ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3935170-66ef-11dc-a1f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 18, person 29, work 2, org 4
1 masthead
190l.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 30. srpna.
Praha
3 masthead
K číslu 239.
4 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední s příl. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 k 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Je možný ještě kompromis ve velkostatku? Z Vídně, 30. srpna. Pražský dopiso- vatel »Reichswehru« vyslovuje podiv, že »Neue Freie Presse« žádá, aby vláda se za- sadila o kompromis mezi velko- statkářskými stranami v Če- chách a tím zjednala ústaváckému velko- statku zastoupení na sněmu — když přece nedávno návrh hr. Buguoye, jenž za- jišťoval velkostatkářům mandáty zákonem, byl odmítnut a právě německo pokrokovými listy co nejpříkřeji zavržen. Vídeňský hlavní orgán německo-liberální — praví list — volá najednou po kompro- missu v českém velkostatku. To jest velice zajímavé a význačné, zvláště vzpomeneme-li si na události, jež se odehrály po předložení návrhu hr. Buquove v českém sněmu. Tímto návrhem mělo býti německo-liberálním velkostatkářům zajištěno 21 mandátů. Konservativní velkostatkáři sami se tedy pokusili »umírněným živlům pomoci do zem- ského sněmu. « Kdyby u německých pokrokovců by jen jediný atom skutečné svobodomyslnosti. právě oni jako soubojovníci ústaváckého velkostatku musili by na tuto stranu půso- biti, aby návrh hr. Buquoye byl rati fikován Návrh hr. Buquoye byl na německé straně tak briskně odmítnut a zvláště ně mecko-liberální tisk stavěl se ohromně roz- čileným nad tímto návrhem. Jak může dnes německo-liberální tisk vyslovovati svůj podiv, že s kompromisem v českém velkostatku najednou jest tak ku podivu ticho? Jak by také mohlo jinak býti? Smíme se tomu diviti? Hr. Buquoya jeho strana nabízeli dobrovolně ústaváckému velkostatku 21 mandátů na pevném podkladě zákonném a tyto mandáty byly odmít- nuty, protože — jak se nyní německá
Buguoy Buquoy Vídeň Hradec Neue Frei Presse
6 article
strana hájí — hr. Buquoy druhou stranu velkostatkářskou náležitě o podání svého ná- vrhu neuvědomil. Není to nic jiného než výmluva. Můžeme se nyní o hr. Buquoy- ovi ajeho straně domýšleti, že by přišli po druhé, když teprve ne- dávno německými liberály, v jejichž vleku byli němečtí velkostatkáři, tak příkře byli odmítnuti? Jmenování. Z Vídně, 30. srpna. Adjunkt brněnské techniky německé Julius Jarka byl jmeno- ván učitelem IX. hodnostní třídy na státní průmyslové škole v Liberci. Assistent české techniky brněnské Fran- tišek Zuska byl jmenován učitelem IX hodnostní třídy na státní průmyslové škole v Brně.
Buquoy Julius Zuska Vídeň Liberec státní průmyslový škola státní průmyslový škola v Brno
7 article Násilí Vlachů proti Chorvatům.
Násilí Vlachů proti Chorvatům. Z Říma, 30. srpna. K ranní zprávě sdělují se nám další podrobnosti: Vlaši, když se zmocnili místností kongregace sv. Jeronyma, zaslali královským manželům italským tento telegram: Dalmatinci, bydlící v Římě, v okamžiku, kdy opětně obsadili hospic sv. Jeronyma, usurpovaný Chorvaty. posílají Vašim Veličenstvům projev nejucti- vějšího holdu jmenem veškeré Dalmacie. kteráž jakožto dědička bývalé Illyrie se za- jisté může nazývati prvorozeným dítětem Italie. Z Říma, 30. srpna. Vyslanec rakouský u sv. Stolice odebral se dnes do hospice sv Jeronyma a prohlásil zástupci Vlachů dal- matských, že kongregace ta stojí pod ochra- nou Rakouska a že si tudíž vyhražuje podati své vládě o dnešní události zprávu. Zástupce Vlachů dalmatských namítal. že otázka ta nemá nic co činiti s ochranným právem rakouským. Dalmatinci, žijící v Římě, že prý jsou právně členy kongregace a že jsou tudíž v hospicu doma.
