1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 170. ze dne 22. června 1901.
2
masthead
Král.české zem. divadio v Praze
Král
Praha
4
masthead
Národní divadlo.
242. hra v předpl.
V sobotu 22. června.
2. čtvrtka.
národní divadlo . 242
5
article
= Následky nemírného sportu. Z Lon-
dýna se oznamuje: Podivné dobrodružství přihodilo
se jakés mladé cyklistce. Minulého pátku přinesla
»Daily Mail« zprávu, že v Tundbridge Wells, ve
hrabství surreyském, nalezena byla 17letá cyklistka,
jež úplně pozbyla paměti. Kdosi pozoroval, kterak
dívka jela ulicí, pojednou sestoupila s kola a vyje-
veně se ohlížela kolem sebe. Jakýsi pán ji oslovil,
dívka však nemohla udati ani svoje jmeno, aniž
odkud přijela. Dovedli ji na policejní strážnici a od-
tud dopravili ji do nemocnice. Lakýrník Peyce v New
Crossu, předměstí v jihovýchodní části Londýna, četl
tuto zprávu, jež obsahovala zároveň popis dívky,
jejího oděvu a jejího kola a on i jeho manželka po-
znali v dívce, pozbyvší paměť, svoji dceru, jež ve
středu o 6. hodině ranní vyjela na kole a chtěla se
o 8. hod. vrátit ke snídaní, ale nevrátila se. Po ce-
lou středu a čtvrtek čekali rodičové marně a žádali
též o pomoc policii, až četli zprávu v »Daily Mail«.
Pak odebrali se do Tundbridge Wells a nalezli tu
svoji dceru v nemocnici. Nepoznala ani otce ani
matky a když dopravena nazpět do New Crossu, ne-
poznala svoje okolí a nedovedla se upamatovat na
svoje jmeno. Jediné, nač se pamatuje, jest, že ve
středu dopoledne o 1/49. hod. povstala s trávníku, na
němž ležela, a tázala se vozky jedoucího tudy, kolik
je hodin. Pak vsedla na kolo a jela dále, doufajíc,
že pozná krajinu, až se octla na křižovatce v Tun-
bridge Welis, přes 51 kilometrů od svého bydliště.
V nemocníci následkem únavy prospala několik ho-
din. Lékaři nenalezli na dívce ani stopy zranění, jež
by pocházelo od pádu a mohlo by vysvětlit náhlou
ztrátu paměti. Avšak dívka jest náruživou cyklistkou
a libovala si zejmena v nemírné a rychlé jízdě.
Lon
Tundbridge Wells
New Cross
Londýn
6
article
= Zajímavé intermezzo v uherské sně-
movně poslanců. Z Pešti se oznamuje: Ve sně-
movně poslanců udála se ke konci jedné z posledních
schůzí příhoda, jež způsobila na několik minut mezi
poslanci nemalé vzrušení. Zatím co jakýs klerikální
poslanec odůvodňoval svojí interpellaci, povstal na
galerii jakýs muž cbatrně oděný a volal hlasitě do
síně: »Slyšte! Slyšte!« Oči všech obrátily se na
muže, jenž měl ještě dosti času stoupnouti na židli
a oslovil s galerie sněmovnu následovně: »Velectění
pání poslanci! Poslyšte mne! Záležitosti chudých
lidí jsou důležitější než věci, o nichž tuto jednáte.
Stala se mi do nebe volající křivda a není nikoho,
kdo by mě chtěl vyslechnout, Hladovím ve společ-
nosti tisíců kollegů dělníků. Šestkráte byl jsem od-
mrštěn, když jsem prosil o práci. Jsem kotlář . . .«
— Dále nemohl neznámý mluvit, neboť sněmovní
komisař přikvapil, zatkl jej a odvedl na kvesturu.
Tam udal, že se jmenuje Josef Nemeth, že byl kot-
lářem uherských státních dráh a že byl propuštěn.
Neměl prý jiného úmyslu než hoditi do sněmovny
žádost, aby upozornil na sebe parlament. Potom
vyndal žádost z kapsy a podal ji kvestorovi, načež
se dal klidně odvésti na nejbližší policejní komisařství.
