Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

20 dubna 1909. Číslo 109.

4 article

Z úvah tureckých novin. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Turecké noviny vyslovují se jen stručně o vojsku, které přibylo do Čataldže a zmiňují se o pořádku cili tohoto vojska zabezpečíti pořádek a ústavu. Požadavky jeho se zjevně neuvádějí. Turecké časopisy vyslovují se zdrželivě a způsobem uklid- ňujícím. »Sabas radí, aby národ neztrácel přízně Evropy. »Ikdam« praví, že národ neztratí ústavy. pokud bude udatným. Přálelské city mohame- dánů k nemohamedánům se posledními událostmi nezměnily. Vzájemná upřímnost byla posilněna. Prine Saba Eddin gratuluje vojsku. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Prine Saba Eddin v otevřeném listě, uveřejněném v tu- reckých novinách , blahopřeje, že přidali se k šerijatu a radí jim, aby se nestali nástrojem absolutismu a nedopouštěli se žádných výtrž- nostl.

Cařihrad Evropa Prine Saba

5 article

Zděšení u dvera. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Proslýchá se, že v Ildizu jest velké zděšení. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Očekává se, že náčelník hlavního štábu I zzeť vráti se v poledne z Hademkiöje. O výsledku jeho po- slání není ničeho známo. Nevedlo asi k žádnému výsledku, protože vojsko postupuje stále ku předu. Mnozí myslí, že snad již zejtra dojde k oznámenému převratu. V městě jest klid. Odpor nebo velké krve- proliti zdají se býti úplně vyloučeny. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Velko- vezír byl od včerejška několikráte volán do Iidizu. Tento telegrafuje si s mladotureckým výborem v Solunu. Ku postupujícímu vojsku bude prý vyslán někdo z Iidízu, snad císařský prine a šejk-ul-islam.

Cařihrad Soluna

6 article

Na Cařihrad. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) »Neolo- go*« onamuje z Kučuk-Čekmedže, že tam při- byli Niazi a Enver bejové a přední voj už včera večer dal se na pochod ke Kjathanu na Zlatém rohu. Ze Soluna, 19. dubna. (K. k.) Včera táhlo do Cařihradu dalších 1100 mužů. Hu sn paša, Enver bej a Niazi bej přidražili s k armádě Generál Mahmud Muchtar paša, jenž uprehl z Cařihradu, přibyl sem právěz Pirea. Proslýchá se, že z Erzerumu vy- trhly dva prapory, vsedly v Trapezunté na lod a že přidruží se k vojsku, nakloněnému caři- hradskému výboru. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) U postu- pujícího vojska je prý 6 mladotureckých poslaneů a j. mladoturečti uprchlíci. Také odtud odchá- zejí dobrovolníci k solunským a drinopolským oddilům. Mezi dobrovolníky je mnoho žáků vo jenských škol. Denním rozkazem bylo prý po- stupujícímu vojsku nařízeno nejpřísnější zacho- vávání kázně pod trestem okamžitého zastřelení. Hlavní snahou důstojníků, kteří nosí stejnokroj mužstva, je prý výzvědná služba až do Caři- hradu a dohled, aby nedošlo k výtržnostem. Proslýchá se, že někteří z těchto důstojníků provedli již včera spojení mezi zdejšími Mlado- turky a postupujícím vojskem. Zavedená vnittní censura telegramů má snad také za účel ztížiti telegrafické spojení Mladoturků s Malou Asil.

Niazi Enver bej Hu sn Muchtar Cařihrad Pireus Soluna Neologo Kučuk carhrad

7 article

Srbsko o Turecku. Z Bělehradu, 19. dubna. Včera večer ko- nala se ministerská rada za před- sednictví krále. Jednala o vážných udá- lostech v Turecku a o opatření, které vzhledem k tomu mají se podniknouti. Nálada proti sultánovi. Z Berlina, 19 dubna. Cařihradské zprávy »Vossische Zig.« sdělují, že následkem četných vražd mladotureckých důstojníků postavení sul- tána neobyčejně se zhoršilo. Jest jisto, že tyto ukrutnosti, pšcbané na mladotureckých důstoj- nicích, se vymstí na sultánovi. V mladotureckém vojsku jeví se již pomstychtivost. Kromě toho však také eařihradské duchovenstvo neschvaluje tyto činy. Jenom nezorganisovaná soldateska a část theologů drží se sultánem. Valitelé pluků jednati budou přímo proti Ildizu. Počet zavra- žděných důstojníků nelze přesně zjistiti, poně- vadž velice četné vraždy nejsou doposud zji- štěny. Zjišlěno jest dosud asi 60 zavražděných mladotureckých důstojníků. Skrývají se a prchaji ze strachu před pomstou. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Všechny soby, které ejtí se kompromitovány převraten

