží a rozlehly se kolem nás zvuky spišského německého nářečí, zatáhla se obloha tak nízko slitou šedí, že déšt hrozil každým okamžikem A také nás důkladně skropil, než jsme si vy- hledali nejlepší dobšinský hostinec, jenž všal nedovede poskytnouti patřičného pohodlí znave- nému turistovi. Ráno ale chuchvalce natrhaných mraků vá lely se nad dobšinskými vrehy jako příšery. Ne blažili jsme se nadějemi, že ceslu vykonáme za sucha. S dobšinskými povozníky nebyla řeč- Chtěli našeho postavení příliš využitkovati. Než jsme k jeskyni dorazili pěšky, důkladně se roz- pršelo. Chtěli jsme zde na úpatí Duče přenocovati ale hotelier, Fejér Endre, muž velice pozorný a úslužný, pokrčil rameny. Nemůže posloužiti an jediným pokojíkem. Vše obsazeno hostmi, kteř zde v romantickém údolí meškají na letním pebytě.
J Zákoncký Matějka Fejér Endre Poprad Huszparka jižní kraj Duča km
26 article
Kdož sem přijeli z Popradu, bylo dobře Měli pohodlné a dosti laciné povozy. Ale my! Marné volání! A cesta tak daleká!... Nechtělo se nám ráno zaplatiti za povoz 25 K, dali jsme nyní 34 K za povoz, na rychlo úslužným hote lierem sehnaný a kobrtali se na barabinách, na jakých k nám přijíždějí cikáni. Na vůz nesmělo nás více než čtyři. Láteřiti na vyděrače nebylo ani radno — do Popradu daleko a s oblak se cedilo. Krásné, romantické jest údolí Ztracené, po- divuhodné při horním toku říčky Gelnice, kde zváno Gelničino! Jedeme po silnici, již zříditi dal vévoda sasko-koburský, zraky z pod deštníků těkají po olesněných stráních, nad něž do výše strmí holý Špičák a vysokým obloukem se pne Hora Králova. Údolí se úží, skaliska jako pod- noží obrovských velikánů zabíhají až k silnici jež se táhne údolím, podél vesele bublajíe Gelnice. Minuvše lovčí zámek, zatáčíme na křižo- vatce kolem hospody, osaměle stojící v údolí Pusté Pole. Stoupáme v klikatinách skoro n témě vrchu Popova, jenž se zvédá 1800 m. na mořskou hladinou. Dostihnuvše rozvodí Gelnice a Hernadu, sjíždíme opět. Rozhled ze silniee v této výši je jistě čarokrásný. Osady lidské ovšem oko neuzří, ale moře zeleně jest nepře- hledné. Stráně a horská úbočí, porostlá starými vyspělými lesy, úžlabiny pokryty šťavnatými luči nami. Po několika oklikách sjíždíme do ves- nice. Vernár. Chudá osada. Chudobu hlásaj obydlí i „budovy“ hospodářské, přechovávajíe pouze brambory a oves. Krčí se ke stráním. jsouce do nich zadní svou částí zapuštěny.
Ztracená Hora Králův Popův Poprad Gelnice Gelničin
27 article
Vernár býval osadou čistě slováckou, ale v době nedlouhé bude asi pomaďarisován úplně- Zásluhu o to mají farář a učitel. Přesvědčili jsme se o tom. Kočí, věda, že tu chceme povečeřeti. vjel s námi pod kolnu před hospodou, po škole faře nejlepší budovu v místě. Pod kolnou nebyli jsme první. Oheň plápo- lající na zemi, uprostřed kolny, prozradil nám. že se sem již někdo před deštěm uchýlil. Kdo to byl, poznali jsme hned. Sotva že kočí zastavil, obstoupili náš povoz cikáni, různého věku i pohlaví. Seděli až dosu kolem ohně, ale byvše vyrušeni z klídu, vstal a mezilím, co starší po nás zevlovali, děti kři čely o krejcárky, odrostlejší o cíkárka. Náš vozka nejstarší cikánku asi poznal. „Jdeš mi od vozu, zlodějko!“ vzkřikl a o strčil zprudka cikánku, jež v zadu, kde složeny tlumoky, držela se vozu. Bouře a sběh lidu! „Moja dzona nie žlodzejka!“ zastal se ciká své polovice a pravice jeho srazila vozku jeho nedělním slováckém obleku do bláta. Seskákali jsme s vozu. „Kdo je tu starosla „A bývalý učitel,“ odpovidá občan verná ský, slovenčinou, ale s maďarským přízvukem „Čtyřicet let nás učil maďarsky a nyní, že ná dobře naučil, vystavěli mu páni dům a jmeno vali ho rychtářem,“ vysvětloval. „A to již učiti nebude?“ tážu se, zvědav,n cikány zapomínaje. „A nebude. Však se naučil dost! Záslužn kříž mu dali! Na podzim přijde nový!“ „Slovácký? „A kde! Maďarský! My nechceme slová ckého!“ „A proč? Přece je slovenčina vaše m teřština.“
Vernár Moja Cikán
28 article
„Jest a nebude,“ odpověděl lhostejně muž, asi pětatřicetiletý a kolem rtů pohrál mu úsměv podivný. „U nás může se míti lépe jen, kdo maďarsky umí a my svým dětem chceme lepšt živobytí zajistiti! . .. Trpkost a smutek zapadl nám v duši. A přece zase, říkali jsme si, muž by jinak jednal. kdyby drobet vyššího vzdělání měl. Ale ty hrozné poměry se tu udržují. Za chleba může se tu dáti i vzíti všecko. Roztrpčen, jsem se od- vrátil. „Půjdeme k rychtáři!“ rozhodoval právě náš spoludruh. „A nechoďte raději, neumíte-li maďarsky,“ zrazoval muž, s nímž jsem byl hovořil. „A proč? Což rychtěř slovensky neumi?“ „A umí, ale nebude s vámi mluviti. A cikán je Maďar. Ještě pokutu zaplatíte za tu zlodějku!“ Při všem hněvu se nám to doznání líbilo To byla jasná podobizna poměrů na Slovensku. Ani jsme nepovečeřeli ve Vernáru. Zatím přišli dva stařičtí Slováci a čistou češtinou nás ujišťovali, že se nám již ničeho nesmí státi. Svěřili jsme jim koně a vůz a s tlu- moky a s vozkou vstoupili jsme do hostince, jehož majitelem jest žid-Maďar. Ale po slovensku spustil, když poznal, že jsme Češil
Cikán Maďar Slovák Slovensko