1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. září 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hist,
předplácí se
v Praze v administraei
na měsín . . . . . . 2 K
n čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsí
na čtvit leta . . . . 7 K 50k
ve filialkáchs
na něsío . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
ra něsle
n čtvrt lela . . . . 9 K 60h
s dvojí zásšlkou
na měnlo
čtvrt leta . . . 1 K So
Praha
5
article
Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranách.
Onešní číslo pro Prahu le o 12 stranách.
Příští číslo „Hárodních
Listů“ vyjde v pátek dne
9. září t. r. v obvyklou ho-
dinu ranní-
Praha
6
article
Vážný konflikt vlády s Dal-
matinci.
Vážný konflikt vlády s Dal-
matinci.
Ve všech zemích slovanských našeho sou
státí vede se tuhý obranný boj proti postupu
snah poněmčovacích za patronance ministerstva
dra. Körbra, kterýž sám sebe na své cestě halič-
ské prohlásil za kurátora státu a zároveň ně-
kolika, všecek dvojsmysl vylučujícími rysy cha-
rakterisoval ráz této kurately jakožto kurately
germanisující. Tak velebil Poláky, že s ním
mluví německy a doporučoval jim znalost ja-
zyků, čímž dle praxe, u nás v úřadech prová-
děné, nemohl míniti než znalost němčiny,
protože v Čechách dosazuje úřadníky českého
jazyka neznalé. Dále se prohlásil nejen za
strážce německé državy, ale Bukovinu, s něme-
ckou universitou v Černovcích, v samém sou-
sedství Ruska, povýšil za pohraniční stráž.
Němci rakouští sice všude s největší ocho-
tou přijímají tyto služby, němectví prokazované,
ale důvěru svou přes to p. předsedovi minister-
stva nevěnují, naopak v témž okamžiku, kdy
dle povelu německých měst se vyklizují v Če-
chách úřady od úřadníkův znalých ja-
zykův, volá dr. Schücker, že v zemích sudet-
ských k největší nevoli německého obyvatelstva
zaplaveno bylo vládami německé jazykové
území úřadníky českými, což prý přirozeně
věsti musilo k nedostatku úřadníkův německých
a jiných veřejných hodnostů; a končí bombasti-
ckým výkřikem, „že vážnost postavení Němeů
v Rakousku musí proniknouti ve všech jejich
projevech.-
Nuže, můžeme posloužiti novým a zvláště
závažným dokladem, jak vlády vídeňské ohro-
žují postavení Němců. Doklad jest tím názor-
nější, že týká se země jihoslovanské, kde vůbec
žádných Němců není, žijeť tam přes
96% Srbochorvatů, 3% Vlachů, ostatek připadá
na Albánce, Židy — a vojenskou posádku, v níž
jsou Němci. Jest to Dalmacie.
A v této Dalmacii propukl právě ostrý kon-
flikt pro pokusy germanísační, pro-
váděné vládou.
Dal
Polák
Němec
doktor
Schücker
Vlach
Albánec
Žid
Čechy
Bukovina
Černovec
Rusko
Rakousko
Dalmacie
7
article
Jak známo, Rakousko-Uhersko se netají se
svými snahami, pomocí jižních svých Slovano
připravovati si půdu u Slovanů balkánských;
pak jest toto germanisační úsilí v Dalmacii ne-
jen velikou křivdou, páchanou na Dalmatincích,
ale i křiklavou chybou a nešikovností politiky vi-
deňské vůbec.
Dalmacie jest sice země chudá, ale její
dějiny a kulturní zkušenosti neposkytují politice
němčící nejmenších nadějí.
Kromě toho státoprávní postavení Dal-
macie, formálně přislušné k trojjedinému krá-
lovství a fakticky spravované jako součástk
této poloviny soustátí, jest otázkou tak deli-
kátní, že nedočkavost germanisující politiky
může tam způsobiti situaci, z níž zdráva nevy-
vázne. Vždyť Maďaři bděle stopují vše, co se
v Dalmacii děje a jest známo, že Vídeň již jen
umělými prostředky udržuje tam posavadní
svou moc.
