3
masthead
4. září 1904. Císlo 244.
4
article
sledníkovým se sestrou velkovévody, vévodkyni
Cecilií. Následník jest 22 roky stár, vévodkyně
čítá 20 jar. Dvůr meklenburský nebyl, jak
známo, novým poměrům v Německu až dosud
valně přízniv.
Zajisté zdají se spíše s takými chystanými
námluvami na dvoře meklenburském souviseti po-
zornosti, jež včera při vojenské přehlídce v Ber-
líně prokazoval Vilém II. mladé choti velkovévody
meklenburského, dceři vévody Cumberlandského,
nežli s nějakým úmyslem Hohen-
zollerů, smířiti se s tímto dědi-
cem hannoverského krále, Pruskem
roku 1866 vypuzeného. Vilém II. pozval
totiž netoliko tuto vnučku krále sesazeného ke
zmíněné parádě vojenské, nýbrž jmenoval ji
i druhou majitelkou graná tnického pluku gardo-
vého č. 8 (prvým chefem pluku jest vždy pru-
ský král) a předvedl pluk ten, maje velkovévod-
kyni po boku svém, císařovně. Zároveň jmenoval
Vilém II. mladého velkovévodu majitelem pěšího
pluku č. 24. Jak řečeno však již, tyto pozornosti
ke vnučce krále Jiřího, Vilémem I. zapuzeného,
nesnadno lze vyložiti úmyslem císařovým, zjednati
smír s otcem její, proto že smír ten znamenal
by na nejméně navrácení aspoň Brunšvika,
kterýž pruský orel už od let ve spárech drží,
vévodovi Cumberlandskému. A tím tíže lze po-
zornosti ty takým úmyslem vyložiti, an Vilém II.
teprv před málo týdny se vyjádřil, že on za
vévodou Cumberlandským a jeho rodem běhati
nebude. Jezdil-li tedy na tempelhofském cvičišti
za dcerou jeho, hledati dlužno nepochybně pro
věc výklad jiný . ..
Cecilie
Vilém
Cumberlandský
Vilém II
Jiří
Německo
Prusko
Cumberlandský
5
article
Revoluce v Paraguay.
Lodi povstaleů parnguayských stavěly se
v Angostura, kde složily zbraně. Vojenští úřad-
níci prchají, aby se připojili k povstalcům.
Vláda prohlašuje sice, že jest pevně rozhodnuta
povstání potlačiti, ale uprchlíci z Asuncionu,
hlavního města Paraguay, tvrdí, že poměry tam
jsou již nesnesitelnými. Veškerý obchod jest
zastaven, ulice jsou opuštěné a pou-
ze vojenskými strážemi oživo-
vané. Uprchlíci pronášejí dále náhled, že
povstání rychle se rozšíří a věří, že
vláda nebude s to klásti valného odporu. Gen.
Ferreira, vůdce revoluce, bude dle všeho pro-
hlášen za presidenta republiky.
Spojené stály a Turecko.
Jak jsme již sdělili, byly neshody mez-
Spoj. státy a Tureckem, které doča sně hrozily
přerušiti diplomatické spojení mezi oběma vlá-
dami, přátelsky urovnány. Nyní sdělují se
také zevrubněji a autenticky podmínky dohody.
Vyslanec Leishman v Cařihradě uvědomil totiž
vládu Spojených států, že obdržel od sultána
určitý slib, že americké školy v Turecku
budou míti tatáž práva, jaká přiřknuta byla
příslušníkům jiných národů. Kromě tohoto urov-
nání dostalo se americké příslušnici, paní La-
neové, jejíž majetek v Turecku byl zničen
5000 turcekých liher náhrady.
Od otázky povýšení vyslanectva cařihrad-
ského na velevyslanectvo bylo — jak jsme již
sdělili — při speciálním tomto vyjednávání pro-
zatím upuštěno.
Hossové proti Bismarkově pomníku.
Známá protipruská »strana práva« v Hes-
sensku-Nassavsku uveřejňuje protest proti za-
mýšlenému zřízení obrovského pomníku Bis-
markova na půdě Prusy v r. 1866 urvanéa
zve každý pokus taký poskvrněním historie
země té.
Ferreira
Hossa
Bismarkův
Bis
Prus
Paraguay
Angostura
Asuncion
Turecko
Cařihrad
spojený stát
Hes
6
article
Trade-unions.
