1
article
Günther, také liberál, 328 hlasů. Jest tedy
potřebí mezi oběma užší volby.
Z Madridu, 29. srpna. (C.-B.) »Agen-
zia Fabra« oznamuje: Ministr zahraničních
záležitostí prohlásil na dotaz jistého žurna-
listy ve Sv. Sebastianu, že mezi Ru-
skem a Španělskem není žád-
ného spolku.
Z Nového Yorku, 29. srpna. (C. - B.
Dle zpráv, jež přinesl kostarický parník
z Kolonu do Kingstonu, jsou povstalci
v okolí Kolonu a Panamy velmi
činni. Kolumbijská vláda napíná všechny
síly, aby je z pevných jich posic vytlačila.
Vyslala dne 26. srpna značný počet vojska
do Panamy, aby odrazila útoky, jež činí po-
vstalci na provincii Buena Ventura.
Günther
Fabr
svazek . Sebastián
Madrid
Agen
Španělsko
Nový York
Panama
Buena Ventura
2
article
Mluvčí „bitevních šiků klerikálních“
Mluvčí „bitevních šiků klerikálních“
katolický orgán pražský, dnes oněměl, nemá
patrně, co by dodati mohl ke včerejší naší
kapitole o zpovědním zreadle, kteréž jsme po-
drželi hierarchii v Čechách a na Moravě pod
bradu. Nemá, co by řekl na náš důkaz, že jen
ústy volá: »Pane, pane!« a »Lide český!«, ale
že srdce její o tom neví i že ve skutečnosti
stojí úplně po boku germanisující činnosti nej-
krajnějším hověním choutkám Němců, týchž
Němců, kteří houfným odpadáním provozují
prakticky heslo »Los von Rom !«, zatím co
hlas českých menšin, volajících po českých
katolických bohoslužbách v uzavřeném území,
zůstává hlasem volajícího na poušti a že k tomu
pracuje, aby národní poušť, kterou českému
lidu v uzavřeném území chystají trhani králov-
ství českého, byla učiněna úplnou i národnostním
rozdělením diecésí. Za to brněnský blíženee
»Katolických Listů« dnešní »Hlas« přináší
obšírný, ač zbytečný důkaz o nedozírné hloubce
spustlosti, do jaké klesnouti může repre-
sentant klerikálního tisku, když se ocitne
v úzkých. Vyskytují se v přírodě tvorové,
kteří nemají žádné jiné zbraně, leč žláz,
z nichž v nebezpečí nevystřikují snad jed,
nýbrž mok šeredný vzhledem i zápachem, což
nemá jiného účelu, leč vzbuzením nepřekona-
telného hnusu odzbrojiti a odvrátiti pohromu
Na čistě věcný rozbor některých míst řeči dra.
Němec
Los
Rom
Hlas
Čechy
Morava
3
article
Hrubana na kroměřížském sjezdu, kterýž, mimo
jiné, mistra Jana Husa přivlastňoval nebi na
základě přímluv bohorodičky, a který citoval
i Havlíčka jakožto theologického spisovatele.
což jsou zajisté frivolnosti i z katolického sta-
noviská přímo rouhačské, uvádí brněnský
»Hlase snůšku kalumnií, kteréž sice se sjezdem
a řečí Hrubanovou nemají ani nejvzdálenější
souvislosti, proto však celou bídu takové repre-
sentace klerikální vydávají světu na odiv.
Celá nízkost duševních zbraní, jimiž žur-
nalisticky chrániti se má vznešené Kristovo
učení lásky a mravnosti, vyložena tu bez roz-
paků a v bezhlavosti, která se v klerikálním
tisku vždycky dostavuje tam; kde má přijíti
ke slovu intelligence, právě tak, jako tisk tento
nedostatek pravdy nahražuje — utrháním na
cti svým protivníkům. »Hlas« píše do slova:
S tím němčením a pruskými princi ať »Nár.
Listy« hezky mlčí, sic jim povíme něco o něm-
čení Grégrů... Moravské klerikály ať nechají
na pokoji nezištné »Národní Listy«, které se
r. 1890 nabízely za jeden million sakumpak
anglické židovské společnosti, která chtěla pro-
střednictvím článků, noticek a hospodářskýcha
bursovních zpráv v »Nár. Listech« vymámiti
milliony z kapes národa českého, jako je na
př. lehce vydělával pověstný židovský baron
Hirsch vychvalovanými svými tureckými speku-
lacemi v Turecku a Rakousko-Uhersku.«
Co se týče »Nár. Listův«, učiní proti této
ohromné injurii, naprosto veškeré podstaty ve
skutečnosti postrádající, kroky, jaké jedině zbý-
vají. Dávno odbytou směšnou a vyvrácenou bá-
choku o »němčení Grégrů« ovšem pomíjíme
úplně mlčením.
