1
masthead
Ročnik XXXXIII
2
masthead
V Praze, v pátek dne 28. srpna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplásí se
v Praze v administrani
na piěnie -
na čivit leta . . . . 6 K —
s drejí donáškoe
na nižsl
na dot leta . . . . 7 K 50 h
ve alislkách. 2 K so h
na měsic . .
Poštont
na měse
ne vr leta . . . . 9 k oo
s dvejí zásilkou
na něe
:::kei
n2 diest teta
Praha
5
article
Máme prý se shluknout
kolem — Körbra!
Máme prý se shluknout
kolem — Körbra!
Už dlouho vůdce klerikálův německých
známý náš příteliček, linecký hejtman zemský,
p. dr. Ebenhoch nerozsvílil svého světla
v temnotách cislajtánských; už jsme se báli
neztratil-li snad řeči jako jeho pán a velitel
Excellene dr. Körber. Však ejhle, včera j
našel; pán mu rozvázal jazyk stejně jako před
tím Poláku hr. Wodzickému a potom bý-
valému ministru punktatoru a nyní předsedov
správního soudního dvoru hr. Bedřichu Schön-
bornovi. Druhdy tak slávychtivý a hovorný
herec, dr. Körber, skryl se sice sám vůči ma-
darské kavalkádě opatrně za kulisy, však
jen aby odtamtud jako tajný režisér inscenoval
na »volném jevišti« vídeňském protiuher-
skou komedii »neznámého autora«.
Když prvně vystoupila proli Maďarůu
»Neue Freie Presse«, burcujíc válečným he
slem: »Dostane-li se Maďarům vojensko-národ
ních ústupkův, pak žádného vyrovnání s Uhrys
— všechen německo-centralistický tábor do boje
proti národním požadavkům maďarským zvláště
z toho důvodu, že by se potom nemohlo ani
Čechům, ani Polákům slušně odepřiti české
polské velení, jakmile by se Maďarům povolilo
maďarské, nemohlo se jistě s určitostí rozeznati
mluvíli tu snad jen pouhá německá zášť prol
nám, anebo již politika Körbrova.
Körbr
doktor
Ebenhoch
Körber
Polák
Schön
Maďar
Čecho
Neue Frei Presse
6
article
Ovšem, když potom vyrukovali na pobídku
»Neue Freie Presse« — předsedové obeh od-
ních komor. vídeňské, lineckéa
liberecké, aby v odvetu hrozili Uhrám ho-
spodářskou rozlukou celní a obchodní
jednoty s nimi, shledávající pojednou prot
dřívějšímu svému přesvědčení, že prý
bychom se rozluky té nepotřebovali nijak stra-
chovati: a když 13. t. m. přiklusal se svou
troškou i poslanec levičácký dr. Zdenko Schücker
do mlýna »Neue Freie Presse«, pozývaje všecky
národy Cislajtanie do jedné fronty proti Mada-
rům pod komandem německým: tu již dalo se
téměř makat, že máme tu co činiti s a gi
tačním uměním Körbrovým, poně-
vadž se věru nikdy pánové a la baron
Mauthner, Al. Neumann, Em. Dierzee
a Zdenko Schücker neopovážili podobně
rozvázati proti přání a proti srsti
svého milovaného a mocného pa-
trona Körbra.
Podezřelý ten obrat německých vládníel
levičáků však Maďarům nijak nechtěl imponovat.
Znali ty charaktery a Maďar Polonyi jim připo
menul, jak s ním zcela jinak mluvili ti ně
mecko- nacionální »patrioté« ještě před ne
dávnem. — —
Bylo zapotřebí sehnat i z ostatních stran
žádoucích prolestů.
doktor
Zdenko
Körbrův
Mauthner
Al
Neumann
em
Zdenko Schücker
Maďar
Uhry
Mada
Neue Frei Presse
Schücker
7
article
Polák hr. Wodzicki první ochotně Kör
brovi posloužil přípisem krakovskému »Czasu«
Prý jest povinností každého rakouského vlastence
pozvednouti v tomto okamžení varovného hlasu
proli povolení vojensko-národních ústupků Ma-
ďarům. Při vší sympatii k Maďarům nebude pry
ani jediný rakouský politík ochotným, svoliti k
roztřištění armády. Vždy bylo politikou »kola
polského« míti zřetel též k zachování velmocen-
ského postavení a vojenské síly monarchie.
O kole polském nemůže prý se nikdo domýšleti
že by hlasovalo pro vyrovnání
kdyby Rakousko mělo přispív at
65 proc. na vydržováni uherskéh
vojska národního.
