ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a350ca30-66ef-11dc-88b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 20 celkem · entity: person 113, place 24, org 7, work 4
1 article
života poskytly autorovi vděčnou látku a vlastně jeho životní zkušenosti dodávají jeho vypravování nále- žitého reliefu. Nakladatel ostatně oznamuje, že celý náklad knihy jest rozebrán a slibuje nové vydání. * K jubileu 50tých narozenin Aloisa Jiráska uspořádala redakce »Zlaté Prahy« zvláštní slavnostní sešit, věnovaný slovem i obrazem oslavenci. Skorem 50 autorů sešlo se tu, aby Aloisu Jiráskovi k významnému dni života podali každý svoji kytičku. A svědčí to jen o tom, jak je Jirásek všeobecně vážen a v kruzích literárních milován, že ve spo- lečném šiku sešli se tu všechny generace, a stejně vřele oslavence akklamují. V radostné chvili a před tváří jubilujícího pracovníka a mistra umlkly zása- dové srážky, není osobních nevraživostí. Oslavence jistě potěší tato pozdravná vzpomínka z kruhu lite- rárních jeho přátel a ctitelů. Nakladatelství Ottovo vypravilo tento slavnostní sešit zvláště vkusně, vy- davši jej i v mimořádné obálce, kreslené mistrem Alšem. Mnohému ctiteli Jiráskovu — a kdo jím není z českých čtenářů — bude tato jubilejní publikace vřele vítána.
Alois Jirásek Ottův Aleš Jiráskův Praha
2 article
Z českých listů.
3 article
* V Českém časopise historickém napsal J. Kva- čala studii o »počátcích Berlínské akademie«, nava zuje na loňskou slavnost jubilea tohoto prvního vě- deckého ústavu německé říše. Autor předpokládá, že jubileum to má význam i pro československou, ba slovanskou veřejnost, a sice proto, poněvadž při vzniku berlínské akademie měla velký význam také slovanská duševní práce. Berlínská akademie vydala o svém dvoustoletém trvání ohjemné dílo, a auto chápe se této příležitosti, aby rozborem a křitikou tohoto díla vyložil a uplatnil nároky slovanské práce na účasť při zakládání a rozkvětu této vědecké insti- tuce. Rozbor autorův je velice důkladný i nestranný, osvětluje tak mnohé, co v Harnackově spisu líčeno je příliš jednostranně a končí tímto významným soudem: »Přes to, že spisovatel (dějin Berlínské aka- demie, Harnack) nemá Slovany za schopné, aby po- chopili, co v německém duchu vře, přejeme jemui jeho ústavu v zájmu vědy i vzdělanosti pro budoucí století podobný rozkvět, jakým se vyznačuje XIX století. Zatím snad i německý duch vykoná cestu sto let na zad od mommsenovského brutálního římsko-pohanského chauvinismu k Herderovu kře sťanskému humanismu, jenž při každém národu hle- dal a nalezal pěkné a dobré. Budoucímu bistorio- grafu akademie, píšícímu v tom duchu... bude ještě méně než nynějšímu potřebí advokátsky hájiti vel- kého filosofa „Leibnize, který věru svým jalovým filosofováním o akademii oné sumy na tehdejší po- měry značné nezasloužil: on podá palmu za plod- nou a nezištnou práci při založení, otevření, ve- dení i udržení akademie v nejtěžších časech slovan- skému »klerikovi« D. E. Jablonskému, spravedlivě čině tak jeho skromnou povahu účastnou toho světla, jímž Berlínská akademie v duševním světě září už dnes a za sto let bohdá ještě, více zářiti bude.
Harnackův Slovan Herderův Leibniz Jablonski německý říše berlínský akademie
4 article
Slovanské spisy-
5 article
* Julian Adolf Swiecicki, Historya lite- ratury powszechnej z ilustracyami. Tom. I. Litera- tura Babiloúsko-Assyryjska i Egipska. Tom. II. Literatura Chiúska i Japoňska. Warszawa, 1901.
