V Praze, v úterý dne 4. června.

K číslu 152.

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

SIí Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. m je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů.

Společný klub ruský!

Z Vídně, 4. června. Ruští poslanci z Ha- liče a Bukoviny, počtem 33, hodlají se ustaviti ve společný klub a voliti předsedou pro- fesora Romančuka, jeho náměstky posl. Olešnickébo a Vasilka. Oba rušt sociální demokraté chtějí si ce přistoupiti k společnému svazu sociálně demokratickému, záro- veň však býti hospitanty v národ- ním klubu ruské m. Jednání o jednotný německý klub. Z Vídně, 4. června. Dnes o 11. hodině dopolední koná se schůze poslanců všech ně- meckých stran, které se zovou svobodomysl- nými. Pozváno jich jest 80. Ve včerejší schůz strany pokrokové vyšlo na jevo, že poslane Hock, Kuranda a Ofner nebyli na dnešní poradu zváni k nátlaku, vykonávanému všemi stranami. Dlužno vyčkati, zdali německo pokroková strana, dojde-li ke sjednocení německých stran v jeden klub anebo svaz, přijme do svého středu všechny jmenované tři poslance, až bude její rozhodnutí svéprávným. Že bude lze založiti jednotný klub ně- mecký, pochybuje se. Nebude-li zřízen, dosad se společný výkonný výbor. Pomýšlí se také na organisaci, jakou mají na moravském sněmu zemském Němci, kteří při důležitých podnětech sestupují se ke společným poradám. Svaz poslanců sociálně-demokratických. Z Vídně, 4. června. »Arb. Ztg « sděluje »Výkonný výbor sociálně-demokratické strany konal v neděli ve Vídni schůzi, které súčastnil se četní sociálně demokratičtí poslanci všech ná- rodních skupin. Po zevrubné poradě o situaci volbami způsobené přetřásány nejbližší úkoly so- ciální demokracie v parlamentě. Základní rysy organisace svazu sociálně demokratických po- slanců stanoveny v naprosté shodě.« Porady té súčastnil se také bývalý poslane Daszyňski. Jak se nám sděluje, hodlá v ne- daleké době některý polský sociální demokrat haličský vzdáti se mandátu na jeho prospěch.

strany vládní »Mag. Orszag«: Takovým věcem nechať nikdo nevěří! Všechny strany se musí spojiti, aby uzavřely nové vyrovnání. Musi se jíti až k oněm hranicím, ke kterým lze jíti, má-li národ býti upokojen a mají-li se vyvi- nouti jeho síly. Musí nastati situace jasnáa klidná. Věčné třenice mezi Rakouskem a Uher- skem a mezi národem maďarským a dynastií musí býti zastaveny. Naši moudří vůdcové musí jíti zlatou střední cestou. Drobnosti z říšského sněmu uherského. Z Pešti, 4. června. Včera konalo se v po- slanecké sněmovně hlasování velmi rozčiťeně. Na jednacím pořadu bylo hlasování o paragrafu zá- kona o čeledi, ve kterém se stanovilo, že čeled nesmí svého zaměstnavatele žalovati pro urážky na cti. Již v sobotní schůzi bylo velké roze- chvění, když místopředseda Navay navrhl, by se tento paragraf vypustil vzhledem na huma- nitu a právní rovnost. Včera konalo se o tomto návrhu hlasování dle jmen. Návrh Navayův přijat byl 73 hlásy proti 51. Hlasovali pro ně čelní členové strany ústavní a členové strany neodvislosti, tolikéž pak členové vlády a státní tajemníci. Mnozí poslanci odešli do kuloárůa vyhnuli se hlasování.

Stala se ironie náhody, že při prvním hla- sování byl výsledek 67 proti 48. Následkem toho na chodbách žertovně tvrzeno, že sedma šedesátníci porazili osmačtyřicátníky. Jazykcvý spor maďarsko-chorvatský. Z Pešti, 4. června. Koaliční strany konaly včera večer schůzi, na které po výkladu chor- vatského ministra Josipoviče přijat byl návrh v ten rozum, že má býti žádána znalost jazyka chorvatského nejen od úřadníků státníc drah chorvatsko-slavonských, kteří jednají s obe- censtvem, nýbrž od úřadníků všech. Ve vlád- ním táboře doufají nyní, že chorvatský konflik bude tak urovnán. Z Pešti, 3. června. (K. k.) Koalované strany konaly dnes večer společnou konferenci, v níž bylo jednáno o osnově zákonů služební prag- matiky a úpravě platů zřízenců železničních. U 9. odstavce § 5. byl jednohlasně přijat násle- dující dodatek chorvatského ministra Josipoviče: »V území chorvatsko-slavonském žádá se od zřízenců též znalost jazyka chorvatského.« Konference přijala s živým voláním »Eljen« na vědomí prohlášení ministra, že i na příště budou jeho snahy směřovati k zachování chor- vatsko-uherského bratrství. Obě osnovy byly při- jaty v celku i v podrobnostech.

