1
masthead
Ročnik XXXXIII
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 29. srpna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hsty
přelplácí se
v Praze v almisistral
na maěsle
na řtrst leta . . . . 6 K. —
s dvojí donáškou
na mtřst
na čtvt lcta . . . . 7 K o0h
ve slianáck
. 2 K 30h
na měsíc.
T oštoui
a miist
ntní . . . . K ai
s drejí zhailken
na maěske
T oštoui
Praha
5
article
::. E o
::. E o
na čtvrt leta
6
article
Kde jsou Čechové?
Kde jsou Čechové?
Dvojstátí rakouskouherské, jak utvořeno
bylo po událostech válečných r. 1866, přiči-
něním státníka z malého německého státečku
povolaného, netěšilo se vlastně po všecku dobu
následující dobrému zdraví. Umělá organisace
Beustovská neuvedla někdejšího nositele my-
šlenky »svaté říše římské národa německého«
ani do stop jeho historických státních součástl.
ani do koleje státu, jdoucího za novou státo
tvornou myšlenkou. Tak se stalo, že stará kon-
servativně centralistická německá politika, možná
za trvání prvenství Rakouska v Německu, vzala
za své řezem králověhradeckým, ale byrokra-
tickou šablonovitostí a setrvačností prováděla
své bezduché kousky aspoň — na královstvích
a zemích na radě řišské zastoupených i polom
ještě, kdy celý svět viděl, že německé poslání
Čecho
Rakousko
Německo
7
article
Rakouska jest mrtvolou. Těto mrtvě idei přine-
sena i veliká oběť násilným zdržováním vývoje
a šněrováním neněmeckých národů, kteří vlastné
válkou v r. 1866 byli zbaveni břemene poli-
tiky velkoněmecké
V národech slovanských této poloviny sou
státi ozývalo se sice stále vědomi, že jest třeba,
aby vypraven a zreorganisován byl stát dle změ-
něných potřeb a dle nových úkolů svých, k nimž
v prvé řadě sluší počítati co nejvýdatnější se-
sílení národních a historických individualit, tvo
řicích přirozenou hradbu proli novému. Ně
mecku za vedení Pruska; snahy své vyslovo-
vali nejen v programech autonomistickéma
federačním, ale sváděli za přesvědčení své
tuhé boje, snášeli pronásledování, trpěli perse
kucemi výminečných stavů, ale vídeňskou byro-
kracii tím nenapravili, podání o německém po
slání Rakouska nevymítili z nového útvaru Cis
lajtánského a tak vlastně po všecku dobu trvání
dualismu tento útvar zmítán byl zápasem zar-
putilosti a zkostnatělosti byrokracie mrtvých
tradic s omlazujíeími se potřebami národů po
novém, vlastním, rázovitém životě práhnoucích.
Rakousko
Prusko
8
article
Zápas tento není dosud dobojován, státní
organisace sice trvá, ale orgány její pozbývaj
ode dne ke dni čilosti, jednotlivě z nich pře-
stávají vůbec pracovati a celek jest jakýmsi ži-
vořením ze dne na den, protože se mu nedo
stává oživující a vůdčí myšlenky.
V Uhrách se braly události postupem právě
opáčným. Maďaři krok za krokem doplňovali
svou dualistickou výbavu v úplně samostatnou
domácnost, setřásali se sebe nános doby centra
listicko absolutní, obnovovali v sobě vědomí bi
storiekých svých zkušeností a úkolů a dospěl
konečně dnes ke stanici, jež uvádí korunu sv.
štěpánskou ne koleje státu zcela zvláštního
svého; státu s vlastní ideou státní, s vlastním
posláním, vlastními úkoly mezi ostatními státy
evropskými . . .
Když se dávala v r. 1867 Maďarům dua-
listická výbava, snad se domnívali ve Vídni, že
jim příležitostně ji opět odejmou, a to že stačí
k opětné restauraci — jednotné, centralistické
monarchie starorakouského střihu. Beust bez-
pochyby tolik se dověděl z historie, že i hrabe
Kounic za clsaře Josefa II., i Metternich po
r. 1825 doznali, že nelze provozovati vy
sokou politiku, nebude li Uhrám vrácena
ústava. Maďaři opět věděli, že Vídeň povoluje.
jen pokud jest v úzkých, že byrokracie její jest
nepolepšitelna, a znajíce mimo to, že panovač-
nost německá jest zaslepená, učinili podmínkou
vyrovnání v r. 1867, aby i v Cislajtanii se
vládlo konstitučně!
