ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 a1a4b550-6746-11dc-94be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 38 celkem · entity: place 65, person 173, org 20, work 7
1 masthead
15. prosince 1900.
2 masthead
Přiloha „Národnícm Listu
3 masthead
k čislu 340.
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
steen Esthetika knihy. 22— Komu z laskavých čtenářů dostala se jednou do rukou jedna z těch úhledných angli ekýeh neb amerických knížek, jichž do roka vy chrli různě ty zámnořské »press« pro všechny Iřídy anglického obyvatelstva, jistě na ni neza pomene a pozná i po čase každou jinou, jež vy- sla z některé z tčeh velkých tiskáren. Nedovedu ppravdu říci, co je na nich tak rozdílného o našich knížek, že jsou nápadny svým dosti skrom- ným zevnějskem. Je-li to formát, jenž sice jen o málo se lišívá od našich osmerek a dvanácte- rek, přece však má jakýsi příjemnější poměr výšky k šírce, je-li to ta plátěná, tuhá vazba, tak distinguovaná tlumenými něžnými odstiny barev, či pevný, nehlazený papír, ostré, pěkně stylisované a jednoduché typy, souměrná, jedno- duchostí svou nápadná úprava titulu, obsahu i stránek, roztištěné řádky, přehledné uspořádání, účelně nešetření místem a množství jiných malic kosti, jež dohromady nelze shrnout jiným ná- zvem, než anglická kniha. Mluvím tu o knihách jednoduše vyprave ných, učených i neučených, jež všechny maji zvláštní svůj ušlechtilý ráz, ne o rozkošných vy- dáních bohatších, v japonském papíře, barevných i černých umělecky stylisovaných linkách, bar vami plápolajících předsádkách a pestrým hed- vábím prošívaných hřbetech. Tato bohatší vý zdoba knihy přenesla se již do Francie, do Ně- mecka a vytvořila přímo nový druh uměleckého průmyslu. Ovšem, že secesse tu slavila prav hody. Nejnemožnější odstiny žlutých, červených zelených a fialových barev, nejbizarrnější kvěly vykvétající jen v bažinách přecitlivělé- fantasie nejnápadnější formáty, raffinovaně vypravené divně voníci papiry, umělecké záložky a výstředn vazby v nejpodivnějších slozích vyzdobily nové německé knihy, vábíce tímto novým, působivým lákadlem čtouci a kupující obecenstvo.
Francie
7 article
Ale nový styl brzy vyčerpal své námětya ohlížel se po jiných formách. Spekulativní hlavy zabíhaly do nemožnosti, upravovaly knižky v po- době roztrhaných pergamenů, opálených listin. ve formě vinných hroznů, poštovních schránek bedniček, baličků, bonboniér a nedaly se za strašit neúspěchem, s jakým se potkávaly tyto efemeridy na knihkupeckém trhu. Tam, kde opravdoví umělci byli rádci nakladatelů, oživly staré slohy. Empirové barevné rovné linie skvrny, něžné barokní a rokokové kvítky s ná- dechem bledých barev, tvrdý originální styl sta- rých dřevorytů v moderní úpravě volen úměrně k obsahu a výpravě knihy.
8 article
Náš trh nezůstal ovšem nedotčen touto uměleckou snahou, výzdoba knihy za posledních dvacet let — zvlášť a snad výlučně dosud u krásné literatury — pokročila prospěšně o té doby, co naši nakladatelé nespokojili se z esthetickým důmyslem tiskáren a knihařů a přibrali si na radu naše umělce. Přes to však zdá se mi, že nedosáhli jsme ještě toho rozvoje umělecké výpravy knižní, k jakému již již do- spívá cizina. Máme ovšem již značné sklady znamenitých uměleckých publikaeí — letošní Ježišek bude zvlášť na ně štědrý — ale tkvíme ješté silně v cizích vzorech — a to ve starších vzorech, kdy desky byly ještě přeplněny kres- bami a barvou a kdy typy, řádky, stránky, zá hlaví, okraje nepodléhaly ještě stejnoměrně sty lisaci. Ješté silně znáti vliv »lipských vazeb« illustrační manie, hemží se to ještě příliš hla- vičkami, krajinkami, obrázky, symboly a vším tím trochu těžkopádným výzdobným apparátem. jenž podává příliš mnoho, než aby dosáh klidné, úměrné a dokonalé úpravy. Umělecká výzdoba musí vycházeti z knihy samy, z toho knize nutného a nezbytného ma- teriálu, ten třeba přizpůsobiti umělecky, hledat proň nové formy. Vše ostatní je jen přídavkem který málokdy doplňuje a zdvihá celkem vý- zdobu, spíše naopak mívá za účel odvrátiti po- zornost od řemeslně odbyté úpravy celkově.
9 article
Kde nejedná se právě o to, zvábiti na vá- nočním trhu pozornost, odlišiti nápadným způ- sobem svou knihu od ostatních, neb křiklavým barevným vzhledem svést dětskou dušičku k zá- libě na některé z těch bezpočetných knížek pro mládež, jichž letos již Mikuláš vysypal přímo nadhytek, máme pro naše české knihy ustálené. ne právě esthetické podoby. Kalendáře maji špinavý, řídký papír, jenž div se již pod lisem nerozpadává, měkké lepenkové desky a otlučená písmenka. Dětské knížky velké, neumělé pismo, tuhý sádrový papír, křiklavé barvy a vlhkem skroucené, chatrně plátěným hřbetem stažené desky. U vědeckých knih docházeji obliby po- divné šedivé desky, malé okraje a natlačené. nepřehledné písmo, veliké osmerky, »aby se toho hodně vešlo«. Krásná prosa za to ráda roz- bíhá se, neůměrně rozdělena a nepříliš pěknými typy — po malých stránkách, jen aby vydala objemnější svazek, netfsníli se naopak v na- mačkaných stránkách laciných biblioték. A tak každý obor oblíbil si jistou formu, diktovanou spíš praktickými snahami, než uměleckou ten- denci, a na té setrvává aneb aspoň do nedávna setrvával. Pravil jsem již, že letošní vánoce aspoň pro krásnou a uměleckou literaturu vykazují znamenifý pokrok. Umění tiskne se již také i do těch nevánočních publikaci, jež poskytují lacinější duševní stravu, a dokonce i věda, třeb že drží se houževnatě starých forem, přece po- číná hleděti si způsobnějšího zevnějšku. Dou- fejme, že naši umělci neustanou ve své snaze. vytvořiti novou, svéráznou úpravu české knihy a že české čtenářstvo, vedeno dobrým vkusem bude je v tom podporovati poptávkou po umě- lecky vypravené knize.
