ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a3a94770-70d4-11dc-b7cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 187, place 148, org 21, work 2
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
28. srpna 1903.
4 masthead
Císlo 234.
5 article
Eteří hořickou výstavu navštívili neb ještě navštiví. připoulati. Václav Troníček z Král. Vinohradů vysla- vuje zajímavou kollekci plynových vařidel lihových. žehliček lihových, žárové lampy lihové a v Čechách dosud velice málo známý způsob osvětlování „Me- teor“, kterýž jest založen na žárovém světle pomocí benzinových par vyvozovaném; nové toto světlo jest prý lacinější acetylénového a doporučuje se jak ke svícení v domácnostech, dílnách, místnostech roz- lehlých a pod., tak i k topení, hnaní malých motorů a pod. „Benzinové“ toto světlo má ve výstavě stále dost interessujících se pozorovatelů. Frant. Kasl na Vinohradech vystavuje pečlivě provedený model acetylénového apparátu ke hromad- nému osvětlování (tedy model acetylénové plynárny)- má zde také celé menší acetylénové zařízení, lampy a lýry k němu a několik plynových úsporných vařidel Vše jest vkusné, ba elegantní. Frant. Friedl z Prahy vystavil úplně zařízen domácí koupelny v provedení přímo elegantním, a to pro koupel obyčejnou i sprchovou: má zde také malý domácí vodovod, kloset a j. Vše jest účelné a neoby- čejně vkusné. Alois Vích z Hořic vedle četných výrobko nožířských vyložil i několik plynových žehliček. František Krátil z Jablonce n. N. praktické trouby k pečení do železných kamen sporákových.
Troníček Král František Kasl Friedl Vích František krátit Čechy Praha Hořice Jablonec
6 article
Viktor Skalický z Nechanic tabulový úhledný sporák, Václav Novák ze Sobolky patentní kamna železná, k regulování i k ventilování zařízená, jež dle úsudku znalců jsou výborná a všem moderním požadavkům vyhovující; známá Heimova firma vy- stavuje celou řadu železných úsporných kamen vlastní osvědčené soustavy a Ant. Anger ze Slaného oce- lový sporák, jakož i pěknou pražírnu na kávu a stroje pro rychlé praní. Josef Havel z Jičína vedle vlastní exposice puškařské vystavil i prací a ždímací stroje jsou-li jeho vlastním výrobkem, nevím: Známě již a u našich hospodyněk oblíbené přístrojky k tlučení bílkového sněhu vystavuje Václav Kazda z Če- ských Budějovic a VítHybský z Opatovic praktický dřevěnný prací stroj, vlastní soustavy. I pěkné, ba velice vkusně vypravené mlýnkyk mletí kávy vystavují Otomar Vodvářka ve Vídni a Josef Novopacký z Nechanic. Patentní pivní tlakostroje vystavil František Taust z Mnichova Hradiště a Josef Schrol z Nového Bydžova, který tu má také praktický stro k vypařování rour pivních tlakostrojů a jiné výrobky kovové pro kuchyň.
Skalický Novák Heimův Havel Kazda VítHybský Vodvářka Josef novopacký Taust Schrol Nechanice Jičín ský Budějovice Opatovice Vídeň Mnichov Nový Bydžov
7 article
Nejzajímavější jest ale v tomto oddělení skupina šicích strojů, nejen četně obeslaná, ale význačná skvostnými a dokonalými výrobky. Tak český závod Bratří Šulců z Liberce vystavuje ze svých vlast- ních dílen rofační šicí stroje pro krejčí, cylindrové stroje pro obuvníky, kruhové stroje šicí, stroje pro dítky, stroje pro umělé vyšívání atd.; česká tato firma, pracující uprostřed vlnobití fanatických německých Liberečanů, má na hořické výstavě exempláře strojů šicích, jež jak svou výkonností, tak i vkusným pro- vedením a lácí doporučují se co nejvíce a neváháme mechanický závod bratří Sulců doporučiti co nejvice a to pro jeho českost a pro výbornost praci tam vy- robených. Některé z exponovaných strojů našly již kupee Jan Burian z Dobrušky vystavuje známě a osvědčené Důrkoppovy speciální šicí stroje pro obuv- níky, pro krejčí, švadleny a stroje k umělému vyšívání a J. Pastorek z Hořic šicí stroje Singrovy a o firmy Frister a Rossmann. Velkou a zajímavou sbírku všelikých moderních strojů šicích, z nichž někter jsou na výstavě poháněny v pohyb elektřinou, vysta- vuje jičínský sklad světové firmy Singer Comp.o jsou tu stroje na umělé vyšívání, stroje pro obuvníky, řemenáře, kloboučníky a kožešníky, stroje k obšívání direk, na stehy řetízkové a j. v., vše ve známém doko- nalém provedení.
Šulc Burian J Pastorek Singrův Rossmann Liberec Dobruška Hořice Frister Singer
8 article
Toto křídlo průmyslového paláce má také své strojové zvláštnůstky a upozorňuji jen na model parí turbiny, provedený továrním dělníkem Josefem Kubským ze Dvora Králové, na pěkný model par- ního stroje, jejž vystavuje Josef Novopacký z Nechanic; i model celého zařízení parní píly, jejž provedl a vystavuje stárek Václav Zámečník, zasluhuje plného a pozorného povšímnutí- A rozsáhlou výstavkou akciové společnosti Alfa- Separator, jejíž pražská filiálka výstavu obeslaln. tento stručný přehled končíme; vedle celé spousty různých drobnějších přístrojů, pro mlékařství důleži- tých vynikají zde dvě strojové máselnice i s chladiči a sice t. zv. „holštýnská“ a „Viktoria“. Také patentní dopravní nádoby na mléko nechť neujdou pozornosti našich hospodářů, zužitkováním mléka se zabývají- cích.