A dobře počítali. S německou panovač
nosti, s byrokratickou zkostnatělosti šla ruku
v ruce konservativní nehybnost a nestatečnost,
a tak tyto tři elementy téměř po čtyřicet le
dusily každý opravdový pokus o život skutečně
ústavní a národní.
Maďar
Beust
Kounic
Josef II
Metternich
Uhry
Vídeň
9
article
Dnes jsou to opět různé, po většině beze
jmenné hlasy » konservativní«, jež volají všecky
»starorakouské vlastence« k obraně » jednotné
monarehie«.
Může opravdu někdo se nadehnouti pro
tento ideál doby absolutistické, doby předáctvi
Rakouska v Německu, doby nejtužší duševn
i hmotné poroby národní?
Ba ani ono ještě starší Rakousko jakožto
společný štít proti Turecku není dnes mysli-
telno, protože Turecko samo jest se všech stran
ohroženo, a protože žádný z ostatních států —
Německo vyjímaje — bezpečnost malých ná-
rodů v Rakousku neohrožuje. Jak ale mají na
př. Čechové vítati obnovu starorakouského něme-
ckého ducha, když nositelé němectví u nás jsou
nejhorlivějšími šiřiteli zájmů pro sjednocené
Německo, a když tak zvaní spravedliví, konser-
vativní Němci couvli před německým terroris-
mem, když měli podati důkaz o sfl
svého přesvědčeni na prospěch
národní rovnoprávnostil
Tenkráte, když německá, obstrukční men-
šina řádila ve Vídni — tehdy bylo na čase
volati »všecky rakouské vlastence«, aby se shlukl
k obraně! A co jsme tehdy viděli a zažili? Vla
stenci oni se rozprášili a zůstavili ně me-
cké obstrukci volné pole . ..
A my Čechové, tehdy v právech i v poci
tech a vědomí svém zpupně potupeni, my máme
dnes opět svou kůži nastaviti, aby pánově, až
budou kaštany vytaženy z ohně — nás vodili
dalších čtyřicet let za nos?
Čecho
Němec
Tenkrát
Rakousko
Německo
Turecko
Vídeň
10
article
Kdo dnes si chce hráti na spasitele říše
musí vystoupiti s myšlenkami tvůrčí mi
jak jich má zapotřebí nová doba, a nikoliv
s hesly, jež jsou pro současného politika a my-
slícího človéka pustým a prázdným
slove m.
Rakousko Uhersko není onou velmocí, jež
by dovedla zvrátiti nové pořádky v Německu
není též onou velmoci, jež by mohla opětovali
ruský pochod Napoleonův. Rakousko Úhersko
jest prostě odkázáno spokojiti se v těchto smě-
rech svými hranicemi a hájiti je
Býti státem volných, pokročilých
národů mezi velmoci německou a ruskou
toť jediné může býti novou státní ideo
jeho; návrat k jakékoliv staré a zastaralé idei
nutně ho musí vehnati do nebezpečného kon
fliktu s tím neb oním: a kdo z národů rakou
ských by se chtěl do takové katastrofální poli
tiky hnáti?
Vzpomínku, jak taková katastrofální poli
tika vzniká, uveřejňuje právě generál Türr
V době východní krise r. 1854 byl, jak známo,
svět překvapen nevděčnosti Rakouska, kteréž
obsadilo Rumunsko, přes to, že dalo slib ne
utrality. Anglie byla tím velmi potěšena a chtěla
pohnouti i Prusko k podobné akci. Lord Loftu
vyvinoval v Berlíně velmi vdiskretní«, ale vy-
datnou působnost. Rozdával pruským poslancům
tak bohaté dary, že přinutil k odstoupení von
Manteuffla, jenž trval na zachování přátelství
s Ruskem. Uvádím tuto událost, praví Türr.
protože se mi zdá býli za dnešních poměro
velmi poučná; kdyby Prusko tehdy bylo se
dalo získati Anglil, sotva by se mohlo chlubit
et
Napoleonův
Loft
Manteuffl
Türr
Rakousko Uhersko
Německo
Rakousko
Rumunsko
Anglie
Prusko
Berlín
Rusko
11
article
Sedanem a Versnillem . ..
Mezinárodní obzor právě nyní ukládá R
kousko-Uhersku největší šetrnost ku prá
vům vlastních národů, nejvíce
péče o rozkvět jejich.
