5
article
evropských, a zajisté i Rakousko může býti jen
decentralisací spaseno a zachráněno.
Ze Lvova, 5. září. (Smělost polských
klerikálů.) Komitét pro odhalení pomníku
Bartoše Glowackého v Tarnobřehu požádal posl.
Jakuba Bojku, aby o slavnosti odhalení pro-
mluvil jako představilel stavu selského. Orgán
polských klerikálů obořil se proto na selského
poslance, že je »spuntovaným chlopem prot
vrchnosti eírkevní, proti samému biskupovi«,a
proto že nesmí mluviti o slavnosti, kterou » snad
sám nejdůstojnější pan biskup návštěvou po
etíti ráči«.
Bartoš
Bojku
Rakousko
Lvov
6
article
Politické zprávy zahraničně
Politické zprávy zahraničně
Poměry mezi spojenci trojspolku stávaj
se slále roztomilejšími. Pokus, ve známém ko
nejšivém kommuniqné »Pol. Corresp. « učiněný.
aby veřejné minění italské znovu navnaděno
bylo, selhal úplně. Irredentistický »Messagero«
v Římě zvláště odbývá tento stydlivý projev
hraběte Goluchowského velmi krátce řka, že
kommuniqué namířeno jest proti všem Italům,
kteří nejsou členy vlády. Týž list poukazuje
ostatně také k tomu, že právě Německo a Ra-
kousko to byly, jež činily největší obtíže Italii
při uzavírání obchodních smluv, takže, dí list,
lze si právem stěžovati na státy, které se zovou
spojenci Italie. »Co přinesl nám trojspolek jiného —
táže se »Messagero« — nežli nepoměrné oběti«.
Dokonce i socialistická »Avanti« praví, že kom-
muniqué neučinilo žádného dojmu na veřejné
mínění italské, neboť za jedno nevěří nikdo ve
spolupůsobení vlády italské a za druhé do-
kazuje publikace jeho, že i ve vládní ch
kruzích roztrpčení je veliké.
Způsob pak, jakým přijala kommuniqué
Goluchowského římská »Tribuna«, jejíž styky
s ministerstvem jsou v Římě známy, třeba ne
vždy doznány, podobá se přímo pošklebku.
List píše: »Nuže, kdyžtě tedy obě vlády opět
jednou konstatovaly, že styky jejich jsou výtečné,
může se Italie s tím větší bezpečností zasaditi
ve Vídni o to, aby tam prováděli jinou politiku
vůči Italům rakouským«. To ovšem není voda
na oheň irredentistický.
V každém případě jest zjevno, že libánk
mezi oběma spojenci jsou dávno už u konce
že nastalo i rozloučení od stolu té chvíle, kdy
se manželé pohádali, kdo má sáhnouti hloub
do — cizí mísy, jež se teprv přihřivá na bal-
kánském ohnisku. A po takovém rozloučení
bývá i rozvod úplný už jen otázkou času.
A právě advokát v »Pol. Corr.« usmíři manžele
rozvedené nanejméně.
Pol
Corresp
Goluchowský
Italos
Italia
Corr
Řím
Německo
Ra
Italia
7
article
Nový spor mezi Vatikánem a Francií.
V Římě se proslýchá, že papež jmenovati
míní dva apoštolské správce pro diécese la-
valskou a dijonskou, jejichž dosavadní biskupové
Le Nordey a Geay, po dobrovolné resignaci
nějakém klášteře římském vyčkávají eírkevního
soudu. Jelikož francouzská vláda trvá na stano-
visku, že krok obou biskupů není ve shodě s
konkordátem a že tudíž obě biskupství uprázdněna
nejsou, může ohlášené opatření papežské vy-
volati jen nový konflikt mezi Vatikánem a vládou
republiky. Neobsazených biskupství jest nyní ve
Francii již devět, z čehož ovšem vzniká nejeden
zmatek v poměrech veřejných a zvláště cír
kevních.
Nový pruský ministr vnitra a Mirbachova afféra.
V Berlíně proslýchá se, že ministr vnitra
Hammerstein má býti nahražen vrchním presi-
dentem hannoverským drem. Weutzlem, osobním
oblibencem císařovým. Hammerstein stal prý se
nemožným oporou, kterou skýtal vrchnímu
hofmistru Mirbachovi v známých jeho afférách.
Nejnověji klade se Mirbachovi za vinu opět, že
25.000 m., jež věnoval »landrat« Ebenlangt na
určitou stavbu kostelní (v Homburgu) použil ne
pro tamní, nýbrž pro jiný spolek eírkevní.
Německý následník sídlem v Hannoveru.
V Německu vypravuje se, že německý ná-
sledník po sňatku svém s princeznou Cecilií.
svakyní dcery vévody Cumberlandského, preten-
denta na trůn hannoverský, přejme vojenské
velitelství v Hannoveru a že se v tamním krá-
lovském zámku s choti svou a dvorem svým
usídlí. Za potěšení vítati mladého Hohenzollera
mezi sebou Hanoverané ztěží však se zřeknou
svých snah po někdejší prvé samostatnosti a po
vlastním trůnu, jak byl ještě před vítězstvím
hohenzollerském v roce 1866.
