ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a04d9790-6687-11dc-b8c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 36, person 50, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 13. ledna 1900
Praha
3 masthead
Číslo 12.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplání ser v Praze v sdmlnistraei něste . . . . . . 2 B čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškou n čtvt leta . . . . 7 K 50h ve úlíalkich n něslo . . . . . . 2 K 30 Poštou: a měsl nra . . : : e s dvojí zásilkou a měsí n avrt lela : . . . i k don
Praha
5 article Opět jednostranné heslo.
Opět jednostranné heslo. Vzletnými, výmluvnými slovy líčí nové. iruhé provolání smiřovatelů z kruhů prů- nyslových a obchodních hospodářské újmy pkéž prý vznikly a vznikají ze sporů náro- nostních. »Kdežto ve většině států jest pozorovati nohutné povznesení průmyslu a obchodu, podporovaného a neseného účelnou součin ností rozhodujících činitelů, zvláště pože- hnanou společnou prací národa a vlády — jest naše vlast skličujícím obrazem hospo- dářského úpadku. Pramen tohoto zlého stavu, jenž vystupuje stále zřejměji ve svých ško- dlivých následcích, spočívá hlavně v příkrém národnostním zápase, kterýž bouří po vlasti. Národnostní spory staví hospodářský živo na nezdravé, všem zásadám národního ho- spodářství se příčící základy. Spory tyto jeví záhubný vliv na pokračující chabnutí obchodu, průmyslu a živností; stejně znesnadňují jak výrobu tak odbyt a při dalším trvání po- vedou k úplné stagnaci jakékoliv výrobní činnosti.« Takto a podobně vykládá se v pro- volání, jež končí vyzváním ku vládě a po- slancům, aby všemi silami a co nejrychleji k tomu působili, aby dosáhlo se konečne dorozumění mezi národy, by ony škodlivé následky hospodářské minuly. Upozornili jsme již v hospodářské část našeho listu, kterak nemilostivě » Bohemiae se osopila na strůjce této zajisté dobromyslne akce a za ní následoval včera rovněž odmí- tavě list liberecký, předpokládaje, že tato akce souvisí se známou skupinou vídeňskou, jež chce zříditi průmyslně hospodářskou stranu. Stihá tu tedy z kruhů německých tutc smiřovací akci týž osud, jako známé prvn její provolání z roku minulého.
6 article
Tím jest politická stránka dobré vůle pánů průmyslníků silně ohrožena, ne-li zma- tena a připomeneme-li ještě, že poslanci čeští již ve své proslulé schůzi ze dne 16 září 1899 prohlásili: sbor poslanců českých lituje nynějších veřejných poměrů, poněvadž zabraňují úspěšné práci na politickém, so- ciálním a hospodářském povznesení lidu,a projevují i tentokráte ochotu, podati pomocné ruky k uzdravení těžké choroby, ve které se státní organismus nalezá, ovšem předpo- kládajíce, že budou se k tomu voliti pro- středky vhodné a že se ničeho neučiní, co by bylo na újmu národa českého, a že dále doporučili poslanci čeští i prostředk k tomu vedly, mohli bychom poliůický Sbsah projevu pokládati za vyřízený Ihned na to vyšel první projev »če ských i německých průmyslní ků, obchodníků a živnostníků prot národní řevnivosti«, v němž vyslo- veno zvláště, že oběma národům v této je- jich domovině přísluší rovné prá vo- A jaký byl účinek těcht osvědčení — v kruzích vládních? Právě za měsíc po projevu českých i německých průmyslníků atd. — byla dne 17. října 1899 zrušena jazyková nařízení. jimiž národu českému se dostalo jen části rovného prával Páni, kteří stojí za nynější druhou smiřovací akcí průmyslníků atd., patrně ne- postřehli účinek svého prvního projevu na kruhy vládní, jinak by nemohli tak jedno stranně mluviti o národním zápase, jakto po druhé činí. Měl snad národ český po ví- tězství obstrukce nad zásadami konstitučními nad zásadou rovného práva zrušením jazy- kových nařízení, složiti ruce do klína a če kati na rány další? A tím dospěli jsme k první okolnosti již pánům smiřovatelům nemůžeme smlčeti Proč zamlčují tato fakta, mluvíce o ro stoucí agitaci a zápasech se přiostřujících
