ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a195e840-6746-11dc-ac7f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 58 celkem · entity: place 70, person 105, work 5, org 8
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 15. prosince 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 346.
4 article
Na ranní a odpol. llst skedpiláeí Preze v adm lnlskra s dvojí dsniška a nř nk alkoe měate . . e . veji e
5 article Maďaři a Slované.
Maďaři a Slované. V posledních letech opětně a opětně vyskytují se v kruzích maďarských jedno tlivci, kteří usilují o to, aby posavadní ne- valně přátelský poměr k neněmeckým náro- dům této poloviny říše vpravil se do kolejt klidnějších. Není tomu tak dávno, co bývale tajemník v uherském ministerstvu pan Jul. Rimler, jenž obral si za úkol sblížení Ma- ďarů s národy slovanskými, skupil kolem sebe asi dvacet poslanců uherských a chv- stal se vydávati francouzsky psaný list, jenž měl této idei výhradně sloužiti. V době po- slední, kdy příliš makavě již lze pozorovati záměry politiky německé na východě, ví- tězný postup německého obchodu a prů myslu v zemích tureckých jak v Evropě tak v Asii, kdy se opětují i časté okázalé projevy na upevnění přátelských styků mezi světem mohamedánským a Německém — viz nejnověji i položení věnce německou depu- tací na hrob sultána Saladina — zdás i v Uhrách přibývati vědomí, že příval ně- mecký na dlouho nehodlá respektovati za- litavské hráze postavení maďarského. Než. Německo neobmezuje se jen na tuto činnost, ono v posledních letech počína vykládati obchodní smlouvu z r. 1892 tako- vým způsobem, že přímo citelně se dotýká uherského vývozu dobytka, zvláště vepřo- vého, při čemž zároveň vývoz pšenice uher- ské do Německa stlačen byl až na míru nejmenší. Upozornili jsme již na účinky to- hoto postupu uvnitř Rakouska, kdež způso- buje příval vývozu z Uher v těchto oborech k nám a spolu roztrpčení v kruzích země- dělských a mlynářských. Zde i v Uhrách mělo by se proti tomuto umělému uzavírání trhů německých stejně výdatně vystou piti.
Maďar Slovan Jula Rimler Saladin Ma Evropa Asie Uhry Německo Rakousko
6 article
Jenom tak možno dosíci ulehčení, když část uherských přebytků zemědělských odvedese za hranice, dosud však po této stránce stalo se málo nebo nic. — Nejnověji Německo podrylo i vývoz zboží uzenářského z Ra- kousko-Uherska, za to z vnitřní, zde takto sesilované tísně vzniká čím dále tím větší nechuť na obou stranách mezi sevřený m interessenty vzpomenutou obchodní politikou německou. Než to není vše. Z vídeňských kruhů antisemitských čím dále tím okázaleji zasa zují se páky do této obapolně tísně, jíž trpi změdělství české i uherské,a přibírajíc na pomoc zájmy průmyslu vídeň- ského, kterýž, jak jsme opětně v těchto li- stech ukázali, jest stejně nepřízniv každému provinčnímu průmyslu vůbec, používá Víden i vznikajícího průmyslu v Uhrách za dalsí prostředek agitační, aby na konec, jak to včera teprve prozradil dr. Lueger, »všechny vodní cesty vycházely z Vídně«. Co tu pra- veno o »vodních ceslách«, týká se dle vzpo- menutých zjevů soustředění obchodních průmyslových zájmů ve Vídni vůbec, bez ohledu na potřeby zemí zdejších i uherských. Vždyť Praha sama toho zažila, že zůmyslně vedeny dráhy kolem ní, aby se odvedl o ní proud obchodní Přes to vše, právě následkem bezohledné sobeckosti německé, jež i zájmy jazvkové národnostní v této polovině říše čím dále tím nešetrněji ohrožovala, událo se Maďarům sesíliti postavení své až tam, že dnes poli tická převaha jest na stran Uher, a že někdejší nadvláda německá ani zde se nedá již udržeti přirozenou silou Proto nerozpakovali se Němci sáhnouti ik obstrukci na radě říšské, když viděli, že tento zákonodárný útvar, jímž doufali n vždy zabezpečiti si většinu, může ve svém středu nalézti a sestaviti i vět šinu jino ul
doktor Lueger Maďar Němec Německo Uhry Vídeň Praha RakouskýUhersko
7 article NAR