Hruban
Hus
Havlíček
Hrubanův
Hlas
Grégr
Hirsch
Listův
Turecko
RakouskoUhersko
Kristův učený láska a mravnost
4
article
Ptáme se však strany katolické na Moravě,
čí učení propaguje, zdali božské anebo zásady —
»otce lži«? Ví, co činí, když propůjčuje tako-
véto zchátralosti smýšlení a psaní své katolické
jméno a když ji kryje celou svou váhou ? ! že-
lezná povaha zakladatele »Národních Listů«.
křišťálová jeho duše a čistota mysli byla tak
daleka a tak vysoko povznešena nad podlost,
brněnským »Hlasem« vyslovenou, že právě v tom
ohledu charakter dra. Julia Grégra do dnes je
ve veřejném mínění českém zrovna příslovným.
Mezi odkazy, jež dr. Grégr »Nár. Listům«
zůstavil, nejcennějším jest právě tato nezištná
čistota jich štítu a stejně jako budeme chrá-
niti vždy neposkvrněnost jeho památky, budeme
hájiti do nejkrajnějších krajností nejcennější náš
majetek, naprostou a skvěle dokázanou neúplat-
nost a neporušitelnost »Nár. Listů«. Víme
ovšem, že naše poctivost jest podle pravdy
příliš hluboce vkořeněna v české představěa
že nemůže nás v tom ohledu ani zdáním po-
špiniti blátivé soptění, jehož jícnem stal se
brněnský »Hlas«. Nemohli jsme si však odpu-
stiti těchto několik řádek ve své povinnosti
boje proti nebezpečí, jež na lid český svolávají
lidé za brněnskou katoliekou tiskovinou stojící,
jakkoli na druhé straně se zadostučiněním shle-
dáváme, že z důvodů týmž orgánem proti nám
vedených zbyl už než jediný — jeho špatnost
Hlas
Grégr
doktor
Morava
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K teplickému a trutnovskému roz-
sudku. Němci měli ve středu šťastný den
Vyhráli na obou koneích »uzavřeného území« —
v Teplicích i v Trutnově — proces. Šlo tu
ovšem o věci zdánlivě nepolitické, však navzdor
tomu o takové, jejichž význam v národním
zápasu našem podceňovati bylo by chybou. Již
včera jsme poukázali k nesprávnosti výroku
soudcovského pokud jde o případ teplický, ve
kterém byla se svou žalobou odmrštěna strana,
jíž na české požádání u kasy ústecko-teplické
dráhy byl odepřen lístek a která následkem
toho bez lístku vstoupila do vlaku a tudíž
nucena byla zaplatiti předepsanou pokutu.
Soudce jednotlivec žalobu z té příčiny na dráhu
podanou odmrštil, poněvadž dráha jako sou-
kromá není povinna dbáti ohledně svých úřad-
níků příkazu rovnoprávnosti. Uvedli jsme již
dnes ráno některé důvody proti správnosti to-
hoto názoru, jest jich ale celá řada. Soudce
postavil se na stanovisko, že dráha, jež majetkem
je soukromé společnosti, smí ve svých disposi-
cích, jež souvisí s provozem, počínati si tak,
jak je libo. Soudce spletl si tu provoz a vlast-
nictví. Že dráha soukromým je majetkem spo-
lečnosti, která ji za své peníze vystavěla
k tomu koncessi si zjednala, o tom nemůže býti
pochybnosti, však co do provozu je i každá
dráha soukromá zařízením veřejný m,
jež podrobeno je celé řadě usta-
novení, která vymykají se z prá-
vomoci vlastníka a která dik-
tuje stát a jeho orgán y. —
Stát vyhradil si právo vydávati tyto předpisy
aneb jich obdobně s ostatní správou veřejnou
užívati též na železnicích, ne pouze z ohledu
na bezpečnost osoby a majetku, ale též proto,
aby vlivem svým vyrovnal celou řadu cenných
výhod a privilegií, jež navzájem poskytuje
dráhám. Dráha ústecko-teplická vede územím
v Čechách, kde domovem jsou dva jazykové.
