2
masthead
V Praze, v sobotu dne 15. prosince 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. llst
skedpiláeí
Preze v adm lnlskra
s dvojí dsniška
a nř
nk alkoe
měate . . e .
veji e
5
article
Maďaři a Slované.
Maďaři a Slované.
V posledních letech opětně a opětně
vyskytují se v kruzích maďarských jedno
tlivci, kteří usilují o to, aby posavadní ne-
valně přátelský poměr k neněmeckým náro-
dům této poloviny říše vpravil se do kolejt
klidnějších. Není tomu tak dávno, co bývale
tajemník v uherském ministerstvu pan Jul.
Rimler, jenž obral si za úkol sblížení Ma-
ďarů s národy slovanskými, skupil kolem
sebe asi dvacet poslanců uherských a chv-
stal se vydávati francouzsky psaný list, jenž
měl této idei výhradně sloužiti. V době po-
slední, kdy příliš makavě již lze pozorovati
záměry politiky německé na východě, ví-
tězný postup německého obchodu a prů
myslu v zemích tureckých jak v Evropě
tak v Asii, kdy se opětují i časté okázalé
projevy na upevnění přátelských styků mezi
světem mohamedánským a Německém — viz
nejnověji i položení věnce německou depu-
tací na hrob sultána Saladina — zdás
i v Uhrách přibývati vědomí, že příval ně-
mecký na dlouho nehodlá respektovati za-
litavské hráze postavení maďarského.
Než. Německo neobmezuje se jen na
tuto činnost, ono v posledních letech počína
vykládati obchodní smlouvu z r. 1892 tako-
vým způsobem, že přímo citelně se dotýká
uherského vývozu dobytka, zvláště vepřo-
vého, při čemž zároveň vývoz pšenice uher-
ské do Německa stlačen byl až na míru
nejmenší. Upozornili jsme již na účinky to-
hoto postupu uvnitř Rakouska, kdež způso-
buje příval vývozu z Uher v těchto oborech
k nám a spolu roztrpčení v kruzích země-
dělských a mlynářských. Zde i v Uhrách
mělo by se proti tomuto umělému uzavírání
trhů německých stejně výdatně vystou piti.
Maďar
Slovan
Jula
Rimler
Saladin
Ma
Evropa
Asie
Uhry
Německo
Rakousko
6
article
Jenom tak možno dosíci ulehčení, když část
uherských přebytků zemědělských odvedese
za hranice, dosud však po této stránce stalo
se málo nebo nic. — Nejnověji Německo
podrylo i vývoz zboží uzenářského z Ra-
kousko-Uherska, za to z vnitřní, zde takto
sesilované tísně vzniká čím dále tím větší
nechuť na obou stranách mezi sevřený m
interessenty vzpomenutou obchodní politikou
německou.
Než to není vše. Z vídeňských kruhů
antisemitských čím dále tím okázaleji zasa
zují se páky do této obapolně tísně, jíž trpi
změdělství české i uherské,a
přibírajíc na pomoc zájmy průmyslu vídeň-
ského, kterýž, jak jsme opětně v těchto li-
stech ukázali, jest stejně nepřízniv každému
provinčnímu průmyslu vůbec, používá Víden
i vznikajícího průmyslu v Uhrách za dalsí
prostředek agitační, aby na konec, jak to
včera teprve prozradil dr. Lueger, »všechny
vodní cesty vycházely z Vídně«. Co tu pra-
veno o »vodních ceslách«, týká se dle vzpo-
menutých zjevů soustředění obchodních
průmyslových zájmů ve Vídni vůbec, bez
ohledu na potřeby zemí zdejších i uherských.