Mirbachův
Hammerstein
Mirbach
Cecilie
Cumberlandský
Vatikán
Francie
Řím
Berlín
Hammerstein
Homburg
Hannover
Německo
8
article
Útok arménský na Van.
Dle některých zpráv udeřily revoluční čety
arménské minulý čtvrtek, jak již stručnou de-
peší sděleno bylo, na jedno předměstí vanskéa
utkali se v prudkém boji s tureckým vojskem,
nežli zase byly vytlačeny. V boji tom padlo na
obou stranách 41 mužů. Mnoho domů bylo za-
páleno a shořelo. 2000 křesťanů uprchlo do
kláštera.
Výbuchy kmenové zášti v Americe.
Také za velikých manévrů ve Spojených
státech zjednala si stará zášť proti černochům
bezohledného průchodu. Milice jižních států po-
stavily se nepřátelsky proti jediné černošské
setnině (ze státu Connecticutu.) Někteří důstoj-
níci pohrozili dokonce, že v utkání manévrovém
dají na ostro střileti. Černošská setnina mu-
sila býti proto přidělena k pouhé službě v tá-
boře. Tisíce plantážníků a farmářů amerických
obohatilo se kdys vynucenou, násilím vynucenou
a prabídně odměňovanou prací čern ošskou. Ale
dnes —— mouřenín může jíti . ..
Amerika
spojený stát
Connecticut
9
article
Zemská akce na prospěch
středních stavů.
Zemský výbor král. českého o pomocné akci
Ve schůzi zemského výboru král. českého před tý
dnem konané vyzval člen z. v. dr. Herold, který
schůzi té předsedal, člena z. v. dra. Eppingra, do
jehož oddělení v zemském výboru náležejí také zá-
ležitosti pomocných akcí, aby v příští schůzi podal
příslušné referáty. Ve včerejší schůzi zemského vý-
boru podal dr. Eppinger zprávu svou s návrhy
v ten smysi, že veškeré petice, zemského výboru
došlé, jakož i návrhy na odpisy daní, udělení sub-
vencí a nezúročitelných půjček, zastavení exekucí
provádění staveb z nouze atd. Odkazují se vládě
s vřelou přímluvou, aby učinila vše, co bude
možno na odstranění nouze, následkem letošního
sucha vzniklé nebo hrozící. Pokud jde o takové
záležitosti, které spadají v obor působnosti zemského
výboru, navrhl dr. Eppinger, aby odkázány byly
jednotlivým oddělením zemského výboru s tím, aby
tam přípraveny byly potřebné návrhy, a poku
jde o stavby z nouze, aby započetí jích bylo
urychleno.
doktor
Herold
Eppingr
Eppinger
10
article
Člen zem. výboru dr. Herold vyslovil souhlas se
všemi těmito podněty a dále navrhl, aby vzhledem
k tomu, že na kanalisaci středního Labe byly již
povoleny 4 milliony korun pro rok 1904 a 3 mill.
korun pro rok 1905, ale že vodní slavby ty se ne-
provádějí, poněvadž návrh zemského zákona o zem-
ském příspěvku jedné osminy na zúročení kapitále
toho nebyl dosud schválen — vláda, která již pro-
vedla investiční půjčku, přikročila ke kanalisaci Labe
potud, pokud příslušné projekty jsou hotovy a poku
projekty hotovy nejsou, aby se provedení jich ury-
chlilo. Návrh svůj učinil dr. Herold za tím účelem
aby lidu v Polabí dostalo se práce,
Člen z. v. Žďárský navrhl zvýšení subvencí me
lioračních a na stavby z nouze i na opatřování vody
k účelům zemědělským.
V další rozpravě promluvili nejvyšší maršálek
kn Lobkowicz, členové z. v. dr. Škarda a Werunsky
náhr. členové Němec, dr. Burian a Wanka, jenž na-
vrhl členy pro lesnictví, jež suchem utrpělo ztráty
načež návrh zpravodaje dra. Eppingra s dodatkem dra
Herolda a Wanky byl přijat. Návrhy člena z. v.
doktor
Herold
Lobkowicz
Němec
Burian
Wanek
Labe
Polabí
11
article
Žďárského odkázány byly oddělením z. výboru, aby
k nim při sestavování rozpočtu bylo přihlíženo. Ve-
škerá usnesení stala se jednohlasně.
Včerejší večerní „Bohemia“ sděluje, že dr. Eppin-
ger při své zprávě zaujal stanovisko v ten smysl, že
přímé přispění země na zmírnění nouze je pro le-
tošek následkem známé politické situace a nedělnosti
sněmu nemožno. — Proti tomu bylo nám s kompe-
tentní strany sděleno, že dr. Eppinger ve své zprávě
o politické stránce věci a zejmena o nedělnosti sněmu
se ani slovem nezmínil, nýbrž pravil jen, že se ne-
může navrhovati nová pomocná akce, když pomocná
akce loňská dosud nebyla provedena. Tato informace
je beze vší pochybnosti správna; co „Boh.“ vkládá do
referátu dra. Eppingra, nemá tam přirozeného místa.
