1
article
spěšnosti tohoto druhu dělostřelby na základě
dosavadních zkušeností, dostoupilo nadšení ta-
kového stupně, že byla s velkým jásotem při
jata resoluce, kterou se přese všechny námitky
umírněnějších účastníků prohlašuje působivost
střílení na zamezení krupobití za úplně do
kázanou.
2
article
Pokroky v hutnictví železa.
Pokroky v hutnictví železa.
Podává V. Červenka, chemik kníž. hanavských
železáren v Komárově.
V posledních letech devatenáctého století
učinilo hutnictví kovů veliké pokřoky ve všech
směrech. V prvé řadě ovšem pracováno a to
s výsledky uspokojujícími ke zjednodušení jed
notlivých pochodů a zdokonalení přístrojů za
účelem zvětšení výroby za stejných poměrů pra-
covních.
Zvláště používání elektřiny bylo značně roz-
šířeno a to s výsledky překvapujícími, nebot
dosáhlo se mhohdy nejen zjednodušení práce
ale i za stejných okolností většího výtěžku vý
robků.
Na prvém místě co do pokroků dlužno
jmenovati hutnictví železa. Toto v posledních
letech minulého století učinilo velký rozmach
zajímavých novinek, které dobývání i zpracování
železa zjednodušují, přibylo nemálo, takže vý-
roba jeho rok od roku značně stoupala. Tak na
př. výroba železa ve Spojených státech severo-
amerických byla r. 1898 11,962.317 tun, roku
1899 však stoupla na 13,838 634 tun, tedy
skoro o 16%. U států evropských jest příbližně
týž , poměr. Na každoročním stoupání těchto
čísel lze velmi dobře sledovati, jakých pokroků
se docílilo.
V Červenka
Komárov
spojený stát severo
3
article
Jednou z nejdůležitějších vymožeností mo-
derní vědy při výrobě železa jest zužítkování
plynů z vysokých pecí. Již dlouho pociťována
ztráta těchto plynů, jež se mohly ku předhříván
větru hnaného do vysokých pecí jen z části vy-
užitkovati, z větší části však úpině nezužitko-
vány se vypouštěly. V některých hutích přikro-
čilo se k tomu, že přebytečné plyny od předhří
vačů pouštěly se přímo pod kotle, kdež se spa-
lovaly. Ani tím se však nezužitkovala celá je-
jich hodnota a z části přece jen prchaly ne-
zužitkovány.
V posledních letech pokročilo se v tomto
směru tak dalece, že v několika hutích v Belgi
a ve Francii počali používati plynů z vysokých
pecí ke hnaní plynových motorů soustavy Co-
querrilovy, z nichž se hnací síla dále rozváděla.
Francie
Companyquerrilův
4
article
Způsob tohoto zužitkování se osvědčil a nynt
již i v Německu a na některých místech i u nás
zavedlo se neb zavede v nejbližší budoucnosti
toto výhodné zužitkování plynů vysokých pecí.
V Čechách jsou to huti v Králové Dvoře, kde
motory takové, postavené strojírnou Daňkovou
v činnosti jsou.
V Komárově v době nejbližší budou za-
vedeny. Velký vliv na zužitkování těchto plynů
má jejich čistota, t. j. nesmí obsahovati příliš
mnoho prachu. Zkoušky v tom směru nejsou
sice úplně skončeny, přece však již ukazují bez-
pečně velké výhody z toho, je-li plyn před upo-
třebením čistý, prachu prostý. Prof. dr. Süsmann
vypočetl, že na 1 tunu železa přebývá z plynů
24,7 k. s., což representuje v roce 1899 jen
v Německu obnos 49,8 millionů m. Z toho je
vidno, jak praktické vymoženosti v zužitkování
plynů z vysokých pecí jsou teprve v počátcích
a nejsou dosud v žádném uspokojivém poměru
s množstvím plynů, jež vysoké pece dávají.