Srbsko Turecko Bělehrad Berlín Cařihrad Vossische Big Ildiz

8 article

z úterka, mezi nimi prý také někteří členové li. berální unie a někteří turečtí žurnalisté, obávají se pomsty. Mnozí se skrývají a jiní chtějí prch- nouti po lodích. Pokuty emissařů. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Proslýchá se, že v Čataldži byli zastřeleni dva hodžové, kteří chtěli volíny přemluviti. V Drinopoli aj. místech zatčeno bylo několik reakcionářských emisařů. Demonstrace dělostřelců. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) V Darda nelách došlo včera k demonstraci dělostřeleů proti mladotureckému výboru a mladotuceckým důstojníkům. Důstojníci opustili následkem toho opevnění. Včera dostavilo se mužstvo dvou ba- terií, vedené veliteli, ke guvernerovi, který je však ubezpečil, že šerijat a ústava jsou zabez pečeny. Mužstvo táhlo potom do arménské čtvrli a konejšílo Armény, poukazujíe k tomu, že de- manstrace čelí pouze proti mladotureckému vý- boru a proti důstojníkům a křesťanům nehrozí nebezpečí. Erzerumští dobrovolnici. Z Catihradu, 19. dubna (K. k.) Telegram „Stambulu“ z Erzerumu oznamuje, že v celém kraji je velké vzrušení. Jeden prapor odjel do Cařihradu, chránit ústavu. Horečně se pracuje na zřízení dobrovolnického sboru. Pozejtří maj následovati další dva prapory a turečtí i armén- šti dobrovolníci. Odmitnuti poslušnosti velkovezírovi. Z Frankfurtu, 19. dubna. Vali v Solu nu oznámil velkovezirovi, že ho neuznává, že ne- poslechne jeho rozkazů a že přerušuje s velko- vezírátem styky. Velkovezir odpověděl vyhy- bavě. Chef generálního štábu Izzet, který hodla. se přidati k Mladoturkům, vrátil se, poněvadž nebyl přijat a Mladoturci odmítii se s ním spo- jiti

Armén Cařihrad Stambul Frankfurt Izzet

9 article Světový trojspolek.

Světový trojspolek. R. S. Z Petrohradu, 17 dubna. Tyto dni všechen evropský tisk obletěly pověsti o zrušení dobody mezí Anglií a Japon- skem. Pověstmi těmito zvláště se zabýval tisk rakousko-uherský. Přes to, že na těch pověstech zřelelna byla ražba »made in Austria«, jistá část veřejnosti udeřila na poplach. Prvi, kdosi pospíšili ty pověsti vyvrálit, byli angličtí oficio- sové, po nich vystoupil i anglický vyslanee v Berlíně. Po tom vyvrácení vše jakoby s uspokojilo a nikdo již nepátrá po tom, co měl rakousko uherský tisk za lubem, pouštěje ty pověsti do světa. Mezi ruskou a severoameriekou diplomacií s jedné, a severoamerickou a anglickou s druhé strany dávno se vyjednává o uzavření auglo-rusko- americké dohody. V Petrohradě vyjednává Izvolský s americkým vyslancem Riedlem a v Londýně ruský vyslanec s p. Eduardem Greyem. Dohoda má být výsledkem zvláštní dohody Ame- riky s Ruskem a Ameriky s Anglil.

Izvolský Riedl Grey Petrohrad Anglie Prvi Berlín Londýn Rusko Amerika

10 article

Vyjednávání dosud nepřekročilo hranice počátků, ale již to poslačilo Rakousku a Něme- cku, aby udeřilo na poplach. A aj, na světlo boží se dostává zpráva, inspirovaná patrně rakousko- uherským zahraničným ministrem, jakoby spolek mezi Anglií a Japonskem byl roztržen z té při- činy, že prý Japonsko je nespokojeno Anglií, zbližujíeí se s jeho nedávným i budoucím ne- přitelem Ruskem. Ve Vídni podle všeho jsou dobře zpraveni nejen o vyjednávání mezi Anglit, Ruskema Spojenými Státy, nýbrž jim je známo i to, že anglická vláda přijme jen takovou formu naznačené dohody, která by se nepotkala s odporem v Japonsku. Němci to vědí dobře a pochopují tu ohrom- nou úlohu, která by byla údě- lem světového trojspolku Ame- riky, Anglie a Ruska a proto se přiči- ňují, aby vzbudili nedůvěru Japonska k Anglii. Duší celé nové kombinace jest Izvolský, v čemž spatřovati dlužno příčinu toho, že Iz- volský zůstává v úřadě přes svůj nozdar ve sporu rakousko-srbském, jakož i toho, že rakouskouherský tisk přese vše, co Izvolský učinil pro úspěch Aehrenthalův, chová se k němu nepřátelsky a snaží se ho vypíehnouti domnívaje se, že s Izvolským padla by také myšlenka americko-anglicko- ruského spolku.