NAR Odtud pak odhodili proti zdejším ne- německým národům, zejmena nám Čechům i fíkový list, kterým svou národní nesnášeli vost zakrývali, a chtějí na většině národů vynutiti uznání němčiny jakožto jazyka pro- středkovacího či státního. Kdyby dosábl tohoto cíle, není pochybnosti, že by se obrá- tili i za Litavu, neboť »všecky vodní cesty musí vycházeti z Vídně«, a jiného středisk Vídeň vedle sebe nestrpí, i kdyby se jmeno- valo Pešť a Budin. Maďaři nesměli by býti oněmi bystrým politiky, jimiž ve skutečnosti jsou, aby ne- dovedli postihnouti konečné důsledky všech těchto hospodářských, národních a politi- ckých snah německých, a proto u nich samých přibývá politiků, kteří pokládají za svou povinnost: nedati růsti stromůmi ně- meckým až do nebe! Krátce za sebou v tomto zasedání sněmovny uherské ozvaly se proti upřílišněným nárokům německým dva zajímavé hlasv, nedávný: posl. Csavol- ského, včera: posl. Ugrona. Tento sáhl dost ostře na zub i trojspolku i přepjatým po- žadavkům zdejších. Němců a použiv velmi šťastně vzoru vídeňské » Ostdeut. Rundschau«. jež tyto doy věnovala zvláštní článek Poznani a Praze, dovolával se rovněž Německa, aby »prokázalo Rakousku aspoň tu službu, by stlačilo přemrštěné požadavky rakouských Němců tak, že se usnadní smír mezi Němei a Čechy.
Čecho Maďar Němec Nara Vídeň Pešť Poznaň Praha Německo Rakousko
8 article
Předseda ministerstva Szell ihněd od- pověděl a z povinnosti hájil zásluhy troj- spolku; za to však potvrdil stíž- nosti Úgronovy, pokud jdeo hospodářskou nepřízeň Německa k Uhrám. Ugrona se zároveň tázal, kým chce nahraditi trojspolek? A tu jako na zavolanou přináší na tuto otázku zajímavou odpověď »La Revue d Europe«, měsíčník, jenž velmi pilněsi všímá věcí v Rakousku i v Uhrách. Pronikáť i za hranicemi čím dále tím určitěji vědomí, že v budoucnost mnoho bude záviseti na tom, ab se urovnal poměr Maďarů ke slo- vanským národům Autor článku v »La Revue d'Europe upozorňuje především na nepodstatnost obav maďarských před »panslavismem«, jež vzni- kají zvláště z jejich postavení jakožto »ostrov ve slovanském moři«. Panslavism nemá dle zkušeností francouzských vlastností, jež by zdůvodňovaly obavy maďarské, totiž jed- notnosti a výbojnosti. Lze-liž za- řaditi, volá, Slovany mezi národy, kteří žijí jen pro válku a výboj? Dávní Šlované byli národem mírným a měkkým; jediným vpádem do Podunají rozřízli je Maďaři. A novověcí Slované, kteří dali moderní duši »tolstovství«. literatuře evropské »Vojnu a mír« a »Qu vadise, mohou-liž býti ctiteli násilí a krve- prolévání?
Ugron Maďar Slovan Německo Uhry Rakousko Podunají ministerstvo Szell Q vadis Le revue d Europe Le revue d ' Europe
9 article
Než vedle toho Slované seskupili se různé národní individuality s odchylnými dějinami; namnoze i na sebe nevraží jako Poláci a Rusové. Chorvaté a Srbové. Pisatel ví, že Madaři mají v nenávisti Rusy, než nenávisti nie plodného ještě nevzniklo. Zda-li uherský král neučinil úmluvu s carem o zájmech balkánských? A mezi rakouskými Slovany, Čechové, kteří vedou zápas za svá práva a za život politický, zda- liž měli s Ma- ďary vážnější neshody? A jsou mnozí Maďaři, již poznávají, že to může býti jasné a milé moře ethnické, jež bez bouří obejímá maďarské břehy. Mezi Slovany Maďaři ne- musí míti ani opovědného nepřítele, ani diplomatického odpůrce. Vichr německý, jenž věstí bouři, může rychle zatemniti i maďar- skou pustu i Francii milou, nebudeme-li oba bdělí, končí francouzský list. Dobrý pozorovatel francouzský zapo- menul jen na jediný ještě temný stín ve svém poetickém prosiovení: jest to dosu neutěšený poměr Maďarů ke Slovanům do- mácím, zvláště oněm, kteří nejraději pohlí- žejt — k Vídni, byť i prohlašováni byli za nejnebezpěčnější panslavisty. Maďaři mají ve svých dějinách dosti příkladů, že není dobře podporovati nepřízní k Slovanům doma vliv vídeňský, a to činí dosud, ač by mohli věděti, že tím pracují více proti sobě samým, než proti svým »panslavistům !« Králové uherští řídívali se zásadou, že není silné ono království, kteréž nedbá všech svých národů; Maďaři mohou upřímným výkladem a provádě- ním národnostního zákona upe- niti půdu vlastní a rozptěliti vlastí příčiny posavadních nedorozumění. Učiní i tak? Z Francie se k nim ozývá přátelský hlas: Toť jest vaše i naše cestá k míru bezpečnosti i Uslyší hlas ten?
