2
masthead
V Praze, v pátek dne 28. června.
Praha
4
article
Nz »Národní Listy«
raňní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Litorární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h -
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
Litorární Hlidek
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 28. června. Úřadní list uve-
řejňuje schválený společný roz-
počet delegacemi přijatý na rok
1902, zároveň pak rozpočtové provi-
sorium na druhou polovinu r. 1901.
Z Vídně, 28. června. Linecký »Volks-
blatt« zabývá se poctami, které se vzdávají
novému sekčnímu chefu v ministerstvu že-
leznic Wurmbovi německými nacionály
a podotýká, že ty ovace jsou mnohem větší,
nežli se dělají ministru železničnímu Wittkovi
za příčinou skoncování předlohy o inve-
sticích.
Jmenovaný list vysvětluje si tento zje
tím, že prý pan Wurmb jest vyhlednut
německými nacionály za budoucího něme-
ckého ministra. K tomu podotýka tento list,
že jest věru nepochopitelno, že má býti ještě
kromě ministrů Körbra, Wittka, Wel-
sersheimba, Giovanellia, Calla,
Hartla a Böhm-Bawerka extra ně-
mecký ministr. Byla by prý škoda kaž-
dého krejcaru, který by se vydal na tako-
vého ministra. Systemisováním jeho místa
zjednala by se pouze synekura.
Z Vídně, 28. června. Stalo se, co jsme
očekávali. Vlachové v Istrii proměnili
svůj odchod ze sněmu v trvalou nepří-
tomnost na sněmu koparském
Staly se v posledních dnech pokusy odvrátiti
Vlachy od úmyslu toho, ale jak vidno, zů-
staly bez úspěchu. »Reichswehr« uve-
řejňuje dnes přípis, ve kterém se záda, aby
veškerě úřady istrijské soustředěny byly
městě Pulji, které se k tomu hodí nejlépe.
Z Vídně, 28. června. »Neue Freie
Presse« uveřejňuje tuto zprávu, za kterou
jí přísluší ovšem všechna zodpovědnost. Ne-
jen němečtí poslanci na zemském sněmu,
nýbrž také ústavověrný velkostatek byl pře-
kvapen podaným návrhem hraběte
Buquoye. V pražských politických kru-
zích očekávalo se důvodně, že co nejdříve
Wittek
Wurmb
Körbr
Welo
Calla
Hartl
Böhm
Bawerka
Vlach
Buquoy
Vídeň
Istria
Pulja
Volk
Neue Frei Presse
7
article
dojde ke kompromissnímu jednání mezi
oběma skupinami velkostatku.
Před nedávnem stala se v rozmluvě hr.
Osvalda Thuna s vůdcem konservativců
zmínka o zahájení takové akce.
Minulý čtvrtek však týž vůdce konservativců
sdělil hr. Osvaldu Thunovi, že již není žádné
příčiny k takovému vyjednávání, jelikož kon-
servativní velkostatek podal samostatný ná
vrh na volební opravu.
Z toho se prý soudí, že konservativní
šlechta zamýšlela německý velkostatek pře-
kvapiti.
Z Vídně, 28. června. Z bukovinských
Černovic oznamují: Ve včerejší schůzi
zemského sněmu oznámil posl. Flondor,
že list jím zaslaný jednéredakci
černovické byl otevřen úřadní-
kem a stať v listě tom poslána
v opisu zemské vládě. Zemský pre-
sident prohlásil, že bude zavedeno proti úřad-
níku onomu trestní stíhání.
Osvald Thun
Vídeň
Černovice
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 28. června. (C.-B.) Císař pro-
půjčil inženýrovi Edvardu Fialovi v Praze
titul vládního rady s prominutím tax.
Z Víddě, 28. června. (C.-B.) Úřadní list
uveřejňuje Fnes sankcionovaná usnesení de-
legací a sankcionovaný zákon ve příčině roz-
počtového provisoria až do konce tohoto
roku.
Ze Lvova, 27. června. (C.-B.) Za pří-
činou odhalení pomníku hr. Goluchow-
ského uspořádáno bylo dnes ve skvěle
osvětlených sálech zemského domu soirée.
jehož se zúčastnil ministr zahraničních zále-
žitostí hr. Goluchowski se svou rodinou,
ministr Pientak, místodržitel hr. Pinin
ski, kardinál kníže-biskup Puzyna s arci-
biskupy a biskupy, vrchní obřadník hr. Cho-
lonienski, šlechta, generalita, přednostové
úřadů, říšští a zemští poslanci a zástupci
umění, vědy a průmyslu.