Každým dnem jest patrnějším, že Rakou
sko Uhersko může dostáli tomuto svému pra-
vému poslání, když bude stejně bdělé na hra-
nicích německých, jako jest v Haliči, když
zkrátka dovede pochopiti a oceniti i význam
našeho českého národa jakožto strážce jeho
bezpečnosti v těchto končinách.
Toho dosud nedokázalo ani za doby ně
meckého absolutismu, ani za doby německého
centralismu, ani za soustavy pro nás stejně
německého dualismu; a když nyní Maďaři
tímto útvarem povážlivě otřásají, my Čechové
nemůžeme jinak, než připomenouti, že vlastní
státní myšlenka není ani jednostranně něme-
ckou, ani jednostranně maďarskou, ale že
spočívá ve vývoji a sesílení všech
jeho národních individualit, mezt
nimiž Čechové byli historicky vždy rovni Něm-
cům jakožto představitelé samostatného státu.
Onehdy volal domnělý hlas z Moravy
»Pol.« po politice »železné pěsti« k od-
klizení nynějších zmatků mezi oběma polovi-
nami říše. Máme za to, že »železná pěsť« již
jest neznámou věcí v řešení vnitřních otázek
moderního státu, a stát, který by nenalezl ji
ného prostředku, nutně se oslabí a slanes
předmětem kořisti politiky pokročilejší.
My Čechové jsme pro prostředky národn
spravedlnosti
Maďar
Čecho
Pol
Halič
Německo
Morava
Raka ský Uhersko
Versnill
R kouskýUhersko
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. srpna. (Prodloužení vo-
jenské služby.) Překvapení, způsobené
rozkazem ministra vojenství, který proto, žev
Uhrách neproveden dosud letošní odvod, naři-
zuje, že i rakouští vojáci mají býti ponecháni ve
zbrani až do konce roku, přes to, že v září končí
jich tříletá činná služba a odvod v Rakousku na
jaře všude pravidelně vykonán, budí pochybnosti
na všech stranách. Sama „N. Fr. Pr.“ dnes
tvrdí, že rytíř Pitreich svým rozkazem zadal jed-
netě armády těžší ránu, než celá uherská strana
neodvislosti svou obstrukcí, neboť zanese i do
nejvzdálenější vesničky pochybnost o účelnosti
prospěchu naší pospolitosti s Uhrami, když pr
za vinu, spáchanou uherskou opposicí, trpěti
musí nevinný voják rakouský.
Přesněji v té věci vyslovuje se krakovský
„Glos Narodu“, protože vinníka nehledá jen z
Litavou, nýbrž ukazuje přímo také na dra. Kör
bra, aa něhož spadne největší část viny, budou-li
naši vojáci nuceni sloužiti o několik neděl
snad i měsíců déle, než jsou povinni. „Jest sice
pravda — píše krakovský list — že rakouský
parlament schválil brannou předlohu s podmín
kou, že bude v čas přijata také sněmem uher
ským. Ale tato podmínka, přijata cestou parla
mentní, mohla by býti změněna opět cestou par
lamentní. Vláda, jíž by ležel na srdci vnitřn
pokoj ve státě, která by dbala o dobro občanstva.
Sam
Glos Naroda
Praha
Uhry
Rakousko
Francie
Litava
13
article
která by byla prozíravá a uměla předcházeti zby
tečné znepokojování: tiková vláda svolala by
počátkem září parlament a požádala ho, aby
změnil § 2. branného zákona, v němž obsažena
ona výše zmíněná výhrada. Ale Körbrův kabinet
na svolání říšské rady ani nepomyslil. Chtěl
nejprvé § 2. branného zákona odstraniti pomocí
§ 14., ale přesvědčiv se, že takový atientát na
vůli parlamentu byl by příliš křiklavým poru-
šením ústavy, zvolil jinou cestu a dal své svolení
k tomu, aby byli ve zbrani ponecháni vojáci tře-
tího ročníku. Proč dr. Körber parlamentu ne
svolal? Protože se ho bojlí! — odpovídá
si „6l. Nar.“ — Jakmile by se octnul před sně-
movnou poslaneckou, musil by vydati účet ze
všech četných a těžkých chyb své politiky. Musil
by se přiznati, že celá jeho čtyřletá ministerská
činnost byla neplodná, ano — a to je horší —
že způsobila státu a národěm citlivé škody. D
Körber předvídů, že po svolání parlamentu jeho
ministerský život se přetrhne, jako, zpuchřelá
nit. Politické strany nestrpi děle byrokratického
kabinetu, jehož sama existence jest negací par
lamentarismu. Proto váhá se svoláním sně
movny, dokud může, bez ohledu na potřeby
budoucnost státu, bez ohledu na pokoj a po
třeby občanstva. Panovník — dodává „Gl. Nar.
