ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a10a4eb0-66c5-11dc-874e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 22 celkem · entity: person 59, place 20, org 6, work 4
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 170. ze dne 22. června 1901.
2 masthead
Král.české zem. divadio v Praze
Král Praha
3 masthead
Různé zprávy.
4 masthead
Národní divadlo. 242. hra v předpl. V sobotu 22. června. 2. čtvrtka.
národní divadlo . 242
5 article
= Následky nemírného sportu. Z Lon- dýna se oznamuje: Podivné dobrodružství přihodilo se jakés mladé cyklistce. Minulého pátku přinesla »Daily Mail« zprávu, že v Tundbridge Wells, ve hrabství surreyském, nalezena byla 17letá cyklistka, jež úplně pozbyla paměti. Kdosi pozoroval, kterak dívka jela ulicí, pojednou sestoupila s kola a vyje- veně se ohlížela kolem sebe. Jakýsi pán ji oslovil, dívka však nemohla udati ani svoje jmeno, aniž odkud přijela. Dovedli ji na policejní strážnici a od- tud dopravili ji do nemocnice. Lakýrník Peyce v New Crossu, předměstí v jihovýchodní části Londýna, četl tuto zprávu, jež obsahovala zároveň popis dívky, jejího oděvu a jejího kola a on i jeho manželka po- znali v dívce, pozbyvší paměť, svoji dceru, jež ve středu o 6. hodině ranní vyjela na kole a chtěla se o 8. hod. vrátit ke snídaní, ale nevrátila se. Po ce- lou středu a čtvrtek čekali rodičové marně a žádali též o pomoc policii, až četli zprávu v »Daily Mail«. Pak odebrali se do Tundbridge Wells a nalezli tu svoji dceru v nemocnici. Nepoznala ani otce ani matky a když dopravena nazpět do New Crossu, ne- poznala svoje okolí a nedovedla se upamatovat na svoje jmeno. Jediné, nač se pamatuje, jest, že ve středu dopoledne o 1/49. hod. povstala s trávníku, na němž ležela, a tázala se vozky jedoucího tudy, kolik je hodin. Pak vsedla na kolo a jela dále, doufajíc, že pozná krajinu, až se octla na křižovatce v Tun- bridge Welis, přes 51 kilometrů od svého bydliště. V nemocníci následkem únavy prospala několik ho- din. Lékaři nenalezli na dívce ani stopy zranění, jež by pocházelo od pádu a mohlo by vysvětlit náhlou ztrátu paměti. Avšak dívka jest náruživou cyklistkou a libovala si zejmena v nemírné a rychlé jízdě.
Lon Tundbridge Wells New Cross Londýn
6 article
= Zajímavé intermezzo v uherské sně- movně poslanců. Z Pešti se oznamuje: Ve sně- movně poslanců udála se ke konci jedné z posledních schůzí příhoda, jež způsobila na několik minut mezi poslanci nemalé vzrušení. Zatím co jakýs klerikální poslanec odůvodňoval svojí interpellaci, povstal na galerii jakýs muž cbatrně oděný a volal hlasitě do síně: »Slyšte! Slyšte!« Oči všech obrátily se na muže, jenž měl ještě dosti času stoupnouti na židli a oslovil s galerie sněmovnu následovně: »Velectění pání poslanci! Poslyšte mne! Záležitosti chudých lidí jsou důležitější než věci, o nichž tuto jednáte. Stala se mi do nebe volající křivda a není nikoho, kdo by mě chtěl vyslechnout, Hladovím ve společ- nosti tisíců kollegů dělníků. Šestkráte byl jsem od- mrštěn, když jsem prosil o práci. Jsem kotlář . . .