7 article
Či má toto mlčení jejich oproti činu vlády hraběte Clara pokládáno býti za zvláštní známku jejich mužnosti a nestrannosti? Podobně bychom mohli dolíčiti, že vše- obecné a povšechné stotožňování útoků strany jedné s obranou strany druhé není náležitým lékem ku docílení nápravy, ale připusťme, že toho vyžadovala taktikaa diplomacie smiřovatelů. My proto, nechtějíce nijak mařiti naději jejich akce, odbočíme od těchto choulostivých stránek projevu a obrá- tíme svou pozornost na okamžik k zá- jimům hospodářským, za něž se vy dali na pochod, jako Jason a jeho soudruzi za zlatým rounem. A tu se nám zdá, že mužové praktick práce, mužové s odborným, hospodářským rozhledem příliš daleko se pustili, svalujíce všechny domnělé újmy a škody hospodářské jen a jen — na spor národnostní. Dle názorů projevu by v zemích zdej- ších, v nichž nepanují tak ostré spory ná- rodnostní, jako v Čechách — musilo prů myslu, obchodu a živnostem se dařiti lépe, ba musily by zvláště se rozmáhati. Pravdou jest však přímý opak. Právě v zemích českých — vyjma Vídeň a Dolní Rakousy — jest průmysi nejvíce vyvinut, a nové podniky vznikají ustavičně. Ani vy- sledky činnosti průmyslové nelze shrnouti pod jeden klobouk. Dle výkazů statistických jedněm odvětvím průmyslovým daří se lépe, druhým hůře, a právě rok letošní náleži svým zahraničným obchodem kletům nej- zdárnějším.
Claro Iásón Čechy Vídeň Dolní Rakousy
8 article
Ba teprve včera vyskytla se v časopi- sech zpráva, že ve výborové schůzi víden- ského klubu průmyslníků bylo zjištěno: že stav průmyslu za posledních osm let jeví se v tom — že až na některé výjimky, jako při železe a j. — dovoz su- rovin značně, dovoz polotovarů a to- varů měrou nepatrnou se zmohl. Dovoz su- rovin však podporuje výrobu průmyslovou. A dále pokračuje zpráva: Protože vývoz se nerozmnožil, jest to známkou stá- lého, klidného vzrůstu průmyslu, ale poněvadž jsou trhy přeplněny, šel odbyt jeho výrobků, zvláště v odvětvích prů- myslu textilního, za ceny málo výnosné. Vý sledek obchodně-politického období (posled ních osmi let) není tedy neuspokojivý a na straně průmyslníků není přání radikál- ních po změně celních sazeb. — Tak možno čísti doslovně ve zprávě o zmíněné schůzi ve všech včereiších listech vídeňských Mohli bychom zůstati při těchto faktech na důkaz, že není radno vkládati příliš mnoho tendence a jednostrannosti do pro- jevů, jež chtějí mluviti jmenem odborníků k veškeré veřejnosti. Jsou však známy ještě jiné četné okol- nosti, kteréž nelze srovnati s věcným ná- zorem vzpomenutého projevu. Nemluvíme tu ani o různosti sil a energie, s jakou postu- puje Amerika, Německo, Rusko atd., ani staleté namnoze práci jejich, jejímž výsled- kem jsou nynější závidění hodné úspěchy je- jich, načež sám ministr zahraničných záleži- tostí upozornil, ale jsou jiné, mnohem bližší známky a důvody toho, že tísnivé poměry hospodářské nelze činiti závislými jen a jen od sporů národnostních, jak to skorem činí páni průmyslníci atd., v akci smiřující opětně zasahující.
