2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
28. srpna 1903.
5
article
Eteří hořickou výstavu navštívili neb ještě navštiví.
připoulati.
Václav Troníček z Král. Vinohradů vysla-
vuje zajímavou kollekci plynových vařidel lihových.
žehliček lihových, žárové lampy lihové a v Čechách
dosud velice málo známý způsob osvětlování „Me-
teor“, kterýž jest založen na žárovém světle pomocí
benzinových par vyvozovaném; nové toto světlo jest
prý lacinější acetylénového a doporučuje se jak ke
svícení v domácnostech, dílnách, místnostech roz-
lehlých a pod., tak i k topení, hnaní malých motorů
a pod. „Benzinové“ toto světlo má ve výstavě stále
dost interessujících se pozorovatelů.
Frant. Kasl na Vinohradech vystavuje pečlivě
provedený model acetylénového apparátu ke hromad-
nému osvětlování (tedy model acetylénové plynárny)-
má zde také celé menší acetylénové zařízení, lampy
a lýry k němu a několik plynových úsporných vařidel
Vše jest vkusné, ba elegantní.
Frant. Friedl z Prahy vystavil úplně zařízen
domácí koupelny v provedení přímo elegantním, a to
pro koupel obyčejnou i sprchovou: má zde také malý
domácí vodovod, kloset a j. Vše jest účelné a neoby-
čejně vkusné.
Alois Vích z Hořic vedle četných výrobko
nožířských vyložil i několik plynových žehliček.
František Krátil z Jablonce n. N. praktické
trouby k pečení do železných kamen sporákových.
Troníček
Král
František
Kasl
Friedl
Vích
František krátit
Čechy
Praha
Hořice
Jablonec
6
article
Viktor Skalický z Nechanic tabulový úhledný
sporák, Václav Novák ze Sobolky patentní kamna
železná, k regulování i k ventilování zařízená, jež
dle úsudku znalců jsou výborná a všem moderním
požadavkům vyhovující; známá Heimova firma vy-
stavuje celou řadu železných úsporných kamen vlastní
osvědčené soustavy a Ant. Anger ze Slaného oce-
lový sporák, jakož i pěknou pražírnu na kávu a stroje
pro rychlé praní. Josef Havel z Jičína vedle vlastní
exposice puškařské vystavil i prací a ždímací stroje
jsou-li jeho vlastním výrobkem, nevím: Známě již
a u našich hospodyněk oblíbené přístrojky k tlučení
bílkového sněhu vystavuje Václav Kazda z Če-
ských Budějovic a VítHybský z Opatovic praktický
dřevěnný prací stroj, vlastní soustavy.
I pěkné, ba velice vkusně vypravené mlýnkyk
mletí kávy vystavují Otomar Vodvářka ve Vídni
a Josef Novopacký z Nechanic.
Patentní pivní tlakostroje vystavil František
Taust z Mnichova Hradiště a Josef Schrol
z Nového Bydžova, který tu má také praktický stro
k vypařování rour pivních tlakostrojů a jiné výrobky
kovové pro kuchyň.
Skalický
Novák
Heimův
Havel
Kazda
VítHybský
Vodvářka
Josef novopacký
Taust
Schrol
Nechanice
Jičín
ský Budějovice
Opatovice
Vídeň
Mnichov
Nový Bydžov
7
article
Nejzajímavější jest ale v tomto oddělení skupina
šicích strojů, nejen četně obeslaná, ale význačná
skvostnými a dokonalými výrobky. Tak český závod
Bratří Šulců z Liberce vystavuje ze svých vlast-
ních dílen rofační šicí stroje pro krejčí, cylindrové
stroje pro obuvníky, kruhové stroje šicí, stroje pro
dítky, stroje pro umělé vyšívání atd.; česká tato firma,
pracující uprostřed vlnobití fanatických německých
Liberečanů, má na hořické výstavě exempláře strojů
šicích, jež jak svou výkonností, tak i vkusným pro-
vedením a lácí doporučují se co nejvíce a neváháme
mechanický závod bratří Sulců doporučiti co nejvice
a to pro jeho českost a pro výbornost praci tam vy-
robených. Některé z exponovaných strojů našly již
kupee
Jan Burian z Dobrušky vystavuje známě a
osvědčené Důrkoppovy speciální šicí stroje pro obuv-
níky, pro krejčí, švadleny a stroje k umělému vyšívání
a J. Pastorek z Hořic šicí stroje Singrovy a o
firmy Frister a Rossmann. Velkou a zajímavou sbírku
všelikých moderních strojů šicích, z nichž někter
jsou na výstavě poháněny v pohyb elektřinou, vysta-
vuje jičínský sklad světové firmy Singer Comp.o
jsou tu stroje na umělé vyšívání, stroje pro obuvníky,
řemenáře, kloboučníky a kožešníky, stroje k obšívání
direk, na stehy řetízkové a j. v., vše ve známém doko-
nalém provedení.
Šulc
Burian
J Pastorek
Singrův
Rossmann
Liberec
Dobruška
Hořice
Frister
Singer
8
article
Toto křídlo průmyslového paláce má také své
strojové zvláštnůstky a upozorňuji jen na model parí
turbiny, provedený továrním dělníkem Josefem
Kubským ze Dvora Králové, na pěkný model par-
ního stroje, jejž vystavuje Josef Novopacký
z Nechanic; i model celého zařízení parní píly, jejž
provedl a vystavuje stárek Václav Zámečník,
zasluhuje plného a pozorného povšímnutí-
A rozsáhlou výstavkou akciové společnosti Alfa-
Separator, jejíž pražská filiálka výstavu obeslaln.
tento stručný přehled končíme; vedle celé spousty
různých drobnějších přístrojů, pro mlékařství důleži-
tých vynikají zde dvě strojové máselnice i s chladiči
a sice t. zv. „holštýnská“ a „Viktoria“. Také patentní
dopravní nádoby na mléko nechť neujdou pozornosti
našich hospodářů, zužitkováním mléka se zabývají-
cích.