Císař
Fiala
jítlegace
Goluchowský
Pientak
Pinin ski
Vídeň
Praha
Lvov
9
article
Čislo v Praze za 2k
a na venkově za 3h
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
10
article
Zdar sletu všesokolskému.
Zdar sletu všesokolskému.
Již zejtra pozdraví naše matička Praha So-
kolstvo, které sjede se z dálných krajů, aby
ve slovanské metropoli znovu předvedlo krásný
obraz společných cvičení, aby znovu připoutalo
lid český vzorným vystoupením svým, přesností,
kázní, zápalem a nadšením k práci sokolské,
aby znovu lid český zažil a viděl jednu z těch
krásných chvil nadšení, které nelze nikdy zapo-
menouti !
A to nadšení lidu českého zajisté pozdravi
zejtra naše Sokolstvo, až vstoupí na pole cti,
na cvičiště na Letné, až jednotné cvičení spo-
lečné, provedené na jediný povel 6000 cvičenci,
strhne jásající lid k bouři potlesku, až obdivo-
vati se bude kázni, síle a discíplině našeho
Sokolstva.
Krásné chvíle nastávají slovanské Praze,
neboť po čtvrté přivítá svoji národní armádu,
která před tváří ciziny bude národu skládati
účty ze své činnosti a zdatnosti, aby znovu
v přehlídce svých čet znamenala, jak daleko po-
stoupila ve svém velkém, vznešeném úkolu za-
chovati si hrdinnost, jarost a křepost, mužný
duch a sebevědomí!
Velkolepé dny Sokolstva českého shromáždl
zajisté zejtra a v neděli nejen celou Velkou
Prahu, ale veškerý lid český k veřejnému spo-
lečnému cvičení na Letné, až tisíce paží a muž-
ných těl, křepce se pohybujících při svižných
rytmech a taktech hudby, prováděti budou spo-
lečná nesnadná cvičení s přesností, ladností
elegancí.
Den slavnostního ruchu a rozechvění, jakého
Praha již od posledního sletu všesokolského,
roku 1895 konaného a od poslední slavnosti
kladení základního kamene k pomníku Pala-
ckého r. 1898 neviděla, nastává dnes Praze,
neboť pozdraví na předním místě gymnasty
francouzské, polské Sokolstvo, Sokolstvo slo-
vinské a chorvatské a zástupce cizích tělocvič-
ných federací mimo sdružení německé.
Čarovné dny, plné lesku a slávy, nadchá-
zejí královské Praze.
Pala
Letná
Praha
Praha so
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Venca mezi umělci.
Kdo je Venca?
V roce 1898 byl Venca žákem páté třídy
obecné školy a chovancem učitele D., mého nej
lepšího přítele v okresním městečku L . . . . . .e.
kde jsem tehdy prožíval blaha plný první rok
svého manželství.
Učitel D. byl vzorný flegmatik, který, ač
málo mluvil, o Vencovi mi vypravoval několi-
krát, jaký s ním má kříž. Nedivte se, že o něm
vypravoval mně. Vědělť, že otec můj byl také
učitelem, že jsem také kdysi za nemoci jeho
jako dočasný náhradník jeho ve škole působil
— páni učitelové totiž napořád jen »působí« —
tudíž slasti učitelů s kluky nynější moderní doby
trochu znám.
Dle sdělení D... ova byl Venca klukem
— v pravém slova smyslu — první třídy; po
podlaze lezl, za to chodil po lavicích, kluky
píchal špendlíky, za panem učitelem hrál rukou
na nos, pískal kudy chodil a mnohdy nějakým
kouskem vyrušil z klidu — skoro záviděníhod-
ného — i městskou polícii 1... . ckou.
Okna pokojů tehdejšího bytu našeho vedla
do náměstí, na kterém nemnoho bývalo viděti.
Proto v letě, sotva minuly odpolední úřadní ho-
diny, opouštěli jsme tichý byt a spěchali do
okolí města, přírodními krásami ostatně neboha-
tého, ze kterého jsme se s pestrými kyticemi
v rukou s večerem opět vracívali.