Amerika Německo Rusko
9 article
Kdož by neměl ještě v paměti, jakto znělo v četných anketách průmyslových ko mor, připomínáme jen pražskou a plzeňskou. a jaké přímo primitivné nedostatky zjištěny tam byly ve správě, v dopravnictví, ve stavu řek neregulovaných, v tarifnictví a jinde a jinde. Kdož by nevěděl, jak dopadlo hlučně zahájené zakročení proti kartelu železář skému, zakročení, o jehož výsledcích nikdo nedovede nic pověděti. A tak jest u nás i se zdražováním uhlí, vůbec s celou řadou zjevů, jež znemožňují rozkvět výroby a prů- myslu. Výčet těchto skutečných příčin tísně hospodářské šel by do nekonečna, a právě proto překvapuje projev smiřovatelů obchod- níků a j. svou jednostranností, vždyť do zmatků posavadních vnáší se nový tím, že všecku hospodářskou zakrnělost — svaluje na spor národnostní. Což je ve Francii neb Německu a jinde málo vnitřních, neméně jitřivých sporů, jež v obledu hospodářském působí rovněž ne příznivě jako spory národnostní? Ale všude jinde jsou zvyklí léčiti určite zlo určitými prostředky, jen u nás dostavuj se stále a stále — jednostranna hesla
Francie Německo
10 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 12. ledna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Hr. Felix Vetter z Lilie, předseda ra- kouské delegace, míní a jeho maďarský kollega hr. Julius Szapary mění. »Zejtra budeme sedět do pozdních hodin,« řekl onen včera ku delegátům, kteří přišli se zapsati pro dnešní de- baty, »nejméně do 7. hodiny večerní.« Schůze byla však krátká. Po 2. hodině ohlášen konec její. Uhři se včera usnesli, že sejdou se dne o 153. hod. odpolední a protože společní mi nistři nemohou býti na dvou místech zároven rozumí se samo sebou, že podrobiti se musíl Rakušané. Pánové z Trans jsou zde hosty přání jejich musí se respektovati. Kurtoasie nic než kurtoasie . .. Hornorakouský děkan Schachinge z katolické strany lidové měl při mimořádném rozpočtu vojenském řeč, která je opozděným ohlasem projevů českých člonů delegace. Vzdal jim pochvalu podmíněnou; plnou vzdáti by jim mohl jen tehdy, kdyby chtěli svoliti ke státní němčině. Čechové nemají touhy získati přízei za tuto cenu. Projednán a schválen také rozpočet vojen- ského námořnictva. Obšírně a znalecky pro mluvil o něm inž. Kaftan. Tento poslanec kamkoli je postaven, vykoná všude svědomit a cele svou povinnost. Jeho píle a horlivost je vzorná. Předevčírem zasáhl účinnými vývody do rozpravy o vojsku, dnes probral jednotlivá od- dělení námořnictva. Zejtra chystá se k zevrubné kritice politiky hr. Goluchowského. Co nejrozhodněji zastával se dnes zájmů obchodu a průmyslu exportního a toho kolla gům z vojska pozemního.
Vetter Julius Szapara jítbat Uher Rakušan Čecho Kaftan Goluchowský Vídeň Hradec Schachinge
11 article
Admirál Spaun má vlastnost, ve příčině které je u hr. Goluchowského nadbytek nedostatku. Odpovídá na dotazy a stesky hned a podává vysvětlení. Reagoval na veškeré výtky a tužby českého mluvčího a slíbil splnění nebo nápravu. Zejtra koná se schůze, protože jí pravo- slavný Nový rok, až o 12. hot. polední. A proto že je o 5. hod. dvorní hostina pro členy dele- gace, nepotrvá přes hodinu čtrtou. Následkem toho debata o zahraničním misisterstvu protáhne se jistě do pondělka. Mysli se, že ve středu bude poslední plenum letošní kanpaně delegační. Plnou schůzi rakmské delegace před seda hr. Vetter z Lilie zaháil o 11.20 hod. Po přečtení došlých spiů přešlo se k den nímu pořádku. Referent del. Popowsci podával zprávu mimořádném rozpočttvojenské m. Del. Schachinger pokazuje k národnost- ním sporům, žádal, by se pěsoval pravý rakouský duch a věnovala se péče vojeským ústavům vzdě- lávacím, z nichž vycházejí důtojníci. Také je nutno aby se bral u mužstva zřetel k náboženství, nebot každé svědomité plnění povinosti souvisí s vědo mím zodpovědnosti před bohe Rakouské polní dělostřelevo je za jinými státy pročež prý třeba je rozmnožit Konečně vyzýval všechny strany, by pečovaly aby došlo k spravedlivému nodnímu smíru.