Josef kubský
Josef novopacký
Zámečník
Viktoria
Dvůr Králové
Nechanice
AlfaMonitor
10
article
Tkalcovství jest industrie, jež se v oblasti hořicke
výstavy, tedy na českém severovýchodě provádí v nej-
větší míře nejen po továrnicku, jež ale také dosud je
tu průmyslem domácím, přecházejícím z otců na syny
Průmysl ten má na českém severovýchodě několik
důležitých a význačných středisek, jako Hořice, Dvůr
Králové, Liberec, Rychnov a j. v. a z lěch výstavu
naši obeslaly závody z Hořic, ze Dvora Králové,z
Lomnice n. Pop., z Bělohradu, z Jilemnice, ze Slare
Paky, z Tiefenbachu, z Humpolce, ze Solnice, z Li-
berce, z Georgswaldu, z Vamberka, z Dobrušky, z H.
Štěpánic, ze Studence, z Tannwaldu, z Rumburku aj.
Výstavka textilnická jest tak bohatá, že musila
býti umistěna do samostatného, rozlehlého a pro-
sterného pavillonu, jehož slavba zcela odborně a r-
zovitě napodobuje moderní továrnu jen přízemní, se
světlem horním. Jest tedy i pavillon sám výstav ním
předmětem a umístěn jest na jednom z nejhezčích
míst výstaviště.
Pop
Hořice
Dvůr Králové
Liberec
Rychnov
Bělohrad
Jilemnice
Slare Paka
Tiefenbach
Humpolec
Vamberk
Dobruška
Studenec
Tannwald
Rumburk
11
article
Exposice textilnická jest v pavillonu svém uspo-
řádána přímo vzorně a sotva asi některá z jiných vý-
stav dosavadních, v českých krajích pořádaných, mohla
pochlubiti se jí podobnou, tak rozsáhlou a tak bo-
hatou. Při vchodu počínaje vyplňují celý hlavní přední
trakt různé výrobky tkalcovské, kdežio v zadním traktu
umístěny jsou modely strojů tkalcovských, součástky
takových strojů samých, pomůcky v textilnictví uží-
vaně, řada moderních strojů, jež vždy odpoledne jsou
v plné činnosti (pohon elektrický), výrobky provaz-
nické, železářské, plány tkalcoven a mnoho jiného.
Z firem hořických vyslavuje Em. Feuerstein
Comp. různé vzorkované i hladké tkaniny, jako
ručníky, šátky, stolní prádlo a pod., Bratří Gold-
šmídové prádlo stolní, vlněné i bavlněné látky ba-
revné i hladké, tkaniny hedvábné a j., Goldšmída
spol. režné i bílé, jakož i pestrobarevné bavlněné
látky moderních vzorků a Hirscha synové velkou
kollekci přerůzných látek bavlněných. Mnohý z občan-
stva hořického teprve zde na výstavě zvěděl a očitě
o tom se přesvědčil, jak pěkné tkaniny v hořických to-
várnách se robí a mnohá dáma s podivem shledala
se tu s látkami, jež jako výrobek cizí kupovávala.
Feuerstein
Gold
Goldšmíd
12
article
Josef Müller exponuje vzornou sbírkou svých ex-
portních pokrývek kalmukových, jakož i jiných bílých,
režných i barevných látek bavlněných a Leopold Tů-
ma přebarvené látky, juty a pod. — Z firem mimo-
hořických vystavují známé a hledané (protože výborné)
své výrobky následující: Vincenc Balcar v Novém
Městě n. M. (kanafasy), Antonín Bauer ve Dvoře
Králové (moderní tisknuté látky, pěkných vzerů), Dla-
bolaspol. v Chvalkovicích (chiffony, prádly, plátna
a j), Ladislav Cerman v Lomnici n. P. (rukodílné
zefíry, grisety a pod). Zdeněk Flum v Bělohradě
světoznámé vzorné zboží lněné), J. J. Hák v Sludenci
(rukodilné tkaniny lněné), Otakar Horáček Gšotiše,
kanafasy, plátna atd.), Karel Kocián v Humpolci
(soukenné vlněné látky všeho druhu), Fr. Sehnal
v Lomnici n. P. (sukně, zástěry atd.), spolek „S v or-
nost“ v Hor, Štěpánicích (rukodílné lněné bílé
barevné zboží s velkanými ozdobami ornamentál-
ními i fugurálními), bratří Vocelkové z Českého
Müller
Leopold T
Balcar
Bauer
Cerman
Flo
Hák
Horáček
Kocián
Sehnal
Štěpánik
Vocelka
Nový město
Dvůr Králové
Chvalkovice
Lomnice
Bělohrad
Sludenec
Humpolec
Francie
Dl
spolek „ S v or
13
article
Krumlova hladká sukna všech barev), Frant. Ze-
linka z Lomnice n. Pop. (zefíry, barchety, kanafasy
crisety a j v.) a Jos. Štěpánský z Úpice (ubrusy
jině stolní prádlo)
Česká národní píseň na hořické výstavě zastou-
pena a předváděna jest dost intensivně; nemnám tu
na mysli ani společné pění národních písní při hro-
madných výpravách školních dětí, ani provádění růz-
ných směsí z národních písní našich výbornou vý-
stavní kapelou, nýbrž skulečnou výstavku lěchto perel
české národní poesje lidové. A zásluhu, že i česká
píseň národní na hořické výstavě nejen důstojně,
ale i odborně nejlépe jest zastoupena, má neunavný
její pěstitel, nejvěrnější přítel a obroditel, skladatel
František
Pop
Krumlov
Jos
Úpice
14
article
Jan Malát; ve školní budově a sice v oddělení
zumění jest nevelká síň, jejiz jedna polovina vy
plněna jest třemi exposicemi rodáků z Hořicka, hudbou
se zabývajících a sice Jana Maláta, Aloisa L. Vy-
metala a Al. Rubliče. Kollekce Malátova imponuje
nejen svou Úctyhodnou počelností, ale i jádrem svého
obsahu a jest neobyčejně zajímavo, že převážná část
skladalelské činnosti Jana Maláta věnována jest
obrození, zušlechtění a popularisování naší písně ná-
rodní; Jan Malát jako upravovatel našich perliček
poesie lidové jest v ohledu lom veličinou naprosto
uznanou, leč veřejnost širší pro neobyčejnou skrom-
nosl Malátovu není o télo jeho v pravdě mravenčí
činnosti informována dost určitě a po zásluze podroh-
ně. Bohužel, že o Národopisné výstavě pražské r. 1895
příslušnými činitely (však nikoli zůmyslně, nýbrž jen
pouhou náhodou, z nepředvídaného opomenutí) obrov-
ská zásluha Malátova o znovuvzkříšení české pisně
národní nedošla toho uznání a té pozornosti, jak si
byla zasloužila; snad letošní výstava hořická alespoň
částečně ve věci té něco napraví. Malát vyslavuje (až
na rukopis své první opery „Stáňa“) veskrz věci jen
tištěné a těch je tu slušná řada; nejvělší radost máme
ale z těch edicí, jež věnovány jsou písni národní; jsou
tu vyloženy: „Zpěvy lidu českého“ (a sice všechny
úpravy pro sbor mužský, smíšený a ženský, jakož
pro smyčcový orkestr), „Vzpomínky na Prahu I. a II.