Anglit Němec Izvolský Rakousko Anglie Japonsko Rusko Vídeň spojený stát Iza Izvolský

11 article

Posl. dr. V. Škarda zabýval se na nedělní voličské schůzi na král Vyšehradě »Národními Listy« a zejména jieh pátečním úvodníkem. Hodláme odpověděti n výtky nám činěné co nejstručněji a nejvěcněji. Především neni pravda, že »Nár. Listy« v nynější době vykládají voličstvu, že jsme slabí«. My vykládáme českému národu jenom tolik, že jeho poslanci jsou nepřipraveni, nesjednoceni k odvrácení nebez pečí národu hrozícího z vládníeh předloh Bienerthových, vybízíme je ke sjedno- cení, dorozumění o prostředcích a taktice k od- vrácení tohoto nebezpečí, jímž jest národnostn rozdělení království českého, ničení českých menšin, zničení historické vlasti a znemožnění českého práva státního na vždy, vyvrácení rov- ného práva českého jazyka v království českém pro všechny časy. Postavení českého poselstva na říšské radě nelze zajisté nazvati silným, když takřka bez- prostředně před obnoveným zasedáním řišské rady neví, jak se k vládním předlohám zacho- vati hodlá, když nejenom celek národní repre- sentace na říšské radě, ale ani žádná strana v lůně svém a svém vedení neni o tom sjedno- cena. Nepotřebujeme se o tom dovolávati neděl- ního svědectví posl. dra. Fořia, který ve Slaném přímo doznal, že v příčmně jazykových a roz- hraničovacích osnov panuje »mezí námi mnoho neshod«, neboť argumenty z těchto úst jsou pro vedení strany nepřijatelny. Dokážeme to však vývody p. dra. Škardy a jiného vůdčího muže, jemu velice blízkého, vývody posl. Ma- štálky v Hořicích. Neboť obě tyto řeči, prone- sené téměř současně na dvou různých místech země, postaveny vedle sebe vypadají jako prudké polemiky dvou názorů.

Posl doktor V Škarda Bienerthův Fořius Škarda Vyšehrad Slaný Ma Hořice

12 article

Pan dr. Škarda v Praze vyslovil se prot předpisování taktiky české m poselstvu k Bienerthovým před- lohám a poukazuje na zdárný vý- sledek při punktacích, t. j. jednat o nicl a doká at Jieh nemožuost a nepřija telnost *) Dr. Škarda je tudiž pro jednání o Biener- thových předlohách vyrovnacích na řlšské radě. Naproti tomu posl. Maštálka v Hořieích pro- blásil, že jíž na schůzi lomnické »vyslovil se velmi rozhodně proti tomu, abychom při- pouštěli v přítomné dobé řešen otázky jazykového sporu« a sice z toho důvodu, že by se řešení obrátilo hrotem přímo proti ná m. Z »hlubokého svého přesvědčení« prohla- šuje posl. Maštálka, »že řešení to bude dopadati strannicky německy bude přímo obráceno pro posilen německých požadavků v Čechách.« Řečník odůvodnil to známou mezístátní kon- stelaci a prohlásil: »Považoval bych za veliké ohrožení našich národních záj mů kdyby se mělo státi řešení olázky jazykové v přitomném právě oka- mžiku, anť jsem přesvědčen, ž okamžik ten, kdy Němeetvo já s nad porážkou Slovanstva, jest nejméně vhodný pro nalezen nějakého východiště ve spor s našimi Němei.« Posl. Maštálka dovozuje nebezpečí projed návání předloh vyrovnacích důvody, s nimiž z nejhlubšího srdce souhlasíme na poslední plsmenu. Aby nebylo nejmenší pochyby o tom, že jest posl. Maštálka co nejrozhodněji proti