= Kde jest peklo ? Při procesu Eduarda Willa
v generálních assisích newyorských, který byl
žalován, že se dopustil hnusného násilí na osmileté
Emmě Gaukofové, ve West Hoboken, byla Emma vyvo-
lána co svědkyně a advokát Max Salinger, obhájce
obžalovaného, se jí mimo jiné tázal : »Zdali pak víš,
co by se ti stalo, kdybys nemluvila pravdu ? —
vrams
sldos a ágant
oonsv ae
andvnoě tai
Nemeth
Gaukofová
Emma
Salinger
Pešť
West Hoboken
sněmovna
Eduard Will
7
article
»Ano, přišla bych do pekla«, odpověděla maličká. —
»A kde je peklo?« naléhal advokát dále. — »Myslím,
to neví ani sám pan advokát«, podotkl soudce Blair,
avšak malá Emma nedala se vyrušiti a zvolala:
»Ale já to vím. Peklo jest nedaleko Schützenparku,
Union Hillu, neboť jsem jednou slyšela, když kdosi
zvolal, že půjde do Schützenparku, kde se čerti žení«.
= Loupežné přepadení v železničním
coupé. Ve vlaku mezi Modane a St. Michel ve
Francii proveden loupežnický kousek, jejž by bylo
možno považovati za možný toliko v Turecku. Před-
mětem útoku byl jakýs Američan, avšak v poslední
chvíli se plán zhatil a smělí útočníci odpykali si již
svoji vinu životem. Americký turista Konstantin
Scandale zdříml ve svém coupé v expressním vlaku.
Mezi Modane a St. Michel vloudili se k němu tři
elegantně odění muži, kteří jej oloupili o celou jeho
hotovost i o drahocenné jeho šperky. Avšak ve chvíli,
když zloději na stanici St. Jean de Maurien chtěli
opustit vlak, probudil se Američan a zavolal na čet-
níka, stojícího před nádražím, aby zloděje zatkl.
Zloději přelezli plot nádraží a aby stihatelům unikli,
skočili do silně rozvodněné řeky Arc a utonuli.
Mrtvoly jejich nebyly dosud nalezeny.
= Požár v loděnici. Z Vallejo, Cal., se ozna-
muje: Ve skladišti střelného prachu v Mare Island
Navy Yard, kde se nalezalo as 20 tun bezdýmného
prachu, vypukl těchto dnů požár. Prach se vzňal,
při tom se však vyvinulo jen málo plynu a kouře,
takže střecha skladiště nevyletěla do povětří a prach
pozvolna dohoříval. Skladiště, které bylo v roce 1857
nákladem několika set tisíc dollarů postaveno, jest
úplně zničeno. Budova nalezala se na konci ostrova
a byla od ostatních budov dosti vzdálena, takže po-
žár nemohl se dále rozšířiti.
Blair
Stanislav
Michel
Američan
Scandale
Maurien
Požár
Vallejo
Cal
yard
Peklo
Schützenpark
Francie
Turecko
St
Mar
Island
Union Hill
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 17. června 1901: Honická Helena,
dcera topiče, 17 roků, 764— VII. Procházkova Anna,
dcera dělníka, 1 den, 1227—II. Grünhutová Barbora,
manželka soukromníka, 64 roky, 1953—II. Jeřábek
Karel, malíř pokojů, 50 roků, 693——I. Kabounová
Marie, manželka truhláře, 31 rok. 268—VII. — Ve
v šeobecné nemocnicí: Ungrová Terezie,
manželka krejčího, 52 roky. Burešova Antonie, uči-
telka industriální, 42 roky. Rybáková Pavla, dělnice,
35 roků. Růzhová Josefa, manželka truhláře, 55 r.
Telecká Marie, manželka železničního zřízence.
35 roků. Votka Karel, kamnář, 39 roků. — U milo-
srdných bratří: Procházka Antonín, obuvnický
učeň, 17 roků. — U milosrdných sester
Kantůrková Veronika, vdova po sluhovi, 71 rok.
Růžička Josef, nádenník, 32 roky. Walatová Kateřina.
nádennice, 36 roků.
Procházkův
Anna
Barbora
Jeřábek
Karel
Burešův
Rybáková Pavel
Josef
Telecká
Marie
Votka
Antonín
Kantůrková
Růžička
Kateřina
Praha
Honická Helena
Ungrová Terezia
Antonia
9
article
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk. 15343
Začátek o 3 hodině.
V sobotu 22. června.
Představení pro dítky a dospělé při snížených ce-
nách. — Ve prospěch samostatného sirotčince uči-
Oot telského v Čechách.
Poprvé: Paleček a Rusovláska.
