ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a09fa6b0-71e1-11dc-8772-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 55 celkem · entity: place 60, person 56, org 4, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 248.
4 article
Na ranní a odpol. Hist, předplácí se v Praze v administraei na měsín . . . . . . 2 K n čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsí na čtvit leta . . . . 7 K 50k ve filialkáchs na něsío . . . . . . 2 K 30h Poštou: ra něsle n čtvrt lela . . . . 9 K 60h s dvojí zásšlkou na měnlo čtvrt leta . . . 1 K So
Praha
5 article Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranách.
Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranách. Příští číslo „Hárodních Listů“ vyjde v pátek dne 9. září t. r. v obvyklou ho- dinu ranní-
Praha
6 article Vážný konflikt vlády s Dal- matinci.
Vážný konflikt vlády s Dal- matinci. Ve všech zemích slovanských našeho sou státí vede se tuhý obranný boj proti postupu snah poněmčovacích za patronance ministerstva dra. Körbra, kterýž sám sebe na své cestě halič- ské prohlásil za kurátora státu a zároveň ně- kolika, všecek dvojsmysl vylučujícími rysy cha- rakterisoval ráz této kurately jakožto kurately germanisující. Tak velebil Poláky, že s ním mluví německy a doporučoval jim znalost ja- zyků, čímž dle praxe, u nás v úřadech prová- děné, nemohl míniti než znalost němčiny, protože v Čechách dosazuje úřadníky českého jazyka neznalé. Dále se prohlásil nejen za strážce německé državy, ale Bukovinu, s něme- ckou universitou v Černovcích, v samém sou- sedství Ruska, povýšil za pohraniční stráž. Němci rakouští sice všude s největší ocho- tou přijímají tyto služby, němectví prokazované, ale důvěru svou přes to p. předsedovi minister- stva nevěnují, naopak v témž okamžiku, kdy dle povelu německých měst se vyklizují v Če- chách úřady od úřadníkův znalých ja- zykův, volá dr. Schücker, že v zemích sudet- ských k největší nevoli německého obyvatelstva zaplaveno bylo vládami německé jazykové území úřadníky českými, což prý přirozeně věsti musilo k nedostatku úřadníkův německých a jiných veřejných hodnostů; a končí bombasti- ckým výkřikem, „že vážnost postavení Němeů v Rakousku musí proniknouti ve všech jejich projevech.- Nuže, můžeme posloužiti novým a zvláště závažným dokladem, jak vlády vídeňské ohro- žují postavení Němců. Doklad jest tím názor- nější, že týká se země jihoslovanské, kde vůbec žádných Němců není, žijeť tam přes 96% Srbochorvatů, 3% Vlachů, ostatek připadá na Albánce, Židy — a vojenskou posádku, v níž jsou Němci. Jest to Dalmacie. A v této Dalmacii propukl právě ostrý kon- flikt pro pokusy germanísační, pro- váděné vládou.