Spaun Vetter
12 article
Po doslovu zpravodaje byl schválen mimo řádný požadavek na vojsko bez debaty; rovněž zprávy o mimořádných úvěrech, povolených na vojs ko v le- tech 1897 a 1898. Rozpočet společného ministerstva fi naneí na rok 1900 (referent del. hr. Dzieduszv cki) schválen bez debaty; rovněž rozpoče vrchní společné účtárny na rok 1900 účetní závěrka za rok 1897 (referent del. Czedi k). Jedná se dále o rozpočtu na vojensk námořnictvo v roku 1900 (ref. del. dr. Ru ss) Delegát Kaftan: Rakouské námořnictví těší se na mnolých místech sympatiim, jež nepřinášejí se mu snad jedině proto, že jest slabým a odstrko- vaným, nýbrž poněvadž vidí se v něm nástroj naší vojenské organisace, kterým lze ve směru hospodář- ském plodně působiti. Nemohu se tedy spokojiti s odpovědí, kterou da velitel máriny v delegaci uherské, že má sloužiti rakouské loďstvo toliko k ochraně břehů, přidělil bych mu ještě ulohu, neméně důležitou, t tiž úlohu podporovatele a ochránce našeho zámořského ob- chodu, jenž má v dobách míru konati vyhledávání zámořského odbytu pro náš průmysl a nase živnosti. služby eciaireurské.
Kaftan
13 article
P'řipouštím, že u státu, jehož zámořský obcho jest velice rozšířený a mohutný, má vlajka válečná sledovati vlajku obchodní, naše loďstvo jest však pe- voláno v mnohých případech převzíti úlohu pionéra pro náš obchod a průmysl. Jest nejvýše na čase raziti cestu této myšlenc celý svět navazuje výhodná spojení obchodní na dál ném východě a v černém dílu světa. Obávám se. budeme-li ještě otáleti, že nenalezneme u tabule svě- tové proslulý přibor Malthusův, aneb jen ve skromné míře- Pročítaje výroční zprávu našeho velitelstva ná- mořnictví, jsem naplněn bolným pocitem, že z každě řádky lze seznati, jak daleko zůstali jsme v námoř- nictví zpět od roku 1870 za jinýmí státy, nové lodi tvoří toliko skrovnou náhradu za nepotřebné lodi staré.
Malthusův
14 article
Náš allianční poměr k Německu, k pověstnému trojspolku, svedl nás k ustavičným ohromným ná- kladům na armádu pozemna která se ustavičně roz- množuje a vystrojuje, snad více než se na strážtrojspolku vůči našemu severo- východnímu sousedu sluší. Následkem toho zůstala úprava našeho lod stva zpět. Naplnilo mne loňského roku potěšením, když dozvěděl jsem se z veřejných listů, že velitelství ná- mořní hodlá vyslati korvetu »Frundsberg«k východo-asijskému pobřeží k účelům studijním ob- chodně politickým. Z této illuse vyvedlo mne však vyjádření pana admirála, jenž prohlásil, že loď tato ma sloužiti to liko výcvikům námořnickým. Varuji tedy pp. kollegy, aby nedali se pojmem »misijníiloď« mýliti, jelikož tato nemá za účel usnadniti naše styky zámořské, nýbrž pouze cvičení námořnictva. Tím nám ovšem není s dostatek poslouženo. Vzpo- mínám sobě dob, kdy dřevěné válečné lodi ho landské razily nizozemskému obchodu výhodné cesty lomívati se, že by naše a jsem tak neskromným. gžaci podobných uspecnu datrý přen to, že místa, na kterých býlo kdys Rakousko za Karla VI. založilo mnohoslibné kolonie, jsou pro nás ztracena; intensivní evropskou činností kolonisační rozmnožily se však i body sblí- žení, na kterých by rakouský průmysl v jistých dru- zích následkem levnějších surovin a sil dělných velmi dobře s cizinou soutěžiti mohl, kdyby se jemu dostalo výdatné podpory našeho námořního loďstva buď vysláním lodí staničních — podobný úkol zastává již loď »Taurus« v Cařihradě —. neb častějšími a vydatnějšími jízdami lodí mísijních, jež by potom účelně zařízeny býti musily, při čemž by výcvik mužstva netrpěl.