Za hr. Wodziekým, proti němuž vy
vstává dnes velmi ostře neodvislý pols ký
tisk, přiklusal »český feudál«, autor pověst-
ných nařízení punktačních hr. Bedřich S ch ön-
born. Dopsal vládnímu »Fremdenblattu«,že
radostně souhlasí s Polákem Wodzickým. Dle
»nejvnitřnějšího přesvědčení« — někde jšího
státoprávníka — bylo by prý »ka ždě-
koli dělení rakousko-uherské armády — ba
i každý ohled na výlučně národní stanoviskav
armádě nanejvýše nebezpečným. Nejedná prý
se v zájmu nám všem společném, stejně hlu-
boce se dotýkajícím Uher i Cislajtanie o ml ha
vou pouze a elasticky ohraniči-
telnou jednotu, nýbrž o skulečnou
živou jednotu vojska, která spoč -
vati může jen na úplné vnitřní, na
venek zřejmě jednotě.«
Polák
Maďar
Bedřich
Fremdenblatta
Wodzický
Ma
Rakousko
Uhry
8
article
Ještě nepotuchla radost officiosův z těchto
dvou panských osvědčení, a hle, již je tu jako
třetí ve spolku vůdce německých klerikálův,
věrný Körbrův panoš p. dr. Ebenhoch. Do
nedávna dával nás Čechy do klatby proto, že
nechceme pardonovat to krásné rakousko-uherské
vyrovnání Körbrovo. Dnes však týž Ebenhoch
pojednou obrátil a hrozi Maďarům rozbitím
celého vyrovnání, zůstanou-li takovými zarytými
rebelly, jakými se ukazují. Dovozuje široce a
dlouze, jak prý by rozluka hospodářská nesko-
nale více lezla za nehty Maďarům nežli nám.
Jak prý by za rozluky s námi brzy byli na
hospodářské a finanční mízlně. To všechnovi
p. dr. Ebenhoch teprv ted?
Proč pak toho nevěděl, když Körber se Szel-
lem pekl to vyrovnání? Tehda bylo na čase
mluviti a ne teď, kdy je vše upečeno. Nemluví
pravdu pan dr. Ebenhoch, tvrdě, že prý Maďaři
dnes nechtějí míti již žádně hospodářské po
spolitosti s Rakouskem. I chtějí! Ale na základě
právě jen výhodného toho pro ně vyrovnání,
které Körber o loňském Sylvestru podepsal vítězi
Szellovi a jež chtěl tehda pan Ebenhoch proti
nám hájiti jako zřítelnici oka svého. Zaleknou
se asi v Uhrách toho reka Ebenhocha, když po-
jednou na pokyn Körbrův žaluje a hromuje:
»Maďaři chtějí ještě cos horšího: oni chtějí roz-
trhat armádu v díl rakouský a uherský, oni
chtějí úplný rozvod obou států, oni chtějí vůč
cizině býti samostatným státem vedle Rakousk
doktor
Ebenhoch
Čecho
Maďar
Körber
Sylvestr
Rakousko
Uhry
9
article
oni chtějí, aby pojem rakousko-uherské monar
chie zmizel z dějin světových.«
Proti tomuto dychtění Maďarův nutno prý
co nejostřejí vyvstati. Jednotou armády a po-
spolilosti obou států na venek nesmí prý býti
ochvíváno. Rakousko prý jest v případě, zže
Maďaři na těchto svých požadavcích setrvají,
přimo povinno, aby sáhlo k nejostřejš
odvetě proti Uhrám, k čemuž prý
má dosti prostředků.« Pakliže prý se
tedy věci v Uhrách důkladně nezmění,
sotva prý se najde většina v parla-
mentě vídeňském pro vyrovnání s Uhrya
pro kvolu.
Zatím však jest prý povinností v šec
stran a všech poslanců, aby proti
maďarským pretensím co nejhla-
sitěji protestovali a kolem mini-
sterského předsedy Körbra, kterýž
se právě v této rakouské a říšské otázce t ak
skvěle byl osvědčil(l!), se shro-
máždili.
Maďarův
Maďar
Rakousko
Uhry
10
article
»Dlužno jen lilovati«, končí p. dr. Eben-
hoch, »že zdají se rakouské stra ny
chtit uherské té krise využít ku
dosažení svých vlastních přání,
což jest počínáním nebezpečným, jež dojista
nepovede k cíli.« —
Konečně tedy celý vtip té výpravy německo-
polsko-klerikálně feudální jest na jevě: Mám
se všickni shluknout kolem vý
tečného rakouského Winkelried
Körbral
Nuž předně osvědčil se ten Ebenhochův
rytíř ve svém zápasu se Szellem v tak smulné
postavě, že povolil Maďarům vše, na čem jim
jen záleželo, za druhé pak nemáme věru my
Čechové nejmenší přičiny, abychom pomahali
tomuto rytři po všem tom, jak se k nejskro-
vnějším a nejspravedlivějším požadavkům našim
zachoval, z bryndy a do sedla.