Vždyť Praha sama toho zažila, že zůmyslně
vedeny dráhy kolem ní, aby se odvedl o
ní proud obchodní
Přes to vše, právě následkem bezohledné
sobeckosti německé, jež i zájmy jazvkové
národnostní v této polovině říše čím dále
tím nešetrněji ohrožovala, událo se Maďarům
sesíliti postavení své až tam, že dnes poli
tická převaha jest na stran
Uher, a že někdejší nadvláda německá
ani zde se nedá již udržeti přirozenou silou
Proto nerozpakovali se Němci sáhnouti ik
obstrukci na radě říšské, když viděli, že
tento zákonodárný útvar, jímž doufali n
vždy zabezpečiti si většinu, může ve svém
středu nalézti a sestaviti i vět
šinu jino ul
doktor
Lueger
Maďar
Němec
Německo
Uhry
Vídeň
Praha
RakouskýUhersko
7
article
NAR
NAR
Odtud pak odhodili proti zdejším ne-
německým národům, zejmena nám Čechům
i fíkový list, kterým svou národní nesnášeli
vost zakrývali, a chtějí na většině národů
vynutiti uznání němčiny jakožto jazyka pro-
středkovacího či státního. Kdyby dosábl
tohoto cíle, není pochybnosti, že by se obrá-
tili i za Litavu, neboť »všecky vodní cesty
musí vycházeti z Vídně«, a jiného středisk
Vídeň vedle sebe nestrpí, i kdyby se jmeno-
valo Pešť a Budin.
Maďaři nesměli by býti oněmi bystrým
politiky, jimiž ve skutečnosti jsou, aby ne-
dovedli postihnouti konečné důsledky všech
těchto hospodářských, národních a politi-
ckých snah německých, a proto u nich
samých přibývá politiků, kteří pokládají za
svou povinnost: nedati růsti stromůmi ně-
meckým až do nebe! Krátce za sebou
v tomto zasedání sněmovny uherské ozvaly
se proti upřílišněným nárokům německým
dva zajímavé hlasv, nedávný: posl. Csavol-
ského, včera: posl. Ugrona. Tento sáhl dost
ostře na zub i trojspolku i přepjatým po-
žadavkům zdejších. Němců a použiv velmi
šťastně vzoru vídeňské » Ostdeut. Rundschau«.
jež tyto doy věnovala zvláštní článek Poznani
a Praze, dovolával se rovněž Německa, aby
»prokázalo Rakousku aspoň tu službu, by
stlačilo přemrštěné požadavky rakouských
Němců tak, že se usnadní smír mezi Němei
a Čechy.
Čecho
Maďar
Němec
Nara
Vídeň
Pešť
Poznaň
Praha
Německo
Rakousko
8
article
Předseda ministerstva Szell ihněd od-
pověděl a z povinnosti hájil zásluhy troj-
spolku; za to však potvrdil stíž-
nosti Úgronovy, pokud jdeo
hospodářskou nepřízeň Německa
k Uhrám. Ugrona se zároveň tázal, kým
chce nahraditi trojspolek?
A tu jako na zavolanou přináší na tuto
otázku zajímavou odpověď »La Revue
d Europe«, měsíčník, jenž velmi pilněsi
všímá věcí v Rakousku i v Uhrách.
Pronikáť i za hranicemi čím dále tím
určitěji vědomí, že v budoucnost
mnoho bude záviseti na tom, ab
se urovnal poměr Maďarů ke slo-
vanským národům
Autor článku v »La Revue d'Europe
upozorňuje především na nepodstatnost obav
maďarských před »panslavismem«, jež vzni-
kají zvláště z jejich postavení jakožto »ostrov
ve slovanském moři«. Panslavism nemá dle
zkušeností francouzských vlastností, jež by
zdůvodňovaly obavy maďarské, totiž jed-
notnosti a výbojnosti. Lze-liž za-
řaditi, volá, Slovany mezi národy, kteří žijí
jen pro válku a výboj? Dávní Šlované byli
národem mírným a měkkým; jediným vpádem
do Podunají rozřízli je Maďaři. A novověcí
Slované, kteří dali moderní duši »tolstovství«.
literatuře evropské »Vojnu a mír« a »Qu
vadise, mohou-liž býti ctiteli násilí a krve-
prolévání?
