2
masthead
V Praze, v sobotu dne 13. ledna 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplání ser
v Praze v sdmlnistraei
něste . . . . . . 2
B čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
n čtvt leta . . . . 7 K 50h
ve úlíalkich
n něslo . . . . . . 2 K 30
Poštou:
a měsl
nra . . : : e
s dvojí zásilkou
a měsí
n avrt lela : . . . i k don
Praha
5
article
Opět jednostranné heslo.
Opět jednostranné heslo.
Vzletnými, výmluvnými slovy líčí nové.
iruhé provolání smiřovatelů z kruhů prů-
nyslových a obchodních hospodářské újmy
pkéž prý vznikly a vznikají ze sporů náro-
nostních.
»Kdežto ve většině států jest pozorovati
nohutné povznesení průmyslu a obchodu,
podporovaného a neseného účelnou součin
ností rozhodujících činitelů, zvláště pože-
hnanou společnou prací národa a vlády —
jest naše vlast skličujícím obrazem hospo-
dářského úpadku. Pramen tohoto zlého stavu,
jenž vystupuje stále zřejměji ve svých ško-
dlivých následcích, spočívá hlavně v příkrém
národnostním zápase, kterýž bouří po vlasti.
Národnostní spory staví hospodářský živo
na nezdravé, všem zásadám národního ho-
spodářství se příčící základy. Spory tyto jeví
záhubný vliv na pokračující chabnutí obchodu,
průmyslu a živností; stejně znesnadňují jak
výrobu tak odbyt a při dalším trvání po-
vedou k úplné stagnaci jakékoliv výrobní
činnosti.« Takto a podobně vykládá se v pro-
volání, jež končí vyzváním ku vládě a po-
slancům, aby všemi silami a co nejrychleji
k tomu působili, aby dosáhlo se konečne
dorozumění mezi národy, by ony škodlivé
následky hospodářské minuly.
Upozornili jsme již v hospodářské část
našeho listu, kterak nemilostivě » Bohemiae
se osopila na strůjce této zajisté dobromyslne
akce a za ní následoval včera rovněž odmí-
tavě list liberecký, předpokládaje, že tato
akce souvisí se známou skupinou vídeňskou,
jež chce zříditi průmyslně hospodářskou
stranu.
Stihá tu tedy z kruhů německých tutc
smiřovací akci týž osud, jako známé prvn
její provolání z roku minulého.
6
article
Tím jest politická stránka dobré vůle
pánů průmyslníků silně ohrožena, ne-li zma-
tena a připomeneme-li ještě, že poslanci
čeští již ve své proslulé schůzi ze dne 16
září 1899 prohlásili: sbor poslanců českých
lituje nynějších veřejných poměrů, poněvadž
zabraňují úspěšné práci na politickém, so-
ciálním a hospodářském povznesení lidu,a
projevují i tentokráte ochotu, podati pomocné
ruky k uzdravení těžké choroby, ve které
se státní organismus nalezá, ovšem předpo-
kládajíce, že budou se k tomu voliti pro-
středky vhodné a že se ničeho neučiní, co
by bylo na újmu národa českého, a že dále
doporučili poslanci čeští i prostředk
k tomu vedly, mohli bychom poliůický Sbsah
projevu pokládati za vyřízený
Ihned na to vyšel první projev »če
ských i německých průmyslní ků,
obchodníků a živnostníků prot
národní řevnivosti«, v němž vyslo-
veno zvláště, že oběma národům v této je-
jich domovině přísluší rovné prá vo-
A jaký byl účinek těcht
osvědčení — v kruzích vládních?
Právě za měsíc po projevu českých
i německých průmyslníků atd. — byla dne
17. října 1899 zrušena jazyková nařízení.
jimiž národu českému se dostalo jen části
rovného prával
Páni, kteří stojí za nynější druhou
smiřovací akcí průmyslníků atd., patrně ne-
postřehli účinek svého prvního projevu na
kruhy vládní, jinak by nemohli tak jedno
stranně mluviti o národním zápase, jakto
po druhé činí. Měl snad národ český po ví-
tězství obstrukce nad zásadami konstitučními
nad zásadou rovného práva zrušením jazy-
kových nařízení, složiti ruce do klína a če
kati na rány další?
A tím dospěli jsme k první okolnosti
již pánům smiřovatelům nemůžeme smlčeti
Proč zamlčují tato fakta, mluvíce o ro
stoucí agitaci a zápasech se přiostřujících
7
article
Či má toto mlčení jejich oproti činu vlády
hraběte Clara pokládáno býti za zvláštní
známku jejich mužnosti a nestrannosti?