Slovan Polák Rus Chorvat Srba Madar Čecho Ma Francie Vídeň Slovan
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. prosince. (Po prvnic volbách.) První volební den, v němž zvolen do říšské rady tři poslanci, přinesl nejzajíma- vější zprávu z Bukoviny. Tam v jižní čásu zvolen misto bývalého poslance dra. Popoviče, který byl členem většiny pravice, čistě, vládní Starorumun skolní rada Demetr Isopescul. Se- verní Bukovina zvolila místo odstouplého dvor. rady. Viniekého opět ukrajinofilskéhio professora Jerofeje Pihuljska, v Kránsku pak zvolen míslo odstouplého klerikálního Slovince Kreka opžt klerikál dr. Ivan Šusteršič. Pozoruhiodný, jest však počet hlasů, jejz soustředil na sobě při prvém pokusu o liborální kandidaturu učite Jelenc. S úspěchem Ilm může býti liberální strana slovinská úplně spokojena, neboť při pře- dešlých volbách obdržel liberální kandidát slo- vinský pouze 164 hlasů proti 730 klerikálním, kdežto tentokrát dosáhl značného počtu 11.187 hlasů proti 38.236 hlasům klerikálním.
Popovič Demetr Isopescul Jerofej Pihuljska doktor Šusteršič Praha Bukovina Kránsko
11 article
Výsledek druhého volebního dne vše- obecných voleb v Haliči posouzen již ve vče- rejším čísle. Ke zprávě té dodáváme jen tolik že neodvislý polský radikál Breiter, zvolený ve Lvově proti socialistovi Hudci, byl též kandi- dátem tamních Rusů; dále že dr. MI. Danielak, zvolený ve skupině novosandecké, jest kandidátem národně antisemitské strany »Gtosu Naroda« tři Stojalovětci, Fijak, Bomba a Vilk vatoupí sice do polského kota, ale jen s podmínkou, že kolo změní své klubovní stanovy. Jinak b Stojalovčíci utvořili opět samostatný klub na říšské radě. Ve skupině strvjské zvolený Ru dr. Andrej Kos byl společným kandidátem obou národních stran ruských. Z patnácti po- slanců, zvolených pátou kurií haličskou, zastu- povali jen dva v minulé říšské radě tytéž okresy, v nichž byli zvoleni i letos, totiž Ign. Dašinský Krakov a Štěp. Moysa skupinu kolomyjskou Ve všech ostatních okresich zvoleni poslanci noví. Výsledek voleb za prvé dva volební dni jevl se takto: Kráňsko, V. kurie, 12. prosince. Vol. okres 1. Kráňsko
Rus Naroda Fijak doktor Kos Štěp Kráňsko Halič Lvov Dašinský Krakov
31 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Prazo, 14. prosince. Vojvoda Marko Miljanov na smrtelné postell. Z Bělehradu, 11. pros. (Pův. zpr. »N. L Slavný černohorský vojvoda Marko Miljanov leží zde již bezmála měsíc nebezpečně nemocen. Je při něm jeho choť paní Steva a lékařem muje dr. Svetislav Simonovič. V posledních dnech nemoc vojvodova zhoršila se tak, že lékař, jak se vyjádřil, pomoci nemůže a pomoci může jen bůh. Dnes se již roznesla po městě pověsť, že dokonává. Marko Miljanov provázen svou chotl a tajem- níkem přijel v měsíci fíjnu do Vídně, aby u tamních znamenitých lékařů hledal pomoe proti své žaludečné chorobě. Stav jeho se zdán- livě zlepšil. Z Vídně odjel do Novéhio Sadu kn svému příteli po Arseniju Pajeviči, majiteli tiskárny a nakladateli, známému srbskému vla- stenci. Srbská společnosť novosadská vzdala mu pocty takové, jaké se činivají jen osobnostem o národ nejzasloužilejším a nejvýše posta- veným.