Ugron
Maďar
Slovan
Německo
Uhry
Rakousko
Podunají
ministerstvo Szell
Q vadis
Le revue d Europe
Le revue d ' Europe
9
article
Než vedle toho Slované seskupili se
různé národní individuality s odchylnými
dějinami; namnoze i na sebe nevraží jako
Poláci a Rusové. Chorvaté a Srbové. Pisatel
ví, že Madaři mají v nenávisti Rusy, než
nenávisti nie plodného ještě nevzniklo. Zda-li
uherský král neučinil úmluvu s carem o
zájmech balkánských? A mezi rakouskými
Slovany, Čechové, kteří vedou zápas za svá
práva a za život politický, zda- liž měli s Ma-
ďary vážnější neshody? A jsou mnozí
Maďaři, již poznávají, že to může býti jasné
a milé moře ethnické, jež bez bouří obejímá
maďarské břehy. Mezi Slovany Maďaři ne-
musí míti ani opovědného nepřítele, ani
diplomatického odpůrce. Vichr německý, jenž
věstí bouři, může rychle zatemniti i maďar-
skou pustu i Francii milou, nebudeme-li oba
bdělí, končí francouzský list.
Dobrý pozorovatel francouzský zapo-
menul jen na jediný ještě temný stín ve
svém poetickém prosiovení: jest to dosu
neutěšený poměr Maďarů ke Slovanům do-
mácím, zvláště oněm, kteří nejraději pohlí-
žejt — k Vídni, byť i prohlašováni byli za
nejnebezpěčnější panslavisty.
Maďaři mají ve svých dějinách dosti
příkladů, že není dobře podporovati nepřízní
k Slovanům doma vliv vídeňský, a to činí
dosud, ač by mohli věděti, že tím pracují
více proti sobě samým, než proti svým
»panslavistům !« Králové uherští řídívali se
zásadou, že není silné ono království, kteréž
nedbá všech svých národů; Maďaři mohou
upřímným výkladem a provádě-
ním národnostního zákona upe-
niti půdu vlastní a rozptěliti vlastí
příčiny posavadních nedorozumění. Učiní i
tak? Z Francie se k nim ozývá přátelský
hlas: Toť jest vaše i naše cestá k míru
bezpečnosti i
Uslyší hlas ten?
Slovan
Polák
Rus
Chorvat
Srba
Madar
Čecho
Ma
Francie
Vídeň
Slovan
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. prosince. (Po prvnic
volbách.) První volební den, v němž zvolen
do říšské rady tři poslanci, přinesl nejzajíma-
vější zprávu z Bukoviny. Tam v jižní čásu
zvolen misto bývalého poslance dra. Popoviče,
který byl členem většiny pravice, čistě, vládní
Starorumun skolní rada Demetr Isopescul. Se-
verní Bukovina zvolila místo odstouplého dvor.
rady. Viniekého opět ukrajinofilskéhio professora
Jerofeje Pihuljska, v Kránsku pak zvolen míslo
odstouplého klerikálního Slovince Kreka opžt
klerikál dr. Ivan Šusteršič. Pozoruhiodný, jest
však počet hlasů, jejz soustředil na sobě při
prvém pokusu o liborální kandidaturu učite
Jelenc. S úspěchem Ilm může býti liberální
strana slovinská úplně spokojena, neboť při pře-
dešlých volbách obdržel liberální kandidát slo-
vinský pouze 164 hlasů proti 730 klerikálním,
kdežto tentokrát dosáhl značného počtu 11.187
hlasů proti 38.236 hlasům klerikálním.