Německo Rakousko Cařihrad Taurus
15 article
Vždyť vysíláme ročně námořní lodi do moře adriatického, červeného, k ostrovům australským z účelem vědeckým, ku měření hloubek, stanovení stupně slanosti vody, hloubek, k pozorováním meteoro- logickým a p. Neboť máme pohříchu jen jedinou soukromou námořní společnost plavební, t. j. rak. Lloyd, jež jsouc státem podporována, stojí bez konkurene a na kterou jest náš obchod výhradně ku své škodě odkázán. Rakouští obchodníci jsou s Lloydem velmi ne- spokojeni, taktéž obchodníci cizí, kteří sobě čast vyhražují, by výrobky rakouské, pro ně určené, ne byly zasílány Lloydem přes Terst. Hlavní stesky spočívají v tom, že Lloyd nechává zboží po dlouhou dobu na překladištích ležeti, čími obchodník, zavázav se k dodání v určité lhůtě, škodu trpí, zatím co cizí společnosti plavební, německé francouzské, anglické, dodržují do východní Asie lhůtu téměř na hodinu. Materiál lodní Lloydu jest zastaralý, má prů- měrně stáří 20 let, kdežto uherské společnosti Adrie jest toliko 9 let průměrně stár, u severoněmeckého Lloydu 6.8 roku. V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za 9h odpolední . . . . . . . za 2 k Ve filialkách na venkověi ranní člslo, . . . . . . odpolední . . . . . . . . Bl Inseráty platí se hotově napřea. Předplacení a šnserty přijíná sdminl- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se též redakee tiskárna a ozpedisu „ Národních Listů“ Rukopiay se novrncaji-
Lloyd Terst Asie Adrie
16 article
Státní subvence u Lloydu jest mnohem větší než u společností jiných. Při rovnocenné dopravě obnášíť subvence: u se- veroněmeckého Lloydu bez náhrady po- platku v průplavu suezském zl. 1.42, u Peninsular an Oriental zl. 1.19, u Navigazione Generale zl. 1.17. u rak. Lloydu zl. 1.70—2.80, včetně poplatku zl. 4. 11. Při tom urazí loď francouzská, německá, anglická 14—14.5 uzlů za hodinu, loď Lloydová toliko 11 uzlů, do východní Asie dokonce 9 uzlů. Jest ne- zbytné, aby byl Lloyd donucen ku zavedení nových linií zámořských, zejmena přímé do Číny a Ja- ponska přes Singapore, do Australie přes Jávu a do východní a jižní Afriky. Po těchto málo potěšitelných porovnáních hodlám se opět vrátili k našemu námořnictví a dovolím sobě činiti na pana admirála několik dotazů: 1. Jak se má záležitost v příčině dodávek-ná- mořnímu vojsku, jaká jest jejich jakost a je-li cena jejich ve všech stanovištích námořních stejnou. Proč a na jak dlouho byl kontrakt s firmou Eisler pro- dloužen a proč nebylo vypsáno raději veřejné offertní řízení?
Lloyd Lloydová Singapore Eisler Navigazione General Asie Čína Austrálie Jáva jižní Afrika
17 article
2. Nedoporučovalo by se, aby byly úspory mužstva uloženy spořitelnou poštovní a co bylo uči- něno v otázce mnou loni podnícené v příčině frukti- fikování t. zv. hromadného fondu mužstva, jenž do- sáhl výše zl. 408.639, proč není alespoň část jeho na úroky na prospěch podpory mužstva uložena 3. Jest ochotno velitelstvo předložitíi seznam do- dávek pro námořnictvo, které se v druhé polovině říše zadávají? a jaké potřeby bereme z ciziny mimo uhlí 4. Kdy uplyne smlouva s obcí Puljí v příčině dodávky plynu? Nehodlá arsenál zavésti osvětlení elektrické neb založiti svou vlastní plynárnu 5. Věnuje velitelství pozornost podmořským lodem torpédovým, jež se ve Francii skvěle osvědčily ? Lod Zedé, Narval atd.) 6. Proč nesvěří se za příčinou soutěže stavba menších lodí mimo Stabilimento tecnico také jiným lodenicím v Dalmacii a Istrii?