Nevědělo se o nás r. 1867 při paktování
s Uhry, nýbrž dualism hozen nám na krk přes
všechny náše protesty — vládlo a rozhodovalo
se odtud po 35 let o nás bez nás a vládne s
podnes zarytě německy proti nám: šesti-
millionový národ český byla
jest svévolně odstrkován od
veškerého vlivu a spolupůsoben
při správě státní; proč sa k čemu by se tedy
pletl pojednou tam, kde o něm nevěděli a vědě
nechtěli? »Co jste si tam nadrobili, jen si sněste
sami«, odpovídáme s naším Havličkem. Nikoliv
»Kolem Körbra«, alébrž: »Pryč s Körbrem!«
jest dnes jednomyslným heslem všeho rozhořče-
ného národa českého
doktor
Eben
Ebenhochův
Maďar
Čecho
Uhry
Körbr
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. srpna. (Uherská krise.)
Po týdenním pobytu panovníkově v Pešti a po
vyslechnutí uherských politiků a ministrů píše
„Pester Lloyd“: „Pro nejbližší dni obratu
krisi očekávati nelze. Není pravděpodobno, že
král před svým odjezdem pověří některou politi-
ckou osobnost sestavením nového kabinetu. Pří
činy tohoto názoru vyložili jsme již dříve. Přese
všechny audience u panovníka zdá se, že si
tuace, zejmena pokud se týče vojenské reformy
není ještě dostatečně osvětlena. Vinen je čá-
stečně i trapný circulus vitiosus. Dokud se ne-
nalezne východ z nynějších zmatků, dají se
sotva odstraniti oblíže, spojené se sestavením
kabinetu; ale zároveň dokud nevystoupí v po-
předí muž, který by byl ochoten převzíti úko
sestavení kabinetu na základě programu, vy-
hovujícího potřebám situace, nemůže býti také
řeči o vážné akci, směřující k odstranění parla-
mentní krise. Ale přes to musí se nalézti východ
z tohoto začarovaného kruhu, a musí se nalézti
velmi rychle. Že by se nynější chorobný stav
změnil sám sebou, nelze se nadíti, a poněvadž
bude tedy nutno do něho zasáhnouti, nesmí se
s tímto spásonosným činem dlouho váhati. Proto
zdá se oprávněnou naděje, že se panovník vráti
do Pešti dříve, než se původně očekávalo, aby
urychlil provedení onoho processu.
Lloyd
Praha
Pešť
12
article
V některých listech vyskytly se již zprávy.
že panovník přibude do Pešti hned po ma-
nevrech v jižních Uhrách, tedy asi 11. září a že
sejde s jeho účastenství při manevrech halič-
ských. Dnes se tato zpráva vyvrací z toho prý
důvodu, že program panovníkových cest v prvé
polovině září není dosud stanoven. Tím se ovšem
nepřímo potvrzuje, že brzký návrat panovníkův
do Pešti není vyloučen.
V Praze, 27. srpna. (Dr. Ebenhoch
uherské krisi.) „Herzogova Corr.“ vyslala
do Lince svého zpravodaje, aby zvěděl mínění
dra. Ebenhocha o uherské krisi a jejím vlivu na
poměry rakouské. Vůdce hornorakouských kleri-
kálů, známý svým přísně rakouským smýšlením
nemohl ovšem neodsouditi odlučné snahy uher
ské opposice, v nichž vidí útok na celistvost
a význam říše a při té příležitosti neopominul
také pohroziti nám Čechům za to, že nenabízíme
dosti ochotně svých služeb p. dru. Körbrovi.
V prvé, delší části svého rozhovoru dr. Ebenhoch
zbytečně polemisuje s Maďary proto, že prý roz-
bíjejí hospodářskou pospolitost s Rakouskem.
doktor
Ebenhoch
Herzogův
Čecho
Maďar
Pešť
Uhry
Praha
Linec
Rakousko
Corr
13
article
Pravíme „zbytečně“, poněvadž nynější odboj
uherské opposice rakousko-uherského vyrovnání
se nelýká. Ostatně — míní dr. Ebenhoch — když
už Maďaři touží po hospodářské samostatnosti,
ať ji mají čím dříve, tím lépe, poněvadž bude
aspoň konec stálé nejistoty. Ale Maďaři jdou
ještě dále; chtějí prý také roztrhnouti armádu
ve dvě samostatné části, uherskou a rakouskou.
chtějí tedy úplné odloučení obou států, chtějí
také proti cizině vystupovati jako samostatný
stát vedle Rakouska, tak, aby pojem říše ra-
kousko-uherské vymizel úplně. Naproti tomu jest
prý soud veškerého veřejného mínění v Rakou-
sku jednomyslný: Proti těmto požadavkům mu-
síme v životním zájmu všeho toho, co jest nám
milé a drahé v pojmu a bytosti Rakouska, vystou-
piti co nejostřeji. Jednotou armády a společen
stvím obou států proti cizině hesmí se hinouti.
