1
masthead
23. srpna 1901.
3
masthead
1LIDKA LITERÁRNÍ.
Lidka
4
masthead
ZVLASTNÍ
ZVLASTNÍ
k číslu 232.
5
masthead
PLOHA „NÁRODNIC
7
masthead
Z české chaty.
8
article
Na Ravném, 11. srpna 1901.
22 — Číst nebo nečíst? Touhle otázkou
zabývám se každý rok, když uvažují, čím na-
plnít kufr na těch pět či šest neděl, které dne
každý Pražan nutně musí stráviti mimo Prahu.
Cestovní horečka zmocnila se nás za posledních
deset let tak důkladně, že Praha zůstává v letních
měsících takřka prázná. »Příklady táhnou«,
půjde-li to tak dále, nezbude v srpnu v Praze
ani noha.
Ovšem výpravy jsou rozličné: od těch mnoho-
členných rodin, jež zapadají do českých dědin
malých lázní a horských koutů, až do každo-
ročních návštěvníků Heringsdorfu, Syltu a Nor-
derneye, nemocných mrzoutů, kteří plní Karlovy
Vary, Píšťany, Marianské a Františkovy Lázně.
a konečně až po malou dosud, ale horlivou četu
horolezců, kteří s českým odborem slovinského
alpského družstva zajíždějí do Jezerska, aby
navštívili českou chatu a rozlezli se po Savin-
ských Alpách. Nescházejí ovšem ani ti, kdo
pokoušejí se objet svět, prohlížejí Asii, navštěvují
Ameriku, a procházejí se v úpalu alžírského
slunce, ale tento druh je u nás dosud nepříliš
četný. Těch, kdo se usazují pevně je nepoměrně
víc, a těm také nastává při balení důležitá
otázka: číst či nečíst? A pak, co číst? Málo
který turista dovede se na venkově odloučiti od
svých drahých novin: mnohaletý zvyk je příliš
silný, než aby se dal snadno překonati, na ven-
kově je času dost, a tak od božího rána pase
hlouček výtrvalců na silnici po poště, trpí ner-
vosou, zdrží-li se listonoš o několik minut,
vrhají se na svůj list s takovým úsilím, jakoby
jen na jich osobní účasti závisel osud řecké
půjčky, návštěva toho kterého mocnáře u sul-
tána, a jiné světodějné události, bez nichž by
se nedalo v horách ani existovati.
Pražan
Savin
Praha
Karlov Vara
Píšťany
Františkov lázeň
Asie
Amerika
ský Alpa
9
article
Ale noviny jsou jen hubeným soustem dušt
čtení lačné. Den je tak nesmírně dlouhý.
a prší-li, bobtnají přímo minuty vlhkem a na-
bývají hrůzné délky, o hodinách ani nemluvě.
Jak je tu vítaný román sebe starší, ohmataný
ročník »Zlaté Prahy« nebo »Palečka«, jaká
živá výměna sešitků »Světové knihovny«, svazků
»Libuše« a »Matice«! Zdá se mi, že mnohý
čtenář — a ještě více čtenářka, přečte za ten
měsíc na venkově, kdy si chtěli odpočinout.
více, než doma za celý rok — a nikdy nemají
dosti, stále se jim zdá, že je toho nového
čtení málo.
Avšak celá tato nepokojná honba za ti-
štěným papírem, všechen ten neklid a shon po
zajímavých knížkách vychází ze špatného řešení
záhady: číst, či nečíst? Zkuste si odpovědět
prostě: nečíst, a všechny ty nesnáze zmizí
rázem. Zdá se to na prvý pohled nemožné, ale
jde to. Po dvou, po třech dnech máte božský
klid, procházky a okoli dá vám tolik práce, že
na čtení ani nevzpomenete Zkusil jsem to sám
a byl jsem sám výsledkem překvapen. Maně
mě vábí hromádky denních listů v »Kazině«
u pana Muriho, jehož hostinec je křižovatkou
všech chodců Jezerskem a Saviňskými Alpami,
malou pěknou knihovničku na české chatě vy-
soko v horách pod Kočnou na Ravném pro-
hlédnu s uspokojením, aniž by mi napadlojí
užít, a prší-li, je dost co dělat s odpočinkem
po těch nekonečných procházkách, jimž po pří-
kladu našich osvědčených chodců, kteří vám
laskavě dělají vůdce, neodoláte.
