ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a0522b70-6687-11dc-85b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: person 94, place 77, org 11, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. ledna 1900.
4 masthead
Císlo 12.
5 article
delegaci řeklo se, že jim tam nezáleží na rakouském vývozu a rakouském průmyslu. Proto nastává olázka, co potom vlastně záleží Rakousku na zemědělských poměrech uberských? Vyzývá námořní správu, aby dle možnosti hověla zájmům rakouských živnost vakouského průmyslu a rakouského vývozu. Konečně přimlouval se také za zlepšení hmot ných poměrů námořních úřadníků a nalehal na sní žení školného na námořnické akademii ve Rěce. Del. Bizzi opravoval různé udaje del. Kaftana a stěžoval si, že obchodnictvo trpí tím, že byl zřízen sklad námořnického výstroje. Námořní velitel šl. Spaun opakuje své vy- jádření ve výboru o pobřežní obraně a konstatuje, že v tomto rozpočtu není položek na nové stavby mimo náhradu za dvě staré, nepotřebné lodi. Až bude loďstvo ještě více rozmnoženo, octneme se te- prve tam, kde jsme byli v letech sedmdesátých a te- prve potom bude pobřežní obrana dostatečha. Další přání jsou olázky budoucnosti a závisí na povolen peněžních prostředků. Především sluší vynasnažitř se o podporu vojen ského učelu námořnictva. Pokud skrovné prostředky dovolovaly, vojenské námořnictvo vždy podporovalo zámořské zájmy obchodní. Každá missijní loď sbírala užitečná data a podávala zprávy, jež byly sdělovány oběma ministrům obchodu. Brát obchodní jednatele na vojenské lodi je spojeno s nesnázemi. Na starých dřevěných lodech pod plachtami nemohli by riz vinouti valnou činnost. Také místní poměty na lo- dech jsou velmi nepříznivé. Bylo-i možno vzit ob- chodní jednatele s sebou, oznámeno to hned míni- sterstvu obchodu (jako s lodí »Císařovna Alžběta«). ale pro krátkost času přihlásil se jediný účaslník do Japonska. Staniční lodí ve východní Asii bude »Zenta«, jež tam právě pluje. Jak dlouho tam po bude, není zatím ustanoveno.
Kaftan Alžběta Rakousko Japonsko Asie
6 article
Každý velitol missijní lodi je povinen podávat zprávy o poměrech obchodních. Na rakouský Lloyd vojenská správa nemá moci ale doví-li se o stescích na něj, jako stalo se více. kráte, podá o tom zprávu příslušnému úřadu cen tráliímu. Loď »Pulje« byla na vědeckých cestách, jsoue disposicí vídeňské akademii věd. Odpovídaje na různé dotazy, praví, že smlouva o dodávce potravin byla prodloužena dřívější námořní správou až do roku 1905, proto že firma je správna a zavázala se, že bude míti na skladě větší zásoby pro případ vojny anebo mobilisace a k častečnému uhražení puljských potřeb. Její zboží je dobré a dohlíží se na ně s nej větší přísností. Víno opatřuje se větším dílem z Dal macie Potom zmínil se o ukláďání úspor námo níkův a zužitkování monturního fondu. Při dodáv kách rozhoduje v přední řadě erární interes. Ně- která odvětví uherskéhio průmyslu vyrovnají se ra kouským, tak diós györská ocelárna, jež dodává zna- menité zboží, avšak do Uher nevrací se z námořníc objednávek tolik, mnoholi by dle kvoty obnášeti mohlo. Mouka a jatečný dobytek bere se hlavně z Uher. Z ciziny kupuje se čím dále méně, protože domání průmysl vyhovuje skoro všem potřebám.
Lloyd Uhry akademie věda
7 article
Nešpusti se zřetele podmořské lodi, jež staví se zejměna ve Francii a jak se dokáže jejich výhodnost pro pobřežní obranu, postará se, aby příslušná po- jožka přešla do rozpočtu. Zátím však konají se podmořskými lodmi stále ještě jen pokusy Pobřežní lodi staví se v Pulji nebo Terstu menší lodi toho drnhu zadávají se také soukromým Joděnicím istrijským a dalmatským Řečník zmíml se potom o pokusech s petrole ními a benzinovými lodmi a lodním topení a opako- val, že prostřední a velká děla i náboj objednávaj se ve Škodově závodě plzeňském, kde jest objednáne na zkoušku také hlaveň 24 cm děla Po referentově doslovu přijat řádný rozpočet vo jenského námořnictví bez další debaty a beze všeho rokování mimořádný rozpočet námořní i zprávy o ně kterých dodatečných úvěrech z let 1898—99. Konec schůze ve 2 hodiny 30 minut odpoledne přišti bude zejtra v poledne. Na denním po řádku bude rozpočet ministerstva z ahraničných věcí, zpráva o dodatečných úvěrech na rok 1899 a pro- dlonžení lhůl mimořádných dodalečných úvěra na rok 1897.