— jest dobrý pán, plný soucitu a porozumění
Ale jeho rádcové, kteří jsou za své činy odpo-
vědni parlamentům, tací rádcové, jako dr. Kör
ber a jako hr. Khuen-Hlederváry, těžce se pro-
hřešili na dynastii i na říši.“
V Praze, 28. srpna. (K uherské kri si.)
Körbrův
doktor
Körber
Musil
ber
Khuen
Hledervára
Nara
Praha
14
article
Přes všechno popírání se strany vídeňské v Pešti
se udržuje houževnatě mínění, že císař hned
po návštěvě krále Eduarda anglického, tedy 3.
neb 4. září přibude opět do Pešti a zdrží se tam
tak dlouho, až tamní krise bude rozřešena. P
případě nezúčastnil by se tedy ani vojenskýeh
cvičení na jihu Uher. Císař po svém návratu do
Pešti povolá prý k sobě opětně některé předni
politiky uherské, jichž seznam není však dosu
stanoven. Dnes přijal panovník ve slyšení opět
hr. Khuena-Hédervára a přijme jej ještě jednou
i zejtra před svým odjezdem do Vídně. Dne 31
srpna přibude hr. Khuen do Vídně, aby byl při-
tomen při slavnostech, pořádaných na počest
krále Eduarda.
V Praze, 28. srpna. (Odtržení K l ad
ska od diěcese pražské.) „N. Ref.“ vy
pisuje z některých říšských listů zprávu,že
papež Pius X. není neochoten vyhověti přání
pruské vlády, směřujícímu k nové úpravě hranie
některých diécesí. Jde prý tu hlavně o odlou
čení dičcese cášské od kolínské n. Rýnem, o vy
loučení berlínského vikariátu od diécese vrati
slavské a odloučeni dekanátu klad-
ského od arcidiécese pražské, k níž
náleží od věků. „N. Ref.“ užívá této příleži-
tosti, aby upozornila opětně na odvislost Těšín-
ska (a severozápadního Opavska) od diécese
vratislavské a domáhá se odloučení Těšínska o
Vratislavi a připojení ho k diécesi krakovské.
„Byla-li kdy — píše „N. Ref.“ — jest tato
otázka pro nás nad jiné vážnou právě nyní. Vliv
kardinála Koppa sáhá již až do Krakova, jak
dokázaly nedávné události. (Zákaz církevních
oddavek hornoslezského redaktora Korfantého
Poz. red.) Tím více jest se báti, že kard. Kopp
ještě intensivněji a svobodněji bude prováděti
germanisaci i na Těšínsku. Proto jest nutno
Eduard
Khuen
N Ref
Pius
Ref
Kopp
Pešť
Uhry
Vídeň
Praha
Rýn
Těšín
Opavsko
Těšínsko
Krakov
Korfantý Poza
15
article
zbaviti co nejrychleji aspoň tuto část Slezsk
jeho nadvlády.
Z Lublaně, 28. srpna. (Požada v ky
štyrských Slovineů.) Slovinští poslane
štyrští pořádají nyní pilně voličské schůze. Mi
nulou neděli mluvili opět posl. Robič a Roškan
před svými voliči ve Spodní Pulskavě. Oba na
padli co nejostřeji ministerstvo dra. Körbra
prohlásili se pro všeobecné a přímé volební práve
při volbách sněmovních i říšských. V resoluci
voličstvem přijaté, žádá se dále zřízení v jižnín
Štyrsku dostatečného počtu hospodářských a ře
meslnických škol s vyučovacím jazykem slovin
ským a dosazování do jižního Štyrska jen tako
vých úřadníků, kteří dokonale ovládají slovinsk
jazyk. Na konec protestuje se proti pouze ně
meckým nápisům na soudní budově v Slov
Lublaň
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. srpna.
Chamberlainova celní politika a Kanada.
V dnešním celně politickém hnutí v Angli
pozoruhodným je prohlášení, které učinil n
schůzi v Montrealu člen kanadského parlamentu
Když útočeno prudce na generálního guvernera
kanadského lorda Minta pro jeho chování na
sjezdu obchodních komor, pravil kanadský po
slanec Henry Bourassa, že generální guver-
ner prokázal, že jest nástrojem Chamberlaino-
vým a že opatření, jež se chtěji Kanadě vnutit
v otázce obrany brilské veleříše, povedou snae
k tomu, že Kanada od Velké Britanie odpadne
a urychlí své připojení ku Spojeným státům se-
veroamerickým.
