ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a26f8370-8d66-11dc-b9d0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 22, person 39, work 4, org 9
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
nt onon lžit
3 masthead
V Praze, v úterý 20. dubna 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 109.
5 article
Na ranní avečerní listy předpláci se V Praze v administraci- na měsie na čtvrt lsta . . . . 6 K — s dvoji donáškou a měsle. . . . . . 2 K Ba na čtvrt leta . . . . 7 R 6eh ve fliálkácho na měsíe. . . . . . 2 K 30 Poštou: na měslo. na čtvrt leta ! . . . 9 K 60 s dvoji zásilko Zsi na ri: . Pan hrabě Thun žádá na nás obět! Čím blíže nadchází den znovuzahájení vídeňského parlamentu, na jehož stole leží uchystaná na nás osidla jazykových a roz hraničovacích předloh Bienerthových, tím důtklivěji a naléhavěji proniká veřejností českou poznání o svrchované nutnosti jed notného postupování naší delegace ve Vídn v obraně i výboji a tudíž o včasném do- hodnutí se veškerých našich poslanců říš ských, zejména o válečné taktice proti to- muto hrozivému německo-vládnímu nájezdu. — Pouhý týden času nám zbývá do obno- vení parlamentních bojů, ale mezi po slanci českými — jak v neděli kon- statoval na schůzi slanské dr. Fořt — panují rozpory, ne sice co do obsahu, ale co do způsobu projednání předlot Bienerthových: »Jedni totiž mají za to, že předlohy ty musí býti za všech okolností zhola znemoz něny, kdežto druzí nebrání se proti věcněmu jejich — projed- nání.« — Na říšské radě !
Thun Bienerthův doktor Fořt Praha
6 article
Také náš »starý dobrý přítelfček«, Excell. hrabě František Thun domlouvá našim (v novém konservativním listu »Die Freie Stadt«) k taktice poslednější! Vytýká sice vládě, že ve svých předlohách úplně zneuznává kompetenci sněmu král. českého a pochosllje, že čeští poslanci proti tomuto zanedbávání sněmu českého s veškerou ráz- ností se opírají. »Avšak,« pokračuje pan hrabě Thun, »jiná jest otázka, zdali by Češi jednali moudře, kdyby návrhem pro- testním osud vládních předloh předem učinili pochybným, a zdali si národ český sám nesmírně neuškodil, kdyby zá- stupcové jeho po zamítnutí toho protestu zřekli se veškeré spoluúčasti své při projed- návání oněch předloh.« — Pan hrabě nám radí, aby čeští poslane nemařili rokování parlamentu o před- lohách těch, nýbrž hleděli toho, co v nich dobrého, dosíci, a to, co v nich špatné, od- straniti. »Čeští poslanci, « lichotí, »milují na- dšeně svou vlast a zasazují se v přesvěd- čení utvrzeném za práva svého národa, aniž by však obmýšleli ukřivditi německému kmeni.
Thun Čech
7 article
Oni požadují, aby oběma národům dostalo se rovného práva a zápoli za jednotu svě země; následkem toho musejí sobě žádati míru mezi oběma kmeny národními. Má-i však tohoto míru býti dosaženo, pak je za- potřebí porad a rozprav. Pro mir sám jest zcela lhostejno, kde a před kterým forem byl zaonačen a dosažen, jen když vůbec po- važuje se za cíl dosažitelný. Nuže! Nech Češi přinesou tu obět opravdu velkou svého přesvědčení o opráv- něnosti českého sněmu! Jelikož býval vždy ochotní účastnit se konferenc smířovacích, tak nechť se účastní též těchto porad v parlamentě vídeň- ském, hledíce své věcné stanovisko zastávat celou silou jak v sále výboru, tak i v plne sněmovně. Dovedou zajisté provésti důkaz. že mnohá ustanovení předloh jsou věcně i politicky nemožna, že však to, co v nich možného, přijímají; především ale pravím »Čeští poslanci podají tím důkaz, kterak on to jsou, kdož chtějí mír opravdově a upři mně. « — To k nám zase jednou ústy pana hra běte ta »panská láska« promluvila. Jako bychom nebyli my Čechové o šedesáti let napodávali se těch důkazů o své smířlivosti vůči Němcům zdejším již tolik a tolikrát a jako bychom byli sklízeli zato
Čech Čecho Němec
8 article