Neméně zajímavý pokrok při výrobě železa
jest sestrojení plynové vysoké pece Tschernof-
fem, jež se zakládá na tom, že se ruda nejprve
plynem generatorovým 1000—12000 C. horkým
redukuje a v dalším oddílu přivedeným plynem
a horkým vzduchem roztaví, takže železoi
struska plynou do jiného oddílu, kde se železo
dále zpracovati může. Pec tato jest patentována.
Daňkův
profesor
doktor
Süsmann
Německo
Čechy
Králové Dvůr
Komárov
5
article
Také pozoruhodná jest dle Wiborga pří-
prava koku pomocí rudy železné v kokových
pecích. Přísada prášku z rudy železné v určitém
poměru k uhlí kamennému při kokování má za
následek, dle jmenovaného, zmenšení množství
uhlíku, ale žádné zmírnění teploty pecí koko-
vých. Pozoruhodné jest, že při tavení ve vyso-
kých pecích kokem, připraveným pomocí rudy
železné, onen úbytek uhlíku jest opětně nahra-
žen a sice tím, že předem prudce redukovaná
ruda má při tavení již menší potřebu uhlíku.
Ve velkém ve vysokých pecích nebylo dosu
tohoto způsobu použito a jest možno, že by
při tom dostavily se různé jiné obtíže. Že kok,
připravený pomocí rudy železné, porušuje značné
zdivo vysokých pecí, jest již jednou pozoru-
hodnou obtíží.
Neméně zajímavou věcí jest příprava železa
s určitým množstvím uhliku, jak na ní J. Loudin
(Oesterr. Bergh. 1900, str. 359) upozorňuje.
J Loudin
Oesterr
Bergh
6
article
Prášek z rudy a uhlí smísí se s vodou uhelnou
a látkámi dusíkatými, takže po vylisování v žáru
400—5000 tvoří jednu celistvou hmotu.
Přídavek uhlí čítá se dle toho, jaké množ-
ství uhliku je nutno k redukci železa z rudy a
k dodání žádaného množství uhlíku železu vy-
robenému. Tím způsobem docílí se bezpečně
železo s určitým množstvím uhliku.
Také zkouška s elektrickou redukcí rud
železných měla výsledek příznivý. V hutích angl.-
římské elektr. společnosti byla postavena jedna
pec soustavy Storsonovy na zkoušku a práce
byly zahájeny pomocí elektrického proudu. Pokus
zdařil se do té míry, že se pomýšlí na zřízení
několika pecí podobných.
Při rozmachu, jaký v dobách posledních
hutnictví železa činí, dá se očekávati, že zdoko-
nalí se nejen tyto zde uvedené pokroky, ale že
k nim přibudou i mnohé úplně nové. Zvláště
dokonalé zužitkování plynů z vysokých pecía
použití elektřiny v různých odvětvích hutnictví
železa jest toliko věcí nejbližší budoucnosti.
Prášek
7
article
Zprávy.
Zprávy.
Otravy louhem u dětí. V biologické sekci
hygienického spolku varšavského pojednával o před-
mětě tom dr. Julian Kramsztyk. Nahodilá
otrava louhem, užívaným v domácnostech k praní
nebo k mytí podlahy, neb nábytku přihází se mezi
dětmi varšavskými častěji, nežli v jiných městech.
Také jsou otravy ty častější nežli otravy jinými jedy
kyselinou octovou, karbolem atd. Příčinou toho je
jednak nesvědomitost rodičů a pěstounů, kteří nevědí,
že se mohou děti louhem otráviti. Také lze snadno
k louhu míti přístup a snadno děti dostanou ho do
ruky. Autor pozoroval za 10 let 32 případy otravy
louhem, z nichž značná čásť skončila smrtí. Toho
příčinou je veliká koncentrace louhu (ve Varšavě
prodává se 25—30% louhu, kdežto jinde přichází do
obchodu jen roztok 3—10%). Kramsztyk navrhuje,
aby vydán byl zákon, kterým připouští se prodej
louhu jen v lékárnách; louh má se dále prodávati
jen zředěný a ve zvláštních láhvích nápadné formy.
doktor
Kramsztyk
Varšava
8
article
(Zdrawie, 1901, zeszyt I.)
