1
article
šlenek, ve spisech Karoliny Světlé, jež nanejvýše
jen sloh svůj a vnější formu literárního podávání
třibila četbou a poznáváním vzorů jiných, nalézáme
samostatnou svéráznou individualitu, jež vzrostla
sama ze sebe, sama ze sebe se prohlubovala.
Pravda, osud sám k tomu přispěl a nejen vlastní
vůle, žila příliš dlouho ve středu lidu českého,
a sice toho lidu venkovského, kam i z cizího
přílivu duševního sotva pěna vstřikne, že duše
a mysl její prosákla již tak veskrz tou porobou lidu
vlastního, tou tak říkaje českostí v poznávání
a pozorování věcí vnějších, že nucena byla,
jakmile duše její se probudila, hledati ukojení a
čerpati ze sebe samé a z nejbližšího okolí svého —
že pak i když ocitla se aspoň četbou i v cizím
prostředí, toto nemohlo již vniknouti až v duši její
a vytlačiti z ní vlivy dřívější, nýbrž že mělo vliv na
nejvýše jen na vnější její prostředky literární, na
sloh a vnější komposici. Postav jádro díla se nedotklo.
Karolina Světlá
2
article
Také kniha, již dnes na mysli máme, »První Češka«,
přes svoji romantičnost nic na tom nemění. Právě tato
kniha, odchylující se na pohled částí své látky od pod-
staty ostatní tvorby Karoliny Světlé, tím zvláštním
rázem její romantiky, potvrzuje spíše slova našei
jeví se nám literárně — nehledě k veliké napína-
vosti děje, jež strhne široké obecenstvo — jednou
z nejzajímavějších knih spisovatelčiných. Jestiť to
jaksi zkušební kámen, na němž zkoušeti lze, zdali
v navyklé té doby romantičnosti utonula individua-
lita autorčina — a tu lze právem říci, že nikoli, že
tato individualita svérázná, tento vniterní český
život její vítězně proniká i tam, když činí koncese
romantice té doby obvyklé. Ostatně jest to dílo
z dob, kdy se romanticky smýšlelo, romanticky cítilo,
romanticky žilo, ano lze říci, že místy jeví se tu
Karolina Švětlá dokonce dokonalou literární realist-
kou: podáváť totiž sice romantický život a cítění
oné doby sentimentální, ale podává je věrněa
přesně dle skutečnosti. Je-li kniha její roman-
tickou a někdy až silně romantickou, jest to tím, že
takou byla v době, již líčí, i — skutečnost.
Karolina Světlá
Karolina Švětlý
3
article
Romantika »První Češky« ale není při tom
všem nijak aristokratickou, naopak v ní již napo-
vězen jest boj a rozdíl mezi dvěma kulturními světy,
mezi úzkým romantismem aristokratismu a mezi
širokým, hlubokým, vlastně jen ve svých jevech
vnějších romantickým romantismem demokratismu.
V osobách Emanuela a Vojtěcha narážejí tu na
sebe dva zcela již svým podkladem a svým vývojem
různé světy kulturní, zrovna tak jako v Jiráskově
idylle jedné — tuším v knize »U nás« — utkávají
se v příkrém duševním a kulturním konfliktu vé-
vodkyně s farářem demokratem Havlovickým.
V »První Češce« Karoliny Světlé shledáváme ob-
dobné utkání se dvou světů jiných, provedené však
ještě s větší vášnivostí, jíž tuto účastní se i péro
spisovatelčino. Zde Schönberg — tam Šembera, zde
odrodilá, peněžně sobecká rodina, tuto vlastenečtí.
demokratičtí členové její: tedy zrovna tak, jak vy-
víjejí se i nové neromantické praktické poměry u nás
jež přirozeně chudý a chřadnoucí (v jeho celku)
národ český staví stále více i v sociální protivu
s jeho německým, kapitalisticky stále sílícím od-
půrcem. Ani nezazlíváme, že Karolina Světlá v knize
své vtěluje tuto protivu, vtěluje i čistě dějové pro-
středky, dědické spory a to způsobem pro čtenáře
mnohdy nanejvýše napinavým. Zdaž na příklad
i Jirásek nezhrdá napínavostí, jak to Voborník ve
své právě vydané znamenité knize o tvorbě Jiráskově
bez všeliké příhany — a po ocenění našem právem
— vzpomíná?