Mikuláš Vánoce
10 article
České spisy-
11 article
Jan Opolský: Klekání. Básně (1900). Na kladatel Pelcl. Snůška citů, reflexí a nálad, zaha- lených do epického roucha. Poesie autora je chmurná. teskná, plná divných stínů a hned zase ironická. kousavá. Poetu trápí, že svět kolem je jen všední pustě divadlo, bez velké lásky a plamenného na- dšení. Jak lehce ovládá verše, tak snadno nalezi nové rýmy, nová přirovnání i barvitá slova. Mark Twain, Dobrodružství Toma Sa- wyna. Přeložil K. Kollmann. Anglická knihovna sv. IV. Nakl. J. Otto. Vedie »Nápadníka z Ame- riky« náleží tato historie k nejlepším vělším pracím amerického humoristy. Bujná jeho fantasie, vždy poněkud amerikánsky výstřední a šprýmovný humor. ne do té míry drastický jako v jeho drobnějších po- vídkách, charakterisují tuto knihu. Dětská fantasie. podnícená vypravováním dobrodružných historie o lupičich a pirátech, a mimo to podivnými pově- rami, jež před čtyřiceli lety panovaly v západa eh krajích Unile hlavne vlivt černochů, slaví tu bi- storie orgie. A vše to bystře vypozorováno a zna- zorněno a jemným smyslem pro psvchologii dítěte
Jan Pelcl Twain K Kollmann svatý . Iva Otta ame Toma sa
12 article
Jaroslav Vrchlický, Sv. o Vojtěcko dramatická legenda v pěti odděleních. Dramatičká díla sv. XXV. Nakl. F. Šimáček. Autor pojal v svém dramatě postavu apoštola Prusů nikoliv dle historie, nýbrž dle legendy a podle ni znázornil tu spory Slavníkovců s Vršovci, výstup s nevěrnou ženou Vršovce Krajmíra, vídění sv. Vojlěcha v Římě návrat sv. Vojtěcha do Čech a smrt jeho na mýlině u Romové v Prusích. Mimo osoby jednajíčí objevuj se tui hlavy andělskéi pekelné (v »šlodlitbě na Zelené Hořa«) a v »Apotheose« hlas země, vzduchu andělů, vzdálených Čech, církve a budouenosti. Cel ovzduší kusu, počínajícího volbou sv. Vojtěcha n biskupský stolec pražský, má ráz legendárně my- stický. Antal Stašek, V tomných vírech. Román Svazek III. Nakl. J. R. Vilímek. Tímto svazkem ukončen nový román Staškův, jenž svým divoce ro mantickým dějem, jenž odehrává se za našich dno v nejrůznějších vrstvách společenských, nabývá rázu díla silně sensačního. Filosofickými úvabami jedno tlivých jednajících osob připomíná díla Arbesova Obsáhlé dílo jest dějem až na konec napínavé, bo proletariatu s kapitálem líčen živými barvami.
Vrchlický F Šimáček Prus Slavníkovec Vršovec Vršovec Krajmír Vojlěch svatý . Vojtěch Rom Stašek Vilímek Staškův Arbesův Řím Čechy
13 article
* Božena Němcová. Národní báchorky a povésti. Díl I. Illustrovali K. V. Multich Fr. Slabý a K. Štapíer. Sebraných spisů sv. III Nové vydání. Nakl. I. L. Kober. Jak dovedla Bo žena Němcová vypravovati národní báchorky a po věsti, jest dosud vzorem. S něžnou pietou dovedl vycítiti veškerý ten poetický pel, jenž obestírá vypra vování prostých venkovanů a tlumočiti veškeru své ráznost slohu těchto národních báchorek. Podala je beze vší stylistické příkrasy a úpravy v plné původn ryzosti, jak je slyšela z úst lidu. Ale proto také pů sobí dojmem tak bezprostředním. * Henrvk Sienklewicz, Pan Volody Jovskl. Historický román, přeložil J. J. Langne Levná illustrovaná knihovna ročník II. Nakl. Edv Beaufort. Román jest posledním dílem velk historické trilogie, jejíž oba první díly »Ohněm i me čem« a »Potopa« vyšly právě v českém překladě ve vydání druhěm. Postava pana Volodyjovského, je v obou prvních dílech nemá úkol tak vynikající jako ostatní hlavní osoby, byla autoru ze všech nejmi- lejší a proto jí věnoval třetí čásť své trilogie. Hrdinná smrt plukovníka Volodyjovského, jenž nechlěl přežíti pád Kaměnce, a než by se vzdal, raději baštu i seh sama do povětří vyhodil, poskytla také antoru poe- licky i morálně krásný obraz k závěru velkého cyklu románového.