To vše jakoby ministerstvo dra. Körbraa
náměstník baron Handel, první civilní místo-
držitel v Dalmacii, nevěděli, ba ani tušení o tom
neměli. Za nynějšího náměstníka vzniká spor z
sporém v oboru národním, školském, církevním,
se sněmem, tak, jakoby vlastně byl přímo úmysl
ve Vídni učiniti Dalmacii její život v Cislajtani
naprosto nesnesitelným.
Nejprvé se vytasil baron Handel s návrhen
na uspořádání jazykových poměrů u státních
úřadů. Jaký byl tento návrh, seznati lze z toho,
že jak Srbochorvaté, tak Vlaši proti němu se
prohlásili. Náměstník baron Handel oznámi
sice, že podá o činěných námitkách zprávu před-
sedovi ministerstva dru. Körbrovi a že dá do
dvou měsíců odpověď — ale dosud se tak ne-
Sněm dalmatský učinil dále usnesení, jimiž
směřoval ku polepšení či úpravě platů učitel-
ských. Ale protože to jsou učitelé neněmečtí,
Maďar
Handel
Srbochorvat
Vlach
RakouskoUhersko
Dalmacie
Vídeň
10
article
Mapka tato ukazuje dějiště velkých bojů o Ljaojan a území od12 s druhé strany k Jantaji. Tuto ochranu prorazil Kuroki po svém
Ljaojanu dále na Mukden a Charbin. Opevněný tábor ruský vinul se přechodu. Japonské tři armády byly postaveny tak: Kurokiova nej
polokruhem kolem města mezi železničnou trati a řekou Tajeihe. Odtud dále na pravo za říčkou Lanem, na levo armáda Nodzuova, uprostře
byly postaveny dvě ochranné čáry: 1. od trati k řece Hunho a Okuova.
dostalo se tyto dny zemskému výboru dalmat
skému důvěrné sdělení, že vláda není s to před
ložiti dotyčná usnesení k nejvyššímu schválení
Současně odpírá vláda poukázání platu b
skupu, koadjutorovi ve Splitu a jak se zacház
se slovanským obřadem u jižních Slovanů, jes
všeobecně známo.
Kdežto dalmatské kluby sněmovní marně
čekají na slíbenou odpověď předsedy minister
stva dra. Körbra v příčině návrhu na úpravu
jazykových poměrů u tamních státních úřadů.
použil baron Handel zatím vydatně své moci
Kuroki
Kurokiův
Hunho
Okuův
Handel
Mukden
Charbin
Split
Slovan
24
article
Dalmacie ukázal ve dvou článcích zaderského
„Narod. Listu“ stalečný poslanec Juraj Bian-
kini. Dokázal podrobnými výpočty, že jest ze
státních úřadníkův v Dalmacii za náměstnictví
barona Handla již polovina cizích, a z těchto
třetina Němců, z nichž málo který
jest znalý jazyka srbsko-chorvat-
ského, jazyka, více než 96% všeho obyva-
telstva! Z toho patrno, že vzletné krasořečnictv
dra. Körbra o znalosti jazyků ani v Dalmacii s
netýká — německých úřadníků!
Bian
Handl
Němec
Dalmacie
40
article
úřadníkův u nás v Čechách? Biankini neroz-
pakoval se nazvati takovýto systém obsazován
míst — soustavou protekční.
Baron Handel, náměstník dalmatský, ne-
zakročil proti pisateli článků, ani nestal se
vážný pokus vyvrátiti pravdivost jejich ob-
sahu, ale podnikl krok zcela jiný, krok, jenž
vedl k ostrému konfliktu nejen s celým veřej-
ným míněním v Dalmacii, ba způsobil i, že ve-
škerá chorvatská a srbská žurnalistika postavila
se jednomyslně po bok Dalmatinců proti —
Baron Handel
Čechy
Dalmacie
42
article
V drobném prodejí:
nni čísto o eobě . . . za 8
. . . zs 2
* poležní
* Ve filialkách na venkově
10h
ranní číslo. . . . .
vdpolední.
