2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. ledna 1900.
5
article
delegaci řeklo se, že jim tam nezáleží na rakouském
vývozu a rakouském průmyslu. Proto nastává olázka,
co potom vlastně záleží Rakousku na zemědělských
poměrech uberských? Vyzývá námořní správu, aby
dle možnosti hověla zájmům rakouských živnost
vakouského průmyslu a rakouského vývozu.
Konečně přimlouval se také za zlepšení hmot
ných poměrů námořních úřadníků a nalehal na sní
žení školného na námořnické akademii ve Rěce.
Del. Bizzi opravoval různé udaje del. Kaftana
a stěžoval si, že obchodnictvo trpí tím, že byl zřízen
sklad námořnického výstroje.
Námořní velitel šl. Spaun opakuje své vy-
jádření ve výboru o pobřežní obraně a konstatuje,
že v tomto rozpočtu není položek na nové stavby
mimo náhradu za dvě staré, nepotřebné lodi. Až
bude loďstvo ještě více rozmnoženo, octneme se te-
prve tam, kde jsme byli v letech sedmdesátých a te-
prve potom bude pobřežní obrana dostatečha. Další
přání jsou olázky budoucnosti a závisí na povolen
peněžních prostředků.
Především sluší vynasnažitř se o podporu vojen
ského učelu námořnictva. Pokud skrovné prostředky
dovolovaly, vojenské námořnictvo vždy podporovalo
zámořské zájmy obchodní. Každá missijní loď sbírala
užitečná data a podávala zprávy, jež byly sdělovány
oběma ministrům obchodu. Brát obchodní jednatele
na vojenské lodi je spojeno s nesnázemi. Na starých
dřevěných lodech pod plachtami nemohli by riz
vinouti valnou činnost. Také místní poměty na lo-
dech jsou velmi nepříznivé. Bylo-i možno vzit ob-
chodní jednatele s sebou, oznámeno to hned míni-
sterstvu obchodu (jako s lodí »Císařovna Alžběta«).
ale pro krátkost času přihlásil se jediný účaslník do
Japonska. Staniční lodí ve východní Asii bude
»Zenta«, jež tam právě pluje. Jak dlouho tam po
bude, není zatím ustanoveno.
Kaftan
Alžběta
Rakousko
Japonsko
Asie
6
article
Každý velitol missijní lodi je povinen podávat
zprávy o poměrech obchodních.
Na rakouský Lloyd vojenská správa nemá moci
ale doví-li se o stescích na něj, jako stalo se více.
kráte, podá o tom zprávu příslušnému úřadu cen
tráliímu.
Loď »Pulje« byla na vědeckých cestách, jsoue
disposicí vídeňské akademii věd. Odpovídaje na různé
dotazy, praví, že smlouva o dodávce potravin byla
prodloužena dřívější námořní správou až do roku
1905, proto že firma je správna a zavázala se, že
bude míti na skladě větší zásoby pro případ vojny
anebo mobilisace a k častečnému uhražení puljských
potřeb. Její zboží je dobré a dohlíží se na ně s nej
větší přísností. Víno opatřuje se větším dílem z Dal
macie
Potom zmínil se o ukláďání úspor námo
níkův a zužitkování monturního fondu. Při dodáv
kách rozhoduje v přední řadě erární interes. Ně-
která odvětví uherskéhio průmyslu vyrovnají se ra
kouským, tak diós györská ocelárna, jež dodává zna-
menité zboží, avšak do Uher nevrací se z námořníc
objednávek tolik, mnoholi by dle kvoty obnášeti
mohlo. Mouka a jatečný dobytek bere se hlavně
z Uher. Z ciziny kupuje se čím dále méně, protože
domání průmysl vyhovuje skoro všem potřebám.
Lloyd
Uhry
akademie věda
7
article
Nešpusti se zřetele podmořské lodi, jež staví se
zejměna ve Francii a jak se dokáže jejich výhodnost
pro pobřežní obranu, postará se, aby příslušná po-
jožka přešla do rozpočtu. Zátím však konají se
podmořskými lodmi stále ještě jen pokusy
Pobřežní lodi staví se v Pulji nebo Terstu
menší lodi toho drnhu zadávají se také soukromým
Joděnicím istrijským a dalmatským
Řečník zmíml se potom o pokusech s petrole
ními a benzinovými lodmi a lodním topení a opako-
val, že prostřední a velká děla i náboj objednávaj
se ve Škodově závodě plzeňském, kde jest objednáne
na zkoušku také hlaveň 24 cm děla
Po referentově doslovu přijat řádný rozpočet vo
jenského námořnictví bez další debaty a beze všeho
rokování mimořádný rozpočet námořní i zprávy o ně
kterých dodatečných úvěrech z let 1898—99.
Konec schůze ve 2 hodiny 30 minut odpoledne
přišti bude zejtra v poledne. Na denním po
řádku bude rozpočet ministerstva z ahraničných
věcí, zpráva o dodatečných úvěrech na rok 1899 a pro-
dlonžení lhůl mimořádných dodalečných úvěra na
rok 1897.
Škodův
Francie
Pulja
Terst
8
article
Ulierskt delegace rokovala dnes dále o roz-
počtu ministerstva zahraničných věcí.
Del. Szilagyi prohlásil, že přijme rozpočet
v celku a toto votum bude projevem souhlasu se
směrem záhraničné politiky. (Pochvala.)
Naproti tvrzení, že rakousko uherská politik
má býti podnikavou, praví řečník, že není potřebných
podmínek k expansivné politice, t. j. přebytek hospo-
dářských sil a kapitálu.