Proč odsouditi napínavost děje tam, kde není na
úkor vnitřní hluboké podstatě děje, ba kde z psycho-
logicky přesně vylíčené vášnivostí duší přímo vy-
plývá?
Emanuel
Vojtěch
Jiráskův
Češka
Karolina Světlá
Šembera
Jirásek
Voborník
Schönberg
4
article
Jen jedno slovo ještě. »První Češka« jest nejen
knihou sociálně velmi zajímavou, jelikož líčí zoufalou
obranu hmotnou ženy — pravíme ženy — proti těm,
kteří jí upírají nejpřirozenější právo člověka, žíti
vyvíjeti se tím jazykem, těmi zvyky, tím ovzduším,
v jakém se původem svým ocitl. Jest to dokonce
i kniha v pravdě vlastenecká, byť že pojmu tomu
bylo se v posledních dobách tolik příhan dostalo. Ale
vlastenectví knihy této nezůstává nijak na povrchu
u fangliček, divadel, buffetů, tribon debatových a ne-
přestává při národním vyšívání, na cizí toiletě du-
ševní. Jitka, hrdinka knihy, žaluje na příklad: »Byl
bych navlažovala žíznících a zmocňovala kolena ze-
mdlených, jak tys to činil? Proč jsi mně nepopřál
hrobu mezi lidem mým? Kdybys mně byl dovolil
rozsívati mezi ním símě pravdy: v jak bujné
bylo by vzrostlo osení! Od chýšky k chýšce byla
bych putovala bosa, v rouše režném jako
někdy učedníci Páně a kroniku českou byla
bych nesla před sebou jako oni evangelium a byla
bych nadšeně kázala lásku k vlasti; každé slovo by
se bylo ujalo v kypré půdě zbožné jeho mysli, čím
hyl a čím jest; chuť k velikým činům byla
by se opět v něm vzbudila . . .« Že jsi nepovážil.
blouznivče drahý, že pravda nezaklíčila
nikdy v palácích a že neměla nikdy
stánkův svých v srdcích boháčův? V po-
šetilém boji zmařili jsme síly a zbrané . . .« Jak
vidno, vlastenectví Karoliny Světlé nezná vlasteneckých
slov, nýbrž má na mysli oběť, nevidí vlastenectví
jen v jazykové stránce jeho, nýbrž hledá d uši.
—ver—
Jitka
Páně
Karolina Světlá
5
article
* Alexandr L. Kielland, Noveletty I.
Z norštiny přeložil Hanuš Hackenschmied.
S úvodem od překladatele. Světová knihovna, red.
Jar. Kvapil, č. 221—222. Nakl. J. Otto. Povídky
dokonalé formou a jadrné obsabem. Jest jich celkem
osm, jednak satyry, jako »Erotika a idylla«, »Při
stole« a j., jednak tragické historie jako »Svadlé
listí« a »Karen«. Ve všech těchto povídkách jest
autor především poetou, nikdy se nedává strhnouti
tendencí, i v nejostřejší jeho satyře skrývá se hlu-
boký, opravdový cit. A přece jest prost nezdravé
sentimentálnosti, nikde nenadsazuje, všude vypravuje
prostě a nelíčeně. Při tom jest mistrem formy, do-
vede s neomylnou jistotou docíliti žádoucího dojmu
právě svým znamenitým klidem, jenž pohrdá veške-
rým pathosem
L Kielland
Hackenschmied
Kvapil
Otta
Karen
Noveletty I
6
article
* R. J. Kronbauer. Síla hroudy. Dvě po-
vídký. Laciná knihovna národní, serie XXIV. č. 190.