. . . . . .. 3h
Inserát
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá zdmini-
strape v Marinnské ulici č. 3
Tam nacházejí se též rrdskee.
tiskárnn a erpodice „Národnich Listů“,
Rukopisy se nevracsjí.
Marinnský ulice
43
article
Místodržitel totiž pojal podezření proti ně-
kelika „mladším“ úřadníkům, že jsou ve styku
s autorem článků v „Nar. Listě“, dal si je před-
volati, a oznámil jim, že žádný z nich nepo-
stoupí, dokud mu nebude vinník oznámen. Při
té příležitosti prý učinil výrok, jenž se dotkl
těžce všech Dalmatinců. Když totiž předvolaní
úřadníci popřeli, že nejsou v žádném spojení
s oběma články a dokládali pravdivost svého
prohlášení čestným svým slovem, pronesl prý
baron Handel rozčileně: „A co čestné slovo!
U Dalmatinců není nijakého čestného sloval
Vždyť vy už víte, jak soudím o čestném slové
Dalmatinců.“ —
Úřadní list dalmatský sice popřel v zápětí,
že baron Handel takových výroků neučinil, ale
„Narodni List“ oproti tomu se nabízí, že opak
dokáže soudně, a prohlašuje, že záležitost ne-
může býti vyřízena, leč odstoupí-li bar. Handel
z úřadu náměstníka.
Německé a vládní listy vídeňské spěchají
sice bar. Handlovi na pomoc, při čemž však
úplně zamlčují, že spor vznikl pro
dosazováni německých úřadníku
do Dalmacie, a tvrdí, že baron Handel, ja-
kožto uhlazený gentleman výroku o čestném
slově Dalmatineův ani užiti nemohl.
Baron Handel byl dříve odborným předno-
stou v ministerstvu vídeňském, a dr. Körber
svého času prohlásil, že posílá Dalmatincům
nejlepší svou sílu z ministerských kanceláří ví-
deňských.
Pro posouzení ducha, kterýmž ministerstvo
dra. Körba se řídí, jest dosazování německých
úřadníků do Dalmacie přímo fenomenálním do-
kladem; pro „utiskované“ Němec jest pak za-
mlčování podstaty vzniklého konfliktu ne-
méně charakteristické.
Konflikt zatím nabyl mezi jižními Slovan.
takového ohlasu, že jest s to, způsobiti v nich
důkladné vystřízlivění z posavadních nadějía
důvěry ve Vídeň skládaných.
Handel
Handl
Baron
doktor
Körber
Němec
Nara
Dalmacie
Vídeň
48
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Za Záhřeba, 5. září. (Maďarisace
v Chorvatsku.) »Pokret« uveřejnil podrob-
nou statistiků Maďarů a maďarských škol v Chor-
vatsku, a z těch číslie usuzuje, že Maďaři z
několik let budou v Chorvatsku míti více škol
než Chorvaté i Srbové, neboť u těchto přichází
obecná škola teprve na 1700 duší, a maďarské
školy jsou i v místech, kde není ani 300
Ze Záhřeba, 5. září. (Chorvaté do
Bělehradu.) Chorvatská omladina neměně
čile než slovinská chopila se pozvání omladiny
srbské na uměleckou výstavu do Bělehradu.
V Záhřebě ihned se ustavil komitét, jenžsi
zvolil za předsedu ředitele musea dra. Brun-
šmida. V komitétu zasedají vedle umělců zá-
stupci studující omladiny a spisovatelé. Chor-
vatské umění bude v Bělehradě zastoupeno 150
uměleckými díly kromě předmětů uměleckého
průmyslu. V Bělehradě tvoří se svaz jihoslo-
vanských umělců, jenž bude po řadě pořádati
výstavy v Záhřebě, Bělehradě, Sofii a Lublani.
Ze Lvova, 6. září. (Úpadek parla-
mentarismu.) »Dziennik Polski« zajímavě
píše o všeobecném úpadku parlamentarismu, jejž
Evropa snad právě proto tak neustupně vnucuje
Rusku. Úpadek pozoruje se nejen v Rakousku,
nýbrž i v Německu, Francii, ano i ve Spojených
státech. Hlavní příčinou je, že zákonodárným
sborům nedostává se vynikajících politických
talentů. Pilných řemeslníků vědy není nikde
nedostatek, ale jen řemeslníků. Za to jeví se
všude úplný nedostatek genialných vůdců, za
kterými by se hrnul národ. Jaký je původ toho
nedostatku, nikdo neví, ale dosti toho, že jest.