Dal Polák Němec doktor Schücker Vlach Albánec Žid Čechy Bukovina Černovec Rusko Rakousko Dalmacie
7 article
Jak známo, Rakousko-Uhersko se netají se svými snahami, pomocí jižních svých Slovano připravovati si půdu u Slovanů balkánských; pak jest toto germanisační úsilí v Dalmacii ne- jen velikou křivdou, páchanou na Dalmatincích, ale i křiklavou chybou a nešikovností politiky vi- deňské vůbec. Dalmacie jest sice země chudá, ale její dějiny a kulturní zkušenosti neposkytují politice němčící nejmenších nadějí. Kromě toho státoprávní postavení Dal- macie, formálně přislušné k trojjedinému krá- lovství a fakticky spravované jako součástk této poloviny soustátí, jest otázkou tak deli- kátní, že nedočkavost germanisující politiky může tam způsobiti situaci, z níž zdráva nevy- vázne. Vždyť Maďaři bděle stopují vše, co se v Dalmacii děje a jest známo, že Vídeň již jen umělými prostředky udržuje tam posavadní svou moc. To vše jakoby ministerstvo dra. Körbraa náměstník baron Handel, první civilní místo- držitel v Dalmacii, nevěděli, ba ani tušení o tom neměli. Za nynějšího náměstníka vzniká spor z sporém v oboru národním, školském, církevním, se sněmem, tak, jakoby vlastně byl přímo úmysl ve Vídni učiniti Dalmacii její život v Cislajtani naprosto nesnesitelným. Nejprvé se vytasil baron Handel s návrhen na uspořádání jazykových poměrů u státních úřadů. Jaký byl tento návrh, seznati lze z toho, že jak Srbochorvaté, tak Vlaši proti němu se prohlásili. Náměstník baron Handel oznámi sice, že podá o činěných námitkách zprávu před- sedovi ministerstva dru. Körbrovi a že dá do dvou měsíců odpověď — ale dosud se tak ne- Sněm dalmatský učinil dále usnesení, jimiž směřoval ku polepšení či úpravě platů učitel- ských. Ale protože to jsou učitelé neněmečtí,
Maďar Handel Srbochorvat Vlach RakouskoUhersko Dalmacie Vídeň
10 article
Mapka tato ukazuje dějiště velkých bojů o Ljaojan a území od12 s druhé strany k Jantaji. Tuto ochranu prorazil Kuroki po svém Ljaojanu dále na Mukden a Charbin. Opevněný tábor ruský vinul se přechodu. Japonské tři armády byly postaveny tak: Kurokiova nej polokruhem kolem města mezi železničnou trati a řekou Tajeihe. Odtud dále na pravo za říčkou Lanem, na levo armáda Nodzuova, uprostře byly postaveny dvě ochranné čáry: 1. od trati k řece Hunho a Okuova. dostalo se tyto dny zemskému výboru dalmat skému důvěrné sdělení, že vláda není s to před ložiti dotyčná usnesení k nejvyššímu schválení Současně odpírá vláda poukázání platu b skupu, koadjutorovi ve Splitu a jak se zacház se slovanským obřadem u jižních Slovanů, jes všeobecně známo. Kdežto dalmatské kluby sněmovní marně čekají na slíbenou odpověď předsedy minister stva dra. Körbra v příčině návrhu na úpravu jazykových poměrů u tamních státních úřadů. použil baron Handel zatím vydatně své moci
Kuroki Kurokiův Hunho Okuův Handel Mukden Charbin Split Slovan
24 article
Dalmacie ukázal ve dvou článcích zaderského „Narod. Listu“ stalečný poslanec Juraj Bian- kini. Dokázal podrobnými výpočty, že jest ze státních úřadníkův v Dalmacii za náměstnictví barona Handla již polovina cizích, a z těchto třetina Němců, z nichž málo který jest znalý jazyka srbsko-chorvat- ského, jazyka, více než 96% všeho obyva- telstva! Z toho patrno, že vzletné krasořečnictv dra. Körbra o znalosti jazyků ani v Dalmacii s netýká — německých úřadníků!
Bian Handl Němec Dalmacie
40 article
úřadníkův u nás v Čechách? Biankini neroz- pakoval se nazvati takovýto systém obsazován míst — soustavou protekční. Baron Handel, náměstník dalmatský, ne- zakročil proti pisateli článků, ani nestal se vážný pokus vyvrátiti pravdivost jejich ob- sahu, ale podnikl krok zcela jiný, krok, jenž vedl k ostrému konfliktu nejen s celým veřej- ným míněním v Dalmacii, ba způsobil i, že ve- škerá chorvatská a srbská žurnalistika postavila se jednomyslně po bok Dalmatinců proti —
Baron Handel Čechy Dalmacie
42 article
V drobném prodejí: nni čísto o eobě . . . za 8 . . . zs 2 * poležní * Ve filialkách na venkově 10h ranní číslo. . . . . vdpolední. . . . . . .. 3h Inserát platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá zdmini- strape v Marinnské ulici č. 3 Tam nacházejí se též rrdskee. tiskárnn a erpodice „Národnich Listů“, Rukopisy se nevracsjí.