Josef kubský Josef novopacký Zámečník Viktoria Dvůr Králové Nechanice AlfaMonitor
10 article
Tkalcovství jest industrie, jež se v oblasti hořicke výstavy, tedy na českém severovýchodě provádí v nej- větší míře nejen po továrnicku, jež ale také dosud je tu průmyslem domácím, přecházejícím z otců na syny Průmysl ten má na českém severovýchodě několik důležitých a význačných středisek, jako Hořice, Dvůr Králové, Liberec, Rychnov a j. v. a z lěch výstavu naši obeslaly závody z Hořic, ze Dvora Králové,z Lomnice n. Pop., z Bělohradu, z Jilemnice, ze Slare Paky, z Tiefenbachu, z Humpolce, ze Solnice, z Li- berce, z Georgswaldu, z Vamberka, z Dobrušky, z H. Štěpánic, ze Studence, z Tannwaldu, z Rumburku aj. Výstavka textilnická jest tak bohatá, že musila býti umistěna do samostatného, rozlehlého a pro- sterného pavillonu, jehož slavba zcela odborně a r- zovitě napodobuje moderní továrnu jen přízemní, se světlem horním. Jest tedy i pavillon sám výstav ním předmětem a umístěn jest na jednom z nejhezčích míst výstaviště.
Pop Hořice Dvůr Králové Liberec Rychnov Bělohrad Jilemnice Slare Paka Tiefenbach Humpolec Vamberk Dobruška Studenec Tannwald Rumburk
11 article
Exposice textilnická jest v pavillonu svém uspo- řádána přímo vzorně a sotva asi některá z jiných vý- stav dosavadních, v českých krajích pořádaných, mohla pochlubiti se jí podobnou, tak rozsáhlou a tak bo- hatou. Při vchodu počínaje vyplňují celý hlavní přední trakt různé výrobky tkalcovské, kdežio v zadním traktu umístěny jsou modely strojů tkalcovských, součástky takových strojů samých, pomůcky v textilnictví uží- vaně, řada moderních strojů, jež vždy odpoledne jsou v plné činnosti (pohon elektrický), výrobky provaz- nické, železářské, plány tkalcoven a mnoho jiného. Z firem hořických vyslavuje Em. Feuerstein Comp. různé vzorkované i hladké tkaniny, jako ručníky, šátky, stolní prádlo a pod., Bratří Gold- šmídové prádlo stolní, vlněné i bavlněné látky ba- revné i hladké, tkaniny hedvábné a j., Goldšmída spol. režné i bílé, jakož i pestrobarevné bavlněné látky moderních vzorků a Hirscha synové velkou kollekci přerůzných látek bavlněných. Mnohý z občan- stva hořického teprve zde na výstavě zvěděl a očitě o tom se přesvědčil, jak pěkné tkaniny v hořických to- várnách se robí a mnohá dáma s podivem shledala se tu s látkami, jež jako výrobek cizí kupovávala.
Feuerstein Gold Goldšmíd
12 article
Josef Müller exponuje vzornou sbírkou svých ex- portních pokrývek kalmukových, jakož i jiných bílých, režných i barevných látek bavlněných a Leopold Tů- ma přebarvené látky, juty a pod. — Z firem mimo- hořických vystavují známé a hledané (protože výborné) své výrobky následující: Vincenc Balcar v Novém Městě n. M. (kanafasy), Antonín Bauer ve Dvoře Králové (moderní tisknuté látky, pěkných vzerů), Dla- bolaspol. v Chvalkovicích (chiffony, prádly, plátna a j), Ladislav Cerman v Lomnici n. P. (rukodílné zefíry, grisety a pod). Zdeněk Flum v Bělohradě světoznámé vzorné zboží lněné), J. J. Hák v Sludenci (rukodilné tkaniny lněné), Otakar Horáček Gšotiše, kanafasy, plátna atd.), Karel Kocián v Humpolci (soukenné vlněné látky všeho druhu), Fr. Sehnal v Lomnici n. P. (sukně, zástěry atd.), spolek „S v or- nost“ v Hor, Štěpánicích (rukodílné lněné bílé barevné zboží s velkanými ozdobami ornamentál- ními i fugurálními), bratří Vocelkové z Českého
Müller Leopold T Balcar Bauer Cerman Flo Hák Horáček Kocián Sehnal Štěpánik Vocelka Nový město Dvůr Králové Chvalkovice Lomnice Bělohrad Sludenec Humpolec Francie Dl spolek „ S v or
13 article
Krumlova hladká sukna všech barev), Frant. Ze- linka z Lomnice n. Pop. (zefíry, barchety, kanafasy crisety a j v.) a Jos. Štěpánský z Úpice (ubrusy jině stolní prádlo) Česká národní píseň na hořické výstavě zastou- pena a předváděna jest dost intensivně; nemnám tu na mysli ani společné pění národních písní při hro- madných výpravách školních dětí, ani provádění růz- ných směsí z národních písní našich výbornou vý- stavní kapelou, nýbrž skulečnou výstavku lěchto perel české národní poesje lidové. A zásluhu, že i česká píseň národní na hořické výstavě nejen důstojně, ale i odborně nejlépe jest zastoupena, má neunavný její pěstitel, nejvěrnější přítel a obroditel, skladatel
František Pop Krumlov Jos Úpice
14 article