Škodův Francie Pulja Terst
8 article
Ulierskt delegace rokovala dnes dále o roz- počtu ministerstva zahraničných věcí. Del. Szilagyi prohlásil, že přijme rozpočet v celku a toto votum bude projevem souhlasu se směrem záhraničné politiky. (Pochvala.) Naproti tvrzení, že rakousko uherská politik má býti podnikavou, praví řečník, že není potřebných podmínek k expansivné politice, t. j. přebytek hospo- dářských sil a kapitálu. Maďaři přejí trojspolku nejen na oko, ale sku- tečně, neboť jsou si vědomi jeho prospěchu. (Po chvala) Del. Ugron (strana neodvislosti) prohlašuje,ž bude hlasovati proti rozpočtu. Kritisuje ministrův vý- klad, zvlášť odstavec o Turecku, jemuž se prý tám vyhrožuje. Devozuje, že nynější Německ domáhá se téhož cíle, jako stará ně meeko-římská říše, totiž poněmčován a nevzdalo se zálusku na podunajske země. Vyčítá Německu zlý úmysl při výkladu vete rinářské smlouvy
Maďar Turecko Německo
9 article
Říšský ministr financi Kallay nechce odpo- vídati na celou řeč Ugronovu a omezí se co možná nejvíce. Není prý pravda, že ministr zahraničných věcí ve svém výkladu vyhrožoval Turecku. Nebyla prý tam hrozba ani výstraha, jen přání vyplývajíeí s největší náklonnosti k Turecku. Sultan je moudrý panovník a ví, co jeho zemi prospívá, avšak jeho záměry se neuskutečňují. Rakousko-Uhersko nemís se prý nikdy do cizích záležitostí. (Souhlas na vládní straně.) Vládní zástupce, odborný přednosta hr. S ze- czen prohlašuje za neslušnou důminku o spolčené vládě (Německu), že vykládá veterinářskou úmluvu ve zlém úmyslu. (Souhlas na vládní straně.) Proti Ugronově řeči horlili dále del. Pul szky a oba Tiszové Štěpán i Koloman, velebíce a vy- chvalujíce trojspolek. Del. Št. Tisza prolestoval proti výčitce, ž tendence Německa je germanisatorská. Maďaří ne- mají prý více strachu z poněmčení ani poslovanění. Po doslovů réf. Falka přijat navržený projev důvěry a úplného uznání politiky ministra hr. Golu chowrského.
Kallay Ugronův Štěpán Koloman Tisza Falk Gola Turecko Sultan Rakousko Uhersko Německo Pula
10 title
Politické zprávy domácí.
11 article
V Praze, 12. ledna.
Praha
12 article
K ministerské krisi v Rakousku připo- míná »Budap. Tagbl.«, že ryt. Wittkovi zbývá vykonati pomocí § 14. ještě jednu státní ne- zbytnost, totiž ustanoviti kontingent nováčků pro r. 1900. Pak bude jeho úkol úplně vykonán a nadejde pro něj doba odehodu. Za jeho ná- stupce pokládá »B. T.« dra. Körbra, do něhož se naděje, že dosavadní rakouskou ústavu za- chová netknutou. Pokusí prý se pracovati s ny- nější říšskou radou. Nepůjde-li to, rozpustí ji Dr. Körber může prý se odvážiti tohoto kroku, jemuž se vyhýbali všichni jeho předchůdcové od Badena až po Clara. Kdyby byl říšskou radu rozpustil hr. Badení nebo hr. Thun, býl by se v tom spatřoval krok proti Němcům. Rozpustí-li ji dr. Körher, nemůže prý v tom býti spatřo- váno příkoři ani Čechům, ani Němcům, aniž jakékoli jiné politické straně, nýbrž jedíně opa- tření proti obstrukci, což prý nikdo rozumný kárati nemůže. »B. T.« vidí potěšitelné znameni v tom, že se v Rakousku přestalo (Y) mluvit o státním převratu. Není prý nikoho, kdo by věřil, žeby se dr. Körber propůjčil k lakovému činu. Jest prý, jak se všeobecně vl, pevně od- hodlán, učiniti pokus rozřešiti státní krisi pomoci čistě ústavních prostředků. »Státní převrat, — píše dále »B. T.« — návrat k obesílání říšské rady skrze zemské sněmy a jiné podobné pro- středky jsou u něho vyloučeny. Bude se držeti
Wittek Körbr doktor Körber Claro Badení Thun Němec Körher Čecho Rakousko
13 article
přísně ústavy a tato poskytuje rozpouštěcím právem koruny a jinými předpisy ještě dosti prostředků na ozdravění vnitřních poměrů. Všechno záleží na tom — konči »B. T.« — jak obratně se příšti předseda ministerstva uchopí věci.« Zpravodaj »Pester Lloydu« sděluje, že dr Körber se svou listinou ministrů daleko ještě není hotov. Všechny dosud kolující osobní zprávy mů za pouhé kombinace. Na základě bezpečných informací může prý prohlásiti, že dr. Körber nevyjednával ani s drem. Böhm-Bawerkem o pře- vzetí portefeuillu finančního, ani s prof. La- maschem o justičním ministerstvu, ani s hr. Goěssem o nobchodním portefeuillu, ani s hr. Stärgkhem o ministerstvu vyučování. Jisto jest prý pouze to, že jsou pro nový kabinet vy- hlédnuti dr. Hartel a dr. Rezek. ři l e
Lloyd Körber doktor Böhm Bawerk Hartel Rezek
14 article