Marinnský ulice
43 article
Místodržitel totiž pojal podezření proti ně- kelika „mladším“ úřadníkům, že jsou ve styku s autorem článků v „Nar. Listě“, dal si je před- volati, a oznámil jim, že žádný z nich nepo- stoupí, dokud mu nebude vinník oznámen. Při té příležitosti prý učinil výrok, jenž se dotkl těžce všech Dalmatinců. Když totiž předvolaní úřadníci popřeli, že nejsou v žádném spojení s oběma články a dokládali pravdivost svého prohlášení čestným svým slovem, pronesl prý baron Handel rozčileně: „A co čestné slovo! U Dalmatinců není nijakého čestného sloval Vždyť vy už víte, jak soudím o čestném slové Dalmatinců.“ — Úřadní list dalmatský sice popřel v zápětí, že baron Handel takových výroků neučinil, ale „Narodni List“ oproti tomu se nabízí, že opak dokáže soudně, a prohlašuje, že záležitost ne- může býti vyřízena, leč odstoupí-li bar. Handel z úřadu náměstníka. Německé a vládní listy vídeňské spěchají sice bar. Handlovi na pomoc, při čemž však úplně zamlčují, že spor vznikl pro dosazováni německých úřadníku do Dalmacie, a tvrdí, že baron Handel, ja- kožto uhlazený gentleman výroku o čestném slově Dalmatineův ani užiti nemohl. Baron Handel byl dříve odborným předno- stou v ministerstvu vídeňském, a dr. Körber svého času prohlásil, že posílá Dalmatincům nejlepší svou sílu z ministerských kanceláří ví- deňských. Pro posouzení ducha, kterýmž ministerstvo dra. Körba se řídí, jest dosazování německých úřadníků do Dalmacie přímo fenomenálním do- kladem; pro „utiskované“ Němec jest pak za- mlčování podstaty vzniklého konfliktu ne- méně charakteristické. Konflikt zatím nabyl mezi jižními Slovan. takového ohlasu, že jest s to, způsobiti v nich důkladné vystřízlivění z posavadních nadějía důvěry ve Vídeň skládaných.
Handel Handl Baron doktor Körber Němec Nara Dalmacie Vídeň
48 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Za Záhřeba, 5. září. (Maďarisace v Chorvatsku.) »Pokret« uveřejnil podrob- nou statistiků Maďarů a maďarských škol v Chor- vatsku, a z těch číslie usuzuje, že Maďaři z několik let budou v Chorvatsku míti více škol než Chorvaté i Srbové, neboť u těchto přichází obecná škola teprve na 1700 duší, a maďarské školy jsou i v místech, kde není ani 300 Ze Záhřeba, 5. září. (Chorvaté do Bělehradu.) Chorvatská omladina neměně čile než slovinská chopila se pozvání omladiny srbské na uměleckou výstavu do Bělehradu. V Záhřebě ihned se ustavil komitét, jenžsi zvolil za předsedu ředitele musea dra. Brun- šmida. V komitétu zasedají vedle umělců zá- stupci studující omladiny a spisovatelé. Chor- vatské umění bude v Bělehradě zastoupeno 150 uměleckými díly kromě předmětů uměleckého průmyslu. V Bělehradě tvoří se svaz jihoslo- vanských umělců, jenž bude po řadě pořádati výstavy v Záhřebě, Bělehradě, Sofii a Lublani. Ze Lvova, 6. září. (Úpadek parla- mentarismu.) »Dziennik Polski« zajímavě píše o všeobecném úpadku parlamentarismu, jejž Evropa snad právě proto tak neustupně vnucuje Rusku. Úpadek pozoruje se nejen v Rakousku, nýbrž i v Německu, Francii, ano i ve Spojených státech. Hlavní příčinou je, že zákonodárným sborům nedostává se vynikajících politických talentů. Pilných řemeslníků vědy není nikde nedostatek, ale jen řemeslníků. Za to jeví se všude úplný nedostatek genialných vůdců, za kterými by se hrnul národ. Jaký je původ toho nedostatku, nikdo neví, ale dosti toho, že jest. V Rakousku někteří chtějí parlamentarism spasiti všeobecným volebním právem. V Němcích je mají už 30 let a parlamentarism také tam kulhá, třeba jiným směrem. Parlamentarism ozdraviti se může jen decentralisací, jež nastoupiti musí ve všech velkých konstilučných státech