Rakousko jest pro případ, že by Uhry trvaly
na těchto požadavcích, přímo nuceno k nejostřej
ším repressaliím proti Uhrám a má také dost
prostředků, aby je provedlo. Pod dojmem těchto
fakt, nezmění-li se poměry v Uhrách co nej-
důkladněji, nalezly by uherské vyrovnání, kvota
atd. sotva asi jaké většiny v rakouském parla-
mentě. Kdo prý by měl odvahu hlasovati pro
tyto věci? Vyhlídka do budoucna jest tedy ve-
lice kalná, ale mluvčí přes to nepozbývá naděje
že se panovníku podaří krisi rozřešiti. K tomu
pak dr. Ebenhoch dodává: „Jest povinností všeho
veřejného mínění v Rakousku, t. j. povinností
všech stran a všech poslanců, aby hlasitě prote-
stovali a skupili se kolem minister-
ského předsedy dra. Körbra, který
se právě v této rakouské a říšsko
otázce osvědčil jako vůdce (1l)
doktor
Ebenhoch
Maďar
Uher
Körbr
Rakousko
Uhry
14
article
Proto sluší jen litovati, zdá-li se, že rakouské
strany chtějí uherské krise využiti k dosažení
svých vlastních přání. Jest to nebezpečné po
činání, jež zeela jistě nepřivede k vytouženému
cili. Rakousko překonalo již jiná nebezpečí.
odolá i tomuto, jestliže zachovají prozírrvost
sebedůvěru a pevnost oni mužové, kteří jsou po
voláni, aby byli směrodatnými rádei koruny. Ko-
nečně sluší také zmíniti se o vlivu uherské krise
na Rakousko. Vliv ten řídí se dle toho, povo-
luje-li se uherským požadavkům aneb se jim o-
pírá. Každá jednostranná povolnost bude naše
radikální strany drážditi k nápodobování, kdežto
přísné Quod non! nebude ani u nás přeslechnuto.
Už proto — zakončil dr. Ebenhoch — musí se
odpověděti do Uher rozhodným: Ne!“
Své mínění o názorech Ebenhochových po-
dáváme na jiném místě.
V Praze, 27. srpna. (Třetí rok vo-
jenské služby.) Vedle známého rozkazu.
že vojíni, končící v září třetí rok činné služby.
nemají býti letos propuštěni na dovolenou, ro
zeslán dle »Zeilu« ještě jiný, tajný rozkaz
určený pouze pro sbory důstojnické, jímž se
nařizuje, aby se mužstvo, jež bude postiženo
prodloužením vojenské povinnosti, taktním
způsobem poučilo o ustanoveních zákona,
jež vojenskou správu opravňují k takovému
opatření, jakož i o přičinách, jež zavinily toto
výjimečně a zatímné prodloužení činné služby
Zároveň se v rozkaze tom nařizuje, aby se ihned
s největší přísností zakročilo
proti projevům nevole, jež by se
mohly snad tu neb tam ozvati mez
mužstvem
Ebenhoch
Ebenhochová
Zeil
Rakousko
ko
Uhry
Praha
15
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 27. srpna.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 27. srpna.
Lockroy a Pelletan.
Bývalý ministr námořnictví Lockroy po
drobuje v řadě článků, uveřejňovaných v »L
Temps«, velmi ostré a nepříznivé kritice činnos
nynějšího ministra námořnictví. A Pelletan, je
muž dělníci v přístavištích na počest vztyčují
rudé prapory a zpívají »Internacionalu«, jenž
při oficialní ministerské jízdě z nádraží dal po-
saditi do druhé ekypáže zástupce dělnického
syndikátu a do třeti admirála, odpověděl na tyto
útoky ve své řeči v Cherbourgu. Polemika obou
politiků je velmi charakteristická a odhaluje nové
slabiny nynějšího regimu francouzského.
Loekroy obviňuje Pelletana, že desorgani-
soval válečné námořnietvo francouzské.
Zajímavo, že Lockroy patří ke straně ny-
nější vlády, že jeho kritika není dilem nenávisti
opposiční. Loekroy je uznáván za nejlepšího
znalce mariny v parlamentu. Vytýká Pelletanovi
že vede nesvědomitě a naivně věci svého mini-
sterstva. Středomořské državy Franeie jsou ne-
dbale hájeny loďstvem, koráby válečné nemají
dosti uhlí; když otázka marocká poněkud oživila
pozornost velmocí, nemohla Francie poslati do
Marokka loďstvo pro nedostatek výzbrojea
mužstva. Kdyby vypukla teď válka, byly by
francouzské přístavy bez ochrany, loďstvo vá-
lečné nemůže se měřiti se silou námořní jiných
velkých států.
Vážné je obvinění Loekroyovo, že nynější
ministr námořnictví používá svého úřadu a své
moci jen ku provádění svých volebních plánů.
»Národní obrana je zanedbána, teď se jedná
jen o ochranu volební,« prohlašuje Lockroy
jehož články vzbuzují pochopitelnou sensaci.
Lockroy
Praha
Cherbourg
Francie
Maroko
L Temps
16
article
Sjezd německé sociální demokracie.