(pro klavír i pro orkestr), „Perly českého zpěvu národ-
ního“, „Kvítí z luhů českých“ (pro klavír i pro orkestr)
Malát
Rublič
Malátův
Stáňa
Hořicko
Praha
15
article
„Zlatá pokladnice“, „Hůže stolistá“, „Slovanská lípa“
„Vinek z národ. písní“ ald. a zvláště monumentáln
„Český národní poklad“, úplná to sbírka ná-
rodních písní pro sólový hlas s průvodem piana. Kdyby
byl Malát nic jiného nenapsal a nevydal než jen tento
„Poklad“, veliký pomník by si byl v srdcích všeh
lidu českého postavil; Malátovi se podařilo, písničky
i ty nejprostší obléci do lak půvabného roucha a obe-
stříti je takým kouzlem, že krásám jejich při přednesu
jen poněkud správném nedovede odolati nikdo! Malá
plně si zaslouží, aby i ve výstavních těchto črtách
bylo naň vzpomenuto a aby jeho význam byl vy
zvednut do těch výší, kam patří; skromně tyto řádečky
buďte jen nepatrným upozorněním na jeho kollekci
Spiritismus má — patří, jak známo, laké do oblast
hořické výstavy, jsa na českém severovýchodě „doma“
— na výstavě v Hořicích dosti značnou koliekci (v
školní budově) příslušné „odborné“ literatury; ale
čeští spíritisté pořádati budou na výstavě hořické
sjezd svůj a sice dne 5. září t. r.; v tento den chtěj
si všichni pohleděti tváří v tvář a širší české veřejnosti
ukázati, seč jsou a kam cílí. Sejdou se tu čeští spiri-
tisté nejen z Čech, ale i z Moravy, z Uher, ba i z Ru-
ska a nelze upříti, že sjezd tento pro svou appartnos
a naprostou neobvyklost bude asi jedním z nejzajíma-
vějších sjezdů, na něž výstava hořická jest tak bohata
Bližší zprávy na požádání podá „Spiritistická knihov-
na“ t. č. Hořice, na výstavě.
Vinek
Malát
Hořice
Čechy
Morava
Uhry
Český národní poklad
16
article
Dne 24. srpna t. r. navštívil výstavu hořickou
jako zástupce ministerstva kultu a vyučování pan
Rudolí z Erhardtů, minist, koncipistu. Pro
vázen architektem prof. Weinzeltlem prohlédl si vý-
stavu celou, ale zvláštním jeho posláním b lo seznati
vliv, jejž osvědčili c. k. odborná škola sochařskáa
kamennická na obeslání a členově této školy na zří-
zení výslavy vůbec. Celý tento vliv označil jako
imponující Seznal prý, že výstava odborné školy
jest zde taková, jako snad dosud nikde žádná škola
nebyla zastoupena; dále pak prohlásil za zvláště
zajímavé, jak velkým počtem a jak dokonalými díly
zastoupení jsou jako vystavovatelé absolventi od-
borné školy a to nejen umělci, ale i živnostníci od
boru sochařsko kamennického. Konečně prohlásil, že
seznal, že členové sboru učitelského odborné školy
při uspořádání výslavy měli účastenství nad jiné
vážné a že moderní, elezantní vzezření hudov vý-
stavních zajisté bude míti vlív na budoucí vkus při
úpravě města samého. Vídeňský expert vyslovil se
velmi pochvalně prof. Weinzettlovi o jeho návrhu
k výstavě hořické a jeho plánu k jejímu založení.
v čemž vlastně spočívá celá obecně imponující lad-
nosť výstavy.
Rudolit
Erhardt
profesor
Weinzeltl
Weinzettl
17
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Čecho-německá provincie hotová. Stálo-
právní akt tento, důležitosti veliké, vykonal bez
dlouhých okolků, krátce a dobře liberecký
orgán páně Pradův. Oznámil prostě panu dru.
Körbrovi, že čechoněmecká říšská bezprostřední
provincie je hotové faktum, na němž nedá se
pranic měniti a kterou vídeňská vláda musí
uznati, nechce-li se pustiti s nacionálními Němci
v Čechách v nejkrutější boj. Němci v Čechách
chtějí býti svoji a nemají nejmenší chuti, dáti
si vnucovati cizou řeč a cizou národnost, jež ne-
návidí. Chce-li míti vláda Körbrova dobré shody
s Němci v Čechách, nestačí bezvýznamné koke-
tování s nimi, nýbrž skutkem musí dokázati, že
s osvobozením Čechoněmců myslí to do opravdy.