Němcová Multich Slabá K Štapíer I L Kober Bo Voloda Langne Edv Beaufort Volodyjovský Henrvk Sienklewicz
14 article
* Karel Lustig: Na cestu životem V Soběslavi. Náklad vlastní. 1900. Kniha, plná ob- sažuého čtení, opírající se o výroky nejlepších paeda- gogů, vychází již v třetím vydání, což nojlépe svědčí o její vnitřní ceně. Spisovatei, sám učitel, sebral a vlastními zkušenostmi doplnil hojný materiál, jejž v pěkné záživné formě podává svým čtenářům jako voditko cestou života. Spis počíná životem dítě te matky, vede dále školou na prah živola veřejného, jedná o lásce, přátelství, manželství a končí kapilo- lami o vlasti a svobodě. Smrtí, která jest autorovi prahem nového života, zavírá se tato pozoruhiodná kniha. * »Stíny života.« Horské obrázky Jana z Fin- berka. »Matice lidu« roč. XXXIV. sv. 6. V Praze 1900. Za těch 34 let co vychází »Matice lidu« jako sborník nejlacinější dobré četby pro lid, dobylasi mnohou zásluhu o náš čtunářský svět. Po všecka léta snažila se přinášeti nejlepší práce předních spi- sovatelů domácích (Světla, Jamot, Jirásek, Mrštík. Svoboda atd.), jakož i nejzvučnější jména zahraničná (Coppeé, Dickens, Verne, Garšin atd.) Vedle četby zábavné nezanedbáván i obsah poměrný. Počet vy- daných spisů populárně vzdělávacích jest nejlepším doporučením »Matice lidu«. Za předplatné 2 K ročně 6 objemných svazků vybrané četby, je pro podnik lidový jistě doporučením nejlepším. Starší ročníky nabízí vydavatelstvo dokonce za cenu sníženou.
Lustig Jan Fin Jamot Jirásek Mrštík Svoboda Coppeé Dickens Verne Garšin Soběslav Praha
15 article
Z českých listů.
16 article
* Mohučské slavnosti, pořádané na oslavu vy- nálezce tisku, Gutenberga, vyvolaly letošním rokem hojně pamětních spisů, studií a článků o vznikua vývoji knihtiskařství, jimž v našem duševním světě způsoben obrat tak ohromný, že ještě dnes nedo- vedem plně důsledky jeho oceniti. Jubilejní spis slavily ovšem nejen vynález sám, ale též vynálezce, rozhojnily již tak četnou literaturu o jeho životě i působení a přispěly nemálo k definitivnímu rozře- šení mnohých sporných otázek. V naší literatuře, kromě různých zmínek, nevyvolalo jubileum příliš silného ohlasu. Z informačních článků poslednímje Emlerův v »Českém knihovlntc t ví í«, jenžo dle nových publikací podává nejen přehledně zprávy o Gutenbergově životě a vynálezu, ale vzpo- míná také literatury české, jež před několika deslli- letími zabývala se otázkou, dnes již záporně vyří- zenou, byl-li Gutenberg rodákem kutnohorským. * Z »Lumíra« dovídáme se, že A Novák chystá cyklus studií: »Vítězící a přemožení. Z ukázky, kterou »Lumír« uveřejňuje o Karlu Slad- kovském, poznáváme, že mladý adept literární kri- tiky neomezuje se jen na autory, produkující krásnou literaturu, ale chce charakterisovali v stručných essayích rozmanité naše význačné hlavy. Ze Sladkovského činnosti dokládá jeho řečnický talent ukázkami jeho mohutně koncipovaných řečí.
Gutenberg Emlerův Gutenbergův Novák Slad
17 article
*»Dojmy z Egypla« jmenuje se drobný obrázek, jejž otiskuje B. Jaroněk v »Novém ž votě«. Je to malá vzpomínka z cest, ale tak ži- votná a svěží, že je opravdu škoda, zůstane-li sama. Je to jako živá upomínka z tisíc a jedné noci, ja koby odhalil cípeček opony, za níž dřímá tajemný svět Orientu. Autor byl v Alexandrii, seznámilse s redaktorem »Alexandrinského Majáku« a chodi s ním pe arabských zábavách. Vypravuje o kavárně, kde pohádkář shromáždil kolem sebe vděčné poslu- chačstvo a sděluje dvě z veselých anekdot, jímž po- luchači protáhlým »há, há« přizvukovali. Zdá se, že by měl sběratel pohádek na Východě ještě do dnes vděčnější práci, než v našich dědinách, kde oby čejně postouchat pohádkáře a lenošit, považují za jedno. * Z »Věstníku Společnosti nauk- upozorňujeme na obsažný článek F. Pastrnka o nej- starším slovanském písemnictví, předeslaný jako úvod k popisu a reprodukci několika hlaholských zlomků. Hlaholské písemniciví je přes úsilnou snahu našich odborníků, a snad právě proto, že omezuje se jen na kruhy vědecké, málo známo. Stať Pa- strnkova je přehledná a informační, přístupná kaž 3n dému intelligentu. Čtenář.
B Jaroněk F Pastrnek Alexandrie východ
18 article
Odborně spisy-
19 article
* Listář královského věnného města Chrudimi Část 1. Privilegia městská a listy král českých. Sebral Karel Lábler. Publikace muse chrud. čís. X. V Chrudimi 1900. Město Chrudim dosud nenašlo dějepisce, jen by mu historii jeho v jednotném díle byl vylíčil. Napsalť sice v předešlém století měšťan a malí chrudimský Josef Ceregetti (+ 1799) kroniku chru- dimskou, ale to jest sk ádání nekritické. Záslužné jsou práce Rybičky, Lüssnera a staršího Adámka aj. Zřízením musea, do něhož přeneseny i staré kniby. dotud v c. k. listovně chované, probuzen nový zájem o dějiny města. Svědčí o tom některé publikace musejní, jako práce + Ant. Šolty, Chytilův »Český gradual« ald. Poslední dobou chopilo se museum vydávání pramenů. Myšlenka jistě výborná, ale pro- vedení nezcela vyhovuje. Nestačí jen dobrá vůle, kde třeba odborného historického vzdělání. Listář ne uspokojuje. Neníť ani spolehlivou vědeckou publikací jíž by mohli užívati příští dějepisci města, ale není také knížkou populární, třeba že vydavatel dí, »že určena je pro širší obecenstvo«. K prvnímu účelu nedostává se vědeckého apparátu, jako úplných správných regest, poznámek různočtení a také tran- skribce českých textů není důsledná; při opisech není dostatečných zpráv o originálech. K účelu druhému zase bylo by nezbytno vedle latinskýcha německých textů položiti české překlady a vysvětliti pod čarou různé významy a zřízení. Radíme v zájmu věci k vétší opatrnosti. Celkem obsahuje »Listář« 53 čísel. Ze 49 listin tu uvedených jest 21 originálů.