V Praze, 7. září.
Žďárský
doktor
Eppin
Eppinger
Praha
Bohemia
12
article
Mezi spojenci.
13
article
O schůzi byla vydána lato úřadní zpráva:
V sezení zemského výboru, jež konalo se dne
7. záři t. r. za předsednictví nejvyššího zemského
maršálka knížete Jiřího Lobkovice, referoval přísedící
zemského výboru p. dr. K. Eppinger o podáních.
došlých za příčinou letošní nouze a o prostředcích.
jimiž úleva zjednati se má. Referent doporučoval, by
návrhy, v dotyčných podáních učiněné, zejmena ve
příčině odpisu daně pozemkové, povolení státních pod-
por a nezúročitelných zápůjček, zvýšení úvěru k ta-
kým účelým stávajících, bezodkladné započetí se stav-
bami z nouze, přidržení vojenských, slátních a zem-
ských ústavů k nákupu naturalil u rolnictva a hospod
družstev, snížení tarifů železničních na dopravu všech
druhů krmiva, steliva a hnojiv na míru režíjních vý-
loh — pokud se týkají správy zemské buď hned nek
při sestavení rozpočtu zemského na r. 1905, byly
příznivě vyřízeny a aby ostatní, státní správy se tý-
kající návrhy co nejvřeleji a co nedůtklivěji doporu-
čeny byly vládě zvláštním zevrubným připisem. Při
tom poukázalo se k tomu, že vyloučena jest součin-
nost země při povolování podpor vzhledem ke stavu
Lobkovic
K Eppinger
14
article
zemských financí. Referát ten zavdal příčinu k de-
batě o příčinách a rozsahu nouze, na níž se kromě
referenta živě zúčastnil nejvyšší maršálek a všichni
členové zemského výboru. Přísedící zemského výboru
p. dr. Herold navrhl dodatkem, by se v notě k místo-
držitelství ještě žádalo, by vláda bezodkladně zapo-
čala s kanalisačními pracemi na středním Labi s po-
užitím úvěru jí k tomu cili již povoleného. Náhradník
přísedícího zemského výboru p. Fr. Wanka upozor-
nil na ohomné škody, jež vzešly suchem na leením
majetku, navrhl, by i v tom směru se vymáhal od-
pis daně. Přísedící zemského výboru p. Žďár sky
poukázal na zvýšení zejmena dotací na povznesení
chovu dobytka, na podpory ke zřízení vodovodů, men-
ších hospodářských meliorací a dotace na stavbu
silnic. Referent p. dr. Eppinger vyslovil souhlas
k dodatkovým návrhům p. dra. Herolda a p. Fr. Wanky
a přimlouval se za to, by na pokyny přísedícího zem
výboru p. Žďárského byl vzat zřetel při sestavení le-
tošního rozpočtu zemského.
Na lo přijal zemský výbor jednohlas-
ně návrhy referenta s uvedenými do-
datky.
doktor
Herold
Wanek
Eppinger
Žďárský
Francie
15
article
Akce zemské jednoty řemeslnických a živno-
slenských společenstev k odvrácení zhoubných ná-
sledků letošní katastrofy způsobené dlouhotrvajícím
suchem, zahájena byla na sjezdu v Praze dne 14.
srpna konaném. Po četných úradách a po zralém
uvážení, jakým způsobem hladu a nouzi, řemeslníkům
a maloživnostníkům a spolu i jejich dělníkům hro-
zícím, čeliti, jak úpadek od tisíců maloživnostníků
odvrátiti a je a jich rodiny od úplné zkázy zachrá niti
usnesla se zemská jednota řemeslných a živnosten-
ských společenstev v král. českém ve schůzi dne 3.
září t. r. konané, domáhati se od země a vlády v kri-
tické době této rychlé pomoci a to v bodech následu-
jících: 1. Odepsání daně výdělkové a osobní daně
z příjmů za r. 1904 řemeslníkům a maloživnostníkům
z okresů katastrofou postižených. Toto staniž se vzhle-
dem k tomu, že nelze v čas na základě zvláštního
zákona tak učiniti, nařízením císařským. 2. Snížení
všech společnostních kontingentů daně výdělkové
roku 1905 v království českém aneb odpis daně vý-
dělkové, za první dvě třetiny roku 1905 vypadající,
řemeslníkům a maloživnostníkům z okresů katastrofou
postižených. 3. Upuštění od vyměřování a předpiso-
vání osobní daně z příjmů na r. 1905 řemeslníkůma
maloživnostníkům z okresů kalastrofou postižených.
