1
article
Vzácní hosté z ciziny i družní bratři slo-
vanští jsou již na cestě a k večeru již uvítáme
je v středu našem. Vlny běžného života se po-
malu již vzdouvají, v ulicích pražských nastává
ruch a život, v hlavních třídách zavěšují se již
z rána prapory barev českých a slovanských
Praha odívá se v slavnostní háv k uvítání vý-
květu mužné síly, hrdosti a nepoddajnosti.
Letošní slet všesokolský skvělostí svojí
i počtem cvičenců a členů v průvodu překoná
všechny slety minulé, neboť mimo společné vy-
stoupení členstva budou bráti poprvé i ženy
české účast na společných cvičeních a dorost
sokolský, který po druhé letos vstupuje se
Sokolstvem na pole cti.
Cvičiště dnes již je úplně hotovo, kolem
hlavních budov Fügnerovy a Tyršovy vlaje v
čistý, letní vzduch pestrá směsice českých a
slovanských praporů, evičiště okrášleno guirian-
dami, festony a přírodními závěsy, a tu a tam
zabuší ještě v bezprostřední blízkosti cvičiště
kladíva a pracuje se na dodatečné výzdobě
nebo stavbě kiosku před arenou. Do vlahého
vzduchu letního mísí se vůně chvojových guir-
land, které právě nad vstupím brány se zavě-
sují a četně shromážděné obecenstvo posuzuje
krásnou výzdobu Suchardovu nad hlavní branou
v podobě lunety, která diváka zaujme a uchváti.
Fügnerův
Tyršův
Suchardův
Praha
2
article
Ruch na cvičišti je předzvěstí krásných dní
slavnostních, neboť všude je živo a rušno,
technický odbor vydává poslední pokyny pro
ranní závody, hospodářský odbor roztřiďuje ná-
řadí a funkce a cvičiště připravuje se k velko-
lepému turnaji . . . Večer zvolna se snáší
bílé obrysy cvičiště s ostrými konturami bran
a vlajícími prapory jako fantastický zjev zjevuje
se v červáncích — — — Krátký jen oddech
několika hodin a zejtra již v časných hodinách
ranních rozproudí se rušný život při závodech
a zkoušce ke společným . cvičením členstva,
odpoledne pak předstoupí Sokolstvo před tvář
národa a soud ciziny, by utvrdilo čest a slávu
sokolského jména i staré školy Tyršovy. »Na
Jar. B. Z.
prej !«
Tyršův
3
article
Kořalka v Čechách.
Kořalka v Čechách.
Zemský výbor vydal velmi poučné a cenné
dílo, třeba že v prostém rouše zprávy pro sněm
určené, v němž pojednává se o věci dnes
ohledu sociologickém velmi vážné, o rozšíření
moru kořalečního jakož i o prostředcích, jichž
třeba se stanoviska veřejného uchopiti se proti
opilství.
Je pravda, království české na štěstí není zemí,
kde by mor ten řádil, jako v nejbližším sou-
sedství, tak jako na příklad na Moravě a ještě
více v Haliči, ale přes to máme příčin dostateč-
konečně chytil za řemeny, s bubnu dolů visíeí
a buben nadzdvihl.
Na to rozmlouval živě s bubenníkem. Týž
zprvu kroutil hlavou, jakoby něčemu odporoval,
pak se tázavým zrakem ohlížel po kapelníkovi
který zas již trumpetku svou »štemovati« začí-
nal, jaksi váhal, ale pojednou se poušklíbl, vy-
zdvihl buben, Venca dal si »kšandy« bubnu na
ramena a — již se houpal buben na Venco-
vých zádech.
V tom také dáno kapelníkem znamení
malý bubenník zarachotil paličkami, velký mezi
tím zdvihl pokličku a paličku a — břink, za-
vzněla rána, při níž se Venca s bubnem pová-
žlivě zapotácel.
A nyní »rána za ránou co hrom do-
padá«, Venca zle se otřásá, po úderu puklici
vždy do zadu se naváhne, ale hned zas záda
k předu sehne, hlavu k zemi chýlí a své trpké
břímě bezpříkladně vytrvale drží, až poslední
tři údery toto jeho první umělecké vystoupení
zakončily.
Kluci se hrnou k Vencovi, který buben
klade na stoličku a shrben z řemení ven ruce
vytahuje.
Kořalka
Venca
Venc
Čechy
Morava
Halič
4
article
Nýní tělo protáhl a vzpřímil; oči mu jen
planou, s rudé tváře pot se leje.