»Dzien. Polski« pojednává o stanovisku kola polského vzhledem k ministerské krisi a nastávající nové smiřovací akci. »Úkol polského kola — dle mínění »Dz. P.k — př této jest jasný a nemůže býti předmětemi sporu, Kolo polské ve svých resolucfch projevilo vřele přání, aby spor česko-německý konečně byl vy- řízen bude tedy i za nové vlády spolupůsobit za tím účelem. Čechové za vážných poměrů se přesvědčili, že Poláci jsou jejich věrní a vytrval spojenci. Přesvědčení o vlastní síle, opírající se o tento svazek, mělo by je skloniti k ústupkům a naladiti smírlivě. Politika zoufalá, opírající se o heslo: »čím hůř, tím lépě,« hodí se jen malé, ode všech opuštěné hrstce lidí; ale Če- ehové, kteří tvoří část většiny a kteři pomoci této většiny dovedli svrhnouti kabinet, nepožíva jící jejich důvěry, budou si zajistě vědomi take svých povinností vzhledem ke státu a pochopí. že bez tohoto porozumění žádná většína nemůže míti trvání.“ Smířlivosti na české straně nebylo nikdy nedostatku. To ví »Dz. Polski,« to nejednou dosvědčily i listy polské. Jsme k spravedlivému smíru ochotni i nyní. Ale jaké ústupky mě na mysli pisatel výše uvedených slov? My jsme ustupovali již tolik, že dalším ústupkem zřítil bychom se do propasti. ouvon i nov
Čecho Polák Dz
15 article
Pod záhlavím » Várujeme!« píše »známý český poslanec« »Plzeňským Listům« o nastá- vající smiřovací akci českoněmecké listi plný skepticismu. Nevěří, že by se podařilo příštímu kabinetu, ať se jmenuje Gaulseh nebo Körber co se nepodařilo státníkům minulých 40 Jlet. Dokudveškera snaha jejich bude směrovati k za- chování soustavy centralistické, není v Rakousku možný mín a pravidelný rozvoj vnilřních, ze- jmena hospodářských poměrů. Mír může býti doellen jedině sťastným rozřešením státoprávní otázky a proto nadesla doba, kdy veškero úsil našeho národa musí býti obráceno k řešení této ptázky. Pisatelu vidí v nynějším hnutí v zemích korunyčeské dobré známky onoho snažení. Vědomí sounáležitosti zemí koruny české pro- niklo v lid v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a každý odpor, kladený této myšlence se strany vládní, jen omáhá jí k zmohulněnl. Přěchzéje K oläzkám hospourkm. at-l chybuje, že by národní smír měl ihned za následek rozkvět národohospodářský. »Takový obrat závis jedině na soustavě vládní. Byťbyly národnosti mezi sebou sebe snášelivější, dokud centralisace bude podvazovati tepny všemu volnému vývoji jednot- livých království a zemi a pokud milliony budou putovati do Vídně, aby se ve způsobě pouhých tisíců vracely do těchto zemí, bude hospodářský úpadek i bez národnostního boje dále trvati. To třeba mlti na zřeteli, aby nenastalo zklamán.
Gaulseh Körber Rakousko Čechy Morava Slezsko Vídeň
16 article
Národnostní jsmír a upravení soustavy státní po- dle poměrů a potřeb jednotlivých. království a zemi a spojené s tím rozřešení české státo- právní olázky, jenom vše to pospolu může nám zjednati zdárný hospodářský vývoj. Z toho možno vyvoditi, co soudíme o smiřování národnostním, které — jak stále se píše — bude budouci vládou zahájeno. Nevíme, jestili se zástupci če- ského národa k němu dostaví, ale učiní-li to, pak, vázáni tím, jak tento národ smýšlí, budou musit prohlásití, že smír s námi jest možný je- nom tehdáž, když netoliko přiznána nám bude jazyková rovnoprávnost a rovnocennost, nýbrž zabezpečí se českému národu v celém zřízení stálním takové postavení, jaké jemu po právu a významu náleží. Varujeme proto před každým ústupkem, kterým by bylo toto naše stanovisko jakýmkoli způsobem seslabeno, varujeme státníky, kteří pracují o trvalé uspořádání vnitřních po- měrů v tomto státu, aby nespouštěli toto stano- visko se zřetele, neboť marné jinak bude všecko jejich počínání.e
17 article
Z Turě, sv. Martina. Dr. Matuš Dula z přelíčení v Báňské Bystřici, o němž jsme onehdy přinesli podrobnou zprávu, uvedl ve své duplice, že bar. Ivor Kaas, jenž na veřejném náměst v Pešti přímo schvaloval přestupek, jehož se do- pustil Lepsényi a při tom se zprotivil úřadům, by odsouzen pouze k pokutě 100 zl., s čímž se spo kojil i státní zástupce, kdežto jemu za pouhé stisk nutí ruky redaktoru Pietrovi ukládá se trest tří měsíčního vězení. Tento nápadný rozdíl v trestu vy- světlen z kompetentního místa, jak píšou »Národ Noviny«, tím, že i nejvíce pobuřující řeč bar. Kaase pronesená s kočáru na nejlidnatějším náměsti pešt- ském, nemůže míti tak pobuřujícího účinku, jako slza, jež se zaleskla v oku Dulově, když mna martin- ském nádraží tiskl ruku Pletrovi. Takový kompliment vyváží tři měsíce vězení, přisouzené Důlovi.
Martino doktor Matuš Ivor Kaas Pietr Kaas Dulův Bystřice Pešť
18 title
Politické zprávy zahraničně.
19 article
V Praze, 12. ledna.
Praha
20 article Černá Hora a Francie.