Němec
Teplice
Trutnov
Čechy
6
article
Především jazyk starousedlého, původního oby-
vatelstva a jazyk obyvatelstva německého, jež
okraje tohoto království později osadilo. Oba
jazykové jsou domácí a příslušníci obou ná-
rodů, již těmito jazyky mluví, mají právo,
býti od ústecko - teplické dráhy za normál-
ních poměrů a za normální peníz do-
pravenu z jednoho místa na druhé. Poku-
tovati Čecha v Čechách proto, že
se s ním na dráze kasír Němee
smluviti nedovedl, je přípa
tak horrendní, že ztrpěti ho zna-
menalo by kapitulovati před ně-
meckou zpupností nejhoršíh
druhu. Výrokem pana teplického adjunktat
věc vyřízena býti nemůže. — Ještě hůře má se
věc v Trutnově. Tam šlo o ochranu české ta-
bulky na tamějším českém Národním domě, jež
na rozkaz purkmistra obecním strážníkem byla
stržena. Dle zákona má býti každý hostinec t-
kovouto tabulkou opatřen, leč luza trutnovská,
s purkmistrem a s tamější městskou radou
v čele, českou tabulku ve městě, v němž žijí
bezmála dvě pětiny Čechů, nechtěla na domě
tom ztrpěti. I stalo se, co uvedeno. A jak
rozhodl soudce. Že starosta i strážník měli
právo tabulku odstraniti, poněvadž jednáním tím
předešli velikým výtržnostem a zabezpečili klid
města. Dobře! Ale prohřešili se tím
proti zákonu. Co učinila vláda a zejmena
pan místodržitel, když šlo o buršácké
čepičky v Praze a v Plzni? Sehnala
co mohla četníků, ba i vojsko po-
žádala, aby chránila domnělé,
spolčovacím zákonem chráněné
právo pestrých čepiček. Proč neuči-
nila tak v Trutnově proti německým
vzteklivcům? Proč ?
— Ke kulturní práci Němců v Čechách
přibyl zase velice utěšený kousek v Lokti. Krev
tamních Wolfovců, nacházející se od některého
Pok
Čecho
Němec
Čechy
Trutnov
Praha
Plzeň
národní dům
7
article
času ve varu obzvlášť prudkém, nalezla konečně
vhodný objekt vyburácení a osvědčení nezlomné
všeněmecké šíje. Objektem tímto stal se jediný
český nápis na tamější železniční stanici »Loket«.
jehož zničení obrali si ztřeštění zuřivci všeně-
mečtí za účel nočního přepadení stanice, vy-
konaného o půl 11. hod. Nápis rozbit kame ny
za strašného lomozu a výjevů, jaké snad v
století našem už jen nejřídčeji vyskytují
se na tatarských stanicích ruských dráh.
Všechny německočeské jízdní řády strhány za
řevu »Wacht am Rhein«, budova poházena
obvyklou kulturní zbraní všeněmeckou — blá-
tem. Za pustých nadávek opustili pachatelé dě-
jiště svého řádění.
— Poslední dvojhlavý orel s obou-
jazyčným nápisem zmizel ze Žatce! Tak raduje
se orgán žateckých nacionálních jchmelařů nad
činem tamějšího okresního soudce rady Ungara
(bratra bývalého nacionálního purkmistra žate-
ckého), který vymazati dal český nápis pod
orlem, vyvěšeným na budově okresního soudu.
Chápeme radost těchto z r. 1897 pověstných
stoupenců Schönerera a Wolfa, kteří již sotva
dočkati se mohou, kdy těm orlům ve zněmče-
ném území zmizí nejen české nápisy, alei
druhá hlava. Žatečtí prušáčtí chmelaři, kteří
doma vystupují s pověstnou zuřivostí proti
všemu českému, objíždějí právě české pivovary,
nabízejíce pravý žatecký chmel, k jehož pra-
vosti tak znamenitě pomáhají svými četnými
sírárnami, jejichž komíny v tak hojném počtu
městu Žatci ráz tovární dodávají. Neškodilo by,
kdyby při těchto návštěvách žateckých chme-
lařů připomněli jim naši sládci a správní ra-
dové pivovarští, aby té tlaskavosti, ochotya
službovolnosti, s jakou sobě počínají při nabí-
zení svého zboží, užívali též doma vůči tamější
české menšině a vůči české národnosti vůbec.
Wolf
Žatec
rada Ungar
Wacht be Rhein
8
article
Právě zřízené trhy na chmel v Rakovníce po-
skytují vhodnou příležitost českým sládkům,
aby o věci přemýšleli.