V Rakousku někteří chtějí parlamentarism spasiti
všeobecným volebním právem. V Němcích je
mají už 30 let a parlamentarism také tam kulhá,
třeba jiným směrem. Parlamentarism ozdraviti
se může jen decentralisací, jež nastoupiti
musí ve všech velkých konstilučných státech
Pokret
Maďar
Chorvat
Srba
doktor
Brun
Dziennik Polski
Němec
Záhřeb
Chorvatsko
Bělehrad
Sofie
Lublaň
Lvov
Evropa
Rusko
Rakousko
Německo
Francie
spojený stát
50
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Český drahokam.
Epištola vlasteneckým damám. E. G.
Granát český čili pyrop — toť náš český
drahokam! Již Jan Filcýk z Chrasti r. 1834 ve
svém spise „Přjrodopis co kratochwilnjk školnj“
píše: „... wšak Čechya wydáwá i gistý druh
granátů, kterým posud gen ona honosyti se
může, totiž plamének (karfunkel).“ Drahokam
náš zaujímá mezi polodrahokamy místo nej-
čelnější. Hlavně jeho barva nemá sobě rovné.
učinila jej světoznámým: barva krvavě čer-
vená, ba ohnivě zářivá, vždy však s odstínem
do žluta. Je trochu tvrdší křemene, obyčejně
zcela čirý a průhledný. Jediný drahokam, jehož
všcchny kusy jsou zcela prosty příměsu a zne
čistění.
Hlavní naleziště tmavorudého granátu jes
jižní úpatí Středohoří. Nachází se v dilluvial-
ném štěrku, zabíraje plochu as 100 km2, kolem
Měrunic, Dlažkovic, Chrášťan a Podsedic. Tam
na ohroženém Třebenicku jsou jeho ložiska.
V létech dovadesátých minulého století těžili
zde 142 majitelé pyropových polí, zaměstnával
ročně as 350 dělníků. R. 1890 dobyli pyrop
za 160.000 K.
Tězba pyropů je prostá. Z jam vytahuje s
v koších štěrk a hlína, vypírají se a hmota se
třídí. Výtěžek bývá sice skoro pokaždé slušný
leč u velké převaze jsou granáty zcela malé.
Cena granátu řídí se velikostí, již opět určuje
počet kaménků na 1 lot (= 1.75 dkg.) připada-
jících. Rozeznávají se na př. šestnáctky, 16 na
lol, dvaatřieítky atd. Konečně jsou granáty
jiehž se vejde na lot 400 až 500. — Již šest-
náctky jsou vzácny. Stojí dle čistoty 40—80 K
Mlenší zrna jsou nepoměrně levnější. Lot dvaatři
E G Granát
Filcýk
K Tězba
Lot
Chrast
Měrunice
Dlažkovice
Chrášťany
Podsedice
km 2
dekagram
51
article
eítek stojí as 80 K, čtyřicítek 40 K. Větší gra
náty než šestnáctky nalezají se jen zřídka. Py-
rop, asi gram těžký, prodává se skoro za 1600
korun. Dříve nacházeny bývaly pyropy větší.
Velký pyrop — velikosti slepičího vejce — měl
císař Rudolf II. ve své klenotnici, jak píše
Boetius r. 1609. Snad týž pyrop, který se chová
ve sbírkách dvorního musea ve Vídni, též jako
slepičí vejce veliký. Velký pyrop (rozměrů 35,
18 a 27 mm.) chovají v „zelené komoře“v
Dráždanech. Drobných granátů uživá se jako
tary, velkých a největších jako kamene šper-
kevního. Za tím účelem se brousí. Nečistěné gra-
náty kupují obchodníci, v krajině usedlí a pro-
dávají je do Turnova, též do Světlé a do Prahy.