Jan Malát; ve školní budově a sice v oddělení zumění jest nevelká síň, jejiz jedna polovina vy plněna jest třemi exposicemi rodáků z Hořicka, hudbou se zabývajících a sice Jana Maláta, Aloisa L. Vy- metala a Al. Rubliče. Kollekce Malátova imponuje nejen svou Úctyhodnou počelností, ale i jádrem svého obsahu a jest neobyčejně zajímavo, že převážná část skladalelské činnosti Jana Maláta věnována jest obrození, zušlechtění a popularisování naší písně ná- rodní; Jan Malát jako upravovatel našich perliček poesie lidové jest v ohledu lom veličinou naprosto uznanou, leč veřejnost širší pro neobyčejnou skrom- nosl Malátovu není o télo jeho v pravdě mravenčí činnosti informována dost určitě a po zásluze podroh- ně. Bohužel, že o Národopisné výstavě pražské r. 1895 příslušnými činitely (však nikoli zůmyslně, nýbrž jen pouhou náhodou, z nepředvídaného opomenutí) obrov- ská zásluha Malátova o znovuvzkříšení české pisně národní nedošla toho uznání a té pozornosti, jak si byla zasloužila; snad letošní výstava hořická alespoň částečně ve věci té něco napraví. Malát vyslavuje (až na rukopis své první opery „Stáňa“) veskrz věci jen tištěné a těch je tu slušná řada; nejvělší radost máme ale z těch edicí, jež věnovány jsou písni národní; jsou tu vyloženy: „Zpěvy lidu českého“ (a sice všechny úpravy pro sbor mužský, smíšený a ženský, jakož pro smyčcový orkestr), „Vzpomínky na Prahu I. a II. (pro klavír i pro orkestr), „Perly českého zpěvu národ- ního“, „Kvítí z luhů českých“ (pro klavír i pro orkestr)
Malát Rublič Malátův Stáňa Hořicko Praha
15 article
„Zlatá pokladnice“, „Hůže stolistá“, „Slovanská lípa“ „Vinek z národ. písní“ ald. a zvláště monumentáln „Český národní poklad“, úplná to sbírka ná- rodních písní pro sólový hlas s průvodem piana. Kdyby byl Malát nic jiného nenapsal a nevydal než jen tento „Poklad“, veliký pomník by si byl v srdcích všeh lidu českého postavil; Malátovi se podařilo, písničky i ty nejprostší obléci do lak půvabného roucha a obe- stříti je takým kouzlem, že krásám jejich při přednesu jen poněkud správném nedovede odolati nikdo! Malá plně si zaslouží, aby i ve výstavních těchto črtách bylo naň vzpomenuto a aby jeho význam byl vy zvednut do těch výší, kam patří; skromně tyto řádečky buďte jen nepatrným upozorněním na jeho kollekci Spiritismus má — patří, jak známo, laké do oblast hořické výstavy, jsa na českém severovýchodě „doma“ — na výstavě v Hořicích dosti značnou koliekci (v školní budově) příslušné „odborné“ literatury; ale čeští spíritisté pořádati budou na výstavě hořické sjezd svůj a sice dne 5. září t. r.; v tento den chtěj si všichni pohleděti tváří v tvář a širší české veřejnosti ukázati, seč jsou a kam cílí. Sejdou se tu čeští spiri- tisté nejen z Čech, ale i z Moravy, z Uher, ba i z Ru- ska a nelze upříti, že sjezd tento pro svou appartnos a naprostou neobvyklost bude asi jedním z nejzajíma- vějších sjezdů, na něž výstava hořická jest tak bohata Bližší zprávy na požádání podá „Spiritistická knihov- na“ t. č. Hořice, na výstavě.
Vinek Malát Hořice Čechy Morava Uhry Český národní poklad
16 article
Dne 24. srpna t. r. navštívil výstavu hořickou jako zástupce ministerstva kultu a vyučování pan Rudolí z Erhardtů, minist, koncipistu. Pro vázen architektem prof. Weinzeltlem prohlédl si vý- stavu celou, ale zvláštním jeho posláním b lo seznati vliv, jejž osvědčili c. k. odborná škola sochařskáa kamennická na obeslání a členově této školy na zří- zení výslavy vůbec. Celý tento vliv označil jako imponující Seznal prý, že výstava odborné školy jest zde taková, jako snad dosud nikde žádná škola nebyla zastoupena; dále pak prohlásil za zvláště zajímavé, jak velkým počtem a jak dokonalými díly zastoupení jsou jako vystavovatelé absolventi od- borné školy a to nejen umělci, ale i živnostníci od boru sochařsko kamennického. Konečně prohlásil, že seznal, že členové sboru učitelského odborné školy při uspořádání výslavy měli účastenství nad jiné vážné a že moderní, elezantní vzezření hudov vý- stavních zajisté bude míti vlív na budoucí vkus při úpravě města samého. Vídeňský expert vyslovil se velmi pochvalně prof. Weinzettlovi o jeho návrhu k výstavě hořické a jeho plánu k jejímu založení. v čemž vlastně spočívá celá obecně imponující lad- nosť výstavy.
Rudolit Erhardt profesor Weinzeltl Weinzettl
17 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Čecho-německá provincie hotová. Stálo- právní akt tento, důležitosti veliké, vykonal bez dlouhých okolků, krátce a dobře liberecký orgán páně Pradův. Oznámil prostě panu dru. Körbrovi, že čechoněmecká říšská bezprostřední provincie je hotové faktum, na němž nedá se pranic měniti a kterou vídeňská vláda musí uznati, nechce-li se pustiti s nacionálními Němci v Čechách v nejkrutější boj. Němci v Čechách chtějí býti svoji a nemají nejmenší chuti, dáti si vnucovati cizou řeč a cizou národnost, jež ne- návidí. Chce-li míti vláda Körbrova dobré shody s Němci v Čechách, nestačí bezvýznamné koke- tování s nimi, nýbrž skutkem musí dokázati, že s osvobozením Čechoněmců myslí to do opravdy.
