ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3adde50-66ef-11dc-98aa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 26, org 9, person 27, work 2
1 masthead
190l.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 3. září.
Praha
3 masthead
K číslu 243.
4 article
Na »Národní Listv« ranní a odpolední spřil. („Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlídka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
Praha národní Listv
5 article NAl
NAl Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaeeni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Nal Praha
6 title
UDN
7 title
LSII
8 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Jak si představují Všeněmci vyrov- nání s Čechy. Z Vídně, 3. září. »Ostdeutsche Rundschau« uveřejňuje v čele vo- lební provolání německo-pokro- kové strany v království če- ském; vedle něho však své proti- provolání. V tomto praví se, že veškeré úspěchy, kterých se domohli za poslední doby Němci, jsou dílem Všeněmců Nyní však rozhodnost nesmí ustoupiti cha- bemu klidu. Očekáváme — praví se v tomto provolání dále — že voličové odmítnou kaž- deho, kdo zneužíti chce nyní německého lidu po příkladu Plenerově. Německý lid v království českém musí si vybojovati nazpět práva, která mu nále- žela na zakladě tisícileté kulturní práce. Třeba býti pamětlivu bývalého postavení kralovství českého jako německé země buntovní, ve kterém bylo nadpráv Němců uznáno nade vši pochybnost. Obnovou nadpráví toho a zavedením stát- ní němčiny učinila by se přítrž národ- ním bojům (l) a razila by se cesta ku po- ctivému dohodnutí s druhou ná rodností (!), jejímž oprávněným národ- ním a hospodařským snahám brániti nej méně může býti věcí strany v pravdě ně mecko-národní . . .« Tak tedy: napřed svrchovanost a pri vilegia Němců, potom vyrovnání!
Plenerův Němec Čechy Vídeň Ostdeutsche Rundschau
9 article
Nový tiskový zákon. Z Vídné, 3. zaří. Osnova nového zákona tiskového nebude podle »N Fr. Presse« pouhou novellou, nýbrž úplným přepracováním platného záko na tiskového. Část trestního řízení v záležitostech ti- skových se zruší. V novém zákoně stano- veno bude stíhání subjektivní; zru- šeno pak bude stíhání objektivní. Podle osnovy té přikázati se mají urážky na cti, spáchané tiskem, nikoliv jako do- sud soudům porotním, nýbrž sborovým soudům. Konečně se dovoluje volná kolportá ž. Rozmluva s drem. Körbrem. Z Vídně, 3. září. Petrohradský »Kraje uveřejňuje rozhovor s rakouským státníkem. Protože »Fremdenblatt« interview ten oti- skuje v celém znění, lze s určitostí pověděti. že státníkem oním byl a jest ministerský předseda dr. Körber sám. O nastávající podzimní kampani říšské rady míní, že za- jisté ani jediná strana nebude chtíti zastaviti parlamentní stroj. K optimismu není žádné příčiny, ale také nikoliv k přílišným obavám.
doktor Körber Vídeň N Francie Presse
10 article
Mluvě o volbách v království českém vzhledem na vnitřní boje mezi německými stranami, pravil dr. Körber: »Němci vždycky zameškali vhodné příležitosti a ne- užili psychologické chvíle. Dokud trvalo ně mecké souručenství, mohli ukázati na sku- tečné a konkretní úspěchy. Jakmile však ob- jeví se opět rozpor v táboře německém. vláda při nejlepší vůli nebude moci pokládati různost mezi Němci samými za podklad k uspokojivému vyřízení národních konfliktů« Ministerský předseda zmínil se též o j me- nování německéhoministra kra- jana a připomenul — což bylo nedávno konstatováno ve stati »Nár. Listů« o něme ckém ministru — že když byl tvořen ny nější kabinet, pomýšlelo se na německéh ministra bez portefeuillu stejně jako na zá stupce Čechů a Polaků. Avšak tento plán se rozbil odporem německých po slanc. Jednání po té stránce nebylo však od oné doby obnoveno a všechna jména, kteráž se vyskytla v novinách, jsou pouhým vý- myslem, protože nebylo konferováno s ni- kým. Za nynějších poměrů nemá věc ta žád- ného akutního dosahu.