Lod Francie Dalmacie Istria
18 article
7. Pokračuje se ve zkouškách s loďovými mo- tory petrolejovými a benzinovými a s jakým vý- sledkem? Jaká byla příčina výbuchu šalupy lodi »Sidney«, jež explodovala? 8. Proč byla kontrola účetní přeložena do Vídně, kde přece jsou nájmy, osvětlení, voda, cestovňí po- třeby dražší. V Terstu jest erární villa »Necker prázdna, konečně jest i v Pulji dosti místa Kontrola loďová byla vždy v Terstu. Jak se zdá, dělo se přeložení do Vídně z ohledů osobních, vždyt mají armádní sbory a divise svou kontrolu též v obvodu svého stanoviště. 9. Jakého nákladu vyžadují kotle soustavy trub vodních?. Kde se staví? a jsme v ohledu tom od ciziny neodvislými? 10. S kotly toho druhu, dodané německou firmou Dürr, učinili jsme špatné zkušenosti. V čem vězela příčina a kdo prováděl šetření a převzetí? 11. Jaké byly příčiny explose na lodi »Adler- v červenci m. r., při čemž byl 1 důstojník a čtyři námořníci zabiti a člyři těžce raněni 12. V jakém stadiu nalezá se důležitá otá zka výroby potřebných děl a střel námořních? Jak dalece jsme na cizině nezávislými? Jak se má věc s vy- ráběním prachu, jelikož jsme učinili s prachem Amo- novým špatné zkušenosti? 13. Jak dalece jest zavadeno elektrické osvě- trování ladí? Osvěděilo-li co 14. Jak se má záležitost staveb v přístavu teodó- ském a jak záležitost s ostrovy brionskými, jejichž levnou koupi nechal si c. k. erár ujíti, ač mají v ohledu strategickém ohromnou důležitost pro vá lečný přístav v Pulji?
Sidney Necker Adler Amo Vídeň Terst Pulja Dürr
19 article
Ku konci opětuji loňský svůj dotaz v otárce rovnosti inženýrů a komisařů námořních s důstoj- nictvem armádním a námořním, kterýžto dolaz nebyl dostatečně zodpověděn. Jak délostřelečtí, tak stavební inženýři armádní i námořní inženýři vyšli z velké části z důstoj- nictva těchto sborů, neb byli doplněni z kvalifiko- vaných techniků civilních. Kdežto prví nosí odznaky důstojnické, jsou inženýři a komisaři námořní z této výhody vyloučeni. Také jsou na služném zkráceni, jelikož jsou jim odňaty příplatky služebnické. A přece nelze sebe říznějšímu veliteli lodi vá- lečné vítěziti bez řádně vystrojených lodí a bez dů- kladného řízení strojního. Na lodi nelze činiti rozdílu mezi kombatantya nekombatanty. Oba druhy musí přísahati na artikule válečné, oba jdou stejnému a současnému nebezpečí vstříc. U všech ostatních námořních národů není takového rozdílu, což zavdává příčinu k různému odstrkování a sužbám. Doporučuji panu admirálovi k úvaze zřízení dů- stojnického sboru lodních inženýrů a komisařů. Taktéž má býti vzato zření k postavení námořních lékařů, kteří jsou u veliké nevýhodě vůči lékařům plukovním. (Potlesk a pochvala.) Del. dr. Gtessmann pojednával o poměru vo- jenského námořnictva k průmyslovému vývojia zmínil se o různých vývodech z delegace uherské pročež ho předseda vyzval, aby se držel věci. Potom jednal o úpadku rakouského vývozu a vyličoval po- stavení své strany v otázce vyrovnání. V uherské
Del doktor Gtessmann
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vzpomínky. Podává Ignát Hořica. V hostinci »u zelené ratolesti« v jihočeské »Florenci« měl už po několik let kroužek sta- rých důstojníků »svůj stůl«. Hostinec »u zeleně ratolesti« nepatřil k nejlepším, ale byl příjemně odlehlý, hosti nebyl nikdy nával a procházka z hostince domů také je výhodný zdravotní prostředek. »U zelené ratolesti« sedávali všíchni hosté vlastně v jediné klenuté místnosti, avšak kle nutí spočívalo na širokém, mohutném sloupe podélném uprostřed světnice stojícím, takže sloup místnosti dodával rázu dvojitého pokoje. V prvém pokoji sedávali vozkové, dřevaři a jiný pracovný lid, kdežto druhý pokoj zůstaven by »pánům«. Když večer uhodila šestá hodina, otevřely se dveře a do hostince vstoupil stařeček as sedm- desátiletý, otočil se čiperně, rychle, ale bez tří- sknutí zavřel za sebou dvéře, učinil pak zpá- teční obrat do předu, vždy na levém