1
masthead
28. srpna 1901.
3
title
ZVLÁSNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6
article
Střílení do mračen
proti krupobití?
Střílení do mračen
proti krupobití?
Napsal Dr. F. Augustin, professor meteorologie
klimatologie na české universitě.
Krupobití jest jednou z nejhorších pohrom
živelních, před níž se musí rolník po celé léto
strachovati. Kde potlukou kroupy, tam bývá
role úplně spustošeno a úroda úplně zničena.
Často bývá rolník krupobitím před samou žní
připraven o výsledky své práce a svého nama-
Jest to jenom zoufalou sebeobranou, ohlí-
žel-li se rolník od dávných dob po prostředcích,
kterými by bylo lze rozehnati mračna, hrozící
krupobitím, průtržemi a jinými pohromami. Ve
starších dobách, kdy byla bouřka pokládána za
dílo zlého ducha, hledána byla pomoc v růz-
ných kouzlech, v zaklínání mračen a svádění
krup na určitá místa, v troubení na rohy, zvo-
nění a střílení.
Hřmotícími těmito prostředky měli býti zlí
duchové ve svém konání zastrašeni a zapuzeni.
doktor
F Augustin
7
article
Za škody krupobitím způsobené mstil se roze-
zlený lid upalováním čarodějnic, jež pokládal
za důvěrníky ďáblovy. Pověře této padlo za
oběť velmi mnoho životů lidských. Upalování
čarodějnic přestalo teprve během osmnáctého
století.
V době pokročilejší, kdy bylo shledáno, že
jest bouřka jevem přírodním, byly dosavadní
prostředky na zabránění krup rozhojněny jednak
o vypouštění bomb a raket do oblaků, jimiž
měly býti tyto roztrhány, jednak o rozestavování
četných hromosvodů, aby se odejmula oblakům
přebytečná elektřina, jež byla pokládána z
hlavního činitele, působicího na vznik krup.
Hromosvod měl sloužiti současně za svodiče
krup.*)
K nejrozšířenějším prostředkům na obranu
proti kroupám náleželo vedle zvonění hlavně
střílení do mračen. Střílelo se buď z děl neb
z hmoždířů tím způsobem jako se děje při růz-
ných slavnostech. Zvyk střílení byl velice oblí-
ben zvláště u obyvatelů hor, tak že se v ně-
kterých krajinách alpských udržel přese všechny
úřadní zákazy až na naše časy.
8
article
Není to tedy nic zvláštního, bylo li v ra
kouských zemích alpských opět obnoveno
znova zorganisováno a rozšířilo se zde za krát
kou dobu způsobem překvapujícím**).
Kolébkou moderního střílení na mraky jest
Slovinská Bystřice v již. Štyrsku, le-
žící na úpatí pohoří Bacherského, jež bylo v po
sledních letech zbaveno vysokých lesů. Okol
této obce náleží ke krajinám velmi často kru-
pobitím navštěvovaným, jako vůbec všechny
krajiny, kde přechází horstvo ponenáhlu v ro
vinu.
Bylo to poprvé r. 1896, kdy starosta obce
Albert Stiger započal podle starého zvyku
boj proti krupobití, pustošícímu jeho vinice, sv
stematickým střílením z obyčejných hmoždířů
Učinil tak z počátku pouze na zkoušku. Upo-
zorněn plukovníkem Mundym, že se sesíl
účinek střelby, nasadí-li se nad otvor hmoždíře
roura, opatřil Stiger nejdříve hmoždíře starými
komíny z lokomotiv, jež pak zaměnil během
času za plechové, asi 2 m. dlouhé, kuželovitě
se rozšiřující roury. Touto úpravou střelných
nástrojů liší se moderní střílení od dřívějšího
Při každém výstřelu z těchto tak zvaných »Stie
gerových děl« dostavuje se výjev, který přispě
nejvíce k neobyčejnému rozšíření této novoty.
Rány z hmoždířů, opatřených násadci, bý
vají provázeny vzduchovým vírem, známým pod
názvem »vířivého prstence«, který
z nálevkovitého otvoru roury, kolmo nad otvo-
rem hmoždíře postavené, s velikou prudkostí vy
ráží a se za temného sykotu, přecházejícího po
Stiger
Mundy
Bystřice
Štyrsko
9
article
hání.
k číslu 237.
10
article
nenáhlu v ostré a pronikavé hvízdání, přímo
proti oblakům pohybuje. Rychlost, s kterou
prstenec postupuje a hlučný sykot, který jest
po delší dobu slyšeti, musí na každého, kdo
byl při střelbě přítomen, učiniti překvapující do-
jem a utvrditi jej v domněnce, že byla konečně
nalezena zbraň, kterou jest možno čeliti nepří-
teli tak nebezpečnému jako jsou kroupy. S prud-
kostí střely musí prstenec vraziti do oblaků
zameziti tam tvoření se krup mechanickou svou
energií. Za nejpříznivější moment k započetí
boje na zabránění krupobití pokládal vynálezce
ticho a mrtvo předcházející bouřce, kdy se asi
tvoření krup připravuje.