Podobně bychom mohli dolíčiti, že vše-
obecné a povšechné stotožňování útoků
strany jedné s obranou strany druhé není
náležitým lékem ku docílení nápravy, ale
připusťme, že toho vyžadovala taktikaa
diplomacie smiřovatelů. My proto, nechtějíce
nijak mařiti naději jejich akce, odbočíme od
těchto choulostivých stránek projevu a obrá-
tíme svou pozornost na okamžik k zá-
jimům hospodářským, za něž se vy
dali na pochod, jako Jason a jeho soudruzi
za zlatým rounem.
A tu se nám zdá, že mužové praktick
práce, mužové s odborným, hospodářským
rozhledem příliš daleko se pustili, svalujíce
všechny domnělé újmy a škody hospodářské
jen a jen — na spor národnostní.
Dle názorů projevu by v zemích zdej-
ších, v nichž nepanují tak ostré spory ná-
rodnostní, jako v Čechách — musilo prů
myslu, obchodu a živnostem se dařiti lépe,
ba musily by zvláště se rozmáhati.
Pravdou jest však přímý opak. Právě
v zemích českých — vyjma Vídeň a Dolní
Rakousy — jest průmysi nejvíce vyvinut, a
nové podniky vznikají ustavičně. Ani vy-
sledky činnosti průmyslové nelze shrnouti
pod jeden klobouk. Dle výkazů statistických
jedněm odvětvím průmyslovým daří se lépe,
druhým hůře, a právě rok letošní náleži
svým zahraničným obchodem kletům nej-
zdárnějším.
Claro
Iásón
Čechy
Vídeň
Dolní Rakousy
8
article
Ba teprve včera vyskytla se v časopi-
sech zpráva, že ve výborové schůzi víden-
ského klubu průmyslníků bylo
zjištěno: že stav průmyslu za posledních
osm let jeví se v tom — že až na některé
výjimky, jako při železe a j. — dovoz su-
rovin značně, dovoz polotovarů a to-
varů měrou nepatrnou se zmohl. Dovoz su-
rovin však podporuje výrobu průmyslovou.
A dále pokračuje zpráva: Protože vývoz se
nerozmnožil, jest to známkou stá-
lého, klidného vzrůstu průmyslu,
ale poněvadž jsou trhy přeplněny, šel
odbyt jeho výrobků, zvláště v odvětvích prů-
myslu textilního, za ceny málo výnosné. Vý
sledek obchodně-politického období (posled
ních osmi let) není tedy neuspokojivý
a na straně průmyslníků není přání radikál-
ních po změně celních sazeb. — Tak možno
čísti doslovně ve zprávě o zmíněné schůzi
ve všech včereiších listech vídeňských
Mohli bychom zůstati při těchto faktech
na důkaz, že není radno vkládati příliš
mnoho tendence a jednostrannosti do pro-
jevů, jež chtějí mluviti jmenem odborníků
k veškeré veřejnosti.
Jsou však známy ještě jiné četné okol-
nosti, kteréž nelze srovnati s věcným ná-
zorem vzpomenutého projevu. Nemluvíme tu
ani o různosti sil a energie, s jakou postu-
puje Amerika, Německo, Rusko atd., ani
staleté namnoze práci jejich, jejímž výsled-
kem jsou nynější závidění hodné úspěchy je-
jich, načež sám ministr zahraničných záleži-
tostí upozornil, ale jsou jiné, mnohem bližší
známky a důvody toho, že tísnivé poměry
hospodářské nelze činiti závislými jen a jen
od sporů národnostních, jak to skorem činí
páni průmyslníci atd., v akci smiřující opětně
zasahující.
Amerika
Německo
Rusko
9
article
Kdož by neměl ještě v paměti, jakto
znělo v četných anketách průmyslových ko
mor, připomínáme jen pražskou a plzeňskou.
a jaké přímo primitivné nedostatky zjištěny
tam byly ve správě, v dopravnictví, ve stavu
řek neregulovaných, v tarifnictví a jinde a
jinde.
Kdož by nevěděl, jak dopadlo hlučně
zahájené zakročení proti kartelu železář
skému, zakročení, o jehož výsledcích nikdo
nedovede nic pověděti. A tak jest u nás
i se zdražováním uhlí, vůbec s celou řadou
zjevů, jež znemožňují rozkvět výroby a prů-
myslu. Výčet těchto skutečných příčin tísně
hospodářské šel by do nekonečna, a právě
proto překvapuje projev smiřovatelů obchod-
níků a j. svou jednostranností, vždyť do
zmatků posavadních vnáší se nový tím, že
všecku hospodářskou zakrnělost
— svaluje na spor národnostní.