— Úmrtí. V Novém Bydžově zemřela dne 29.
srpna po delší nemoci paní Marie Losová, rozená
Ptáčkova, choť professora v 31. roce věku svého.
Tělesná schránka zesnulé paní bude dnes do Prahy
převezena a po opětném vykropení v ústřední síni
olšanské o 5. hod. odpol. do rodinného hrobu
uložena.
— Surový čin vrchlabských Wolfiánů.
Píše se nám z Vrchlabí ze dne 29. srpna 1901: Ne-
dávno bylo zdejšímu obchodníku p. Luňákovi pro
oboujazyčné tabulky, jež má nad svým obchodem
vyvěšeny, davem uličníků vyhrožováno a několik
oken rozbito, dnes zaznamenáváme nový, mnohem
vážnější případ německé surovosti, který zaslubuje
opravdového povšimnutí. Zároveň jest případ ten
opětnou výstrahou oněm rodičům, kteří myslí, že
dítě, které nebylo na »handlu«, nepoznalo světa.
V neděli dne 25. t. m. přivedl jistý občan z Nové
Paky svou dceru do Vrchlabí, aby se zde v příštím
školním roce přiučila samospasitelné. Za dne obsta-
ral pro dcerušku byt, večer chtěl ji naposled navští-
viti. Ježto se již stmívalo a byt jeho dcery nalezal
se v dosti odlehlém místě, nechtěl se sám v onu
stranu vydati. Zaměřil proto do místnosti hotelu
»Amerika«, kde zcela slušně po česku žádal, je-li tu
někdo, kdo by ho v naznačený byt za odměnu do-
provodil. V místnosti byla velmi četná společnost.
Marie
Luňák
Rakovník
Nový Bydžov
Praha
Vrchlabí
Nová Paka
Amerika
9
article
Přítomný též jistý řezník O. Palme, jakmile uslyšel
český rozhovor novopackého občana, bez okolků
z místnosti ho vyhodil a venku po-
mocí ještě několika soudruhů tak su-
rově zbil, že zůstal napadený nebožák
bez vědomí před hostincem n
zemi ležeti. Ostatní společnost pak, mezi
nimiž bylo i několik ostatních úřadníků od pošty,
berního úřadu a jeden učitel, huronským »Heil !«
a jeho soudruhům přisvědčovala. Napadoný ležel přes
půlnoc před hostincem. Ještě několikráte přišli ně-
mečtí zběsilci, vedeni jmenovaným řezníkem, by si
na polomrtvém, bezbranném muži svou německou
nenávist vylili. K posledu pak byl touto společností
vhozen do strouhy podél hostince vedoucí. Nebožáka
krví zbroceného vyprostil konečně z rukou zběsilců
blízko bydlící pekař. Byl za to celou společností od-
měněn notnou porcí nadávek. Ztrýzněný byl pak
odnesen do zámku, kde se mu dostalo prvé pomoci
a kde se trochu zotavil. Ježto měl několik povážli-
vých ran na hlavě, byl lékařem ohledán i podal pak
o svém ztýrání zprávu svému právnímu zástupcia
četnictvu. Jak se dovídáme, jest již vyšetřování za-
vedeno. Z uvedeného případu nejlépe jest vidno,
s jakou surovostí Všeněmci »pracují« a to před očima
přednosty politického úřadu. Ani státní úřadníci, ani
učitelé neostýchají se svou nenávist vůči Čechům
tak bestiálně prováděti. Jsme skutečně zvědavi, co
se nyní stane, zdali povolaní orgánové poznají, co
jim káže povinnost. Ví o této surovosti okresní
hejtman vrchlabský? Skorem se zdá, že Čechové ve
zněmčeném území jsou již vyloučeni z ochrany, již
má poskytovati každému občanu stát a jeho zřízenci.
O Palme
Čecho
10
article
— Objevení krádeží ve staroměstské
tržnici. Uzenáři a řezníci, mající najaté buď stánky
nebo chladírny ve staroměstské tržnici, pozorovali
delší dobu, že se jim zboží ztrácí. Jeden uzenář po-
žádal o assistenci policejní, tajný policista po několik
nocí dlel v podzemí tržnice blíže chladíren, ale opa-
tření toto bylo bezvýsledné. Včera podařilo se do-
zorci tržnice Václ. Stroužkovi odhaliti nejen stopu
krádeží, ale i zloděje. Ve středu odpoledne, konaje
v tržnici službu, spozoroval Stroužek, že z chladírny
vyšel řezník K. Borovička a jeho pomocník Václav
Václ
K Borovička
Václav