kde uznání nejmenšího. Což pak může býti ještě patrnějšího důkazu, nežli když historický národ, obývající dvou- třetinnou většinou svou od- věkou vlast, nabízí menšině svých soků národních úplnou rovnoprávnost stejnou svobodu národní a poli tickou, po jaké sám pro sebe touží? Kde se najde druhý národ na světě, jenž by menšině svých zapří sáhlých odpůrců nabízel ve vlasti pospolité takového práva, takového posta- vení? Každý jiný národ na místě našem by jménem své převahy početní jako jménem svých zůsluh dě- jinných požadoval nadvládu ja- zyka svého a národnosti své v vlasti otců svých. A nestrpěl by věru, aby se synům jeho, žijícím mezi živlem druhé národnosti děla i jen stotina toho příkoří, jaké se děje od let naším rodákům v zněmčených městech severu naši vlasti napořádl A nebyl pan hrabě Thun přitomen ve sněmě českém, když tam poslanci německé té menšiny sborem hulákali prušáckou » Wacho am Rhein«, aniž jim proto bylo se strany naší vlasu zkřiveno? Neví a nezná, pro hubí němečtí obstrukčníci již po léta život sněmu království českého? Nezná ta usne- sení libereckého sjezdu německých měst pro úplné rozpoltění tohoto království a zřízení v něm samostatné německé pro- vincie »Deutschböhmen«. Neví o té pro pagandě německého Volksrathu, o tom vy hánění českých soudcův a úřadníkův z cele třetiny Čech, — o tom terroristickém pro následování všeho českého v té »ohradě nenávisti «?
Thun Čo Wacho be Rhein
9 article
A po tom všem žádá Jeho Excellence na nás, abychom na důkaz své mírumilov nosti obětovali své právní pře- svědčení, oželeli samými zákla dní m zákony říšskými zaručené práv českého sněmu, i vydali své dobre právo národní v šano cizím, na- hodilé to většině obou sněmoven rady říšské ! — On, konservativní, historický šlechtic domlouvá nám, abychom opustili prapor svého jasného práva a smířili se s patrným bezprávím; aby chom vlastníma rukama olu- povali ten ubohý náš český sněm o poslední sporé zbytky jeho pravomoci a tak sami je dobíjeli ke větší cti a slávě německého cen tralismu. Jak že zní sám základní zákon z r. 1867 ve změně ze dne 26. ledna 1907 čís, 15. ř. z. »K působnosti zemského záko- nodárství náležejí také taková opatření o organisaci státních správních úřadů, která jsou pod miněna kompetencízemského zá konodárství k organisaci auto nomních správních úřadů a po hybují se uvnitř hlavních rysů podle § 11. lit. I. tohoto státního základ- ního zákona říšskému zákonodárství vyhra zených.« Zrovna v Čechách jest tento případ jak své doby sám centralista dr. Eduard Herbst uznati musil, nepochybně dán: a tu přichází — »autonomista«, vůdce konservativní české šlechty hrabě František Thun, i neostýchá se nás přemlouvati, aby chom zradili svůj vlastní sněm a jeho právo jasné, i zapálili obět Molochu centralismu Nezáleží prý, kde a před jakým forem mír se zaonačuje a uzavírá, když prý jsme se chtívali dorozumět s Němci o mír na konferencích, proč bychom prý štítili se
doktor Herbst Thun Němec Čechy
10 article
podniknout totéž ve výboru a v plné sně- movně parlamentu vídeňského? S dovolením; ale mezi pouhou ne závaznou konferencí a platně usnáše- jícím se výborem sněmovním neb parla mentem je přece jen ohromný roz- díl! A potom: což jsou Bienertho v ty předlohy nějakým nástrojem míru? Vždyť jim sám p. hr. Thun vytýká, že se jimi bezohledně »zneuznává český sněm«; ale v nich je obsažen mimo to ještě útok na jednotu království českého a útok na rovné právo jazyka našeho ve všech státních úřadech vlasti naší! Jsou tedy opakem mírumilovného návrhu, jsou nám urážkou, pohoršením a nebezpečím, jehož se právem celý národ náš hrozí a děsí. Touží-li pan hr. Thun po míru mezi oběma národy v Čechách, pak měl se obrátit na jinou adresu o žádoucí oběť nežli na nás Čechy. Věren programu konservativního velkostatku, slibovavšího věrnost práv ům tohoto království a rovnému právu obou národů v něm, měl by naopak co nejrozhodněji opovědět boj tomuto nad jiné opovážlivému nájezdu na dobré právo země české a vět šiny obyvatelstva její, historického to ná rodu českého: měl by se postaviti proti škůdcům a poltičům jednoty království če- ského, jako proti terroristickým rušitelům zákonů a veřejného práva v zemi české Těmto kazimírům by měl psát svou epištolu ne však nám domlouvat, abychom se chabě podrobili jejich pretensím a obětovali své právo, toužíce po míru s nimi, za každou cenu!