Pradův Němec Körbrův Čecho Čechy
18 article
Především musí čeští úřadníci ven z německého území. Čechové, kteří tam zůstati chlějí, musí se podrobiti přikazům německé správy, jež ven- koncem musí býti německá. Aby ale nalezlose s dostatek německých úřadníků pro všechny obory, bude nutno pátrati po nich ve všech ostat- ních zemí s vyzváním, aby domů se vrátili a pů- sobili ve své otěině. Bude třeba při této příle- žitosti je poučiti, jak asi pochodí, změní li své místo působení, neb že německých úřadníků v Čechách je málo, o tom zbytečno by bylo šířiti slov. V německých krajích je prý tolik úřadníků českých, že se tím pro Němce uprázdní nespočetná řada míst a rychlý postup, že budou míti zaručený. Výborně! Jenom že tak daleko ještě nejsme. Především platí dosud zákon, že každý úřadník v Čechách musí býti znalým obou jazyků zemských a potom zde máme společný úřadnický status. Do toho ovšem zasáhla již smělá ruka Körbrova nejsmělejším způsobem, však tím není ještě řečeno, že český úřadník má býti z pravidelného postupu vyloučen. Němec že má právo v Čechách postupovati v celé zemi, Čech ale jenom v kraji českém. O to se již posta- ráme, aby do nebe nemohly růsti německé duby
Čecho Němec Körbrův Čechy
19 article
V poslední době si sice osvojují Němci též slo- vanskou lípu, jakkoli by za svůj posvátný ná- rodní strom měli prohlásiti buk, jemuž tak výtečně daří se na nejněmečtější pídi země — v ryze německém Sachsenwaldu, v témž, v němž tak zběsilo řádili křesťanští divoši Karla Velikého mezi Polabskými Slovany. Od té doby, co Uhři činí Vídni obtíže, jsou páni Němci jako by je na nože bral, i ta ve věcech národních vždy jakž takž střízlivá »Zeit« nejen že se o nás v poslední době sprostě otírá, ona postavila se do řady sprostých agitatorů proti nám. Však i při tom nemohla jinak, než chválu vzdáti naší neohroženosti v boji za statky národní a naší obětavosti. Bohatí Němci — tak aspoň tam sobě přezdívají — mají prý mnohem menší obnosy k disposici na národní účele než — bramboroví Čechové. U nás prý je všechno ve službách myšlenky národní a tím dá se vysvětliti, proč také všude vítězíme. Ostatně prý vlád nám pomahá počešťovati s tako- vou horlivostí, že bychom ji měli býti docela jinak vděčni, než jak jsme jí ve skutečnosti.
Němec Veliký Uher Čecho Vídeň
20 article
Kdo opovažuje se tvrditi, že vláda pomahá nám v postupu národním, dokazuje buď, že to igno- rant, nebo lhář, jenž přes pravdu klopýtá přece se opovažuje nestydatě tvrditi opak jejl. Ta vláda že nám pomahá, jež českým úřadní kům na prospěch Němeů v postupu překáží, jež úřadníky, kteří mají odvahu jednati po právu a spravedlnosti a ne na komando německé, z trestu z dosavadních míst, kde působili, pře- sazuje na místa jiná, vláda, která odepírá ná- rodu našemu, čemu se dávno těší trosky jiných národův, daleko ne tak významných a důleži- tých v této říši, vláda, v niž zasedá vedle osmi Němeů jeden Slovan? — Jak srovnává se s touto lží německá zpupnost, která, aniž by se kde plala, zřizuje v Rakousku nové státo- právní individuality a z našeho českého majetku vyrvati chce kusy, aby se jimi národně obo- hatila. Národní zpupnost na jedné, pokrytecký nářek na druhé tváři, celkem ale odporná, hnusná mizernost.
Rakousko
21 article
— Všeobecný německý Schulverein opě vyslal své bubenníky do světa, aby svolával p. t. publikum k německo-nacionálnímu krámu, kde právě tak, jako činili své doby vyslane z Říma, prodávají dnes vyslanci myšlenky vše- německé za dobré peníze odpustky, po jejichž průkazu Wölan odpouští svým věrným všechny vědomé i nevědomé hříchy na Němectvu spá chané. Kdo je dobrým a skutečným Němcem, na jisto se dostaví, vždyť to skandál, že Všeobecný německý Schulverein má jen 80.000 —90.000 marek příjmů ročně. Což to je, uváží-li se, že nemá více členů než 1/1s procenta obyvatelstva německé říše a že jsou v Německu lidé, kteři dokazují, že hříšně vyhozené jsou peníze, jež zasllají se z Němec do zrovna tak ně- meckého Rakouska na vydržován německých škol. — Proto vzhůru všickni Némci, neboť vězte, že Všeobecný německý Schulverein, který počal svou činnost tím, že podporoval německou školu v Caříhradě a v Brusse, je dnes »mravní reservn armádou bojujícího Němectva v ra- kouské dvoumonarchii!« Upřímné do- znání, právě jako to, že Všeobecný německý Schulverein o to se postarati musí, aby zdesa teronásobil své příjmy, neboť jenom tak prý bude strádajícím spolubratřím německým, bojujíeími s in- feriorními plemeny za věc Němectva, tedy za věc pokroku, kultury a svobody výdatně pomoženo Však i v jiném ohledu žádá tento Schulverein pomoc. Do rozpočtu německé říše zařaděna suma 400.000 marek na podporu německých škol v cizině.
Němec Řím Německo Rakousko
22 article
Rakousko-Uhersko prý se dosud za cizinuv tomto smyslu nepokládalo, nýbrž za něme- ckou monarchii a proto prý se z peněz těch na školství německé v této říši pranie ne- obětovalo. Byla prý to pošetilost a proto má býti učiněn nyní krok, aby tato subvence byla náležitě zvětšena a bylo jí užito tam, kde jí nej- více zapotřebí a kde své blaho- dárné účinky jeviti bude přimo a bezprostředně a s největším užit- kem pro německý celek. Jiný mi slovy: germanisace slovanských krajů v těto monarchii, poněmčo- vání nás Čechů a ostatních Slo- vanů má se nyní díti z pokladny německé říše. Stane-li se tak, uvidíme, jak Rakousko hájiti bude ne snad právo svých národů, neboť nelze přece očekávati ničeho od toho, kdo tato práva sám porušuje, nýbrž svou státní čest a své renommé před světem. Dove- de-li se opřit neslýchané urážce a zapovědíti si podpory na účely, o něž pečovati jest ka- ždého spořádaného státu vlastním úkolem a ke kteréžto povinnosti se hrdý, svého poslánísi vědomý stát nikým pobízeli nedá.