Maďaři přejí trojspolku nejen na oko, ale sku-
tečně, neboť jsou si vědomi jeho prospěchu. (Po
chvala)
Del. Ugron (strana neodvislosti) prohlašuje,ž
bude hlasovati proti rozpočtu. Kritisuje ministrův vý-
klad, zvlášť odstavec o Turecku, jemuž se prý
tám vyhrožuje. Devozuje, že nynější Německ
domáhá se téhož cíle, jako stará ně
meeko-římská říše, totiž poněmčován
a nevzdalo se zálusku na podunajske
země. Vyčítá Německu zlý úmysl při výkladu vete
rinářské smlouvy
Maďar
Turecko
Německo
9
article
Říšský ministr financi Kallay nechce odpo-
vídati na celou řeč Ugronovu a omezí se co možná
nejvíce. Není prý pravda, že ministr zahraničných
věcí ve svém výkladu vyhrožoval Turecku. Nebyla
prý tam hrozba ani výstraha, jen přání vyplývajíeí
s největší náklonnosti k Turecku. Sultan je moudrý
panovník a ví, co jeho zemi prospívá, avšak jeho
záměry se neuskutečňují. Rakousko-Uhersko nemís
se prý nikdy do cizích záležitostí. (Souhlas na
vládní straně.)
Vládní zástupce, odborný přednosta hr. S ze-
czen prohlašuje za neslušnou důminku o spolčené
vládě (Německu), že vykládá veterinářskou úmluvu
ve zlém úmyslu. (Souhlas na vládní straně.)
Proti Ugronově řeči horlili dále del. Pul szky
a oba Tiszové Štěpán i Koloman, velebíce a vy-
chvalujíce trojspolek.
Del. Št. Tisza prolestoval proti výčitce, ž
tendence Německa je germanisatorská. Maďaří ne-
mají prý více strachu z poněmčení ani poslovanění.
Po doslovů réf. Falka přijat navržený projev
důvěry a úplného uznání politiky ministra hr. Golu
chowrského.
Kallay
Ugronův
Štěpán
Koloman
Tisza
Falk
Gola
Turecko
Sultan
Rakousko
Uhersko
Německo
Pula
10
title
Politické zprávy domácí.
11
article
V Praze, 12. ledna.
Praha
12
article
K ministerské krisi v Rakousku připo-
míná »Budap. Tagbl.«, že ryt. Wittkovi zbývá
vykonati pomocí § 14. ještě jednu státní ne-
zbytnost, totiž ustanoviti kontingent nováčků pro
r. 1900. Pak bude jeho úkol úplně vykonán a
nadejde pro něj doba odehodu. Za jeho ná-
stupce pokládá »B. T.« dra. Körbra, do něhož
se naděje, že dosavadní rakouskou ústavu za-
chová netknutou. Pokusí prý se pracovati s ny-
nější říšskou radou. Nepůjde-li to, rozpustí ji
Dr. Körber může prý se odvážiti tohoto kroku,
jemuž se vyhýbali všichni jeho předchůdcové
od Badena až po Clara. Kdyby byl říšskou radu
rozpustil hr. Badení nebo hr. Thun, býl by se
v tom spatřoval krok proti Němcům. Rozpustí-li
ji dr. Körher, nemůže prý v tom býti spatřo-
váno příkoři ani Čechům, ani Němcům, aniž
jakékoli jiné politické straně, nýbrž jedíně opa-
tření proti obstrukci, což prý nikdo rozumný
kárati nemůže. »B. T.« vidí potěšitelné znameni
v tom, že se v Rakousku přestalo (Y) mluvit
o státním převratu. Není prý nikoho, kdo by
věřil, žeby se dr. Körber propůjčil k lakovému
činu. Jest prý, jak se všeobecně vl, pevně od-
hodlán, učiniti pokus rozřešiti státní krisi pomoci
čistě ústavních prostředků. »Státní převrat, —
píše dále »B. T.« — návrat k obesílání říšské
rady skrze zemské sněmy a jiné podobné pro-
středky jsou u něho vyloučeny. Bude se držeti
Wittek
Körbr
doktor
Körber
Claro
Badení
Thun
Němec
Körher
Čecho
Rakousko
13
article
přísně ústavy a tato poskytuje rozpouštěcím
právem koruny a jinými předpisy ještě dosti
prostředků na ozdravění vnitřních poměrů.
Všechno záleží na tom — konči »B. T.« —
jak obratně se příšti předseda ministerstva
uchopí věci.«
Zpravodaj »Pester Lloydu« sděluje, že dr
Körber se svou listinou ministrů daleko ještě
není hotov. Všechny dosud kolující osobní zprávy
mů za pouhé kombinace. Na základě bezpečných
informací může prý prohlásiti, že dr. Körber
nevyjednával ani s drem. Böhm-Bawerkem o pře-
vzetí portefeuillu finančního, ani s prof. La-
maschem o justičním ministerstvu, ani s hr.
Goěssem o nobchodním portefeuillu, ani s hr.
Stärgkhem o ministerstvu vyučování. Jisto jest
prý pouze to, že jsou pro nový kabinet vy-
hlédnuti dr. Hartel a dr. Rezek.
ři l e
Lloyd
Körber
doktor
Böhm
Bawerk
Hartel
Rezek
14
article
»Dzien. Polski« pojednává o stanovisku
kola polského vzhledem k ministerské
krisi a nastávající nové smiřovací akci. »Úkol
polského kola — dle mínění »Dz. P.k — př
této jest jasný a nemůže býti předmětemi sporu,
Kolo polské ve svých resolucfch projevilo vřele
přání, aby spor česko-německý konečně byl vy-
řízen bude tedy i za nové vlády spolupůsobit
za tím účelem. Čechové za vážných poměrů se
přesvědčili, že Poláci jsou jejich věrní a vytrval
spojenci. Přesvědčení o vlastní síle, opírající se
o tento svazek, mělo by je skloniti k ústupkům
a naladiti smírlivě. Politika zoufalá, opírající se
o heslo: »čím hůř, tím lépě,« hodí se jen
malé, ode všech opuštěné hrstce lidí; ale Če-
ehové, kteří tvoří část většiny a kteři pomoci
této většiny dovedli svrhnouti kabinet, nepožíva
jící jejich důvěry, budou si zajistě vědomi take
svých povinností vzhledem ke státu a pochopí.