Po večeři usedli jsme k oknu, do náměstí
vedoucího a bavili se pozorováním podvečerního
života L .. . ého. Tu šel s dýmkou v ústech —
beze zbraně — okresní šikovatel na večerní
besedu, tam se džbánem na pivo v ruce mihla
se štíhlá slečna P . . . ova, deset let již vědo-
mím své fysické zletilosti se trápící, jinde za-
štěkal pes na člověka, kterého víc než půl roku
neviděl, ač oba byli stále v L . . . ích a tyto
mají sotva 2000 duší — sem tam vyhlédla na
okamžik hlava z okna — někdy zarachotil po-
voz s pole domů se vracející — jinak bylo
ticho. —
Venca
Venc
12
article
Jednoho dne však náměstí v L. oživlo. Ob-
jevilo se tam několik osmahlých mužů a vý-
rostků, kteří přivlekli velká silná bidla, naneslí
provazů a než se den s večerem snoubil, se
střechy našeho domu přímo nad našimi okny
přes náměstí pnul se silný provaz.
Tedy provazolezci, ba ještě víc, celá sku-
pina různých umělců, z nichž jedni chodili po
provaze, druzí prováděli své umělecké kousky
v ohraženém prostoru na konci náměstí.
Nyní nastal na náměstí v L. hlučný život
Na nejbližší nedělní odpoledne, kdy mělo
býti představení zvláště skvělé, pozvali jsme
přítele D. na kávu.
Hned po požehnání umělci na náměstí vy-
hrávali. Každý z nich hrál totiž na nějaký hu-
dební nástroj a mezitím, co jeden se produko-
val, ostatní tvořili kapelu. Nejmenšími jejími
členy byli bubenníci; u velkého bubnu, na jehož
hořejší straně, jak obvyklo, upevněny byly
puklice, byl hoch as „desítiletý, malý buben
tloukl klučik as sedmiletý. Byly to zajímavé fi-
gurky, na něž i při produkci na provazu se
zálibou obracel se nejen mladý, ale také starý
Přímo z oken viděli jsme na ně!
Kluci 1.... čtí skupili se kolem nich a
s obdivem pohlíželi na své mladé druhy, kteří
uměním svým již veřejnosti se představovalia
kteři — patrné takové pozornosti zvyklí —
svět.
Ob
13
article
s pravou uměleckou nedbalostí pozornost tu při-
jímali — konečně však tlačili se na bubenníky
tak, že umělec, malý buben tlukoucí, častěji po-
užil příležitosti, když v pause horní ret pod no-
sem rukávem si utíral, že při tom loktem šťouchl
do zástupu kluků, kteří neplatili a přec vše mít
chtěli z první ruky.
Druhý bubenník ho sice následoval, ale tlak
zástupu se nemenšil, naopak vzrostl od oka-
mžiku, kdy se v čele jeho ocitl umouněný, as
dvanáctiletý kluk, s kabátem aspoň po dvacíti-
letém, jehož šosy mu skoro na zem dosahovaly
a se špičatým kloboukem, s jakým hloupí Augu-
stové v cirkusech šprýmy své provádějí. Z pod
klobouku jeho svítily jiskrné, rozpustilostí sála-
jící oči.
Již dříve jsem si ho povšiml, když v levo,
v pravo lokty štulce rozdávaje, neodolatelně zá-
stupem v čelo jeho pronikal. Než jsem nyní
příteli D. mohl vyjádřiti svou domněnku, ozval
se jeho hlas: — »toť Venca!« — A nyní byl
Venca jediným bodem, na který zraky naše
zůstaly upoutány, neboť D. ne nadarmo nás
upozornil, že Venca něco »provede«.
Jaksi úctyplně pohlížel Venca na mladé
umělce u hučících bubnů, kteří, cítíce snad
Vencovu převahu nad ostatními kluky L... ými,
nejen ho nezapuzovali, ale dali se s ním v pře-
stávce dokonce i v přátelský rozhovor.
Nejdříve pozoroval Venca bedlivě malého
bubenníka a hltal takřka očima tanec jeho pali-
ček, bez not ve veselém taktu poskakujících.
Po chvíli však obrátil se k bubnu velkému, po-
stavenému na stoličce; snad mu velikost tohoto
imponovala víc, než dovednost bubenníka ma-
lého. — Jakmile bylo číslo programu ukončeno,
hned ho se všech stran okukoval, omakával, až
Venca
Vencův
hloupý Aug