Paleček
Libuše
Muri
Praha
Matica
Saviňský Alpa
10
article
Avšak, pravda, může nadejíti doba, kdy
prší, stále prší a mlhy všady, že na krok ne-
vidět — doba, kdy sebe vášnivější chodecje
nucen zalézt do svého útulku a v nedostatku
jiného zaměstnání ohlédnout se po něčem, čím
zahnat nudu. A tu je dobrá knížka opravdu
vhod. Jenže je otázka, stojí-li to za to, pro ta-
kovou, chvála bohu nepřiliš častou eventualitu.
vlékat sebou celé přenosné knihovny. Myslím,
že by bylo skoro lépe, pořídit si malou
knihovnu na místě. Pojedete-li na Jezersko,
slézat Saviňské Alpy, zastrčte do tlumoku ně-
jaký úhledný svazeček, jejž můžete ve své
knihovně postrádati, rozmnožte jim pak zásobu
knížek na české chatě, po případě v »Kazinu«.
Pomůžete tím sobě i ostatním — ač-li nedáte
se na konec přece jen na naši víru, a ztrávíte
všechen čas raději venku v horách, ať užje
jak je, než s knihou v ruce v údolí. Jde to
také a je při tom člověku docela volně.
Saviňský Alpa
12
article
* Listy Husovy. Upravil a přehlédl Bo
humi! Mareš. Druhé vydání. (Otisk vydání »Co-
menia« z roku 1891.) V Praze 1901. Nákladem »Sa-
mostatnosti«. Str. 268 + XXI. (+ 4). Za 60 haléře
Toto vydání listů Husových není již tím, čím
bylo v roce 1891 a čím by mělo býti roku letošního
V roce 1891 stálo na vrcholu soudobé literatury, ano
přinášelo i novinky netištěné a nevydané; roku le-
tošního nejen že nepodává zcela nic nového, ale
stojí daleko za svou dobou, patrně vinou vydava-
telstva.
Z předmluvy dra. A. Hajna dovídáme se, že pí.
Vlasta Stránecká věnovala 1000 korun na vydání
tohoto svazečku a že p. Boh. Mareš vydání své
z roku 1891 přehlédl. To jest správno; leccos vyda
vatel změnil — na jednom místě doplnil větu, dříve
vynechanou, jinde přijal čtení dle svého mínění
správnější, tu doplnil udání chronologická, onde
zase rozhojnil poznámky. Hlavní změny nové recense
jeví se v tom, že v závorkách dodány nové vý
zkumy, zvláště dra. Novotného a že místy opraveny
dle toho vročení a výklad.
Ale to je také vše. Jinak zůstalo vydání z roku
1891 doslovně nezměněno. Všecko, čím v posledních
letech přispěla kritika k výkladu Husa, zůstalo ne-
povšimnuto a neužito; pro vydání Husa studia hu-
sovská neexistují.
Jest tu třeba o té věci zmíniti se obšírněji. Nen
divno, otiskne-li některý knihkupec dílo nějaké Hu
sovo v textu starém a nevšímaje si prací novějších
smíříme se konečně i s tím, když nějaký vzdálený
na venkově diletant píše o Husovi podle mínění sta-
rých a docela již nesprávných. Ale redaktor »Samo-
statnosti« nechce přece rozmnožovati lileraturu če
skou pochybnými edicemi. Oba dva věděli i vědí.
kde mohou a mohlí hledati nové vědomosti; oba dva
věděli a vědí, že každý čin piety — a takovým chc
býti jejich vydání — má přímo povinnost zpracovati
aspoň to, co zná.
Husův
Bo
Mareš
A Hajn
Stránecká
Novotný
Hu
Hus
Praha
Nen
Company
+ XXI
13
article
Toho oba neučinili: nepřijali do svého vydán
textů od té doby nově objevených, ačkoli snadno tak
učiniti mohli, nepřijali uspořádání, jaké nyní v no-
vých pracích jest určeno, neopravili omylů vytče-
ných a mnohdy hodně hrubých. Ještě r. 1901 vy
skytá se (str 23) domnění, že středověký Kato jes
»vynikající Říman starořímské prostoty a přísnosti
mravů«, ještě nyní při výkladu »magister senten-
tiarum« zůstala věta: »možno, že zde týž titul při-
kládá se Origenovi a on že jest zde míněn«, ještě
zde otištěna Husova appellace ve znění zkomoleném
ještě zde vynechána intimace kostnická, ještě zde
otištěny nesprávně listy Husovy, jejichž správný tex
byl již zjištěn atd. atd. Není tu místo k podrobnému
rozboru ; ale stačí pověděti, že vydání toto nyní již
naprosto nevyhovuje a že takto se nyní texty Hu-
sovy vydávati nemají.