že bez tohoto porozumění žádná většína nemůže
míti trvání.“
Smířlivosti na české straně nebylo nikdy
nedostatku. To ví »Dz. Polski,« to nejednou
dosvědčily i listy polské. Jsme k spravedlivému
smíru ochotni i nyní. Ale jaké ústupky mě na
mysli pisatel výše uvedených slov? My jsme
ustupovali již tolik, že dalším ústupkem zřítil
bychom se do propasti. ouvon i nov
Čecho
Polák
Dz
15
article
Pod záhlavím » Várujeme!« píše »známý
český poslanec« »Plzeňským Listům« o nastá-
vající smiřovací akci českoněmecké listi plný
skepticismu. Nevěří, že by se podařilo příštímu
kabinetu, ať se jmenuje Gaulseh nebo Körber
co se nepodařilo státníkům minulých 40 Jlet.
Dokudveškera snaha jejich bude směrovati k za-
chování soustavy centralistické, není v Rakousku
možný mín a pravidelný rozvoj vnilřních, ze-
jmena hospodářských poměrů. Mír může býti
doellen jedině sťastným rozřešením státoprávní
otázky a proto nadesla doba, kdy veškero úsil
našeho národa musí býti obráceno k řešení této
ptázky. Pisatelu vidí v nynějším hnutí v zemích
korunyčeské dobré známky onoho snažení.
Vědomí sounáležitosti zemí koruny české pro-
niklo v lid v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
a každý odpor, kladený této myšlence se strany
vládní, jen
omáhá jí k zmohulněnl.
Přěchzéje K oläzkám hospourkm. at-l
chybuje, že by národní smír měl ihned za následek
rozkvět národohospodářský. »Takový obrat závis
jedině na soustavě vládní. Byťbyly národnosti mezi
sebou sebe snášelivější, dokud centralisace bude
podvazovati tepny všemu volnému vývoji jednot-
livých království a zemi a pokud milliony budou
putovati do Vídně, aby se ve způsobě pouhých
tisíců vracely do těchto zemí, bude hospodářský
úpadek i bez národnostního boje dále trvati.
To třeba mlti na zřeteli, aby nenastalo zklamán.
Gaulseh
Körber
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
16
article
Národnostní jsmír a upravení soustavy státní po-
dle poměrů a potřeb jednotlivých. království
a zemi a spojené s tím rozřešení české státo-
právní olázky, jenom vše to pospolu může nám
zjednati zdárný hospodářský vývoj. Z toho možno
vyvoditi, co soudíme o smiřování národnostním,
které — jak stále se píše — bude budouci
vládou zahájeno. Nevíme, jestili se zástupci če-
ského národa k němu dostaví, ale učiní-li to,
pak, vázáni tím, jak tento národ smýšlí, budou
musit prohlásití, že smír s námi jest možný je-
nom tehdáž, když netoliko přiznána nám bude
jazyková rovnoprávnost a rovnocennost, nýbrž
zabezpečí se českému národu v celém zřízení
stálním takové postavení, jaké jemu po právu
a významu náleží. Varujeme proto před každým
ústupkem, kterým by bylo toto naše stanovisko
jakýmkoli způsobem seslabeno, varujeme státníky,
kteří pracují o trvalé uspořádání vnitřních po-
měrů v tomto státu, aby nespouštěli toto stano-
visko se zřetele, neboť marné jinak bude všecko
jejich počínání.e
17
article
Z Turě, sv. Martina. Dr. Matuš Dula z
přelíčení v Báňské Bystřici, o němž jsme
onehdy přinesli podrobnou zprávu, uvedl ve své
duplice, že bar. Ivor Kaas, jenž na veřejném náměst
v Pešti přímo schvaloval přestupek, jehož se do-
pustil Lepsényi a při tom se zprotivil úřadům, by
odsouzen pouze k pokutě 100 zl., s čímž se spo
kojil i státní zástupce, kdežto jemu za pouhé stisk
nutí ruky redaktoru Pietrovi ukládá se trest tří
měsíčního vězení. Tento nápadný rozdíl v trestu vy-
světlen z kompetentního místa, jak píšou »Národ
Noviny«, tím, že i nejvíce pobuřující řeč bar. Kaase
pronesená s kočáru na nejlidnatějším náměsti pešt-
ském, nemůže míti tak pobuřujícího účinku, jako
slza, jež se zaleskla v oku Dulově, když mna martin-
ském nádraží tiskl ruku Pletrovi. Takový kompliment
vyváží tři měsíce vězení, přisouzené Důlovi.
Martino
doktor
Matuš
Ivor Kaas
Pietr
Kaas
Dulův
Bystřice
Pešť
18
title
Politické zprávy zahraničně.
19
article
V Praze, 12. ledna.
Praha
20
article
Černá Hora a Francie.
Černá Hora a Francie.
»Tac Iporopa« oznamuje úřadně ;
Následkem úmluvy mezi naší knížecí vládou
a Vádou franeouzské republiky naše hlavní
ředitelství pošt a hlavní ředitelství pošt fran-
couzské ropubliky nstanovilo zavésti ode dne
1. ledna 1900 nov. p. souhlasně s dohodou
washingtonskou postovní výměnu m e
Franeií a Černou Hlorou.
Protože v poslední době obchodní styky
Černé Hory s Francii značně vzrostly, jakož
i že mezi Černou Horou a Rakousko- Uherskem
došlo k poštovní a telegrafní roztržce, nová
smlouva Černé Hory s Frangif má
ohromný význam pro hospodářský
život knížectvi a může býti po
čtena za velký úspěch černohl o
ské politiky.
Jubileum Henryka Senkeviče.