Což je ve Francii neb Německu a jinde
málo vnitřních, neméně jitřivých sporů, jež
v obledu hospodářském působí rovněž ne
příznivě jako spory národnostní?
Ale všude jinde jsou zvyklí léčiti určite
zlo určitými prostředky, jen u nás dostavuj
se stále a stále — jednostranna hesla
Francie
Německo
10
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 12. ledna.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Hr. Felix Vetter z Lilie, předseda ra-
kouské delegace, míní a jeho maďarský kollega
hr. Julius Szapary mění. »Zejtra budeme
sedět do pozdních hodin,« řekl onen včera ku
delegátům, kteří přišli se zapsati pro dnešní de-
baty, »nejméně do 7. hodiny večerní.« Schůze
byla však krátká. Po 2. hodině ohlášen konec
její. Uhři se včera usnesli, že sejdou se dne
o 153. hod. odpolední a protože společní mi
nistři nemohou býti na dvou místech zároven
rozumí se samo sebou, že podrobiti se musíl
Rakušané. Pánové z Trans jsou zde hosty
přání jejich musí se respektovati. Kurtoasie
nic než kurtoasie . ..
Hornorakouský děkan Schachinge
z katolické strany lidové měl při mimořádném
rozpočtu vojenském řeč, která je opozděným
ohlasem projevů českých člonů delegace. Vzdal
jim pochvalu podmíněnou; plnou vzdáti by jim
mohl jen tehdy, kdyby chtěli svoliti ke státní
němčině. Čechové nemají touhy získati přízei
za tuto cenu.
Projednán a schválen také rozpočet vojen-
ského námořnictva. Obšírně a znalecky pro
mluvil o něm inž. Kaftan. Tento poslanec
kamkoli je postaven, vykoná všude svědomit
a cele svou povinnost. Jeho píle a horlivost je
vzorná. Předevčírem zasáhl účinnými vývody do
rozpravy o vojsku, dnes probral jednotlivá od-
dělení námořnictva. Zejtra chystá se k zevrubné
kritice politiky hr. Goluchowského. Co
nejrozhodněji zastával se dnes zájmů obchodu
a průmyslu exportního a toho
kolla
gům z vojska pozemního.
Vetter
Julius Szapara
jítbat
Uher
Rakušan
Čecho
Kaftan
Goluchowský
Vídeň
Hradec
Schachinge
11
article
Admirál Spaun má vlastnost, ve příčině
které je u hr. Goluchowského nadbytek
nedostatku. Odpovídá na dotazy a stesky hned
a podává vysvětlení. Reagoval na veškeré výtky
a tužby českého mluvčího a slíbil splnění nebo
nápravu.
Zejtra koná se schůze, protože jí pravo-
slavný Nový rok, až o 12. hot. polední. A proto
že je o 5. hod. dvorní hostina pro členy dele-
gace, nepotrvá přes hodinu čtrtou. Následkem
toho debata o zahraničním misisterstvu protáhne
se jistě do pondělka. Mysli se, že ve středu bude
poslední plenum letošní kanpaně delegační.
Plnou schůzi rakmské delegace před
seda hr. Vetter z Lilie zaháil o 11.20 hod.
Po přečtení došlých spiů přešlo se k den
nímu pořádku.
Referent del. Popowsci podával zprávu
mimořádném rozpočttvojenské m.
Del. Schachinger pokazuje k národnost-
ním sporům, žádal, by se pěsoval pravý rakouský
duch a věnovala se péče vojeským ústavům vzdě-
lávacím, z nichž vycházejí důtojníci. Také je nutno
aby se bral u mužstva zřetel k náboženství, nebot
každé svědomité plnění povinosti souvisí s vědo
mím zodpovědnosti před bohe
Rakouské polní dělostřelevo je za jinými státy
pročež prý třeba je rozmnožit
Konečně vyzýval všechny strany, by pečovaly
aby došlo k spravedlivému nodnímu smíru.
Spaun
Vetter
12
article
Po doslovu zpravodaje byl schválen mimo řádný
požadavek na vojsko bez debaty; rovněž zprávy
o mimořádných úvěrech, povolených na vojs ko v le-
tech 1897 a 1898.
Rozpočet společného ministerstva fi
naneí na rok 1900 (referent del. hr. Dzieduszv
cki) schválen bez debaty; rovněž rozpoče
vrchní společné účtárny na rok 1900
účetní závěrka za rok 1897 (referent del.
Czedi k).