Praha
království český aneb odpis danit vý
16
article
4. Zastavení vymáhání dlužných daní v král. českém
až do konce r. 1905. 5. Povolení zvláštní státní a
zemské subvence zemské jednotě řem. a živ. společen-
stev v král. českém na úhradu výloh, jež vzejdou j
udílením rady a právní pomoci postiženým živnost-
níkům. 6. Poskytnutí větší nezúročitelné půjčky státem
téže zemské jednotě, by mohla tato společenstvům
do svazu jejího přináležejícím, jich hospodářským
družstvům a záložnám poskytnouti levný úvěr, by úím
čeleno bylo vzmáhající se již bídě a aby odvrácen
býti mohl hrozící úpadek řádných živnostníků. — 7.
Zadávání práce řemeslné a dodávek pro vojsko, státní
a zemské ústavy dle jich povahy toliko maloživnost-
níkům. 8. Obmezení provádění prací živnostnických
v trestnicích toliko na předměty pro vlastní polřebu
té které trestnice nutné. 9. Poskytnutí v poměru př-
měřeném těchže výhod a úlev nouzových jako země
dělcům také řemeslníkům a maloživnostníkům, za-
bývajícím se vedle živnosti své též polním hospodář
sivím. 10. Postarání se správy státní a zemského vý
17
article
boru o výdělek živnostnictvu a dělnictvu prováděním
bez průtahu staveb z nouze, zejmena také prací, spo-
jených s upravením vodních cest a se splavněním
řek. 11. Zvláštní shovívavost zemských ústavů pe-
něžních při vymáhání úroků a splátek o* živnostníků
majitelů hypotek. 12. Snížení železničních tarifů na
dopravu všech surovin a maloživnostenských výrobků
na výlohy režijní, 13. Poskytnutí státní subvence zem-
ské bance král. českého, z níž by tato poskytovala
obcím komunální zápůjčky bezúročitelné s tou vý-
hradou, že jich použito bude k zamezení a uleven
bídy a nouze stejnoměrným, spravedlivým a přímě-
řeným způsobem jak u zemědělců tak u maloživnost-
níků a dělníků. 14. Sprostění od povinnosti kolkové
a poplatkové, pokud se týče i od poplatku vkladníh
komunálních zápůjček těchto, jakož i vůbec veškerých
půjček z nouze a lístin jich se týkajících, zejmen
dluhopisů, prohlášení kvitancí, výmazných a jiných
listin, jakož i všech podání. 15. V pádu, že by živ-
nostníci v každém jednotlivém případě o zákonný od-
pis daně dle ustanovení § 73. pokud se týče § 232
18
article
zákona daného dne 25. října 1896 č. 220 ř. z., za-
kročovali nucení byli: a) upuštění od lhůt k zakro-
čování tomu ustanovených a b) poskytnutí osvobození
od povinnosti kolkové pro event. rekursy do zamíla-
vých vyřízení zemského finančního úřadu. — Paměln
spis obsahující tyto právě uvedené požadavky řeme-
slnictva a živnostnictva českého odevzdán bude místo-
držiteli, jakož i nejvyššímu zemskému maršálkovi
král. českého tříčlennou depulací zemské jednoty do
níž zvoleni předseda pan posl. Jos. Jirousek, člen vý-
boru p. posl. Frant. Kralochvíl a tajemník p. Vít. Pa-
vlík. Táž depulace odebéře se pak do Vídně, aby
zde osobní intervencí v jednollivých minislerstvech
požadavkům shora vytčeným průchodu zjednati hle-
děla. Současně usneseno vyzvati veškeré větší jednoty
a svazy živnostenské v král. českém, aby se k po-
mocné akci zemskou jednotou řemeslných a živnosten-
ských společenstev v král. českém zahájené po pří-
kladu Ústřední jednoty pekařů v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku v Praze, jejíž delegát schůze konané dne
3. t. m. se záčastnil, se připojily.