Varšavský gen. gubernátor kn. Imeretinský
potvrdil ve srozumění s ministrem vnítra komitél
polských národovců, který se utvořil za tím
účelem, aby slavnému romanopisci Henryku
Senkeviči veřejnými sbírkami po národě za-
koupil větší nebo menší nemovitost jako ná-
rodní dar. V komitétu jsou: kníže Štěpán Lubo-
mirský, biskup Ruškevič, kn. Zikmunt Chel-
mický, hr. Felix Čacký, hr. Adam Krasiňský aj
Komitét dne 2. t. m. zvolil si za předsedu
biskupa Ruškeviče a za jeho náměstka kn. Štěp.
Lubomirského.
sbevole
Tac Iporop
Senkevič
Štěpán Lubo
Ruškevič
Čacký
Krasiňský
Štěp
Francie
Černá Hora
Rakousko
Uhersko
Zikmunt Chel
21
article
Bulharské bezpenězí.
Ze sofijského dopisu »Iler. B6.: vyjí
máme: Finance naše pořád jsou velmi špatně.
Naši ministři Načevič a Tenev, vypravivší se d
Vídně pro zlaté rouno, uslyšeli tam mnoho
laskavostí na adresu nové vlády, ale peněz ne-
dostali. Naděje Načeviče, jenž plali za rakou-
ského člověka a domýšlí se, že má na ra-
kouskou vládu velký vliv, nesplnily se. Marně
snažil se přesvědčiti Goluchowského, že musí
působiti ha länderbanku, aby zachránila bul-
harskou vládu, jejíž duší je sám Načevič. Proto
naši poslové odebrali se Vídně do Berlfna, zdaž
by se nesmiloval Deutsehe Bank. Není' po-
chyby, dají-li Němci peníze, že jen s takým
podmínkami, proti kterým lonská konverse ukáže
se výhodnou. Nepochodíli ani v Berlíně, po-
jedou dále do Paříže a Londýna.
Vláda i kníže jsou jako bez ducha. Nic
se neděje, všecko je ticho. Čekají na výsledek
výpravy ministrů za penězi. Vrátřli se s nepo-
řízenou, bude nová ministerská krise.
s1oč
Iler
Načevič
Goluchowský
Němec
B 6
Vídeň
Berlfn
Berlín
Paříž
Londýn
d Vídeň
Deutsehe Bank
23
article
mačlk spol l
— Nezbytné korrektury. Nejasnost, ne.
určitost a polovičatost jsou ode dávna přívlastky
rakouské politiký. V tomto státs nikdy nicse
neprovádělo dle přeshě stánoveného plánu.
Nikdy na základé nějaké myšrenký, byt i po-
chybeně. Ze starého inventarejako dědlicti
zašlé doby, převzata pouze jédiná jen vedoucí
zásáda a sice centralisače! pokuď se týče všebo
ostatního, žije se v tomto státě od minulých pa-
desáti let, ják se ríká, z ruky do huby. Signum
veškeré politické akce cíšlajtánské je vrtkavost
a nejisté tapání, především ale strach přeď ka-
ždým rozhodným činem. Jen zádné rozčilování,
pýbrž pokoj, stůjed stůj, pokoj. Čechové e
staví na zádní nohy.“ No, takjim tedy něgo
dejte1 Teď ale zase Němci ve bouří. No, t
to Čechům zase vezměte! Anebo je smířte, zn
kažtou cenu je smitté! Pardon, ne za každou
cenu. Tak, aby to Němce nerozčilifo. Že to
nejde? Nedovede-li to A., dovedé to B., a ne l
B., dovede to C. Jen bržo, bržo ! — Při po-
kročilém stáři této říše je ovšem touha, po klidu
pochopitelná a strach přeď rozčílenim oda-
vodněný, však národům do toho nic není, náro-
dově tak rychle nestárnou. Tážeme se předovším,
jaký je vlastně účel nynější akce? Bylo to kde
autorilativně řečeno? Ví kdo, oč vlástně jde?
domněnký. Smířen Pcu ,otho
jazykové otázky, klid v zemích českých. To se
dříve již chtělo také, Uvažuje-li se o tom, dostaví
se v nejlepším případě nová verse a sice, že ne-
ejde o nic jiného, než o to, jak upravili v zemích
českých v praxi úřadování v úřadech a při soudech
uvnitř a na venek. Na tom že se má přestati
Dobrá. To by znamenalo, že nejde tedy o roz-
řešení komplexu stázek, kterýž nazýváme otáz-
kou českon a která tedy přes pana prince Win-
disehgrälze přece jenom existuje, nýbrž o pouhou
jazykovou úpravu vnitřního a zevního úřadování.
Čecho
Němec
Pcu
Win
24
article
A tu nastává hned první potřeba, abychom zkor-
rigovali některé klamné domněnky pánů. Jest
přece známo, že olšzka tato, jež má býti roz-
řešena akcí, k níž tak veliké činí se přípravy.
byla před několika nedlělemi již rozřešena. Byla
až na některé nezbytné doplňky v hlavních ry-
sech rozřešena jazykovými nařízeními, pokud jde
o úřady zeměpansbé a zákonem, na němž se
byl loni usnesli česlý sněm, pokud se týče úřadů
autonomních. Jesti myslí tedy páni ve Vídni,
lím že ztiší mocnévlny odporu v národě našem,
jsou na omylu. I nejlepším pro nás případě
vrátil by se stav vci, jaký byl před 17. říjnem
m. r. Vždyť ale ztámo, že právě v tomto stavě
předložili zástupcoé národa českého vládě se-
znam požadavků, n jejichž neodkladném splnění
za každou cenu setvati prohlásili, připomenuvše,
že při náladě lidné nezbylo by jim nic jiného,
než vstoupiti do nejkrajnější oposice, kdyby
vláda zdráhala seu podminkám tém přistoupiti.
