Str. 216

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVII.

jen s malými výhodami, a to násled- kem většího risika a nutnosti ponechati strnisko k rosení. Při tom máme tutéž nevýhodu, jako při lnu surovém, totiž stejně velký objem a proto drahou dopravu ne- zužitkováním nosnosti železničních vozů Kdy jest na místě rosení neb močení lnu, lze toliko na základě bedlivého pro- zkoumání místních poměrů zodpověděti Bohužel, najdeme v krajinách, které od přírody ku pěstování lnu jsou nejvíce vhodny, vodu nehodící se buď svými che- mickými součástkami neb následkem své nízké teploty k správnému močení lnu. Co se týče močení teplou vodou, vy- plácí se jedině u lnu zvláště výborné ja- kosti, neboť spojeno jest močení takové — aspoň ještě dnes — s velikým nákladem na potřebná zařízení a provádění. Při dalším zpracování lnu musí se na to hleděti, má-li býti tak neb onak umočený len jen vytřen neb i vyčesán. — Třený len jde dnes bez vší pochyby nejlépe na odbyt a skýtá — vzdor zdánlivě nízkým cenám — poměrně dobrý výnos, poněvadž výlohy se zpracováním jsou nejmenší a procentický výnos vlákna jest nejvyšší. Lny horší jakosti co se týče délky a jemnosti vlákna, nebo takové, které při rosení trochu utrpěly: mají se vůbec jen tříti, poněvadž zpracování dražší a vlákno více poškozující za žádných okol- ností nezaplatí, ani nesnesou.

Česati se má len rosený jen výmine- čně, je-li zvláště pěkný, jinak ale jen len močený. Obyčejně poskytují lny rosené při česání veliký odpadek a vyšší cena za ně docílená kryje zřídka kdy tento odpadek a vyšší náklad zpracování. K tomu jest zařizovací náklad na česárnu vyšší než na třalnu a zřídka dána příležitost, aby se potřební děl- níci skutečně prakticky ve práci této vycvičili. Jest daleko snadnějším zí- skati dobré třelky než spolehlivé česačky. Poněvadž dále jest řízení a provozování v třelně mnohem levnější. jednodušší a s menší zodpovědností spojeno: dáme přednost dobré třelně, př níž hlavně padá na váhu dokonalé sušení lnu. Arciť kde při dostatečně dobrém lnu není o teplou měkkou vodu nouze; kde máme dostatečný základní a provozovací kapitál, vyškolené dělníky a odborné ve- dení k disposici: nelze také ničeho proti močení teplou vodou namítati. Uvážiti ale přece sluší, že odbyt jemných a nej- jemnějších, v teplé vodě močených lnů není u nás v Rakousku tak snadný, poně- vadž jej kupuje poměrně málo přádelen. Vůbec musíme toho opravdu litovati, že se u nás nevyvinul zvláštní průmysl „pří- pravy lnu“ tak jako v jiných zemích (Belgii Francii a j.). Doufejmež, že i u nás ovládne náhled, že svědčí rolníku nejlépe obmeziti se na pouhé vypěstění lnu a přenechati zpra- cování téhož průmyslu. To bylo by tak před- mětem pro „rozvoj průmyslu“, o němž u nás v programech vlády slyšíme; tento prů- mysl by velice prospěl rolnictvu. Tím vylíčili jsme v hrubých rysech úlohu, jejíž provedení zůstaveno jest ovšem tvořícím se družstvům lnářským. Úloha ta není veliká a proto lze očekávati, že tím snadněji bude rozřešena.

Nový stroj k řezání řepy a zemáků irma J. Féda a spol., první továr hosp. strojů v Kyjově na Moravě. vyrábí nová, velmi dokonalá kru- hadla ku krouhání řepy a zemáků pod názvem „Vítěz“ Kruhadla tato jsou velmi pevné stavby a bezvadné úpravy. Řežou řepu a zemáky na jemné podlouhlé, 4 mm silné řízky (jako v cukrovaru), kteréž dobytek velmi rád požívá a nemůže tyto tak snadno — jako při řezance jinými krouhadly řezané, s jiným krmivem smíchané — vybírati. Nožíky při těchto krouhadlech se dají lehce na větší neb menší řez, tedy na větší neb menší řízky zaříditi. Další výhoda při tomto kruhadle jest ta, že nemůže obsluhující přijíti k úrazu, neb ku řezání v koši se nacházející řepa neb zemáky samočinně se přitahují, následkem soustavy koše a důmyslného rozdělení nožů. Že krmnou řepu dobytek s mnohem větší chutí požívá a zužitkuje, podává-li se mu nastrouhaná, jest jisto. Neměla by proto tato krouhačka, při její levné ceně, v žádném hospodářství scházeti. Jemnost