Pradův
Němec
Körbrův
Čecho
Čechy
18
article
Především musí čeští úřadníci ven z německého
území. Čechové, kteří tam zůstati chlějí, musí
se podrobiti přikazům německé správy, jež ven-
koncem musí býti německá. Aby ale nalezlose
s dostatek německých úřadníků pro všechny
obory, bude nutno pátrati po nich ve všech ostat-
ních zemí s vyzváním, aby domů se vrátili a pů-
sobili ve své otěině. Bude třeba při této příle-
žitosti je poučiti, jak asi pochodí, změní li své
místo působení, neb že německých úřadníků
v Čechách je málo, o tom zbytečno by bylo
šířiti slov. V německých krajích je prý tolik
úřadníků českých, že se tím pro Němce uprázdní
nespočetná řada míst a rychlý postup, že budou
míti zaručený. Výborně! Jenom že tak daleko
ještě nejsme. Především platí dosud zákon, že
každý úřadník v Čechách musí býti znalým obou
jazyků zemských a potom zde máme společný
úřadnický status. Do toho ovšem zasáhla již
smělá ruka Körbrova nejsmělejším způsobem,
však tím není ještě řečeno, že český úřadník má
býti z pravidelného postupu vyloučen. Němec že
má právo v Čechách postupovati v celé zemi, Čech
ale jenom v kraji českém. O to se již posta-
ráme, aby do nebe nemohly růsti německé duby
Čecho
Němec
Körbrův
Čechy
19
article
V poslední době si sice osvojují Němci též slo-
vanskou lípu, jakkoli by za svůj posvátný ná-
rodní strom měli prohlásiti buk, jemuž tak
výtečně daří se na nejněmečtější pídi země —
v ryze německém Sachsenwaldu, v témž, v němž
tak zběsilo řádili křesťanští divoši Karla Velikého
mezi Polabskými Slovany. Od té doby, co Uhři
činí Vídni obtíže, jsou páni Němci jako by je
na nože bral, i ta ve věcech národních vždy
jakž takž střízlivá »Zeit« nejen že se o nás
v poslední době sprostě otírá, ona postavila se
do řady sprostých agitatorů proti nám. Však
i při tom nemohla jinak, než chválu vzdáti naší
neohroženosti v boji za statky národní a naší
obětavosti. Bohatí Němci — tak aspoň tam sobě
přezdívají — mají prý mnohem menší obnosy
k disposici na národní účele než — bramboroví
Čechové. U nás prý je všechno ve službách
myšlenky národní a tím dá se vysvětliti, proč
také všude vítězíme. Ostatně prý vlád
nám pomahá počešťovati s tako-
vou horlivostí, že bychom ji měli býti docela
jinak vděčni, než jak jsme jí ve skutečnosti.
Němec
Veliký
Uher
Čecho
Vídeň
20
article
Kdo opovažuje se tvrditi, že vláda pomahá nám
v postupu národním, dokazuje buď, že to igno-
rant, nebo lhář, jenž přes pravdu klopýtá
přece se opovažuje nestydatě tvrditi opak jejl.
Ta vláda že nám pomahá, jež českým úřadní
kům na prospěch Němeů v postupu překáží,
jež úřadníky, kteří mají odvahu jednati po právu
a spravedlnosti a ne na komando německé,
z trestu z dosavadních míst, kde působili, pře-
sazuje na místa jiná, vláda, která odepírá ná-
rodu našemu, čemu se dávno těší trosky jiných
národův, daleko ne tak významných a důleži-
tých v této říši, vláda, v niž zasedá vedle osmi
Němeů jeden Slovan? — Jak srovnává se
s touto lží německá zpupnost, která, aniž by
se kde plala, zřizuje v Rakousku nové státo-
právní individuality a z našeho českého majetku
vyrvati chce kusy, aby se jimi národně obo-
hatila. Národní zpupnost na jedné, pokrytecký
nářek na druhé tváři, celkem ale odporná,
hnusná mizernost.
Rakousko
21
article
— Všeobecný německý Schulverein opě
vyslal své bubenníky do světa, aby svolával
p. t. publikum k německo-nacionálnímu krámu,
kde právě tak, jako činili své doby vyslane
z Říma, prodávají dnes vyslanci myšlenky vše-
německé za dobré peníze odpustky, po jejichž
průkazu Wölan odpouští svým věrným všechny
vědomé i nevědomé hříchy na Němectvu spá
chané. Kdo je dobrým a skutečným Němcem, na
jisto se dostaví, vždyť to skandál, že Všeobecný
německý Schulverein má jen 80.000 —90.000
marek příjmů ročně. Což to je, uváží-li se, že
nemá více členů než 1/1s procenta obyvatelstva
německé říše a že jsou v Německu lidé, kteři
dokazují, že hříšně vyhozené jsou peníze, jež
zasllají se z Němec do zrovna tak ně-
meckého Rakouska na vydržován
německých škol. — Proto vzhůru všickni
Némci, neboť vězte, že Všeobecný německý
Schulverein, který počal svou činnost tím, že
podporoval německou školu v Caříhradě a
v Brusse, je dnes »mravní reservn
armádou bojujícího Němectva v ra-
kouské dvoumonarchii!« Upřímné do-
znání, právě jako to, že Všeobecný německý
Schulverein o to se postarati musí, aby zdesa
teronásobil své příjmy, neboť jenom tak prý bude
strádajícím spolubratřím německým, bojujíeími s in-
feriorními plemeny za věc Němectva, tedy za věc
pokroku, kultury a svobody výdatně pomoženo
Však i v jiném ohledu žádá tento Schulverein
pomoc. Do rozpočtu německé říše
zařaděna suma 400.000 marek na
podporu německých škol v cizině.
Němec
Řím
Německo
Rakousko
22
article
Rakousko-Uhersko prý se dosud za cizinuv
tomto smyslu nepokládalo, nýbrž za něme-
ckou monarchii a proto prý se z peněz
těch na školství německé v této říši pranie ne-
obětovalo. Byla prý to pošetilost a proto má
býti učiněn nyní krok, aby tato
subvence byla náležitě zvětšena
a bylo jí užito tam, kde jí nej-
více zapotřebí a kde své blaho-
dárné účinky jeviti bude přimo a
bezprostředně a s největším užit-
kem pro německý celek. Jiný mi
slovy: germanisace slovanských
krajů v těto monarchii, poněmčo-
vání nás Čechů a ostatních Slo-
vanů má se nyní díti z pokladny
německé říše. Stane-li se tak, uvidíme,
jak Rakousko hájiti bude ne snad právo svých
národů, neboť nelze přece očekávati ničeho od
toho, kdo tato práva sám porušuje, nýbrž svou
státní čest a své renommé před světem. Dove-
de-li se opřit neslýchané urážce a zapovědíti
si podpory na účely, o něž pečovati jest ka-
ždého spořádaného státu vlastním úkolem a ke
kteréžto povinnosti se hrdý, svého poslánísi
vědomý stát nikým pobízeli nedá.