Telegrafické zprávy. Z dolní sněmovny anplické.

Z Londýna, 3. června. (K. k.) Předseda minister- stva Campbell-Bannerman prohlásil v dolní sně- movně, že vláda se rozhodla, upustiti od vyřízení předlohy o vyučování náboženství ve školách ele- mentárních, avšak že v nejbližším zasedání podá roz- sáhlá opatření k reorganisaci školství. Vláda doufá, že před odročením budou vyřízeny ještě následující předlohy: předloha finanční, předloha o armádě te- ritoriální, zákon patentový, osnova o odvolacím soudu ve věcech trestních, o zřízení malých venkov- ských statků, o opětném dosazení vypovězených ná- jemců a jiné menší předlohy. Sir Henry Campbell- Bannerman pravil dále: „Mluvím-li o vyřízení před- lohy, myslím při tom jenom na tuto sněmovnu. Po- hlédnu-li však za dolní sněmovnu, selhává můj pro- rocký dar. (Veselost.) Nemůžeme věděti, jak s našimi zákonodárnými opatřeními naloží horní sněmovna.

Hodláme 17. nebo 26. června podati resoluci o po- měrech mezi horní sněmovnou a dolní, potom úplně o tom vyslovíme svůj názor a s potěšením předlo- žíme jej sněmovně k rozhodnutí. (Živá pochvala u stran vládních.) Artur Balfour (konservativec) pravil, že pros gram rozvinutý předsedou ministerstva by zaměstná- val sněmovnu až do října. Redmond (nacionalista) pojednal o rozhodnutí vlády, upustiti od poslední irské předlohy a pravil, že vždycky velmi dobře věděl, že vláda, pokoušejíc se o toto poloviční opatření, pod- niká nemožný úkol, a že pak uzná, že není jiné alternativy, než plná důvěra k národu irskému. Řeč- ník potom vyvracel tvrzení, že zamítnutí zákona ná- rodním konventem se musí vyložiti klerikálním vli- vem. Naopak, odmítnutí bylo pravým a spontanním projevem vůle laického obyvatelstva v Irsku. Redmona dodal, že lituje odvolání irského zákona universitního (v minulé schůzi provedeného — Red.) a skončil pro- hlášením: Třeba nynější vláda a parlament jsou přátelsky nakloněny Irsku, přece dlužno uznati, z irská strana konečně musí spoléhati sama na svou práci Z anplické državy v Indii. Z Lahore, 3. června. (K. k.) Policie v Amritsaru zatkla dnes agitátora Ajitsingha, kterýž nedávno, kdyz byl vydán zatykač na agitátory, zatčení unikl. Z Francie.

Žádná nová strana v Uhrách. Z Pešti, 4. června. Naproti pověstem v po- slední době šířeným, že zakládá se nová strana s novým programem, prohlašuje hlavní orgán

Z Paříže, 3. června. (K. k.) Neznámé osoby na- padly a střílely z revolverů včera večer v Le Bourgetu na ulici na skupinu mladých lidí, náležejících jistému spolku jinochů, u nichž se nacházel též předseda tohoto spolku abbé Firmerie. Několik osob, mezi nimi

FEUILLETON.

Otrava v hypnose? V pařížském předměstí Montreuil sous Bois na- stal v těchto dnech, jak již sděleno, nanejvýš záhadný a posud nevysvětlený případ úmrtí. Choť lékaře dra. Laforesta, která se seznámila kdysi se svým manželem jako medikem, když byla opatrovnící v lé- čebném ústavě, zemřela za patrných příznaků otravy. Poněvadž manželé Laforestovi již po delší dobu žili ve stálých svárech a zemřelá si před smrtí stěžoval své sestře Perissetové, že ji manžel hypnotisoval ve spánku vstříknutím jedu otrávil, jest podezření, že dr. Laforest skutečně zločinným způsobem zavinil smrt své choti. Věc však není tak jednoduchá, jak se zdá, jednotlivé okolnosti nevnášejí aspoň do záhady náležitého světla.