Jedná se dále o rozpočtu na vojensk
námořnictvo v roku 1900 (ref. del. dr. Ru ss)
Delegát Kaftan: Rakouské námořnictví těší
se na mnolých místech sympatiim, jež nepřinášejí
se mu snad jedině proto, že jest slabým a odstrko-
vaným, nýbrž poněvadž vidí se v něm nástroj naší
vojenské organisace, kterým lze ve směru hospodář-
ském plodně působiti.
Nemohu se tedy spokojiti s odpovědí, kterou da
velitel máriny v delegaci uherské, že má sloužiti
rakouské loďstvo toliko k ochraně břehů, přidělil
bych mu ještě ulohu, neméně důležitou, t tiž úlohu
podporovatele a ochránce našeho zámořského ob-
chodu, jenž má v dobách míru konati vyhledávání
zámořského odbytu pro náš průmysl a nase živnosti.
služby eciaireurské.
Kaftan
13
article
P'řipouštím, že u státu, jehož zámořský obcho
jest velice rozšířený a mohutný, má vlajka válečná
sledovati vlajku obchodní, naše loďstvo jest však pe-
voláno v mnohých případech převzíti úlohu pionéra
pro náš obchod a průmysl.
Jest nejvýše na čase raziti cestu této myšlenc
celý svět navazuje výhodná spojení obchodní na dál
ném východě a v černém dílu světa. Obávám se.
budeme-li ještě otáleti, že nenalezneme u tabule svě-
tové proslulý přibor Malthusův, aneb jen ve skromné
míře-
Pročítaje výroční zprávu našeho velitelstva ná-
mořnictví, jsem naplněn bolným pocitem, že z každě
řádky lze seznati, jak daleko zůstali jsme v námoř-
nictví zpět od roku 1870 za jinýmí státy, nové lodi
tvoří toliko skrovnou náhradu za nepotřebné lodi
staré.
Malthusův
14
article
Náš allianční poměr k Německu, k pověstnému
trojspolku, svedl nás k ustavičným ohromným ná-
kladům na armádu pozemna která se ustavičně roz-
množuje a vystrojuje, snad více než se na
strážtrojspolku vůči našemu severo-
východnímu sousedu sluší.
Následkem toho zůstala úprava našeho lod
stva zpět.
Naplnilo mne loňského roku potěšením, když
dozvěděl jsem se z veřejných listů, že velitelství ná-
mořní hodlá vyslati korvetu »Frundsberg«k
východo-asijskému pobřeží k účelům studijním ob-
chodně politickým.
Z této illuse vyvedlo mne však vyjádření pana
admirála, jenž prohlásil, že loď tato ma sloužiti to
liko výcvikům námořnickým.
Varuji tedy pp. kollegy, aby nedali se pojmem
»misijníiloď« mýliti, jelikož tato nemá za účel
usnadniti naše styky zámořské, nýbrž pouze cvičení
námořnictva.
Tím nám ovšem není s dostatek poslouženo. Vzpo-
mínám sobě dob, kdy dřevěné válečné lodi ho
landské razily nizozemskému obchodu výhodné cesty
lomívati se, že by naše
a jsem tak neskromným. gžaci podobných uspecnu
datrý přen to, že místa, na kterých býlo
kdys Rakousko za Karla VI. založilo mnohoslibné
kolonie, jsou pro nás ztracena; intensivní evropskou
činností kolonisační rozmnožily se však i body sblí-
žení, na kterých by rakouský průmysl v jistých dru-
zích následkem levnějších surovin a sil dělných
velmi dobře s cizinou soutěžiti mohl, kdyby se jemu
dostalo výdatné podpory našeho námořního loďstva
buď vysláním lodí staničních — podobný
úkol zastává již loď »Taurus« v Cařihradě —. neb
častějšími a vydatnějšími jízdami lodí mísijních, jež
by potom účelně zařízeny býti musily, při čemž by
výcvik mužstva netrpěl.
Německo
Rakousko
Cařihrad
Taurus
15
article
Vždyť vysíláme ročně námořní lodi do moře
adriatického, červeného, k ostrovům australským z
účelem vědeckým, ku měření hloubek, stanovení
stupně slanosti vody, hloubek, k pozorováním meteoro-
logickým a p.
Neboť máme pohříchu jen jedinou soukromou
námořní společnost plavební, t. j. rak. Lloyd, jež
jsouc státem podporována, stojí bez konkurene
a na kterou jest náš obchod výhradně ku své
škodě odkázán.
Rakouští obchodníci jsou s Lloydem velmi ne-
spokojeni, taktéž obchodníci cizí, kteří sobě čast
vyhražují, by výrobky rakouské, pro ně určené, ne
byly zasílány Lloydem přes Terst.