Z Londýna se oznamují zajímavé číslice,
jež podávají přibližný obraz finanční a tím i po-
litické moci »Trade unions« ve Velké Britanii.
Generální federace »Trade unions« uveřejnila
právě svou čtvrtletní zprávu, z níž vysvítá, že
federace vládne kapitálem skoro 3 mill. korun,
vesměs umístěným v podnicích obecních. Příjmy
federace vzrostly v posledním čtvrtletí o obnos
176.175 franků, z nichž bylo vydáno 37.975
franků, z nichž připadá 29.200 franků na útraty
stávek. Významno je, že Trade-unions se zmoc-
ňují všude správy obecní. Anglické municipality
snaží se vždy více převésti do vlastní správy
všechny podniky dopravní, osvětlovací a různé
jině, jež dosud byly majetkem jednotlivců. Pro-
vádějí tak praktický socialismus. Podobná snaha
jeví se i v hospodářství obce pražské a přinášt
dobré ovoce.
Trade
Trade
Londýn
Velká Británie
7
article
Slupské pozemky.
Slupské pozemky.
Již po tolikáté diskutuje se ve veřejnostio
naléhavé otázce zastavení slupských pozemkůa
přece dosud neproniklo do diskuse té žádoucí,
úplně správné porozumění.
Nebylo by v zájmu věci posuzovati otázku
tuto s politického hlediska. Bylo by to tím
chybnější, ježto tímto způsobem vypěstila by se
uměle různost a protichůdnost zájmů zástupců
obou stran, totiž zástupců universitní otázky s
jedné a zástupců obou zemských ústavů: po-
rodince a nalezince se strany druhé. Ve sku-
tečnosti protichůdnosti této mez
oběma zástupei nebylo a není
proto nezakládá se na pravdě tvrzení, že by se
byl při konané komisi mezi zástupci obou kate-
goril zájmů objevil nějaký zřejmý konflikt.
8
article
Konfliktu toho ve skutečnosti nebylo, nýbrž
— pokud nám známo — jak pan zástupce če-
ského fysikálního ústavu hájil sebevědomě, po-
ctivě a houževnatě zájmy universitní, tak n
druhé straně s plným sebevědomím své úřadní
povinnosti hájil pan zástupce obou sousedících
zemských ústavů: porodince a nalezince ne-
ústupně ohrožené zájmy obou jemu svěřených
ústavů. Oba páni zástupcové sli za stejným he-
slem a eílem. Bohužel, nebylo dosud v širší
veřejnosti náležitě porozuměno a dosti známo,
že zájmy obou interessentů nejsou
ve skutečnosti různorodé a proti-
chůdné, nýbrž že zájmy ty jso u de
facto v hlavní podstatě totožné,
vyznívající ve snahu, aby budovy ústavů obou
kategorif, jak projektovaných universitních tak
trvajících ústavů zemských byly od sebe
pokud možno nejvíce oddáleny.
poněvadž jinak při dosavadní projektované těsné
blízkosti škodily by na vzájem jeden ústav dru-
hému.
V tomto ohledu nebylo mezi pány zástupci
university a pány zástupci zemských ústavů
nížádného rozdílu a sporu. A i při komisi —
pokud nám známo — bylo tenorem protokolu
obou kategorií pp. zástupců, aby ústavy řečené
byly pokud možno od sebe oddáleny, ovšem
předpokládaje, že by tím neutrpěl
projekt českéhofysikálního ústavu
přílišným časovým odkládání m.
9
article
Pronešené vážné obavy p. přednosty českého
fysikálního ústavu, aby vláda z každé možné
pochybnosti a z každého rozporu pro sebe netě-
žila a k odročení projektu tohoto jako vítané při-
ležitosti nepoužila, jsou zcela pochopitelny a byly
i se strany zemských zástupců i české veřejnosti
náležitě oceněny. V témž smyslu vyzněl i pro-
tokol obou pp. zástupců zemského výboru.
Zdali a pokud správnou je výtka, že byly pro-
testy správy ústavů zemských přepjaty a upřilišněny,
o tom podá pádné a přesvědčivé důkazy nejbližš
budoucnost, která, kdyby neměly býti nynější pro-
jekty vládní pronikavě změněny, dá s naprostou
jistotou skvělé zadostučinění semotam nyní
osočovaným zástupcům obou zemských ústavů.