Julián Adolf Swiecický Historya Varšava tur Babiloúský
6 article
literatura a publicistika nepletly se do umění. Kdyby zásada ta nabyla platnosti, sám Rěpin musil by od- souditi nejvýznačnější svá díla. Rozvoj Rěpinův bral se opačnou cestou, než rozvoj Tolstého. Tento počal čistým uměním a došel k tomu, že podřídil umění požadavkům mravního učení, kdežto Rěpin vystoupil s idejními obrazy, ale teď nehlásá již ani čisté umění, nýbrž přímo bezobsažné. »Všeliká ne- užitečná drobnost, podaná umělecky, jemně, skvostně, s nadšením pro věc, budí ve mně vzrušení,« praví Rěpin, »a nemohu se jí dosti nadiviti, ať je to váza, dům, zvonice, kostel, zástěna, podobizna, drama, idylla...« Kritik dokazuje, že Rěpin měl dříve hlubší názor o umění a za důkaz uvádí jeho slova o Kramském, pronesená roku 1888: »Pravý umělec má býti tlumočníkem nejdůležitějších stránek života svého národa. Umění Goetheovo, Shakespearovo, Schillerovo, Gogolovo jest nerozlučně spojeno s nej- hlubšími ideami lidstva. Tak se vyjadřoval nejednou Kramskoj a měl úplnou pravdu. Vzhledem k tomu možno s plným vědomím říci: Jsi hoden národního pomníku, ruský občaneumělče.« »HoBocr« pozna- menávají k tomu, že bylo by s politováním, kdyby nejnovějsí názor Rěpinův měl vliv na umělecký dorost ruský, který bez toho literatury si ne- všímá.
Tolstý Rěpin Kramský Goetheův Shakespearův Schillerův Gogolův
7 article
* V Oděsse a Tiflise má býti založeno s tátní divadlo podle vzoru státních divadel petrohrad- ských a moskevských. Odborný list »Tearp c- kycco« staví se proti této myšlénce, která snad v hospodářském ohledu slibuje jakési výhody, ale za to v uměleckém ohledu jeví mnohé slabiny. Příkladu tak rozsáhlé státní divadelní administrace jako je v Rusku nenajdeme nikde. Ale také nikde apparát divadelní není tak těžkopádný. Úkol nynějších stát- ních divadel ruských jest prý velmi skromný: ne- mohouce obejmouti všechnu šířku a rozmanitost di- vadelního života, spokojují se úlohou akademie, vzorného ústavu, jenž chová se velmi opatrně k no- vým proudům a podporuje pouze klassické vzory a školy. Podpora a ochrana umění může prý díti s lépe stipendiemi, než státním hospodářstvím.
Tiflis Rusko Tearp c
8 article
* Že činnost Tolstého nedoznává v samém Rusku stejného ocenění, jest s dostatek známo. Ale méně známo jest, že vyskytují se i hlasy, upírající Tolstému vůbec talent. Jakýsi p. Kruševan otiskl v »Beccapaónt« přísné odsouzení Tolstého, které jako kuriosita proběhlo snad všemi listy ruskými. Mnozí z vrstevníků Tolstého měli prý více tvůrčí síly a vládli umělečtější formou, kdežto Tolstoj skoro nikde formy neuznává. Vnější stránka prací Tolstého, počínaje slohem, jest propracována tak hrubě, že ne- býti jména znamenitého spisovatele a hlubokého, za- jímavého obsahu, každá redakce by je musila od- mítnouti. Ani jediná jeho práce neprozrazuje prý na- dšení, onoho nadšení, jež pro skutečného spisovatele jest šestým smyslem .. * Polské listy otiskují zábavnou anekdotuo Modrzejewské. Kdosi v americké společnosti v její přítomnosti pohaněl polský jazyk, že není zpěvný, ani výrazný. Slavná polská umělkyně, jež jest zároveň vzorem vlastenecké ženy, jala se potom deklamovat cosi polsky. Hosté cítili se unešeni a do- mnívali se slyšeti božskou hudbu z úst slavné de- klamatorky, unášející je do nejvyšších sfér krásna. Všichni hádali, jakou vzletnou báseň asi přednášela. Shodli se, že to byl úryvek bohatýrského eposu. Jaké bylo jejich překvapení, když tragédka jim oznámila, že pouze s náležitou deklamací počítala polsky od jednoho do dvou set. Po tomto sdělení již nikdo ne- odvážil se pochybovati o zvučnosti a výraznosti Slavjanin.