Jirousek
František
Vít
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
svaz živnostenský v král
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— České dítě do české školy. S pražskou
obcí i všecky obce předměstské vydaly provo
lání, v němž způsobem podrobným i důtklivým
doporučují rodičům českým, aby své dáti v na-
stávajícím roce školním jen do českých škol
posílali. Volají je prostě k povinnosti, k povin-
nosti nejen národní, ale i rodinné! Bylo by
věru zbytečno vykládati rodičům probudilým
uvědomělým, jak se nejen na národu, ale i na
vlastním dítěti prohřešují, když své dítě do cizí
školy posílají, kdež se mu vštípí cizí duch a
snad troška cizí řeči, ale kdež nikdy nelze
mu cizím jazykem vštípili v míře vskutku sroz-
umitelné a užitečné žádoucí vědomosti odborné
neb dokonce poznatky vědecké. Avšak jest dosud
rodičů dost nevědomých a neprohlédavých, kte-
rým třeba i tuto jasnou pravdu znovu a znovu
opakovati, až se konečně snad přece ustrnou
nad vlastní krvi svou a zahanbí nad sebou sa-
mými. U těch musí konáti úkol provolání zmí-
něná a přejeme si jen, aby úspěch měl
v plném rozsnhu. Vždyť nelze obhájiti ani
liché námitky, mnohými rodiči jako dů-
vod pro obesíláni školy německé tak často
uváděnou, námitku, že chtějí, aby se děti jejich
naučily německy. Zcela připadně vykládá tu
jedno z provolání předměstských: Kdo ve svém
povolání bude potřebovati němčiny, naučí se jí
na středních školách nebo obchodních školácha
kdo na tyto školy nehodlá jiti, naučí se něm-
čině spíše na základě začátků z české školy
měšťanské než ve škole německé, kde nemají
žádného předmětu, aby děti napřed vyučovali
řeči vyučovací! Více politování hodnými jsou
oni rodiče, kteří dítky své, jež jsou jim patrně
na oblíž, pošlou do německé školy proto, že se
Český dítě
20
article
jim tam slibuje o nějakou tužku nebo držátko
více než na škole české, nebo tak činí ze
vzdoru, že na české škole jim bylo vytknuto,
že děti řádně do školy neposílají nebo jinak
své povinnosti rodičské zanedbávají. O ta ko-
vých rodičích, dokládá totéž provolání, ne-
hodláme vůbec mluviti: nejsou však hodni, aby
vůbec děti měli. Slovem, kdož chce míti z dětí
svých mládce a dívky skutečně vzdělané, kdož
chce z nich míti pracovníky zdatné pro těžký
samostatný život, kdo z nich chce míti muže
věrné sobě a svému národu, pošle děti do školy
s jazykem mateřským a věru jen ten ponechá
své dítě české ve škole německé, kdož klidně
hledí tomu vstříc, jak rostou mu z nich hlupci
prosti vědomosti dokonalých, kdo klidně zři
jak rostou mu z nich renegáti, kteři zaprou
někdy i jej, otce vlastního i matku svojil
— Česká evangelická fakulta bohoslovecká.
Zmínili jsme se nedávno o návrhu zemřelého posl.
Heřmana Jandy, aby zřízena byla při vysokém
učení pražském evangelická fakulta bohoslovecká
a o tom, že by se doporučovalo, aby po smrti
tohoto poslance ujal se návrhu některý jiný zá-
stupee v domácím našem parlamentě. Nemůže
býti pochybnosti, že českého učení theologického
pro evangeliky naše nezbytně je zapotřebl. Dosud
nucen je konati evangelický theolog studia svá
na universitě cizí, nechť již ztráví celou dobu
studijní ve Vídni, aneb pouze předepsaný jeden
rok, ostatní pak dobu v cizině. Počet těch, kteří
dnes v Anglii se pro své poslání připravují je
velice skrovný, dnes tam nejde nikdo bez zaru-
čeného značného stipendia, tak že právem říei
se může, že téměř všichni čeští evangeličtí the-
ologové jsou odchovanci vysokých škol německých.
Heřman Janda
Vídeň
Anglie
Český evangelický fakulta bohoslovecký
pražský evangelický fakulta bohoslovecký
21
article
Aby ale s prospěchem mohli na německé fakultě
studovati, k tomu, jak přirozeno, je zapotřebí
aby z gymnasia vystoupili jako studenti němčiny
dokonale znali, neboť právě v bohosloví, kde
tak důležité je »slovo«, dokonalá znalost jazyka
vyučovacího je nezbytně nutna. A co toho
následek? Že valná čásť evangelických mladíků,
již zvolili si stav kněžský za své budoucí po-
volání, připravuje se pro studium na německé
škole vysoké na německém gymnasiu.
Z českého gymnasia důkladně němčiny znalých
vystupuje velmi málo a není toho také zapo-
třebí. Nechceme nijak pochybovati o vlastene-
ckém přesvědčení a vroucím národním citu če-
ských evangelických farářů, jakkoli se nám
podkládaly v tomto směru tendence, jichž jsme
byli i v nejkrutší půtce, vedené jedině a vý-
hradně z důvodů národních a ne jiných, daleci,
však nikdo neupře, že kdo odchován dnes na
výhradně německých školách středních i vyso-
kých, nabude, i kdyby byl v ohledu národnímze
žuly, názorů, jež se od toho, co naplňuje duši
skrz na skrz českého člověka, odchylují. Je to pro
ces přirozený a my, nalezající se v nejprudčím
boji s odvěkým nepřítelem, nemůžeme a ne-
smíme uznati správnost stanoviska, že jet
dobře, když češlí kněží evangeličií pohlížejí n
»půtky národní« s povznešenějšího stanoviska
než »tretný« český člověk, jemuž vrcholem
všeho vlastenectví všechno, co je německé, odsu-
zovat a s Němci věčně se rvát. — — Naopak,
my žádati musíme, aniž bychom byli při tom
snad obhájci národní úzkoprsosti a nechutného
národního chauvinství, aby právě ti, již tak
mocný vliv na lid mají a již povolání jsou
ovládati srdce jeho, stáli v čele národního zá-
pasu našeho, vedeného zbraní čestnou, ale se
vší rozhodností a vytrvalostí. Minulost naše a
Němec
22
article
události novodobé, o nichž denně dostává se
nám zarmucujících zpráv, nás uči, že bojs
národem sousedním je naše dějinné poslání a
že dokud nebude dobojován, nesmíme založiti
ruce v kříž, neb oddati se kontemplativnímu
dumání o tom, jak křesťanské by bylo, kdy-
bychom poličkováni na tvář levou, na-
slavili Němcům také pravou. A právě ve
předšeích národního zápasu chceme míti
muže skrz na skrz myšlenkou národní prod-
chnuté. A již z toho důvodu na tom trvati
musíme, aby českým kněžím evangelickým do-
stalo se českého národního vychování. Namitá
se, že pobyt a studium v cizině blahodárně pů-
sobí v duši mladého muže a že se zcela jiným
názorem světovým vraci se z ciziny, než v jakém
odehován byl, kdo jen doma studia konal. Ani
nám nenapadá popírati pravdu, že pro naši
intelligenci, nechť již se oddala kterémukoli od-
boru, jsou pobyt a studium v cizině nanejvýš
užitečné a nepřáli bychom si nic jiného, než aby
každý náš člověk, jenž spěje výš, ztrávil třeb
několik let v cizině, nenamitali bychom také
pranie proti tomu, aby čeští evangeličtí theolo-
gové dva neb tři semestry studovali na některé
universitě zahraničné, však chceme, aby základ
studia a podstatná jeho čásť byla česká a zejmena
aby příprava k němu byla výhradně česká. Jest
ovšem pravda, že zřízení české evangelické fakulty
bohoslovecké setká se s překážkami. Především
poukazovati se bude k poměrně malému počtu
posluchačstva a nepoměrně velikému nákladu.