Popovič
Demetr Isopescul
Jerofej Pihuljska
doktor
Šusteršič
Praha
Bukovina
Kránsko
11
article
Výsledek druhého volebního dne vše-
obecných voleb v Haliči posouzen již ve vče-
rejším čísle. Ke zprávě té dodáváme jen tolik
že neodvislý polský radikál Breiter, zvolený ve
Lvově proti socialistovi Hudci, byl též kandi-
dátem tamních Rusů; dále že dr. MI. Danielak,
zvolený ve skupině novosandecké, jest kandidátem
národně antisemitské strany »Gtosu Naroda«
tři Stojalovětci, Fijak, Bomba a Vilk vatoupí
sice do polského kota, ale jen s podmínkou,
že kolo změní své klubovní stanovy. Jinak b
Stojalovčíci utvořili opět samostatný klub na
říšské radě. Ve skupině strvjské zvolený Ru
dr. Andrej Kos byl společným kandidátem
obou národních stran ruských. Z patnácti po-
slanců, zvolených pátou kurií haličskou, zastu-
povali jen dva v minulé říšské radě tytéž okresy,
v nichž byli zvoleni i letos, totiž Ign. Dašinský
Krakov a Štěp. Moysa skupinu kolomyjskou
Ve všech ostatních okresich zvoleni poslanci noví.
Výsledek voleb za prvé dva volební dni jevl
se takto:
Kráňsko, V. kurie, 12. prosince.
Vol. okres
1. Kráňsko
Rus
Naroda
Fijak
doktor
Kos
Štěp
Kráňsko
Halič
Lvov
Dašinský Krakov
31
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Prazo, 14. prosince.
Vojvoda Marko Miljanov na
smrtelné postell.
Z Bělehradu, 11. pros. (Pův. zpr. »N. L
Slavný černohorský vojvoda Marko Miljanov leží
zde již bezmála měsíc nebezpečně nemocen. Je
při něm jeho choť paní Steva a lékařem muje
dr. Svetislav Simonovič. V posledních dnech
nemoc vojvodova zhoršila se tak, že lékař, jak
se vyjádřil, pomoci nemůže a pomoci může jen
bůh. Dnes se již roznesla po městě pověsť, že
dokonává.
Marko Miljanov provázen svou chotl a tajem-
níkem přijel v měsíci fíjnu do Vídně, aby
u tamních znamenitých lékařů hledal pomoe
proti své žaludečné chorobě. Stav jeho se zdán-
livě zlepšil. Z Vídně odjel do Novéhio Sadu kn
svému příteli po Arseniju Pajeviči, majiteli
tiskárny a nakladateli, známému srbskému vla-
stenci. Srbská společnosť novosadská vzdala mu
pocty takové, jaké se činivají jen osobnostem
o národ nejzasloužilejším a nejvýše posta-
veným.
Vojvoda
N L
Steve
doktor
Svetislav Simonovič
Miljanov
Bělehrad
Vídeň
32
article
Vaše čtenáře bude zajímati, že za svého
novosadského pobytu dal si předčítati ty »Junácké
kresby černohorské« Josefa Holečka, které liči
charakterné výjevy z jeho junáckého života.
Překladatelka, slečna Darinka, předčítala mu je
po tři dni, jednou až čtyry hodiny v jednom
kuse. Starý sokol zářil radostí, paní Steva, jež
jej zbožňuje, často si oči utírala. Vojvoda se
rozhodl, poživíli ho bůh, že na jaře navštív
Prahu a Čechy. Ale neučiní-li bůh zázrak, ne-
přijde do Prahy, kde by zajisté našel mnoh
vřelých srdcí, nýbrž odebere se do chladného
lůna země.
Z Nového Sadu Marko Miljanov zajel si
trochu na Fruškou Horu a odtud odebral se do
Bělehradu, kde zamýšlel zůstati do jara, aby se
potom vydal na cestu do Čech. Také běle-
hradské obyvatelstvo zahrnovalo slavného srbského
bohatýra královskými poctami. Avšak už po ně-
kolika dnech musil ulehnouti a s nemocního
lože, jak jsem pravil, jen divem zase povstane.
Holeček
Darinka
Steve
Vojvoda
bůh
Čecho
Miljanov
Praha
Bělehrad
Čechy
46
article
Strana
Amnestie ve francouzské sněmovně.