Kdy mají páry formalinové desinfekční
účinky. Desinfekce formalinem od té doby, coji
zavádějí úřady, stala se v obecenstvu dosti známou
i nebude od místa vysvětliti, za jakých podmínek
je desinfekce taková účinnou. Výzkumy tím směrem
prováděl C. Spengler (Centralblatt für Bakterio-
logie, Parasitenkunde und Infections Krankheiten,
1900, Band XXVIII. č. 20). Předně je nutno, aby
předměty, které podrobujeme desinfekci, byly po-
někud vlhké. Velmi důležitý činitel je tempera-
tura dotyčného místa. Desinfekční síla formalinu je
mnohem menší při obyčejné temperatuře našich
světnic a větší při temperatuře vyšší (25° a vyšší)
Předměty, které podrobujeme desinfekci, mají býti
vlhké nejen na povrchu, ale veskrze. Desinfekční
síla formalinu slábne však v prostoru, nasyceném
vodní parou. Méně působí prostředek tento v pro-
storu hermeticky uzavřeném nežli tam, kde je možná
ventilace. Žádná methoda desinfekce formalinem ne-
dovedla dosud zničiti zárodky tuberkulosy ve vy-
schlých chrchlech. Toho možno docíliti jen formali-
nem, okyseleným kyselinou mravenčí (0,5%—1%)
když předměty, které podrobujeme desinfekci, jsou
dosti vlhké a prostor, ve kterém se nalezají, má
temperaturu 25..
Band XXVIII
Centralblatt für Bakterio
Monde und Infection Krankheiten
9
article
Literatura.
Literatura.
* Ottův Slovník Naučný. Illustrovaná ency-
klopaedie obecných vědomostí. Díl XVII.
Sedmnáctý díl Ottova Slovníku Naučného, této
naší veliké encyklopaedie, jest hotově ukončen v ru-
kou obecenstva a rozměrný podnik ten dospěl o nový
valný krok zase blíže ke svému ukončení. Jeho obje-
vení se náleží bez odporu k nejpozoruhodnějším zá-
znamům na českém trhu literárním tohoto roku.
Stručná oznámení insertní ohlašují novinku tu
a ciferně i její objemnost, že totiž obsahuje hesla
Median-Navarete na 1078 stranách. K tomu dodá
váme: 160 dřevorytů vložených do textu a 26 obráz-
kových příloh. Veliké články rozsáhlosti monogra-
fické jako Morava, Moskva, Museum král. českého,
Napoleon vypínají se z celku na první ráz, budíce
svou propracovaností všeobecnou pozornost a zdálo
by se, že jimi právě určen jest karakter ceny zmíně-
ného svazku. Než při bližším přihlednutí vidno, že
valná kořisť tentokráte připadá vědám přírodním. Po-
řadem abecedy samé přivedena dotyčná hesla na po-
řad a jen plné uznání náleží za to redakci, že uživši
dané příležitosti vypravila dotyčné články podle po-
třeby také názornými doplňky. Ze 26 příloh obrázko-
vých připadá tentokráte polovina přírodním vědáma
z dřevorytů valná většina. Přílohy provedeny jsou
s nutnou nuancovanou přesností, jak toho vyžaduje
zpatrnění tak málo známých názorův, jako na př.
medusy, mechovky, meteority (speciální studie
opřená o známou sbírku v českém museu).
mikroskop, mlži, mnohonožky, mořské proudy, mo-
tolice, nálevníci. Vybaven zde tak leckterý taj pří-
rody ze svého úkrytu a přiveden na odiv čtenářstvu,
stojícímu mimo odbor. A toto čtenářstvo má právo
žádati, aby bylo instruováno nejen správně, ale
s přiměřenými podporami pro chápavost průměrného
rutelligenta.