Pokret Maďar Chorvat Srba doktor Brun Dziennik Polski Němec Záhřeb Chorvatsko Bělehrad Sofie Lublaň Lvov Evropa Rusko Rakousko Německo Francie spojený stát
50 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Český drahokam. Epištola vlasteneckým damám. E. G. Granát český čili pyrop — toť náš český drahokam! Již Jan Filcýk z Chrasti r. 1834 ve svém spise „Přjrodopis co kratochwilnjk školnj“ píše: „... wšak Čechya wydáwá i gistý druh granátů, kterým posud gen ona honosyti se může, totiž plamének (karfunkel).“ Drahokam náš zaujímá mezi polodrahokamy místo nej- čelnější. Hlavně jeho barva nemá sobě rovné. učinila jej světoznámým: barva krvavě čer- vená, ba ohnivě zářivá, vždy však s odstínem do žluta. Je trochu tvrdší křemene, obyčejně zcela čirý a průhledný. Jediný drahokam, jehož všcchny kusy jsou zcela prosty příměsu a zne čistění. Hlavní naleziště tmavorudého granátu jes jižní úpatí Středohoří. Nachází se v dilluvial- ném štěrku, zabíraje plochu as 100 km2, kolem Měrunic, Dlažkovic, Chrášťan a Podsedic. Tam na ohroženém Třebenicku jsou jeho ložiska. V létech dovadesátých minulého století těžili zde 142 majitelé pyropových polí, zaměstnával ročně as 350 dělníků. R. 1890 dobyli pyrop za 160.000 K. Tězba pyropů je prostá. Z jam vytahuje s v koších štěrk a hlína, vypírají se a hmota se třídí. Výtěžek bývá sice skoro pokaždé slušný leč u velké převaze jsou granáty zcela malé. Cena granátu řídí se velikostí, již opět určuje počet kaménků na 1 lot (= 1.75 dkg.) připada- jících. Rozeznávají se na př. šestnáctky, 16 na lol, dvaatřieítky atd. Konečně jsou granáty jiehž se vejde na lot 400 až 500. — Již šest- náctky jsou vzácny. Stojí dle čistoty 40—80 K Mlenší zrna jsou nepoměrně levnější. Lot dvaatři
E G Granát Filcýk K Tězba Lot Chrast Měrunice Dlažkovice Chrášťany Podsedice km 2 dekagram
51 article
eítek stojí as 80 K, čtyřicítek 40 K. Větší gra náty než šestnáctky nalezají se jen zřídka. Py- rop, asi gram těžký, prodává se skoro za 1600 korun. Dříve nacházeny bývaly pyropy větší. Velký pyrop — velikosti slepičího vejce — měl císař Rudolf II. ve své klenotnici, jak píše Boetius r. 1609. Snad týž pyrop, který se chová ve sbírkách dvorního musea ve Vídni, též jako slepičí vejce veliký. Velký pyrop (rozměrů 35, 18 a 27 mm.) chovají v „zelené komoře“v Dráždanech. Drobných granátů uživá se jako tary, velkých a největších jako kamene šper- kevního. Za tím účelem se brousí. Nečistěné gra- náty kupují obchodníci, v krajině usedlí a pro- dávají je do Turnova, též do Světlé a do Prahy. V granátu surovém málo kdo by tušil krásu kamene upraveného: máť plošky temné, otřené a jest neúhledný. Teprve brusem a leštěním do- stává pravé ceny: tu teprve zazáří krvavým žá- rem. Obyčejně brousí se granát ve tvary, zvané brillant nebo rosetta, někdy ve tvar deskovitý Různé tvary brusíři různými jmény označují jako dlaždičky, kapičky a j. Mnoho granátů s také provrtává a navléká ve šnůry. Brusičství české je velmi staré. Již r. 1607 K. Lehmann z Prahy obdržel privilej brousiti skla a drahokamy. V severních Čechách, ze- jmena