Černá Hora a Francie. »Tac Iporopa« oznamuje úřadně ; Následkem úmluvy mezi naší knížecí vládou a Vádou franeouzské republiky naše hlavní ředitelství pošt a hlavní ředitelství pošt fran- couzské ropubliky nstanovilo zavésti ode dne 1. ledna 1900 nov. p. souhlasně s dohodou washingtonskou postovní výměnu m e Franeií a Černou Hlorou. Protože v poslední době obchodní styky Černé Hory s Francii značně vzrostly, jakož i že mezi Černou Horou a Rakousko- Uherskem došlo k poštovní a telegrafní roztržce, nová smlouva Černé Hory s Frangif má ohromný význam pro hospodářský život knížectvi a může býti po čtena za velký úspěch černohl o ské politiky. Jubileum Henryka Senkeviče. Varšavský gen. gubernátor kn. Imeretinský potvrdil ve srozumění s ministrem vnítra komitél polských národovců, který se utvořil za tím účelem, aby slavnému romanopisci Henryku Senkeviči veřejnými sbírkami po národě za- koupil větší nebo menší nemovitost jako ná- rodní dar. V komitétu jsou: kníže Štěpán Lubo- mirský, biskup Ruškevič, kn. Zikmunt Chel- mický, hr. Felix Čacký, hr. Adam Krasiňský aj Komitét dne 2. t. m. zvolil si za předsedu biskupa Ruškeviče a za jeho náměstka kn. Štěp. Lubomirského. sbevole
Tac Iporop Senkevič Štěpán Lubo Ruškevič Čacký Krasiňský Štěp Francie Černá Hora Rakousko Uhersko Zikmunt Chel
21 article
Bulharské bezpenězí. Ze sofijského dopisu »Iler. B6.: vyjí máme: Finance naše pořád jsou velmi špatně. Naši ministři Načevič a Tenev, vypravivší se d Vídně pro zlaté rouno, uslyšeli tam mnoho laskavostí na adresu nové vlády, ale peněz ne- dostali. Naděje Načeviče, jenž plali za rakou- ského člověka a domýšlí se, že má na ra- kouskou vládu velký vliv, nesplnily se. Marně snažil se přesvědčiti Goluchowského, že musí působiti ha länderbanku, aby zachránila bul- harskou vládu, jejíž duší je sám Načevič. Proto naši poslové odebrali se Vídně do Berlfna, zdaž by se nesmiloval Deutsehe Bank. Není' po- chyby, dají-li Němci peníze, že jen s takým podmínkami, proti kterým lonská konverse ukáže se výhodnou. Nepochodíli ani v Berlíně, po- jedou dále do Paříže a Londýna. Vláda i kníže jsou jako bez ducha. Nic se neděje, všecko je ticho. Čekají na výsledek výpravy ministrů za penězi. Vrátřli se s nepo- řízenou, bude nová ministerská krise. s1oč
Iler Načevič Goluchowský Němec B 6 Vídeň Berlfn Berlín Paříž Londýn d Vídeň Deutsehe Bank
22 title
Denní zprávý.
23 article
mačlk spol l — Nezbytné korrektury. Nejasnost, ne. určitost a polovičatost jsou ode dávna přívlastky rakouské politiký. V tomto státs nikdy nicse neprovádělo dle přeshě stánoveného plánu. Nikdy na základé nějaké myšrenký, byt i po- chybeně. Ze starého inventarejako dědlicti zašlé doby, převzata pouze jédiná jen vedoucí zásáda a sice centralisače! pokuď se týče všebo ostatního, žije se v tomto státě od minulých pa- desáti let, ják se ríká, z ruky do huby. Signum veškeré politické akce cíšlajtánské je vrtkavost a nejisté tapání, především ale strach přeď ka- ždým rozhodným činem. Jen zádné rozčilování, pýbrž pokoj, stůjed stůj, pokoj. Čechové e staví na zádní nohy.“ No, takjim tedy něgo dejte1 Teď ale zase Němci ve bouří. No, t to Čechům zase vezměte! Anebo je smířte, zn kažtou cenu je smitté! Pardon, ne za každou cenu. Tak, aby to Němce nerozčilifo. Že to nejde? Nedovede-li to A., dovedé to B., a ne l B., dovede to C. Jen bržo, bržo ! — Při po- kročilém stáři této říše je ovšem touha, po klidu pochopitelná a strach přeď rozčílenim oda- vodněný, však národům do toho nic není, náro- dově tak rychle nestárnou. Tážeme se předovším, jaký je vlastně účel nynější akce? Bylo to kde autorilativně řečeno? Ví kdo, oč vlástně jde? domněnký. Smířen Pcu ,otho jazykové otázky, klid v zemích českých. To se dříve již chtělo také, Uvažuje-li se o tom, dostaví se v nejlepším případě nová verse a sice, že ne- ejde o nic jiného, než o to, jak upravili v zemích českých v praxi úřadování v úřadech a při soudech uvnitř a na venek. Na tom že se má přestati Dobrá. To by znamenalo, že nejde tedy o roz- řešení komplexu stázek, kterýž nazýváme otáz- kou českon a která tedy přes pana prince Win- disehgrälze přece jenom existuje, nýbrž o pouhou jazykovou úpravu vnitřního a zevního úřadování.
Čecho Němec Pcu Win
24 article
A tu nastává hned první potřeba, abychom zkor- rigovali některé klamné domněnky pánů. Jest přece známo, že olšzka tato, jež má býti roz- řešena akcí, k níž tak veliké činí se přípravy. byla před několika nedlělemi již rozřešena. Byla až na některé nezbytné doplňky v hlavních ry- sech rozřešena jazykovými nařízeními, pokud jde o úřady zeměpansbé a zákonem, na němž se byl loni usnesli česlý sněm, pokud se týče úřadů autonomních. Jesti myslí tedy páni ve Vídni, lím že ztiší mocnévlny odporu v národě našem, jsou na omylu. I nejlepším pro nás případě vrátil by se stav vci, jaký byl před 17. říjnem m. r. Vždyť ale ztámo, že právě v tomto stavě předložili zástupcoé národa českého vládě se- znam požadavků, n jejichž neodkladném splnění za každou cenu setvati prohlásili, připomenuvše, že při náladě lidné nezbylo by jim nic jiného, než vstoupiti do nejkrajnější oposice, kdyby vláda zdráhala seu podminkám tém přistoupiti.