Hlavní stesky spočívají v tom, že Lloyd nechává
zboží po dlouhou dobu na překladištích ležeti, čími
obchodník, zavázav se k dodání v určité lhůtě, škodu
trpí, zatím co cizí společnosti plavební, německé
francouzské, anglické, dodržují do východní Asie
lhůtu téměř na hodinu.
Materiál lodní Lloydu jest zastaralý, má prů-
měrně stáří 20 let, kdežto uherské společnosti Adrie
jest toliko 9 let průměrně stár, u severoněmeckého
Lloydu 6.8 roku.
V drobném prodejl:
ranní číslo o sobě . . . za 9h
odpolední . . . . . . . za 2 k
Ve filialkách na venkověi
ranní člslo, . . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bl
Inseráty
platí se hotově napřea.
Předplacení a šnserty přijíná sdminl-
strace v Marianské ulici č. z.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a ozpedisu „ Národních Listů“
Rukopiay se novrncaji-
Lloyd
Terst
Asie
Adrie
16
article
Státní subvence u Lloydu jest mnohem větší
než u společností jiných.
Při rovnocenné dopravě obnášíť subvence: u se-
veroněmeckého Lloydu bez náhrady po-
platku v průplavu suezském zl. 1.42, u Peninsular an
Oriental zl. 1.19, u Navigazione Generale zl. 1.17.
u rak. Lloydu zl. 1.70—2.80, včetně poplatku zl. 4. 11.
Při tom urazí loď francouzská, německá, anglická
14—14.5 uzlů za hodinu, loď Lloydová toliko 11
uzlů, do východní Asie dokonce 9 uzlů. Jest ne-
zbytné, aby byl Lloyd donucen ku zavedení nových
linií zámořských, zejmena přímé do Číny a Ja-
ponska přes Singapore, do Australie přes Jávu a
do východní a jižní Afriky.
Po těchto málo potěšitelných porovnáních hodlám
se opět vrátili k našemu námořnictví a dovolím sobě
činiti na pana admirála několik dotazů:
1. Jak se má záležitost v příčině dodávek-ná-
mořnímu vojsku, jaká jest jejich jakost a je-li cena
jejich ve všech stanovištích námořních stejnou. Proč
a na jak dlouho byl kontrakt s firmou Eisler pro-
dloužen a proč nebylo vypsáno raději veřejné offertní
řízení?
Lloyd
Lloydová
Singapore
Eisler
Navigazione General
Asie
Čína
Austrálie
Jáva
jižní Afrika
17
article
2. Nedoporučovalo by se, aby byly úspory
mužstva uloženy spořitelnou poštovní a co bylo uči-
něno v otázce mnou loni podnícené v příčině frukti-
fikování t. zv. hromadného fondu mužstva, jenž do-
sáhl výše zl. 408.639, proč není alespoň část jeho na
úroky na prospěch podpory mužstva uložena
3. Jest ochotno velitelstvo předložitíi seznam do-
dávek pro námořnictvo, které se v druhé polovině
říše zadávají? a jaké potřeby bereme z ciziny mimo
uhlí
4. Kdy uplyne smlouva s obcí Puljí v příčině
dodávky plynu? Nehodlá arsenál zavésti osvětlení
elektrické neb založiti svou vlastní plynárnu
5. Věnuje velitelství pozornost podmořským lodem
torpédovým, jež se ve Francii skvěle osvědčily ? Lod
Zedé, Narval atd.)
6. Proč nesvěří se za příčinou soutěže stavba
menších lodí mimo Stabilimento tecnico
také jiným lodenicím v Dalmacii a Istrii?
Lod
Francie
Dalmacie
Istria
18
article
7. Pokračuje se ve zkouškách s loďovými mo-
tory petrolejovými a benzinovými a s jakým vý-
sledkem? Jaká byla příčina výbuchu šalupy lodi
»Sidney«, jež explodovala?
8. Proč byla kontrola účetní přeložena do Vídně,
kde přece jsou nájmy, osvětlení, voda, cestovňí po-
třeby dražší. V Terstu jest erární villa »Necker
prázdna, konečně jest i v Pulji dosti místa
Kontrola loďová byla vždy v Terstu. Jak se zdá,
dělo se přeložení do Vídně z ohledů osobních, vždyt
mají armádní sbory a divise svou kontrolu též
v obvodu svého stanoviště.
9. Jakého nákladu vyžadují kotle soustavy trub
vodních?. Kde se staví? a jsme v ohledu tom od
ciziny neodvislými?