Lněné pokrutiny. tarým, avšak dosud málo oceněným obchodním krmivem jsou pokru- tiny lněné. Jich značnou hodnotu živnou, jich výbornou chuť a zdra- votní působnost zná sice každý ho- spodář — avšak vzdor tomu se jich tak málo užívá. Dobré lněné pokrutiny obsahují prů- měrně 21/2krát tolik bílkovin a tuku jako oves neb kukuřice, 2kráte tolik jako pše- nice a žitné otruby a 3krát tolik jako dobré luční seno; jich cena obnáší dle místa výroby průměrně jen 18—20 h za 1 kg. Číslice ty měl by si napsat každý hospo- dář do svého kalendáře a při kupování pícnin dle nich se říditi.

Mnoho-li hospodářů chybuje zejména tím, že nedávají telatům po odstavení do- statenčnou, řádně sestavenou dávku! Mno- ho-li telat ročně zachází následkem nedo- statečého krmení a mnoho-li jich z téže příčiny zakrní a užitek neposkytují! Vždyť co se v době této promešká, nemožno více nahraditi. Toť zásady všeobecně známé — avšak málo rolníků se dle nich řídí. A právě doba po odstavení jest také uejvhodnější k přidávání moučky z po- krutin lněných ku různé píci. Pokrutiny lněné upotřebí se nejlépe tím způsobem, že se rozdrobí a nabytou mou- čkou že se posype řezanka neb jiná píce a vše dokonale smísí. Teleti dá se denně na kus dle velikosti 1/4—1/2 kg; tele roční obdrží 1/2 kg, tele dvouleté 1 kg pokrutin. Výtečnou působnost jeví dále pokrutiny lněné u dobytka hovězího, pak-li se stel- ným dojnicím 14 dní před otelením a po otelení dává odvar lněných pokrutin v po- době nápoje. Takovýto nápoj sílí dobytče, má za následek lehké otelení a činí vůbec dobytče otužilejším oproti nemocem, ze- jména proti horečce po porodu. Konečně jsou pokrutiny lněné odporu- čitelné pro veškeré zvířectvo slabé, cho- robné a sešlé, jakož i pro zvířectvo, jež se příliš při práci namáhati musí a jež chceme při síle a zdraví udržeti. Ve směru tom koná denní dávka pokrutin lněných pravé divy! Pro rolnictvo východních Čech dopo- ručujeme k odebírání pokrutin lněných olejnu p. Vandasa v Litomyšli.

Vývoj svobodné organisace našeho rolnieva. tarosta ústřední jednoty hospodář. společenstev, řed. Jan Sedlák uči- nil v poslední přednáškové schůzi českého klubu v Praze zajímavý výklad o nynějších poměrech společen- stevní organisace rolnictva. Ústřední jodnota českých hosp. spole- čenstev v král. Českém byla založena v dubnu 1896, měla jako svazek ústřední shrnouti stávající tou dobou v Čechách společenstva rázu tenkrát více úvěrového s úkolem, aby obstarávala peněžnické, úvě- rové práce, ačkoliv se ani tehdá nezapo- mínalo na to, že bude jedním z nejdů- ležitějších úkolů jejich organisovati české zemědělství také ve směru společného na- kupu a prodeje výrobků a napomáhaki hospodářství úvěrem a zakládáním v- robních společenstev. Tenkráte se mělo za to, že stačí pro tuto ústřední organi- saci, když se založí na základě spolko- vého zákona, a přes to, že ve valné hro- madě, k tomu cíli svolané, bylo pouká- záno, že se sotva podaří na tomto základě pouhého spolku založiti finanční ústředí, které měli přítomní delegáti na zřeteli, přece se o vybudování takového finan- čního ústředí pokusila. Úsilí to nemělo zdaru a ústřední jednota se musela zří- diti jako společenstvo a teprve potom jí bylo lze uzavříti se zemskou bankou král. Českého (v červnu 1897) smlouvu spočí- vající v podstatě v tom, že ústřed. jednota přebytky svých spořitelních a záložních spolků Raiffeisenových ukládá na běžný

S přílohou.