Thun Čecho Čechy
11 article Vojenská revoluce v Cařihradě.
Vojenská revoluce v Cařihradě. Prospěšná lesť. — Pověst o sesazení sultána- Sp. Z Bělehradu, 19. dubna. (Pův t'grm. »Nár. Listů, «) Solunské telegramy. že vojsko vrátilo se do kasáren, byly manévrem mladotureckého komitětu, aby z Cařihradu nebylo nic podnik- nnto, dokud nebude soustředěno aspon 23.000 vojákův u Čataldže, 30 km před Cařihradem. Když se toho do- cílilo, Mahmud Šefket paša, velitel III. armádního sboru solunského, ob- jevil se diktátorem a vrchníkem všech krajů. Vojsko II. a III sboru přísahalo brániti konstituci. Nové vojsko přibývá. Dle cařihradské zprávy předvoje miadotureckého voj- ska vyjednávají se sultánem, žádajíce, by byla vrácena předešlá vláda, vzdala se celá cařihradská posádka a zabezpečila se konstituce i život poslanců Mladoturků. Ve Skopiji a okolí vede se boj — ještě nekrvavý — mezi Mladoturky a Arnauty. Kolují pověsti, že sultan bude sesazen. Z Vídně, 19. dubna. (K. k.) Zvláštní vy dání »Neue Freie Presse« uveřejňuje telegram z Cařihradu, že sultán Abdul Hamid jest ochoten sříci se trůnu. Rešad effendi stal by se jeho nástupcem Příslušná proklamace připravuje se za Reša dovy přítomnosti. Autentické zprávy dopo sud nedošly. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Neprav- diva je zpráva, že následník prine Reš a uprchl. Odjel naopak následkem poplašných zpráv, které ho velmi vzrušily, do IIdizu, kde prý je dosud.
Mahmud Šefket Hamid Rešad Reš Cařihrad Bělehrad Vídeň IIdiz Neue Frei Presse vojákův u Čataldža km
12 article
Smýšlení ve Stambulu bylo odpoledne velm podrážděné. Ze Soluna jsuu ohlášeny trans porty vojska a dráhy byly vyzvány, aby se zařídily na dopravu co největší Té chvíle je v Čataldži a okolíi s jízdou a dělo střelectvem 13—15 000 m. Z Cařihradn, 19. dubna. (»Havas.«) Koluje pověsť, že šejk-ul-islam připra- vil prohlášení, kterým se prohlašuje sultán za zbavena tranu Dle nezji štěných zpráv prý sultán uprchl. Podmínky míru. Z Londýna, 19. dubna. Podminky míru, které Mladolurci kladou, jsou: 1. obnovení statu quo ante nejpozději do úterka odpoledne; 2. po- trestání hodžů a členů liberální strany: 3 opětné dosazení důstojníků, kteří byli sesazení; 4. vy dání všech poddůstojníků a několika málo dů- stojníků, kteří se zůžastnili revolty Není pochyby, že poslanci, kterým totc ultimatum bylo posláno, přemluví vládu, aby je přijala, což ovšem sultána, klerý rebelům uděli všeobecný pardon, uvede v nepříjemnou situnci Několik listů chce, aby mladoturecká strana od vezla prostě Abdula Hamida do Soluna, kde má ztrávit zbytek svého života v pevnosti. 4 armádn sbor má úmysl rovněž táhnouti do Cařihradu Parlamentáři v Čataldži Z Londýna, 19. dubna. Komise 30 poslanců kteří jako vyjednávačí byli vysláni do Čataldzi dostali tuto odpověď: Vojsko v Cařihradě mus složiti zbraň a opustiti město. Potom mlado- turecké vojsko vtáhne do města a přivede sul- tána do parlamentu, kde musí složiti přísahu na ústavu. To jest minimum mladotureckých poža- davků. Z Cařihradu, 19. dubna. Z Cařihradu do Čstaldži vyslaná deputace vrátí se s nepořízenou.