Vídeň
25
article
Domnívají se snad ve Vídni, že nálada v litlu
českém změnila sey jejich prospěch? Dnes že
by národ český a splnění zmíněných poža-
davků nestál? Lihá domněnka. Kdo odhodlá
se vstoupiti do tabinetu, tomu jasno musí
býti, jak příští vlfla ku konkretně vypočtěným
požadavkům nárou našeho se chce zachovati,
kdoby vstoupil de ministerstva bez záruk, že
bez otálení stane se národu českému, poku
týče se kardinálníh požadavků, po právu, toho
národ za svého zástupce v kabinetě poklá-
dati nebude. Poždavky ony byly sestaveny po
zralé úvaze a u sdomí, že obsahují minimum
toho, čeho mámek národní existenci a k dal-
šímu vývoji svém nezbytně zápotřebí a proto
nesmí požadavky ony z politického reportoiru
zmizeti. V ohled tom něcht stane se druhá
korrektura domněnk, jimiž říditi se dají vídenští
páni, jimž ovšem na štěsti a spokojenosti ná
rodů pranic nesede, nýbrž jejichž jediná je
touha a cil jejichsnažení, hnout opět na úskal
obstrukce uváznuším přemilým rejchsrathem.
Vídeň
26
article
A v tom nechť rorriguje se do třetice všeho
dobrého. Nechť vědí nepokrytě, že obstrukei
německé mohla s vytýkati nesrovnalost s ostat-
ním jejich prograem. Neboť překážeti instituci,
jež vlastně výkvěm oně ústavnosti, kterousi
na svůj prospěcha na ubíjení ostatních národů
zavedli, bylo po knpetentním soudě nestranného
politika nesmysle. U nás alo věc má so jinak.
My nynější ústay jsme starými, zjevnýmia
úhlavními odpůrci My zavrhujeme tuto ústavu ne
pouze se svého anoviska státoprávního, nýbrž
byli bychom jejít odpůrciti tehdy, kdyby nám
bylo střelkou v jlitickém boji třeba jen právo
přirozené. Nám sstrukce není pouze taktickým
manévrem, u násje nejdůležitější zbraní a pro-
středkem v boji, jž za právo vědeme. A proto
jaká to pošetilosi domnívati se, že mny zbraně
té se zřeknem, že za pouhé vrácení toho, co
bylo již naše, dopomůžeme parlamentu a tím
ústavě na noby, a potom že budeme si v the-
oretické opposíci ve sněmovně klidně vylamo-
vati zuby. To se nestane a sice již z té při-
činy, že naše opposice čeli v první řadě proti
ústavě a že v opposici té nemožno nám ustati
dříve, dokud ústava nebude tak zméněna, aby
nám poskytla záraky volného a zdravého ná-
rodního vývoje.
27
article
— Cislajtánské hospodářství. Od No-
vého roku zavedena u nás korunová měna,
však nejen že nedostává se platidel v této
měně, nodostává se iljinýchl věci, jichž v ob-
chodních stycích nezbytně je zapotřebí v nové
formě, iodpovídující enové měně. Tak u na př.
není s důstatek poštovních tiskópisů a známek
a není s důstatek siněnečných blanketů koruno-
vých. Pro sámé uvažování a radéní se, jak
usmířit Němce, zapomněla patrně vláda páně
Clarova úplně nato nejnutnější, k aby skutečně
bylo po race všechno to, čeho užívati zákonem
kázala. Finanční ústavy dnes směnky vyplněné
na starých zlatkových blankelech odmílají al po
blahkelech novžch robehodnicis omarně se shá-
nějí. Rovněž má se to s ltiskopisý an znám-
kami poštovními. Ze [ všech strano docházejl
stížnosti a nářky, nejvíce ale trpí tím orgány
úřadní s obecenstvem se stýkající. Kdyby stalo
se co podobného v nějakém nepatrném státečku,
co by tu bylo posměchu a jakou pastvu by
měla na tom sátyra!e Zde vě tomto státě zdá
se ale, že všechno svorně k tomu působí, aby
nezvratňou pravdou se stalo, co šíří o něm
zloba, že je v něm všechno, v š ec hno
molžnél — on v odzi dleon
9-Z naší domácnosti. Ku zprávě naší
ze dne 10t m v denníchvzpráváchi našeho
lištu pod názvem »Z české domácno sti«
v čísle 9r. uveřejněné připomínáme, ž
byl zem. Vškolní radou za člona okresní s školnl
rady posl. Jos. Brdlik nepotvrzený, při opětná
Volbě, jež se konala dne 2. t. ma v okr. za-
stup. počáteekém, jehož též starostou jesth —
posl. Brdlík opětniě jednomy slně
za člelna okr školní rady j akol záo
stupeleokršu počáteckého zivo-
len a že as nyní si zemská školní ráda v roz
myslí volbu tuto opělnou neschváliti, byť to
snad některým členům této okrosní školní rady
nebylo vhod vm1 l
Z Brna, 1276 lodna. (Telef. zpráva:
Němec
Clarův
Brdlík
Brno
28
article
Měšto Lito vel včera pöprvé po českémeví-
tězství volilo starostu. Prvním českým starostou
tohoto města zvolen byl účetní cukrovaru pan
Václav Socha, muž, jenžodobyt Litovte
má záslahy neocenitelné. 0boqav nivo-
— Osobní. Pan Frant. Poustka, rodilý ze
Sedlčan, podrobil se těchlo dnů u místodržitejstv
zkoušce z pozemního stavitelství a stal se úřudně
kbavěn
oprávněným stavitelem.
— Úmrtí. Ve Víděňském Novém Městě zemřel
těchto dnů u své provdané dcery pan František
Jaroš, svak slavného českého publicisty Karla
Havlíčka Borovskélio, maje 87 let věku svého.