Ačkoliv jest úkaz vířivých prstenců fysi
kům znám již po delší dobu*) a bylo o něm
též s různých stran pojednáno, nemohl přece
nikdo tušiti, jak se může státi tak velkolepým
a nabýti takového praktického významu, zvláště
střílí-li se z hmoždířů již osvědčených.
Aby se docílilo co největších výsledků,
byly konány četné pokusy, kterými byl zjištěn po-
měr, jenž panuje mezi hmoždířem nábojema
násadcem s jedné strany a mezi sílou a prud
kostí vířivého prstence s druhé strany. V té příčině
zjednal si největší zásluhy G. Suschnig
ředitel hamrů v St. Katharein a d. L. ve Štyr-
sku, kde se též nové hmoždíře ve velkém množ-
ství vyrábějí. Zde zřídil si Suschnig pokusnou
střílnu, ve které se mu po bezčetných zkouškách
podařilo zjistiti hodnotu různých přístrojů a se-
strojiti přístroj nejdokonalejší, vysílající výstřely
nejpůsobivější, při čemž síla prstence kolmo vy
střeleného, byla posuzována dle doby sykotu, vý
střel provázejícího.
G Suschnig
St . Katharein
11
article
Čím déle trval sykot, tím silnější musil
býti vystřelený prstenec. Rychlost jeho, pohy
boval-li se směrem horizontálním bylo lze snadno
měřiti a mechanická jeho energie odhadována
byla dle prudkosti, s kterou narážel na pře-
kážky, v různé vzdáleností od místa výstřelu
rozestavené.
Při pokusech těch bylo shledáno, že jsou
mechanické účinky prstenců, vystřelených z ma-
lých přístrojů, opatřených násadcem 2 m. dlou-
hým při náboji 50 gr. poměrně slabé naproti
účinkům přístrojů větších. Přístroj s násadcem
4 m. a s nábojem 180 gr., tak zvané »Su-
schnigovo dělo«, jež se pokládá dosud za nej
lepší, vykazuje účinky přímo překvapující. Ví
řivý prstenec, z tohoto děla vyrážející, trhá silný
papír, poráží a láme tyče, na kterých jest tento
upevněn, ještě ve vzdálenosti 100 m. Ptáci
prstencem zasažení, padají mrtvi dolů, Při tom
slyšeti jest sykot prstence po dobu 20 až 28
vteřin.
Pták
12
article
Znalci výjevů vzduchových, kteří byli při
tomni pokusům střeleckým, Suschnigovým dělem
v St. Katharein konaným, pokládali energii ví
řivého prstence za dosti velkou, aby pomoc
její mohl býti vývoj krup zmařen. Uveden
v omyl mechanickou silou a sykotem prstence
odhadovali výšku, do které se může dostati, na
1500—2000 m. Působil-li prstenec ještě otřesy
v této značné výši, pak dle náhledu znaleů
mohlo býti tvoření se krup zamezeno *9).
Překvapující zprávy o účincích střelby na
mraky přicházely na veřejnost též z míst, kde
byla tato po delší dobu zavedena. Hlásáno bylo
že účinkem střelných ran se oblaka i tenkráte
když bývají vysoká, nad hlavami střelců trhají,
že přestává blýskání atd. Také prý se otřesv
vzduchu proměňuje mlha v déšť. Hlavní ovšem
účinek střelby pozůstává prý v tom, že se místo
obávaného krupobití dostavuje silný déšť. Jestli
však kroupy přece potloukly v krajinách, kde
jest střelba zavedena, tedy to bylo vinou střelců,
Suschnigův
St . Katharein
14
article
kteří nekonali v čas svou povinnost. Tak hlá-
sáno bylo na sjezdu v Casale r. 1899.
Málo která novota zjednala si tak rychle
a v takových rozměrech přístup do kruhů ho-
spodářských, jinak velmi konservativních, jako
moderní střelba proti krupobití. Úžasný jest
počet stanic, jenž byl během posledních dvou
let v různých zemích na obranu proti kroupám
založen a bude-li se tím způsobem jako dosud
pokračovati, bude organisace zemědělské dělo-
střelby náležeti k nejvelkolepějším podnikům
naší doby.
K rozšíření střelby přispěla též nemálo
okolnost, že v Slov. Bystřici od dob jejího za-
vedení kroupy nepotloukly. Z té příčiny přichází
mnoho návštěvníků do tohoto místa, kteří si
přejí spatřiti na vlastní oči tamější zařízení,
aby je mohli zavésti ve svém domově. Zařízení
toto stalo se vzorem pro všechny ostatní podniky.
Dělostřelba na mraky byla tam v poslední
době upravena nákladem země a podporou
státní.
Na území, čítajícím 40 km2 neboli 4000
hektarů, rozestaveno jest 40 stanic, opatřených
veskrze velkými děly soustavy Suschnigovy.