Němec
český evangelický fakulta
23
article
Tak hrozný ovšem náklad ten nebude. Pokud
se týče studia jazyků, mohla by velmi dobře
vypomocí fakulta filosofická a náklad spojený
s několika místy professorů bohosloví tak hrozný
by nebyl. Jiná věc je ovšem ta, že na cizíeh
fakultách bohosloveckých požívají čeští evange-
ličtí bohoslovci dosti vydatných podpor, kterých
by se doma odříci musili. V každém připadě
bylo by jejich postavení mnohem horší, než
theologů katolických, již požívají v seminářich
bezplatně všeho, čeho mají zapotřebí. V ohledu
tom doporučovalo by se snad vzpomenouti si ko-
nečně toho, co po katastrofé na Bílé Hoře bylo
evangelíkům českým — nechceme užiti slova
ostřejšího ale případnějšího — násilím a za okol-
ností v dějinách lidstva neslýchaných »odejmuto«.
Bylo by dobře vzpomenouti si mravní povinnosti
naproti potomkům oloupených a aspoň částečně
jim poskytnouti náhrady. Do podrobností ovšem
pouštěti se nemůžeme, však o to třebase
postarati, aby otázka zřízení české evangelické
fakulty bohoslovecké nezmizela z jednacího
pořadu.
Bílá hoře
český evangelický fakulta
24
article
— Stesky na nesprávnosti při výkupu
pozemků na vojen. tábor v Mladé se množl.
»Mladobolesl. Listy« přinášejí o tom z N. Be-
nátek dopis, z něhož vychází na jevo, že
k majitelům usedlostí a pozemků, jež milita-
rismus připravil o jich oteckou hrudu a domov,
na nichž rod seděl od nepamětna, nebere se
ani nejjednodušší ohled, aby k dojednání jieh
expatriace vysláni byli orgánové znalí jazyka
českého. Slavný erár vyjednávaje v krajině úplně
české s rolníky ryzími Čechy, namnoze ni slova
německého neznajícími, poslal k vyjednávání
tomu důstojníky jazyka českého naprosto ne-
znalé a finančního radu, který češtinu bídně
láme a se domnívá, že všemu smírnému jed-
nání učiní konec eráru příznivý, když vyslovi
kouzelnou formuli expropriace. Tato po-
hrůžka zdá se býti pánům od vojenské komise
podle všeho svrchovaným argumentem, před
nímž padají všechny námitky. Jak ze zmíně-
ného dopisu vysvítá, nošetří se ani původníeh
Steska
Čechy
kouzelný formule
25
article
úmluv s majiteli usedlostí, jimž slibena byla
výměna. Komise naléhá na to, aby se dali vy-
platit hotovými, namlouvajíc starým místním
usedlíkům, znajícím zevrubně poměry a poměr-
nou výnosnost půdy, že by výměnou hůře po-
chodili. V Mladé děje se vyvlastňování české
půdy ať po dobrém, ať nátlakem pohrůžky
expropriaci, anebo konečně donucovacím řízením,
ve velkém, celá česká obec mizí tu s povrchu
zemského k vůli vojenskému táboru, o jehož
potřebě nebylo zdání před známou koupí Länder
banky. Tolik ohledů zasluhuje přece český
sedlák, když už je nezbytno rozžehnati se
s domovem předků, aby bezpečnost jeho ma-
jetku nebyla ohrožována tím, že se mu vnucuje
jednání v jazyce jemu nesrozumitelném. Mužům
so zemědělství zasloužilým« kyne tu pole sku-
tečných zásluh, postarají-li se o nápravu zřej
mých těch nepřístojností.