10. S kotly toho druhu, dodané německou firmou
Dürr, učinili jsme špatné zkušenosti. V čem vězela
příčina a kdo prováděl šetření a převzetí?
11. Jaké byly příčiny explose na lodi »Adler-
v červenci m. r., při čemž byl 1 důstojník a čtyři
námořníci zabiti a člyři těžce raněni
12. V jakém stadiu nalezá se důležitá otá zka
výroby potřebných děl a střel námořních? Jak dalece
jsme na cizině nezávislými? Jak se má věc s vy-
ráběním prachu, jelikož jsme učinili s prachem Amo-
novým špatné zkušenosti?
13. Jak dalece jest zavadeno elektrické osvě-
trování ladí? Osvěděilo-li co
14. Jak se má záležitost staveb v přístavu teodó-
ském a jak záležitost s ostrovy brionskými, jejichž
levnou koupi nechal si c. k. erár ujíti, ač mají
v ohledu strategickém ohromnou důležitost pro vá
lečný přístav v Pulji?
Sidney
Necker
Adler
Amo
Vídeň
Terst
Pulja
Dürr
19
article
Ku konci opětuji loňský svůj dotaz v otárce
rovnosti inženýrů a komisařů námořních s důstoj-
nictvem armádním a námořním, kterýžto dolaz nebyl
dostatečně zodpověděn.
Jak délostřelečtí, tak stavební inženýři armádní
i námořní inženýři vyšli z velké části z důstoj-
nictva těchto sborů, neb byli doplněni z kvalifiko-
vaných techniků civilních. Kdežto prví nosí odznaky
důstojnické, jsou inženýři a komisaři námořní z této
výhody vyloučeni. Také jsou na služném zkráceni,
jelikož jsou jim odňaty příplatky služebnické.
A přece nelze sebe říznějšímu veliteli lodi vá-
lečné vítěziti bez řádně vystrojených lodí a bez dů-
kladného řízení strojního.
Na lodi nelze činiti rozdílu mezi kombatantya
nekombatanty. Oba druhy musí přísahati na artikule
válečné, oba jdou stejnému a současnému nebezpečí
vstříc. U všech ostatních námořních národů není
takového rozdílu, což zavdává příčinu k různému
odstrkování a sužbám.
Doporučuji panu admirálovi k úvaze zřízení dů-
stojnického sboru lodních inženýrů a komisařů.
Taktéž má býti vzato zření k postavení námořních
lékařů, kteří jsou u veliké nevýhodě vůči lékařům
plukovním. (Potlesk a pochvala.)
Del. dr. Gtessmann pojednával o poměru vo-
jenského námořnictva k průmyslovému vývojia
zmínil se o různých vývodech z delegace uherské
pročež ho předseda vyzval, aby se držel věci. Potom
jednal o úpadku rakouského vývozu a vyličoval po-
stavení své strany v otázce vyrovnání. V uherské
Del
doktor
Gtessmann
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vzpomínky.
Podává Ignát Hořica.
V hostinci »u zelené ratolesti« v jihočeské
»Florenci« měl už po několik let kroužek sta-
rých důstojníků »svůj stůl«. Hostinec »u zeleně
ratolesti« nepatřil k nejlepším, ale byl příjemně
odlehlý, hosti nebyl nikdy nával a procházka
z hostince domů také je výhodný zdravotní
prostředek.
»U zelené ratolesti« sedávali všíchni hosté
vlastně v jediné klenuté místnosti, avšak kle
nutí spočívalo na širokém, mohutném sloupe
podélném uprostřed světnice stojícím, takže
sloup místnosti dodával rázu dvojitého pokoje.
V prvém pokoji sedávali vozkové, dřevaři a jiný
pracovný lid, kdežto druhý pokoj zůstaven by
»pánům«.
Když večer uhodila šestá hodina, otevřely
se dveře a do hostince vstoupil stařeček as sedm-
desátiletý, otočil se čiperně, rychle, ale bez tří-
sknutí zavřel za sebou dvéře, učinil pak zpá-
teční obrat do předu, vždy na levém podpatku,
klaněl se vlídně na všechny strany a potom
živě capkal »do druhého pokoje«. Za sloupem
stál stůl, ode dveří neviditelný a k tomu stolu
stařeček zasedl. Ovšem že než se usadil, také
v druhém pokoji na všechny strany se klaněl,
i když tam nikdo nebyl. Stařeček na pohyb ne-
byl liný, ač bylo na něm znát, že kostra jeho
stářím důkladně se už hroutila. Stařeček měl
zrak už velmi sesláblý a málo doslýchal, ale
dobrou vůli chtěl mít se všemi lidmi a proto
se tak přívětivě na všechny strany klonil. vaneh
Když dnes (bylo to v polovici měsíce pro-
since r. 1880) až ke svému stolu se dostal,
Hořica
Florenc
21
article
trochu se zarazil. Byl denně první na svém
místě. Ale dnes lampa jaksi šedě svítila au
stolu seděl už jakýs stín. Stařeček rychle srazi
paty, vypjal prsa, jak jen mohl a představil se
»Míajor Nejtek, von der Artillerie .