Tolstý Kruševan Tolstoj Modrzejewská klamatorka Rusko
10 article
toho dramatem Björnsonovým »Laboremus«. Poně- vadž autor dramatu toho po půldruhého roku se ani neozval, budilo drama to čím dále tím větší očeká- vání. Za to Ibsen letos nenapsal nic, pracuje však již na novém dramatě. Jiný ze starších spisovatelů norských Jonas Lie napsal novou komedii »Wulfie a Cie«, která však nedosáhla valného úspěchu. Za to- však dva mladí autoři Peter Egge a Wilhelm Krag měli silný úspěch na scéně, první hrou »Jakob og Kry- stofer«, druhý hrou »Baldevius Bryllup«. Originální dramatik norský, Gunnar Heiberg, sice nenapsal letos nic nového, avšak dočkal se letos premiéry kusu »Teta Ulrika«, jenž před 15 lety byl všemi divadly zamítnut. Letos hra měla velký úspěch. Největšího finančního úspěchu na scéně norské letos dosáhla fraška E. Kraemmera »Bedstemors Gut«. Poesie i krásná prosa četně byly loni zastoupeny, leč nic vynikajícího neobjevilo se na povrchu. I vědecká literatura, zvláště historie a archaeologie, byla horlivě pěstována. Rok minulý znamenal pro Norsko ne-li krok ku předu, tedy alespoň ne krok zpět.
Björnsonův Laboremus Ibsen Jonas Lie Wulfie Cie Egge Krag Jakob Baldevius Bryllup Heiberg E Kraemmer Norsko Teta Ulrika Bedstemor Gut
11 article
* Táž revue seznamuje nás i se slovanskými literaturami. O českém referátě jsme se již s po- chvalou zmínili, referát ruský letos je vynechán, ač jindy nescházívá, referáty o jihoslovanských litera- turách nebývají bohužel uveřejňovány, zbývá tedy ještě referát Adama Belcikowského o literatuře polské. Ta byla loni ve znamení jubilea Sienkie- wiczova. Čtenáři »Nár. Listů« dostatečně s velko- lepou oslavou tou byli seznámeni, netřeba tedy zde věc opakovati. Tolik možno však říci, že i loňského roku hlavní událostí bylo dílo Sienkiewiczovo, totiž »Křižáci«. Po něm třeba zmíniti se o sbírce novel Elizy Orzeszkové »Mhla«. Více o novellistice referent se nezmiňuje, takže bilance jest v oboru tom nad míru hubenou. Za to v poesii jest stav utěšenější.
Belcikowský Sienkiewiczův Eliza Orzeszková
12 article
Tu na přední místo referent staví Marji Konop- nickou, jež svým cyklem básní »Italie« dosáhla mo- hutného úspěchu. Vedle ní jmenuje Belcikowski básníky Wierzbického, Pietrzyckého a j. Největší činnost rozvinuta byla však na poli literatury dra- matické. Tu opravdu v loni zúčastnili se ruchu lite- rárního nejen dramatikové z povolání, ale i nove- listé, žurnalisté, lyričtí básníci i j. považovali za svou povinnost zkusiti své síly na javišti. Je to zjevi jinde obyčejný. Úspěch však nebyl rovnocenný s úsi- lím, jaké projevili spisovatelé všech druhů. I Sien- kiewicz pokusil se o dramatický obrázek »Zagloba swatem«, ale dojista poznal, že jeviště není jeho pravou půdou. Šťastnější byli již Rossowski a Tet- majer, oba lyrikové par excellence. Rossowského historický obraz »Nawojka« pobavil středověkým koloritem, Tetmajerův »Zawisza Czarny« mohutnou poesií. Největšího úspěchu dosáhlo fantastické drama Wyšpianského »Svatba«. Z dekadentů vystoupil Przybyszewski se svým »Zlatým rounem«. Succes d'estime měli Zapolská hrou »Zycie na žasty«, Ba- lucki svými »Vychloubači«, Kozlowski »Dianou« a j. Z vědeckéhliteratury nejvíce pěstována byla historie a tu třeba zaznamenati dílo K. Morawského »Dějiny jagellonské university v Krakově«, Birkenmajerův »Životopis Koperníka« a Wojciechowského » Vavelská kathedrala«. * Německá revue »Die Frau« přináší dobrou studii A. Brunemannové o George Sandové, v níž snaží se autorka jasně ukázati na význam, jaký Sandová měla na rozvoj ženského hnutí. Je to zá- roveň studie jubilejní, k uctění 25leté památky úmrtí slavné Aurory Dudevant. Mr. Penn.
Konop Belcikowski Wierzbický Pietrzycký swat Nawojka Tetmajerův Zawisza Czarna Przybyszewský Zapolská Kozlowski Diana K Morawský Birkenmajerův Koperník Wojciechowský Vavelská A Brunemannová Sand Sandová Dudevant Siena Krakov Wyšpianský
13 article
Ve formě monografií o jednotlivých literaturách samostatně pojednávajících podává vydavatel známé »Biblioteky dziel wyborowych« J. A. Šwiecicki obraz vývoje nejpřednějsích literatur, napřed starých,a sice způsobem, který zplna vyhovuje požadavkům doby. Dotud vyšly dva veliké svazky v malé osmerce. pěkně vypravené a hojně illustracemi informujícími ozdobené.