Rozhledl se pyšně kolem, setřel si ruká-
vem pot na čele, strčil ruce v kapsy spodkůa
pak jako vítěz vzdaloval se skrze zástup kama-
rádů, kteří v němém údivu pohlíželi k uříceným
jeho tvářím! — — — — — — — — —
Když jsme konečně ustáli ve smíchu, do
kterého nás neodolatelně strhlo komicko-vážné
vystoupení Vencovo a jeho odchod plný klukov-
ské vítězoslávy a troufalé domýšlivosti — vzdychl
učitel D.: »Nyní s Vencou teprv nevydržím.«
Jak daleko to Venca od té doby »přivedl«
F. J.
nevím, ale talent rozhodně měl!
ných I u nás, věnovati všechnu pozornost to-
muto zlu a usilovati o jeho vyhubení. Nebot
ničím neničí se tělešně i duševně právě ony
vrstvy lidu, které, abychom tak řekli, jsou po-
volány býti nositelí populace, jako právě otravou
kořaleční. Proti tomu každá jiná epidemie, ba
i horečka vystěhovalecká není ničím. Je známo,
že namáhavá práce, sehnati statistický materiál
v této příčině, podniknuta byla na návrh poslance
dra. Záhoře, jenž učinil návrh, aby vydán byl
zemský zákon k zamezení opilství. Zemský
výbor vyžádal si při práci této pomoc země-
panských úřadů, sbíral materiál nejprvé na ven-
kově, potom činil tak na základě policejních
rapportů pražských, zejmena ale zjistil, jaký
účmek mají na spotřebu kořalky roční doby, svátky.
Vencův
Venca
Záhoř
5
article
veřejné slavnosti atd. a konečně uložil zemský
výbor ředitelstvům zemských ústavů, najmě ústa-
vům pro choromyslné, aby sestavila číselné vý-
kazy alkoholiků, kteří průběhem minulých tři
roků v ústavech těch byli ošetřováni. Toť se ví,
že vyšetřování obiralo se zvláště kořalkou, jež
co do výživnosti své je naprosto nedostatečná
a vzhledem k ostatním svým vlastnostem přímo
nebezpečná, kdežto piva se požívá u nás sice
všeobecně, ale v takové jen míře, že i trvalý
jeho požitek, nehledě k ojedinělým případům,
nemá zlých následků ani pro jednotlivce ani
pro společnost lidskou. Pití vína pak není
u nás ještě tak rozšířeno, aby bylo nutno, k vůli
ojedinělým případům nestřídmosti, používati cesty
legislativné. K vyzvání zemského výboru podalo
ze 212 okresních zastupitelstev 191 vyjádření
o rozšíření alkoholismu; proč povinnosti té se
21 korporací těch vyhnulo, je nám neznámo.
6
article
Z oněch vyslovilo se 44, že v tamní krajině alko-
holism rozšířen není a že tudiž není zapotřebí
žádných proti němu opatření, 61 že tam opilstv
rovněž není rozšířeno, že by ale v zájmu veřej-
ného blaha a veřejné mravnosti bylo zapotřebí
zákonných opatření proti němu, 3 že tam alko-
holismu ubývá, 6 že tam opilství ubývá, však
zákonná opatření že by se tam , to dopo-
ručovala, 7 že tam alkoholismu přisvá, 23 že
opilství je v okresu nestejně rozšířeno, 15 že
je rozšířeno neb dosti rozšířeno, 19 že je tam
značně rozšířeno, 12 okresních výborů nevyslo-
vilo se blíže o rozšíření alkoholismu, přimlouvá
se ale za provedení obmezujících opatření. Jest
ovšem nutno, míti při tom na paměti, že název
alkoholism nebývá od každého stejně pojata
v ohledu tom že zprávy okresních výborů nejsou
zcela přesnými. Zajímavé z odpovědí zemskému
výboru daných je to, že jakkoli jen malá část
okresních výborů zná se k tomu, že je tam
alkoholism rozšířen, přece jen valná jejich vět-
šina žádá o zákonitá opatření proti opilství.