Čecho Dov jítli Rakousko Uhersko
23 article
— Z výroční zprávy „Böhmerwaldbundu“, vydané u příležitosti valné schůze, jež se ko- nala v H. Plané minulé neděle za přítomnosti všech vůdců germanisační činnosti na jazykovém rozhraní jižních Čech, poslanců Nietsche, Schrei- nera, Grössla, Bendla, Vollgrubera, Weisse, dále bar. Doblhofa, Herbsta a prof. Röhlinga, možno poučiti se především o rozsáhlosti poněmčovací práce Taschkova bundu. Není páky, aby ne- byla nasazena, není oboru politické, hospodář- ské, kulturní činnosti, aby v něm pracováno ne- bylo, není prostředku velkého dosahu, není po- můcky i nejdrobnějšího významu, aby jí nebylo chopeno za jediným účelem této organisace, za- ložené a vedené pověstným budějovickým reno- gátem ku posunutí jazykového pomezí sem dál. do vnitř země. Sleduje-li oko jenom tučně vyra- žená místa výroční zprávy, ovšem velmi opatrně sestavené, pracuje Bund především podporami německých škol obzvláště v obcích smíšených při školních slavnostech, na penězích, na šatstvu. knihovnami, jichž se dostalo více než 80 ško- lám obecním, stipendiemi, jimiž obmyšleno 78 žáků středních škol v Budějovicích, v Prachati- cích, Krumlově, Stříbře, Linci, Praze, Vídní atd. Bund podporuje, t. j. platí náklady na žactvo měšťanských škol německých, jež by zůstaly jinak prázdny, školné za chovance ústavů pro hluchoněmé, podporuje pokračovací školy ve všech městech svého obvodu, vysílá žáky do od- borných řemeslných škol ve Vídni, Brně, ano na krejčovské akademie v Drážďanech a Mni chově. Vedle školních, udržuje 180 lidových knihoven, pořádá přednášky, rozdává cestovní stipendia, ale hlavní a největší položku jeho vý- daje tvoří obnosy, věnované podpoře zemědělství.
Nietsche Grössl Bendl Vollgruber Weiss Doblhof Herbst profesor Röhling Taschkův H . Planá Čechy Budějovice Prachat Krumlov Praha Vídeň Brno Drážďany krejčovský akademie Schreiner
24 article
Pořádány výstavy ovoenické, sazenic a štěpů rozděleno bylo nepřehledné řadě obeí, zaklá- dáno stromořadí, zalesňovány stráně, podporo- váno dobytkářství, k němuž vymožen zvláštní inspektor na zemědělské radě, jako zemi pla- cený funkcionář Bundu. Výstavy užitkového do- bytka, luční běhy, mlékařské školy, včelařství, rybářství, raiffeisenky, dary hospodářského ná- řadí, podpory pohořelých, pohromami na úrodě stižených, podporami jednotlivců z nejrůzněj ších příčin pestří se citovaná jednací zpráva Kde jaký německý spolek se na Bund obrátí, obdrží podporu, spolky veteránské, hasičské, rybářské, buršácké, ochotnické, živnostenské, sděluje se dokonce, kde se dostalo podpory členům Bundu při slavnostech nacionálních, podporování nezaměstnanei, uěňové, mladým mistrům zřizovány dílny, podpor dostalo se mimo to 442 tkalcovským rodinám německým a takovým, kteréž za takovou podporu něme- ckými chtějí býti. Bund zmocnil se a využit- koval cizinectví, financovány hořické hry pa- šijové, vydána celá turistická literatura, zakou- peny a na vhodných místech postaveny stereo skopy. Jen chvatem vypočítáno, co při povrchním přeletu 14stránkové zprávy výroční zachyceno. Ke každému z těchto vyjmenovaných odvětví. podniků podpor připojen několikařádkový seznam obcí, jimž se podpor dostalo a když pátráme po výdajích Bundu, sdělí výkaz účelní, že to vše pořízeno — 34.244 K. Nemožnost tato- bije
Bunda
25 article
přímo do očí i jest na jevě, že v Bundu jes dvojité účtů vedení a že k výkonu tak náklad- ného kupování duší v českém Pošumaví plynou z ciziny obnosy daleko značnější, 17.000 zl. jest na tento úkol pravý pakatel, jinak by mu- sil býti průměr rozdaných podpor přímo směšně maličký. Jednatelská zpráva sice zmiňuje se tom, že se Bundu dostalo podpor od Všeobec- ného německého Schnivereinu v Berlíně a jeho zemských svazů v Badenu, Bavořích, Sasku, Virtembersku a Švýearech, místních skupin této všeněmecké organisace v Elberfeldu, Borně, Bromberce, Hirsehbergu, Wurzenu, Markneukir- chenu, Oldenburgu, Budyšíně, Plavnu, Dobelnu, Marburku, Norimberku. Jenom když se připustí, že tyto zemské svazy říšskoněmeckého Schul- vereinu a jeho skupiny vzaly na sebe všechen náklad škol se týkající, lze si vysvětliti, že by se dalo poříditi za vykázaný výdaj vše ostatní.
Bunda Bromberka Hirsehberg Wurzen Oldenburg Marburk Berlín Baden Bavory Sasko Virtembersko Švýeary Elberfeld Borna Markneukir Budyšín Plavno Dobeln Norimberk
26 article
Kolik peněz z Německa přišlo, ze zpráv pro ve- řejnost určených nevysvítá. Mezi uvedenými dobrodinci Bundu jmenovitě obzvláštní dík skládá se jeho královské výsosti knížeti Leopoldu z Hohenzollern- Siegma- ningen. Avšak i to jest dosti pozoruhodno, že se ve zprávách těch již bez ostychu přio znává, že Böhmerwalbund jest vydržován z řís- ských marek, čímž doznána existence ha- katy také pro Rakousko! Tak zvané obranné jednoty německé v Čechách nejsou ni- čím jiným leč jejím orgánem. — Ku příštím doplňovacím volbám v Praze. Výbor Novoměstského občanského klubu v Praze, porokovav ve schůzi své dne 24. t. m. konané, o blížících se doplňovacích volbách do sboru obecních starších král. hlav. města Prahy, vybizí důtklivě všechny pp. voliče, aby dlužné daně, jakého- koliv druhu za minulý rok co nej dříve zapravili a tak právo volební si zachovali. Současně se upozorňuje, že dlužno každou, během roku nastalou změnu bydliště oznámiti bernímu úřadu, jelikož v případě jina- kém selkává se doručování volebních legitimací s obtížemi.