V bouřných lelech 1848—49 zasahoval Frant. Jaro
velmi účinně a statečně v kolesa našeho veřejného
života. Byl to praesumtivní purkmistr pražský, na
kterého při vyjednávání se dvorem vídeňským všichni
tehdejší poslanci upozorňovali, kladouce v něj úplnou
do vlasti je známo, jakož známo jest, že mučedník
brixenský v bytu Frant. Jaroše svůj život dokonal.
Do svého pozdního věku sledoval Frant. Jaroš vešker
události svého národa. Budiž čest jeho pamätce! —
Vdera zemřel MUDr. Jaln Ryba, primáč v nemoc-
nici u Alžbětinek, měšťan pražský a majitel domu,
v 60. roce věku svého. Pohřeh bude zejtra o 3. hod.
odpol. z chrámu u Nejsv. Trojice v Podskali na
uřbitov vyšehradský.— V Jesenici u Prahy zemřel
minulý čtvrtek vážený občan pan Frant. Roch,
soukromník a bývalý kupec, v 83. roce věku svého
marasmem. Pohřeb konán bude v neděli, 14. ledná
o 11/2 hod. odpol. z domu smutku v Jesenici na
hřbitov jirčanský.
Socha
František
Jaroš
Havlíček
Vder
Nejsv
Roch
Poustka
Sedlčany
Jesenice
Praha
Alžbětinka
Clio
29
article
Proti znešvaření Kurlova kamenného
mostu. Dovídáma se, že také Česká akademie pro
vědy a umění v Praze podala radě našeho král
města pamětní spis, kterým protestuje proti znešva
ření Karlova kamennéno mostu vrchním vedením
dráhy elektrické. Městská rada o tomto projevu Če-
ské akademie dosud nejednala.
Z městské rady pražské. Ve včerejš
schůzi, konané za předsednictví pana starosty dra
J. Podlipného, bylo vzato na vědomí sdělení magi-
strátu, žej ustanovení §8. odst. 1) tržního řádu, které
připouštělo konání trhů v pražských nádražích, bylo
místodržitelstvím k žádosti rady městské zrušeno. —
Provedení sochy »Ježíš přítol dítek« pro českou dět-
skou němocnici svěřeno sochaři panu Č. Vosmíkovi.
— Pan Seifert poukázal, že průsvitné hodiny na
Hradčanech a ve třídě Bělského v Holešovicích ne-
jdou a hodiny na věži novoměstské a u sv. Voj-
těcha neslouží náležitě svému účelu. Bylo sděleno,
že hospodářská komise učinila již opatření, by do
osmi dnů stala se náprava. — Mostného na praž-
ských mostech vtýdnu od 31. prosince 1899 až do
6. ledna 1900 bylo vybráno: na mostě provisorním
3298 K 20 h, na mostě Františka Josefa 3395k
58 h, na mostě Palackého 4134 K 22 h a na mostě
žofinském 162 K 38 h.
Kurlův
Karlův
J Podlipný
Ježíš
Vosmík
Seifert
Palacký
Praha
Hradčany
Holešovice
František Josef 3395
30
article
Zdravotní opatření v holírnách. Fysikat
král. hl. města Prahy, oznamuje nám ku zprávě ze
dne 12. ledna 1900: »Iniciativní návrh o zavedení
zdravotního opatření vholírnach podával městský
fysikus ku pražskému magistrátu v červenci r. 189l
a konal veřejnou přednášku (vide »Zdraví« roč. 4.
seš. 3. pak 65) o tomto předmělu ve schůzí české
společnosti pro veřejné zdravotnictví v lednu 1898,
ve které k návrhu přednášejícího byla schválena re-
solucentýkající se zdravotních opatření v holírnách
a podána sl. magistrátu: důsledně byl předmět pro-
jednáván v zemské a nejvyšší radě zdravotní, z če-
hož plynulo nařízení místodržitelství z 2. září 1899,
týkající se zavádění zdravotních opatření v holírnách
na základě posudku nejvyšší zdravotní rady. (Viz
Oesterr. Sanit.Wesen, roč. 10. č. 6. pag. 54).
Oesterr
Praha
31
article
— K otázco auskultautské. Z kruhů aus
kultantských se nám píše: Dalekosůhla akce, kterou
čeští a němečtí auskultanti předešlého roku v létě
za účelem zlepšení hmotného svého postavení za-
hájili, nepotkala se až dosud s kýženým výsledkem,
Podány byly síce v poslanecké sněmovně čtyři stejně
znějtcí návrhy na zlepšení hmotného postavení aus-
kultantů a právních praktikantů (návrh poslance
Schneldra, Březnovského, dra. Schückrn,
Eisela), ministr spravedlnosti uznal opravněnost
požadavků auskůltantů, leč prohlásil k deputaci, že
hlavní šlovo ve věci této má ministr financi, jenž
však poukázal depulaci, by se do Vídně v lednu neb
únoru dostavila a požadavky svoje přednesla. Roz-
řešení akutní sociální otázky soudcovského dorostu
ponecháno tedy dle toho novému, definitivnímu mi-
nisterstvu. Očokáváme tudíž, že jakmile říšská ratla
se sejde a nové ministerstvo činnost svojí zahájí
ústřední auskultantská komise sjezdem auskultant
ským zvolená opět další rozhodné kroky v naší
společné věci podnikne a nadějeme se, že vláda ko-
nečně pozná křivdu, kterou na nás tak dlouho pá-
chala, že vyslyší hlasu našeho a naše opravdu
skromné požadavky splní! — Dnes jeví se v kru
zích auskultantů jen roztrpčenost a nespokojenost.
