ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3808cc0-66ef-11dc-895f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: person 23, place 16, work 7, org 3
1 masthead
28. srpna 1901.
2 masthead
Číslo 18
3 title
ZVLÁSNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
4 title
DBzO
5 title
LIS
Lisa
6 article Střílení do mračen proti krupobití?
Střílení do mračen proti krupobití? Napsal Dr. F. Augustin, professor meteorologie klimatologie na české universitě. Krupobití jest jednou z nejhorších pohrom živelních, před níž se musí rolník po celé léto strachovati. Kde potlukou kroupy, tam bývá role úplně spustošeno a úroda úplně zničena. Často bývá rolník krupobitím před samou žní připraven o výsledky své práce a svého nama- Jest to jenom zoufalou sebeobranou, ohlí- žel-li se rolník od dávných dob po prostředcích, kterými by bylo lze rozehnati mračna, hrozící krupobitím, průtržemi a jinými pohromami. Ve starších dobách, kdy byla bouřka pokládána za dílo zlého ducha, hledána byla pomoc v růz- ných kouzlech, v zaklínání mračen a svádění krup na určitá místa, v troubení na rohy, zvo- nění a střílení. Hřmotícími těmito prostředky měli býti zlí duchové ve svém konání zastrašeni a zapuzeni.
doktor F Augustin
7 article
Za škody krupobitím způsobené mstil se roze- zlený lid upalováním čarodějnic, jež pokládal za důvěrníky ďáblovy. Pověře této padlo za oběť velmi mnoho životů lidských. Upalování čarodějnic přestalo teprve během osmnáctého století. V době pokročilejší, kdy bylo shledáno, že jest bouřka jevem přírodním, byly dosavadní prostředky na zabránění krup rozhojněny jednak o vypouštění bomb a raket do oblaků, jimiž měly býti tyto roztrhány, jednak o rozestavování četných hromosvodů, aby se odejmula oblakům přebytečná elektřina, jež byla pokládána z hlavního činitele, působicího na vznik krup. Hromosvod měl sloužiti současně za svodiče krup.*) K nejrozšířenějším prostředkům na obranu proti kroupám náleželo vedle zvonění hlavně střílení do mračen. Střílelo se buď z děl neb z hmoždířů tím způsobem jako se děje při růz- ných slavnostech. Zvyk střílení byl velice oblí- ben zvláště u obyvatelů hor, tak že se v ně- kterých krajinách alpských udržel přese všechny úřadní zákazy až na naše časy.
8 article
Není to tedy nic zvláštního, bylo li v ra kouských zemích alpských opět obnoveno znova zorganisováno a rozšířilo se zde za krát kou dobu způsobem překvapujícím**). Kolébkou moderního střílení na mraky jest Slovinská Bystřice v již. Štyrsku, le- žící na úpatí pohoří Bacherského, jež bylo v po sledních letech zbaveno vysokých lesů. Okol této obce náleží ke krajinám velmi často kru- pobitím navštěvovaným, jako vůbec všechny krajiny, kde přechází horstvo ponenáhlu v ro vinu. Bylo to poprvé r. 1896, kdy starosta obce Albert Stiger započal podle starého zvyku boj proti krupobití, pustošícímu jeho vinice, sv stematickým střílením z obyčejných hmoždířů Učinil tak z počátku pouze na zkoušku. Upo- zorněn plukovníkem Mundym, že se sesíl účinek střelby, nasadí-li se nad otvor hmoždíře roura, opatřil Stiger nejdříve hmoždíře starými komíny z lokomotiv, jež pak zaměnil během času za plechové, asi 2 m. dlouhé, kuželovitě se rozšiřující roury. Touto úpravou střelných nástrojů liší se moderní střílení od dřívějšího Při každém výstřelu z těchto tak zvaných »Stie gerových děl« dostavuje se výjev, který přispě nejvíce k neobyčejnému rozšíření této novoty. Rány z hmoždířů, opatřených násadci, bý vají provázeny vzduchovým vírem, známým pod názvem »vířivého prstence«, který z nálevkovitého otvoru roury, kolmo nad otvo- rem hmoždíře postavené, s velikou prudkostí vy ráží a se za temného sykotu, přecházejícího po
Stiger Mundy Bystřice Štyrsko
9 article
hání. k číslu 237.