Dar presidenta Loubeta poškozeným v Prusku
President francouzské republiky Loube
věnoval, jak jsme se již zmínili, pro obyvatel
stvo pruského Slezska, poškozené letošní po-
vodní, 5000 franků a francouzský vyslanec
v Berlíně doručil tento obnos zahraničnímu
úřadu německému.
Německé časopisy zaznamenávají tento da
s povděkem a připojují poznámky, že jest dů
kazem zmírnění politických protiv mezi Franei
a Německem. Oficiosní »Nordd. Allgem. Zig.
praví: »Bereme tuto známku přátelského smý
šlení presidenta Loubeta na vědomí se zvlášt
ním zadoslučiněním. Dokazujeť tento dar znovu.
že ani Vogesy nejsou již více žádnou hradbou,
jedná-li se o výkon účinné lásky k bližnímu.
Presidentu Loubetovi se p dařilo intimní poměry.
vybudované mezi Franeil a Némeckem vědou
osvětou, utužiti novou pevnou páskou sympatie.
»Tägl. Rundschau« píše: »Při poměru Franci
k Německu působí tento čin lidské účasti dvoj
násobně sympaticky, tím spíše, že presiden
Loubet jest první a dosud jed ný panovník.
který za příčinou slezského neštěsti nám j
projevil.«
Chamberlainův
Bourassa
Loubet
Loub
Rundschau
Praha
Kanada
Montreal
Velká Británie
spojený stát
Prusko
Slezsko
Berlín
Německo
Voges
18
article
Nezdar s vykupováním polských pozemků.
Nepřijemnou zprávu pro Němce oznamuj
časopisy z Východní marky. Před osmi léty
koupila zemská banka německá rytířský statel
»Drize Koszelewy« ve východním Prusku, b
rozparcelova a prodala jej výhradně jen něme-
ekým rolníkům. To se také stalo. Nyní, jak
naříkají zmíněné zprávy, prodávají Němci tyto
parcelly zpět Polákům. Tak na př. jen v po
sledních měsících přešlo opět tímto způsobem
neméně nežli osm velkých usedlosti německých.
zřízených ze jmenovaného statku, v majetel
polský. »Tomu — volají německé časopisy
může a musí se zabrániti.«
Oprava volebního řádu v Sasku.
V Sasku šířily se zprávy, že saská vlád
pro nesnáze, jež se vyskytly zejmena se sesta-
vením a svoláním komise pro projednání vo-
lební opravy, tuto prostě opět odloží. Vláda nyní
officiosně ujišťuje, že na ohlášené opravě voleb-
ního práva do zemského sněmu tak jako dříve
vážně pracuje. Svolání komise pro vypracování
osnovy volební opravy, jež by se předložila
zemskému sněmu, musí prý se však odložiti n
pozdější dobu, nežli původně bylo projektováno.
protože zpracování materiálu, docházejícího vlády
ze všech stran, vyžaduje mnohem více času
nežli se mohlo předvídati a protože různé osoby
na jejichž výslechu v komisi vládě obzvlášť zá-
Němec
Driz
Polák
východní Prusko
Sasko
19
article
V drobném prodejín
fanní čt-ln o sobě ..
odpoledni.
. . . . za zh
Ve sllalkách na venkov
zanní čí-la. . . . . . . . 10
odpolední .
. . . . . . . 5h
Inseráty
plati ze hotově napřei
Přudplaceni a inserty přijímá sdetjnl-
strace v Mariauské ulici č. a.
Tam nzehézejí ne ték rrdhake
tiskárna n ezpedice „Nirednick Lista-
Iiskopisy se nevracsji
List
Iiskopisa
Mariauský ulice
20
article
ležeti musí, nalezati se budou na počátku září
ještě na dovolené nebo na cestách.
21
article
Volby do zemských sněmů v Německu.
Volby do zemských sněmů v Německu.