— Slavný den české Litovle nastává v ne
děli dne 11. září, kdy vysvěcena bude a účelu
svému odevzdána nová budova tamní reálky.
Länder banka
český Litovel
26
article
Není to zajisté ani tak církevní akt vysvěcení
nového českého středního učiliště na Moravě,
byť by jej vykonal i sám nový arcibiskup olo-
moucký, jako sama událost, kterouž kulturním
činem věnčí se národní vítězství, vydobytí české
Litovle z rukou jejích německých porobitelů.
Jest pochopitelno, že nejen město českému ma-
jetku vrácené, po česku znovuzrozené, ale i cely
kraj rozechvěn jest nastávající slavností, která
chystá se, jak se sluší důstojnému významu
slavnosti svazku české nyní Litovle s českým
jejím krajem, který má o její vydobytí největší
zásluhu. Radost dýše z řádek litovelského do-
pisu, v té příčině uveřejněného, v němž se
praví: »Dlouho jsme zápasili i »hunský vpáds
šťastně přežili. Kdo zná historii tohoto našeho
zápasu, pochopí, čím nám slavnost svěcení
naší reálky bude, ne obyčejnou slavností,
nýbrž vrcholem dobytého vítězství. A může
býti důstojnější projev té radosti, než jest slav-
nost svěcení české školy střední, kterou věnuje
»českým synům, naději vlasti, česká Litovel«,
jak hlásá nápis nad kaplí v slavnostní síni?
Plným srdcem svým a vzpomínkou bude v ne-
děli přítomen litovelskému svátku národnímu
všechen český lid, který sledoval s takovým
Morava
Litovel
27
article
účastenstvím dlouholetý zápas český o Litovel
Shromáždí se toho dne v Litovli zajisté i vt-
květ českých pracovníků z měst moravských,
dosud porobených, aby okřál zvýšenou nade
a posilou sil pro domácí svůj zápas o tol
vítězství, jehož požehnání v Litovli uvidí. Nel
ani dost vřele vítati co možná imposantní oslaru
takových událostí, zvláště od litovelské lze oč-
kávati, že vyklidí z jistých hlav na Morr
zbytky skepse v konečné a brzké vítězství na-
šich — většin v nedůstojném podruží něme-
ckých menšin dosud dlících a že učiní nem
ným každý — stále ještě hrozící pokus uzáko-
nění dnešní německé državy na Moravě smi
řovačkami!
— Dr. Körber a čeština v úřadech z
absolutismu. Z nejzazšího východu pohroel
nám ministerský předseda dr. Körber absoluti -
mem, za něhož prý v úřadech ani řádky česk
psáno nebylo. Přejeme Jeho Excellenci, aby
jeho zářivé malby budouenosti, již chce náro-
dům této říše připravit, stály na solidnějšíe
podkladech než jeho hrozby z minulosti rakou-
ského absolutismu. Což kdyby se byl jedea
z nejzářivějších nositelů rakouského absolutismu
provinil proti retrospektivnímu diktátu J. Ere.
»nix böhmiseh« a to opět a opět?! A col
kdyby to byla — což Excellencí snad ani vě
řiti nebude — sama císařovna Marie Teresie?!
doktor
Körber
J Ere
Marie Teresie
Litovel
Morava
28
article
Nechť pan president přečte si následující řádky
a nechť si je dá přeložit. Kdybychom ze zdvo
řilosti, kterou si na Polácích tak chválil, my
to učinili, ztratil by citát ceny. Citujeme toti
z originálu;
»Marya Terezya z Boží milosti Římská cís-
řovna, v Germanyi, též Uherská a česká královn.
Vesoce urozený, věrný milý. Tejno Tebe nen
kterak jsme z důležitých příčin a potřeb sněm
obecní v království našem dědičném českém vět-
ným, poslušným stavům Našim rozepsati dáti
Tebe z té k osobě Tvé mající milostivé důvě-
nosti . . za předního commisaře sněmovního
oblíbiti a zříditi ráčili« . . . Dán v městě našem
Vidní druhého dne měsíce října 1. p. 1747, krá-
lovství našich uherského a českého sedmého.«
A pod textem — citovali jsme jen úryvek
— tím známým sympatickým písmem vlastno
ručně psáno: »Maria Theresia«. Svého
komisaře při sněmu — nyní jest jím místo-
držitel — pověřila Marie Teresie česky. Ni
aktu a podobných z té doby čtou se ještě
kontrasignatury: Philippus comes Kinsky, Re-
ginae Bohemise supremus eancellarius; po druhé;
Philipp hrabie Kinsky: jindy zas: Fridericus Co-
mes Harrach, Reginae Bohemiae sup. cancellarius.
Pan ministr jistě si všímne zajímavého detailu
v titulech kaneléřů. On, který sotva že spatr
2000 Rusínů v pouličním boji s policií, která
šavle lasí, bleskurychle vyvodí důsledek, že radi-
kalism je škodlivý a jen k rozbitým hlavám
vede, jemu ihned bude jasno, proč se kanelér
ti podpisují nikoliv »králov s tví českého«, ale
»králo vny české nejvyšší kaneléř«. Vycití tu
špičku, která v této malé variaci je namiřena
proti státoprávním aspiracím království českého.