Nakl. J. Otto. Autor podává nám v přítomném
svazku obrázky z vesnického života. V první po-
vídce »V nevolnictví vděčnosti« není mluva jednají-
cích osob dosti bezprostřední, prostí lidé nepronášejí
takovéto filosofické sentence. Ale jinak jest dobře
vypravována a effektní dějem. Druhá »Z cizího na
své« jest vzpomínka z vlastního života autorova a
působí plnou silou životní pravdy. Tato povídka ná-
leží k nejlepším pracím autorovým vůbec. Jest plna
upřímného citu, svěže vypravovaná, líčení přesvěd-
čivé a živé. To, o čem vypravuje, hluboko mu
utkvělo v duši a autoru se podařilo vzbuditi ve čte-
náři stejný dojem.
* Karel V. Rais, Kalibův zločin. Obraz
z podhoří. Druhé vydání. Nakl. F. Šimáček. Pro-
stá tragedie ze všedního života, prostičce vypravo-
vaná a přece, jak hluboký dojem ve vás zanechá
Autor dovede tak hluboko vniknouti do duše pro-
stého člověka, tak názorně a pravdivě vylíčit veškeré
její hnutí, že vzbudí veškeren váš soucit. Sledujete
s plným účastenstvím prostý děj až k náhlé jeho
tragické zápletce, jež bezděčně vámi otřese. A stejně
účinně jako duševní stavy dovede autor líčiti obraz
přírody, jež mu tvoří rámec k jeho obrazu z pod-
hoří. A touto paralelou mezi přírodou a myslí lidskou
dovede autor docíliti znamenitých účinků, vytvářiti
z obou těchto složek obraz skutečného života.
R J Kronbauer
XXIV
Otta
V Rais
Kalibův
F Šimáček
7
article
* Josef Kuffner, Zdání a podoby. Další
volné listy z kroniky rozvoje společenského, národ-
ního i osobního. 1893—1898. Nakl. Bursík Ko-
hout. Ve statích: »Společenské«, »Z národního ži-
vota« a »Marsiana« posuzuje autor současné spole-
čenské a národní poměry u nás. Snaží se býti ob-
jektivní: nepodceňuje získané úspěchy, ale pouka-
zuje též k nedostatkům, jež vadí dalšímu pokroku.
aneb aspoň rychlejšímu postupu a poukazuje zároveř
na prostředky k získání zdaru. V oddílu »Přes hory
doly« sebral autor svoje črty z delších i kratších cest
v zemích českých, slovanských i z ciziny. Líčí roz-
marně všeliké příhody z cest a nabádá zejmena
k pilnější návštěvě krajů slovanských.
Kuffner
Bursík
ko
8
article
* MUDr. Vojtěch Mrázek, O nové léčbě
sluncem a světlem. Bibliotéka lékařských spisu
populárních sv. VI. Nakl. Hejda Tuček. Autor,
praktický lékař a balneolog, podává v přítomné knížce
populární výklad nejprve o světle a poměru jeho
k přírodě vůbec, pak o světle ve službách lékařských,
o jeho vlivu na bakterie i důležitosti jeho pro ústrojný
život vůbec. Dále seznamuje čtenáře s theorií léčení
sluncem a pojednává o získaných zkušenostechv
praxi, zejmena pokud se týče »lázní slunečných« a
»lázní světelných«, jakož i o léčebném významu pa-
prsků Roentgenových, poukazuje k historii těchto lé-
čebných prostředků, úspěchům dosud docílenýma
rozšíření těchto method.
* Prof. Fr. Faktor, Výroba lučebnin. Se
62 vyobrazeními. Nakl. I. L. Kober. Autor, jenž
jako technický chemik z vlastní zkušenosti poznal
nejče nější chemické závody nejen v Evropě, alei
ve Spojených státech a na Kavkaze, pojednává o vý-
robě lučebnin na základě nejnovějších pokroků, usku-
tečněných zavedením nových způsobů výroby na zá-
kladě hlubokých a důmyslných studií, jež umožnily
výrobu menším nákladem tím, že voleny jednodušší
a při tom i výhodnější cesty. Výklad, ač přesně od-
borný, jest snadno srozumitelný, terminologie přesná
a správná.