doktor Bienerthův Biener Maštálek Hořiee Němeetvo Posl Praha Čechy

13 article

*) Rečník zapomíná tu a zajisté že nikoli zůmyslně, že punktace projednávány byly na sněmu království českého, kdež jich ne- možnost a nepřijalelnost dokázána sice důvody věc nými, a když to nestačilo, důvody materiálními. Poněvadž se punktace podařilo zameziti na zemském sněmu král. českého, byly tentokráte předloženy říš ské radě, poněvadž vlada i Němci doufají, že set nedá jich přijetí zameziti žádným způsobem. To je celá prosta záhada nové vyrovnací taktiky proti če- skému národu. Vládě i Němeům bude stačiti to. dostanou-li se předlohy do výborua podaří-Ji se projednati je v něm. Nebez- pečí, že vláda použije elaborátu výborového k pro- vedení vyrovnání mimoparlamentárním oktroye m. jest velmi naléhavé a z toho důvodu nutno potírati každý a zvláště český názor, že se mají předlohy tyto na říšské radě projednávati, i kdyby se názor tento nepřičil všenárodnímu a zvláště programu na rodní strany svobodomyslné.

Němec Něme

14 article

projednávání národnostních předlol na říšské radě, stůjž zde příslušný odstave z jeho řeči doslovně podle »Dne«: »Nehledě tudíž ani k těmito všeobecným úvahám, které nám ukládají péči o to, by jazykové předlohy na říšské radě vůbec do projednání se nedostaly — mám za to, že jazykový výbor na na radě říšské není ani s to, aby k nějakým positivním usne- sením se dostal.« Dokázáno tudiž, co dokázáno býti mělo Naprostý rozpor mezi názory dra Škardy a názory posl. Maštál ky. T je jenom další doklad k našemu pátečnímu úvodníku o politických silách českých a jieh přípravě. »Český národ je dosti silný. aby oktroy zamezil.« prohlásil dr Škarda na nedělní schůzi. Nepochybujeme an dost málo, ale politika, která dá do- jíti na tuto zkoušku, zasluhuje jména katastrofální par excellence. Jsme přesvědčeni, že národ český vyvázne z tohoto pokusu šťastně, ale pokus involvuje takové ztráty sil, eneržie, statků, svobody snad i životů příslušníků národních, že jenom jedno neštěstí by mohlo býti větší — uskuteč- nění předloh samo. Kdo však popírá možnos oktroye, neměl by připouštěti řešení nár od- nostní otázky prostředníctvím někoho třetíhol

Škarda

15 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 19. dubna. (K těšínskému sporu.) Jest známo, že jak polská Matice škol.- ská pro Slezsko, tak i česká Matice osvěty lidové se rozbodly, založiti počátkem příštího školního roku v Orlové své reálky, tedy jednu polskou. druhou českou. Vlrne, že pro oba slovanské ústa- vy v Orlové nalezne se dosti žákovského ma- teriálu a čím více vzdělaných Poláků i Čechů bude v Těšínsku, tím větší bude z toho zisk pro oba národy a tím snáze dojde na vzájemnou jich dohodu, poněvadžvzděluní lidé jsou přístup- nější rozumným důvodům a snáze se shodnou. než bezgramotný dav, který se slepě dává věsti agitátory, majícími leckdy dosti nekalé eíle. Ne- činili jsmé a nečiníme tedy námitek proti zřízen polské střední školy v obci, mající nyní českou správu, ač bychom mohli poukázatí, že snad ně- která jiná obec na Těšínsku lépe by vybnověla potřebě polského lidu v tonvto knižectví, než Orlová, ležící na samém rozhraní jazykověm. Jinak jednají Poláci. V haličských listech otiskují se opět nám Čechům nepřátelské člán- ky, pocházející patrně z téhož pramene v Tě- šínsku, a zle se nám v nich vytýká, že chceme českou reálku založití právě v Orlové a ne v jiné slezské obci, na př. prý ve Frýdku. Poláci sami označují Orlovou za vhodné sídlo reálné školy. poněvadž je střediskem hustě obydlené karvin- ské uhelné pánve, jejíž obyvatelstvo potřebuje právě reálky. Co potřebují v Orlové Poláci, pa- třebujeme ovšem i my a je tedy bezdůvodno vytýkati nám, že chceme míti reálku v Orlové jen prolo, abychom v ní mohli počešťovati pol ské žáky.