Francouzská sněmovna schválila včera ve-
likou většinou předlohu o amnestii, dle níž za
všechny činy, jež souvisí s aférou Drevfusovou,
pokud nejson již rozsudkem rozhodnuty, udě-
luje se amnestie. První § schválen 329 hlasy
proti 244. Tak i Esterhazy nemůže býti ji
stíhán pro roli, kterouž hrála v aféře s Dreyfu-
sem, za to obžaloba proti němu pro podvo
zůstává v platnosti. Amnestií tou zamezuje se-
i vdově Henryově proces pro utrhání na ci
proti Josefu Reinachovi, jenž vinil zesnulého
manžela její, že byl oni na místě Drevfusa
zradu spáchal. Vymazány mají býti usnesením
sněmovny vůbec všechny procesy, jež z afér
Drevfusovy vyplynuly. Nieméně sněmovna při-
jala k předloze dodatek změňovací, dle něhož
jsou z amnestie vyloučeny osoby, odsouzené
pro zradu a vyzvědačství — a sice 296 hlasy
proti 248. Usnesení na pohled obranné a po
těto stránce chvály hodné. Na druhé strané
ale má se jím umožniti Drevfusovi domáhati s
revise procesu jeho. Také proces proti drey-
fusardu Piequarlovi, obviněnému, že jako před-
nosta reformační kanceláře v ministerstvu vojen-
ství sdělil s některými dreyfusardy zařízení pošty
holubi, bude moci býti nyní proveden. Slovem,
Francie má naději nejlepší, že brzy octne se
opětně v bařině dreyfusovských afér.
Henryův
Reinach
Francie
50
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Ve schůzi komise rozpočtové, jež ko-
nala se včera, referoval posl. Materna o udržo-
vání budovy musejní; položky byly potom přijaty.
Dále se schvaluje položka král. české společnosti
nauk, rovněž všechny tištěné položky k účelům
živnostenským na stavby silniční a mostní
Posl. dr. Podlipný přimlouvá se za petici obce
pražské, týkající se zvýšení subvence pro městskou
pokračovací školu dívčí a stěžuje si, že o petici této
v dubnu t. r. podané nepodal zemský výbor posud
svého vyjádření. Posl. dr. Schůcker mluví ve stej-
ném směru.
Posl. dr. Podlipný opětuje své přání, ab
budoucně zemský výbor vyřídil příkazy komise v pří-
čině podání zprávy o peticích sněmu podaných.
Předseda posl. dr. Scbwarzenberg sděluje,
že stran zkráceného vyřízení petic se zemským
maršálkem pojedná.
Dále se schvalují položky silničních staveb
k čemuž posl. Kaftan připomíná, aby stavby silnie
racionálně byly prováděny.
Zpráva zemského výboru o činnosti těchto oddě-
leni pro slavby pozemní, silniční a mostní pro
r. 1899 bere se s uspokojením na vědomi. Dále se
vyřizují zařaděně položky dosud neprojednané, týka-
jicí se pozemních staveb. Potom referoval poslanee
Kaftan o vodních stavbách XII.; 8§ 1.—4. se při-
jímají. K dotazu dr. Záhoře stran úpravy řeky
Volyně referuje posl. Kaftan o nynějším stavu této
úpravy a o poškození provedených úpravních prací
povodní; na to předkládá dr. Záhoř v souhlase
s posl. Kaftanem resoluci, týkající se urychlení do-
tyčné záležitosti. Dr. Schreiner konstatuje rovněž
odplavení provedených úpravných děl a souhlasí
s navrženou resolucí, která se přijímá.
O železni cích podává zprávu posl. K a ftan
schváleny §§ 4.—7. K žádosti posl. Heinzlasvy-
světluje zpravodaj záležitost stavby dráhy teplické.
Matern
doktor
Podlipná
Posl
Schůcker
Scbwarzenberg
Kaftan
Záhoř
Schreiner
Volyň
51
article
Úhrada vodních staveb a železnic schválena.
Posl. Wolf referuje o zemské donucovací pra-
covně a přeje si její přeložení, načež upozorňuje
posl. dr. Záhoř, že podobné resoluce každý rok bez
výsledku se opakují. Na to předkládá posl. Wolí po-
dobnou resoluci.