Vlach Chorvat svatý . Jeronym svatý Jeronym Řím Dalmacie Rakousko Italia
8 article
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3b
Praha
9 article LSII
LSII Předpla ceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
10 article
Nový zemský maršálek v Haličk. Ze Lvova, 30. srpna. »Denník Polslný« se dovídá, že hned, jakmile budou zemské volby provedeny, zemský maršálek hr. Stanislav Badeni odstoupí. Vláda prý se marně snažila pohnout hr. Badena, aby setrval ve své hodnosti, kterou již po šest let velmi zasloužile zastáv al. Mezi kandidáty na hodnost zemského mar- šálka se jmenují bývalý místodržitel a zem- ský maršálek kníže St. Sanguszko, člen panské sněmovny hr. Ondřej Potocki, hr. St. Stadnicki a kníže Ondřej Lu- bomírski, jakož i říšský poslanec David Abrahamowicz.
Baden Sanguszko Potocki Ondřej Lu Abrahamowicz Lvov St . Stadnicki panská sněmovna
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Vyznamenání. Z Vídně, 30. srpna. (C.-B.) Císař pro- půjčil assistenčnímu radovi světského ústavu šlechtičen u svatých Andělů v Praze Engel- hardtovi hr. Wolkensteinovi-Trost- burgovi hodnost tajného rady s prominu- tím tax, představené téhož ústavu, Johance svob. paní z Uhelli řád Alzbětin I. třídy, hospodářskému radovi na panství ústavu v Křiči, Gustavu Popelkovi, rytířský kříž řádu Františka Josefa a inspektorovi tohoto ústavu Františkovi Herianovi v Praze, zlatý záslužný kříž s korunou. Jmenování. Z Vídně, 30. srpna. (C.-B.) Ministr kultu a vyučování jmenoval definitivního uči- tele tělocviku na státní reálce v Pardubicích, Jana Sýkoru, definitivním učitelem tělo- cviku na české státní reálce v Praze— Nové město a supplujícího učitele tělocviku na státní reálce v Králové Hradci, Antonína Březinu, definitivním učitelem tělocviku na státní reálce v Pardubicích. Z Prešpurku, 29. srpna. (C.-B.) Při vykonané dnes volbě poslance na místo ze- mřelého Desidera Szilagyho obdrželi Da- niel Molecz, liberál, 436 hlasů a Vilém
Císař Wolkenstein Trost svobodník Popelka František Josef Herian Sýkora Březina Szilagy Vilém Vídeň Praha Engel Praha Pardubice Hradec Prešpurk Uhelli řád Alzbětin I
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V ulici »chudých«. Znáte ulici »chudých?« Jest to taková úzká, dlouhá ulice, za dešťů přes decimetr blá- tem, za sucha prachem pokrytá. Jest dnes již málo takových ulic v našem městě. Na ní bývá živo jenom časně ráno a večer. Bydlí v ní nej- více takových lidí, kteří ráno ještě nevědí, zač oběd nakoupí. Co do vzdělání najdete tu nejkřiklavějš protivy: flašinetáře, žebráky, pobudy — ale také intelligenty, kteří nemají na byt ve zdra- vější čtvrti města. Vidíte tamto onen trochu lepší dům? Má dvě poschodí. V přízemi bydlí hudební sklada- tel Felix X. Každé dítě vám ukáže, kde pan X. bydlí. Malé dva pokojíky a tmavá kuchyň jsou jeho obydlím. V jednom pokojíku stěsnány jsou skříň, pohovka, stolek a klavír tak, že stěží projdete, v druhém dvě postele a šatník. Od rána až do večera ozývají se v bytě pan X. úhozy na pianu. Vyživujeť se hodinami. Teprve večer ozvou se bohaté akordy, jež vy- luzuje na pianě sám mistr. To jest čas, kdy sám komponuje. Tam tedy žije v okřídlených myšlenkách velikých skladatelů, tam tvoří sám díla krásná, jež se těší obecné oblibě. Pohleďte na nejkrajnější domek ulice »chu- dých«. Jest jenom přízemní. Z toho můžete viděti každého jitra vycházeti čtyři muže: dě- douše, tátu a dva syny. Dědouš na zádech nese bombardon, táta basovou křídlovku, jeden syn trubku a druhý klarinet. Vidíte tedy muzikant skou rodinu. Před lety počal dědek pracovat na stati- stickém kalendáři jmenin a tato práce přinesla