Bystřice
km 2
15
article
Stanice pozůstávají z dřevěných bud, v nichž
jsou děla tím způsobem umístěna, že hlavně
vyčnívají nad střechu. Nadmořská výška stanie
jest značná; činí 450 až 700 m.; rozestavení
jejich jest takové, že chrání každá území 1 km2
neboli 100 hektarů.
Úspěch Stigerův měl za následek, že byly
všude v krajinách krupobitím častěji navštěvo-
vaných zakládány střelecké stanice. Tak se stalo
především ve Štvrsku samém, v Dol. Rakousku
a v Kraňsku. V Istrii založil zemský výbor cel-
kem 100 stanic, opatřených veskrze velkými
děly. Také v Dalmacii a v již. Tyrolsku bylo
střílení do mračen zavedeno. *)
Velký zájem pro tuto novotu jeví zvláště
zemědělci uherští, kteří přinesli již značné oběti
na ochranu polí proti krupobití **). V Uhrách
bylo koncem roku 1900 postaveno již 1400 děl,
obhajujících 36 území s rozlohou 14.000 hekt.
půdy. Děla, jichž se tam užívá, náležejí do sou-
stavy Suschnigovy, Farka-Faragovy
a Emmerlingovy, jež jsou nejrozšířenější.
Tyrolsko
Farka
Faragův
Emmerlingův
Dolo
Rakousko
Kraňsko
Istria
Dalmacie
Uhry
km 2
ha
16
article
Ústřední ústav meteorologický
v Budapešti udílí jak jednotlivcům, taki
sdružením hospodářským radu vzhledem k po-
řizování a umísťování děl, provozování střelby
atd. C. k. vojenský erár dodává k tomu účelu
prach za výrobní cenužes).
S neobyčejným nadšením přijato bylo stří-
lení do mračen v Italii. Koncem roku 1900
měla pouze severní Italie, kde jsou zvláště Pie-
mont a Lombardsko navštěvovány často krupo-
bitím, 15.000 stanic, udržovaných zvláštními
střeleckými družstvy, která opatřují stanice tak
zv. »Stigerovými děly« a která řídí střelbu. Na-
řízením ministerstva orby jsou meteorologické
stanice nuceny oznamovati telegraficky těmto
družstvům a obcím vůkolním každou blížící se
bouřku. Nepřítel, kdyby vnikl do země, nemohl
by tam býti uvítán větší střelbou nežli bouřka,
hrozící krupobitím.
Počtem stanic střeleckých nevyrovná se
Italii žádná jiná země i také v nadšení pro
tuto novotu nepředstihne Italy asi žádný národ.
Může se to vysvětliti jednak častými návštěvami
pohrom živelních, jinak zálibou, kterou mají
jižní národové ve hlučné střelbě.
Na sjezdu zemědělských dělostřelců, kona-
ném v listopadu r. 1899 v Casale-Mo nfe-
rate a navštiveném též zástupci vlády a čet-
nými poslanci, musil sám Stiger, vynálezce
moderního střílení do mračen, varovati před
nemírnými nadějemi, které byly skládány v tento
podnik.
Na druhém mezinárodním sjezdu v Pa-
dově koncem r. 1900, kterému bylo přítomno
přes 1000 účastníků a kde bylo jednáno o pro-
Pius
Lombardsko
Italos
Budapešť
Casal
sdružení hospodářský rada
Italia
17
article
*) Rozestavovati četné svodiče krup bylo ve
zvyku začátkem 19. stol. Viz Oberma yer: Aeltere
Versuche zum Schutze gegen Hagelschläge. »Met
Zeitschrift« 1901.
**) Dr. J. M. Pernter: Das moderne Wetter
schiessen. Vídeň 1901.
Hagelschläge
doktor
Pernter
Oberma
Vídeň
Aeltere Versuche zum Schutz
Met Zeitschrift
18
article
*) Helmholtz byl první, jenž poskytl theorii
těchto prstenců ve »Wissenschaftliche Abhandlungene
již r. 1858.
** Viz přednášku dra. Perntera ve schůzi
meteor. spol. »O střílení do mračen«, uveřejněnou
ve »Wiener Abendpost« 20. a 23. ledna 1900 a před-
nášku dra. Traberta ve spolku pro rozšiřování
vědomostí přírodovědeckých 14. ún. 1900. Dr. Vlad
Novák: »Střílení do mračen«. Pražské »Hospodář
ské Noviny« v Praze dne 15. června 1901.
Helmholtz
Wiener
Trabert
doktor
Vlad Novák
Praha
Wissenschaftliche Abhandlungen
19
article
*) Pernter, »Das moderne Wetterschiessen«,
**) Bericht über die Thätigkeit d. kgl. ungarischen
Reichsaustalt für Meteorologie im J. 1900.
*9*) 1 kg. za 76 h.
die Thätigkeit d
kg