Lábler Ceregetti Rybička Lüssner Adámek Antonín Chytilův Chrudim Šolta
20 article Nejstarší v originále zachovaná jest listina krále
Nejstarší v originále zachovaná jest listina krále Václava z r. 1372. Chrudimanům p. K. Lábler publ kací svojí přes vytčené vady jistě se zavděči Pável Papáček. *Zpráva c. k živnostenskýchinspoktorův o domacké prácí v Rakousku. Sv. I.: Čechy Vídeň. 1900. Zpráva o stavu domácké práce české jest výsled- kem několikaletého šetření. Parlameniní anketa z r. 1893 vzbudila pozornost vlády k širokým kru- hům lidovým, jimž domácká práce jest začasté jedi ným zdrojem výdělkovým, často pak nutným dopln- kem mužovy práce, jejíž výtěžek nestačí na výživu rodiny. Předmětem šetření bylo 10 tříd průmyslových průmysl kamenný, zeminný, hliněný a skclný, zpra- cování kovů, výroha strojů, nástrojů, přístrojůva dopravních prostředků, výroba tovarů košíkářských perleťových, koštěných a hraček, průmysl kožní příbuzný, tkalcovství, výroba šatů a ozdobných před- mětů, průmysl papírnický, výroba potravin a konečně živnosti grafické. Provedeno šetření zevrubné, jímž položen základ k další práci. Některé mezery (na př. opomenuto vy šetřiti domažlického punčochářství a tkalounkářstv a j.) ceny práci neubírají. Práce domácká rozšířena takměř po celých Čechách. Jest namnoze základem velkých vývozních industrií (na př. rukavičkářství Je to však práce nejbidněji placená, únavná, vysilující Schází jí nejhlavnější momenty: organisace výroby nákupu i prodeje. Jest v moci obchodníků. Domáčtí pracovníci vyrábějí buď k přímým zakázkám obchod- níkův anebo jdou se zbožím vyrobeným na trh. Obě skupiny trpí stejně.
Václav K Lábler Papáček Rakousko Čechy Čechy Vídeň
21 article
Proto sluší schvalovati snahu Nár. jedněty po- šumavské, ktevá se pokusila organisovati jak výrobu tak odbyt alespoň v některých odborech (krajkářství a dřevěného průmyslu). Doba pracovní činí průměrně 14—16 hodin denně, často ale přesahuje toto prů- měrné maximum až na denních 18 hodin. Týdenní výdělek pohybuje se mezi 60 kr. až 2 zl. 40 kr. (tak na př. dračka peří na Klatovsku vyděla při 11hodinné prácí šest krejcarů, tkadlec flanelu a barchetu za kus 50 m 70 kr. až 1 zl., surovinu ovšem dostává od podnikatele, na Lomnicku vydělá tkadlec při 16hodinné práci 40 kr. atd.) Není divu, že živno- stenští inspektoři vytýkají důrazné toto bezmezné nesvědomité vydírání ubožáků, jimž nedostalo se ani dobrodiní pojištění, ani živnostenské inspekce, ani zdravotnické péče — jichž nedbá nikdo ... A jich výrobky na trhu vysoko platí, 300procentní a i vyšší získ podnikatelův není vzácnosti (bohatě vyšité sedl damské košile platí podnikatel dělnici 18 — 60 kr. sám je prodává za 3—5 zl.). A tento poměr vyskýtá se ve všech oborech této práce Zpráva přímo určuje dráhy naší sociálně politick práce národní.
Klatovsko Lomnicko
22 article
Ze slovanských listů. * Kronikář »Leparypu ptoni Husu p. R. I. Sementkovskij provází několika glos- samí Holečkovu knihu »Poceia 3ana«. Nelib se mu v ní několik věcí. Kde prý našel p. Holečel v Rusku silnou individualitu? Naopak Rusko prý právě trpi nedostatkem lidí se silným charakterem činnou podnikavostí. Potom prý je naprosto nepo- chopitelno, proč český spisovatel hází »předsudky předpisy a zákony« na jednu hromadu a je nadšen těmi, kdo podnikají rozhodný boj se zákonem. Zápa- siti s předsudky jest povinností každého vzdělaného člověka, ale hájiti zákon jest rovněž povinností každého vzdělaného občana, neboť bez zákona nedá se mysliti společný život lidí. Rozumí se, že je lépe býti orlem nel mouchou, ale běda, myslí-li si moucha, že jest orlem.
Hus Sementkovský Holečkův Poceia Ruska Rusko
23 article
V Rusku prý tento zjev vyskytuje se na každém kroku. Konečně o jaké svohodě prý mluví p. Hole- ček ? Otázka o svobodě spočívá v tom, aby ustálila se svoboda v lidských poměrech a nikoliv v nezalid- něných stepích a horách, kde člověka sežírají vlci Uvažování p. Holečka bylo by prý směšné, kdyby nebylo v ruských dějinách několik skutečně silnýcí individualit, jako byl Stěňka Razin. Tento povolžský lupič nebyl mouchou, ale orlem, prodělal vše, co pan Holeček připisuje Rusům. Patrně prý duch Stěňky Razina u Rusů jest dosti silný, zpozoroval-li jej do- sud cizinec turista. Ale unášeti se tímto duchem nelze. Ať cizinec turista prý se jim unáší, v Rusku na každém kroku jest zřejmo, k jakým smutným výsledkům přivodí činnost všech nynějších Razinů, počínaje zlodějem státního majetku až do utopistů kteří domnívají se býti orly, ale ve skutečnosti vy- znamenávají se vším, čím vyniká moucha, a nemaji ničeho společného s mravencem. Kolik prý by vy hrála ruská vlast, kdyby ruští sorlové« chtěli být prostými »mravenci«. Jak viděti, p. Sementkovski přizpůsobuje si několik vytržených vět ze spisu p Holečkova podle svého, aby mohl se ukázati vtip ným a jako vždy — originálním. * Práce k jubileu Sienkiewiczovu jsou plném proudu a program byl již vládou schválen. Slavnosti účastní se všechny vrstvy polské společ- nosti. Mezi jiným ctitelé Sienkiewiczova talentu ho dlají podati místru polského slova briliantové péro. Slavnostní představení odbude se ve Velkém divadle varšavském. * Lidové divadlo varšavské slavilo první výroč svého trvání. Celkem uspořádáno bylo v prvním roce 407 představení, z těch 344 večerní a 41 odpolední Finanční stav byl dobrý, nepočítáme-li příspěvek ku ratoria 28.000 r. na účely zařizovaci Slavjanin.