Je věru s politováním, že takto česká literatur
ignoruje zase literaturu českou; že ani práce Novot-
ného ani můj soupis děl Husových nepřekážely vy
davatelům otisknouti staré chybné věci znova a jako
dílo piety.
V. Flajšhans.
* Dalekohled. Vzdělávací četba pr
každý věk i stav. II. Zázraky elektřiny
Napsal St. Jaroš. S 41 vyobrazeními a 2 obrazo
vými přílohami. III. V krajích věčného ledu
Napsal J. Kafka. Rovněž s 41 vyobrazeními
V Praze, Šimáček. 1901.
Říman
Origen
Husův
Hu
V Flajšhans
Stanislav
Jaroš
J Kafka
Šimáček
Praha
14
article
Šimáčkova nová sbírka populární vzdělávací
četby statně pokračuje a v kratičké době vítáme dva
nové úhledné, bohatě a účelně illustrované svazečky.
které rozepisují se způsobem každému čtenáři se
zamlouvajícím o dvou vynikajících aktuálnostech
doby, o neobyčejných totiž úspěších, jichž dodělává
se elektřina za dnů našich ve službach lidstva,
a o poznávání světa věčných ledů, kolem obou
točen a na hřbetech velehorských nakupených. Oba
svazečky mají ráz obecně informující. Spisovatel
»Zázrakův elektřiny« lehkým a poutavým slohem
seznamuje nás s podstatou elektřiny, se způsobem
kterak byla poznána, o různých zdrojích elektřiny
načež přechází ihned ku praktickému užívání elek
třiny v galvanotechnice, telegrafii, telefonu, ve v-
vozování světla i tepla. Ke konci rozepisuje se za-
jímavě o paprscích Roentgenových, o elektrických
hybostrojích, o elektrické dopravě, o pohybu strojův
elektřinou a o elektřině v lékařství. Při tom nazna
čuje i další směry, jimiž badatelé a elektrotechni
kové snaží se elektřinu ve službách lidstva zužit-
kovati.
Šimáčkův
Zázrakův
Roentgenův
15
article
Neméně zajímavý jest svazeček »V krajích věč
ného ledu« nadepsaný; liší se ale s předchozím
svazečkem v hlavním směru. Proti výlučně infor-
mující povaze svazečku Jarošova, přihlíží autor tře-
tího svazečku i ke stránce theoretické svého thematu,
ale takovým způsobem, který zájem čtenářův pro-
bouzí a sesiluje. Úvodem jest stať o neznámých
kruzích točnových, při čemž zasloužená pocta vzdána
oněm neohroženým heroům ducha, kteří nejlepší
síly své ano i život věnovali snaze výzkumné. Po-
jednání psáno patrně r. 1900, ježto neregistruje
jestě rekord vévody Abruzzského, který dostihnuv
až k 86° 33 s. š., o 19 Nansena předstihl. Když
podal vysvětlení o vzníku ledu a sněhua
o povaze naší zimy, závislé ve velikých časových
periodách na posici země v soustavě sluneční, po-
jednává spisovatel o horských ledovcích a činnosti
jejich, o krajích ledových a jejich životě, při čemž
velmi případně doličuje i přírodu polární, a zavírá
krásný obrazek svůj úvahou o ledové době v Ev-
ropě střední.
abruzzský
Jarošov
Eva
16
article
Jednoho momentu s našeho českého hlediště
sluší ještě vytknouti. Svazeček páně Kafkův jest
totiž ozdoben i fotografickými snímky českého ba-
datele v oboru přírody polární. Pan dvorní rada
prof. dr. šl. Jiruš vykonal již dvě výzkumné cesty
do úvodí špicberského, z nichž dostalo se vzácného.
obohacení i sbírkám musejním. Na cestách těch sám
pořizuje si náš badatel fotografické snímky, zvláštní
povahu polární přírody illustrující, a svolil ochotně
panu Kafkovi, aby jich užil při pojednání svém.