Vojvoda N L Steve doktor Svetislav Simonovič Miljanov Bělehrad Vídeň
32 article
Vaše čtenáře bude zajímati, že za svého novosadského pobytu dal si předčítati ty »Junácké kresby černohorské« Josefa Holečka, které liči charakterné výjevy z jeho junáckého života. Překladatelka, slečna Darinka, předčítala mu je po tři dni, jednou až čtyry hodiny v jednom kuse. Starý sokol zářil radostí, paní Steva, jež jej zbožňuje, často si oči utírala. Vojvoda se rozhodl, poživíli ho bůh, že na jaře navštív Prahu a Čechy. Ale neučiní-li bůh zázrak, ne- přijde do Prahy, kde by zajisté našel mnoh vřelých srdcí, nýbrž odebere se do chladného lůna země. Z Nového Sadu Marko Miljanov zajel si trochu na Fruškou Horu a odtud odebral se do Bělehradu, kde zamýšlel zůstati do jara, aby se potom vydal na cestu do Čech. Také běle- hradské obyvatelstvo zahrnovalo slavného srbského bohatýra královskými poctami. Avšak už po ně- kolika dnech musil ulehnouti a s nemocního lože, jak jsem pravil, jen divem zase povstane.
Holeček Darinka Steve Vojvoda bůh Čecho Miljanov Praha Bělehrad Čechy
46 article
Strana Amnestie ve francouzské sněmovně. Francouzská sněmovna schválila včera ve- likou většinou předlohu o amnestii, dle níž za všechny činy, jež souvisí s aférou Drevfusovou, pokud nejson již rozsudkem rozhodnuty, udě- luje se amnestie. První § schválen 329 hlasy proti 244. Tak i Esterhazy nemůže býti ji stíhán pro roli, kterouž hrála v aféře s Dreyfu- sem, za to obžaloba proti němu pro podvo zůstává v platnosti. Amnestií tou zamezuje se- i vdově Henryově proces pro utrhání na ci proti Josefu Reinachovi, jenž vinil zesnulého manžela její, že byl oni na místě Drevfusa zradu spáchal. Vymazány mají býti usnesením sněmovny vůbec všechny procesy, jež z afér Drevfusovy vyplynuly. Nieméně sněmovna při- jala k předloze dodatek změňovací, dle něhož jsou z amnestie vyloučeny osoby, odsouzené pro zradu a vyzvědačství — a sice 296 hlasy proti 248. Usnesení na pohled obranné a po těto stránce chvály hodné. Na druhé strané ale má se jím umožniti Drevfusovi domáhati s revise procesu jeho. Také proces proti drey- fusardu Piequarlovi, obviněnému, že jako před- nosta reformační kanceláře v ministerstvu vojen- ství sdělil s některými dreyfusardy zařízení pošty holubi, bude moci býti nyní proveden. Slovem, Francie má naději nejlepší, že brzy octne se opětně v bařině dreyfusovských afér.