Havas Hamid Stambul Londýn Soluna Cařihrad Čstaldži
13 article
Všechny pokusy působiti uklidňujícím vlivem n mladoturecké vojsko se rozbily. Mladoturci trvaj rozhodně na požadavku, aby byl sultán sesazen Poslanecká deputace v Čataldži a sněmovn jednání o jeji zprávě. Z Cařihradu, 18 dubna. (K. k.) [Deputaee poslanců vrátila se z Čataldže.] Důstojníci pro- hlásili, že žádají: 1 Projeví-li sněmovna vládě důvěru, musí býti dány záruky, že poslancům nehrozí žádné nebezpeči a že požívají úplné svobody slova. 2 Pořádek a diseiplina ve sně- movně musí být obnoveny. 3. Původci odboje musí býti potrestáni. Deputace usnesla se jednohlasně po porad žádati, by vojsko netáhlo do Cařihradu, a vět- šinou hlasů, aby vojsko zůstalo v Čataldži. Da- stojníci prohlásili, že podají zprávu velitelství zadním vojí, a zůstanou zalím v Čataldži sně movně k disposi. Kdyby nastaly události, příčíe se pořádku a úslavě, vtrhnou do Cařihradu Budou moci tak učiniti bez krveprolití. Konečně podotkli, že ony tři střelecké prapory v Cati hradě litují toho, co se stalo.
Cařihrad
14 article
Ve snémovní schůzi podávalo ně kolik členů deputace zprávu o výsledku svého poslání. Řek Bussios navrhoval vymysliti, jak by se ospravedlnila přítomnost vojska v Čstaldži Albanec Said navrhoval, aby do cařihradskýeh kasáren byla vyslána deputace, jež by vojákům dala příslušné rady Po krátké debatě byl tento návrh schválen na radu duchovního, jenž ví prý, že vojsko v Catihradě svého jednání lituje a prohlásilo že bylo jen svedeno. Deputace, do niž bude zvoleno 10 po slanců, bude rokovati s ministrem vojenství též o tem, jak by se obnovil v armádě pořádek. Potom předčítáno bylo 35 telegra m z evropských a asijských krajo. v nichž protestuje se proti událostem ze dne 13 t m. a prohlašuje, že nový kabinet nen V drobném prodejit rapní čislo o sobě . . za 8h věčerní . . . . za 1 h Va filiálkách na venkovi ranni čislo . . . . .. . jn h vočernl s 5h Inseráty Plati se hotově napřed Předplacani a inserty přijimá administrace v Marianské ul. , o Tam nacházejí se tět redakce, tishárna a oxpodice „Národnich Listů Rukopisy se nevracejl
Bussios Plat Virginie Albanec Said
15 article
uznáván a žádá se za potrestání vinníků. V mnohých depeších žádá se, by starý kabinet byl opět uveden ve svůj úřad; v některých z asijských krajů prohlašuje se, že obyvatelstvo zřídí prapory milice a potábne s vojskem n Cařibrad. V telegramu obyvatelstva kastamunského prohlašuje se, že vilajet jest úplně odloučen o spojení s hlavním městem. Dále přečtena dlouhá proklamac drinopolských ulemů, plná nadšení pro otomanskou ústavu. Prohlašují, že vlast je v ne- bezpečí a odsuzují zbabělé ulemy, kteří jako vyzvědači byli rozesláni do všech končin říše. O odpovědí na tyto telegramy rozpředla s čilá rozprava. Israehta M azlin (Mladoturek) pravil, ž vláda oklamala národ, oznámivši veřejnosti, že nebyl učiněn žádný útok na ústavu. Noviny klamaly národ také, netroufajíce si řici pravdu, ba i sněmovna svou proklamací oklamala národ. Někteři poslanci prohlásili, že jednání po- slanecké sněmovny bylo konstituční Mustafa Arif (Mladoturek) pravil, že poslanecká sněmovna nemůže dáti odpověď n ony telegramy, pokud kabinet nevydá proklo maci, kterou se nepřítomným poslancům zabezpečuje hezpečnost osoby
Mustafa Arif Israehta M azlin slanecký sněmovna poslanecký sněmovna
16 article