podpatku, klaněl se vlídně na všechny strany a potom živě capkal »do druhého pokoje«. Za sloupem stál stůl, ode dveří neviditelný a k tomu stolu stařeček zasedl. Ovšem že než se usadil, také v druhém pokoji na všechny strany se klaněl, i když tam nikdo nebyl. Stařeček na pohyb ne- byl liný, ač bylo na něm znát, že kostra jeho stářím důkladně se už hroutila. Stařeček měl zrak už velmi sesláblý a málo doslýchal, ale dobrou vůli chtěl mít se všemi lidmi a proto se tak přívětivě na všechny strany klonil. vaneh Když dnes (bylo to v polovici měsíce pro- since r. 1880) až ke svému stolu se dostal,
Hořica Florenc
21 article
trochu se zarazil. Byl denně první na svém místě. Ale dnes lampa jaksi šedě svítila au stolu seděl už jakýs stín. Stařeček rychle srazi paty, vypjal prsa, jak jen mohl a představil se »Míajor Nejtek, von der Artillerie . Major!« Stín se hnul, rostl hodně až ke stropu, srazil také podpatky, hned si to však rozmyslil a aby starého pána nepohněval, nahnul se k němu, přátelsky mu poklepal na ramenoa řekl mu taktéž po německu: »Upokoj se, starý brachu, to jsem já.« Byl to major Kubica, od bývalých verón- ských granátníků. V r. 1866 nechal u Jičína pravou ruku, když se uzdravil, usadil se v Č. Budějovicích a od té doby chodil k »zelené ratolestie. Ale »starý brach« se neupokojil. Naopak velmi se rozčilil; byl uražen, že majora Kubicu nepoznal a viděl v tom patrný úskok, že Ku bica přišel dříve než on a že se nehlásil . . Major Kubica slyšel však myšlenky svého sta- rého známého a chlácholil ho hned dále: »Pozdravil jsem, jak jsem tě spatřil, al tys patrně . . . . byl zamyšlen . . . !« křičel major Kubica starouškovi do ucha. »Ano, byl jsem zamyšlen,« opakoval sta- řeček jako pro sebe a byl radostně dojat, že mu Kubica neřekl, že — neslyšel. Také mě radost, že »ti dva« tu ještě nebyli a že nevi- děli, co se mu přihodilo. »Ti dva« byli totiž zbývající dva hosté plukovníci Vašata a Horoděj. Staroušek Nejtek, Vašata a Horoděj sedávali spolu »za onoho času« na jedné lavíci v dělostřelecké škole v Praze ve svatojirských kasárnách a louskávali logarithmy. Nejtek nebyl žádný hlupák, ba ještě dnes na to přisahal, že byl lepším dělostřelcem než oni oba dva dohromady, ale . . . Vašata u Mortary a Horoděj u Novary »uškubli«si
Míajor Nejtek Kubica Vašata Horodějovice Nejtek Jičín Č . Budějovice Praha Novara
22 article
zlatou medajli za udatensty u Magenty dostali oba po železné koruně *) son ? Záslužný křía dostal, za Solferino! A jtal se hejtmanem když oba, Vašata i Horodj byli už majory A jeho, znamenitého dělostlce Nejtka, nechali dosloužit jako setníka, jem tak z útrpnosti hodili mu titul majora, když šel do vý služby! . . . . . . Usadile v Budějovicích, aby neviděl moc velkých pů, aby měl pokoj, . . . . . . a když si pořáč navykl, přišli se do Budějovic roztahovat pá plukovníci Vašata a Horoděj. Měl je oba jmi rád, ale . .. když si vzpomněl na nespredlivost . . . . . oč byli lepší »ti dva« . .. . . a proč jeho odstrčili? Že Vašata se bohatě enil nebo že za Ho- rodějem všechny ženské seláznily . . .? A je co je, ve světě vládne ipravedlivost a vě- domí to za těch pět let, cmajor denně musil vídat své šťastnější dvasoudruhy, zlomilo všechnu hrdost a vůli jehd . . . . . usoužil se. Za chvíli přijdou, oba jo ryby čerství ! ... A také přišli, sotva smajor usadil. Po- dávali mu přátelsky, zdvoř a uctivě ruku, ale zpozorovali ihned, že Nek dnes nerozdává milosti. Také major Kuh, jindy hovorný. slova z úst nevypustil, orž mlěky vytáhl výtisk místních německýchovin. »Dnešní?« . . . tázal plukovník Vašata a sáhl dychtivě po novináe »Moc se netěš«, zabri major Kubica. Plukovník Vašata rozel noviny a jal se čísti modrou tužkou zaškrtý článek. Pisatel správě německého domu ýkal bezohlednost vůči členstvu a dlouhou lobu svou končil úsměškem, že slavný vý toliko si hledi přízně několika plesnivýcharých vojáků. *) Řád železné korunyl. třídy s odznaken válečným.