Körber Němec Čecho Polak
11 article
O českoněmeckém pokusu vy- rovnání na Moravě se pronesl dr. Körber takto: Na Moravě byly poměry mezi Čechy a Němci vždy lepší než v Čechách. Akce ke smíru trvá tam již dlouhá léta. Nikdy však nebylo se strany české protesto- váno ani dost málo proti separátní akci té. V poslední době dosaženo skutečně ve příčině některých věcí sblížení a dorozumění. Nelze popříti, že jeví se leckterý pokrokv záležitosti, která není zajisté beznadějnou, nevystoupí-li, jak často v Rakousku se děje, elementy rušivé. Jest prý pochybno, zda-li akce proti míru na Moravě jest na prospěch Čechů. Stejnoměrné vyřízení národních otázekv Čechách a na Moravě není možno, a nebylo také nikdy žádáno. Čechové na Moravě musí býti vždy pamětlivi, že nedosáhnou nikdy většiny na zemském sněmu, která jim patří, bez souhlasu a bez dobrovolné abdi- kace Němců. Ostatně na Moravě dohoda není zcela vyloučena. Z uherského sněmu. Z Pešti, 3. zaří. Opposice hodlá v dnešní schůzi poslanecké sněmovny podati protest proti prodloužení plat- nosti zákona kvotového. Myslí se, že nové volby do uher- ského sněmu říského vykonají se v době nejkratší, zákonem přípustné, to jest ve 3 nedělích. Posl. Ugron zamýšlí v dnešní schůzi sněmovní promluviti o věcech ve pří- čině zvýšení nákladů vojenských. Jmenování. Z Vídně, 3. zaří. Skutečný učitel na obecní realce v Lounech Pavel Váša jmenován učitelem IX. hodnostní třídy na
Körber Němec Čecho Posl Pavel Váša Morava Čechy Rakousko Pešť Vídeň Louny poslanecký sněmovna
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vodopád Radovny. Obrázek ze slovinských Alp. Ze svých »Vzpomínek na Slovinsko« podává Jan V. Lego. Na severozápadě Bledska, za Gorjami po čínajíc, táhne se milounké údolíčko Radovna, jež pro své půvaby toto jmeno úplně zasluhuje. V jeho nejhořejší části vzniká potok, jemuž údolí to své jmeno dalo a jenž krátce před tím, než odtud do Sávy vtéká, vodopád činí, jemuž se co do krásy málokterý z vodopádů vyrovná Pojďme se naň podívat! Partie ta bude nás za- jímati nejen krajinnou vzácností, ale též histo rickými vzpomínkami a celkem bude trvati dobré tři hodiny. Vyjdeme si ráno. Hned jak z Bledu do Rečice vykročíme, spatříme tu blízko v pravo velmi pěkný zámek Grimšiče, vystavěný v 17. století po vyhoření dřívějšího. Zde bývalo sídlo nejstaršího rodu slovinské šlechty krajin- ské, z níž jako prvního uvádí Schönleben ry- tíře Ottu z Grimšič r. 937. Prvním zemským hejtmanem vojvodství krajinského stal se roku 1245 Alexandr II. z Grimšič a r. 1273. byl Valentin z Grimšič nejvyšším dvormistrem na dvoře Otakara II. jakožto zástupce vojvodství krajinského, podobně jako též Štyrsko, Korutany a j. měly své zástupce s titulem nejvyšších dvor- mistrů na dvoře Otakara II. Když byl císař Leopold I. r. 1701 oba bratry Jiříka Karla a Jiříka Adama z Grimšič na barony povýšil, uvádí se v diplomu tom mezi jiným, že měl Valentin z Grimšič účasten- ství při uzavírání míru mezi Otakarem II. a Ru- dolfem I. Janem baronem z Grimšič (nar. 1796). místodržitelským radou n. o. v Lublani, vymřel r. 1884 tento rod, mezi jehož členy bylo mnoho těch. kteří měli ve státní a vojenské službě vr- nikající postavení a kteří také na poli umění zdatně působili.