Dle vyhlášky „Vorwärtsu“ svolán jest le-
tošní sjezd německé sociální demokracie do
Drážďan na den 13. září do místností „Triano-
nu“. Referovati budou na něm: Posl. Stadt-
hagen o parlamentní činnosti, posl. Singe
o návrhu na svolání mezinárodního sjezdu
r. 1904 do Amsterodamu a posl. Fische
o májové slavnosti.
Na letošním sjezdu jednati se bude tak
o výsledku voleb do říšského sněmu německéh
a s ním souvisící otázce místopředsednickéh
místa, která zavdá, jak se zdá, podnět k prudk
srážce mezi přívrženci návrhu Bernstein- Vollma-
rova, žádajícím, by se sociální demokracie místa
tohoto domáhala, a mezi stoupenci Bebela, kteř
je rozhodně za dnešních poměrů odmitají. Dle
dosavadních známek není pochyby, že návri
Bernstein-Vollmarův propadne.
Bebel prohlásil v otázce místopředsednieké
návrhu Bernstein-Vollmarovu boj do krajností a
oznámil jeho zahájení řadou článků v časopisu
„Neue Zeit“, protože, jak praví, tato otázka jes
téměř totožnou s otázkou sociálně demokratické
taktiky. „Doba zakrývání,“ hlásá Bebel, „a vzá
jemného komediantství ve straně vůbec již mi-
nula a my musíme zjednati si jasno, jaké po
měry jsou mezi námi.
Proti Vollmarovu návrhu vystoupil na schůz
v Královci také říšský sociálně-demokratický
Triana
Posl
Fisch
Bernstein
Vollma
Bebel
Vollmarův
Drážďany
Stadt
Amsterodam
Královec
Vorwärts
Neue Zeit
17
article
poslanec Haase, který pravil: „Jsme stranou,
která jest v zásadě proti monarchii a její člen
nesmí jíti ke dvoru.“ Tato schůze v Královci dala
svým delegátům pro drážďanský sjezd mandát,
by hlasovali pro převzetí místa prvního místo-
předsedy v říšském sněmu německém sociálním
demokratem jen tehdy, jestliže se mu kromě zá
konných závazků, vyplývajících z ústavy a jed
nacího řádu sněmovního neuloží žádných jiných.
na př. audience u císaře.
Sjezd zabývati se bude zajisté také otázkou
opravy volebního řádu do zemského sněmu sa
ského, jež stala se nyní akutní a vysloví se také
o chystaném návrhu na změnu volebního řádu
do říšského sněmu německého, který čeliti má
přímo proti sociální demokracii.
Kulturní boj ve Francii.
Bojovnost a neústupnost francouzského
kleru v otázce řeholí vysvítá znovu z činu bi-
skupa Turinaze v Nancy, který bude po
kynem pro veškero duchovenstvo jeho diécese
Biskup Turinaz vydal otevřený list, svědčíc-
prefektu departementu Meurthe-et-Moselle, ve
kterém ostře protestuje proti provádění spolko-
vého zákona a prohlašuje, že tak, jako dosud, do
volí i příště členům řádů, aby kázali v kostelích
jeho diécese, v čemž prý mu nikdo nezabrání.
Turinaz volá ve věci této za soudce ve-
řejné mínění, generální radu a sněmovnu po
slanců a končí svůj list slovy: „Kdyby fran
couzské zákonodárství hovělo zásadám svobody.
spravedlnosti a pořádku, pohnal bych vás, pane
prefekte, i předsedu ministerstva před soud.
bych splnil tak svou biskupskou povinnost a
zachránil svou duši.
Protože jest předem jisto, že vláda na tutc
vzdorovitost odpoví, jakmile se jí naskytne pří-
ložitost, nejen slovem, ale i činem, není po-
chyby, že biskup Turinaz vydal svůj otevřený
list s bezpečnou vypočítanou vyhlídkou na —
mučednictví, jehož se na něm dopustí státn
moc republiky.
Haas
Turinaz
Královec
Francie
Nancy
Meurthe
Moselle
kulturní boj
18
article
Rakouské veto proti Rlampolloví.
Baltimorský arcibiskup, kardinál Gibbons
známý svou agitací proti volbě kardinála Ram-
polly papežem, prohlásil při návratu z Řím
v Turině na dotaz katolického publicisty mar-
kýze Filippa Crispolta po rakouském
vetu: »Veto působilo jako blesk s jasného
nebe. Všichni byli jsme přesvědčeni, že Ra-
kousko nepřímo učiní vše, aby za
mezilo volbu kardinála Rampolly
ale nikdo nebyl na to připraven, že stane se to
ve veškeré formě slavnostního veta.
Když kardinál biskup krakovský povstal a pro-
hlásil, že jmenem císaře rakouskéh
protestuje proti volbě Rampol-
lově, bylo sv. kollegium obdivem nad smělost
zaraženo. Čilé a slavnostní protesty nedaly pak
na se čekati.