Čecho
Dov
jítli
Rakousko
Uhersko
23
article
— Z výroční zprávy „Böhmerwaldbundu“,
vydané u příležitosti valné schůze, jež se ko-
nala v H. Plané minulé neděle za přítomnosti
všech vůdců germanisační činnosti na jazykovém
rozhraní jižních Čech, poslanců Nietsche, Schrei-
nera, Grössla, Bendla, Vollgrubera, Weisse, dále
bar. Doblhofa, Herbsta a prof. Röhlinga, možno
poučiti se především o rozsáhlosti poněmčovací
práce Taschkova bundu. Není páky, aby ne-
byla nasazena, není oboru politické, hospodář-
ské, kulturní činnosti, aby v něm pracováno ne-
bylo, není prostředku velkého dosahu, není po-
můcky i nejdrobnějšího významu, aby jí nebylo
chopeno za jediným účelem této organisace, za-
ložené a vedené pověstným budějovickým reno-
gátem ku posunutí jazykového pomezí sem dál.
do vnitř země. Sleduje-li oko jenom tučně vyra-
žená místa výroční zprávy, ovšem velmi opatrně
sestavené, pracuje Bund především podporami
německých škol obzvláště v obcích smíšených
při školních slavnostech, na penězích, na šatstvu.
knihovnami, jichž se dostalo více než 80 ško-
lám obecním, stipendiemi, jimiž obmyšleno 78
žáků středních škol v Budějovicích, v Prachati-
cích, Krumlově, Stříbře, Linci, Praze, Vídní atd.
Bund podporuje, t. j. platí náklady na žactvo
měšťanských škol německých, jež by zůstaly
jinak prázdny, školné za chovance ústavů pro
hluchoněmé, podporuje pokračovací školy ve
všech městech svého obvodu, vysílá žáky do od-
borných řemeslných škol ve Vídni, Brně, ano
na krejčovské akademie v Drážďanech a Mni
chově. Vedle školních, udržuje 180 lidových
knihoven, pořádá přednášky, rozdává cestovní
stipendia, ale hlavní a největší položku jeho vý-
daje tvoří obnosy, věnované podpoře zemědělství.
Nietsche
Grössl
Bendl
Vollgruber
Weiss
Doblhof
Herbst
profesor
Röhling
Taschkův
H . Planá
Čechy
Budějovice
Prachat
Krumlov
Praha
Vídeň
Brno
Drážďany
krejčovský akademie
Schreiner
24
article
Pořádány výstavy ovoenické, sazenic a štěpů
rozděleno bylo nepřehledné řadě obeí, zaklá-
dáno stromořadí, zalesňovány stráně, podporo-
váno dobytkářství, k němuž vymožen zvláštní
inspektor na zemědělské radě, jako zemi pla-
cený funkcionář Bundu. Výstavy užitkového do-
bytka, luční běhy, mlékařské školy, včelařství,
rybářství, raiffeisenky, dary hospodářského ná-
řadí, podpory pohořelých, pohromami na úrodě
stižených, podporami jednotlivců z nejrůzněj
ších příčin pestří se citovaná jednací zpráva
Kde jaký německý spolek se na Bund obrátí,
obdrží podporu, spolky veteránské, hasičské,
rybářské, buršácké, ochotnické, živnostenské,
sděluje se dokonce, kde se dostalo podpory
členům Bundu při slavnostech nacionálních,
podporování nezaměstnanei, uěňové, mladým
mistrům zřizovány dílny, podpor dostalo se
mimo to 442 tkalcovským rodinám německým
a takovým, kteréž za takovou podporu něme-
ckými chtějí býti. Bund zmocnil se a využit-
koval cizinectví, financovány hořické hry pa-
šijové, vydána celá turistická literatura, zakou-
peny a na vhodných místech postaveny stereo
skopy. Jen chvatem vypočítáno, co při povrchním
přeletu 14stránkové zprávy výroční zachyceno.
Ke každému z těchto vyjmenovaných odvětví.
podniků podpor připojen několikařádkový seznam
obcí, jimž se podpor dostalo a když pátráme
po výdajích Bundu, sdělí výkaz účelní, že to
vše pořízeno — 34.244 K. Nemožnost tato- bije
Bunda
25
article
přímo do očí i jest na jevě, že v Bundu jes
dvojité účtů vedení a že k výkonu tak náklad-
ného kupování duší v českém Pošumaví plynou
z ciziny obnosy daleko značnější, 17.000 zl.
jest na tento úkol pravý pakatel, jinak by mu-
sil býti průměr rozdaných podpor přímo směšně
maličký. Jednatelská zpráva sice zmiňuje se
tom, že se Bundu dostalo podpor od Všeobec-
ného německého Schnivereinu v Berlíně a jeho
zemských svazů v Badenu, Bavořích, Sasku,
Virtembersku a Švýearech, místních skupin této
všeněmecké organisace v Elberfeldu, Borně,
Bromberce, Hirsehbergu, Wurzenu, Markneukir-
chenu, Oldenburgu, Budyšíně, Plavnu, Dobelnu,
Marburku, Norimberku. Jenom když se připustí,
že tyto zemské svazy říšskoněmeckého Schul-
vereinu a jeho skupiny vzaly na sebe všechen
náklad škol se týkající, lze si vysvětliti, že by
se dalo poříditi za vykázaný výdaj vše ostatní.
Bunda
Bromberka
Hirsehberg
Wurzen
Oldenburg
Marburk
Berlín
Baden
Bavory
Sasko
Virtembersko
Švýeary
Elberfeld
Borna
Markneukir
Budyšín
Plavno
Dobeln
Norimberk
26
article
Kolik peněz z Německa přišlo, ze zpráv pro ve-
řejnost určených nevysvítá. Mezi uvedenými
dobrodinci Bundu jmenovitě obzvláštní dík skládá
se jeho královské výsosti knížeti
Leopoldu z Hohenzollern- Siegma-
ningen. Avšak i to jest dosti pozoruhodno,
že se ve zprávách těch již bez ostychu přio
znává, že Böhmerwalbund jest vydržován z řís-
ských marek, čímž doznána existence ha-
katy také pro Rakousko! Tak zvané
obranné jednoty německé v Čechách nejsou ni-
čím jiným leč jejím orgánem.
— Ku příštím doplňovacím volbám v Praze.
Výbor Novoměstského občanského
klubu v Praze, porokovav ve schůzi své
dne 24. t. m. konané, o blížících se doplňovacích
volbách do sboru obecních starších král. hlav.
města Prahy, vybizí důtklivě všechny
pp. voliče, aby dlužné daně, jakého-
koliv druhu za minulý rok co nej
dříve zapravili a tak právo volební si
zachovali. Současně se upozorňuje, že dlužno
každou, během roku nastalou změnu bydliště
oznámiti bernímu úřadu, jelikož v případě jina-
kém selkává se doručování volebních legitimací
s obtížemi.