Šwiecický
14 article
Nejstarší kulturní okres nílsko-mesopotamský má kromě Rusů mezi Slovany velice řídké pěstitele. Šwiecicki sám mezi Poláky jmenuje jediného pro- fessora Radlinského; proto spis jeho ničeho u čte- náře nepředpokládá, nýbrž uvádí jej soustavně do jednotlivých literatur, a sice s přihlížením ke všem poměrům, které byly s to, aby ve vývoj jejich půso- bily. Prvý díl assyrsko-babylonský a egyptský počíná rozborem práce řešivé, od prvých pokusů Grotefen- dových až po nynější v celku již ustálené čteníi složitých klínopisův assyrských, načež popisuje se písmo klínové ve své povaze a charakterisuje mluv- nická stránka assyrského jazyka. Po té přechází k zemi a obyvatelům, pojednává o dávné kultuře su- mírské, jíž ve shodě s povolanými znalci starého Orientu přednost dává co do doby před kulturou egyptskou, a přistupuje k úvahám literárním. Jedno- tlivé druhy klínopisných památek, poesie magickái náboženská, památky písemnictví mythického, klíno- pisy i obsahu historického i ty, které přihlížejí obsa- hem k jednotlivým stránkám života vnitřního, bedlivě a se znalostí věcí rozebrány a většími přeloženými ukázkami v pečlivém překladu objasněny. Vedle roz- boru předních památek podán i obraz politickýcha kulturních dějin obou národů, na jichž bedrách spo- čívala kultura mesopotamská. Týmž způsobem po- jednává spisovatel i o písemnictví egyptském a ve druhém svazku o literaturách čínské a japonské. Čtenář dějin Šwiecického nabude poznání, že spisovatel není sice odborníkem v pravém slova smyslu, že však jest výborně informován o všech Dr. J. V. Práše k. fásích předmětu svého.
Rus Šwiecický Polák doktor
15 article
Ze slovanských listů.
16 article
* Srbský měsíčník »3ea« (Bělehrad, redaktor Janko Veselinovič) v posledním svazku přinesl stat Jos. Holečka »Ante Starčevič a Mommsen«, vy- ňatou z knihy »Na Černou Horu a Černá Hora kon- cem věku« a přeloženou Kostou E. Tauša n- viče m. * Kritik »Kypepa« obrací se proti některým ná- zorům J. J. Rěpina, tlumočeným ve známé knize »Bc, - «. Především staví se proti požadavku Rěpinovu, aby polštiny.
Janko Veselinovič Holeček Starčevič Mommsen E Tauša vič Rěpin Bělehrad Černá Hora ea
17 article Z cizích revuí.
Z cizích revuí. * Pěkný příspěvek k posouzení názorů Heineo- vých podává v »Deutsche Rundschau« E. Eister, pojednávaje o vztazích Heineových k Rudolfu Christianiovi. Velmi zajímavo jest (a tuším, že i zcela nové pro literární historiky), co napsal v listě ke Christianiovi Heine o svém národním smýšlení: »Já vím, že jsem jednou z nejněmečtějších bestií, vím příliš dobře, že mně němectví jest tím, čím jest rybě voda, že z tohoto živlu dostati se nemohu a že — abych podržel rybí porovnání — bych musil se- schnouti se v tresku, kdybych — abych podržel vod- naté porovnání — z vody němeství vyskočil. Já do- cela vlastně němectví miluji víc než všechno na světě a moje prsa jsou hotovým archivem němectví. zrovna jako moje knihy veršů jsou archivem něme- ckého zpěvu.« V téže studii dočtete se mnoho pouta- vého o smýšlení Heineově o Goethovi, Immerman- novi a j. * »Finländische Rundschau«, o jejímž vlastním účelu svého času při vyjití 1. sešitu jsme se zmínili, vydala teď 2. (čtvrtletní) číslo, v němž V popředí stojí studie V. Jelma o básníku K. A. Ta- vastjernovi. Architekt z povolání razí cestu v soudo- bém Finsku modernímu realismu. Jeho plodnost jest obdivuhodna: za 14 let literární činnosti vydal 21 knih prosou i veršem, rozptýlené články nepo- čítaje.
