2
masthead
V Praze, v úterý dne 3. září.
Praha
4
article
Na »Národní Listv«
ranní a odpolední
spřil. („Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
národní Listv
5
article
NAl
NAl
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Nal
Praha
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Jak si představují Všeněmci vyrov-
nání s Čechy.
Z Vídně, 3. září. »Ostdeutsche
Rundschau« uveřejňuje v čele vo-
lební provolání německo-pokro-
kové strany v království če-
ském; vedle něho však své proti-
provolání. V tomto praví se, že veškeré
úspěchy, kterých se domohli za poslední
doby Němci, jsou dílem Všeněmců
Nyní však rozhodnost nesmí ustoupiti cha-
bemu klidu. Očekáváme — praví se v tomto
provolání dále — že voličové odmítnou kaž-
deho, kdo zneužíti chce nyní německého
lidu po příkladu Plenerově.
Německý lid v království českém musí
si vybojovati nazpět práva, která mu nále-
žela na zakladě tisícileté kulturní práce.
Třeba býti pamětlivu bývalého postavení
kralovství českého jako německé země
buntovní, ve kterém bylo nadpráv
Němců uznáno nade vši pochybnost.
Obnovou nadpráví toho a zavedením stát-
ní němčiny učinila by se přítrž národ-
ním bojům (l) a razila by se cesta ku po-
ctivému dohodnutí s druhou ná
rodností (!), jejímž oprávněným národ-
ním a hospodařským snahám brániti nej
méně může býti věcí strany v pravdě ně
mecko-národní . . .«
Tak tedy: napřed svrchovanost a pri
vilegia Němců, potom vyrovnání!
Plenerův
Němec
Čechy
Vídeň
Ostdeutsche Rundschau
9
article
Nový tiskový zákon.
Z Vídné, 3. zaří. Osnova nového
zákona tiskového nebude podle »N
Fr. Presse« pouhou novellou, nýbrž úplným
přepracováním platného záko
na tiskového.
Část trestního řízení v záležitostech ti-
skových se zruší. V novém zákoně stano-
veno bude stíhání subjektivní; zru-
šeno pak bude stíhání objektivní. Podle
osnovy té přikázati se mají urážky na
cti, spáchané tiskem, nikoliv jako do-
sud soudům porotním, nýbrž sborovým
soudům. Konečně se dovoluje volná
kolportá ž.
Rozmluva s drem. Körbrem.
Z Vídně, 3. září. Petrohradský »Kraje
uveřejňuje rozhovor s rakouským státníkem.
Protože »Fremdenblatt« interview ten oti-
skuje v celém znění, lze s určitostí pověděti.
že státníkem oním byl a jest ministerský
předseda dr. Körber sám. O nastávající
podzimní kampani říšské rady míní, že za-
jisté ani jediná strana nebude chtíti zastaviti
parlamentní stroj. K optimismu není žádné
příčiny, ale také nikoliv k přílišným obavám.
doktor
Körber
Vídeň
N Francie
Presse
10
article
Mluvě o volbách v království českém
vzhledem na vnitřní boje mezi německými
stranami, pravil dr. Körber: »Němci
vždycky zameškali vhodné příležitosti a ne-
užili psychologické chvíle. Dokud trvalo ně
mecké souručenství, mohli ukázati na sku-
tečné a konkretní úspěchy. Jakmile však ob-
jeví se opět rozpor v táboře německém.
vláda při nejlepší vůli nebude moci pokládati
různost mezi Němci samými za podklad
k uspokojivému vyřízení národních
konfliktů«
Ministerský předseda zmínil se též o j me-
nování německéhoministra kra-
jana a připomenul — což bylo nedávno
konstatováno ve stati »Nár. Listů« o něme
ckém ministru — že když byl tvořen ny
nější kabinet, pomýšlelo se na německéh
ministra bez portefeuillu stejně jako na zá
stupce Čechů a Polaků. Avšak tento plán se
rozbil odporem německých po
slanc.
Jednání po té stránce nebylo však od
oné doby obnoveno a všechna jména, kteráž
se vyskytla v novinách, jsou pouhým vý-
myslem, protože nebylo konferováno s ni-
kým. Za nynějších poměrů nemá věc ta žád-
ného akutního dosahu.
Körber
Němec
Čecho
Polak
11
article
O českoněmeckém pokusu vy-
rovnání na Moravě se pronesl dr.
Körber takto: Na Moravě byly poměry mezi
Čechy a Němci vždy lepší než v Čechách.