Henryův Reinach Francie
50 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Ve schůzi komise rozpočtové, jež ko- nala se včera, referoval posl. Materna o udržo- vání budovy musejní; položky byly potom přijaty. Dále se schvaluje položka král. české společnosti nauk, rovněž všechny tištěné položky k účelům živnostenským na stavby silniční a mostní Posl. dr. Podlipný přimlouvá se za petici obce pražské, týkající se zvýšení subvence pro městskou pokračovací školu dívčí a stěžuje si, že o petici této v dubnu t. r. podané nepodal zemský výbor posud svého vyjádření. Posl. dr. Schůcker mluví ve stej- ném směru. Posl. dr. Podlipný opětuje své přání, ab budoucně zemský výbor vyřídil příkazy komise v pří- čině podání zprávy o peticích sněmu podaných. Předseda posl. dr. Scbwarzenberg sděluje, že stran zkráceného vyřízení petic se zemským maršálkem pojedná. Dále se schvalují položky silničních staveb k čemuž posl. Kaftan připomíná, aby stavby silnie racionálně byly prováděny. Zpráva zemského výboru o činnosti těchto oddě- leni pro slavby pozemní, silniční a mostní pro r. 1899 bere se s uspokojením na vědomi. Dále se vyřizují zařaděně položky dosud neprojednané, týka- jicí se pozemních staveb. Potom referoval poslanee Kaftan o vodních stavbách XII.; 8§ 1.—4. se při- jímají. K dotazu dr. Záhoře stran úpravy řeky Volyně referuje posl. Kaftan o nynějším stavu této úpravy a o poškození provedených úpravních prací povodní; na to předkládá dr. Záhoř v souhlase s posl. Kaftanem resoluci, týkající se urychlení do- tyčné záležitosti. Dr. Schreiner konstatuje rovněž odplavení provedených úpravných děl a souhlasí s navrženou resolucí, která se přijímá. O železni cích podává zprávu posl. K a ftan schváleny §§ 4.—7. K žádosti posl. Heinzlasvy- světluje zpravodaj záležitost stavby dráhy teplické.
Matern doktor Podlipná Posl Schůcker Scbwarzenberg Kaftan Záhoř Schreiner Volyň
51 article
Úhrada vodních staveb a železnic schválena. Posl. Wolf referuje o zemské donucovací pra- covně a přeje si její přeložení, načež upozorňuje posl. dr. Záhoř, že podobné resoluce každý rok bez výsledku se opakují. Na to předkládá posl. Wolí po- dobnou resoluci. Dr. Schreiner navrhuje zvýšení položky pro školy hospodářské, což přijato. Po polední přestávce navrhuje předseda prine dr. Bedřich Schwarzenberg, by petice za dobu zasedání sněmu došlé zemský výbor ve své právo- moci vyřídil. Dr. Schreiner žádá, by se to pouze stalo u pelic méně nutných. Posl. dr. Eppi nger souhlasí s návrhem posl. dra. Schwarzenberga, na- vrhuje položku 91/2 mill, korun pro úpravu, platu učitelů pro budžet na r. 1901, aniž by se tím sta- novil nějaký prejudic pro usnesení sněmu. Posl. prine dr. Schwarzenberg ukazuje k usnešení rozpočtové komise z května t. r. Dr. Schüicker a Woli souhlasí s návrhem dra. Eppingra.
Posl Wolf doktor Záhoř Schreiner Schwarzenberg Eppi Schüicker Woli
52 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na českém severu. Budete-li čísti moji vzpomínku na česk sever, vy již strávili jste letní sézonu kdesi Normandii, v Bretani, na Jerseyi, v Pyrenejí nebo pod ledovým cimburim Monte Rosy ? jíž procházeli jste se ještě na podzim v Tuilerijích a studovali Pařiž, onu zvlášíní, překvapující neočekávanou, suggestivní, jejíž všechno nitro lidé, ulice, náměstí, nábřeží, pomníky a divadl dosud tak živě se sune před vašimi hledy? A přece nutí mne něco, pověděti vám tom nyní již v zimní mlhy zahaleném kraji tám pod Krušnými Horami, jejž ondy kdos plí padně nazval: terra incognita V krásném cyklu »Vlasti«, jímž mistr Ale ozdobil fover Národního divadla, symbolisován Rudohoří mečířskou dílnou. Mladý hrdina do stává tu svůj meč, paneíř a štit, aby brániti s mohl a aby zdrtil nepřitele průsmyky do vlast se deroucího. Také my měli bychom si obč zajeti sem ku svym čackým strážím pobra- ničným, rozehřáti se u plápolajících vater jejieh vlastenecké mysli a povzbuditi jejich důvěru v úspěch svaté české věci —
Normandie Bretaň Pyreneje krušný hora Mont Rosa národní divadlo
53 article
Krásného podzimního jitra opouštím český kraj, nevýslovně smutný těmi svahy slunečním úpalem sežehnutými, požatými poli a osamělým zbytky pustých sopek čedičových — památníky to prvních revolucí v Čechách. V dáli Rudoho — jednotvárné jako pohoří Jurské ve Svýcarech — jistě dosud svěže zelené, dýšící ozon chlad Opět blížím se ti, kraji národu odcizený Vábí mě k tobě sladké reminiscence měh mládí . . . A přece právě při pohledu na vá české hory hraničné přichází mně na mysl vers jednoho z nejlepších synů Cechie, volající vás k zodpovídání: bory zrádné ! — Jako násep vzdorý před mořem cizím v země okolu vás vztýčil genij vlasti blahotvorný jak dostály jste svému úkolu? —— Zžíravá bolest kruší srdce při vzpomínce, že ta krví a potem českého člověka posvěcené půda už nenáleží nám; že neztratili jsme ji jako hrdinové jihoafričtí v nerovném zápas s moci světovou, ale téměř bez odporu že přešl v majetek bývalých podruhů našich, jichž po- dešev nyní potupně spočívá na našem týle Truchle trčí kol omšené trosky hradů č- ských pánů; šumí prastaré, rozložité lipy, sázené českými hospodáři v dobách, kdy lány zlata. vinicího se v šíř a dál, byly českým ještě ma- jetkem ! . . . . . . .