Neprávem ostatně vytýkalo se kardinálu
Puzynovi, že prohlášení své učinil v nepravý
čas, protože prý zvolení Rampollovo nikterak
nebylo jistým. Četní z nás byli přesvědčeni, že
stále se množící hlasy, odevzdané pro bývalého
státního sekretáře, jsou znamením, že kon-
klave zakončí se jeho zvolení m.e
Rlampollový
Gibbons
Filippos Crispolt
Rampolly
Rama
Řím
Turin
19
article
Plány na regulaci Malé strany
a Hradčan.
Plány na regulaci Malé strany
a Hradčan.
Jak krásná bude poetická Malá strana jednou, až
se uskuteční všecky ty plány a projekty, se značnou
píli vypracovaně. Všemožné ohledy spolupůsobily př
projektu na její osvěžení: zdravotní, moderní, ko-
munikační, historické i umělecké, zkrátka Praha
jednou bude velmi hrdá na změněnou Malou stranu.
Takový historický převrat ovšem nestane se ani za
desei let, ale dnes už možno posouditi, kterak jednou
za dlouhou řadu let, Malá strana bude vypadat. Tento
obrázek budoucnosti ukazují nám regulační plány
Městská rada pražská vzhledem na důležitost Male
strany a vzhledem ke starobylému jejímu rázu, vypsala
konkurs na zhotovení regulačních plánů a sice nejen
Malé strany, ale i sousedních Hradčan. Uměleckáa
znalecká porola, jíž byly projekty ku posouzení před-
loženy, udělila první cenu projeklu p. arch. Balšánka.
druhou cenu projektu pp. arch. Sakaře a malíře Klu-
sáčka, třetí cenu projektu p. arch. Kříženeckého. Kon-
kurenční plány byly vypracovány dvojím způsobem a
sice se zachováním a bez zachování Čertovky. Porota
rozhodla, aby plány definitivní byly vypracovány se
zachováním Čertovky, načež bylo vypracování plánů
těch svěřeno p. arch. Balšánkovi spolu s úřadem
stavebním.
Zhotovené plány regulační kancelář nyní předlo-
žila a sbor obeeních starších rozhodl, aby byly vy-
loženy k veřejnému nahlédnutí. Plány rozprostřeny
jsou ve zvláštní místnosti ve třetím palře na radnici
Jest to zajímavé podívání, třeba, že umístění plání
není pohodlné. Vyvěšení jich na stěnách zajisté bylo
by pohodlnější. Plány provázeny jsou důvodovou
zpráveu, tak obšírnou, že hustým písmem jest obsa-
žena skoro na 600 půlarchových stranách. Najednou
prostudovat tenlo elaborál, bylo by věru unavujícím.
Balšánek
Sakař
Kříženecký
Hradčany
Praha
Čertovka
Kon
20
article
Proto nejlépe probrati postupně jednotlivé oddíly. Ten-
tokráte zmíníme se o tom, které ulice na Malé straně
a na Hradčanech v budoucnosti mají dle plánu r-
gulačního býti zrušeny a které nové komunikac
vzniknou.
Mnohé ulice, vlastně uličky bylo nutno navrh-
nouti k úplnému zrušení, zvláště z důvodů hygieni-
ckých. Jsou to zejmena: Karmelitská ulička
vedle nynějšího průlomu „u Klíčů“. Starožitnické
kruhy přimlouvají se za její zachování, ale domy v ni
nemají žádné ceny historické ani umělecké. Užší sou-
pisná komise navrhovala sice zachování uličky, ale to
znamenalo by ponechání nynějšího stavu nezdravého
na celá deseliletí. Hygienické poměry vyžadují toho,
aby ulička ta se svými nízkými domky bez dvorků
co nejdíve zmizela s povrchu zemského. Po zasta-
vění průlomu „u Klíčů“ nemohla by se regulovati
ani pravá ani levá strana
Dále má zmizeti ulice Břetisla vova. Roz-
šíří-li se ulice Vlašská po vyústění svém na Tržiště
na 12 metrů, zbude z bloku domů mezi ní a ulicí Bře-
tislavovou tak úzký pruh, že nemožno jej oboustranně
zastaviti. Navrhuje se tedy rozšířiti ulici Vlašskou
zrušit ulici Bretislavovu. Dále navrhuje se zrušen
krátké odbočky z ulice Kapucínské na Hradčanech
mezi domy čp. 78 a 79, konečně část ulice na Novém
Světě na Hradčanech při domech čp. 86—89 k vůl
zřízení komunikace údolím Brusnice a vyřešení no
vých parků v těto končině.
V drobném prodejí:
ranni číslo o sobě . . . na
odlpcladní .
.. . . na zk
Ve sllalkách na venkorě:
raaní číslo. . . . .
vpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
plati se kotové rapřee
Přndplacění a inserty pijímá zdmini-
strace v Marisuské ulici č. s.