Bunda
Leopold
Německo
Rakousko
Čechy
Praha
HohenzollernSiegma
novoměstský občanský klub
27
article
— Šedesáté narozeniny professora Aug
Sedláčka připadají na dnešní den. Zvučné
jméno tohoto historika našeho, vedle něhož
ozve se hned jméno největšího jeho díla, mo-
numentálních »Hradů, zámků a tvrzí
království českéhos, zajisté způsobí
že gratulantů v duchu i písmě bude k dnešní
oslavě šedesátin Sedláčkových do nečítaných
tisíců v intelligenci české, jejíž velice početnou
čásť Sedláček jako učitel vychoval. Školní rada
Aug. Sedláček, rodák mladovožický, zahájil svou
učitelskou působnost na gymnasiu v Litomyšli,
později dostal se do Rychnova a od roku 1875
vyučoval po čtvrtstoletí na reálném gymnasiu
v Táboře. Od roku 1881 je konservatorem, od
roku 1882 členem Král. společnosti nauk, o
roku 1891 dopisujícím a od roku 1892 mimo-
řádným členem České Akademie. Nyní žije
v Pisku ve výslužbě, ale v činnosti tím inten-
sivnější, pracujeť na dovršení »Hradů, zámků
a tvrzí království českého«, svého
díla životního, jehož již třináci velikých svazků
jest chloubou naší literatury. Vedle toho vydal
professor Sedláček spisy: »Minulost města Ml.
Aug Sedláček
Sedláčkův
Sedláček
Aug
Král
Litomyšl
Rychnov
Tábor
Pisco
Český akademie
28
article
Vožice«, »Rychnov nad Kněžnou«, »Děje města
Čáslavě«, »Přiběnico«, »Průvodce po Karlštejně«,
»Rozvržení sbírek a berní r. 1615«, »O archivu
olešnickém«, »Průvodce po památných místech
okolí táborského«, napsal historickou čásť ke
Kotyškovu »Úplnému místopisnému slovníku
král. českého«. Také mládež českou potěšil
hojně čtenou »Sbírkou pověstí historických lidu
českého v Čechách, na Moravě i ve Slezsku «;
menších pojednání a článků Sedláčkových v rů-
zných listech odhorných, ve »Světozoru«, »Na-
učném slovniku« Riegrově i Ottově atd. jest
řada předlouhá. Illavním dílem jeho spisova-
telské činnosti zůstane ovšem jeho kolossální
monografie, starým sídlům české šlechty věno-
vaná a osvětlující dějiny české netušenýmí
světly a objevy detailů po stránce kulturní, vo
jenské, právnieko-majetkové, architektonické, pev
nostní, heraldické, genenlogické, topografieké atd
atd. Budiž autoru jeho přáno, aby je nejen do-
vršil, ale ještě po dlouhá léta téšil se dokona-
nému a dostiženému eíli práce celého životal
Přiběnico
Kotyškův
Sedláčkův
Riegrův
Ottův
Vožice
Rychnov nad Kněžná
Čáslava
Karlštejn
Čechy
Morava
Slezsko
Světozor
29
article
— František Ruth mrtev. Divadelní naše
kruhy utrpěly opět bolestnou a citelnou ztrátu
nenadálým úmrtím jednoho ze svých nejčilejších
a nejobětavějších příslušníků. Včera o 1422. ho-
dině odpolední zemřel ve svém bytě v Ječné
ulici v Praze, náhle, raněn byv mrtvici, drama-
tický spisovatel pan František Ruth, spo-
lečník firmy »Ruth a Kavka«. Zvěčnělý, jenž
narodil se dne 1. srpna 1852 v Kosové Hoře
a vystudoval gymnasium v Praze, zaujal mezi
českými průmyslníky přední místo a činným by
také ve správách četných akciových podniků
závod, jehož byl společníkem, těši! se vždy
dobré pověsti. Fr. Ruth činným byl také jako
dramatický spisovatel a napsal 16 dramatických
prací, z nichž doeililo úspěchu zejmena drama
»Písmákova dcera«. Dále napsal veselohru »Se
střonka«, »První klient«, drama »Ideal«, vese
lohru »Sestřenka«, »Bouře v zátiší«, komedii
»Syčáci« atd. O náš divadelní život získal si
zesnulý velkých zásluh svojí činností v Družstvu
Ruth
Kavka
František
Ideal
Bouře
Praha
30
article
Národního divadla a v akci o zřízení druhého
českého divadla v Praze. V Družstvu zasedal
po dlouhá léta ve výboru, v němž byl místo-
předsedou a hlas jeho býval závažným v otáz-
kách zejmena finančních a administrativních
velmi často také i v otázkách uměleckých. -
Když Národní divadlo dostalo se ve správu spo-
lečnosti, řídíl zvěčnělý pokladnu Družstva
zúčastnil se horlivě akce, která vytkla si za
úkol zřízení druhého divadla v Praze a byl též
členem komise při Družstvu za účelem tím zři-
zené. Fr. Ruth byl mužem přívětivé, obětavé
povahy a ve společenském životě našem byl
osobou známou a vítanou. Po delší dobu trpěl
cukrovou úplavicí, jejíž průběh nezdál se však
vzbuzovati okamžitých obav. V poslední době
se však zdravotní jeho stav poněkud zhoršil,
ale Frant. Ruth toho, ač stěžoval si na prudké
bolestí v prsou, nedbal a nepřál si oddechu
zúčastnil se jestě v úterý schůze výboru Spo-
lečnosti pražských sládků (Branický pivovar).
František
Ruth
Praha
národní divadlo
český divadlo v Praga
Společnost pražský sládek
31
article
Jelikož také zjištěno, že choroba ledvinová ne-
očekávaně pokročila, odhodlal se k radě svých
přátel, že příšti soboty odebéře se k léčení de
Karlových Varů a později na delší dobu do
Opatie, ale nenadálá smrt mu v tom zabránila.
Zvěčnělý byl vdovcem a jediná jeho deera pro-
vdána jest za pana Beneše, hoteliéra su saské-
ho dvora« v Praze. Pan Frant. Ruth pohřben
bude v neděli dne 30. srpna o 4. hod. odpol.
z kostela sv. Štěpána na hřbitov olšanský.