E Eister Heineová Christiani Christiani Hein Goethe Immerman ten Finsko Deutsche Rundschau Finländische Rundschau
18 article
*»Globus« uveřejňuje článek o poměrech na hranicích jazykových v severních Čechách. Upozor- ňuji důrazně naše kruhy, zejmena politické na tuto studii, vlastně počátek celé serie studií. * Pěknou studii o rakouských novellistech při- náší »Die Gegenwart« z pera H. Ubella. Autor do popředí německých novellistů z Rakouska staví Vídeňana Štěpána Grossmanna a Tyrolana Huga Greinze. Kdežto Grossmann přivedl novellu co nej- těsněji k jejímu původu, novella = anekdota, jest u Greinze od tohoto anekdotického rázu novella co nejvíce vzdálena. Neboť ne ve zvláštnu nýbrž v tv- pičnosti hledá půvab. A kdežto Grossmann jest od- chovancem pařížské a ruské školy, má Greinz mnoho společného se skandinavskými novellisty. K těmto dvěma přistupuje pak Petr Altenberg, jemuž však prý čím dál tím více do konceptu mluví hygienikové. sociální reformatoři, aesthetikové a j., s vlastní no- vellou málo ve spojení stojící činitelé. * Londýnské Athenaeum obeznamuje nás s norskou literaturou r. 1900. Referent Chr. Brinchmann počíná jako nejdůležitější událostí roku Bibliografie.
H Ubell Grossmann Tyrolan Hug Greinz Altenberg Čechy Rakousko
19 article
* Prof. K. V. Zenger, Soustava světová elektrodynamnická. S dodatky a 17 obrazci elektro- grafickými a fotografickými a tabulí fotografií úplných zatmění slunce. * Týž, Die Meteorologie der Sonne und das Wetter im Jahre 1890 zároveň s prognosami po- větrnosti na r. 1900 a 1910. Nákladem vlastním. V komisi Fr. Řivnáče. * Jiří Janda, Atlas ptactva středo- evropského. Se zvláštním zřetelem k druhům do- mácím. Pro milovníky ptactva, ornithology, sbě- ratele vajec, myslivce, rolníky, studující mládeža přátele přírody. Nakl. I. L. Kober. Sešit 16. při- náší na dvou tabulích barevné obrazy ptáků kuro- vitých a holubovitých s vysvětlujícím textem. * Myslivost v zemích českých. S použi- tím vynikajících děl cizích i na základě vlastních zkušeností sestavili V. L. Anderle, A. Bernard, B. Brandejs, A. Černý, J. Doležal, F. Heineke, B. Hupka, J. Janda, E. Musil-Daňkovský, St. Procházka a jiní.
profesor K V Zenger Jahr Řivnáč Janda Atlas I L Kober V L Anderle Brandejs A Černá J Doležal F Heineke Hupka J Janda E Musil Daňkovský Stanislav Procházka Francie
20 article
Nakl. I. L. Kober. Sešity 7. a 8. obsahují celkem tři barvotiskové tabule s vyobrazeními dravých ptáků a četná vyobrazení v textu, jenž přináší pokračování popisu života a lovu ptáků tetřevovitých a bažantů, dále vysoké zvěře dravé a počátek popisu dravého ptactva. * Ant. J. Zavadil, Historické Rozhledy. Poučné čtení pro mládež českoslovanskou. Nakl. Emil Šolc v Telči. Sešit 7. ročn. IV. obsahuje ná- sledující články: Ke stoleté ročnici F. J. Škroupa. Chléb v názorech lidu českoslovanského. Vranov, poutní místo na Moravě. Ves Sv. Jakub u Hory Kutné. Vrch Blaník. Květná neděle. S četnými illu- stracemi. * Josefa Ehrenbergra sebraných spisů zá- bavných vyšly nákladem cyrilo-methodějského knih- kupectví Gustava Francla v Praze II. svazku sešity 17 a 18. *Plán města Kroměříže v barvách, upra- vený inženýrem Fr. Králem v měřítku 1 : 3840 vydalo knihkupectví Viléma Povondry v Kro- měříží. * Obrázková revue, ilustrovaný časopis pro zábavu a poučení, pořádaný prof. drem. Ant. Pod- lahou a vydávaný nákladem V. Kotrby v Praze dospěla k seš. 22. s obrázkovou přílohou od J. J. Pištěka »Hanačka z Nákla«.
I L Kober J Zavadil Šolc F J Škroup Jakub u Ehrenberger Francl Povondra doktor V Kotrba Pištěk Telč Vranov Morava Kutná Blaník Praha Kroměříž Francie Náklo Hanačka