Vidíme, jak stále se zlepšuje hmotné postavení stavů,
jen my jsme stále odstrkováni a na dlouhá léta od-
kázání k bídnému živoření při 500 a 600 zl. A přece
naše, »otázka auskultantskás není otázkou pouze
našebo stavu, je i otázkou širšího významu — je
otázkou soudcovské neodvislosti. Slát chce
Schneldra
Březnovský
Vídeň
33
article
si zajisuti heodvislé soudce, ale zatím nečiní úplně
34
article
nic, aby soudcovský dorost si tuto neodvislost m
choval. Dnes auskultant, chce-li býti trochu lidsky
živ, odkázán je buď na podporu svých neb cizích,
nebo mu nezbude nic jiného, než dělat dluhy, číni
ovšem stává se závislým na různých »dobrodindd
lidstva«. Kdo nemá podpory od příbuzných ne
známých a nechce dělati dluhy, živoří bídně aj
odsouzen k životu, který je nedůstejný mladéhe
akademícky vzdělanéhomuže. Při dnešních neutěše
ných vyhlídkách ve službě soudní budeme musiti á
6 snad i 7, později i 8 let živořiti při nepatrnýn
500 až 600 zl. Vedlejší příjmy — diety — (jaké ni
politický praktikant) rovnají se- u nás většinou —
nulle. A k tomu ke všemu dělají se na nás pož
davky jako na žádné jiné mladé státní úřadníky.
Musíme navštěvovati kursy, kde během roku kažlj
z nás musí přednést nějakou právnickou práci, žádi
se od nás písemná práce, naše zkouška soudcovsk
je proti dřívější zkoušce obtížnější a obsažnější, n
zlepšení však mntetálního postavení našeho nepo-
mýšlí nikdoz povalaných činitelů ! Patrně si mysl
»plenus venter non studet libenter!« O nějaké sta
vovské representaci, o plnění povinností společen
ských a kulturních se strany naší ani nemluvím.
35
article
Jsme mladí — leč jsme odkázáni, bychom trpěli
hlada bídu! Mnohý z nás dnes lituje, že se dal
svásti jke vstoupení do služeb bohyně Spravedlnosti,
která služby jeho tak nespravedlivě odměňuje! Po-
volaní činitelé mohou však již za dnešních poměrl
muoho učiniti ve prospěch náš, ale nečiní li Jak
mnoho by nám prospělo na př. rychlejší obsazování
vypsaných míst adjunktských a jiných. Zatím zá-
slává však celá řada míst vždy i několik měsíců ne-
obsazena. Rychlejším obsazováním by se urychlil
imnohému z nás dosažení svyššího« 600 zl. adjut
a zatím erár, jehož rozpočet vykazuje milliony i n
méně potřebné a důležité věci, šetří i na tako vých
chudácích, jakými jsou auskullanti! Při úřadech po-
litických a finančních rozmnožuje se stále personál.
36
article
u nás v soudní správě se zatím »postupně« hledí,
kde je to možné, zrušit jedno místo adjunkta neb
sekretáře za druhým. Na venkově jsou okresy, kde
jediný adjunkt s napjetím všech duševních sil ob-
starává práci, kterou by za normálních poměrů dobře
mohli vykonávati dva!Neutěšené poměry tyto vo-
lají opravdu po brzké nápravě! Bída a nouze nás
dohnala k svépomocné akci a bída a nouze nás vy-
bízí, bychom všichni solidárně bez rozdílu národ-
nosti v tomto spravedlivém boji za zlepšení své exi-
stence vytrvali] Manifestujme na veřejných schůzích
vPraze, Vídni a v Brně (jak oprávdu vhodně e
plzeňských kollegů je navrhováno) pro svoje skromné
požadavky, prohlašme veřejně, že z požadavků svých
ničeho neslevujeme a že zvláště rozhodně žádáme,
by normální adjutum zvýšilo se na 800 zl. Obraťme
se na své krajské presidenty, by sami v náš pro-
spěch na rozhodujícíchi místech zakročili a snažme
e, by žurnalistika otázce naší stále živý zřetel vě-
novala. Celá řada listů až dosud vždy s ochotou nej-
větší propůjčovala sloupce svoje našim tužbám, začei
jim buďtež na místě tomto vysloveny díky nejvře-
lejší. Myslím pak, že za souhlasu všech svých kol-
legů mohu na lomto místě poděkovali co nejvřelej
svrchu jmenovaným poslancům, dále pak kollegům
z pražské centrální komise a zvlášté ovšem kollegům
plzeňským, za jich energické vystoupení ve spolučná
věci naší. Per aspera ad astra l
nžlovova M.
Vídeň
Brno
37
article
— Z Brna, 12. ledna. (Telef. zpráva.) Proe
možnosti, že by po baronu Spensovi, kdyby by
povolán do ministerstva, stal se místodržitetem mo-
ravským býv. ministr hrahě Bydmndt- Rh oiidt,
javí sejtu silný odpor. »Moravská Orlice« dne
obraci se proti kombinaci tohoto jmenování,
ukazujíc k tomu, že hrabě Bylandt jako bar. Spen
by representoval směr levicí příznivý. Vedle toho
však vykazuje nedostatek, který pro nynějšek i pr
veškeru budoucnosto činí jej nezpůsobilým, zaujati
první místo v politické správě moravské. Hrabě
Bylandt- Rheidí neovládá jazyka če-
skěho tak, aby schopen byl slušného hovor
českého - a proto absolutně se nehodí za
předního úřadníka v zemi, zdreujíeí
většinou české. Uvedený nedostatek kvalifikace
věcné absolutně jej vylučdje z řady případných
kandidátů na křeslo místodržitelské na Moravě.
psdnáěk ravs wnPvl ar eřtní
přednášky. Dnes v sobota přednáší v poslucháimně
přírodovědeckých ústavů na Karlově náměstí č. 2t.
Kaulichův dům, p. próf. dr. J. N. Woldřich 50 vlivu
tepla, vody a vzduchu na povrch zemský«. Začátek
o 71/2 hod. večer. Zápis (1 koruna za cyklus šesti
hodinový) koná se před přednáškou.