— Osobní. President c. k. soudu zemského psn
JUDr. Palla vrátil se z dovolené a ujal se řízení
zemského soudu.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Krejč o v
z Rychnova n. Kn. a pan Stanislav Lízal, berí
adjunkt, slaviti budou sňatek dne 1. září o 11. hod.
dop. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
Úmrtí. Zde zemřela pl. Alžběla Hanilco vá,
roz. Masnerova, po dlouhé a trapné nemoci, ve
čtvrtek dne 27. srpna t r. o 3/46 hod. ranní v 67r.
věku svého. Pohřeb koná se v sobutu dne 29. t. m.
o 2. hod. odpol. z farního chrámu Páně sv. Tomáše
na Menším městě pražském na hřbitov olšanský. —
Dne 26. srpna zemřel známý nádražní restauratér
Antonín Czernotski ve Velkém Oseku
— Ke Kaizlově slavností ve Volyni. Meškaje př
geologickém kongresu ve Vídni zaslal prof. dr. J. N.
Woldřich zdravicí telegram na starostu do Vo-
lyně v den slavnostní z rána.
Beneš
František
Ruth
Štěpán
JUDr
Palla
Krejč
Stanislav
svatý . Ludmila
Král
Masnerův
Tomáš
Czernotski
Kaizlův
profesor
doktor
Woldřich
Karlová Vary
Praha
Olšanský
Rychnov můj
Velký Osek
Volyň
Vídeň
32
article
— Nový příklad národní chahosti. Společenstv
malířů pokojů, znaků a na porcelánu zúčaslnilo s
pracemi žactva svého z odborné školy malfřské vý-
stavy v Brně, uspořádané »rakouským svazem ma-
lířů a lakýrníků« ve Vídni. Dva z výstavujících žáků
odměnění byli cenami a ostatní dostali na památku
diplomy. Diplomy tyto, jakož i přípisy, jsou sepsány
vesměs v jazyku německém, tedy v řeči žactvu ve-
skrze nesrozumitelné. Představenstvo společenstva
malířů, jež zastupuje asi 300 živnostníků českýcha
jenom asi 3 německé, jest proniknuto tak velkou
národní brdostí, že zaslané ceny a diplomy svému
žactvu s největším klidem rozdalo, poněvadž si vy-
dání českých exemplářů nevymfnilo a potom ovšem
také proti dodaným německým listinám neprotestovalo.
— Dary Ústfedni Matici školské. Paní Mila Hyn-
kova z Kyjeva odvedla sbírkou lazeňského »Českého
kroužku« pražského dámského odboru Ústřední Ma-
tici školské ve Františkových Lázních uspořádanou
pod protektorátem p. Zdeňky Páskové. Ke sbírce téta
přispěli dámy a pánové: po 10 K: M. Hynková
z Kyjeva, Hazděka, sládek z Blovic, s chotí, Jana
Zátková, choť poslance a advokáta v Č. Budějovi-
cích, Olga Rychlíková, choť advokáta v Praze, MUD
Komers s chotí, Míla Hynková podruhé, Ladislav
Vonka, továrník z Křince, s chotí Jarmilou, Mari
šl. z Ježků, choť dvorního rady v Kutné Hoře, Ma-
řenka Brenerova z Kulné Hory,. JUDr. Jindřich Rychlik,
advokát z Prahy. Žofie Zavřelová z Prahy, Hynek
Stole s chotí a dcerou z Roudnice, Nejmenovaný;
po 6 K: Mina Klecandova z Prahy. Emil Singer,
obchodník z Příbrami: po 5 korunách: Tere zie
Mil Hyn
Pásek
M Hynková
sládek
Jan zátkový
Rychlíková
Míl Hynková
Vonk
Jarmila
Ježek
Brenerův
JUDr
Rychlik
Zavřelová
Hynek stolit
Singer
Brno
Vídeň
Kyjev
Ma
Františkův lázeň
Hazděk
Blovice
Č . Buděj
Praha
Křinec
Mari
Kutná hoře
Kulný Hora
Roudnice
Příbram
MUD Komers
Min Klecandův
33
article
Týmová, choť inženýra z Prahy, A. Lemáris, i-
spektor ze Surajeva, Mach, tajemník ze Sobotky
po 4 K: Luisa Kalandová, choť ředitele z Pardubie,
M. Petrová, choť správce parních mlýnů v Brněnci;
po 3 K Kohout s chotí; po 2 K Brofll s choti
z Prahy. MUDr. Komers s chotí; ego ; Kohoutová A.
choť knihkupce z Prahy, M. Zavřelová, choť prol.
z Chrudimi, ego M. Vainová z Mělníka, M. Kašpárková,
choť lékaře z Mělníka, M. Iátvánová, choť inženýra
z Přerova, Hela Hlaváčová z Poděbrad, Josefa Poh-
lová, choť ředitele cukrovaru v Libňovsí, Kohout.
knihkupec z Prahy, Jana Zátková a Oiga Rychlíková,
Hedvika Ehrlichová, maj mod. závodu v Praze. Jos.
Panenka z Kolína, Vilma Freitnerová z Brna; po
1 K Zdeňka Pásková z Prahy, Prziborský z Hum-
polce, Mařenka Týnova, dceruška inž. z Prahy. Ma-
dalena Švarcová, obchodnice z Čes. Budějovic, Hedv.
Švarcová z Příbrami, Aug. Braunová, choť advokáta
z Nov. Kdýně, Zd. Braunová. Tresty za německá
slova K 2.40. Večerní společnost u Forstera K 1.09,
inž. Tým z Prahy K 2.10, společnost v hotelu »Lip-
sko« K 220, F. X. Kohout 11 K, za pěkného čápa
a ještě hezčí holčičku 10 hal. Úhrnem vynesla sbírka
215 K.
— Tělocvičný spolek paní a dívek pražských za-
hájí svá pravidelná cvíčení ve střeďu dne 2. z áří
za těchže podmínek a ve stejných dnech jako roku
ninulého. Cvičení konají se v tělocvičně Sokola praž-
ského Sokolská tř. II. v pondělí, ve středu a v pátek
od 5—7 hod. večerní. V první hodině cvičí žákyně.
ve druhé slečny a dívky škole odrostlé. Pro vdané
dámy je vyhraženo zvláštní družstvo v druhé hodině.