Dr. Schreiner navrhuje zvýšení položky pro školy
hospodářské, což přijato.
Po polední přestávce navrhuje předseda prine dr.
Bedřich Schwarzenberg, by petice za dobu
zasedání sněmu došlé zemský výbor ve své právo-
moci vyřídil. Dr. Schreiner žádá, by se to pouze
stalo u pelic méně nutných. Posl. dr. Eppi nger
souhlasí s návrhem posl. dra. Schwarzenberga, na-
vrhuje položku 91/2 mill, korun pro úpravu, platu
učitelů pro budžet na r. 1901, aniž by se tím sta-
novil nějaký prejudic pro usnesení sněmu. Posl.
prine dr. Schwarzenberg ukazuje k usnešení
rozpočtové komise z května t. r. Dr. Schüicker a
Woli souhlasí s návrhem dra. Eppingra.
Posl
Wolf
doktor
Záhoř
Schreiner
Schwarzenberg
Eppi
Schüicker
Woli
52
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na českém severu.
Budete-li čísti moji vzpomínku na česk
sever, vy již strávili jste letní sézonu kdesi
Normandii, v Bretani, na Jerseyi, v Pyrenejí
nebo pod ledovým cimburim Monte Rosy ? jíž
procházeli jste se ještě na podzim v Tuilerijích
a studovali Pařiž, onu zvlášíní, překvapující
neočekávanou, suggestivní, jejíž všechno nitro
lidé, ulice, náměstí, nábřeží, pomníky a divadl
dosud tak živě se sune před vašimi hledy?
A přece nutí mne něco, pověděti vám
tom nyní již v zimní mlhy zahaleném kraji
tám pod Krušnými Horami, jejž ondy kdos plí
padně nazval: terra incognita
V krásném cyklu »Vlasti«, jímž mistr Ale
ozdobil fover Národního divadla, symbolisován
Rudohoří mečířskou dílnou. Mladý hrdina do
stává tu svůj meč, paneíř a štit, aby brániti s
mohl a aby zdrtil nepřitele průsmyky do vlast
se deroucího. Také my měli bychom si obč
zajeti sem ku svym čackým strážím pobra-
ničným, rozehřáti se u plápolajících vater jejieh
vlastenecké mysli a povzbuditi jejich důvěru
v úspěch svaté české věci —
Normandie
Bretaň
Pyreneje
krušný hora
Mont Rosa
národní divadlo
53
article
Krásného podzimního jitra opouštím český
kraj, nevýslovně smutný těmi svahy slunečním
úpalem sežehnutými, požatými poli a osamělým
zbytky pustých sopek čedičových — památníky
to prvních revolucí v Čechách. V dáli Rudoho
— jednotvárné jako pohoří Jurské ve Svýcarech
— jistě dosud svěže zelené, dýšící ozon
chlad
Opět blížím se ti, kraji národu odcizený
Vábí mě k tobě sladké reminiscence měh
mládí . . . A přece právě při pohledu na vá
české hory hraničné přichází mně na mysl vers
jednoho z nejlepších synů Cechie, volající vás
k zodpovídání:
bory zrádné ! — Jako násep vzdorý
před mořem cizím v země okolu
vás vztýčil genij vlasti blahotvorný
jak dostály jste svému úkolu? ——
Zžíravá bolest kruší srdce při vzpomínce,
že ta krví a potem českého člověka posvěcené
půda už nenáleží nám; že neztratili jsme ji
jako hrdinové jihoafričtí v nerovném zápas
s moci světovou, ale téměř bez odporu že přešl
v majetek bývalých podruhů našich, jichž po-
dešev nyní potupně spočívá na našem týle
Truchle trčí kol omšené trosky hradů č-
ských pánů; šumí prastaré, rozložité lipy, sázené
českými hospodáři v dobách, kdy lány zlata.
vinicího se v šíř a dál, byly českým ještě ma-
jetkem ! . . . . . . .
Cechie
Čechy
54
article
Za takového a podobného rozjímání vjizdín
do nádraží mosteckého.