V granátu surovém málo kdo by tušil krásu
kamene upraveného: máť plošky temné, otřené
a jest neúhledný. Teprve brusem a leštěním do-
stává pravé ceny: tu teprve zazáří krvavým žá-
rem. Obyčejně brousí se granát ve tvary, zvané
brillant nebo rosetta, někdy ve tvar deskovitý
Různé tvary brusíři různými jmény označují
jako dlaždičky, kapičky a j. Mnoho granátů s
také provrtává a navléká ve šnůry.
Brusičství české je velmi staré. Již r. 1607
K. Lehmann z Prahy obdržel privilej brousiti
skla a drahokamy. V severních Čechách, ze-
jmena v Turnově a Jablonci rozšířil se nový prů-
mysl a skýtal tisícům obratných rukou slušný
výdělek. V 17. století veden byl silný obcho
s broušenými drahokamy, pravými a strojenými.
Obchodníci turnovští zajížděli na světové trhy
do Drážďan, Lipska, Amsterodamu, Petrohradu
a j., kde české výrobky prodávali a zároveň ciz
drahokamy kupovali k úpravě.
Obchod granátový kvetl v Turnově zejmena
na počátku 18. století, pak poklesl, když Karel
VI. badenským dvěma městům udělil výhradné
právo brousiti granáty. Znovu vzkvetl za císaře
K Lehmann
Karel VI
Vídeň
Turnov
Praha
Čechy
Jablonec
Drážďany
Lipsko
Amsterodam
Petrohrad
II
mm
52
article
Josefa II., který zakázal vývoz surových gra-
nátů. Turnov, Rovensko a Světlá se svým šir-
ším okolím opět cizinu předstihly. Zde brous
se granáty dokonale a levně.
Nový rozkvět průnyslu vzbudila výstava
Paříži r. 1878, kde všeobecný obdiv budil gra-
nátový skvost firmy F. Krausovy z Turnova. Týž
obchodník má zvláštní zásluhu o rozšíření prů-
myslu granátového; v jeho dílně brousí se
mimo granáty a známější drahokamy i diamanty.
R. 1884 zřízena v Turnově c. k. odborná škola
pro úpravu drahokamů, která úkol svůj čestně
koná. R. 1891 na zemské jubilejní výstavěv
Praze český průmysl granátový skvěle uhájil
svoji pověst. Kiosk Krausův i sbírka surových
a broušených granátů z Podsedic K. hraběte
Schönborna budily nelíčený obdiv.
Brusičů granátů počítalo se r. 1890 na
31/2 tisíce mužů, po jichž boku pracuje ještě
více dělníků klenotnických. Není daleko pravdy.
kdo tvrdí, že se odvětví vzmáhalo tou měrou,
jak severočeská města lázeňská nabývala svě-
tové pověsti. Bohatí hosté ze všech dílů světa
jsou tu nejlepšími šiřiteli našeho skvostu.
R. 1898 ve výroční zprávě odborné školy
klenotnické v Praze trpce žaluje p. Jos. L
Némec na poklesnutí průmyslu slovy: „Statisti-
cky jest dokázáno, že granátový skvost — dřive
všestranně oblíbený a hledaný — úžasně klesl
co do množství výroby i ceny. — Což skutečně
není již český granát schopen vyhověti, kde
dříve obliby docházel? — —
Josef II
F Krausův
Krausův
Schönborn
Turnov
Rovensko
Paříž
Praha
Jos
53
article
Kdo upíral by schopnost českému granátu,
klamal by se. Což však může granát sám znova
dojít obliby všestranné, když forma, v jaké
se prodává, nadobro je překonána moder-
ností jiných výrobků? Ponejvíce vinou formy.
protože dosud mnozí vyrabitelé houževnatě
lpejí na tvarech, možno říci, již valně „obno-
šených“ — zřímeť je na trzích totožné po celou
řadu let, ubylo obchodu. Cizé výrobky, byt
zhotoveny z materiálu méně nebo úplně bezcen-
ného (ze skla!), docházejí obliby pro ladnost
formy. Proto třeba se snažiti, aby českému gra-
nátu opatřeno bylo, co dává cizina i výrobkům
praobyčejným, t. j. pěkná kresba, modelace, ne-
zbytná ladnému celku. Požadavky odběratelů se
mění, zdokonalují, třeba jim vyhověti. V tom
směru musí dorost zlatnický působiti: Techni-
ckou zručnost dostává v dílně, způsob zušlechtě-
ní a pomocnou nauku ozdobnou poznává ve
škole odborné, která jest souhrnem všeho, co
v žádné dílně pohromadě býti nemůže.