Cechie Čechy
54 article
Za takového a podobného rozjímání vjizdín do nádraží mosteckého. Dnešní Most jest, jak známo, neblaze pro slulým bastionem germanisace soverních Čech avšak do těto bašty vyboural český živel během posledních desítiletí notný průlom Úzkosilivě ovšem hájí mostečti Němci »ryze německý ráz« města, — než postranní ulice náměsti usvědčují je z násili ! . . V městě a okolí mnoho pražských Něm má své usedlosti; tihle i ostalní nerdi se nad nedůsledností, s jakou několik mil za Prahou odhazují jako bezcenný brak svoje rakušanství, jímž se u nás i ve Vídni při každé příležitosti blyští, a tyči na svých lelohrádcích a domec trojbarevný symbol svých tužeb.
Němec Čechy Německo Praha Vídeň
55 article
Felix Austria. Dovedeš-li se těšiti z toho, že zbývají ještě milliony slovanských paží, jež dovedou domovinu svoji ubrániti proti zradě a násilí! Přes ohnuté hřbety německé buržoasie byrokracie, jež nedávno ještě vítaly Jeho Excel- lenci na severu Čech, svítily všude do očí místo- držícího českého krále barvy fantastického vý- tvoru velkoněmeckého, a zástupce jeho Královské Milosti mohl o farizejství těch přesvědčiti se, již při každé příležitosti na svoji loyalitu se dušují! Na jednom z mosteckých náměstí vidím trojici zemských patronů. Ani jim nezávidímtu povýšenost nad nízkostí všedního života, jenž vůkol víříl Čeští světcové v Mostě ! Mají asi za ny- nějších poměrů málo věrných ctitelů v obyva- telstvu! Mostečtí Němci dávno holdují jiným patronům. A našinci? Těm přece známo, že nesmí spoléhati na to, co by vymodlili — ale spíše na účinky jiného kultu Z Mostu do Horního Litvínova asi dvě ho- diny po silnici, oživené lidatvem a povozy. Z počátku vítr neustále krouží mračny prachu a kouře. Atmosféra je přeplněna dusivými plyny. jež unikají z chlumů, hnědouhelných trusek doutnajících, nakupených kol závodů, jichiž dým- níků nekonečná řada zírácí se v zamžené dá- lavě. Později cesta vine se po boku bystréh horského potoka, jenž tu zvlažuje lučiny a za- chovává čerstvým brčál olší, zpřijemňujícíeh pochod.