Vídeň
25 article
Domnívají se snad ve Vídni, že nálada v litlu českém změnila sey jejich prospěch? Dnes že by národ český a splnění zmíněných poža- davků nestál? Lihá domněnka. Kdo odhodlá se vstoupiti do tabinetu, tomu jasno musí býti, jak příští vlfla ku konkretně vypočtěným požadavkům nárou našeho se chce zachovati, kdoby vstoupil de ministerstva bez záruk, že bez otálení stane se národu českému, poku týče se kardinálníh požadavků, po právu, toho národ za svého zástupce v kabinetě poklá- dati nebude. Poždavky ony byly sestaveny po zralé úvaze a u sdomí, že obsahují minimum toho, čeho mámek národní existenci a k dal- šímu vývoji svém nezbytně zápotřebí a proto nesmí požadavky ony z politického reportoiru zmizeti. V ohled tom něcht stane se druhá korrektura domněnk, jimiž říditi se dají vídenští páni, jimž ovšem na štěsti a spokojenosti ná rodů pranic nesede, nýbrž jejichž jediná je touha a cil jejichsnažení, hnout opět na úskal obstrukce uváznuším přemilým rejchsrathem.
Vídeň
26 article
A v tom nechť rorriguje se do třetice všeho dobrého. Nechť vědí nepokrytě, že obstrukei německé mohla s vytýkati nesrovnalost s ostat- ním jejich prograem. Neboť překážeti instituci, jež vlastně výkvěm oně ústavnosti, kterousi na svůj prospěcha na ubíjení ostatních národů zavedli, bylo po knpetentním soudě nestranného politika nesmysle. U nás alo věc má so jinak. My nynější ústay jsme starými, zjevnýmia úhlavními odpůrci My zavrhujeme tuto ústavu ne pouze se svého anoviska státoprávního, nýbrž byli bychom jejít odpůrciti tehdy, kdyby nám bylo střelkou v jlitickém boji třeba jen právo přirozené. Nám sstrukce není pouze taktickým manévrem, u násje nejdůležitější zbraní a pro- středkem v boji, jž za právo vědeme. A proto jaká to pošetilosi domnívati se, že mny zbraně té se zřeknem, že za pouhé vrácení toho, co bylo již naše, dopomůžeme parlamentu a tím ústavě na noby, a potom že budeme si v the- oretické opposíci ve sněmovně klidně vylamo- vati zuby. To se nestane a sice již z té při- činy, že naše opposice čeli v první řadě proti ústavě a že v opposici té nemožno nám ustati dříve, dokud ústava nebude tak zméněna, aby nám poskytla záraky volného a zdravého ná- rodního vývoje.
27 article
— Cislajtánské hospodářství. Od No- vého roku zavedena u nás korunová měna, však nejen že nedostává se platidel v této měně, nodostává se iljinýchl věci, jichž v ob- chodních stycích nezbytně je zapotřebí v nové formě, iodpovídující enové měně. Tak u na př. není s důstatek poštovních tiskópisů a známek a není s důstatek siněnečných blanketů koruno- vých. Pro sámé uvažování a radéní se, jak usmířit Němce, zapomněla patrně vláda páně Clarova úplně nato nejnutnější, k aby skutečně bylo po race všechno to, čeho užívati zákonem kázala. Finanční ústavy dnes směnky vyplněné na starých zlatkových blankelech odmílají al po blahkelech novžch robehodnicis omarně se shá- nějí. Rovněž má se to s ltiskopisý an znám- kami poštovními. Ze [ všech strano docházejl stížnosti a nářky, nejvíce ale trpí tím orgány úřadní s obecenstvem se stýkající. Kdyby stalo se co podobného v nějakém nepatrném státečku, co by tu bylo posměchu a jakou pastvu by měla na tom sátyra!e Zde vě tomto státě zdá se ale, že všechno svorně k tomu působí, aby nezvratňou pravdou se stalo, co šíří o něm zloba, že je v něm všechno, v š ec hno molžnél — on v odzi dleon 9-Z naší domácnosti. Ku zprávě naší ze dne 10t m v denníchvzpráváchi našeho lištu pod názvem »Z české domácno sti« v čísle 9r. uveřejněné připomínáme, ž byl zem. Vškolní radou za člona okresní s školnl rady posl. Jos. Brdlik nepotvrzený, při opětná Volbě, jež se konala dne 2. t. ma v okr. za- stup. počáteekém, jehož též starostou jesth — posl. Brdlík opětniě jednomy slně za člelna okr školní rady j akol záo stupeleokršu počáteckého zivo- len a že as nyní si zemská školní ráda v roz myslí volbu tuto opělnou neschváliti, byť to snad některým členům této okrosní školní rady nebylo vhod vm1 l Z Brna, 1276 lodna. (Telef. zpráva:
Němec Clarův Brdlík Brno
28 article
Měšto Lito vel včera pöprvé po českémeví- tězství volilo starostu. Prvním českým starostou tohoto města zvolen byl účetní cukrovaru pan Václav Socha, muž, jenžodobyt Litovte má záslahy neocenitelné. 0boqav nivo- — Osobní. Pan Frant. Poustka, rodilý ze Sedlčan, podrobil se těchlo dnů u místodržitejstv zkoušce z pozemního stavitelství a stal se úřudně kbavěn oprávněným stavitelem. — Úmrtí. Ve Víděňském Novém Městě zemřel těchto dnů u své provdané dcery pan František Jaroš, svak slavného českého publicisty Karla Havlíčka Borovskélio, maje 87 let věku svého. V bouřných lelech 1848—49 zasahoval Frant. Jaro velmi účinně a statečně v kolesa našeho veřejného života. Byl to praesumtivní purkmistr pražský, na kterého při vyjednávání se dvorem vídeňským všichni tehdejší poslanci upozorňovali, kladouce v něj úplnou do vlasti je známo, jakož známo jest, že mučedník brixenský v bytu Frant. Jaroše svůj život dokonal. Do svého pozdního věku sledoval Frant. Jaroš vešker události svého národa. Budiž čest jeho pamätce! — Vdera zemřel MUDr. Jaln Ryba, primáč v nemoc- nici u Alžbětinek, měšťan pražský a majitel domu, v 60. roce věku svého. Pohřeh bude zejtra o 3. hod. odpol. z chrámu u Nejsv. Trojice v Podskali na uřbitov vyšehradský.— V Jesenici u Prahy zemřel minulý čtvrtek vážený občan pan Frant. Roch, soukromník a bývalý kupec, v 83. roce věku svého marasmem. Pohřeb konán bude v neděli, 14. ledná o 11/2 hod. odpol. z domu smutku v Jesenici na hřbitov jirčanský.