Ottův
Napoleon
Morava
Moskva
muzeum král
10
article
Jen pouze amatérské stanovisko vůči přírodním
vědám zachovávati, jest nadále nemožno, to přesvěd-
čení nezbytně všude v kruzích vzdělaneckých pro-
niká. Příroda není žádný kabinet kuriosit, který mu-
žeme, ale nemusíme shlédnouti. Zvědavost musí
ustoupiti zvídavosti, neb přírodu poznávati, znamená
seznávati podmínky vlastního bytí a jeho dalšího
možného rozojetí. Skok, kterým jsme předstihli dří-
vější doby, umožněn jedině pružinou přírodozpytného .
bádání a nedozírny jsou další jeho effektivní výsledky
jakož i úspěchy, které vzejdou z napodobení jeho
method v jiných oborech zkumných. Dále se mluví u
nás o potřebě vzdělání lidu. Znáti jazyky, dějiny do-
mácí i všeobecné, tříbiti vkus, to i podobné sem za-
jisté náleží a tím smyslem slovo to výhradně bylo-
pojímáno. Ale to je směr jednostranný. Na význam
přírodních věd, na jejich praktickou, pro člověka tak
vysocedůležitou stránku nepoukázuje se dostatečně
ani veřejně, ani ve vychování rodinném. Či slyšeli
jste již, že by si kdo vzal učitele věd přírodních,
jako se bere do rodiny učitel frančiny a angličiny?
Abych uvedl jen jedinou myšlenku sem spadající, která
ma důležitost pro nejširší vrstvy obyvatelstva a která
vyrostla z mnohonásobných kořenů přírodních věd,
jmenuji jen hygienu. Jak to s ní stojí? Rozumí
lid náš dosahu jejímu? V našem vychování středo-
školském jest na př. tato věc úplně zanedbána Zá-
hada života, ne ta metafysická, fantasticky blouznící
o nadsvětových formách životních, ale ona skutečně
bezprostředně daná, jak jest životu zjednati jeho nej-
přirozenější podmínky, může býti řešena jen se sta-
noviska věd přírodních, ať je již šíře nebo úže pojí-
máme.
Skok
11
article
Nejsme nepřáteli duchověd, známe jich význam
i dosah, ale právě proto, že známe, jak vymezen
jest obor jejich působnosti, že známe, jak dávno jest
již skoncováno jmenovitě jednání o možnosti a nemož-
nosti metafvsiky — nadvěda se jí říkávalo — na nepro-
spěch její, nemůžeme jinak než všechen interes, jí
kdysi věnovaný, obraceti směrem přesného výzkumu.
Rozum lidský musí býti disciplinován a přírodní vědy
jsou mu dobrou a užitečnou školou. Jeho schylnost
k všemu mysticismu, více méně vědecky se nesou-
címu, nejlépe se tak vyléčí.
Budiž laskavě omluveno toto zdánlivé odbočení.
Než jest již na čase, aby jednou bylo podáno jakési
resumé o směru článků přírodnických v Ottově Sl.
Naučném. A tu dlužno si připomenouti tu okolnost,
že v přírodních vědách možno stále zpytovati po je-
dnotlivinách a že se i šetří všech pravidel indukce,
ale pojednou se tu vloudí tak zv. vyšší principy
(vyšší, poněvadž mimo možnou zkušenost vzaté)
účeloslovné a ejhle! celý obraz náhle se změní vi-
nou vmyšlené metafysické kategorie. Pro domácí po-
třebu srdce jest účelosloví znamenitý kvietivní pro-
středek, ale výzpyt se neděje citem! Zkoumání, budiž
si jakékoli, nemůže se díti teleologicky, leč na vlastní
svou záhubu. A v této, tak důležité příčině dlužno
doznati, že encyklopaedie naše dbá důsledně střízlivé
objektivnosti vědecké, že vše, co zde podáno, má
přesnou pečeť mechanického chápání přírody. Kdo ví,
co zmatků způsobeno bylo úhrnným ideoslovným
chápáním přírody, chápáním beze všeho učlenění, a
že výklady takové v pojímání přírody dosud nevy-
mizely, dovede oceniti význam podkladu, na němž
spočívají příspěvky pro Ottův Sl. Naučný.