7
article
Ještě však zajímavější a pro nás ne valně po-
chlebné je faktum, že okresy, jež buď doznaly,
že je v nich opilství domovem aneb že by pro-
spěšno bylo proti němu zákonem zakročiti, na-
lezají se téměř všechny ve východních
Čechách a v některých okresích
v Čechách jižních, zvláště ale ve
krajích s obyvatelstvem národ-
nosti české. Nalezáť se mezi okresy nej-
více morem kořalečným zachvácenými 33 okresů
českých, 8 smišených a jen 4 německé. Z mapy
jež připojena je ke zprávě, patrno, že ve vý-
chodní části království nachází se takřka sou-
vislý okršlek s velikým počtem píjáků kořalky,
který podle jihovýchodních hranic země zasa-
huje až k Třeboni, Týnu n. Vlt., Milevskua
Sedlčanům, a jenž na severu vysílá výběžky
k Dubé, Mnich. Hradišti, Turnovu, Frýdlandu
až na Šluknov. Celkem připadají v království
českém pouze 4 osoby pití koralky oddané na
1000 obyvatelů, tedy ani ne půl procenta a
i v krajinách, kde panují poméry v tom ohledu
nejnepřiznivější, nepřekračuje hlíza ta jed-
noho procenta. Místodržitelstvem zazname-
náno bylo celkem 25.292 osob oddaných
pití kořalky. Jsou to, jak mysliti se dá, pře-
vážně mužové, 95.38 proc. Co do stáři
jest jich nejvíce mezi 40—60 lety.
Seznamy ty jsou ovšem neúplny, zejmena pokud
jde o mladší lidi, u nichž následky alkoholismu
nejsou dost patrny. Že ostatně je nejvíce alko-
holiků ve věku pokročilém, vysvětluje se tím,
že ve stáří jiným požitkům nelze se tak snadno
oddati a tu že vypomáhá alkohol zejmena u
lidí menší resistence v boji životním. Nespoko-
jenec v první řadě se vystěhuje, ve druhé do-
pouští se zločinu, ve třetí končívá sebevraždou
a v poslední oddává se alkoholu. Tak ve zprávě
se vykládá. Zajímavo je, že nejméně pi-
jáků zjištěno bylo mezi ženatý mi,
o něco více mezi svobodnými, nejvíce a le
Čechy
Třeboň
Vltava
Dubá
Turnov
Frýdland
Šluknov
Milevskua Sedlčany
8
article
pijí lidé ovdovělí. Zmínění pijáci měli
dohromady 55.826 dětí, připadá tedy na rodinu
alkoholika průměrně 2.7 dětí. Malý tento počet
je ovšem vyšvětlitelný. Pokud se týče povolání,
nebylo, bohužel, při tomto šetření použito téhož
roztřídění, jako při sčítání obyvatelstva, celkem
bylo ze zjištěných pijanů: majitelů pozemků
1909, domkářů 3032, živnostníků 4801, ná-
denníků 12.383, osob práce se štítících a tu-
láků 3167. V kapitole o příčinách alkoholismu
vykládá se mezi jiným, že prý rozšíření alko-
holismu v království českém nemá s národností
žádné souvislosti. Proč tvrditi tak zjevnou ne-
pravdu? Vždyť by musil býti člověk slepý, aby
nepoznal na první pohled z přiložené mapy,
jaký tu rozdíl mezi kraji českými a německými.
Co je hlavní příčinou nemírného piti kořalky?
Bída, která nedovoluje většíně obyvatelstva pít
nápoj dražší. Je přece známo, že chudák z vý-
chodních Čech, jakmile přestéhuje se do prů-
mýslového kraje německého a tam lepší posta-
vení si opatří, kořalky z pravidla necháa
přilne k pivu. Sama zpráva konstatuje jako
zjev pozoruhodný, že tam, kde obyaatelstvo je
více zvyklé na pivo, není piti kořalky rozšířeno.
A na jiném mistě zprávy prav
se zcela správně, že okresy nej-
více alkoholismem stižené patří
k těm, v nichž obvyklá průměrná
mzda denní jest nejmenší. — Zpráva
zmiňuje se ještě o šetření, jež ohledně alkoho-
lismu konáno v zemských ústavech a činí pak
příslušné návrhy. O těch zmíníme se při příle-
žitosti.
Čechy
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Mladistvý tulák. Před někol ika měsíc
zatčen byl v Moskvě třináctiletý hoch, jenž se vy-
dával za syna petrohradského maloměšťana, Byv do-
praven do Petrohradu, změnil svoje udání a tvrdil,
že jest syn šlechtice Griněva. Pak udával vždycky
nové a nové personalie, brzy že pochází z Ostrova,
brzy že ze Samary atd. S neobyčejnou tvrdošíjností
odpíral hoch udati původ a jmeno svých rodičů. Po
osmiměsíční vyšetřovací vazbé byl mladistvý tulák
odevzdán k dalším výslechům tajné policii. Po růz-
ných otázkách a na základě získaných informací
konečně vznikla domněnka, že to syn čeljabinského.