Holeček Stěněk Razin Rus Razin Sementkovski Holečkův Sienkiewiczův Rusko lidový divadlo
25 article
Z cizích revui-
26 article
* V »Revne des Revues« uveřejněn je článek Paule Pottiera »Proletariát poslanců«. Ukazuje na trudné finanční poměry členů poslanecké sněmovny a se- nátu, jež činí poslance přístupnými k různým po- chybným finančním operacím. Na článek navázána je anketa, které se zúčastnila řada poslancův a se- nátorů. Čteme jmena: Léon Bourgeois, býv. předseda senátu, generál Grévy, býv. ministr R. Poincaré. Vět šina z tázaných stěžuje si do malé výše poslane- ckých diet, obnášejících 25 fr. denně čili 9000 f do roka. Těch několik tisíc franků nestačí uhradit potřeby, spojené se sněmovním křeslem. Poslane E. Aimond píše: »Po svém zvolení byl jsem nu cen dáti se zapsat do více než 400 spolků: hasič ských, hudebních, tělocvičných, plaveckých, cyklist ských atd. Členské příspěvky, jež jsem v nich za- platil, vyčerpávají zúplna mé příjmy; a k tomu ješte nečítám vydání za rozsáhlou korrespondenci.« Jal odpomoci tomu zlu? Navrhují většinou, aby byl zmenšen počet mandátů a zvýšena gáže poslancu na 15.000 fr., ba někteří navrhůjí obnos 30.000f Sesa m.
V Revne Revues Pottier Léon Bourgeois Grévy R Poincaré E Aimond poslanecký sněmovna f Ses
27 article * Vedle královny rumunské literárního jmen
* Vedle královny rumunské literárního jmen Carmen Sylva, vedle knížete černohorského Nikoly a ovšem i vedle všegeniálního císaře Viléma II. i krá švědský Oskar Bedřich náleží mezi poety na trůnu S ukazkami jeho poesie seznamuje nás poslední číslo »Révue des révuese, podávajíc i stručný obraz uměleckého rozvoje jeho ducha. Nesměle jako nej- poslednější začátečník z lidu kryl se i král Švéd z prvu za nejpřísnější inkognito. Pseudonym býl sice znám, ale nikdo netušil, že se za ním kryje sám panovník. Když básně pseudonyma dosáhly ceny královské Akademie v Uppsale, žeprve tajemství od haleno. Od té doby začal psáti král pod vlastním jmenem. Jeho činnost básnická není jen rozmarem muže vysoko postaveného, jak svědčí vážné práce, pocházející z péra jeho, tak: překlad Goethova Fausta, Herderova Cida a j. Z původní poesie jeho vyníkají zvláště hrdinské básně vlastenecké, vojenské písně a j. 1 vědecky jest král Oskar činný: napsalť život Karla XII. Studii politicky-uměleckou o »Francouzské karrikatuře za druhého císařství« napsal E. Fuchs do posledního čísla révue »Socialistische Mo natsheťte«. Uvádí do ovzduší druhého císařství líčí osudy tehdejších karrikaturistů. * Studii o Češích a Moravanech v Pruském Slezsku podává v Globu F. Tetzner, pojednávaje obšírně o národních zvycích českého obyvatelstv kolem Kladska — o slavení svateb, křtů, pohřb různých svátků, o hrách, o lidových pověrách, o li- dových písních (několik ukázek v českém originále a v německém překladu), o slavbách atd. atd. Sebrán tu hojný materiál, jnž bude zajímati naše ethno- logy. Článek ozdobují četné illustrace (na př. rych- tářské právo a j.). Český text článku — ovšem bez zlé vůle — je velmi zkomolen. »Opecnie hul« míste »obecní hůl«, »Morawa rana« místo »morová rána a j. nejsou ještě nejhorší ukázky.
Carmen Sylva Vilém II Oskar Bedřich Švéd Goethův Faust Herderův Cid Oskar Karel XII E Fuchs Čech Moravan F Tetzner hulit Uppsala Slezsko Kladsko královský akademie
28 article Bibllograne.