Major!«
Stín se hnul, rostl hodně až ke stropu,
srazil také podpatky, hned si to však rozmyslil
a aby starého pána nepohněval, nahnul se
k němu, přátelsky mu poklepal na ramenoa
řekl mu taktéž po německu:
»Upokoj se, starý brachu, to jsem já.«
Byl to major Kubica, od bývalých verón-
ských granátníků. V r. 1866 nechal u Jičína
pravou ruku, když se uzdravil, usadil se v Č.
Budějovicích a od té doby chodil k »zelené
ratolestie.
Ale »starý brach« se neupokojil. Naopak
velmi se rozčilil; byl uražen, že majora Kubicu
nepoznal a viděl v tom patrný úskok, že Ku
bica přišel dříve než on a že se nehlásil . .
Major Kubica slyšel však myšlenky svého sta-
rého známého a chlácholil ho hned dále:
»Pozdravil jsem, jak jsem tě spatřil, al
tys patrně . . . . byl zamyšlen . . . !« křičel
major Kubica starouškovi do ucha.
»Ano, byl jsem zamyšlen,« opakoval sta-
řeček jako pro sebe a byl radostně dojat, že
mu Kubica neřekl, že — neslyšel. Také mě
radost, že »ti dva« tu ještě nebyli a že nevi-
děli, co se mu přihodilo.
»Ti dva« byli totiž zbývající dva hosté
plukovníci Vašata a Horoděj. Staroušek Nejtek,
Vašata a Horoděj sedávali spolu »za onoho
času« na jedné lavíci v dělostřelecké škole
v Praze ve svatojirských kasárnách a louskávali
logarithmy. Nejtek nebyl žádný hlupák, ba ještě
dnes na to přisahal, že byl lepším dělostřelcem
než oni oba dva dohromady, ale . . . Vašata
u Mortary a Horoděj u Novary »uškubli«si
Míajor Nejtek
Kubica
Vašata
Horodějovice
Nejtek
Jičín
Č . Budějovice
Praha
Novara
22
article
zlatou medajli za udatensty u Magenty dostali
oba po železné koruně *) son ? Záslužný křía
dostal, za Solferino! A jtal se hejtmanem
když oba, Vašata i Horodj byli už majory
A jeho, znamenitého dělostlce Nejtka, nechali
dosloužit jako setníka, jem tak z útrpnosti
hodili mu titul majora, když šel do vý
služby! . . . . . . Usadile v Budějovicích,
aby neviděl moc velkých pů, aby měl pokoj,
. . . . . . a když si pořáč navykl, přišli se
do Budějovic roztahovat pá plukovníci Vašata
a Horoděj. Měl je oba jmi rád, ale . ..
když si vzpomněl na nespredlivost . . . . .
oč byli lepší »ti dva« . .. . . a proč jeho
odstrčili?
Že Vašata se bohatě enil nebo že za Ho-
rodějem všechny ženské seláznily . . .? A
je co je, ve světě vládne ipravedlivost a vě-
domí to za těch pět let, cmajor denně musil
vídat své šťastnější dvasoudruhy, zlomilo
všechnu hrdost a vůli jehd . . . . . usoužil
se. Za chvíli přijdou, oba jo ryby čerství ! ...
A také přišli, sotva smajor usadil. Po-
dávali mu přátelsky, zdvoř a uctivě ruku, ale
zpozorovali ihned, že Nek dnes nerozdává
milosti. Také major Kuh, jindy hovorný.
slova z úst nevypustil, orž mlěky vytáhl
výtisk místních německýchovin.
»Dnešní?« . . . tázal plukovník Vašata
a sáhl dychtivě po novináe
»Moc se netěš«, zabri major Kubica.
Plukovník Vašata rozel noviny a jal se
čísti modrou tužkou zaškrtý článek. Pisatel
správě německého domu ýkal bezohlednost
vůči členstvu a dlouhou lobu svou končil
úsměškem, že slavný vý toliko si hledi
přízně několika plesnivýcharých vojáků.