« — Dále nemohl neznámý mluvit, neboť sněmovní komisař přikvapil, zatkl jej a odvedl na kvesturu. Tam udal, že se jmenuje Josef Nemeth, že byl kot- lářem uherských státních dráh a že byl propuštěn. Neměl prý jiného úmyslu než hoditi do sněmovny žádost, aby upozornil na sebe parlament. Potom vyndal žádost z kapsy a podal ji kvestorovi, načež se dal klidně odvésti na nejbližší policejní komisařství. = Kde jest peklo ? Při procesu Eduarda Willa v generálních assisích newyorských, který byl žalován, že se dopustil hnusného násilí na osmileté Emmě Gaukofové, ve West Hoboken, byla Emma vyvo- lána co svědkyně a advokát Max Salinger, obhájce obžalovaného, se jí mimo jiné tázal : »Zdali pak víš, co by se ti stalo, kdybys nemluvila pravdu ? — vrams sldos a ágant oonsv ae andvnoě tai
Nemeth Gaukofová Emma Salinger Pešť West Hoboken sněmovna Eduard Will
7 article
»Ano, přišla bych do pekla«, odpověděla maličká. — »A kde je peklo?« naléhal advokát dále. — »Myslím, to neví ani sám pan advokát«, podotkl soudce Blair, avšak malá Emma nedala se vyrušiti a zvolala: »Ale já to vím. Peklo jest nedaleko Schützenparku, Union Hillu, neboť jsem jednou slyšela, když kdosi zvolal, že půjde do Schützenparku, kde se čerti žení«. = Loupežné přepadení v železničním coupé. Ve vlaku mezi Modane a St. Michel ve Francii proveden loupežnický kousek, jejž by bylo možno považovati za možný toliko v Turecku. Před- mětem útoku byl jakýs Američan, avšak v poslední chvíli se plán zhatil a smělí útočníci odpykali si již svoji vinu životem. Americký turista Konstantin Scandale zdříml ve svém coupé v expressním vlaku. Mezi Modane a St. Michel vloudili se k němu tři elegantně odění muži, kteří jej oloupili o celou jeho hotovost i o drahocenné jeho šperky. Avšak ve chvíli, když zloději na stanici St. Jean de Maurien chtěli opustit vlak, probudil se Američan a zavolal na čet- níka, stojícího před nádražím, aby zloděje zatkl. Zloději přelezli plot nádraží a aby stihatelům unikli, skočili do silně rozvodněné řeky Arc a utonuli. Mrtvoly jejich nebyly dosud nalezeny. = Požár v loděnici. Z Vallejo, Cal., se ozna- muje: Ve skladišti střelného prachu v Mare Island Navy Yard, kde se nalezalo as 20 tun bezdýmného prachu, vypukl těchto dnů požár. Prach se vzňal, při tom se však vyvinulo jen málo plynu a kouře, takže střecha skladiště nevyletěla do povětří a prach pozvolna dohoříval. Skladiště, které bylo v roce 1857 nákladem několika set tisíc dollarů postaveno, jest úplně zničeno. Budova nalezala se na konci ostrova a byla od ostatních budov dosti vzdálena, takže po- žár nemohl se dále rozšířiti.
Blair Stanislav Michel Američan Scandale Maurien Požár Vallejo Cal yard Peklo Schützenpark Francie Turecko St Mar Island Union Hill
8 article
Zemřelí v Praze. Dne 17. června 1901: Honická Helena, dcera topiče, 17 roků, 764— VII. Procházkova Anna, dcera dělníka, 1 den, 1227—II. Grünhutová Barbora, manželka soukromníka, 64 roky, 1953—II. Jeřábek Karel, malíř pokojů, 50 roků, 693——I. Kabounová Marie, manželka truhláře, 31 rok. 268—VII. — Ve v šeobecné nemocnicí: Ungrová Terezie, manželka krejčího, 52 roky. Burešova Antonie, uči- telka industriální, 42 roky. Rybáková Pavla, dělnice, 35 roků. Růzhová Josefa, manželka truhláře, 55 r. Telecká Marie, manželka železničního zřízence. 35 roků. Votka Karel, kamnář, 39 roků. — U milo- srdných bratří: Procházka Antonín, obuvnický učeň, 17 roků. — U milosrdných sester Kantůrková Veronika, vdova po sluhovi, 71 rok. Růžička Josef, nádenník, 32 roky. Walatová Kateřina. nádennice, 36 roků.