Letošního podzimku provedou se také volb
do zemského sněmu brunšvického, čitaji-
cího 46 poslanců a není pochyby, že příští nový
sněm bude míti celkem tvářnost svého před-
chůdce, kteráž předpověď platí zejmena o po-
slancích za venkovské okresy volební. Sněm
brunšvický neměl v minulé své periodě žádného
sociálně demokratického poslance a nebude ho
míti ani příště, protože sociální demokraté se
usnesli, že se voleb nezúčastní a že chovati se
budou při nich zeela passivně. — Jiné stano-
visko zaujali však sociální demokraté ve velko-
vévodství sasko výmarském, v jehož
sněmu, čílajícím 33 poslance, měli dosud dva
mandáty, jichž ovšem dobyli pomoci hlasů vo-
ličů svobodomyslných. Toto spojenství se stranou
svobodomyslnou sociální demokraté nyní v Sasko-
Výmarsku vypověděli a vystoupí při podzimafeh
volbách do zemského sněmu s vlastní kandi-
dátní listinou, doufajice, že svému dosavadnímu
spojenci, straně svobodomyslné, uzmou další
čtyři mandáty
Německo
Sasko
22
article
Pracovní doba žen v Německu
Dozorčí živnostenští orgánové v Německu
zavedli vyšetřování o délce denní doby pracovní
u dělnic, zaměstnaných v továrnách a podobných
jim závodech, jehož výsledky jsou dnes aspoř
v Prusku již známy. Dle nich zavedena jest
v Prusku nyní v 71% těchto závodů, zaměstná-
vajících asi 61.8% všech dělnic, denní, nejvýše
desetihodinná doba pracovní. Z 28 pruských do-
zerčích úřadníků živnostenských vyslovilo se
jich 21 pro zavedení desetihodinné maximální
doby pracovní pro dospělé dělnice, ale jen ně-
kolil vyslovilo se jich pro zákonné stanovení
11hodinné polední přestávky; mezi dozorčími
orgány živnostenskými převládá totiž názor, že se
délka této přestávky ponechati má dohodě mezi
pracujícími, ať jsou dělnicemi nebo dělníky a
mezi zaměstnavatelem. Větší část dozorčích or-
gánů živnostenských považuje také nevhodným,
ba nemožným, by se zakončení práce v sobotu
neb večer před svátkem určilo dříve, nežli n
512 hodinu odpolední.
Prusek
Německo
23
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Hořicích
Teztilnictví m
Pomůcek a potřeb pro tkalcovny a pro textilni-
ctví vůbec jest vystaveno také dosti; mají tu A. Bau-
disch z Markouše skleněné pomůcky pro průmysl
textilní, A. F. Baumelt z Pecky tkalcovské člunky.
Ig. Hornych z Lomnice n. Pop. brda, člunky, pa-
prsky atd, Alois Hradecký z Jilemnice starý český
kolovrat (pomalu již rarita!), člunky, rozpinky a j.
S L. Mahler v Solnici rektometry na měření zboží
tkaninového. Hetman Stäubli z knížectví Liechten-
štějnského listové stroje pro tkalcovny, Jindřich S vá-
rovský z Dobrušky zajímavý přístroj k strojům
tkalcovským, Alois Votruba z Hořic různé přístroje
pro tkalcovny (stroje listové a p.). Weber a Reich-
mann z Varnsdorfu spirálová péra všech druhůa
velikostí. Lana ke hnaní strojů a to konopná, ba-
vlněná i manilová, popruhy (jako náhrada řemenů),
konopné hadice a jiné vzorné výrobky provaznické m
tu umistěny Jan O. Vávra z Hořic, J. C. Müller
z Hořic pak velkou, vkusně upravenou kollekci růz-
ného kovového nářadí a náčiní pro průmysl textilní,
Nejzajímavějším ale oddilem textilního pavillonu
jsou vystavené stroje těch nejmodernějších soustav,
z nichž některé, jak již bylo připomenuto, jsou v běhu,
v plné práci, jsouce obsluhovány personálem hoři-
ckých tkalcoven. Na jednom z těchto strojů pracují
zřízenci hořické továrny Bratří Goldšmídové
polohedvábnou tkaninu obrazovou, znázorňující až de
nejmenších podrobností provedený, rozměrný obra
Suchomelovy plastické skupiny „Husitě na stráži“,v
sadech Smetanových postavené; neopomeň nikdov
hodinách odpoledních výrobu tohoto zajímavého če-
ského kousku si prohlédnouti a jeden exemplář si jako
krásnou upomínku na výslavu hořickou zakoupíti.
A F Baumelt
Peck
Hornych
Pop
Hradecký
L Mahler
Stäubnout
Jindřich
Votruba
Weber
Reich
O Vávra
Müller
Goldšmíd
Suchomelův
Hořice
Markouše
Jilemnice
Dobruška
Varnsdorf
Lana
Smetanův
24
article
Stroje tkalcovské zde vystavují firmy Josef Horák
z Lomnice n. P. (velká vzorná kollekce modelů i strojů
samých), Antonín John v Tiefenbachu, Václav N-
vák v Liberci (stroj na vytloukání karet), C. A. Ro-
scher v Georgswaldě, J. Schweiter v Sternberce
na Mor., Jan Stáhala ve Vamberce, Tannwald-
ská přádelna a Gustav Thiele v Rumburce
(na stroji této firmy tká se obraz „Husité na stráži“).