v Turnově a Jablonci rozšířil se nový prů- mysl a skýtal tisícům obratných rukou slušný výdělek. V 17. století veden byl silný obcho s broušenými drahokamy, pravými a strojenými. Obchodníci turnovští zajížděli na světové trhy do Drážďan, Lipska, Amsterodamu, Petrohradu a j., kde české výrobky prodávali a zároveň ciz drahokamy kupovali k úpravě. Obchod granátový kvetl v Turnově zejmena na počátku 18. století, pak poklesl, když Karel VI. badenským dvěma městům udělil výhradné právo brousiti granáty. Znovu vzkvetl za císaře
K Lehmann Karel VI Vídeň Turnov Praha Čechy Jablonec Drážďany Lipsko Amsterodam Petrohrad II mm
52 article
Josefa II., který zakázal vývoz surových gra- nátů. Turnov, Rovensko a Světlá se svým šir- ším okolím opět cizinu předstihly. Zde brous se granáty dokonale a levně. Nový rozkvět průnyslu vzbudila výstava Paříži r. 1878, kde všeobecný obdiv budil gra- nátový skvost firmy F. Krausovy z Turnova. Týž obchodník má zvláštní zásluhu o rozšíření prů- myslu granátového; v jeho dílně brousí se mimo granáty a známější drahokamy i diamanty. R. 1884 zřízena v Turnově c. k. odborná škola pro úpravu drahokamů, která úkol svůj čestně koná. R. 1891 na zemské jubilejní výstavěv Praze český průmysl granátový skvěle uhájil svoji pověst. Kiosk Krausův i sbírka surových a broušených granátů z Podsedic K. hraběte Schönborna budily nelíčený obdiv. Brusičů granátů počítalo se r. 1890 na 31/2 tisíce mužů, po jichž boku pracuje ještě více dělníků klenotnických. Není daleko pravdy. kdo tvrdí, že se odvětví vzmáhalo tou měrou, jak severočeská města lázeňská nabývala svě- tové pověsti. Bohatí hosté ze všech dílů světa jsou tu nejlepšími šiřiteli našeho skvostu. R. 1898 ve výroční zprávě odborné školy klenotnické v Praze trpce žaluje p. Jos. L Némec na poklesnutí průmyslu slovy: „Statisti- cky jest dokázáno, že granátový skvost — dřive všestranně oblíbený a hledaný — úžasně klesl co do množství výroby i ceny. — Což skutečně není již český granát schopen vyhověti, kde dříve obliby docházel? — —
Josef II F Krausův Krausův Schönborn Turnov Rovensko Paříž Praha Jos
53 article
Kdo upíral by schopnost českému granátu, klamal by se. Což však může granát sám znova dojít obliby všestranné, když forma, v jaké se prodává, nadobro je překonána moder- ností jiných výrobků? Ponejvíce vinou formy. protože dosud mnozí vyrabitelé houževnatě lpejí na tvarech, možno říci, již valně „obno- šených“ — zřímeť je na trzích totožné po celou řadu let, ubylo obchodu. Cizé výrobky, byt zhotoveny z materiálu méně nebo úplně bezcen- ného (ze skla!), docházejí obliby pro ladnost formy. Proto třeba se snažiti, aby českému gra- nátu opatřeno bylo, co dává cizina i výrobkům praobyčejným, t. j. pěkná kresba, modelace, ne- zbytná ladnému celku. Požadavky odběratelů se mění, zdokonalují, třeba jim vyhověti. V tom směru musí dorost zlatnický působiti: Techni- ckou zručnost dostává v dílně, způsob zušlechtě- ní a pomocnou nauku ozdobnou poznává ve škole odborné, která jest souhrnem všeho, co v žádné dílně pohromadě býti nemůže. Zatím se poměry výhodně změnily a každý závod klenotnický dovede posloužiti šperky gra- nátovými v úpravě moderní. — — Granáty bývaly v Čechách vždy v oblibě. I v písni mládenec o svém děvčeti zpívá, že „na krku má granáty“. Ve mnohé domácnost po prabábě chovají šnůry granátů jako vzácnou památku.