Felix Austria Němec Čechy mostecký náměstí Most Litvínov
56 article
Přicházím k první osadě. Jsou to Kopisty. »Kopitz« zní německy název. Podarený, vidte? Jako ty všecky druhé co jich po Čechách, od jihozápadních hrani až vzhůru k severovýchodu, kde vévodí strminy krkonošské! Tam na př. Němečkové od poříčí Níže (Neisse) bez pomyšlení přeložili původní svůj název Nížané v »Niederländer«. Zkomolenina dost komická, zvláště putujete-li krajem kol Rumburka a Liberce a celou vysoči nou, již protéká jmenovaná říčka. Obyvatelstvu po- břeží slušelo by leda nějaké »Neisseufer-Be- wohner« nebo »Hochländer« mnohem spíše, nežli »Niederländer«. Než, nelámejme si ně- meckou hlavul Vratme se do Kopist! Hned na počátku osady, zlzniv, tážu se po německu — jsem tu v ryze německém kraji« — houfce skotačícíh na palouku děu po nějaké studánce. Ale ne- dostalo se mi odpovědi. Dav dětí se rozprchl jako hejno holoubků, když mezi ně krahujee
Kopitz Němeček Čechy Rumburk Liberec Kopist Nížaný
57 article
Dotazuji se tedy starší ženy, již po chvilce potkávám. Ona taktéž nechává mne státi ne- povšimnutého. Ještě jednou, bezůčelně opakuji otázku kol jdoucímu mladému muži. Současně však pozoruji řadu českých nadpisů nad krámy hostinci a spolkovými místnostmi. Už mi chování oslovených není záhadou Nerozuměli prostěl Tak vypadá to v srdci »ryze německého kraje severočeského! ioe Přeď Růzodolem u silnice rázovitý, nízký kříž staroslovanský. Kolem jde cesta k Hornímu Litvinovu. .. Kráčim ve společností horníka. »Mnozí v Čechách výdatně působí pro naše menšiny«, vypravuje mi, »ale ještě více zůstává jich k nám lhostejnými. Neznají naše trampoty. ba nevěří ani, že nás tu tolik tisíe! Kdyby za- svěceni byli jen v historii severočeskýc h škol, jež vybudovány jsou na troskách existénce tisieo našinců, musili by rozehřáti se pro naši věc !« Rekli nám na dole: »Však jednou v Praze rychleji oželí svoje »Dajebömen«, než oželili Francouzové Elsasy !« »Nevěříme, že k tomu kdy dojde !« »Vzpomenu-li někdy při práci, tam dole pod těmito bramborovými poli, na tu věc, všecko mi napadá: nadšení soudruhů, strádání jejich rodin a jiné svízele, jež pro svoji ná- rodnost podstupujeme, a mohutní ve mně víra v úspěch našeho snažení!« . . .. Tak a podobně rozpřádal mi cestou své myšlénky ten prostý muž, český horník! Kdo z nás jej ocení? Když slunce svůj plamen rozlévá po květnaté nivě, zlatí nepřehledná lana úrody. loudí z lůna země zelen hájů a prochlad lest
Litvinův Reknout Francouz Elsas Čechy Praha
58 article
vlet. skřivana k písní nuti a člověku poesii do duš leje — on ubožák hluboko v kůře země, sterým nebezpečím vydán, hrabe se a kope za svým a rodiny své skrovným chlebem. Sám v té při- šerné hloubi se svým kahancem a svými my- šlenkami o povinnostech k rodině a vlasti! Horní Litvinov romanticky je rozložen na úpati Rudohor, zvedajících nad ním své šumné stráně do temna se zelenající. Kdo z nás za šťastných dob dětských ne- tropil svoji kratochvili s nějakou hornolitvlnov- skou hračkou? — Doba vánoční se přibližila. Zdejší výrobny, hračkářské vychrlily už spously roztomilých drobnůstek do výkladních skříni českých měst. Proudy stříbra vrátí se za ně do kapes německých továrníků. Dočkámeli se kdy vlastní své výrobny hraček, jež by duši českého dítěte tak se zamlouvaly jako Alšovy obrázky? Z Horního Litvlnova stoupá nadmíru ro- mantická horská stezka na pokraji nádherných, vonných lesů (všude po česku zde varují chodce nekouřiti) do Oseku, neslavně proslulého svým klášterem, jenž v minulých stoletích býval zdrojem germanisace českého severu. Chvilemi se zastavuji, přelétaje zrakem údolí. Zelená rovina, skropená oblačnými stíny, blyskotající zrcadly bezpočetných rybníků, pro- stírá se pode mnou v odpoledním úpalu, úrodná kdys, nyní dolováním ladem pustnoucí. Na jihu — massiv bilinského Bořenu — odpočívájící gi- gantický lev zvedá se nad obzor. V pozadí bě- laji se nesčíslné dědiny a městečka — největší z nich Most pod zeleným svým pahorkem zá- meckým. Na východě s těží rozeznávám v dýmu zahalený Duchcov, za ním Teplice se Šanovem. Jak možno žádati, bychom se tě vzdali, ty milý koute české země, splývající s českým krajem v jediný, skutečný na pohled zemský Charles Hipman. ráj? .
Litvinov Alšův Hipman Osek Most Duchcov Teplice Šanov