Ottův
12
article
V reklamních insertech pro tento svazek praví
se mezi jiným: odebírejte a podporujte! Jest pravda,
obecenstvo čtenářskou svou vnímavostí umožňuje
trvání tohoto podniku, ale na druhé straně poklá-
dáme za svou povinnost tomuto čtenářstvu říci, že
valně se mýlí, domnívajíc se, že podnik ten odebí-
raním »podporuje«. Zde insert příliš skromně vychází
obecenstvu vstříc. Každý dobře cítí, jak odiósní jest
slovo podpora. Mělo by se ho v našich artistických
a písemnických záležitostech již řídčeji užívati. Dám,
ale nemusím, jest jeho smysl. Kde je nedostatek ži-
votních sil, tam se dává podpora, ale Ottův Slovník
Naučný jest dnes podnik již zaručený, překročivší
dávno svou polovinu, pravidelně dále se rozvíjející,
který celým svým založením i propracovaností vy-
rovná se všem podobným podnikům německým,
Piererovi, Brockhausovi a u nas v českých kruzích,
ví bůh, z jakých příčin tak fedrovanému Meverovi.
Ba více, Slovník Ottův je předčí svou bohatostí, po-
něvadž v program jeho pojaty věci české a slovanské
v rozsahu pro nás nutném. Konkurrenci vydrží tudíž
skvěle. A bez encyklopaedického slovníku dnes žádný
vzdělanec se neobejde. Při široce rozvětvených my-
šlenkových stycích jednotlivce se světem, do jakých
každého z nás vhání čílá žurnalistika, když ne jiná
potřeba, neustále narážíme na nutnost rychlého se
orientování.
Jestli kde, jest zde, tušíme, slovo podpora ne-
místné.
Ottův
bůh
13
article
Ale přece jest zde jakási výhrada.
Jest nepopíratelné faktum, že Ottův Slovník
Naučný jest jedinou encyklopaedií
svého druhu v celém Rakousku. Němci
rakouští přes větší svou početnost a přes všechno .
vynášení své vyšší úrovně vzdělanecké nedovedli se
soustřediti k žádnému takovému podniku. Berou z ho-
tového, co se v říši vytvoří. Jakousi oekonomii práce
v tom nevidíme. Když tam se zmohli na výdatné
konkurrenční podniky, proč rakouští Němci v závod
ten nevstoupili. Divno dost. Meyer by měl místo pěti
vydání snad jen čtyři, Brockhaus místo čtrnácti také
snad méně a podobně Pierer, ale každý by ještě
výborně obstál. Zkrátka vidno, že konversační slov-
níky jdou na odbyt a že německý podnik, z Rakouska
vyšlý, byl by měl vždy dosti otevřeného pole.
Okolnost, že my jediní v celé říši stojíme zde s takou
prací, která výhradně z našich fondův myšlenkových
a peněžních vytvořena dodává kulturního lesku také
celku, zasluhuje, tušíme, i povšimnutí se strany státu
a patřičného uznání. Něco za něco. Co stát v tomto -
případě dáti může, jest subvence. Myšlenka ta není
nikterak naivní. Podává se z uvedených důvodů
sama sebou a my můžeme požadavky své již vyvy-
šovati. Dílo jest cenné a dosti na subvenci rozměrné
a naše síly potřebí jest učiniti hybnějšími, abychom
mohli dále, k novým literárním podnikům.
To jest ona výhrada.
Gustav O li v et.
Ottův
Němec
Meyer
Gustav
Rakousko