Censura telegramů. Z Čařihradu, 19. dubna. (K. k.) Aby ven- kov nebyl pobouřen, tuzemské telegramy se přisně censurují Vojsko pánem čataldžských opevnění. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Sluší konstalovati, že solunské a drinopolské vojsko jest úplně pánem čataldžských opevnění. Z Cařihradu, 19 dubna. (K. k.) Vojsko, které přibylo z Hademköje, je zde ještě. Proto solunské a drinopolské vojsko mohlo bez pře- kážky zmocniti se opevnění čataldžských. Cařihradská posádka podrobila se. Z Cařihradu, 19. dubna. (K k.) Turecké časopisy oznamují, že včera mužstvo zdejší po- sádky se podrobilo a započala cvičení Program kabinetu. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Minister- ská rada — dle tureckých novin — vypraco- vala včera program kabinetu. Velkovezír dostaví se dnes v poledne do poslanecké sněmovny. Sídlo mladotureckého výboru v Makedonii. Z Cařihradu, 19 dubna. (K. k.) Mlado- turecký výbor zaslal tureckým novinám úřadní zprávu, že sídlo výboru bylo přeloženo do Ma- kedonie a zdejší výbor nikoho nepověřil, aby něco podpisoval. To se týká podpisu ohlášené proklamace nově založené Otomanské unie. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Dle »Jeni Gazety« telegrafoval solunský mladoturecký úřadní výbor sultánovi, že naprosto n e s tr pl žádného porušení ústavy a bude ji hájiti do poslední krůpěje krve a nikdo nebude moci nic podnik- nouti proti ústa vě.
Cařihrad Makedonie Mlada Ma poslanecký sněmovna Jit Gazeta
17 article
Kdo provedl úterní převrat? Z Cařihradu, 19 dubna. (K. k.) Libe- ráln! »Unie« tvrdí, že nezúčastnila se úler- ního převratu. Provedl prý jej 4. so- lunský prapor střelecký, který byl podplacen. Ostatní posádka, byvši přemlu- vena a podplacena nepatrnými penězi, přidala se. List sdružení ulemů, zaslaný »Ikdamu«, schvaluje zřízení ohlášené Otomanské unie. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k) Koluje zde pověst, že původcem úterního převratu není sultán, nýbrž prine Burchan Eddin. Táž pověst vynořila se také v předvoji solunského drinopolského sboru. Zdá se, že podobné po- věsti mají za účel odhaliti vinníky posledních u 2álostí.
Libea Cařihrad
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Reforma školská před 70 lety. (Trochu retrospektivy.) Probírá-li se pozorný badatel sežloutlým již listy ze vzájemných dopisů, které nám zbyly po našich buditolích, zavane k duši jeho z niei podivuhodné, vábné teplo. Táž nálada jímá nás také, probíráme-li se v slarých knížkách prvé poloviny věku devatená- ctého. Nebylo jich tak mnoho tištěno, jak býva nyní. A mnohé přece mají dnes velikou vzáe- nost, třeba že jsou malé, zevnějškem chudičké. Kdo s myslí nepřodpojatou otevře ctihodné ony svazečky a zabere se do čtení, často zaplosá když se z nich ozve česká původní my šlenka. Ne nadarmo se zoveme národem Komon- ského. Světlo jeho vzácného ducha mělo též u nás své poslání; svitilo také nám v krutých dobách těžkého ponížení. Na jeho základních myšlenkách dál a výš spěla česká duše vlastn eestou (tedy původní) k osvícení a vzdělání při- štích generací. Sedmdesáte let již tomu, kdy na jaře r. 1839 vyšla tiskem Česká abeced aneb malého čtenáře knížka prvni Český, původní slabikář Karla Al. Vinaři ckého. Kniha učebná s obrázky. Kniha dříve prakticky vyzkoušená, na pozorování dětské duše založená a novou, veskrze původní cestou se berouci! Její základní rysy jsou po sedm- desáti létech úbelným kamenem v soustavě oaul o počátečním čtení a psaní. Pět let chodíval denně ušlechtilý farář kovanský do školy místní, pozoroval a zkoumal počáteční vývoj školního poznávání dětského; za tu dobu uzrály v dusi jeho zásady, dle nichž v dubnu 1838 knížečku svou dopracoval a rok na to veřejnosti české odevzdal.