— Výstavy. Sbírky. Národopisného
musea českoslovanského v Praze budou
dnes v sobotu uzavřeny.
ov — Měšťanská beseda v Praze žádá pány
členy, by hojným počtem zúčastnili se výkropu te-
lesné schránky dlouholetého přispívajícího člena p
Václava Haupta, bývalého starosty města Mělníka.
Výkrop vykonán bude dneso 3. hod. odpol. v Praze,
v Jungmannově třídě č. 37 n.
Spens
Bylandt
Rheidět
Kaulichův
doktor
Woldřich
Haupt
Brno
moravský Orlice
Karlov náměstí
Praha
Mělník
Jungmannův třída
místodržitelský na Morava
38
article
— Recitace Nikoly Slmiče. Na podzím za-
vítal do Čech, jak známo, vynikající srbský dea-
matický umělec Nikola Simič se svou cholí, a žie
nyní v Praze, kamž se musil uchýlit pro rozhárané
politické poměry ve své vlasti, znemožnivší mu ja-
kožto radikálovi činnosť na půdě domácí. U nás po-
řádal p. Simič již představení v Brně a Plzní, kdež
jeho umění působilo dojmem nejlepším. Pobádá
zdejšími svými přáteli a chtěje se uvésti i prat-
skému obecenstvu, uspořádá p. Simič pod záštitou
»Klubu Mladých« se svou choti ve čtvrtek dne
18. t. m. o 5. hod. odpol. recitační a scénické před-
stavení v»Novoměstských sálech« (divadelní sl
su Štajgrů«) ve Vodičkově ulici. Na programu jsou
mimo jiné dva zlomky z dramatu »Balkánská
carica« od černohorského knížele Nikoly, a ně-
kolik recitací i volných scén. Představení trvá asi-
do 6 hodin. Vstupenky po 30 kr. prodávají se od-
noděle v pražských knihkupectvích a v » Klubu
Mladých« v Mikulandské ulici 4, II. patro.
— Dary. Vlastenecký dobročinný spolek »Me-
dák«, v hostínct »u Sýkorů« na Karlově náměstí
v Praze, věnoval v měsíci prosinci 1899 tyto dary:
spolku »Karolina Světlá« v Liberci 10 zl., spolku
»Vlasta« v Žatci 10 zl., »Sokolu« v Duchcově 5 zl,
škole v Šanově-Teplicích 5 zl., škole v Žatci 5 zl.
škole v Trnovanech 10 zl., škole v Přebušicích 5 zl,
škole v Duchcově 5 zl., škole v Kopistech 5 zl,
škole »Komenský« ve Vídni 5 zl., Ústřední Matici
školské 5 zl., Narodní jednotě severočeské 5 zl.
Národní jednotě pošumavské 20 zl., Husovu fondu
5 zl., chudým v obvodu hor. Nového města- 25 zl.
vdovám a sirotkům po obětech moravských demon-
strací 20 zl., na pohostění dítek ze Šumavy 15 zl.
84 kr., úhrnem 160 zl. 84 kr. Vlastenecká tato čin-
nost zasluhuje uznání a hojného následování.
Slmič
Simič
Sýkora
Vlasta
Komenský
Husův
Čechy
Praha
Brno
Vodičkův ulice
Mikulandská ulice
Karlov náměstí
Liberec
Žatec
Duchcov
Šanov
Teplice
Trnovany
Přebušice 5
Kopist 5
Vídeň
Nový město
Šumava
spolek » Idák
spolek » Karolina Světlá
Sokol
39
article
— Koleda. Vánoční slavnost dobro-
činného spolku »Ludmila« ve Vídni.
Spolek »Ludmila« ve Vídni má za účel, starati seo
chudé žáky české obecné školy a opatrovny »Ko-
menského« v X. okr. ve Vídni a vystrojiti pro všechny
žáky vánoční slavnost, jež pro tuto školu jež vždy
velkou události. Poslední vánoční slavnost »Lud-
mily« konala se ve čtvrtek dne 21. prosince 189
v rozsáhlých »Růžových sálech« p. Rappla na Him-
berské třídě. Byla jako obyčejně krásná. Přítomno
bylo mnoho rodičů a hostů. Po jedné straně uml-
stěny byly vánočky, jablka, ořechy pro 900 dětí, p
jevišti stál pěkně ozdobený vánoční strom. Ve 3 h-
diny dostavilo se všecko žactvo a rozestavilo s
uprostřed sálu. Radost zářila všem z očí. Po dojem-
ném oslovení p. katechety Lukáška provedly dítky
opatrovny řízením pěstounky pí. A. Ludvičkové vý-
pravnou hru se zpěvy a hudbou »Ctvero ročníca
počasí«. V přestávkácli přednášeli žáci z jednotlivých
třid vhohné básně. Den před slavností v budově
školní v X. okresu poděleno na 300 dítek oděvem,
obuví a potřebnými věcmi za cenu asi 1000 zl.
K tomuto obnosu mimo Vídeň přispěli též četní do-
brodinci, spolky, města, okresní výbory, záložny,
spořitelny z Čech a Moravy. Budiž jim vysloven
jmeném obdarovaně mládeže nejsrdečnější dík.
Zábavní výbor prvního spolku vzáj. se podpor. do-
movnk ů v Praze pořádal 21. prosince m. r. slar-
nost vánočního stromku, při které poděleno 50 vdov
a 14 starých ku práci neschopných členů peněžným
dárkem, kromě toho každá vdova a starý člen ob-
držel vánočku a ovoce a přes 200 dítek členů po-
děleno vánočkou a ovocem; na penězích byly roz-
dány 664 koruny.
— Zomský spolek pěstitelů ušlechtilých
psů v Praze uspořádá letos I. mezinárodní výstavu
psů v Praze v Král. Oboře ve dnech svatojanských
Ludmila
Růžův
Lukášek
A Ludvičková
Král
Vídeň
Čechy
Morava
Praha
ko
první spolek vzáj
Ludmil