MUDr
Mrázek
svatý . VI
Hejda Tuček
Roentgenův
profesor
I L Kober
Francie
Evropa
spojený stát
Kavkaz
9
article
Slovanské spisy-
9 —. . . i
OT3ByK. , 1901. Redaktor vídeňského »Slo-
vanského Věku« překvapuje své přátele vydáním
básnické sbírky. Jsou v ní básně všeho druhu: pří-
ležitostné, milostné, politické i epigrammy. Sbírku
vydal »Literaturný kroužek« halicko-ruského stu-
dentského spolku ve Lvově. V předmluvě vydavatelé
praví, že básně Vergunovy proto vydávají, aby do-
kázali, že Červená Rus má nejen ukrajinské poety,
nýbrž i všeruské.
Rus
Lvov
Otakar 3 Byk
10
article
ckým chantantem »Ueberbrettel« a souvisící s tím
silný vzmach lyrické poesie. Z memoirové literatury
staví referent na přední místo P. Heyseovy »Jugend-
erinnerungen«, které se objevily v pravý čas, kdy
stará generace sbližuje se s mladou, a pak Bismar-
kovy »listy ke své nevěstě a ženě«. O literatuře vě-
decké referent letos se nezmiňuje.)
* O literatuře španělské roku 1900
důkladně referuje Rafael Altamíra do londýnské
revue »The Athenaeum«. Charakteristickou
známkou loňského roku pro literaturu španělskou dle
referenta jest, že to byl rok revuí. Nikdy tolik nových
revuí ve Španělsku nevzniklo, jako právě loni. Nej-
důležitějších jest pět: »Revista de Aragon«, vydá-
vaná professory zaragosské university; účelem této
revue jest soustřediti intellektualní činnosť celé
Aragonie. Dále »Nuestro Tempo«, založené žurna-
listou Salvatorem Conaisem, pak »La Lectura«, vy-
dávaná mladými spisovateli F. Acebaldem a Č.
Velascem. Tato revue má účel zvláště informativní
a blíží se svým uspořádáním anglické »Rewiew o
reviews«. Proto má i pro tuto informativní stránku
zvláštní význam pro cizinu. »Revista Espaňola« má-
ráz většinou historický a vydává ji akademik Cota-
relo. Významným při této revui jest, že jsou v ní
vydávány staré, nevydané dosud pamatky španělské.
Rafael Altamira
Conais
Velasc
Revista Espaňola
Španělsko
Aragonie
Revista jít Aragon
the Athenaeum
Le Lectura
11
article
Mimo to začal po delší pause opět vycházeti
»Journal« akademie barcelonské. Tento čilý ruch a
přírostek revuí jest potěšitelným znamením, že du-
ševní Španělsko probírá se ze ztrnulosti, zaviněné
zvláště národní pohromou po válce s Amerikou; tím
truchlivěji dojímá úmrtí několika vynikajících spiso-
vatelů: Riaňa, historika Balaguera, učence markýze
Valmara, básníka Campoamora a novellisty Alasa.
Balaguer
Valmar
Campoamora
Španělsko
Amerika
12
article
Z literární produkce loňského roku uvádí referent
především celou řadu filosofických a politických spisů,
v nichž velmi častým thematem jest otázka budou-
cnosti španělské. Z řady spisovatelů politicko-filoso-
fických vyniká zejmena seňor Costa. Jeho stati o vládní
formě španělské budí vždy nejživější debaty. Veliká
síla byla v loni děl historických a to zejmena z oboru
místní historie. V tomto odvětví vědeckém vyvinuli
Španělové zvláště v létech posledních nejhorlivější
činnost, hledajíce právě v době úpadku svého zejmena
útěchu v studiu o slavné minulosti. Však nejen nové
práce, leč i středověké byly znovu hojnou měrou
otiskovány. Referent zmiňuje se dále o sensaci, jakou
způsobilo mezi antiklerikály drama Pereza Galdosa
»Elektra«, ačkoliv drama to jest daleko méně zdařilé
než dřívější práce Galdosovy. Typ fanatika v kněž-
ském rouše se u Gaidosa příliš často opakuje: potká-
váme se s ním v »La familia de León Roché i
v »Doňa Perfecta« a j. novelách. Činný autor dosáhl
v loni úspěchu silného i čtvrtým svazkem svých
»Episodios Nacionales«. Emilie Pardo Bazánová v loni
vydala pouze knihu novel »En tranvia«, jež ostatně.