Polák Čecho Praha Slezsko Orlová Těšínsko Frýdek Matica škola

16 article

Překvapuje nás, že tuto výlku čteme i v „Slowě polském“, které je přec samo přesvěd čeno o její bezdůvodnosti, jak vidno z následu jících řádek: „Bude pro nás Poláky zřízení če ské reálky v Orlové neodvratnou ranou? Uvě domění polského lidu ve Slezsku pokračuje stále a rychle a množší se případy, že polský dělník zůstává hluchý n ku prosbám i hrozbám českého dozorce, aby své děti posílal do školy české. Ale ono uvědomění nezapustilo ještě kořeny tak hlu- boko, aby polský otec zřekl se raději v yšší ho vzdělání svého syna, než aby ho poslal do škoiy české. S tím počitají Čechové (!). Mohou se však zmýlit, jesíliže současně s českou reálkou vznik- ne v Orlové i reálná škola polská. Nečekáme, že polské kolo ve Vídni vymůže nám tak rychle státní teálku, ale doufáme, že polské oběcenstv vykoná svou povinnost, jako ji koná obecenstn české.“ Nač tedy ten poplach. Ať jen páni Poláei sáhnou chutě do kapsy a opatří slezské šloolské matici potřebné penize na zřizení polské reálky. jako my si ze svých peněz po celá desetiletí vy- držujeme své potřebné české školy, ať si zřídí třebas v Orlové polskou reálku, aby synové pol- ských dělníků nemusili choditi do reálky české a spor bude vyřízen na obapolné uspokojení.

Polák Čecho Orlová Slezsko Vídeň

17 article

Nám by se více ovšem zamlouvalo, kdyby se v Orlové zřídil jen jeden střední úst a se společnou správou a s paralel- kani českými a polskými. To by bylo rozřešení v pravdě slovanské. V Praze, 17. dubna. (Pro koho pra- euje dr. Friedjung.) Frankovy „Hrv. No- vosti“ otiskují následující projev dra. Fried- junga: „Slyším, že srbsko-chorvatské koaličn časopisy mne vyzývají, abych se buď jasněji vy- slovil, nebo mlčel. Svýr odhalením chtěl jsem ospravedlniti vnějš politiku bar. Aehrenthala; proto jsem uveřejnil fakta o velezradě. Bar. Aehrentbal ví, že moje data jsou správná a vážná. Čekám tedy klidně rozsudek soudu. Nebylo zajisté třeba, aby dr. Friedjung ve- řejně prohlášoval, že svým článkem chtěl ospra- vedlniti Aehrenthalovo bosenské dobrodružství. Bylo to z jeho článku jasno každému. Z Krakova, 16. dubna. (Přípravy k vo- lebnímu zápasu.) Ze sen ze polské ná- rodní rady vydána úplně bezvýznamná zpráva. Jest prý třeba, aby se novináři vždy v čas do- hodli s národní radou o důležitě národní otázky. Vzhledem ke kandidatuře v uprázdněných dvou říšských volebních okresích nestala se asi žádná dohoda, poněvadž vedle národních demokratů ohlašují nyní také polští demokraté („Nov. Ref.“) své zvláštní kandidáty pro oba okresy. Poně- vadž o mandáty, uprázdněné smrtí h. Dziedu- szyckého a odsloupením ryt. Abrahamowicze, budou se ucházeti také konservativci společné s klerikály, sociální demokraté a Ukrajinci, bude volební boj dle všeho velmi tuhý.

doktor Friedjung Frankův Hrv Fried Ukrajinec Orlová Praha Krakov

18 title

Politické zprávy zahraničné.

19 article

V Praze, 19. dubna.

Praha

20 article

Slovanský ruch v Rusku. Dnes dne 19. dubna zahájen v Petrohradě Sjezd ruských slovanských spolků, svolaný petro- hradským Slovanským dobročinným spolkem. Zúčastněno bude 13 spolků, v nichž každý bude zastoupen třemi členy. Rokovati se bude o do- zrálých slovanských otázkách se zřením k tomu, aby se slovanské organisace ruské dohodly způsobu jich řešení. Program sjezdu: 1. A. A. Bašmakov promluví so úko- lech, které v popředí vynášejí současné události v Slovanstvé«; 2. prof. P. A. Kulakovský: »0 osvětné působnosti rusko-slovanských spolků mezi slo- vanskými národy« 3. prof. Iv. S. Palmov: s0 dobročinné činnosti«; 4. skademik prof. A. I. Sobolevský: »o tom, jak rozhojniti styky Slovanů mezi sebou, a jak obeznamovati ruské obecenstvo se zahra- ničnými Slovany a zahraničné Slovany s Rusy«; 5. A. A. Vasiljev: »0 svolání do Ruska všeslovanského sjezdu a uspořádání vše- slovanské výstavy. Upozorňujeme na jednání tohoto slovan- ského sjezdu, o němž budeme podávati pravi- delné zprávy.