Tam pncházejí se též rodakce
Hiskárna a ozpedice „Národninh Laiatů“.
Bukoplsy se nsovrae-ji.
Bretislavův
Národninh Laiat
Hradčany
Bra
Marisuský ulice
21
article
Ruku v ruce se zrušením ulic, nastává zřízen
nových ulic. V první řadě byly diktovány zájmy
komunikačními. Jak mnoho na Malé straně jest zá-
koulí, kam se povozem nemůže! Nepřistupná lato
zákoutí olevřít, bylo prvou úlohou regulačního plánu,
bez obětování toho, co má historickou neb uměle-
ckou cenu. Dále byly to ohledy hygienické, které
žádaly, aby zřízením nových ulic jistým partiím při-
veden byl vzduch a světlo
Nové ulice jsou: Inundační hráz na Kampě
ve spojení s nábřežím proti Rudolfinu. V zájmu ko-
munikace navrhuje se odbourání přední části domu
čp. 506 (palác Metiernichův) a sice části prakticky
umělecky bezcenné. Proti náměstí na Kampě měl by
palác formu podkovy. — Nové příčné ulice proti ná-
městí u Rudolfina a to: a) ulice od nového projekto-
vaného mostu směrem k ulici Letenské, nejpřímější
spojení Starého města s náměstím Malostranským,
b) krátké dvě příčné ulice na místě bývalých jatek
c) spojení ulice Cihelné s novým nábřežím vedle
domu čp 548; d) slepá ulička při Strakově akademii,
určená k jednostrannému zastavení, aby zakryt byl
nepěkný pohled do neuzavřeného bloku při ulici u
Řetězové lávky. Nová příčná ulička pod baštou čis.
19, umožňující kratší a příjemnější spojení ze silnic
pod Letnou směrem k silnici k Chotkově. Nová je od-
bočka z ulice Letenské směrem k ústavu Klárovu.
Strakův
Nová ulice
Kampa
Letná
Chotkov
Klárov
Rudolfinum
Metiernichův
22
article
Touto cestou získá se rovná, krátká trať pro elektri-
ckou dráhu, která nyní v násilném úhlu z ulice Lužické
do Letenské zahýbá Dále se projektuje průlom z ná-
městí Dražického klášterem Anglických panen do ulice
Letenské proto choru kostela sv. Tomáše. V ohledu
komunikačním tento průlom měl by velikou důle-
žitost, jelikož komplex kláštera Anglických panen roz-
dělen by byl ve dvě části. V plánech naznačen také ná-
vrh na zastavení zahrady Anglických panen, ale to pro
dobu nynější jest theorií. — Nové příčné ulice mezi
ulící Všehrdovou a novým nábřežím kolem Čertovky
vznikají návrhem nové velké veřejné budovy na kom-
plexu c. k. zbrojnice. Dále jest projektována nová ulice
od č. 438 v ulici Všchrdově ku č. 425 v ulici Rtíční.
Zřizení průlomu z náměstí Maltězského do ulice Mo-
stecké, jest konsckvencí odlehčující komunikace Krá-
lovská třída—Všehrdova ulice—Nebovidská ulice. Má-li
tato komunikace míli smysl, nemůže vyůstiti Prokop-
skou ulicí na křižovatce s Tržištém právě před zasta-
veným průlomem „u Klíčů“, nýbrž musí míti pokra-
čování až do ulice Mostecké. — Nová jest ulice o
vchodu do zahrady Kinského přes bašlu č. III. rovno-
běžně s Újezdem, podél Sokolny Malostranské a vy-
ustující proti ulici Novodvorské. Zřízením jejím má
se olevříli celé úpalí Pelřína v obvodu Malé strany.
Zde se počílá se stavbou nového pořadí domů, ale
nikoli s kasárnickou facadou a zde má se také zříditi
nový vslup na Nebozízek.
svatý . Tomáš
Všehrdův
Prokop
Kinský
Letenská
Všchrdov
Rtíční
Všehrdův ulice
mostecký
Újezd
anglický panna
23
article
Návrhy regulační vyslovují se proti tomu,
aby v ose nového kamenného mostu byla zřízena
velká monumentální budova obrazárny a sice z toho
důvodu: z mostu byl by viditelný jen prostřední ri-
salit. Budova nepřišla by jako celek ku platnosti,
poněvadž Újezd jest pouze 25 m. široký. Ježto roz-
díl ve výškách mezi Újezdem a novou ulicí rovnoběž-
nou obnáší 11 metrů, jest zřejmo, že polovina celého
přízemku byla by utopena v terainu, takže by nebylo
možno, pro účely výstavní jí využitkovati. Dále byla
by stavba neobyčejně drahá a nákladná. Újezd po své
regulaci bude míti značnou frekvenci nákladů, která
by byla překažkou, aby budova toho rázu, jako je
galerie umění, se zde umístila
Z těchto důvodů jeví se býti ukončení třídy Chot-
kovy monumentálním schodištěm jedině
možným řešením a jest zde nutné z ohledů estheti-
ckých. Jako zakončení jeho myšlen jest na úpatí Pe-
třina velký pomník, převážně architektonický, který
by tvořil ukončení mostu. V návrhu zakreslen jest
pomník Mistra Jana Husa dle návrhu Šalounova. —
Nová ulice povstala by mezi vlašským sirotčincema
sirotčincem sv. Nolhburgy. — Na Hradčanech
vedena je nová ulice z Lorctánské ulice na střed Čer-
ninských kasáren, která ruší komplex nynější káznice.