Bunda Leopold Německo Rakousko Čechy Praha HohenzollernSiegma novoměstský občanský klub
27 article
— Šedesáté narozeniny professora Aug Sedláčka připadají na dnešní den. Zvučné jméno tohoto historika našeho, vedle něhož ozve se hned jméno největšího jeho díla, mo- numentálních »Hradů, zámků a tvrzí království českéhos, zajisté způsobí že gratulantů v duchu i písmě bude k dnešní oslavě šedesátin Sedláčkových do nečítaných tisíců v intelligenci české, jejíž velice početnou čásť Sedláček jako učitel vychoval. Školní rada Aug. Sedláček, rodák mladovožický, zahájil svou učitelskou působnost na gymnasiu v Litomyšli, později dostal se do Rychnova a od roku 1875 vyučoval po čtvrtstoletí na reálném gymnasiu v Táboře. Od roku 1881 je konservatorem, od roku 1882 členem Král. společnosti nauk, o roku 1891 dopisujícím a od roku 1892 mimo- řádným členem České Akademie. Nyní žije v Pisku ve výslužbě, ale v činnosti tím inten- sivnější, pracujeť na dovršení »Hradů, zámků a tvrzí království českého«, svého díla životního, jehož již třináci velikých svazků jest chloubou naší literatury. Vedle toho vydal professor Sedláček spisy: »Minulost města Ml.
Aug Sedláček Sedláčkův Sedláček Aug Král Litomyšl Rychnov Tábor Pisco Český akademie
28 article
Vožice«, »Rychnov nad Kněžnou«, »Děje města Čáslavě«, »Přiběnico«, »Průvodce po Karlštejně«, »Rozvržení sbírek a berní r. 1615«, »O archivu olešnickém«, »Průvodce po památných místech okolí táborského«, napsal historickou čásť ke Kotyškovu »Úplnému místopisnému slovníku král. českého«. Také mládež českou potěšil hojně čtenou »Sbírkou pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě i ve Slezsku «; menších pojednání a článků Sedláčkových v rů- zných listech odhorných, ve »Světozoru«, »Na- učném slovniku« Riegrově i Ottově atd. jest řada předlouhá. Illavním dílem jeho spisova- telské činnosti zůstane ovšem jeho kolossální monografie, starým sídlům české šlechty věno- vaná a osvětlující dějiny české netušenýmí světly a objevy detailů po stránce kulturní, vo jenské, právnieko-majetkové, architektonické, pev nostní, heraldické, genenlogické, topografieké atd atd. Budiž autoru jeho přáno, aby je nejen do- vršil, ale ještě po dlouhá léta téšil se dokona- nému a dostiženému eíli práce celého životal
Přiběnico Kotyškův Sedláčkův Riegrův Ottův Vožice Rychnov nad Kněžná Čáslava Karlštejn Čechy Morava Slezsko Světozor
29 article
— František Ruth mrtev. Divadelní naše kruhy utrpěly opět bolestnou a citelnou ztrátu nenadálým úmrtím jednoho ze svých nejčilejších a nejobětavějších příslušníků. Včera o 1422. ho- dině odpolední zemřel ve svém bytě v Ječné ulici v Praze, náhle, raněn byv mrtvici, drama- tický spisovatel pan František Ruth, spo- lečník firmy »Ruth a Kavka«. Zvěčnělý, jenž narodil se dne 1. srpna 1852 v Kosové Hoře a vystudoval gymnasium v Praze, zaujal mezi českými průmyslníky přední místo a činným by také ve správách četných akciových podniků závod, jehož byl společníkem, těši! se vždy dobré pověsti. Fr. Ruth činným byl také jako dramatický spisovatel a napsal 16 dramatických prací, z nichž doeililo úspěchu zejmena drama »Písmákova dcera«. Dále napsal veselohru »Se střonka«, »První klient«, drama »Ideal«, vese lohru »Sestřenka«, »Bouře v zátiší«, komedii »Syčáci« atd. O náš divadelní život získal si zesnulý velkých zásluh svojí činností v Družstvu
Ruth Kavka František Ideal Bouře Praha
30 article
Národního divadla a v akci o zřízení druhého českého divadla v Praze. V Družstvu zasedal po dlouhá léta ve výboru, v němž byl místo- předsedou a hlas jeho býval závažným v otáz- kách zejmena finančních a administrativních velmi často také i v otázkách uměleckých. - Když Národní divadlo dostalo se ve správu spo- lečnosti, řídíl zvěčnělý pokladnu Družstva zúčastnil se horlivě akce, která vytkla si za úkol zřízení druhého divadla v Praze a byl též členem komise při Družstvu za účelem tím zři- zené. Fr. Ruth byl mužem přívětivé, obětavé povahy a ve společenském životě našem byl osobou známou a vítanou. Po delší dobu trpěl cukrovou úplavicí, jejíž průběh nezdál se však vzbuzovati okamžitých obav. V poslední době se však zdravotní jeho stav poněkud zhoršil, ale Frant. Ruth toho, ač stěžoval si na prudké bolestí v prsou, nedbal a nepřál si oddechu zúčastnil se jestě v úterý schůze výboru Spo- lečnosti pražských sládků (Branický pivovar).