Plány tkalcoven vystavuje Fr. Plesnivý z Hradce
Králového a model tkalcovského stroje mistr Joseí
Bílek z Hořic
Přesahovalo by rámec tohoto přehledu, kdyby
popis měl býti podrobnější; ale již z uvedeného jest
patrno, že pavillon textilnický vším právem po pavil-
lonu sochařském označován jest jako význačn
attrakce hořické výstavy, jsa názorným obrazem roz-
větveného, ba nejdůležitějšího průmyslu českého se-
verovýchodu. Doporučuji prolo důkladnou prohlídku
Horák
Antonín John
Tiefenbach
N vák
A ro
J Schweiter
Mor
Stáhala
Thiel
Bílek
Lomnica
Liberec
Georgswalda
Sternberka
Vamberk
Tannwald
Rumburk
Francie
Hradec Králový
Hořice
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z Dobšiny přes Vernár.
Turistická momentka. Napsal Karel J Zákoncký
K dobšinské ledové jeskyni chodívá se oby
čejně z Popradu. Hötel v Husz-Parku, kde hote-
lierem je úslužný našinec p. Matějko, jest jaksi
střediskem vycházek do Malých i Vysokých Ta-
ter. My však, potulujíce se v jižnějším kraji, jeli
jsme k jeskyni dráhou od Banrévé. Poněkud
jsme se přepočítali v čase. Z města k hötelu musí
vytrvalý chodee šlapati 15 km., než se mu ukáže
bilý sloup tryskající vody, před hotelem na úpati
hory Duči.
Pokud potulovali jsme se po čistě maďar
ských městech, kde tak zhusta se ozývá hovon
německý nebo slovácký, přálo nám dobrotivé
nebe. Ale sotva že jsme vystoupili v dobšinském
nádraží a rozlehly se kolem nás zvuky spišského
německého nářečí, zatáhla se obloha tak nízko
slitou šedí, že déšt hrozil každým okamžikem
A také nás důkladně skropil, než jsme si vy-
hledali nejlepší dobšinský hostinec, jenž všal
nedovede poskytnouti patřičného pohodlí znave-
nému turistovi.
Ráno ale chuchvalce natrhaných mraků vá
lely se nad dobšinskými vrehy jako příšery. Ne
blažili jsme se nadějemi, že ceslu vykonáme za
sucha. S dobšinskými povozníky nebyla řeč-
Chtěli našeho postavení příliš využitkovati. Než
jsme k jeskyni dorazili pěšky, důkladně se roz-
pršelo.
Chtěli jsme zde na úpatí Duče přenocovati
ale hotelier, Fejér Endre, muž velice pozorný a
úslužný, pokrčil rameny. Nemůže posloužiti an
jediným pokojíkem. Vše obsazeno hostmi, kteř
zde v romantickém údolí meškají na letním
pebytě.
J Zákoncký
Matějka
Fejér
Endre
Poprad
Huszparka
jižní kraj
Duča
km
26
article
Kdož sem přijeli z Popradu, bylo dobře
Měli pohodlné a dosti laciné povozy. Ale my!
Marné volání! A cesta tak daleká!... Nechtělo
se nám ráno zaplatiti za povoz 25 K, dali jsme
nyní 34 K za povoz, na rychlo úslužným hote
lierem sehnaný a kobrtali se na barabinách, na
jakých k nám přijíždějí cikáni. Na vůz nesmělo
nás více než čtyři. Láteřiti na vyděrače nebylo
ani radno — do Popradu daleko a s oblak se
cedilo.
Krásné, romantické jest údolí Ztracené, po-
divuhodné při horním toku říčky Gelnice, kde
zváno Gelničino! Jedeme po silnici, již zříditi dal
vévoda sasko-koburský, zraky z pod deštníků
těkají po olesněných stráních, nad něž do výše
strmí holý Špičák a vysokým obloukem se pne
Hora Králova. Údolí se úží, skaliska jako pod-
noží obrovských velikánů zabíhají až k silnici
jež se táhne údolím, podél vesele bublajíe
Gelnice.