Procházkův Anna Barbora Jeřábek Karel Burešův Rybáková Pavel Josef Telecká Marie Votka Antonín Kantůrková Růžička Kateřina Praha Honická Helena Ungrová Terezia Antonia
9 article Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře. Ředitel V. Suk. 15343 Začátek o 3 hodině. V sobotu 22. června. Představení pro dítky a dospělé při snížených ce- nách. — Ve prospěch samostatného sirotčince uči- Oot telského v Čechách. Poprvé: Paleček a Rusovláska. Kouzelná báchorka s živými obrazy o 4 jednáních, od prof. J. B. Režisér p. Fr. Šípek. a0ki odukd e den or aaka nlsoa v
V Suk Paleček profesor Šípek Čechy
10 article Podruhé vystoupí pohostinsku c. k. komorní pěvec
Podruhé vystoupí pohostinsku c. k. komorní pěvec Vilém Heš. FAUST a MARKÉTKÁ. Velká romantická opera o pěti dějstvích. Složil Ch. Gounod. Text napsali Barbier a Carré. Přeložil Jindř. Böhm. Dirigent: Moric Anger. Režisér: Adolf Krössing. Po třetím dějství přestávka. Konec o 10. hod. Začátek o 7. hod.
Heš Faust Složil Ch Gounod Barbier Carré Jindřichův Böhm Krössing Moric Angra
21 article
Hydaspes, jehož zkázou zmizela nyní každá stopa po ne- šťastném Richardu Devinovi. Štěstím pro něj bylo, že muž, jenž s ním zároveň byl vyslán na člunu k hořící lodi, byl povahy poněkud hovorné; ten musil ostatním vězňům aspoň po dvanáctkrát vypravovati osudy výpravy jejich, ano Ruf Dawes byl sám z polodřímoty své probuzen, aby jmenoval vlastními rty svými jméno lodi. Kdyby nebyli pociťovali lidé ti k němu jakousi úctu, nebylo by ho nepochybně nic před tím zachránílo, aby sám také vylíčil celou věc a aby zúčastnil se živě vede- ného sporu, zdaž a jakým způsobem se mužstvo shořelé lodě zachránilo. Takto ale nechávali jej na pokoji, ležel skorem ne- pozorován a pokoušel se usnouti. Oddíl padesáti mužů byl na palubě, aby užil vzduchu; ve vězení nebylo následkem toho takové vedro jako v noci. Mnozí z vězňů použili prázdných lůžek, aby se vy- spali, a čtyři »dobrovolní« veslaři mohli tu dohoniti, co zmeškali. Ještě nebylo loď zachvátilo znepokojení následkem propuknuvšího tyfu. O třech prvních případech mluvilo se sice, ale událost jiná, hořící loď, byla upoutala všechen zájem, takže nevšímali si dobře ani opatření, jež Pine z opatrnosti byl dal vykonati. »Zkušení«, kteří byli vykonali již takou cestu, tušili sice nebezpečí, neříkali ale ničeho, neboť nepochybně nákaza zachvátila by slabší a chorobnější a pak bylo by pro ně více místa. I byli tak dokonce tím spokojeni.
Devin Dawes
22 article
Obnažila krásné rámě mluvíc tak a skutečně bylo viděti tři malé červené skvrny na bělostném pevném mase. Blunt zvolal : »Jaké to chlapectví ! Toť přespříliš!« A ohlednuv se rychle, nevidí-li jej někdo, políbil za- milovaný starý mládenec rámě divčino na místě tom. Prohodil potom: »Dám vám sám laudanum. Neproste se o ně starého medvěda toho! Pojďte jen do mé kajuty.« Bluntova kajuta měla tři okna, jedno v boku a dvě směrem na palubu. Kajuta protější náležela Frerovi. Blunt, zavřev dvéře, sňal skřínku, s léky jež visela právě nad jeho teleskopem. o Otevřel skřínku řkal: o »Zde tedy ! Vláčel jsem již od let léky ty s sebou, ale bohudíky nepoužil jsem jich často. Hleďte, tohoto zde vezměte trochu do úst a podržte chvilku v nich!« »Pro boha, kapitáne Blunte, chcete mne otrávitil Dejte mi láhvičku tu, budu si bráti lék sama. Blunt varoval: »Jen nebeřte příliš mnoho, jest to lék nebezpečný abyste věděla !« »Vím. Užívala jsem ho již dříve !« Dvéře byly uzavřeny a když Sara vstrčila láhvičku do kapsy, zamilovaný Blunt pojal ji v náručí. »Nuže, nyní hubičku přece zasloužím !« Slzy její byly dávno již osušeny dodavše tvářím již jen svěžejší barvy. Roztomilá dívka neplakala nikdy tak dlouho, aby stala se tím protivnou. Pozvedla i nyní k Bluntovi opět na okamžik tmavý zrak svůj a zasmála se naň šelmovským úsměvem svým. Ztracen pro život.
Blunt Bluntův Otevřel Sar