Dnešní Most jest, jak známo, neblaze pro
slulým bastionem germanisace soverních Čech
avšak do těto bašty vyboural český živel během
posledních desítiletí notný průlom
Úzkosilivě ovšem hájí mostečti Němci »ryze
německý ráz« města, — než postranní ulice
náměsti usvědčují je z násili ! . .
V městě a okolí mnoho pražských Něm
má své usedlosti; tihle i ostalní nerdi se nad
nedůsledností, s jakou několik mil za Prahou
odhazují jako bezcenný brak svoje rakušanství,
jímž se u nás i ve Vídni při každé příležitosti
blyští, a tyči na svých lelohrádcích a domec
trojbarevný symbol svých tužeb.
Němec
Čechy
Německo
Praha
Vídeň
55
article
Felix Austria. Dovedeš-li se těšiti z toho,
že zbývají ještě milliony slovanských paží, jež
dovedou domovinu svoji ubrániti proti zradě
a násilí!
Přes ohnuté hřbety německé buržoasie
byrokracie, jež nedávno ještě vítaly Jeho Excel-
lenci na severu Čech, svítily všude do očí místo-
držícího českého krále barvy fantastického vý-
tvoru velkoněmeckého, a zástupce jeho Královské
Milosti mohl o farizejství těch přesvědčiti se,
již při každé příležitosti na svoji loyalitu se
dušují!
Na jednom z mosteckých náměstí vidím
trojici zemských patronů. Ani jim nezávidímtu
povýšenost nad nízkostí všedního života, jenž
vůkol víříl
Čeští světcové v Mostě ! Mají asi za ny-
nějších poměrů málo věrných ctitelů v obyva-
telstvu! Mostečtí Němci dávno holdují jiným
patronům. A našinci? Těm přece známo, že
nesmí spoléhati na to, co by vymodlili — ale
spíše na účinky jiného kultu
Z Mostu do Horního Litvínova asi dvě ho-
diny po silnici, oživené lidatvem a povozy.
Z počátku vítr neustále krouží mračny prachu
a kouře. Atmosféra je přeplněna dusivými plyny.
jež unikají z chlumů, hnědouhelných trusek
doutnajících, nakupených kol závodů, jichiž dým-
níků nekonečná řada zírácí se v zamžené dá-
lavě. Později cesta vine se po boku bystréh
horského potoka, jenž tu zvlažuje lučiny a za-
chovává čerstvým brčál olší, zpřijemňujícíeh
pochod.
Felix Austria
Němec
Čechy
mostecký náměstí
Most
Litvínov
56
article
Přicházím k první osadě.
Jsou to Kopisty. »Kopitz« zní německy
název.
Podarený, vidte? Jako ty všecky druhé
co jich po Čechách, od jihozápadních hrani
až vzhůru k severovýchodu, kde vévodí strminy
krkonošské!
Tam na př. Němečkové od poříčí Níže
(Neisse) bez pomyšlení přeložili původní svůj
název Nížané v »Niederländer«. Zkomolenina
dost komická, zvláště putujete-li krajem kol
Rumburka a Liberce a celou vysoči nou,
již protéká jmenovaná říčka. Obyvatelstvu po-
břeží slušelo by leda nějaké »Neisseufer-Be-
wohner« nebo »Hochländer« mnohem spíše,
nežli »Niederländer«. Než, nelámejme si ně-
meckou hlavul
Vratme se do Kopist! Hned na počátku
osady, zlzniv, tážu se po německu — jsem tu
v ryze německém kraji« — houfce skotačícíh
na palouku děu po nějaké studánce. Ale ne-
dostalo se mi odpovědi. Dav dětí se rozprchl
jako hejno holoubků, když mezi ně krahujee
Kopitz
Němeček
Čechy
Rumburk
Liberec
Kopist
Nížaný
57
article
Dotazuji se tedy starší ženy, již po chvilce
potkávám. Ona taktéž nechává mne státi ne-
povšimnutého. Ještě jednou, bezůčelně opakuji
otázku kol jdoucímu mladému muži. Současně
však pozoruji řadu českých nadpisů nad krámy
hostinci a spolkovými místnostmi.