František Ruth Praha národní divadlo český divadlo v Praga Společnost pražský sládek
31 article
Jelikož také zjištěno, že choroba ledvinová ne- očekávaně pokročila, odhodlal se k radě svých přátel, že příšti soboty odebéře se k léčení de Karlových Varů a později na delší dobu do Opatie, ale nenadálá smrt mu v tom zabránila. Zvěčnělý byl vdovcem a jediná jeho deera pro- vdána jest za pana Beneše, hoteliéra su saské- ho dvora« v Praze. Pan Frant. Ruth pohřben bude v neděli dne 30. srpna o 4. hod. odpol. z kostela sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — Osobní. President c. k. soudu zemského psn JUDr. Palla vrátil se z dovolené a ujal se řízení zemského soudu. — Rodinné zprávy. Slečna Marie Krejč o v z Rychnova n. Kn. a pan Stanislav Lízal, berí adjunkt, slaviti budou sňatek dne 1. září o 11. hod. dop. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. Úmrtí. Zde zemřela pl. Alžběla Hanilco vá, roz. Masnerova, po dlouhé a trapné nemoci, ve čtvrtek dne 27. srpna t r. o 3/46 hod. ranní v 67r. věku svého. Pohřeb koná se v sobutu dne 29. t. m. o 2. hod. odpol. z farního chrámu Páně sv. Tomáše na Menším městě pražském na hřbitov olšanský. — Dne 26. srpna zemřel známý nádražní restauratér Antonín Czernotski ve Velkém Oseku — Ke Kaizlově slavností ve Volyni. Meškaje př geologickém kongresu ve Vídni zaslal prof. dr. J. N. Woldřich zdravicí telegram na starostu do Vo- lyně v den slavnostní z rána.
Beneš František Ruth Štěpán JUDr Palla Krejč Stanislav svatý . Ludmila Král Masnerův Tomáš Czernotski Kaizlův profesor doktor Woldřich Karlová Vary Praha Olšanský Rychnov můj Velký Osek Volyň Vídeň
32 article
— Nový příklad národní chahosti. Společenstv malířů pokojů, znaků a na porcelánu zúčaslnilo s pracemi žactva svého z odborné školy malfřské vý- stavy v Brně, uspořádané »rakouským svazem ma- lířů a lakýrníků« ve Vídni. Dva z výstavujících žáků odměnění byli cenami a ostatní dostali na památku diplomy. Diplomy tyto, jakož i přípisy, jsou sepsány vesměs v jazyku německém, tedy v řeči žactvu ve- skrze nesrozumitelné. Představenstvo společenstva malířů, jež zastupuje asi 300 živnostníků českýcha jenom asi 3 německé, jest proniknuto tak velkou národní brdostí, že zaslané ceny a diplomy svému žactvu s největším klidem rozdalo, poněvadž si vy- dání českých exemplářů nevymfnilo a potom ovšem také proti dodaným německým listinám neprotestovalo. — Dary Ústfedni Matici školské. Paní Mila Hyn- kova z Kyjeva odvedla sbírkou lazeňského »Českého kroužku« pražského dámského odboru Ústřední Ma- tici školské ve Františkových Lázních uspořádanou pod protektorátem p. Zdeňky Páskové. Ke sbírce téta přispěli dámy a pánové: po 10 K: M. Hynková z Kyjeva, Hazděka, sládek z Blovic, s chotí, Jana Zátková, choť poslance a advokáta v Č. Budějovi- cích, Olga Rychlíková, choť advokáta v Praze, MUD Komers s chotí, Míla Hynková podruhé, Ladislav Vonka, továrník z Křince, s chotí Jarmilou, Mari šl. z Ježků, choť dvorního rady v Kutné Hoře, Ma- řenka Brenerova z Kulné Hory,. JUDr. Jindřich Rychlik, advokát z Prahy. Žofie Zavřelová z Prahy, Hynek Stole s chotí a dcerou z Roudnice, Nejmenovaný; po 6 K: Mina Klecandova z Prahy. Emil Singer, obchodník z Příbrami: po 5 korunách: Tere zie
Mil Hyn Pásek M Hynková sládek Jan zátkový Rychlíková Míl Hynková Vonk Jarmila Ježek Brenerův JUDr Rychlik Zavřelová Hynek stolit Singer Brno Vídeň Kyjev Ma Františkův lázeň Hazděk Blovice Č . Buděj Praha Křinec Mari Kutná hoře Kulný Hora Roudnice Příbram MUD Komers Min Klecandův
33 article
Týmová, choť inženýra z Prahy, A. Lemáris, i- spektor ze Surajeva, Mach, tajemník ze Sobotky po 4 K: Luisa Kalandová, choť ředitele z Pardubie, M. Petrová, choť správce parních mlýnů v Brněnci; po 3 K Kohout s chotí; po 2 K Brofll s choti z Prahy. MUDr. Komers s chotí; ego ; Kohoutová A. choť knihkupce z Prahy, M. Zavřelová, choť prol. z Chrudimi, ego M. Vainová z Mělníka, M. Kašpárková, choť lékaře z Mělníka, M. Iátvánová, choť inženýra z Přerova, Hela Hlaváčová z Poděbrad, Josefa Poh- lová, choť ředitele cukrovaru v Libňovsí, Kohout. knihkupec z Prahy, Jana Zátková a Oiga Rychlíková, Hedvika Ehrlichová, maj mod. závodu v Praze. Jos. Panenka z Kolína, Vilma Freitnerová z Brna; po 1 K Zdeňka Pásková z Prahy, Prziborský z Hum- polce, Mařenka Týnova, dceruška inž. z Prahy. Ma- dalena Švarcová, obchodnice z Čes. Budějovic, Hedv. Švarcová z Příbrami, Aug. Braunová, choť advokáta z Nov. Kdýně, Zd. Braunová. Tresty za německá slova K 2.40. Večerní společnost u Forstera K 1.09, inž. Tým z Prahy K 2.10, společnost v hotelu »Lip- sko« K 220, F. X. Kohout 11 K, za pěkného čápa a ještě hezčí holčičku 10 hal. Úhrnem vynesla sbírka 215 K. — Tělocvičný spolek paní a dívek pražských za- hájí svá pravidelná cvíčení ve střeďu dne 2. z áří za těchže podmínek a ve stejných dnech jako roku ninulého. Cvičení konají se v tělocvičně Sokola praž- ského Sokolská tř. II. v pondělí, ve středu a v pátek od 5—7 hod. večerní. V první hodině cvičí žákyně. ve druhé slečny a dívky škole odrostlé. Pro vdané dámy je vyhraženo zvláštní družstvo v druhé hodině.