Bašmakov profesor Kulakovský Iva S Palmov Rus Vasiljev Rusko Petrohrad Slovan

21 article

Padezáté výročí Solferina. Smýšlení jtalského lidu karakterisuje impo- santní shromáždění, sestávající ze zástupeů demokratických, vlasteneckých, dělnických a ga- ribaldianských veteránů, konečně v Miláně za předsednietví advokáta Gasparolla, kde bylo usneseno, že památka události r. 1859 bude velmi slavně ucténa. Tato oslava bude mit především ráz vděčnosti italskéh lidu Francii, jež přispěla Italii na pomoe v její zoufalém boji proti Rakousku. Poslanee Comussi, ředitel »Secola«, navrhl usporá- dání velkého národního průvodu a pozvání vy- nikajíeího Francouze, aby pronesl slavnostní řeč. Shromáždění jednomyslně schválilo zaslání této depeše presidentu francouzské republiky Fal- lrovi: »Národní spolky milánské, shromážděné ku připravě manifestací z vděčnosti a sympatie ke Francii u příležitosti padesátého jubilen 1859, posflají nadšený hold presidentovi sesterského národa.« Tyto projevy nasvěděují, že v lidu italském převládají silnější pocity nežli nadšení pro trojspolek!

Gasparoll Secol Francouz Milán Francie Rakousko národní spolek

22 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Dospělé děti. Veselohra o 3 dějstvích. Napsala Božena Kunětická. Režisér Jakub Seifert. Autorka »Přílěže« a »Copu« prokázal smysl pro směšné stránky života. Umění vese- lohry v tom záleží, způsobit, aby také divák postřehl směšnost, které by si byl jinak nepo- všiml. Ovzduší nově hry zase ultra modernistné, rozumí se. Za všech dob mělo a v každém ovzduší mívá komické následky, jestli se spolu nedorozuměli lidičky, na kterých sejde. A ta- kový je i kasus mezi paní Budinovou a panem profesorem Balcarem. Oba dle svého stavua povolání jsou »spisovately a reformátory«, oba hlászjí ideu volného manželství a jsou po t stránce spolu duševně spřízněni, jenže profesor pohybuje se se svou theorií ve světě čirých abstrakcí, co zatím paní Budinová myslí a cit každé pronesené slovo strašně životně. Dlouho visely tak věci nedomluveny mezi oběma idej- nými soudruhy, až jednoho dne paní Budinová pozve přítele hlasatele reformy do svého bytu. Zapředla s ním z prvu obratně učený disput o zalibeném oběma předmětu a když profesor sedl na lep a úplná shoda názorů opětně na obapolnou radost na jevo vyšla, najednou paní Budinová změněným hlasem: — Tak, milý příteli a od nynějška pova žujte můj byt za svůj! . .. A když milý profesor prokázal naprostou nehotovost pro neočekávaný obrat, nemešká paní Budinová, přituli se důvěrně ke druhému apolumysliteli, položí mu hlavu něžně na praa a toužebným hlasem: — Polibte mne, profesore! .. Situace rozhodně komická ! Profesor, usedlý pán, daloký všech romantických záchvatů, k všemu ženat a zpola i dokonce pod pantoflem, nikdy nepomyslil na ty a takové konce svých theoril. Paní Budinové se konečně nedivíte. J

Božena kunětický Seifert Cop Budinová Balcar

23 article

sice vdova a má už odrostiou rodmu, ale je statná žena, silná a plná chuti »se vyžít«, jak zní terminus modernismu. Aby dojem komiky byl čistý a dokonalý, vadí leda něco připravy. Známe sice vnější okolnosti života obou hrdin, ale duševní stav obou nám celkem zůstává cizí, ač se o něm stále dost mluví. A snad právě proto, že se tak mnoho mluví, tolik názorů diskutuje, tolik dialektiky provětrává a při tom tak málo, vlastně nic se neděje, co by oteviralo bezpečnější po- hled do nitra zúčastněných. Technická stránka hry jaksi vázne. Komika situace není nijsk využitkována. Zájmy se srazily, stanuly nehybně proti sobě na jakémsi vrcholi a nemohou z mí- sla, ani ku předu ani na zad. Není zá- pletky, není rozuzlení. Hra strnula v jediné situsei, která se na konec nějak zamluví, přemluví a rozmluví. Paní profesorová svěho neškodného muže do bytu paní Budinové přivedla a zase ho odtud poslušného odvede.