Karel Al Komono
19 article
Slyšme, jak sám vykládá učitelům a rodi čům, kterak mají užiti té knižky: „Čti z ní své mu budoucímu žačkovi kteroukoli veselejší po vídku nebo bajku tak živě, jakobys ji bez knížky vypravoval. Zjeví-li ditě pozor a libost v poslou- cháni, čti mu ještě druhou, třetí a pověz mu. že by talé takové ano hozčí povícky z kníže samo umělo povídati, kdyby znalo ta černá zna- ménka, jimž říkáme litery nebo pismena. Hne pak ukaž mu a vylež obrázek asi tak, jak ně- kolika slovy navrženo ve vysvětlení obrázků na konci položeném. Uži, též z abecedy průpovídky na příklad: I, to pálí, hošík říká, prstem-li se ohně týká Pak učiň je pozorno na hlásku i a bez pro- dlení ukaž mu na obrázku a podobně v knížee písmě i a pobídni, by vydalo hlásek i, kdekol najde takové znamónko. by se však prvotní to cvičení dítěti zaní mavějším stalo, ukaž mu, jak se písmena píše křídou na tabulce neb olůvkem na papíře. Zná- moť, jak rády děti psacími nástroji čmařikuji mladé ruce chtějí vžd něco na práci míti. Zku šeností jsem přesvědčen, že skoro každé díto hlavní tahy velikého písma latinského, velmi jednočuchého, brzy dovede nastiňovati. Dosti vzdálená podoba způsobí dítěti při tom veliké potěšení, že kromě učení ke své kratochvíli rádo bude napodobiti tahy těchto písmen, na př. hůl- kou v písku, neb vykládati je jádry, žaludy, ka ménky a j., dostane-li k tomu malé ponuknut nebo navedení. Zvučky nebo souhlásky jsou zde v takovém pořádku postaveny, v jakém ústrojí jazyční ode rtů k hrdlu postupují. Tento pořádek jediný možné mi učinil posloupné sestavení slov i prů- povědí, kterých žáček hned při začátečním cvi- čení snadno čísti dovede. Na tentýž pořádek zdá se mi sama příroda poukazovati. První výrazy mluvy bývají hlaholy seölánkované zvučkam
20 article
retnými, jakož jsou slova mama, baba, papa a j.; dítě později teprve hrdelní zvučky dobře vyrážeti navyká, ale vždy je s větším namáháním tvoří, než přední zvuky ústní. Vůbec nauč se dítě jmenovati každou literu o sobě, hned vedono buď vyrážeti její pou- hý zvuk, to jest, uč se hláskovati dle pravidla Podle zvuku, ne dle jména, bývej každá zvučka čtena. O dalším spořádání knížky není potřebí ši řiti slov; dle vědomí svého všudy jsem se řídil svrchovaným u vyučování pravidlem, postupuje totiž od snadného k těžšímu, od jednoduchého k složitějšímu. Na konci položené průpovídky o abecedě a vysvětlení všech 32 na dociti li- stech při,ojených obrázků poskytne každéma dostaísčného pokynuti. Přijde-li tato má práce vhod a vděk rodičům a učitelům, budu povzbu- zen, abych dále pochvíli svou duchovnímu vzdě- lávání a prospěchu milé české mládeže obě Z ukázky patrno, že Česká abeceda jest porlou mozi knížkami své doby a pojišťuje skla dateli trvale čestné místo v dějinách práce pů vodních myslitelů a vychovatelů. Byl to první český slebikář pro vyučování dle methody hlás- kovací, proti staré metbodě slabikovací, první obrázková učebnice v nově době, první knižka ze školy pro školu. toval.