Solferina Horodj Vašata Horodějovice Nek Kuh Moc Kubica Budějovice
23 article
Plukovník odstrčil noviny, podal je pal plukovníku Horodějovi, narovnal se a zadíval se do klenutého stropu. Horoděj rychle do- čítal. V témž okamžiku otevřely se dvéřea do hostince vstoupil dosti nesměle mladičký po- ručík pěšího pluku. Uklonil se též na všechny strany a rychle se bral »do druhého pokojes. Poručik bydlel »u zelené ratolesti«, večeřel někdy v hostinské místnosti a tak se seznámi se starými pány. Plukovníku Horodějovi půj čoval »Národní Listy« a ten navzájem půjčoval mu vídeňskou »Tribünes. Poručík u stolu starých pánů se zastavil učinil poklonu div se v půli nepřelomil a po- dával plukovnikovi své noviny. Staří páni trochu roztržitě vítali mladého důstojníka, ale staroušek Nejtek stál na svém, že pan poručík dnes zase jednou musí s nimi trochu poseděti. Poručík už si sedal, když zahledl místní noviny na stole. Zarazil se a v nesnázích upřel zrak na noviny. »Vy už víte, co tam stojí?« tázal se po ručíka major Kubica. »Ano . . . . byl jsem v kavárně . . .. byli jsme všichní rozzuřeni . . . . . co tam je, o tom kasinu . . . . . . a musíme býti členy, poněvadž je to rozkázáno . . . . . . A co by bylo z kasina . . . . . . kdyby tam nechodili . . . . . . . vy také, pánové !« »Co, co?« dotazoval se prudce major Nejtek. Dali mu číst noviny. »Uličníci«, rozkřikl se major Nejtek, chtěl povstat, zbledl však nápadně a zůstal sedět. »Ty už se zas rozčiluješ«, mluvil mu do ucha major Kubica. »A ne . . . nemám křičet?« napjal major Nejtek znovu síly a pozvolna povstal. »Když si tak rozmyslím . . . . proč my se tam vlastně dereme... a stokrát už jsem na to myslil . . .. ale člověk si navykl v těch věcech mlčet . . ..
Horoděj Nejtek Kubica
24 article
Už byla jednou taková mrzutost . . . . jména, naše česká jména nám vyčetli.« Umlkl chvíli, potom znovu začal křičet s prudkostí. »Už jsme tam nechodili . . . potom přišel váš regiment (ukázal na poručíka) . . . a ten váš plukovník, ten Heimbach, ten pro ně jenom hoří . . . A kde by byl . . . kam jsme to my přivedli, staří dělostřelci . . . a něco jsme vy- konali ve válce . . . A co on? Měl to štěstí, že sloužil u hanáckého pluku . . . Prine Emil von Hessen . . . a ti Hanáci . . . u Somma Campagny . . . baron Sunstenau je vedl, čtyři- advacátéhe června osmačtyřicet . . . a co jim povídal? Držte se Haná ci . . . křičel na ně a padl. A Heimbach vedle něho byl raněn . . . ale Hanáci, jediný pluk, . . . den a noc se drželi proti dvěma italským bri- gádám . . . to naši lidé dovedou . . . a proč a zač?« Major trochu si oddechl, přivřel oči, vzpřími se, a křičel dále jako beze smyslů. »Tak my konáme své povinnosti . . . když je zle, . . . . vědí o nás, že jsme Ha- náci . . . já . . . ty Vašato taky, a ty taky, Kubico . . . a když nás nepotřebují . . . vy- nadají nám třeba plesnivých starých vojáků . .. viď, Kubico, kde máš ruku? . . . a ty Vašato, pěknou máš díru v hlavě! . . . ale už nás ne- potřebují . . . a nevděk, nevděk je . . . na mne hleďte, na mne . . . na mne !« Jedno »na mne« divně hrůzným hlasem vykřikl, druhé zašeptal, sáhl si rukou na srdce a klesl bez vlády na stůl. Chrochtal. Celá ho- spoda se sběhla, když křičel. Nyní běželi pro vůz a po chvíli odváželi majora Nejtka do bytu. Byl bez vědomí, ale dýchal ještě. Teprv v bytě zemřel.
Heimbach Emil on Hessen Hanák Major Kubica Nejtek Somma Campagna Haná