Už mi chování oslovených není záhadou
Nerozuměli prostěl
Tak vypadá to v srdci »ryze německého
kraje severočeského! ioe
Přeď Růzodolem u silnice rázovitý, nízký
kříž staroslovanský. Kolem jde cesta k Hornímu
Litvinovu. .. Kráčim ve společností horníka.
»Mnozí v Čechách výdatně působí pro naše
menšiny«, vypravuje mi, »ale ještě více zůstává
jich k nám lhostejnými. Neznají naše trampoty.
ba nevěří ani, že nás tu tolik tisíe! Kdyby za-
svěceni byli jen v historii severočeskýc h škol,
jež vybudovány jsou na troskách existénce tisieo
našinců, musili by rozehřáti se pro naši věc !«
Rekli nám na dole: »Však jednou v Praze
rychleji oželí svoje »Dajebömen«, než oželili
Francouzové Elsasy !«
»Nevěříme, že k tomu kdy dojde !«
»Vzpomenu-li někdy při práci, tam dole
pod těmito bramborovými poli, na tu věc,
všecko mi napadá: nadšení soudruhů, strádání
jejich rodin a jiné svízele, jež pro svoji ná-
rodnost podstupujeme, a mohutní ve mně víra
v úspěch našeho snažení!« . . ..
Tak a podobně rozpřádal mi cestou své
myšlénky ten prostý muž, český horník! Kdo
z nás jej ocení?
Když slunce svůj plamen rozlévá po
květnaté nivě, zlatí nepřehledná lana úrody.
loudí z lůna země zelen hájů a prochlad lest
Litvinův
Reknout
Francouz
Elsas
Čechy
Praha
58
article
vlet.
skřivana k písní nuti a člověku poesii do duš
leje — on ubožák hluboko v kůře země, sterým
nebezpečím vydán, hrabe se a kope za svým a
rodiny své skrovným chlebem. Sám v té při-
šerné hloubi se svým kahancem a svými my-
šlenkami o povinnostech k rodině a vlasti!
Horní Litvinov romanticky je rozložen na
úpati Rudohor, zvedajících nad ním své šumné
stráně do temna se zelenající.
Kdo z nás za šťastných dob dětských ne-
tropil svoji kratochvili s nějakou hornolitvlnov-
skou hračkou? — Doba vánoční se přibližila.
Zdejší výrobny, hračkářské vychrlily už spously
roztomilých drobnůstek do výkladních skříni
českých měst. Proudy stříbra vrátí se za ně do
kapes německých továrníků.
Dočkámeli se kdy vlastní své výrobny hraček,
jež by duši českého dítěte tak se zamlouvaly
jako Alšovy obrázky?
Z Horního Litvlnova stoupá nadmíru ro-
mantická horská stezka na pokraji nádherných,
vonných lesů (všude po česku zde varují chodce
nekouřiti) do Oseku, neslavně proslulého svým
klášterem, jenž v minulých stoletích býval
zdrojem germanisace českého severu.
Chvilemi se zastavuji, přelétaje zrakem
údolí. Zelená rovina, skropená oblačnými stíny,
blyskotající zrcadly bezpočetných rybníků, pro-
stírá se pode mnou v odpoledním úpalu, úrodná
kdys, nyní dolováním ladem pustnoucí. Na jihu
— massiv bilinského Bořenu — odpočívájící gi-
gantický lev zvedá se nad obzor. V pozadí bě-
laji se nesčíslné dědiny a městečka — největší
z nich Most pod zeleným svým pahorkem zá-
meckým. Na východě s těží rozeznávám v dýmu
zahalený Duchcov, za ním Teplice se Šanovem.
Jak možno žádati, bychom se tě vzdali,
ty milý koute české země, splývající s českým
krajem v jediný, skutečný na pohled zemský
Charles Hipman.
ráj? .
Litvinov
Alšův
Hipman
Osek
Most
Duchcov
Teplice
Šanov