Dr. Laforest, bývalý asistent pařížského léčeb- ného ústavu pro oční choroby, oženil se tajně v An- glii, poněvadž se obával, že jeho zámožná matka jej pro tento sňatek vydědí. Po smrti staré paní Lafo- restové přesídlil nyní dobře situovaný lékař s chotí do Montreuilu, vzdal se praxe a věnoval se úplně zahradnictví, zvláště pěstování exotických jedovatých rostlin. Shoda mezi oběma manželi byla však záby po přesídlení rozrušena, domácí sváry byly stále čet- nější, takže dr. Laforest r. 1903 podal žalobn na rozvod s odůvodněním, že sňatek uzavřený na an- glické půdě jest ve Francii neplatný. Paní Laforestová nechtěla však o rozvodu slyšeti, pustila se do dlou- hého procesu s manželem a vyhrála jej r. 1906. Od té doby stěžovala si příbuzným, že žije ve stálém strachu před manželem, který se jí chce zbaviti. V- právěla, že jí Laforest často ohrožoval revolverem jednou, přestrojen za lupiče, vrhl se na ni s nožem také prý ji jednou hodil na stůl a rdousil tak dlouho až pozbyla vědomí. Když na to byla stižena tyíósn horečkou, tu ji manžel ovšem pečlivě ošetřoval, ale pronesla podezření, že jí ustavičně dává jedovaté in- jekce. V sobotu přišla ke své sestře Perissetové a vy- právěla, že jí manžel — jako dříve ze žertu činíval — hypnotisoval a v hypnotickém spánku jí dal Pra- vazovou stříkačkou injekce, z nichž jistě bude míti smrt. V pondělí byla nemocná depravena do nemocnice St. Antoine, kdež po několikahodinné bolestné agonii zemřela. Pitva mrtvoly nepodala žádného vysvětlenío příčině smrti, ačkoli na zádech a nohou byly zjištěny stopy nedávných injekcí, jakož i podezřelé skvrny.

Autopsii byl přítomen také dr. Laforest, jenž ani na okamžik nevybočil z role těžce zkoušeného, ale přece pevného manžela. Prohlídkou, vykonanou v jeho bytě. zjištěny sice některé podezřelé okolnosti, ale žádné přímé důkazy viny. Nápadným jest, že Laforest, ač se již po léta lékařstvím nezabýval, měl domácí lé- kárnu a laboratoř. Udal, že jeho choť byla hysterická a často si bez jeho vědomí a proti jeho vůli vstři- kovala různé prostředky k uklidnění nervů. Neschází také svědeckých výpovědl, které zdají se potvrzovati Laforestem zřejmě hájený náhled, že jde o sebe- vraždu. Připomenouti ještě sluší, že Laforest již po ně- kolik let udržoval milostný poměr s jistou dívkou, která se ve vyšetřování nazývá Germaina. V dopise, jejž tato dívka r. 1900 Laforestovi psala, praví se paní Laforestové: »Tato žena jest zbytečna«. Dle všeho bude asi velmi nesnadno vnésti úplné světlo do této záhady- = Zápas s opicí. Onehdy odehrála se v novo yorském Central parku velmi vzrušující scéna. Po několik minut trval zápas na život a na smry v kleci »Old Nicka«, obrovské javanské opice. Hlídač Patrik Keenan přišel do klece naplniti žlábky vodou a tu opice skočila na něho a zakousla se mu do ramene.

Velké její tesáky vyrvaly kus masa hlídači z ramene a když ji srazil k zemi, vrhla se znovu na něhoa zakousla se mu do nohy. Zatím přiběhli jiní hlídači a teprve po chvíli, když Keenan ještě byl kousnut do ruky, podařilo se ji zahnati. Keenan poslán do presbyteriánské nemocníce, kdež zjištěno, že rány nejsou nezbytně smrtelné, ale rozhodně vážné. »Old Nick« byl majetkem jistého Fishera, který nebyl před několika týdny již s to chovati jej v pokoji, an se stal velmi zlým, a proto daroval jej do zvěřince. = Stávka pro zrcadla. Zvláštní stávka hroz vypuknouti ve Washingtoně. Mezi damami, jež za- stávají státní úřady, nastalo velké kvašení. Příčina nespokojenosti nevězí v otázce služného, nýbrž mno- hem hloub. Mužští představení státních úřadnic vy- dali nařízení, dle něhož mají do dvou neděl ze všech pracovních místností národní tiskárny zmizeti všech- na zrcadla, jinak budou majitelky zrcadel neprodleně propuštěny. Tento krutý rozkaz zavinila prý situační zpráva jistého antifeministického inspektora, který zjistil, že mladé dámy tráví služební čas tím, že na útraty poplatnictva obdivují se v zrcadle své kráse nebo tomu, co za krásu pokládají. Touto ne. galantní výtkou byly dámy nanejvýš pobouřeny. Pokládají vládní rozkaz za nemoudrý a nesprave- dlivý. „Státní úřadnice,“ tak vyslövila se jednaz nich vůči žurnalistovi, „mají svým zevnějškem a odě- vem předcházeti dobrým příkladem jiným ženám; jak ale může žena věděti, zdali slušně vypadá, ne- má-li zrcadla, aby viděla, je-li toiletta v pořádku? Nedáme si líbiti toto poručníkování, které považu- jeme za útok na osobní svobodu, raději zastavíme práci!