Projekt zabývá se také zřízením elektrické dráhy
silnicí Cholkovou, kde by se dolýkala u říšské brány
budoucího zábavného parku, který by byl opravdovou
pražskou attrakcí. Zde by mohly býti konány i pražské
lidové slavnosti, za brány města přeložené. — Klerak
je vše ideálně naznačeno
Hus
Šalounův
Nolhburgy
Cholkův
Újezd
Nová ulice
Hradčany
Lorctánský ulice
24
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Pardubicích.
V Pardubicích. 27. srpna 1903.
(Původní zpráva »Národ. Listů«.
—íček. Východočeská výstava, jež zcela právem
a po zásluze ihned při zahájení nazvána v „Nár.
Listech“ krasavicí, nejen že pokročilým věkem —
má již jaro a valnou čásť léta svého živola za sebou —
na svěžesti své nikterak neztrácí, ale stále ještě svůd-
nou krásou jeví nevšední přítažlivost. takže celé le-
gicny ctitelů spěchají každodenně, potěšiti se jejími
láskyplnými úsměvy a pokochati se jejími půvaby.
Vnitřní cena východočeské výstavy jest v úplném sou-
ladu se zevnějším jejím leskem a v tom právě spočívá
i ono zvláštní kouzlo, jež nutí každého, aby opěta
opět spatřil lepý zjev její a hluboko vryl si ho
v mysl i v srdce. Návštěva výstavy přes nevlídně,
namnoze deštivé a chladné počasí, jest více než uspo-
kojující a dosáhne v nejbližších dnech již čísla 150.000
návštěvníků.
Pro příští dny uchystána jest celá řada různých
atirakcí, která nezůstano beze vlivu na opětný vzrůst
návštěvy výstavy. V příští neděli dá si na výstavě do-
staveníčko sociální demokracie, v pondělí pak, na kte-
rýžto den připadá v Pardubicích posvícení, uspořádána
bude na výstavišti za spolupůsobení všech vlastene-
ckých spolků oblíbená v našem okolí zlatá po-
svícenská hodinka. Zábava tato zahájena bude
velkým průvodem všech spolků a korporací atd. Průvod
seřadí se u akc pivovaru, načež ubírati se bude
s hudbou v čele na výstavu, kde spanilomyslné dámy
pardubické obstarají buffet a prodej chutných koláčů.
s obvyklou a osvědčenou u nich roztomilostí. Necht
jest toto pondělí skutečným dnem města Pardubic, ve
kterém vynikne láska a přízeň k výstavě způsobem
v pravdě imposantním.
Pardubice
25
article
Zmínili jste se již stručně o průběhu minulých
dnů, v jichž popředí byla slavnost sokolská, den če-
ských menšin, výprava města Holic (v počtu asi 400
osob) a města Hory Kutné. Všichni účastníci byli
starostou města panem drem. Formánkema
členy výstavního výboru pp. drem. Štolbou a
drem. Horákem co nejsrdečněji pozdravení a těšíli
se vzácné pozornosti všeho místního obyvatelstva.
Nedivno proto, že nálada na výstavišti — zejmena
v neděli — byla neobyčejně srdečná a celé to
obrovské shromáždění, zpestřené sokolskými čapkámi,
poskytovalo obraz velice malebný a poulavý. Zvláště
k večeru zvuky výstavní kapely, řízené kapelnikem
Lautnerem, a pak skvělý, uchvacující ohňostroj mistra
Hájka rozpoutaly náladu k jaré, v pravdě výstavní
veselosti a všecko to mnohotisícové shromáždění co
chvíli propukalo v nadšené projevy uznání prováděným
výkonům a s večerem nesly se v šíř i dál nočního
šera jásavé zvuky našich písní národních. Byl to
opět jeden den plný jasu, srdečného veselí a roz-
poutaného nadšení, jež přenášelo se i do skvěle
ozářených ulic města, které v tento den šumělo buj-
ným životem ...
Výstava v Hořicích.
Stroje pro domáčnost a pod. Pravé křídlo prvního
traktu průmyslového paláce vedle jiných věcí, mysle
spanilých hospodyněk zajímajících, obsahuje celou
řadu kollekcí strojů šicích, pracích, zařízení láznía
pod.; a k těm chci dnes pozornost čtenářů „N. Lo-
Štolba
Lautner
Hájek
N Lo
Holice
Kutná
Hořice