*) Řád železné korunyl. třídy s odznaken
válečným.
Solferina
Horodj
Vašata
Horodějovice
Nek
Kuh
Moc
Kubica
Budějovice
23
article
Plukovník odstrčil noviny, podal je pal
plukovníku Horodějovi, narovnal se a zadíval
se do klenutého stropu. Horoděj rychle do-
čítal. V témž okamžiku otevřely se dvéřea
do hostince vstoupil dosti nesměle mladičký po-
ručík pěšího pluku. Uklonil se též na všechny
strany a rychle se bral »do druhého pokojes.
Poručik bydlel »u zelené ratolesti«, večeřel
někdy v hostinské místnosti a tak se seznámi
se starými pány. Plukovníku Horodějovi půj
čoval »Národní Listy« a ten navzájem půjčoval
mu vídeňskou »Tribünes.
Poručík u stolu starých pánů se zastavil
učinil poklonu div se v půli nepřelomil a po-
dával plukovnikovi své noviny. Staří páni
trochu roztržitě vítali mladého důstojníka, ale
staroušek Nejtek stál na svém, že pan poručík
dnes zase jednou musí s nimi trochu poseděti.
Poručík už si sedal, když zahledl místní noviny
na stole. Zarazil se a v nesnázích upřel zrak
na noviny.
»Vy už víte, co tam stojí?« tázal se po
ručíka major Kubica.
»Ano . . . . byl jsem v kavárně . . ..
byli jsme všichní rozzuřeni . . . . . co tam je,
o tom kasinu . . . . . . a musíme býti členy,
poněvadž je to rozkázáno . . . . . . A co by
bylo z kasina . . . . . . kdyby tam nechodili
. . . . . . . vy také, pánové !«
»Co, co?« dotazoval se prudce major
Nejtek. Dali mu číst noviny.
»Uličníci«, rozkřikl se major Nejtek, chtěl
povstat, zbledl však nápadně a zůstal sedět.
»Ty už se zas rozčiluješ«, mluvil mu do
ucha major Kubica.
»A ne . . . nemám křičet?« napjal major
Nejtek znovu síly a pozvolna povstal. »Když si
tak rozmyslím . . . . proč my se tam vlastně
dereme... a stokrát už jsem na to myslil . . ..
ale člověk si navykl v těch věcech mlčet . . ..
Horoděj
Nejtek
Kubica
24
article
Už byla jednou taková mrzutost . . . . jména,
naše česká jména nám vyčetli.«
Umlkl chvíli, potom znovu začal křičet
s prudkostí.
»Už jsme tam nechodili . . . potom přišel
váš regiment (ukázal na poručíka) . . . a ten
váš plukovník, ten Heimbach, ten pro ně jenom
hoří . . . A kde by byl . . . kam jsme to my
přivedli, staří dělostřelci . . . a něco jsme vy-
konali ve válce . . . A co on? Měl to štěstí,
že sloužil u hanáckého pluku . . . Prine Emil
von Hessen . . . a ti Hanáci . . . u Somma
Campagny . . . baron Sunstenau je vedl, čtyři-
advacátéhe června osmačtyřicet . . . a co jim
povídal? Držte se Haná ci . . . křičel na
ně a padl. A Heimbach vedle něho byl
raněn . . . ale Hanáci, jediný pluk, . . . den
a noc se drželi proti dvěma italským bri-
gádám . . . to naši lidé dovedou . . . a proč
a zač?«
Major trochu si oddechl, přivřel oči, vzpřími
se, a křičel dále jako beze smyslů.
»Tak my konáme své povinnosti . . .
když je zle, . . . . vědí o nás, že jsme Ha-
náci . . . já . . . ty Vašato taky, a ty taky,
Kubico . . . a když nás nepotřebují . . . vy-
nadají nám třeba plesnivých starých vojáků . ..
viď, Kubico, kde máš ruku? . . . a ty Vašato,
pěknou máš díru v hlavě! . . . ale už nás ne-
potřebují . . . a nevděk, nevděk je . . . na
mne hleďte, na mne . . . na mne !«
Jedno »na mne« divně hrůzným hlasem
vykřikl, druhé zašeptal, sáhl si rukou na srdce
a klesl bez vlády na stůl. Chrochtal. Celá ho-
spoda se sběhla, když křičel. Nyní běželi pro
vůz a po chvíli odváželi majora Nejtka do bytu.
Byl bez vědomí, ale dýchal ještě. Teprv v bytě
zemřel.
Heimbach
Emil on Hessen
Hanák
Major
Kubica
Nejtek
Somma Campagna
Haná