Minuvše lovčí zámek, zatáčíme na křižo-
vatce kolem hospody, osaměle stojící v údolí
Pusté Pole. Stoupáme v klikatinách skoro n
témě vrchu Popova, jenž se zvédá 1800 m. na
mořskou hladinou. Dostihnuvše rozvodí Gelnice
a Hernadu, sjíždíme opět. Rozhled ze silniee
v této výši je jistě čarokrásný. Osady lidské
ovšem oko neuzří, ale moře zeleně jest nepře-
hledné. Stráně a horská úbočí, porostlá starými
vyspělými lesy, úžlabiny pokryty šťavnatými luči
nami. Po několika oklikách sjíždíme do ves-
nice. Vernár. Chudá osada. Chudobu hlásaj
obydlí i „budovy“ hospodářské, přechovávajíe
pouze brambory a oves. Krčí se ke stráním.
jsouce do nich zadní svou částí zapuštěny.
Ztracená
Hora Králův
Popův
Poprad
Gelnice
Gelničin
27
article
Vernár býval osadou čistě slováckou, ale
v době nedlouhé bude asi pomaďarisován úplně-
Zásluhu o to mají farář a učitel. Přesvědčili jsme
se o tom. Kočí, věda, že tu chceme povečeřeti.
vjel s námi pod kolnu před hospodou, po škole
faře nejlepší budovu v místě.
Pod kolnou nebyli jsme první. Oheň plápo-
lající na zemi, uprostřed kolny, prozradil nám.
že se sem již někdo před deštěm uchýlil. Kdo to
byl, poznali jsme hned.
Sotva že kočí zastavil, obstoupili náš povoz
cikáni, různého věku i pohlaví. Seděli až dosu
kolem ohně, ale byvše vyrušeni z klídu, vstal
a mezilím, co starší po nás zevlovali, děti kři
čely o krejcárky, odrostlejší o cíkárka.
Náš vozka nejstarší cikánku asi poznal.
„Jdeš mi od vozu, zlodějko!“ vzkřikl a o
strčil zprudka cikánku, jež v zadu, kde složeny
tlumoky, držela se vozu.
Bouře a sběh lidu!
„Moja dzona nie žlodzejka!“ zastal se ciká
své polovice a pravice jeho srazila vozku
jeho nedělním slováckém obleku do bláta.
Seskákali jsme s vozu.
„Kdo je tu starosla
„A bývalý učitel,“ odpovidá občan verná
ský, slovenčinou, ale s maďarským přízvukem
„Čtyřicet let nás učil maďarsky a nyní, že ná
dobře naučil, vystavěli mu páni dům a jmeno
vali ho rychtářem,“ vysvětloval.
„A to již učiti nebude?“ tážu se, zvědav,n
cikány zapomínaje.
„A nebude. Však se naučil dost! Záslužn
kříž mu dali! Na podzim přijde nový!“
„Slovácký?
„A kde! Maďarský! My nechceme slová
ckého!“
„A proč? Přece je slovenčina vaše m
teřština.“
Vernár
Moja
Cikán
28
article
„Jest a nebude,“ odpověděl lhostejně muž,
asi pětatřicetiletý a kolem rtů pohrál mu úsměv
podivný. „U nás může se míti lépe jen, kdo
maďarsky umí a my svým dětem chceme lepšt
živobytí zajistiti! . ..
Trpkost a smutek zapadl nám v duši.
A přece zase, říkali jsme si, muž by jinak jednal.
kdyby drobet vyššího vzdělání měl. Ale ty
hrozné poměry se tu udržují. Za chleba může
se tu dáti i vzíti všecko. Roztrpčen, jsem se od-
vrátil.
„Půjdeme k rychtáři!“ rozhodoval právě
náš spoludruh.
„A nechoďte raději, neumíte-li maďarsky,“
zrazoval muž, s nímž jsem byl hovořil.
„A proč? Což rychtěř slovensky neumi?“
„A umí, ale nebude s vámi mluviti. A cikán
je Maďar. Ještě pokutu zaplatíte za tu zlodějku!“
Při všem hněvu se nám to doznání líbilo
To byla jasná podobizna poměrů na Slovensku.
Ani jsme nepovečeřeli ve Vernáru.
Zatím přišli dva stařičtí Slováci a čistou
češtinou nás ujišťovali, že se nám již ničeho
nesmí státi. Svěřili jsme jim koně a vůz a s tlu-
moky a s vozkou vstoupili jsme do hostince,
jehož majitelem jest žid-Maďar. Ale po slovensku
spustil, když poznal, že jsme Češil
Cikán
Maďar
Slovák
Slovensko