Týmová
A Lemáris
Mach
Kalandová
Pardubie
M Petrová
Komers
Kohoutová
M Zavřelová
M Vainová
M Kašpárková
M Iátvánová
Hlaváčová
Josef
Jan zátkový
Oig Rychlíková
Ehrlichová
Freitnerová
Zdeňka páskový
Týnův
Ing
Švarcová
Aug
Braunová
Zdeněk
Kohout
Sokol
Praha
Sobotka
Brněnec
Chrudim
Mělník
Přerov
Poděbrady
Libňovsit
Kolín
Brno
Huma
Ma
Čes . Budějovice
Příbram
Kdýně
Hedv
u Forster
spolek paní a dívka
34
article
Přihlášky nových členů a zákyň možno činiti ve dnech
cvičebních v uvedených hodinách v pisárně Sokola
pražského. Žákyně platí 1 K, členové 2 K měsíčního
příspěvku. Tělocvičný spolek, jakožto jediný samo-
statný spolek tohoto druhu, měl by se těšiti přizni
všech pražských, českých žen, jejichž podporou byl
by vo své práci mravně a finančně posílen, nebeť by
seznal, že porozuměno jeho snahám, směřujícímk
duševnímu zušlechlění a tělesnému sesílení naší žen-
ské mládeže. Spolek s vděčností vílá své příznivee
jako členy zakládajicí, přispívající a členy činné. Člen
zakládající platí 20 K v prvním roce, každým příštím
rokem 8 K, členové přispivající platí 6 K ročního pří-
spěvku. O cvičeních tělocvičných majt dámy na gale-
rii vstup volný.
— Valná hromada Jednoty českoslovanských fe-
ditelů kůrů, kapelníků, varhaníků a majitelů hudeb-
ních škol v Brně, dne 25. t. m. konaná, vyzněla po-
vznášejícím dojmem pro všechny účastníky. Zúčast-
nil se jí též p. posl. Koudela, který přítomné uvilai
jménem Besedy brněnské a jménem české intelli gence
hlavního města markrabství. Přítomni byli též dele-
gáti kollegů polských pp. Flasza z Krakova a Li-
tyníski ze Slanislavova v Haliči, kteří informovali
nás o postupu společných akcí u bratří polských. Ne-
přítomnost omluvili a zdaru přáli i pomoci slíbili pp.
posl. dr. bar. Pražák, dr. Stojan, prof. Jos. Foersteri
množství kollegů ze všech zemí české koruny. Pří-
tomný p. posl. dr. Koudela bedlivě vyslechnuv
podrobnou zprávu jednatele, vřelou řečí povzbuzoval
k další vytrvalé činnosti, tak že spravedlivé zajist
požadavky naše dojdou splnění, k čemuž slíbil pomo
svou i kollegů svých. Za referenty sekcí zvoleni:
pro ředitele kůru a varhaníky kol. Heřman, z
kapelníky kol. Rund a za majitele hud. škol kol
Koudela
doktor
Stojan
profesor
Jos
Heřman
Krakov
Halič
Pražák
Sokol pražský
ne škola v Brno
35
article
Černý Arn. Předsedou zvolen kol. Šubert, prv-
ním místopředsedou kol. Ileřman, druhým místo-
předsedou kol. Kompit Do výboru: Budik, Ru
čka, Hopp, Bušek, Vvmelal, Sychra, Pro-
cházka, Kovanda, Holub, Rund, Filipov-
ský, Kociáa, Malina, Kubíček a Arn. Čer-
ný. Zajímavým a věcným byl referát za hud školství
koli Buška. Majitel „Dalibora“ p. Mojmír Urbánek
bude požádán, aby k řízení listu povolal redakční vý-
bor, který postaral by se, t. j. každý člen ve svém
oboru, aby obsah byl prohlouben, aby byl kribický.
stručný a věcný, aby „Dalibor“ pro členy Jednoty
vydával přílohu hudební za určitý doplatek, kterou
řídili by: církevní hudbu kol. Heřman, světskou kol.
Bušek. Členové budou zvláštními přípisy vyzváni, aby
také všichni orgán náš četli. Dva kollegové z Prahy
a dva z Brna pověřeni úkolem vymoci v denních li-
stech zvláštní týdenní rubriky pro informování širší
veřejnosti o cílech našich. V resoluci přijaté domáhá s
sdružení brzské úpravy poměrů stavu resp. uskuteč-
nění návrhu zákona, aby při obsazování míst učitelo
hudby a zpěvu na stř. školách a paedagogiích při
stejné kvalifikaci měli hudebníci z povolání přednost
a konečně, aby učebná osnova škol varhanických byla
reformována
— Výstavní vlak. Aby se pražským navštěvova-
telům východočeské výstavy v Pardubicích po-
zdější odjezd z Pardubic umožnil, prodlouží priv.
spol. rak.-uh státní dráhy výstavní vlak z Pardubie
v 10 hod. 25 min. večer do Kolína jedoucí v neděl
dne 30. t. m. až do Prahy. Vlak tento odjede dál
z Kolína ve 12 hod. 6 min. v noci, přijede do Prahy
v 1 hod. 45 min, v noci a zastaví na všech stani-
cích mezi Kolínem a Prahou.
Šubert
Ileřman
Kompit
Budik
Hopp
Bušek
Vvmelat
Sychra
Kovanda
Kociá
Malin
Kubíček
Arn
Dalibor
Urbánek
Heřman
Filipov
Praha
Brno
Pardubice
Kolín
36
article
— Ze severní dráhy. Přerušením dopravy mezi
stanicemi Skalicí a Borem c. k. výs. české se-
verní dráhy nastala nutnost všechny zásilky dopra-
vovati oklikou přes Českou Lípu—Benešov — Tannen-
be g; pro zásilky tyto prodlužuje se následkem toho
— s výhradou sohválení vys. c. k. ministerstvem že-
leznic — počínaje dnem 23. srpna 1903 až do o-
volání dodací lhůta při zboží nákladním (živá zvířata
vyjímaje) o 48 hodin a při rychlozboží a živých zví-
řatech o 24 hodin.
— Plakáty české a německé. Píše se nám: Tyto
dni meškal jsem ve stanicí Velký Osek a tu jsem si
všiml, že u vchodu do čekárny III. třídy jsou z každé
strany umístěny německé plakáty a sice v levo stkví
se plakát výstavy v Ústí n. L. a v pravo plakáť pa-
šijových her v Hořicích na Šumavě. Za to po plaká-
tech naších českých výstav v Pardubicích a Hořicie
Skalica
Benešov
Velká Osek
Ústí
Hořice
Šumava
Pardubice
Bor c