Socha František Jaroš Havlíček Vder Nejsv Roch Poustka Sedlčany Jesenice Praha Alžbětinka Clio
29 article
Proti znešvaření Kurlova kamenného mostu. Dovídáma se, že také Česká akademie pro vědy a umění v Praze podala radě našeho král města pamětní spis, kterým protestuje proti znešva ření Karlova kamennéno mostu vrchním vedením dráhy elektrické. Městská rada o tomto projevu Če- ské akademie dosud nejednala. Z městské rady pražské. Ve včerejš schůzi, konané za předsednictví pana starosty dra J. Podlipného, bylo vzato na vědomí sdělení magi- strátu, žej ustanovení §8. odst. 1) tržního řádu, které připouštělo konání trhů v pražských nádražích, bylo místodržitelstvím k žádosti rady městské zrušeno. — Provedení sochy »Ježíš přítol dítek« pro českou dět- skou němocnici svěřeno sochaři panu Č. Vosmíkovi. — Pan Seifert poukázal, že průsvitné hodiny na Hradčanech a ve třídě Bělského v Holešovicích ne- jdou a hodiny na věži novoměstské a u sv. Voj- těcha neslouží náležitě svému účelu. Bylo sděleno, že hospodářská komise učinila již opatření, by do osmi dnů stala se náprava. — Mostného na praž- ských mostech vtýdnu od 31. prosince 1899 až do 6. ledna 1900 bylo vybráno: na mostě provisorním 3298 K 20 h, na mostě Františka Josefa 3395k 58 h, na mostě Palackého 4134 K 22 h a na mostě žofinském 162 K 38 h.
Kurlův Karlův J Podlipný Ježíš Vosmík Seifert Palacký Praha Hradčany Holešovice František Josef 3395
30 article
Zdravotní opatření v holírnách. Fysikat král. hl. města Prahy, oznamuje nám ku zprávě ze dne 12. ledna 1900: »Iniciativní návrh o zavedení zdravotního opatření vholírnach podával městský fysikus ku pražskému magistrátu v červenci r. 189l a konal veřejnou přednášku (vide »Zdraví« roč. 4. seš. 3. pak 65) o tomto předmělu ve schůzí české společnosti pro veřejné zdravotnictví v lednu 1898, ve které k návrhu přednášejícího byla schválena re- solucentýkající se zdravotních opatření v holírnách a podána sl. magistrátu: důsledně byl předmět pro- jednáván v zemské a nejvyšší radě zdravotní, z če- hož plynulo nařízení místodržitelství z 2. září 1899, týkající se zavádění zdravotních opatření v holírnách na základě posudku nejvyšší zdravotní rady. (Viz Oesterr. Sanit.Wesen, roč. 10. č. 6. pag. 54).
Oesterr Praha
31 article
— K otázco auskultautské. Z kruhů aus kultantských se nám píše: Dalekosůhla akce, kterou čeští a němečtí auskultanti předešlého roku v létě za účelem zlepšení hmotného svého postavení za- hájili, nepotkala se až dosud s kýženým výsledkem, Podány byly síce v poslanecké sněmovně čtyři stejně znějtcí návrhy na zlepšení hmotného postavení aus- kultantů a právních praktikantů (návrh poslance Schneldra, Březnovského, dra. Schückrn, Eisela), ministr spravedlnosti uznal opravněnost požadavků auskůltantů, leč prohlásil k deputaci, že hlavní šlovo ve věci této má ministr financi, jenž však poukázal depulaci, by se do Vídně v lednu neb únoru dostavila a požadavky svoje přednesla. Roz- řešení akutní sociální otázky soudcovského dorostu ponecháno tedy dle toho novému, definitivnímu mi- nisterstvu. Očokáváme tudíž, že jakmile říšská ratla se sejde a nové ministerstvo činnost svojí zahájí ústřední auskultantská komise sjezdem auskultant ským zvolená opět další rozhodné kroky v naší společné věci podnikne a nadějeme se, že vláda ko- nečně pozná křivdu, kterou na nás tak dlouho pá- chala, že vyslyší hlasu našeho a naše opravdu skromné požadavky splní! — Dnes jeví se v kru zích auskultantů jen roztrpčenost a nespokojenost. Vidíme, jak stále se zlepšuje hmotné postavení stavů, jen my jsme stále odstrkováni a na dlouhá léta od- kázání k bídnému živoření při 500 a 600 zl. A přece naše, »otázka auskultantskás není otázkou pouze našebo stavu, je i otázkou širšího významu — je otázkou soudcovské neodvislosti. Slát chce
Schneldra Březnovský Vídeň
32 article
ob dal
33 article
si zajisuti heodvislé soudce, ale zatím nečiní úplně
34 article
nic, aby soudcovský dorost si tuto neodvislost m choval. Dnes auskultant, chce-li býti trochu lidsky živ, odkázán je buď na podporu svých neb cizích, nebo mu nezbude nic jiného, než dělat dluhy, číni ovšem stává se závislým na různých »dobrodindd lidstva«. Kdo nemá podpory od příbuzných ne známých a nechce dělati dluhy, živoří bídně aj odsouzen k životu, který je nedůstejný mladéhe akademícky vzdělanéhomuže. Při dnešních neutěše ných vyhlídkách ve službě soudní budeme musiti á 6 snad i 7, později i 8 let živořiti při nepatrnýn 500 až 600 zl. Vedlejší příjmy — diety — (jaké ni politický praktikant) rovnají se- u nás většinou — nulle. A k tomu ke všemu dělají se na nás pož davky jako na žádné jiné mladé státní úřadníky. Musíme navštěvovati kursy, kde během roku kažlj z nás musí přednést nějakou právnickou práci, žádi se od nás písemná práce, naše zkouška soudcovsk je proti dřívější zkoušce obtížnější a obsažnější, n zlepšení však mntetálního postavení našeho nepo- mýšlí nikdoz povalaných činitelů ! Patrně si mysl »plenus venter non studet libenter!« O nějaké sta vovské representaci, o plnění povinností společen ských a kulturních se strany naší ani nemluvím.