Kouzelná báchorka s živými obrazy o 4 jednáních,
od prof. J. B. Režisér p. Fr. Šípek.
a0ki odukd e den
or aaka nlsoa v
V Suk
Paleček
profesor
Šípek
Čechy
10
article
Podruhé vystoupí pohostinsku c. k. komorní pěvec
Podruhé vystoupí pohostinsku c. k. komorní pěvec
Vilém Heš.
FAUST a MARKÉTKÁ.
Velká romantická opera o pěti dějstvích. Složil Ch.
Gounod. Text napsali Barbier a Carré. Přeložil
Jindř. Böhm.
Dirigent: Moric Anger. Režisér: Adolf Krössing.
Po třetím dějství přestávka.
Konec o 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Heš
Faust
Složil Ch
Gounod
Barbier
Carré
Jindřichův
Böhm
Krössing
Moric Angra
21
article
Hydaspes, jehož zkázou zmizela nyní každá stopa po ne-
šťastném Richardu Devinovi.
Štěstím pro něj bylo, že muž, jenž s ním zároveň
byl vyslán na člunu k hořící lodi, byl povahy poněkud
hovorné; ten musil ostatním vězňům aspoň po dvanáctkrát
vypravovati osudy výpravy jejich, ano Ruf Dawes byl
sám z polodřímoty své probuzen, aby jmenoval vlastními
rty svými jméno lodi.
Kdyby nebyli pociťovali lidé ti k němu jakousi úctu,
nebylo by ho nepochybně nic před tím zachránílo, aby
sám také vylíčil celou věc a aby zúčastnil se živě vede-
ného sporu, zdaž a jakým způsobem se mužstvo shořelé
lodě zachránilo.
Takto ale nechávali jej na pokoji, ležel skorem ne-
pozorován a pokoušel se usnouti.
Oddíl padesáti mužů byl na palubě, aby užil
vzduchu; ve vězení nebylo následkem toho takové vedro
jako v noci.
Mnozí z vězňů použili prázdných lůžek, aby se vy-
spali, a čtyři »dobrovolní« veslaři mohli tu dohoniti, co
zmeškali.
Ještě nebylo loď zachvátilo znepokojení následkem
propuknuvšího tyfu.
O třech prvních případech mluvilo se sice, ale
událost jiná, hořící loď, byla upoutala všechen zájem,
takže nevšímali si dobře ani opatření, jež Pine z opatrnosti
byl dal vykonati.
»Zkušení«, kteří byli vykonali již takou cestu, tušili sice
nebezpečí, neříkali ale ničeho, neboť nepochybně nákaza
zachvátila by slabší a chorobnější a pak bylo by pro ně
více místa. I byli tak dokonce tím spokojeni.
Devin
Dawes
22
article
Obnažila krásné rámě mluvíc tak a skutečně bylo
viděti tři malé červené skvrny na bělostném pevném mase.
Blunt zvolal :
»Jaké to chlapectví ! Toť přespříliš!«
A ohlednuv se rychle, nevidí-li jej někdo, políbil za-
milovaný starý mládenec rámě divčino na místě tom.
Prohodil potom:
»Dám vám sám laudanum. Neproste se o ně starého
medvěda toho! Pojďte jen do mé kajuty.«
Bluntova kajuta měla tři okna, jedno v boku a dvě
směrem na palubu. Kajuta protější náležela Frerovi.
Blunt, zavřev dvéře, sňal skřínku, s léky jež visela
právě nad jeho teleskopem.
o Otevřel skřínku řkal:
o »Zde tedy ! Vláčel jsem již od let léky ty s sebou,
ale bohudíky nepoužil jsem jich často. Hleďte, tohoto zde
vezměte trochu do úst a podržte chvilku v nich!«
»Pro boha, kapitáne Blunte, chcete mne otrávitil
Dejte mi láhvičku tu, budu si bráti lék sama.
Blunt varoval:
»Jen nebeřte příliš mnoho, jest to lék nebezpečný
abyste věděla !«
»Vím. Užívala jsem ho již dříve !«
Dvéře byly uzavřeny a když Sara vstrčila láhvičku
do kapsy, zamilovaný Blunt pojal ji v náručí.
»Nuže, nyní hubičku přece zasloužím !«
Slzy její byly dávno již osušeny dodavše tvářím
již jen svěžejší barvy.
Roztomilá dívka neplakala nikdy tak dlouho, aby stala
se tím protivnou.
Pozvedla i nyní k Bluntovi opět na okamžik tmavý
zrak svůj a zasmála se naň šelmovským úsměvem svým.
Ztracen pro život.
Blunt
Bluntův
Otevřel
Sar