Budinová

24 article

To je vše. Ubohý profesor; jednou přiveden na scénu, už se odtud nehne, až je vše skon- cováno. Mezi tím, za okamžiků pohnutějších, opona dvakrát spadne. Tedy vlastně jediný akt o třech oponách! Párek obou reformátorů spo- lečnosti jsou spolu zcela vděčné role hlavně po stránce slovní drastiky. Paní Laudová zastala velmi statečně svou babičku tak výbojně pod- nikavou. Pan Želenský oděl velmi působivým automatismem svého profesora, zkoprnělého lo- gickými závěry a definicemi. Niternou hybnost děje má kus nahraženu množstvím rozvázaných episodek. Jdou vesměs na vrub samorostlé rodiny paní reformátorky. Jedna dcera (sl. Dostálova) je provdána za opo- sičního redaktora (p. Hašler). Mají doma spal ničky, proto se nastěhovali k paní matce a dá- vají zde představení se svým jedináčkem. Něžné pozornosti, prokazované nějakému do peřinek za- balenému předmětu, který jde z ruky do ruky. budí mnohonásobnou veselost hlediště. Druhá deera (sl. Rydlova) má vdavky ohroženy nezří

Laudová Želenský Dostálův Hašler Rydlův

25 article

zeností matčiny domácnosti. Její nápadnik (pan Hurt) je strašně spořádaný muž, majitel domů a obecní starší, názorů velmi konservativních. Když holka neustále natahuje moldánky, až to bučí, říká ji za to, že je sentimentálná. Tret slečinka v domě (pí. Červená) pěstuje nějaké symbolické baletní eviky mezi nebem a zemí, až si vyvrtne palec. Pak je tu ještě rozpustilý synáček (sl. Sedláčkova), pátnáctiletý ničema, který tahá svého dědečka (p. Sedláček) za nos, nabízi služce Tonči ve psaničkách hu bičkya líčí mezi tím ve dvoře na německé myši. Ke konci aktu přiběhne s krysou za ocásek do společnosti, všecko se zachraňuje na židle stoly, sám pan profesor se octl na nějakém vy- výšeném mlstě a to je závěrečné tablenu hry. Všecko je tak trochu z řetězu puštěno v kuse Dost smichu se rozléhá jevištěm po celý večer. ale neřeknete — pravé veselosti. Často nevite. co si myslit. Je slovo nebo výjev myšleno žer tovně nebo vážně? Mnohou chvili převahuje dojem spíše trapně nejistý. Nějaká linie se pohřešuje, dost zřetelná, aby sloužila direktivou: zde je život, síla, zdravi a zde začiná slabost a směšnost. Hra není bez mravopravné tendence, neskrbí šlehy a podpichy v levo, v pravo, ale divák, nemá-li svůj názor života už pevně vklíněn, vyjde spíš pomaten desorientován, než povzbuzen tím či oným směrem.

Hurt Sedláčkův Sedláček

26 article Hudba.

Hudba. Úspěch Prodaně nevěsty v Chicagu. (Ka- belogram „Nár. Listů.“) Z Chicaga, 18. dub- na (12 hod. v noci.) „Prodaná nevěsta“ měla zde ohromný úspěch. Emma Destinnová, řed. Dirpel, kapelník Hertz, Bartik oslavováni. + Koncert soukromého spolku k podporování do mácích chudých v Praze koná se již v sobotu 24. t. m. o 7. hod. več. v sále Rudolfinu, při kterém — mimo orchestr pražské konservatoře os. řlz. řed p. Jindř. z Káanů — těž člen král. dvorní opery v Dráždanech, baritonista pan Bedřich Plaške spolu- účinkovati bude. Mimo několik písní moderních za- pěje host též velkou arii Vokovu z »Čertovy slěny od Smelany s doprovodem orkestru. Předpro dej listků u F. A. Urbánka a E. Wetzlera ve Ferdinandov třídě.

Destinnová Jindřichův Plaške F A Urbánek E Wetzler Chicago Ka Praha Dráždany Ferdinandov Rudolfinum Hertz

27 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Milionový odkaz dobročinným účelům Z Vídně, 19. dubna. Tyto dny zemřel zde bohulý soukronnik Markus Engel, který odkázal celé sé jměm, páčící se na 8 mil, korun, skoro výhradne dobročinným účelům. — Vzružující výjev v cirku. Z Petrohradus sděluje. Dne 15. dubna odehrál se při večerním před- stavení v cirku Cinizelliově příšerný výjev, jenž by byl málem měl v zápětí smrt českého artisty Slávy. Prováděl výkony na visuté hrazdě vo velké výši a jedna z nejnebezpečnějších produkcí záležela v tom, že chytil rukou provaz, visící asi dva lokte níže, se smyčkou na konci, všožil si sznyčku na šíji a spustil se dolů. Tento experiment prováděl se vždy se zvlášt- ní opatrnosti, poněvadž při nejmenší neopatrnosti hrozila Slávovi stnrt udušením, Sláva spouštěl se s smyčkou, drže rukama provaz tak, aby smyčka byla poněkud volná, udržovaná podbradkem a šíjovými svaly. Kromě toho, když se dostal do úplně kojmé polohy, spustil ruce a visel jen za krk, spustili mu vždy v čas záchranný provaz, po němž obratně vy- šplhal se na hrazdu. V onen den stalo se něco ne- očekávaného. Sláva visel již dlouho nehybně ve