Bibllograne. Zprávy Zemského statistickéh úřadu král. českého. Sv. II. Vydání české. V Praze Nákl. vlastní. V komisi F. Řivnáče 1900. * Slovanský Přehled redakcí Ad. Černéh roč. III., vydáno č. 3. s národopisnon mapou Make donie (k čl. L. Niederla o dvou nových knihách Makedonii). Číslo přináší ukázky z poesie Prešernový jehož stoleté narozeniny se právě slaví, a vylíčen jeho života i působení. * Politických dějin národa českého z péřa Ad. Srba vyšel díiu II. »Od nastoupení Badenova odstoupení Thunova« seš. 8., zahrnuje dobu vydán Badenových jazykových nařízení. * Závodník (Le recordman). Román ze živol sportovního od Reny Saint-Maurice. Z francouzskéh přeložil Karel Bárta. S 30 illustr. od Georgesa Scotta Nákladem F. Šimáčka. * Divadelní listy. Illustrovaný čtrnäctidenní pro dramatické umění a titeraturu. Rediguje Ott Faster. Roč. II. Seš. 1. Nákladem M. Knappa v Karlíně. Hojný obsah. Vedle činnosti stálých jeviš českých v Praze, v Brně a v Plzni, všímá si list se zahraničnými zvláště také divadel slovanských. Karel V. Kutlan, Všeobecný gratu lant. Sbírka původních přání ke všem příležitostem pro dospělé i pro mládež. — Týž: Gtratulan české mládeže. Sbírka přání veršem i prosou Nákl. vlastaím. Autor snažil se poříditi původu sbírku, vyhovující modernějším požadavkům pro nej různější stavy a různá stáří * Maminělny pohádky. Nejmladším čtená- řům pohadky nejmilejší výpravuje Ludmi la Te sařová. S 12 malovanými obrázky. Náktadem Ru dolfa Storcha, knihkupce v Karlině. Tisknuto velkým písmem. Naši drobečkové slýcháli již mnohé pěkno věci o Červené karkulce, Sněhulce, Palečkovi, Ko houtku a slepičce, O perníkové chaloupce i Budulín- kovi, ale ne každý, kdo pohádky vypravoval, vyzna se v tom tak pěkně a prostě, jako autorka »Mamin činých pohádek«.
F Řivnáč L Niederle Srba Badenův Thunův Bárt Scott Šimáček Ott Faster M Knapp V Kutlan Storch Karlin Sněhulka Paleček ko Praha Makedonie Karlín Brno Plzeň Rena SaintMauric Ada
29 article
*»Lyrioké intermezzo«. Básně (1896—1900 Františka Sekaniny. Nakladatel A. Píša knihkupec v Brně. Sbírka obsahuje tři oddíly: »Ho duše«, »Pohádky modrých očí« a »Krajiny při měsíci«. »Šerem k ránu«. Verše Č. Ostravi ckého. Nakladatel A. Píša, knihkupec v Brně. Básník samouk touží po světle v životě sociálním. dopravovaném nedokonalou morálkou dneška. Světlo míru, lásky, volnosti a rovnosti ždá pro svoji dobu Alfons Breska: Hlasy v bouři. Op. 2. 1900. Nakladatelé Grosman a Svoboda. * Bedřich Smetana a jeho boj o modern českou hudbu. Vzpomínky a úvahy O. Hostin ského. V Praze. Nákladem J. Laichtera 1900. *ŠubrtF., Rukověť konversace česko-fran couzské a slovníček soustavný. II. vydání pře- hlednuté od dra. Jana Herzera. Nakladatel a Storch syn, knihkupec v Praze.
Sekanina A Píša Šer Breska Grosman Smetan J Laichter Herzer Storch Brno Praha Šubrtf
30 article
Kniha poslouží všem, kdož osvojivše si základy mluvnice, snaží se ovládnouti frančinu hovorem Rozhovory souvislé, otázky i odpovědi prakticky jsou sestaveny Biblíothéque francalse. Pořádají prol. D A Ricard a F. Subrt. Sv. II. Moliére. L'Avaro 2. vydání upraveno od dra. J. Herzera. Nakla- datel A. Storch syn, knihkupec v Praze. Předeslán život Moliérův, seznam vydání a ob sah »Lakomce«. Připojeny ve zvláštním sešité vy světlivky méně běžných obratů a praktický slov níček. * H. Lichtenberger: Niotzschoova fllo sofle. Překl. Arn. Procházky. Nákladem Joseía Pelcla na Král. Vinohradech. Podává celkový obraz osobnosti a filosofie myslitele, jenž literatuře ze sklonku uplynulého století vnutil mnohý obrat svého ducha. * J. Opolský: Klekání. Básné. Nákladem Jos. Pelcla na Kral. Vinohradech. Knížečka veršů mladého poety, jenž na sebe již upozorní) sbírkou »Svět smutných«. * J. St. Mil1: Tři essaye o náboženstvi Přel. Jos. Davíd. Nákladem Jos. Pelcla na KräI. V nohradech. Obsahuje poslední po smrti antora vy dané dílo jeho a souhrn filosofických jeho názorů.
Ricard F Subrt Moliér J Herzer A Storch Moliérův H Lichtenberger Niotzschoův Procházka Joseía Pelcl Král Pelcl Mil KräI Praha Nakldatel
31 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpoledne jest představení pro stůdentštvo. Hráti s bude Tylova činohra »Paličova deera« za režie p. Chvalovského. Hlavní úlohy jsou v rukou pan Matějovské, pí. Ryšavé j. h., sl. Grégrovy, pí. Dan zerové, pí. Hübnerové a pp. Pštrossa, Kafky, Mošny Muška a Řady. — Dnešní večerní druhé představen populární za ceny odpoledních představení nedělníe počíná ve tři čtvrti na osm a je dalším poku sem divadelní správy, udržet tuto instituci lidových her v prögramu Národního divadla. Záleží ovšem jenom na obecenstvu, aby populární představení ne zanikla pro malou návštěvu, neboť vzhledem k tomu že představením těmto dlužno obětovat večer, zabez pečený jinak značnou kvotou abonentní a mimo t plnými cenami večerními, lze jen tehdy udržeti popu larní představení na dále, nahradí-li hojná návštěva ašpoň poněkud nezbytný nižší příjem. K dnešnímu populárnímu představení zvolena byla působivá čino- hra »Jiný vzduch« od M. A. Simáčka za režie p. Šmahovy s pí. Kvapilovou (Helena), pí. Danzero- vou (Betty), pí. Pštrossovou (domovnice), pí. Hübne- rovou (Žanka) a pp. Šmahou (malíř Elis), p. Seife- tem (Prokop), p. Muškem (Viták), Šamberkem (Vaní ček) a Mošnou (Kudrnatý) ve hlavních úlohách. —
Tylův Chvalovský Matějovský Grégrův dan zerová Hübner Pštrossa Kafka Mošna Muška Simáček Šmahův Kvapilův Helena Danzero vá Betty Pštrossův Šmaha Elis Prokop Mušk Viták Šamberk národní divadlo
32 article
Zejtra odpoledne dávati se bude Sheridanova klas- sická veselohra »Škola pohoršení«, večer vy- stoupí jako host sleč. Marie Jírova v úloze Astarty Mozartovy opery »Kouzelná flétna« (1. čtvrtka předpl.) — Na pondělí určen jest Wagnerův »Tan- häuser«, jehož poslední provedení dne 6. t. m našlo při domě úplně vyprodaném u obecenstva velikého uznání; p. Burian v úloze titulní i ostatní účinkující byli po každém jednání hlučně a mnoho- kráte voláni. — Beethovenova opera »Fidelin která jest již úplně připravena a jen pro churavos p. Klimenta nemůže se dávati, ustanovena jest na přiští pátek. — V činohře dějí se denně zkoušky k Vrchlického antické komedii »V uchu Diony siově«. + Z kanceláře smíchovského divadla Ve prospěch režiséra p. J. Kysely hraje se dne Kolárovo historické drama »Primator« se sleč Lounskou j. h. v úloze Jiřiny.