maloměšťana J. J. Friděva, jenž roku 1899 uprchl
z domu svých rodičů, byl však v Kazani zatčen a
vrácen svému otci. Když hochu bylo řečeno do očí,
ze jest Fríděv z Četjabi
byl stižen záchvatem
křečovitého pláče. Jen nerad doznal, že to pravda a
vypravoval, že uprchl podruhé z Omska, kde jeho
rodičové nyní bydlí, poněvadž byl puzen náruživou
touhou po cestování. Putoval pěšky do Moskvy. Na
cestě stýkal se s tuláky, žebráky a dolináři. Hoch
prohlásil, že se mu tulácký život, ba i pobyt ve vě-
zení velmi líbí. Otec jeho domáhal se, aby mu byl
vrácen, avšak nic jej nedovede zdržet od jeho touhy
po cestování. Rodina Friděva je zámožna. Mladému
uprchlíku dostalo se pečlivého vychování a na om-
ském gymnasiu náležel k dobrým žákům.
Friděv
Moskva
Petrohrad
Kazaň
Omsk
10
article
= Hraběnka modelkou. V Londýně vzbu-
zuje nyní sensaci román lady S., manželky známého
velkostatkáře a sportsmana hraběte S. As před čtyřmi
lety bylo manželství vinou lady S., jež měla mi-
lostný poměr s bursiánem, millionářem, soudně roz-
vedeno a od té doby lady S. ze salonů londýnské
společnosti zmizela. V životě jejím nastal tragický
obrat. Millionář, jenž se s ní chtěl po rozvodu ože-
nit, zemřel náhle jednoho dne, než mohl slibu svému
dostát a lady S., vyvržena ze společnosti, bez pro-
středků a opuštěna — neboť millionář ve své závěti
jí ničeho nezanechal — zakoušela krutou bídu. Kle-
sajic stále hloub dostala se do Paříže, kdež v nej-
trpčí bídě, ale dosud báječně krásná, byla malířům
modelkou. Jednoho dne dostala se do atelieru jaké-
hos mladého umělce, jenž okouzlen jejími vnadami,
umínil si, učiniti krasavici modelem pro velké, umě-
lecké dílo. Namaloval lady jako »Najadu« a vystavil
obraz v Salonu. Úspěch byl báječný. »Najada« se
zlatoskvoucím vlasem způsobovala ohromnou sen-
saci. Celá Paříž a všichni umění milovní cizinci pu-
tovali do Salonu, aby si obraz prohlédli. Mezi na-
vštěvovateli výstavy byli náhodou též příbuznía
bývalí známí hraběnky z Londýna. Poznali v »Na-
jadě« na první pohled rysy tvaře hraběnčiny. Ve-
škeré jejich pokusy, koupiti obraz, aby jej mohli
zničit, zmařeny byly odporem umělcovým, jenž pro-
zatím nehodlá obraz prodat a chce jej v nejbližší
době vystavit v Londýně.
Millionář
Najada
Londýn
Paříž
lada S
11
article
= Trojnásobná vražda na nákladní lodi.
Z Pešti se oznamuje: Na nákladní lodi, jež kotvila
u Moldovy, usmrceni byli těchto dnů kormidelník a
dva plavci. Vrah, plavec Nicole Braszovan, spáchal
zločin ze msty, poněvadž jej byl kormidelník spolí-
čkoval, že bez dovolení opustil loď. Když se byli
kormidelník a dva jeho soudruzi spili a byli pohří-
žení v hluboký spánek, podřezal jim vrah břitvou
hrdla, vypáčil pokladnu kormidelníkovu, vzal z ní
všechny peníze, as 800 zl. a uprchl. Zločin objeven
druhého dne ráno a vrah zatčen právě ve chvíli, kdy
chtěl překročit rumunskou hranici a odevzdán soudu.
= Syn millionářův lupičem. Z New Yorku
se oznamuje následující sensační případ. Louis Hays,
syn millionáře Simona Haysa, bývalý president »Har-
lem Democratic Clubu«, přišel do budovy „Twelwth
Wardbanky«. Pětašedesátiletý pokladniční sluha banky
»Broux Borough«, známý pod jménem »starý Mel-
lert«, přišel do banky, aby tam uložil hotové peníze.
V tu chvíli vyrazil proti němu ze šerého kouta blíže
schodů Hays, drže v ruce cosi, v čem později poznán
Nicole Braszovan
Louis Hays
Simon Haysa
Pešť
Moldova
New York
Haro
Hays
Democratic klub
Twelwth Wardbanka
Broux Borough