Kafkův
profesor
doktor
šl
Jiruš
Kafka
17
article
* Alois Jirásek, F. L. Věk. Obraz z dob
našeho národního probuzení. Díl IV. Sebrané spisy
XXIX. Nakl. J. Otto. Historie české rodiny a historie
národního našeho probuzení, široce založená a skvěle
provedená. Autor líčí ten krok za krokem zvolný,
krušný a přece jen neustálý postup národního vzkří-
šení, uprostřed běd válečných, uprostřed těžkého
strádání, chvíle nadšené radosti i trpkého zklamání
tehdejšího úzkého kroužku věrných vlastenců. Pří-
tomný díl končí vylíčením pohrom, jež způsobil po-
věstný finanční patent r. 1811 svými »černými banko-
cetlemi«. Jako všechna díla Jiráskova, jest i tento
román skutečným historickým románem v moderním
slova smyslu, opírající se o bezpečný podklad histo-
rických fakt a vyvolávající v mysli čtenářově veškeré
ovzduší tehdejší doby.
* Jan Voborník, Alois Jirásek. Jeho
umělecká činnost, význam a hodnota díla. Studentské
obci národa českého pozdravem z Litomyšle v den
50, narozenin Jiráskových. Nakl. J. Otto. Kniha
vřele psaná a přece zas klidně kritická, vystihující
elementy básnické povahy oslavencovy. Autor lící
nejprve literární činnost Jiráskovu jako celek, líčí
způsob jeho tvoření a způsob, jakým dociluje u čte-
náře žádoucího účinku a poukazuje na značnou
poetickou potenci autora »Psohlavců«. Ve druhé
části probírá autor jednotlivá díla Jiráskova, sezna-
muje čtenáře s jeho životopisem a ukazuje, jaký je
Jiráskův názor o světě a jaký je cíl a smysl jeho
činnosti.
Jirásek
Otta
Jiráskův
Voborník
Litomyšl
černá banka
18
article
* Karel V. Rais, Za světem. Dva obrazy
z hor. Druhé vydání. Nakl. F. Šimáček. Autor
věnoval knihu, obsahující dvě povídky: »Poslední
radosti« a »Špačci«, Aloisu Jiráskovi. První povídka
jest tklivá historie stařenky, jež zůstala osamocena
na svoje stará leta, živoří nepovšimnuta a přece ještě
dovede býti užitečna a činiti dobro, což jest jedinou
její útěchou. Jest dobrým geniem celé rodiny. Druhá
povídka jest rozkošná idyllka dvou starých pánů ve
venkovském zátiší, vypravená s oním tklivým humorem,
jenž dovede pohnouti k slzám. Postavy obou starců
jsou vylíčeny tak pravdivě, veškeré drobné rysy jejich
povahy vystíženy tak přesvědčivě, že bezděky cítite,
že to jsou postavy, vzaté přímo ze života.
* Gabriela Preissová, Talmové zlato.
Povídka z Korutanska. »Libuše«, ročník XXXI. č. 4.
Nakladatel F. Šimáček. Románek dívčího srdce,
psychologický obrázek pěkně zosnovaný a uspoko-
jivé rozluštěný. Chudá dívka, toužící po blahobytu,
jenž se jí zdá základem spokojenosti, provdá se bz
lásky za bohatého statkáře, ale nenalezá kýženého
štěstí ani spokojenosti. Cítí větší náklonnost k bratru
mužovu, zápasí s ní a konečné unikne veškerým
konfliktům opustivši manžela, jehož nemůže milovat
a vracejíc se se svým bratrem do chudobné chýžky.
V Rais
F Šimáček
špaček
Jirásek
Preissová
Libuše
Románek
Korutansko
19
article
Děj jest veden obratné, charaktery vylíčeny plasticky
a životně, celým tím pěkným obrázkem vane silná
charakteristická vůně rodné půdy.
* Jan John, Kapesní atlas rostlinopisný.
Se 17 barvotiskovými tabulkami a vysvětlujícím
textem. Nakladatel I. L. Kober. Prakticky sestavená
příruční knížka k učení se rostlinopisu. Autor roz-
třídil jednotlivé druhy na houby, na jedovaté rostliny,
rostliny jedovaté a léčivé, rostliny hospodářské,
z polí a cest, u cest, na pažitech, v polí, na lukách,
mezích a u vod, v lesích a hájích atd. a tímto roz-
dělením dle stanovišť značně ulehčuje začátečníku
stanovení jednotlivých druhů. Barvotiskové obrazy
jsou vesměs zřetelné a podávají dokonalý obraz
skutečné rostliny, tak že podle nich snadno lze je
rozeznati od rostlin podobného vzezření.
* Ladislav Zdeněk Macháček, Úsměchy.
Humoresky. Nákladem vlastním. Drobné tyto črty sa-
tyrické i humoristické svědčí o bystrém pozorovacím
a vypravovatelském talentu autorově a čtou se velmi
pěkně. Různé malichernosti našeho společenského
Jan John
Macháček