35 article
Jsme mladí — leč jsme odkázáni, bychom trpěli hlada bídu! Mnohý z nás dnes lituje, že se dal svásti jke vstoupení do služeb bohyně Spravedlnosti, která služby jeho tak nespravedlivě odměňuje! Po- volaní činitelé mohou však již za dnešních poměrl muoho učiniti ve prospěch náš, ale nečiní li Jak mnoho by nám prospělo na př. rychlejší obsazování vypsaných míst adjunktských a jiných. Zatím zá- slává však celá řada míst vždy i několik měsíců ne- obsazena. Rychlejším obsazováním by se urychlil imnohému z nás dosažení svyššího« 600 zl. adjut a zatím erár, jehož rozpočet vykazuje milliony i n méně potřebné a důležité věci, šetří i na tako vých chudácích, jakými jsou auskullanti! Při úřadech po- litických a finančních rozmnožuje se stále personál.
36 article
u nás v soudní správě se zatím »postupně« hledí, kde je to možné, zrušit jedno místo adjunkta neb sekretáře za druhým. Na venkově jsou okresy, kde jediný adjunkt s napjetím všech duševních sil ob- starává práci, kterou by za normálních poměrů dobře mohli vykonávati dva!Neutěšené poměry tyto vo- lají opravdu po brzké nápravě! Bída a nouze nás dohnala k svépomocné akci a bída a nouze nás vy- bízí, bychom všichni solidárně bez rozdílu národ- nosti v tomto spravedlivém boji za zlepšení své exi- stence vytrvali] Manifestujme na veřejných schůzích vPraze, Vídni a v Brně (jak oprávdu vhodně e plzeňských kollegů je navrhováno) pro svoje skromné požadavky, prohlašme veřejně, že z požadavků svých ničeho neslevujeme a že zvláště rozhodně žádáme, by normální adjutum zvýšilo se na 800 zl. Obraťme se na své krajské presidenty, by sami v náš pro- spěch na rozhodujícíchi místech zakročili a snažme e, by žurnalistika otázce naší stále živý zřetel vě- novala. Celá řada listů až dosud vždy s ochotou nej- větší propůjčovala sloupce svoje našim tužbám, začei jim buďtež na místě tomto vysloveny díky nejvře- lejší. Myslím pak, že za souhlasu všech svých kol- legů mohu na lomto místě poděkovali co nejvřelej svrchu jmenovaným poslancům, dále pak kollegům z pražské centrální komise a zvlášté ovšem kollegům plzeňským, za jich energické vystoupení ve spolučná věci naší. Per aspera ad astra l nžlovova M.
Vídeň Brno
37 article
— Z Brna, 12. ledna. (Telef. zpráva.) Proe možnosti, že by po baronu Spensovi, kdyby by povolán do ministerstva, stal se místodržitetem mo- ravským býv. ministr hrahě Bydmndt- Rh oiidt, javí sejtu silný odpor. »Moravská Orlice« dne obraci se proti kombinaci tohoto jmenování, ukazujíc k tomu, že hrabě Bylandt jako bar. Spen by representoval směr levicí příznivý. Vedle toho však vykazuje nedostatek, který pro nynějšek i pr veškeru budoucnosto činí jej nezpůsobilým, zaujati první místo v politické správě moravské. Hrabě Bylandt- Rheidí neovládá jazyka če- skěho tak, aby schopen byl slušného hovor českého - a proto absolutně se nehodí za předního úřadníka v zemi, zdreujíeí většinou české. Uvedený nedostatek kvalifikace věcné absolutně jej vylučdje z řady případných kandidátů na křeslo místodržitelské na Moravě. psdnáěk ravs wnPvl ar eřtní přednášky. Dnes v sobota přednáší v poslucháimně přírodovědeckých ústavů na Karlově náměstí č. 2t. Kaulichův dům, p. próf. dr. J. N. Woldřich 50 vlivu tepla, vody a vzduchu na povrch zemský«. Začátek o 71/2 hod. večer. Zápis (1 koruna za cyklus šesti hodinový) koná se před přednáškou. — Výstavy. Sbírky. Národopisného musea českoslovanského v Praze budou dnes v sobotu uzavřeny. ov — Měšťanská beseda v Praze žádá pány členy, by hojným počtem zúčastnili se výkropu te- lesné schránky dlouholetého přispívajícího člena p Václava Haupta, bývalého starosty města Mělníka. Výkrop vykonán bude dneso 3. hod. odpol. v Praze, v Jungmannově třídě č. 37 n.