Polák
Tejna
Dán
Theresius
Marie Teresie
Philippus
Philipp
Rusín
Re
Fridericus Companymesa Harrach
Reginae Bohemiae sup
29
article
Má pravdu, tito kaneléři nebyli žádní státopráv-
nici, byli praví absolutisté. Ale če-
ské akty psali přec! Na dekretu násle-
dují kontrasignatury referentů kanceláře. Jednou
podepsal German Martin z Lauer ů, po-
druhé Jan Wáczlaw z Liedlu a jindy
zase Jan Frydrych z Egerů. Těžkos
jim pero obracelo, když musili svá germánská
jmena češtit! Na tu duševní trýzeň usi J. Exe.
myslil, když na naše zastrašení prorokoval ger-
mánský bič budoucího absolutismu. Avšak, hle
Páni z Liedlu, z Laueru, z Egeru dovedli ně-
mecké von zaměnit českým z tak snadno, jak
šňupeček brali. Nechť nám J. Exc. věří, i jeho
referenti v minist. vnitra dovedou to v budoue-
nosti také. Vždyť jsou to nástupci oněch tr
námi jmenovaných, právě tak jako on, jakožl
ministr vnitra, jest přímým nástupcem bývalé
české kanceláře. Citované akty jsou z ní — mě
by znát svůj ressort! A když nic jiného, ale-
spoň tradici té velké císařovny, jejíž vládní zá-
sady jsou alfou i omegou každého ministerského
předsedy, který se chce dlouho držet. A kďyby
ji znal, dovedl by i on na svolávací dekret
sněmu »v království našem dědičném českéme
pod jmeno clsařovo napsati svoje: »Arnošt
z Koerberů«. Nic ve zlé, Excellenci. Vždyt
my také nebereme vaši znalost české minulosti
vážně. My víme, jak jste svou hrozbu myslil:
strachy na Lachy! Ale něco vážnějšího
přec máme na mysli: stále zvedat eíp závoje,
kterým »státnicky« halíte tu směšnou batracho-
machii byrokratické lenosti proti právu národa.
German
Martin
Lauer
Wáczlaw
Liedl
Frydrych
J Ex
Páňa
Arnošt
Lach
Eger
Koerber
30
article
— Vojenské dílny řemeslnické. Ve schůzi
výkonného výboru národní strany svobodo-
myslné, konané dne 5. t. m., upozornil poslanee
Špindler na zprávy, šířené v kruzích živnosten-
ských, že prý vojenská správa hodlá v nejbližšl
době zříditi při všech větších vojenských posád-
kách dílny řemeslnické, ve kterých prý mají
vojáci, kteří jsou vyučenými řemeslníky, sami
zhotovovati veškeré vojenské potřeby, které
dosud pro vojsko dodávají občané-řemeslníci
sami nebo prostřednictvím svých živnostenských
společenstev. Vzhledem ke zprávě té telegrafoval
předseda říšského klubu poslaneckého dr. B.
Pacák ihned ministrovi vojenství, polnímu zbroj-
mistru ryt. Pitreichovi — řečí českou ovšem —
žádaje o sdělení, co na zmíněných zprávách je
pravdy. Včera došel posl. dra. Pacáka od mini-
stra vojenství telegram se sdělením, že o zř-
zování vojenských dílen není vojenské spráně
ničeho známo, že podobné opatření se neslal
a že se na ně nepomýšlí.
Špindler
Pacák
národní strana svoboda
31
article
— Občanské kluby. Klub volič
novoměstských oznamuje svým pp. vol-
čům na Novém městě, že dne 13. září t.r.
budou vyloženy seznamy volební k nastávajíci
doplňovací volbě do sboru obecních staršíeh
král. hlav. města Prahy. Pp. voličové nechť ne-
opomenou nahlédnouti, zda v seznamechs
nacházejí a kteří za loňský rok daně zaplaceny
nemají, nechť tak učiní ve lhůtě reklamační,
která končí 26. září a své právo volební rekla-
mují. Správní výbor i letos veškeré reklamace
vyřizovati bude sám, když v čas buď ústně
některému členu výboru, neb písemně voliě
oznámí, že daně zaplatil nebo že nenalezá se
v seznamu, ač zaplaceno má.
— Osobní. Pan MUDr. Emil Fröhlich za-
hájil po dlouholeté nemocenské činnosti lékařskou
praxi v Písku, v Pražské třídě č. 19.
— Rodinné zprávy. Sl. Helena Zapských
ze Zap a p. Jan Beran, ředitel měšťanské školy
v Mladé Vožíci, budou slaviti svůj sňatek dne 10. zář
t. r. o 10. hod. dopol, v chrámu sv. Ludmily n
Král. Vinohradech.
MUDr
Fröhlich
Zapský
Beran
svatý . Ludmila
Král
Praha
Písek
Mladá Vožík
Zap