10 article
nenáhlu v ostré a pronikavé hvízdání, přímo proti oblakům pohybuje. Rychlost, s kterou prstenec postupuje a hlučný sykot, který jest po delší dobu slyšeti, musí na každého, kdo byl při střelbě přítomen, učiniti překvapující do- jem a utvrditi jej v domněnce, že byla konečně nalezena zbraň, kterou jest možno čeliti nepří- teli tak nebezpečnému jako jsou kroupy. S prud- kostí střely musí prstenec vraziti do oblaků zameziti tam tvoření se krup mechanickou svou energií. Za nejpříznivější moment k započetí boje na zabránění krupobití pokládal vynálezce ticho a mrtvo předcházející bouřce, kdy se asi tvoření krup připravuje. Ačkoliv jest úkaz vířivých prstenců fysi kům znám již po delší dobu*) a bylo o něm též s různých stran pojednáno, nemohl přece nikdo tušiti, jak se může státi tak velkolepým a nabýti takového praktického významu, zvláště střílí-li se z hmoždířů již osvědčených. Aby se docílilo co největších výsledků, byly konány četné pokusy, kterými byl zjištěn po- měr, jenž panuje mezi hmoždířem nábojema násadcem s jedné strany a mezi sílou a prud kostí vířivého prstence s druhé strany. V té příčině zjednal si největší zásluhy G. Suschnig ředitel hamrů v St. Katharein a d. L. ve Štyr- sku, kde se též nové hmoždíře ve velkém množ- ství vyrábějí. Zde zřídil si Suschnig pokusnou střílnu, ve které se mu po bezčetných zkouškách podařilo zjistiti hodnotu různých přístrojů a se- strojiti přístroj nejdokonalejší, vysílající výstřely nejpůsobivější, při čemž síla prstence kolmo vy střeleného, byla posuzována dle doby sykotu, vý střel provázejícího.
G Suschnig St . Katharein
11 article
Čím déle trval sykot, tím silnější musil býti vystřelený prstenec. Rychlost jeho, pohy boval-li se směrem horizontálním bylo lze snadno měřiti a mechanická jeho energie odhadována byla dle prudkosti, s kterou narážel na pře- kážky, v různé vzdáleností od místa výstřelu rozestavené. Při pokusech těch bylo shledáno, že jsou mechanické účinky prstenců, vystřelených z ma- lých přístrojů, opatřených násadcem 2 m. dlou- hým při náboji 50 gr. poměrně slabé naproti účinkům přístrojů větších. Přístroj s násadcem 4 m. a s nábojem 180 gr., tak zvané »Su- schnigovo dělo«, jež se pokládá dosud za nej lepší, vykazuje účinky přímo překvapující. Ví řivý prstenec, z tohoto děla vyrážející, trhá silný papír, poráží a láme tyče, na kterých jest tento upevněn, ještě ve vzdálenosti 100 m. Ptáci prstencem zasažení, padají mrtvi dolů, Při tom slyšeti jest sykot prstence po dobu 20 až 28 vteřin.
Pták
12 article
Znalci výjevů vzduchových, kteří byli při tomni pokusům střeleckým, Suschnigovým dělem v St. Katharein konaným, pokládali energii ví řivého prstence za dosti velkou, aby pomoc její mohl býti vývoj krup zmařen. Uveden v omyl mechanickou silou a sykotem prstence odhadovali výšku, do které se může dostati, na 1500—2000 m. Působil-li prstenec ještě otřesy v této značné výši, pak dle náhledu znaleů mohlo býti tvoření se krup zamezeno *9). Překvapující zprávy o účincích střelby na mraky přicházely na veřejnost též z míst, kde byla tato po delší dobu zavedena. Hlásáno bylo že účinkem střelných ran se oblaka i tenkráte když bývají vysoká, nad hlavami střelců trhají, že přestává blýskání atd. Také prý se otřesv vzduchu proměňuje mlha v déšť. Hlavní ovšem účinek střelby pozůstává prý v tom, že se místo obávaného krupobití dostavuje silný déšť. Jestli však kroupy přece potloukly v krajinách, kde jest střelba zavedena, tedy to bylo vinou střelců,
Suschnigův St . Katharein
14 article
kteří nekonali v čas svou povinnost. Tak hlá- sáno bylo na sjezdu v Casale r. 1899. Málo která novota zjednala si tak rychle a v takových rozměrech přístup do kruhů ho- spodářských, jinak velmi konservativních, jako moderní střelba proti krupobití. Úžasný jest počet stanic, jenž byl během posledních dvou let v různých zemích na obranu proti kroupám založen a bude-li se tím způsobem jako dosud pokračovati, bude organisace zemědělské dělo- střelby náležeti k nejvelkolepějším podnikům naší doby. K rozšíření střelby přispěla též nemálo okolnost, že v Slov. Bystřici od dob jejího za- vedení kroupy nepotloukly. Z té příčiny přichází mnoho návštěvníků do tohoto místa, kteří si přejí spatřiti na vlastní oči tamější zařízení, aby je mohli zavésti ve svém domově. Zařízení toto stalo se vzorem pro všechny ostatní podniky. Dělostřelba na mraky byla tam v poslední době upravena nákladem země a podporou státní. Na území, čítajícím 40 km2 neboli 4000 hektarů, rozestaveno jest 40 stanic, opatřených veskrze velkými děly soustavy Suschnigovy.