Ott Alexandr II Valentin Otakar II Jiřík Karel Otakar Alpy Slovinsko Sáva Bled Rečica Grimšič Korutany Lublaň Radovna místodržitelský rada můj . o
13 article
Pojďme dále! V levo usmívají se na nás Gorje. Tam nahoře v selském statku blíže ko- stela narodil se r. 1836. Jos. Žvegelj, jenž již na lublaňském gymnasiu do slovinských časo- pisů veršem i prósou pseudonymně jako »Ra- donievié« psal a když přičiněním místodržitele hraběte Chorinského do orientálské akademie v Vídni přijat byl, musil, vstupuje do státní služby, nátlakem byrokratismu své příjmení »Schwegel« psáti. Odešel na východ, nejprve do Alexandrie, až se stal posléze generálním konsulem na východě a konečně odborným che- fem v ministerstvu zahraničních záležitostí. Pro své zásluhy, zvláště na poli obchodní politiky, byl r. 1870. do rytířského stavu povýšen,r. 1875. pak dědičným baronem jmenován. Mezi slovinskými vlastenci není baron Schwegel velmi oblíben a jako poslanec na říšské radě za vel- kostatek je našim tamějším poslancům zajisté dobře znám. A takhle, tuto domov dvou šlechtických rodů slovinských, dříve nejstaršího, nyní nej mladšího! Cesta vede nás nyní k potoku Radovně tam, kde má Žumar svůj velký mlýn s pilou Odtud dáme se podle potoka dále a za chvíli vstoupíme do ohromné skalní rozsedliny Vint- garu, dlouhé skoro 2 km. a místy tak úzké, že vodu potoka stěsňuje a tím hučivé čeření jeho způsobuje. Poněvadž rozsedlina ta je křivolaká, poskytuje turistovi několik vždycky pěkných sce- nerií. Že celá tura touto rozsedlinou stala se vůbec možnou, o to má hlavní zásluhu mlynář Žumar; neboť nejen stezku tam, kde ještě možná byla, vytesáním skály zřídil, ale všude, kde se skalní stěny tak sbližují, že pro potok nelze dále jíti, postavil tam pevné pavlače. Hukot častých peřejí potoka brání, že teprve po půl cestě touto rozsedlinou můžeme zaslechnouti temné dunění vodopádu Radovny, a až potom, když asi za 10
Žvegelj Chorinský Schwegel Vídeň Alexandrie orientálský akademie km
14 article
minut máme k němu dospěti, vítá nás jeho mocné šumění. Konečně jsme u něho, stojíce na vísutém můstku 40 metrů nad ním. Pohled s můstku jak do rozsedliny tak dolů na vodopád jest sice nejvýš uchvacující, avšak chceme-li si dopřáti pravého dojmu, jaký vodopád sám na náš zrak činí, musíme pod něj sestoupiti. Jsou ovšem vodopády ve slovinských Alpách, jež svou mohutností — jako vodopády Peričníka a Savice — aneb svou mohutnosti — jako vodopád Rinky a závojový vodopád No- menský — nejvýše překvapují, avšak takového malebného obrazu, jaký vodopád Radovny po- skytuje, nenajdeš tak hned ve všech Alpách. S výše 12 m. padá tu veliký potok tak, že se jeho pravá polovice od skaliska, jež před jeho slapem ční, odráží a v záhybu přes levou polo- vici potoka na veliký balvan stranou řítí, v sa- mou pěnu se tu měníc. Aby však i pravá strana (k nám levá) nezůstala bez ozdoby, prýští se slabounký potůček z díry pod skaliskem, jež nahoře před onou pravou polovicí potoka ční. Co jsem viděl fotografií vodopádu Radovny, žádná nepodává pravý obraz jeho, poněvadž zá- hyb — či lépe řečeno: přehyb — není tu nikdy zřetelně podán. Ozdobu celku konečně činí tu při ranním slunci duhové barvy, jež se násled- kem vlhka, způsobeného prudkým rozpěněním vody, ve vzduchu vznášejí. Odpočinuvše si s pravou rozkoší u vodo- pádu Radovny — domácí lid nazývá jej »Šum«, rozloučíme se s ním a ubíráme se pak vzhůru příjemným lesem k Záspům a vystoupivše vy- soko nad ně z lesa, zastavíme se opět, abychom se pokochali rozhledem po celém tom údolí, roubeném v levo Karavankami, v pravo pak mo- hutnými stráněmi odnoží Julských Alp a majíce pohled daleko až k bílé Lublani. Za hodinu do- spějeme přes Záspy do Bledu a zajisté si potom řekneme, že nikdy nezapomeneme na tuto, jak krásnou, tak i pohodlnou partii.
Rink Radovna Šum Alpy Karavanky Lublaň Bled Peričník Savica