většinou již byly známy. Neúčastnil-li se nikdo ze -
starších loňské literární produkce do té míry, jak by
si toho bylo přáti, třeba alespoň poznamenati s potě-
šením, že mladá generace velmi horlivé na poli krásné -
prosy pracovala. I divadlo v lóni okupovali mladí.
Costa
Španěl
Pereza Galdoso
jít León
Perfecta
Episodios Nacionales
Pardo Bazánová
novela » Ena tranvia
13
article
Sestry Alvarez Quintero objevily se velmi nadanými
dramatickými spisovatelkami, pokud lze souditi z je-
jich her »La pena«, »Los galeotes« a »La azotea«.
Benavente dosáhl úspěchu komedií »Lo cursi« za to-
Echegarayovu hru »El loco Dios« nelze zařaditi mezi
jeho díla mistrovská. Poesie vlastní jako vždy měla
i v loni jen málo pěstitelů; největšího úspěchu ještě
dosáhl svou vlasteneckou basní »Sursum corda«
Nuňez de Arce. A tak jeví se stav loňské španělské.
produkce v některých odvětvích stejně zuhoženým
jako dříve, v jiných však jeví se už čilý pokrok a
probouzení se z lethargie, či spíše z omráčení jaké
válka americko-španělská celému národu způsobila.
* »Revue des deux Monde« přináší zna-
menitou studii Edv. Roda o »Neronu« Boltovu. Jemná
analysa nové básně vlaského poety vyznívá v re-
sultátě v hotový obdiv.
Mr. Penn.
Alvarez Quintero
Lo
Echegarayův
jít Arka
Edv
Rod
Neron
Boltův
Los galeotes
Benavente
Sursum
Le pen
El loco
14
article
Z cizích revuí.
Z cizích revuí.
* Objemný referát o německé literatuře
za r. 1900 napsal do londýnského »Athenaea«
Ernst Heilborn. Referent zaznamenává především
pozruhodný pokrok, jaký učinil směr subjektivnív
německé literatuře. Subjektivism ovládá pomalu ale
jistě celou soudobou literaturu německou. Dokládá
se pak referent »Michaelem Kramerem« Hauptman-
novým a ještě více dramatem E. Rosmera »Mutten
Maria«. Vypočítav další novinky dramatické litera-
tury německé r. 1900, praví referent, že tentokrát
nejcennější plod celoroční produkce neleží v drama-
tické literatuře, ale v novellistice a sice jest to starší
generaci náležející M. Ebner-Eschenbachova svou
knihou novell »Aus Spätherbsttagen«, již referent
staví nejvýše. Novelly ty z různých sfér lidské spo-
lečnosti působí svou neodolatelnou mocí pravdivosti
a ušlechtilosti intencí spisovatelčiných. F. Spielhage-
nova novella »Freigeboren« nedosahuje sice vyše
knihy novell »Ebner-Eschenbachové, ale jest to nej-
lepší kniha Spielhagenova vůbec, nejintimnější jeho
kniha. Těmto veteránům literárním nejblíže stojí
mladý autor J. J. David úchvatnou knihou povídek
»Die Troika«. Umělůstkám, jimiž trpí celá mladá ge-
nerace, se však ani David neubránil. Nepřirozenosti
takové jasně vystupují v knize J. Wassermanna
»Renate Fuchs«. Autor vhání hrdinku svou do nej-
nemožnějších situací a dobrodružství. Mimo to shle-
dává referent silnou podobnost této knihy s angli-
ckým románem G. Moora »Evelyn Ines«. Sídlem
impressionistů mezi novoromantiky německými jest
dle referenta Vídeň, v čele vídeňské školy pak stojí
Schnitzler, jenž přispěl k letošní produkci znameni-
tou psychologickou knihou »Frau Bertha Garlan«.