Sheridanův Jírův Astarta Mozartův Wagnerův Burian Beethovenův Vrchlický J Kysela Kolárův Primator Jiřina Tana Dion smíchovský divadlo kouzelný flétna
33 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Všeobecná řádná V. schůze obchodní a živnostenské komory v Praze koná se ve středu dne 19. prosince t. r. o 4. hodině odpolední. Program: Zprava presidiální komise o rozpočtu komory na rok 1901. Zpráva komi- tétu o osnovách zákona a) o služební smlouvě pomocníků obchodních, b) o změně a doplnění řádu živnostenského a c) o úpravě nedělního svátečního klidu v živnostech. Volba 16 roz- hodčích pro rozhodčí soud pražské bursy na zboží a cenné papíry a 3 rozhodčích pro roz hodčí soud pražské bursy plodinové. Zprávy komitétu, týkající se úpravy soukromoprávníci poměrů obchodních jednatelů a obchodních ce- stujících, pak o průměrných cenách bavlněné příze v měsících září, říjnu a listopadu 1900. Navrhovací volba kandidátů k obsazení 4 míst censorů filiálky rakousko-uherské banky v Práze Zprávy komitétu, týkající se zdanění akciových společností, a presidiální komise o návrzích ku- ratoria technologického průmyslového musea ko- mory, týkajících se jmenování úřadníků a sluhů musejních. Navrhovací volba 9 kandidátů k ob- sazení 6 míst odborných soudců-laiků při c. k. krajském soudě jako obchodním senátě v Hoře Kutné. Plodinová bursa. Následkem blížících se svátků vánočních byla návštěva bursy velice slabá a závěry byly nepatrné. Ceny úterní zu staly nezměněny. Pšenice česká znamenala K 8.25 až 8.75, uherská K 8.35 až 8.85, žito české K 8.20 až 8.70, uherské K 8.— až 8.50. srbské (poněkud stuchlé) K 7.90 z Prahy ná- draží. Obchod s ječmenem byl slabý, zvláště špatnější druhy byly naprosto zanedbávány. Z Prahy byl placen K 7.50 až 8.70. Oves jest hojně nablzen a odbyt jest proto nesnadnějšt. Ceny jemných druhů zůstaly sice nezměněny, ale skrovnější jakost zlaciněla o 5 h. Placen byl z Prahy K 6.25 až 6.50. Nová kukuřice byla chabá a bylo ji lze obdržeti za K 5. 10
Praha Kutná živnostenský komora uherský banka český K srbský
34 article
Svaz průmyslníků rakouských ve Vídni pokračuje v obraně průmyslu ssvého« proti průmyslu v provinciích; tak píše o průmyslu mramorovém ve svých »Zprávách«: Tento průmysl se vyplácí, jen když je dobrá všeobecná konjunktura protože zakázky na lepší práce jsou velmi řídké. Južto nynější poměry nevykazují hospodářský blaho- byt, proto nedostává se nejhlavnější podmínky pro zdárnou práci v tomto odboru.« Zdálo by se, že tento výklad by úplně postačil, ale svaz průmysl- níků pracuje též v politice a proto pokračuje se v jeho »Zpráváchs následovně: »Velmi škodlivě účin- kuji trvající národnostní roztržky, kteréž nám na pe. podryly úplně, naše dřívější, značné od bytiště v Čechách, kdežto v Uhrách činíme po- dobnou zkušenost, jsouce tam odkázáni již jen n zvláštní blahovůli několika odběratelů. Protože zema pisná poloha naše vývozní jest nepříznivá a sazly domácích železnic jsou vysoké: jsme v podstatě oo- kázání na odbyt v německém území rakouském, jent jest velmi obmezený, protože se nedbstává lépe za- řízených státních staveb.« Naučení, jež odtud plyne aby Němci a Vídeň zanechali svých choutek poněm- čovacích, ovšem svaz průmyslový nečiní Peštské mlýny a uherská vláda. K uher- skému předsedovi ministerstva Szellovi a k uher- skému ministru obchodu Hegedüsovi dostavila se de- putace svazu mlvnářů hlavního města uherskéti se žádostí, aby vláda učinila přiměřená opatření za účelem povznesení vývoza mouky. Ministr-president Szeli slíbil podporovati dotyčné návrhy ressortního ministra a ministr obchodu Hegedůs projevil ochotu vžíti v úvahu opatření na povznesení vývozu mouky. ale jen pokud nebudou novým obtížením státníno hospodářství, pokud nebudou v odporu s platným tarifovým systémem a pokud nebudou na ujmu roz- víjejícímu se vývozu mlýnů venkovských.