Engel Sláva Vídeň

28 article

smyčce a provaz mu nepodávali, patrně bylo opo- menuto jej zavěsiti. V obecenstvu nastalo zděšeni, lidé křičeli, ženy omdlévaly. Bylo zřejma, že smyčka se neudržela na podbradku a na šíj, nýbrž zaryla se do hrdla. Pro ohromnou výšku nebylo možno Slá- vu hned vyprostiti. V nastalém zmatku vykřikl pojed- nou jistý voják: Přečízněle provaz! Tun vzpamatoval se personál cirku, jeden artista vyšplhai po provaze k hrazdě, přeřizl provaz a Sláva spudl do připrave- ného koberce, který pod ním drželo několik lidí. Ce.- kem visel ve smyčce asi pět minut. Po chvíli trap- ného očekávání bylo obecenstvu oznámeno, že je živ v představení se pokračovalo. Pohled na ubožáka byl hrozný: tvár zsinulá a z očí, nosu i uší prýštilu krev. Náhodou nenalezl se v obecenstvu žádný lé- kař, jenž by mu byl rychle přispěl. Za půl hodiny na to objevil se Sláva v aréně, podpírán dvěma sou- druhy a byl uvitán bouřlivým polleskem, načež je odnesli v nosílkách a odvezii do jeho bytu, jaksi přál. Reditelství cirku prohlašuje, že na nehodě nemo viny.

Sláva

29 article

Cesta krále Eduarda po Středozemním moři. Anglický král a královna zavítali 16. t. m. do Janova. O dalších etapách jejich cesty po Středozemním moři oznamuje »Tribuna«: Krá- lovská yachta anglická »Vietoria and Albert« přistane uprostřed tohoto týdne v Neapoli, kde bude pozdravena středozemním loďstvem italským. Královští manželé ostanou několik dní v Nespoli, odkud podniknou výlety do Pompeje, na Vesuv atd. Doufá se, že král Eduard bude přítomen slavnosti spuštění nového obrněnce »Napoli«. O setkání se krále Eduarda s krá- lem Viktorem Emanuelem není dosud nic určitého známo. V Janově navštívila krá- lovské manžele na jejich yachtě carev n vdova.

Eduard Emanuele Janov Neapol Pompeje Napoli Vietoria and Albert

30 article

Vyzvědačská aféra v Brusselu. K zatčení francouzského špehouna La Mon- tagne, o němž jsme se již zmínili, oznamuje se z Brusselu: Vyzvědač byl vyslýchán v páteka bylo usneseno, aby na dále byl ponechán ve vazbě. »Etoile belge« tvrdí, že Monlagne expedoval ono sensační psaní, kterým nabízel své špehounské služby chefovi berlínské policie, den před svým zatčením. Nebylo tudiž možno, aby došla odpověď na jeho nabídku. »Patriote« též prohlašuje, že dokumenty o francouzském loďstvu vojenském nebyly nikdy zaslány do Berlína. Podle posledních zpráv přibyli do Brus- selu agenti bezpečnostní služby pařížské, aby vyšetřili aféru Montagnovu. Záhadné ochuravění Viléma II.? Dnes dopoledne rozšířeny byly ve Vídni pověsti o tom, že německý císař na Korfu one- mocněl na smrt tím, že spolkl kůstku z ryby. Na burse byly rozdileny dokonce hektografované lístky, v nichž se zpráva ta citovala z pramene nějaké neznámé terstské korespondence. Jmeno- váni byli, ač má Vilém II. na Korfu u sebe osobního lékaře svého, i tři lákaři, dr. Kurka, dr. Willemberski a dr. Roth, ktaří prý povoláni byli z Terstu na Korfu k eísaři německému a měli sebou miti Roentgenův aparát. To, jak jsme sdělili ve večerniku, bylo dementováno, ale velmi opatrně: konstatováno totiž, že tan

belge Monlagne Vilém II Korf doktor Kurek Willemberski Roth Brusel Berlín Terst Korf Le Mona