Zatím se poměry výhodně změnily a každý
závod klenotnický dovede posloužiti šperky gra-
nátovými v úpravě moderní. — —
Granáty bývaly v Čechách vždy v oblibě.
I v písni mládenec o svém děvčeti zpívá, že
„na krku má granáty“. Ve mnohé domácnost
po prabábě chovají šnůry granátů jako vzácnou
památku.
Granát
Čechy
54
article
Zvláštním ctitelem českého granátu, krále
mezi polodrahokamy, byl Neruda. Paní Sklená-
řová-Malá vypravuje o tom zajímavě ve tklivé
vzpomínce: „Neruda byl sběratelem českýeh
granátů, jež nesmírně cenil. Probíral se jimi
s patrným potěšením, vychvaluje jich vnadu:
„Jaký oheň,“ říkával, „jaká záře — nejsou-
to rudé blesky samy? Pro mne jest granát nej-
krásnější z drahokamů!“ A když naše tragédka
nedlouho před jeho smrtí přišla do jistého praž-
ského závodu, aby si odnesla tři skvostné gra-
nátové náhrdelníky, jež pro americkou příbuz-
nou dala zrobiti, setkala se tam — s Nerudou.
„Milostivá! Co kupujete?“ Oko jeho zazářilo
radostí, když zvěděl, oč jde. Projevil své po-
těšení: „Budiž Vám chvála a česť, že pamatu-
jete na naše krásné granáty. Také já sháním
Neruda
55
article
dárek; jest ovšem skromnější. Popatřte!“ A uka-
zoval mi zlatý prstýněk s granátem.“ —
A slyšme dojemná slova Svatopluka Čecha:
„Kdybyste zašli v kraj kolem sivého Kozákova,
jehož skalnatou útrobu pověst lidu naplňuje bá-
ječnými poklady, kdybyste tam v půvabném Po-
jizeři, kde nejlakotněji se vtírá příboj cizoty,
vešli pod omšenou slaměnou střechu pěkně
pruhovaných chaloupek, roztomilých na pohled
hnízdeček trpké chudoby, kdybyste v nich vi-
děli zmořené postavy, které sedají od úsvitu do
noci u brusičského kola, aby si hlazením třpyt-
ných kamínkův uhájily nuzný život, k nimž do-
stavuje se krutá bída, když jím vysýchá tento
skromný pramen obživy: oč, že byste jiným
šperkem nezdobili sebe a své drahé, než
žhavorudým českým pyropem, skro-
peným horkými krůpějemi potu a bohužel i ne-
jednou slzou našich strádajících bratřía
sester.
Granátový šperk tedy je šperk po přednosti
český. Naleziště — Třebenicko — a sídlo prů-
myslu — Turnovsko — místa, národnostně
ohrožená. Průmysl je cele náš, což je tím
významnější, že nalezištěm a zpracováním váže
se na místa, kde se proti „našim milým sou-
sedům“ co nejdůrazněji brániti musíme. —
Nuže tedy, spanilomyslné dámy! Důsledně
a vytrvale jen zbožím českých firem zásobovati
se dáváte: užíváte ku psaní jen potřeb z národ-
ního podniku, nábytek máte z Turč. sv. Martina,
hosty své častujete vínem mělnickým, zdobíte
svůj oděv krajkami rudohorskými neb ze Sedlie
u Blatné, objednáváte pletené zboží z pletáren
pošumavských, projevujete se i jinak jako vyslo-
vené vlastenky, modlite se za sebe i za vlasť z mo-
dliteb Třebízského; tož — neračte zapomínati
českého granátul
Čecho
Martino
sivý Kozákov
Turnovsko
Sedlie u Blatná