Němec Hegedüs Szel Vídeň Čechy Uhry ministerstvo Szell
35 article
Pro vývozce pražských šunek. Rakousko- uherský konsulát v Konstance upozorňuje, že by bylo lze tam výhodně vyvážeti pražské šunky. Za- kazem dovozu uzenářského zboží do Německa bylo poškozeno také velice značnou měrou Rakousko- Uhersko, zvláště pak Halič. Tato vyvážela v po- slední době ročně do Pruska a pruského Slezska 450.000 kg. Prodej ovoce v Kremži. Svého času jsm oznámili, že dolnorakouská vinařská a ovočnicka škola v Kremži na Dunaji zařídila letos prostřed- kování prodeje ovoce. Nyní se oznamuje, že pokus tento se na poprvé velmi dobře osvědčil; prodáno 38.560 kg jablek, 12.300 kg hrušek, 18.740 merune, 3200 broskví, 23.200 švestek, 4300 jahod a 840 kg různých plodin. Přihlížejíc k tomu výsledku, bude škola prostředkovati prodej ovoce i budoucně Mezinárodní výstava válečnická v Lon- dýně pořadána bude v příštím roce 1901. Budesi všímati všeho, co se týká vojenství, zbraní, náboju, stejnokrojů, ležení vojenských, spisů a pod. Výstava bude v Londýně v Earl's Čourtu. Bližší zprávy podá pan Jmre Kiralfy, ředitel výstavy, Earř's Court, Londýn. Výstavu sportovní hodlají pořádati dle »Torg promyšl. Gaz.« ve Varšavě v roce 1901. Výstava ma býti mezinárodní a obsahovati sportovní předměty. náčiní, kroje a pod. Z c. k. rakouské státní dráhy. Dneškem (sobotou) počínajíc bude otevřena dílčí trať Kolín- Nový Dvůr nad Sázavon místní dráhy Kolfn- Čerčany se stanicemi a zastávkami Kolín, Kolín místní dráha, Cervené Pečky, Radboř, Chotouchov- Pučery, Pučery, Bečvary, Hatě, Uhlířské Janovice Nový Dvůr nad Sázavou.
Jmre Konstanc Německo RakouskoUhersko Halič Prusko Kremže Dunaj Lon Londýn Gaza Varšava Kolín Čerčany Cervený Pečky Radboř Chotouchov Pučera Bečvara Hať uhlířský Janovice Nová Dvůr nad Sázava Earř ' s kg
36 article
Výroční trh na dobytek a trh výkladní v Štěpánově Trhovém koná se ve středu dne 19. t. m. Insolvence. Spolek věřítelů k ochraně pohle- dávek při insolvencích v Praze oznamuje následujíe insolvence: Jos. Zárybnický v Trnové u Opočna. Josef Pekárek ve Švitavách, Alois Lochm a n v Dašicích (konkurs), A. Dušek ve Vyškově, Josei Cinner v Chotusicích (konkurs), Jan Štrob v Solnohradě. Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn- ský záznam střibra ze dne 13. prosince činil 29.81 penný za stand. unci; při současném kursu lon- dýnské devise K 240.30 obnáší tudiž cena 1 k ryz. stříhra K 103.75. Měď 71.— za hotové a 71.75 na 3 měsíce; cín 116.75 za hotové a 116.75 na 3 měsíce. zinek 18.75 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo španělské 161/2, anglické 16.50 liber šterlinků a z 1 tunu.n
Zárybnický Pekárek Lochm A Dušek Cinner Štrob Štěpánov Praha Jos Trna u Opočno Dašice Vyškov Chotusice Solnohrad Londýn
37 article
»Praha«, spolek kapitály a důchody vzá- jemně pojišťující v Praze. Jako každého roku i roku 1901 vyplácí »Praha« zisk svým poji- štěným, tentokráte zisk z roku 1895, jenž podle stanov musil zůstati plných pět let v záloze. — Podle oznámení v insertní části našeho listu obdrží páni pojištění, na venkově bydlící, svůj podil na zisku z roku 1895 po poště, kdežto pražští páni členové mohou si jej přímo u po- kladny spolku hotově vyzvednouti, jinak se jim, jakož i těm, kteří platí pojistné u některého zastupitelství, odpočítá od pojistného, nejblíže příště splatného. Zisk ten rozvržen jest k po- měru pojistnému v roce 1895 zaplacenému činí: 14 proc. při pojištění pro připad úmrtí, odd. II. odb. III. sazba 1. a odd. III. odb. IV. sazba 2.; 10 proc. při pojištěních pro případ úmrtí zároveň dožití odd. II. odb. III. sazba 1.—4. a 6 proc. při pojišténí věna dílku odd. III. odb. I. sazba 4. a konečně 4 procenta pri pojištěních na dožití odd. I. Pojišťovací spolek »Praha«, jsa v každém směru prospěšně čin- ným, už po 32 let vyplácí zisk každého roku a to právě proto, že jest spolkem vzájemným z toho jest zřejmo, že pojištění u vzájemného ústavu jest užitečnější, nežli u kteréhokoliv ústavu akciového.
Praha
38 article
Trhy peněžní. Z Vídně, 14. prosince. (Z á věrs č né kursy.) Renty: Únorová renta 98 20, společná renta květnová 98.35, společná renta stříbrná 98.10, rakouská zlatá renta 118.40, rakousk korun. renta 98.50, uherská zlatá renta 117 — uherská korunová renta 92 05. Losy: Státní z r. 1854 172.50, z r. 1860 po zl. 500.— 135.—, z roku 1860 p zl. 100.— 164.—, z roku 1864 198.50, losy tisské 139.30, losy úvěrního ústavu 400.50, vídeňské losy komunální 388.25, turecké losy 107.50. Akcie bank: Banka anglo-rakouská 271.— vídeňská bank. jednota 465.—, rak. ústav pro úvěr pozemkový 885.—, rak. úvěrní ústav 672.75, uherská úvěrní banka 678.—, banka pro země rakouské 408.50, vídeňská Unionka- 548.—, česká banka Union —.—, Živnosten- ská banka —.— Akcie dopravních podniků: Dráha ústecko-teplická 3100 (—), česká severní dráha
Vídeň uherský úvěrní banka Unionka český banka Union ská banka