Spens Bylandt Rheidět Kaulichův doktor Woldřich Haupt Brno moravský Orlice Karlov náměstí Praha Mělník Jungmannův třída místodržitelský na Morava
38 article
— Recitace Nikoly Slmiče. Na podzím za- vítal do Čech, jak známo, vynikající srbský dea- matický umělec Nikola Simič se svou cholí, a žie nyní v Praze, kamž se musil uchýlit pro rozhárané politické poměry ve své vlasti, znemožnivší mu ja- kožto radikálovi činnosť na půdě domácí. U nás po- řádal p. Simič již představení v Brně a Plzní, kdež jeho umění působilo dojmem nejlepším. Pobádá zdejšími svými přáteli a chtěje se uvésti i prat- skému obecenstvu, uspořádá p. Simič pod záštitou »Klubu Mladých« se svou choti ve čtvrtek dne 18. t. m. o 5. hod. odpol. recitační a scénické před- stavení v»Novoměstských sálech« (divadelní sl su Štajgrů«) ve Vodičkově ulici. Na programu jsou mimo jiné dva zlomky z dramatu »Balkánská carica« od černohorského knížele Nikoly, a ně- kolik recitací i volných scén. Představení trvá asi- do 6 hodin. Vstupenky po 30 kr. prodávají se od- noděle v pražských knihkupectvích a v » Klubu Mladých« v Mikulandské ulici 4, II. patro. — Dary. Vlastenecký dobročinný spolek »Me- dák«, v hostínct »u Sýkorů« na Karlově náměstí v Praze, věnoval v měsíci prosinci 1899 tyto dary: spolku »Karolina Světlá« v Liberci 10 zl., spolku »Vlasta« v Žatci 10 zl., »Sokolu« v Duchcově 5 zl, škole v Šanově-Teplicích 5 zl., škole v Žatci 5 zl. škole v Trnovanech 10 zl., škole v Přebušicích 5 zl, škole v Duchcově 5 zl., škole v Kopistech 5 zl, škole »Komenský« ve Vídni 5 zl., Ústřední Matici školské 5 zl., Narodní jednotě severočeské 5 zl. Národní jednotě pošumavské 20 zl., Husovu fondu 5 zl., chudým v obvodu hor. Nového města- 25 zl. vdovám a sirotkům po obětech moravských demon- strací 20 zl., na pohostění dítek ze Šumavy 15 zl. 84 kr., úhrnem 160 zl. 84 kr. Vlastenecká tato čin- nost zasluhuje uznání a hojného následování.
Slmič Simič Sýkora Vlasta Komenský Husův Čechy Praha Brno Vodičkův ulice Mikulandská ulice Karlov náměstí Liberec Žatec Duchcov Šanov Teplice Trnovany Přebušice 5 Kopist 5 Vídeň Nový město Šumava spolek » Idák spolek » Karolina Světlá Sokol
39 article
— Koleda. Vánoční slavnost dobro- činného spolku »Ludmila« ve Vídni. Spolek »Ludmila« ve Vídni má za účel, starati seo chudé žáky české obecné školy a opatrovny »Ko- menského« v X. okr. ve Vídni a vystrojiti pro všechny žáky vánoční slavnost, jež pro tuto školu jež vždy velkou události. Poslední vánoční slavnost »Lud- mily« konala se ve čtvrtek dne 21. prosince 189 v rozsáhlých »Růžových sálech« p. Rappla na Him- berské třídě. Byla jako obyčejně krásná. Přítomno bylo mnoho rodičů a hostů. Po jedné straně uml- stěny byly vánočky, jablka, ořechy pro 900 dětí, p jevišti stál pěkně ozdobený vánoční strom. Ve 3 h- diny dostavilo se všecko žactvo a rozestavilo s uprostřed sálu. Radost zářila všem z očí. Po dojem- ném oslovení p. katechety Lukáška provedly dítky opatrovny řízením pěstounky pí. A. Ludvičkové vý- pravnou hru se zpěvy a hudbou »Ctvero ročníca počasí«. V přestávkácli přednášeli žáci z jednotlivých třid vhohné básně. Den před slavností v budově školní v X. okresu poděleno na 300 dítek oděvem, obuví a potřebnými věcmi za cenu asi 1000 zl. K tomuto obnosu mimo Vídeň přispěli též četní do- brodinci, spolky, města, okresní výbory, záložny, spořitelny z Čech a Moravy. Budiž jim vysloven jmeném obdarovaně mládeže nejsrdečnější dík. Zábavní výbor prvního spolku vzáj. se podpor. do- movnk ů v Praze pořádal 21. prosince m. r. slar- nost vánočního stromku, při které poděleno 50 vdov a 14 starých ku práci neschopných členů peněžným dárkem, kromě toho každá vdova a starý člen ob- držel vánočku a ovoce a přes 200 dítek členů po- děleno vánočkou a ovocem; na penězích byly roz- dány 664 koruny. — Zomský spolek pěstitelů ušlechtilých psů v Praze uspořádá letos I. mezinárodní výstavu psů v Praze v Král. Oboře ve dnech svatojanských
Ludmila Růžův Lukášek A Ludvičková Král Vídeň Čechy Morava Praha ko první spolek vzáj Ludmil