Bystřice km 2
15 article
Stanice pozůstávají z dřevěných bud, v nichž jsou děla tím způsobem umístěna, že hlavně vyčnívají nad střechu. Nadmořská výška stanie jest značná; činí 450 až 700 m.; rozestavení jejich jest takové, že chrání každá území 1 km2 neboli 100 hektarů. Úspěch Stigerův měl za následek, že byly všude v krajinách krupobitím častěji navštěvo- vaných zakládány střelecké stanice. Tak se stalo především ve Štvrsku samém, v Dol. Rakousku a v Kraňsku. V Istrii založil zemský výbor cel- kem 100 stanic, opatřených veskrze velkými děly. Také v Dalmacii a v již. Tyrolsku bylo střílení do mračen zavedeno. *) Velký zájem pro tuto novotu jeví zvláště zemědělci uherští, kteří přinesli již značné oběti na ochranu polí proti krupobití **). V Uhrách bylo koncem roku 1900 postaveno již 1400 děl, obhajujících 36 území s rozlohou 14.000 hekt. půdy. Děla, jichž se tam užívá, náležejí do sou- stavy Suschnigovy, Farka-Faragovy a Emmerlingovy, jež jsou nejrozšířenější.
Tyrolsko Farka Faragův Emmerlingův Dolo Rakousko Kraňsko Istria Dalmacie Uhry km 2 ha
16 article
Ústřední ústav meteorologický v Budapešti udílí jak jednotlivcům, taki sdružením hospodářským radu vzhledem k po- řizování a umísťování děl, provozování střelby atd. C. k. vojenský erár dodává k tomu účelu prach za výrobní cenužes). S neobyčejným nadšením přijato bylo stří- lení do mračen v Italii. Koncem roku 1900 měla pouze severní Italie, kde jsou zvláště Pie- mont a Lombardsko navštěvovány často krupo- bitím, 15.000 stanic, udržovaných zvláštními střeleckými družstvy, která opatřují stanice tak zv. »Stigerovými děly« a která řídí střelbu. Na- řízením ministerstva orby jsou meteorologické stanice nuceny oznamovati telegraficky těmto družstvům a obcím vůkolním každou blížící se bouřku. Nepřítel, kdyby vnikl do země, nemohl by tam býti uvítán větší střelbou nežli bouřka, hrozící krupobitím. Počtem stanic střeleckých nevyrovná se Italii žádná jiná země i také v nadšení pro tuto novotu nepředstihne Italy asi žádný národ. Může se to vysvětliti jednak častými návštěvami pohrom živelních, jinak zálibou, kterou mají jižní národové ve hlučné střelbě. Na sjezdu zemědělských dělostřelců, kona- ném v listopadu r. 1899 v Casale-Mo nfe- rate a navštiveném též zástupci vlády a čet- nými poslanci, musil sám Stiger, vynálezce moderního střílení do mračen, varovati před nemírnými nadějemi, které byly skládány v tento podnik. Na druhém mezinárodním sjezdu v Pa- dově koncem r. 1900, kterému bylo přítomno přes 1000 účastníků a kde bylo jednáno o pro-
Pius Lombardsko Italos Budapešť Casal sdružení hospodářský rada Italia
17 article
*) Rozestavovati četné svodiče krup bylo ve zvyku začátkem 19. stol. Viz Oberma yer: Aeltere Versuche zum Schutze gegen Hagelschläge. »Met Zeitschrift« 1901. **) Dr. J. M. Pernter: Das moderne Wetter schiessen. Vídeň 1901.
Hagelschläge doktor Pernter Oberma Vídeň Aeltere Versuche zum Schutz Met Zeitschrift
18 article
*) Helmholtz byl první, jenž poskytl theorii těchto prstenců ve »Wissenschaftliche Abhandlungene již r. 1858. ** Viz přednášku dra. Perntera ve schůzi meteor. spol. »O střílení do mračen«, uveřejněnou ve »Wiener Abendpost« 20. a 23. ledna 1900 a před- nášku dra. Traberta ve spolku pro rozšiřování vědomostí přírodovědeckých 14. ún. 1900. Dr. Vlad Novák: »Střílení do mračen«. Pražské »Hospodář ské Noviny« v Praze dne 15. června 1901.
Helmholtz Wiener Trabert doktor Vlad Novák Praha Wissenschaftliche Abhandlungen
19 article
*) Pernter, »Das moderne Wetterschiessen«, **) Bericht über die Thätigkeit d. kgl. ungarischen Reichsaustalt für Meteorologie im J. 1900. *9*) 1 kg. za 76 h.
die Thätigkeit d kg