Granát Čechy
54 article
Zvláštním ctitelem českého granátu, krále mezi polodrahokamy, byl Neruda. Paní Sklená- řová-Malá vypravuje o tom zajímavě ve tklivé vzpomínce: „Neruda byl sběratelem českýeh granátů, jež nesmírně cenil. Probíral se jimi s patrným potěšením, vychvaluje jich vnadu: „Jaký oheň,“ říkával, „jaká záře — nejsou- to rudé blesky samy? Pro mne jest granát nej- krásnější z drahokamů!“ A když naše tragédka nedlouho před jeho smrtí přišla do jistého praž- ského závodu, aby si odnesla tři skvostné gra- nátové náhrdelníky, jež pro americkou příbuz- nou dala zrobiti, setkala se tam — s Nerudou. „Milostivá! Co kupujete?“ Oko jeho zazářilo radostí, když zvěděl, oč jde. Projevil své po- těšení: „Budiž Vám chvála a česť, že pamatu- jete na naše krásné granáty. Také já sháním
Neruda
55 article
dárek; jest ovšem skromnější. Popatřte!“ A uka- zoval mi zlatý prstýněk s granátem.“ — A slyšme dojemná slova Svatopluka Čecha: „Kdybyste zašli v kraj kolem sivého Kozákova, jehož skalnatou útrobu pověst lidu naplňuje bá- ječnými poklady, kdybyste tam v půvabném Po- jizeři, kde nejlakotněji se vtírá příboj cizoty, vešli pod omšenou slaměnou střechu pěkně pruhovaných chaloupek, roztomilých na pohled hnízdeček trpké chudoby, kdybyste v nich vi- děli zmořené postavy, které sedají od úsvitu do noci u brusičského kola, aby si hlazením třpyt- ných kamínkův uhájily nuzný život, k nimž do- stavuje se krutá bída, když jím vysýchá tento skromný pramen obživy: oč, že byste jiným šperkem nezdobili sebe a své drahé, než žhavorudým českým pyropem, skro- peným horkými krůpějemi potu a bohužel i ne- jednou slzou našich strádajících bratřía sester. Granátový šperk tedy je šperk po přednosti český. Naleziště — Třebenicko — a sídlo prů- myslu — Turnovsko — místa, národnostně ohrožená. Průmysl je cele náš, což je tím významnější, že nalezištěm a zpracováním váže se na místa, kde se proti „našim milým sou- sedům“ co nejdůrazněji brániti musíme. — Nuže tedy, spanilomyslné dámy! Důsledně a vytrvale jen zbožím českých firem zásobovati se dáváte: užíváte ku psaní jen potřeb z národ- ního podniku, nábytek máte z Turč. sv. Martina, hosty své častujete vínem mělnickým, zdobíte svůj oděv krajkami rudohorskými neb ze Sedlie u Blatné, objednáváte pletené zboží z pletáren pošumavských, projevujete se i jinak jako vyslo- vené vlastenky, modlite se za sebe i za vlasť z mo- dliteb Třebízského; tož — neračte zapomínati českého granátul
Čecho Martino sivý Kozákov Turnovsko Sedlie u Blatná