Týmová A Lemáris Mach Kalandová Pardubie M Petrová Komers Kohoutová M Zavřelová M Vainová M Kašpárková M Iátvánová Hlaváčová Josef Jan zátkový Oig Rychlíková Ehrlichová Freitnerová Zdeňka páskový Týnův Ing Švarcová Aug Braunová Zdeněk Kohout Sokol Praha Sobotka Brněnec Chrudim Mělník Přerov Poděbrady Libňovsit Kolín Brno Huma Ma Čes . Budějovice Příbram Kdýně Hedv u Forster spolek paní a dívka
34 article
Přihlášky nových členů a zákyň možno činiti ve dnech cvičebních v uvedených hodinách v pisárně Sokola pražského. Žákyně platí 1 K, členové 2 K měsíčního příspěvku. Tělocvičný spolek, jakožto jediný samo- statný spolek tohoto druhu, měl by se těšiti přizni všech pražských, českých žen, jejichž podporou byl by vo své práci mravně a finančně posílen, nebeť by seznal, že porozuměno jeho snahám, směřujícímk duševnímu zušlechlění a tělesnému sesílení naší žen- ské mládeže. Spolek s vděčností vílá své příznivee jako členy zakládajicí, přispívající a členy činné. Člen zakládající platí 20 K v prvním roce, každým příštím rokem 8 K, členové přispivající platí 6 K ročního pří- spěvku. O cvičeních tělocvičných majt dámy na gale- rii vstup volný. — Valná hromada Jednoty českoslovanských fe- ditelů kůrů, kapelníků, varhaníků a majitelů hudeb- ních škol v Brně, dne 25. t. m. konaná, vyzněla po- vznášejícím dojmem pro všechny účastníky. Zúčast- nil se jí též p. posl. Koudela, který přítomné uvilai jménem Besedy brněnské a jménem české intelli gence hlavního města markrabství. Přítomni byli též dele- gáti kollegů polských pp. Flasza z Krakova a Li- tyníski ze Slanislavova v Haliči, kteří informovali nás o postupu společných akcí u bratří polských. Ne- přítomnost omluvili a zdaru přáli i pomoci slíbili pp. posl. dr. bar. Pražák, dr. Stojan, prof. Jos. Foersteri množství kollegů ze všech zemí české koruny. Pří- tomný p. posl. dr. Koudela bedlivě vyslechnuv podrobnou zprávu jednatele, vřelou řečí povzbuzoval k další vytrvalé činnosti, tak že spravedlivé zajist požadavky naše dojdou splnění, k čemuž slíbil pomo svou i kollegů svých. Za referenty sekcí zvoleni: pro ředitele kůru a varhaníky kol. Heřman, z kapelníky kol. Rund a za majitele hud. škol kol
Koudela doktor Stojan profesor Jos Heřman Krakov Halič Pražák Sokol pražský ne škola v Brno
35 article
Černý Arn. Předsedou zvolen kol. Šubert, prv- ním místopředsedou kol. Ileřman, druhým místo- předsedou kol. Kompit Do výboru: Budik, Ru čka, Hopp, Bušek, Vvmelal, Sychra, Pro- cházka, Kovanda, Holub, Rund, Filipov- ský, Kociáa, Malina, Kubíček a Arn. Čer- ný. Zajímavým a věcným byl referát za hud školství koli Buška. Majitel „Dalibora“ p. Mojmír Urbánek bude požádán, aby k řízení listu povolal redakční vý- bor, který postaral by se, t. j. každý člen ve svém oboru, aby obsah byl prohlouben, aby byl kribický. stručný a věcný, aby „Dalibor“ pro členy Jednoty vydával přílohu hudební za určitý doplatek, kterou řídili by: církevní hudbu kol. Heřman, světskou kol. Bušek. Členové budou zvláštními přípisy vyzváni, aby také všichni orgán náš četli. Dva kollegové z Prahy a dva z Brna pověřeni úkolem vymoci v denních li- stech zvláštní týdenní rubriky pro informování širší veřejnosti o cílech našich. V resoluci přijaté domáhá s sdružení brzské úpravy poměrů stavu resp. uskuteč- nění návrhu zákona, aby při obsazování míst učitelo hudby a zpěvu na stř. školách a paedagogiích při stejné kvalifikaci měli hudebníci z povolání přednost a konečně, aby učebná osnova škol varhanických byla reformována — Výstavní vlak. Aby se pražským navštěvova- telům východočeské výstavy v Pardubicích po- zdější odjezd z Pardubic umožnil, prodlouží priv. spol. rak.-uh státní dráhy výstavní vlak z Pardubie v 10 hod. 25 min. večer do Kolína jedoucí v neděl dne 30. t. m. až do Prahy. Vlak tento odjede dál z Kolína ve 12 hod. 6 min. v noci, přijede do Prahy v 1 hod. 45 min, v noci a zastaví na všech stani- cích mezi Kolínem a Prahou.
Šubert Ileřman Kompit Budik Hopp Bušek Vvmelat Sychra Kovanda Kociá Malin Kubíček Arn Dalibor Urbánek Heřman Filipov Praha Brno Pardubice Kolín
36 article
— Ze severní dráhy. Přerušením dopravy mezi stanicemi Skalicí a Borem c. k. výs. české se- verní dráhy nastala nutnost všechny zásilky dopra- vovati oklikou přes Českou Lípu—Benešov — Tannen- be g; pro zásilky tyto prodlužuje se následkem toho — s výhradou sohválení vys. c. k. ministerstvem že- leznic — počínaje dnem 23. srpna 1903 až do o- volání dodací lhůta při zboží nákladním (živá zvířata vyjímaje) o 48 hodin a při rychlozboží a živých zví- řatech o 24 hodin. — Plakáty české a německé. Píše se nám: Tyto dni meškal jsem ve stanicí Velký Osek a tu jsem si všiml, že u vchodu do čekárny III. třídy jsou z každé strany umístěny německé plakáty a sice v levo stkví se plakát výstavy v Ústí n. L. a v pravo plakáť pa- šijových her v Hořicích na Šumavě. Za to po plaká- tech naších českých výstav v Pardubicích a Hořicie
Skalica Benešov Velká Osek Ústí Hořice Šumava Pardubice Bor c