Akce ke smíru trvá tam již dlouhá léta.
Nikdy však nebylo se strany české protesto-
váno ani dost málo proti separátní akci té.
V poslední době dosaženo skutečně ve
příčině některých věcí sblížení a dorozumění.
Nelze popříti, že jeví se leckterý pokrokv
záležitosti, která není zajisté beznadějnou,
nevystoupí-li, jak často v Rakousku se děje,
elementy rušivé.
Jest prý pochybno, zda-li akce proti
míru na Moravě jest na prospěch Čechů.
Stejnoměrné vyřízení národních otázekv
Čechách a na Moravě není možno, a nebylo
také nikdy žádáno. Čechové na Moravě
musí býti vždy pamětlivi, že nedosáhnou
nikdy většiny na zemském sněmu, která jim
patří, bez souhlasu a bez dobrovolné abdi-
kace Němců. Ostatně na Moravě dohoda
není zcela vyloučena.
Z uherského sněmu.
Z Pešti, 3. zaří. Opposice hodlá
v dnešní schůzi poslanecké sněmovny podati
protest proti prodloužení plat-
nosti zákona kvotového.
Myslí se, že nové volby do uher-
ského sněmu říského vykonají se v době
nejkratší, zákonem přípustné, to jest ve 3
nedělích. Posl. Ugron zamýšlí v dnešní
schůzi sněmovní promluviti o věcech ve pří-
čině zvýšení nákladů vojenských.
Jmenování.
Z Vídně, 3. zaří. Skutečný učitel na
obecní realce v Lounech Pavel Váša
jmenován učitelem IX. hodnostní třídy na
Körber
Němec
Čecho
Posl
Pavel Váša
Morava
Čechy
Rakousko
Pešť
Vídeň
Louny
poslanecký sněmovna
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vodopád Radovny.
Obrázek ze slovinských Alp.
Ze svých »Vzpomínek na Slovinsko« podává Jan
V. Lego.
Na severozápadě Bledska, za Gorjami po
čínajíc, táhne se milounké údolíčko Radovna,
jež pro své půvaby toto jmeno úplně zasluhuje.
V jeho nejhořejší části vzniká potok, jemuž
údolí to své jmeno dalo a jenž krátce před tím,
než odtud do Sávy vtéká, vodopád činí, jemuž
se co do krásy málokterý z vodopádů vyrovná
Pojďme se naň podívat! Partie ta bude nás za-
jímati nejen krajinnou vzácností, ale též histo
rickými vzpomínkami a celkem bude trvati dobré
tři hodiny.
Vyjdeme si ráno. Hned jak z Bledu do
Rečice vykročíme, spatříme tu blízko v pravo
velmi pěkný zámek Grimšiče, vystavěný v 17.
století po vyhoření dřívějšího. Zde bývalo sídlo
nejstaršího rodu slovinské šlechty krajin-
ské, z níž jako prvního uvádí Schönleben ry-
tíře Ottu z Grimšič r. 937. Prvním zemským
hejtmanem vojvodství krajinského stal se roku
1245 Alexandr II. z Grimšič a r. 1273. byl
Valentin z Grimšič nejvyšším dvormistrem na
dvoře Otakara II. jakožto zástupce vojvodství
krajinského, podobně jako též Štyrsko, Korutany
a j. měly své zástupce s titulem nejvyšších dvor-
mistrů na dvoře Otakara II.
Když byl císař Leopold I. r. 1701 oba
bratry Jiříka Karla a Jiříka Adama z Grimšič
na barony povýšil, uvádí se v diplomu tom
mezi jiným, že měl Valentin z Grimšič účasten-
ství při uzavírání míru mezi Otakarem II. a Ru-
dolfem I. Janem baronem z Grimšič (nar. 1796).
místodržitelským radou n. o. v Lublani, vymřel
r. 1884 tento rod, mezi jehož členy bylo mnoho
těch. kteří měli ve státní a vojenské službě vr-
nikající postavení a kteří také na poli umění
zdatně působili.