Ernst Heilborn
Michael Kramer
Hauptman
E Rosmer
Mutten
Marius
M Ebner
Eschenbachův
Ebner Eschenbach
Spielhagenův
David úchvatný
David
J Wassermann
Renate Fuchs
G Moor
Evelyn Ines
Schnitzler
Garlan
Vídeň
Aus Spätherbsttagen
die Troik
15
article
Talentovaný G. Ompteda má jednu chybu, že totiž
knihy jeho nejsou čím dále tím lepší, nýbrž že cena
jejich kolísá. Tak letošní jeho román »Monte Carlo«
stojí daleko za loňskou knihou »Eysen«. Velmi pěk-
ného úspěchu dosáhla Klára Viebigová svou knihou
»Das tägliche Brot«, mistrně líčící život dvou služek,
do Berlina z venkova přibylých. Na to vyličuje refe-
rent úspěch, jakého dosáhl Wolzogen svým uměle-
G Ompteda
Klár Viebigová
Monte Carlo
Berlín
16
article
Bibliografie.
Bibliografie.
* Český Mechanik, technoiogický orgán všech
z kovu pracujicích a příbuzných odvětví, vyd. p. A.
Vorlíček v Žižkově, 8. čís. XVI. ročn. obsahuje: Sle-
várnictví železa. Stroj k řezaní elliptických děr. Nový
telegrafní systém inž. E. Mercadiera. O kotlovém
kamenu a rozežíravinách v parním kotlu. Niklování.
Zprávy živnostenské. Rady a pokyny pro praktické
odborniky atd. se 4 vyobrazeními.
* Zabavy večerní. Rediguje Em. Žák. Roč-
níku XXII. čís. 3. Milena S. Pokupská: »Okovy«,
povídka z chorvatského. Přeložil Al. Koudel ka.
Zajímavý to obraz z utrpení jižních Slovanů pod
jařmem tureckým.
* Ferd. J. Lehner, Dějiny umění národa
českého. Nakl. Č. grafická společnost »Uni e«.
Sešit 6., opatřený četnými původními illustracemi,
obsahuje pokračování »Soustavy stavitelství román-
ského «.
* Václav Brožík. Album. Uspořádal Viktor
Olíva. Úvod napsal K. B. Mádl. Prémie »Zlaté
Prahy«. Nakl. J. Otto. Sešit 3. obsahuje repro-
dukce následujících obrazů: »Z doby renaissance«,
»Rozkaz kardinálův«, »Mír« a »Válka«, »Dějiny«a
»Obchod«, »Cestou do pole«.
A Vorlíček
Ing
E Mercadier
Zabava
Milena
Pokupská
Al
J Lehner
Brožík
Olív
Mádl
Otta
Válek
Žižkov
Praha
Uni e
17
article
* Korrespondence Karla Havlička. Pořádá
Ladislav Ouis. Nakl. Bursík a Kohout. Sešit
10. obsahuje soukromé listy od července 1845 až do
jmenování Havlíčka redaktorem »Pražských Novin«.
Mimo jiné četné illustrace podán tu též faksimil 1.
čísla »Pražských Novin« z r. 1846.
*Orientační plán královského komor-
ního města Pardubic. Dle plánu, zhotoveného
v městské kanceláři technické upravil Jan Mu žík.
Nakl. Jan Liebich v Pardubicích.
* Zeměpisný atlas pro školy obecné s gene-
ralisovanými mapami s náčrtovým terainem. Sestavil
a vydal Ant. Mikolášek, řídící učitel v Osíku u
Litomyšle. Vydání pro Čechy, neb pro Moravu aneb
sloučené o 5 mapách za 30 h. Mapy jsou i na zadní
straně potištěny.
* »Zátiší«, časopisu věnovaného zájmům letních
sídel, lázeňských a léčebných míst a jich hostí, vyšlo
právě č. 9. se 3 illustracemi.
Havliček
Ouis
Bursík
Jan
Liebich
Antonín
Mikolášek
Pardubice
Osík
Litomyšl
Čechy
Morava