škola pro škola
21 article
Plynula léta. Když po bouřlivém roce 1848 obecná škola stala se povinnou a v ni mateřský jazyk dítek stal se jazykem vyučovacím, obrátily se zraky všech k Vinařickému, v naději, že ná- rodním školám českým opatří české čílanky. Týž úkol pro střední školy převzal na sebe Fr. L Čelakovský. Vinařický ujal se práce a po pora- dách s tehdejším školním radou Josefem Wenzi- gem provedl dílo své tak zdárně, že jeho čílanky sloužily za základ podobným knihám jiných ná rodů rakouských. První měla název Slab kář, proti dřívějšímu švabachu tištěna úhled nou latinkcu. Zvláštní bylo v ní „Cvičení sniy slů a řeči,“ veskre původní to myšlenka. Skla datel volil předměty z okolí žákova, a ten ho vorem poznával na nich: jména, čísla, jaké věc jsou, co kdo činí, jak se něco koná, kam? kdy? kde? proč? k čemu? Z věcného učení plynulo cvičení v řeči a stávalo se podkladem pro čten a psaní. Teprve po cvičení v řeči přistupoval. se ke čtení, při němž spořádána byla hesla člán ků: Vidím. Slyším. Mluvím. Hrávám. Chodim Citim. Zvířátka také cíti. Dobře čin bližním svému. Poslouchej. Zdvolilost. Ochotnost. Pocti vost. Liška a kachna. Člověk a skřivánek. Dobr syn. Buď upřínný. Neodkládej. Nezlob se. Mlu vždy pravdu. Pastýřové u jesli. Dvanáetiletý Ježíš v chrámě. Ježíš přítel dítek. Den — noc týden, měsíc, rok. Sucho. Douřka. Jihnutí. Lze duševní obzor dětí šesti a sedmilelých vystih nuti pělněji? A to vystihnouti jej mluvou pro stou, lahodnou, přesnou; mluvou, která obsa hem svým osvčcuje sice rezum, ale spolu za hřívá dětské srdce teplem lásky k stvořiteli k tvorům a ke všemu, co zoveme přírodou?
L Čelakovský Wenzi Vidím Ježíš Francie Dvanáetiletý Ježíš Slab kář
22 article
Prvni čítanka byla knihou druhou V prvé čácti měla články mravně vzdělavací. určené pro srdce a paměť školáků; v druhé část byly články slohově tak upraveny, že sloužilý pro mluvnická cvičení, ale obsahem svým vzdě lávaly rozum žactva. Na konci se čtly poznámk o jazyce spisovném, o nářečích lidových a při dán slovníček lidových významů z českých ná Druhá čítanka, určená pro nejvyšš třídu, sledovala již roztřídění odborné; měla čtení o věcech přírodních, zeměpisných, děje pisných. Avšak v oddile čtvrtém dotýkala se společenských poměrů a zdravotníeh poučení. (Srovnej heslo: Dítě a rodiče. Škola Celed. Představený obecní, Zivnosti a řemosla řečí.
Dítě
23 article
Jmění. Opatrujte oheň. Ústavy dobročinné. Úra dy. Daně. — Setři zdraví. Nemoci dětské. Po- krmy. Nápoje. Oděv. Lékař. Nemocnice. O zka ženém vzduchu. Koupání a lázně. Pomoc uto nulým. Křísení zdánlivě mrtvých. Úraz a pora nění.) Potřebám venkovského živobytí sloužilo zvláštní oddělení. Při čitankách obou byly mluvnické přídavky velice cenné. Pedaný výběr učiva svědčí o paedagogické rozvaze; nikde není pra- videl, nikde theoretických výkladů o mluvni- ckých pojmech. Vzory a příklady prostě seřa- zeny a dle methody encyklieké spořádány. Z zkušenoi a přemítání dlouholetého vyplynuly stručné, ale svrchovaně obsažné přehledy mluv- nického učiva, ale neschází v nich nic, co jest úhelným kamenem českého tvarosloví a české skladby. Dvacet let sloužily Vinařického knížky výchově národního dorostu našeho. Od r. 1874 přestalo se jich užívati. Za těch pět a třicet let vyrostla nová generace; ta nepoznala knížek, o nichž jsem hovořil, a přece třeba ijí řícl, že čítanky J. Šťastného a J. Sokola upraveny byly na podkladě idejí a úkolu, který svým čitankám vyznačil Vinařieký. Také čítanky Sťastného a Sokola vykonaly čestně svoje poslání a plně hověly potřebám své doby. Zaměňují se pracemi odborníka svěžích sil, jenž bystře obhlédá sad českého písemnictvía z něho vybírá perličky do vínku své četby. Mí- níme tu Jana Jur su. S radostným vzrušením přirovnáváme vý- sledky klopotné práce čítankové; knížky samy po svém obsahu i po své výpravě jsou vábným obrazem našeho národního rozvoje. Dík jejich skladatelům, dík dobrým, pevným a spolehlivým základům jejich práce. Dílo se daří. Vzhůru Jan Šafránek srdce! Rosteme.
J Šťastný J Sokol Sťastný Sokol Jan Jura Šafránek