Ott
Alexandr II
Valentin
Otakar II
Jiřík
Karel
Otakar
Alpy
Slovinsko
Sáva
Bled
Rečica
Grimšič
Korutany
Lublaň
Radovna
místodržitelský rada můj . o
13
article
Pojďme dále! V levo usmívají se na nás
Gorje. Tam nahoře v selském statku blíže ko-
stela narodil se r. 1836. Jos. Žvegelj, jenž již
na lublaňském gymnasiu do slovinských časo-
pisů veršem i prósou pseudonymně jako »Ra-
donievié« psal a když přičiněním místodržitele
hraběte Chorinského do orientálské akademie v
Vídni přijat byl, musil, vstupuje do státní
služby, nátlakem byrokratismu své příjmení
»Schwegel« psáti. Odešel na východ, nejprve
do Alexandrie, až se stal posléze generálním
konsulem na východě a konečně odborným che-
fem v ministerstvu zahraničních záležitostí. Pro
své zásluhy, zvláště na poli obchodní politiky,
byl r. 1870. do rytířského stavu povýšen,r.
1875. pak dědičným baronem jmenován. Mezi
slovinskými vlastenci není baron Schwegel velmi
oblíben a jako poslanec na říšské radě za vel-
kostatek je našim tamějším poslancům zajisté
dobře znám.
A takhle, tuto domov dvou šlechtických
rodů slovinských, dříve nejstaršího, nyní nej
mladšího!
Cesta vede nás nyní k potoku Radovně
tam, kde má Žumar svůj velký mlýn s pilou
Odtud dáme se podle potoka dále a za chvíli
vstoupíme do ohromné skalní rozsedliny Vint-
garu, dlouhé skoro 2 km. a místy tak úzké, že
vodu potoka stěsňuje a tím hučivé čeření jeho
způsobuje. Poněvadž rozsedlina ta je křivolaká,
poskytuje turistovi několik vždycky pěkných sce-
nerií. Že celá tura touto rozsedlinou stala se
vůbec možnou, o to má hlavní zásluhu mlynář
Žumar; neboť nejen stezku tam, kde ještě možná
byla, vytesáním skály zřídil, ale všude, kde se
skalní stěny tak sbližují, že pro potok nelze dále
jíti, postavil tam pevné pavlače. Hukot častých
peřejí potoka brání, že teprve po půl cestě touto
rozsedlinou můžeme zaslechnouti temné dunění
vodopádu Radovny, a až potom, když asi za 10
Žvegelj
Chorinský
Schwegel
Vídeň
Alexandrie
orientálský akademie
km
14
article
minut máme k němu dospěti, vítá nás jeho
mocné šumění. Konečně jsme u něho, stojíce
na vísutém můstku 40 metrů nad ním.
Pohled s můstku jak do rozsedliny tak
dolů na vodopád jest sice nejvýš uchvacující,
avšak chceme-li si dopřáti pravého dojmu, jaký
vodopád sám na náš zrak činí, musíme pod něj
sestoupiti. Jsou ovšem vodopády ve slovinských
Alpách, jež svou mohutností — jako vodopády
Peričníka a Savice — aneb svou mohutnosti —
jako vodopád Rinky a závojový vodopád No-
menský — nejvýše překvapují, avšak takového
malebného obrazu, jaký vodopád Radovny po-
skytuje, nenajdeš tak hned ve všech Alpách.
S výše 12 m. padá tu veliký potok tak, že se
jeho pravá polovice od skaliska, jež před jeho
slapem ční, odráží a v záhybu přes levou polo-
vici potoka na veliký balvan stranou řítí, v sa-
mou pěnu se tu měníc. Aby však i pravá strana
(k nám levá) nezůstala bez ozdoby, prýští se
slabounký potůček z díry pod skaliskem, jež
nahoře před onou pravou polovicí potoka ční.
Co jsem viděl fotografií vodopádu Radovny,
žádná nepodává pravý obraz jeho, poněvadž zá-
hyb — či lépe řečeno: přehyb — není tu nikdy
zřetelně podán. Ozdobu celku konečně činí tu
při ranním slunci duhové barvy, jež se násled-
kem vlhka, způsobeného prudkým rozpěněním
vody, ve vzduchu vznášejí.
Odpočinuvše si s pravou rozkoší u vodo-
pádu Radovny — domácí lid nazývá jej »Šum«,
rozloučíme se s ním a ubíráme se pak vzhůru
příjemným lesem k Záspům a vystoupivše vy-
soko nad ně z lesa, zastavíme se opět, abychom
se pokochali rozhledem po celém tom údolí,
roubeném v levo Karavankami, v pravo pak mo-
hutnými stráněmi odnoží Julských Alp a majíce
pohled daleko až k bílé Lublani. Za hodinu do-
spějeme přes Záspy do Bledu a zajisté si potom
řekneme, že nikdy nezapomeneme na tuto, jak
krásnou, tak i pohodlnou partii.
Rink
Radovna
Šum
Alpy
Karavanky
Lublaň
Bled
Peričník
Savica