Felix
13 article
mu během času dobré ovoce. Můj bože, co obtíží nás často stojí, nechceme-li zapomenouti tomu neb onomu ze svých přátel ke jmeninám přáti! A zde rodina hudebníků neopomene ani jednou večer nahlednouti do svého kalendáře. Vy byste, moji mili, asi sotva přečetli dědkova hieroglyfická jmena, ale on se svými přečte je docela dobře i s číslem domu. Tak každoročně dostavovali se »našinci« na den sv. Felixe, to jest dne 21. máje za dvéře hudebního skladatele pana X. Tuším, že asi před pěti lety se dostal X. do jejich ka- lendáře. Prvým rokem vyšli za krásného májového dne již v 7 hodin ráno se svými nástrojia vploužili se před dvéře pana X. Bylo na ně roztomilé podívání. Dědek dělal kapelníka: »Pozor ! Jedna, dvě, tři!« A již spustili. Všichni namáhali se seč byli a nohou si dávali takt. Klarinet pištěl silou mladých plic, trubka vřískala, křídlovka ještě dost slušně přiznávala, jenom bombardon ztrácel dech. Jaký také div Špatný nástroj a k tomu šedesátka na krku. Dál už dědek nemohl. Dobře, že přehráli trio. Na tom si vždycky nejvíc zakládali. Zazvonili si, paní X. jim otevřela a oni sdělili jí, že jdou panu Felixovi přát. Bohužel, on spal ještě. Tak aspoň jim řekla paní X. »To je škoda«, povídá dědek, »my snad ne k vůli ňákej tej zlatce, ale ze srdce jdeme mu přát. No, voni mu to vyřídějí, až se pro- budí, že jo ?« Při tom stáli všichni čtyři jako pařezy na pasece. Paní X. ovšem se »dovtípila« a vstrčila dědkovi zlatník »dohromady«. Na to se spoko- jeně poroučeli a odešli. Když přišli domů, vytáhl dědek ze zásuvky kalendář a napsal k Felizovi: »Ráno spává«.
svatý . Felix Felix
14 article
Příštího roku přišli již dříve, to jest v před- večer jmenin. Na neštěstí nebyl tentokráte X. »již doma«. Paní sdělila jim, že již odešel a dala jim zase dřívější honorář. Přišed domů, vytáhl dědek opět kalendář a připsal zase: »Večer nebývá doma«. A zase minul rok. Pan X. vstal tentokráte časně. Očekával, kdy se ozvou zvuky hudby za dveřmi. Leč ráno čekal marně. Až teprve v po- ledne, když pan X. seděl u oběda, ozvaly se choré zvuky za dveřmi. Dohráli, zazvonili jako jindy, otevřelo se jim a oni vešli. Tentokráte vyšel jim X. vstřic. Dědek ujal se opět slova: »Vědí, pane X., my víme, že 'sou taky muzikant, jako my, no tak, my 'sme jim přišli zahrát. Ale nemysleji si, že snad pro ňákou tu zlatku, to my jen jako kollegovi jsme jim za- hráli. Vědí, my bychme byli přišli už včera ve- čer, ale to voni nebejvaji doma, no a ráno spávaji, tak 'sme musili v poledne. Jo, a vlastně my jim přejeme — to vědí tento — všecko dobrý jim přejeme.« Dědek se již potil, když končil. Pan X. ovšem tentokráte zase jim dal povinnou zla- tičku a mimo to poctil je i sklenicí piva. Na to se ubírali uspokojeni domů. Ale následujícího roku očekával je X. marně. Jeho »kollegové« nepřišli. Proč asi? Pan X. neviděl, že před třemi nedělemi z posledního domku ulice »chudých« odváželi mrtvého dědka. Nechal tu sice svojí kapele ka- lendář — ale nešlo jim to bez bombardonu. A tak hrát sami tři před »kollegou z povolání« se přece jenom styděli. Eduard Šimek.
Dědek Šimek