Což mohl ředitel ústavů těchto při hájení zájmů
sousedících ústavů zemských učiniti více a jit
dále vstříc zástupeům státním, než když se po-
stavil úplně a v celém dosahu na stanovisko
výnosu sama c. k. miníslerstva vnitra ze dne
21. května 1894 čís. 12 834 ve příčině žádou-
cího šetření zájmů ústavů léčebných a humanit-
ních při provádění staveb v jejich sousedství?
Nebylo věcné a docela objektivné stanovisko
zástupce obou těchto zemských ústavů nade vš
pochybnost prokázáno tím, že i všichni c. k.
professoři porodnice a nalezince bez výjimky.
zajisté kompelentní to zástupcové české univer-
sity, s nemenší rozhodností podanými protesty
se bránili proti provedení projektu obou českých
universitních ústavů v tak těsném sousedství?
A což neví česká veřejnost, že i c. k. zemská
zdravotní rada podala vládě souhlasné výstražné
záporné dobrozdání?
10
article
Bylo by ostatně v zájmu dobra věci, kdyby
na příště každý povolaný tlumočník veřejného
mínění, prvé než úsudek svůj do veřejnosti
podá, neobtěžoval si z vlastního názoru na
místě samém přesvědčiti se o skutečném stavu
věci. Jedině tímto způsobem bylo by možno
aby celá tato otázka posuzováno byla se sku
tečného, jedině správného stanoviska. Pak od-
padla by zajisté i výtka, činěná »Národním
Listům«, jakoby v diskusi o této otázce zauji-
maly stanovisko jednostranné, universitě české
nepříznivé, a jakoby se byly zpřátelily s tim.
aby odročen byl projekt české university a snad
na léta.
Každý nepředpojatý uzná, že bylo by ana-
chronismem, kdyby kterýkoli český list dal se
strhnouti k nepřátelství proti české věci.
český univerzita
11
article
Tážeme se, jakou by mohly míti »Národní
Listy« k tomu pohnutku? Zajisté nižádnou
Naopak poslední úvahou dokázaly »Nár. Listy«,
že snahou jejich jest co nejvíce se akkomodo-
vati a přibližiti stanovisku zástupců obou kate-
gorií zájmů, což znamená stavěti hráze prot
rozlišování zájmů české university a obou zem-
ských ústavů, poněvadž jsme poznali, že kulti-
vováním protichůdnosti zájmů těchto pracovalo
by se jenom vládě do ruky. Přišli jsme záhy
ku poznání, že česká veřejnost může dobru věci
obou kategorií ústavů nejvíce prospěti, pakli
poznavši totožnost a sourodost zájmů těchto,
pracovati bude s veškerým úsilím a dle svých
sil k tomu, aby se netoliko napravily — pokud
možno — chyby dosavadní a aby se co nej
větším oddálením obou ústavů dostalo těmže
náležitých podmínek existenčních, nýbrž i aby
nemohla vláda z rozporu stran čerpati pro sebe
mravní oporu a oddalovati do nekonečna po léta
již odkládané, nejvýš žádoucí provedení pro-
jektu českého ťysikálního ústavu. Či jsou tim
také zástupcové obou zemských ústavů vinni,
že vláda přednostu čes. fysikálního ústavu již
po více než jedno desítileti s prováděním pro-
jektu ústavu jeho po více než jedno desltileti
tahala?
12
article
Může-li kromě toho věci vůbec ještě něco
prospěti, jest to dle názoru našeho jedině správná
informace české veřejnosti a šíření správného
porozumění závažné této otázky, jakož i ne-
méně soustředění všech stran k úsilovnému há-
jení zájmů obou skupin interessentů. Naprot
tomu bylo by, byť i z nejlepších intencí vychá-
zející, bezúmyslné šíření protichůdnosti a roz-
háranosti v lůně české veřejnosti těžkým poško-
zením věci a vylahováním kaštanů vládě z ohně.
Vždyť nemohlo býti vládě více vhod, než šířen
k'amné domněnky, že toliko o podání profestu
ředitelství nalezince rozbíjí se provedení projektu
čes. fysikálního ústavu. Mýlil by se každý velice,
že vláda v nynějším stavu věci jsouc si vědoma
právního svého příznivého stanoviska, dbala by
sebe obrněnějšího papírového protestu.
Mohlo-li vůbec něco vládu zaraziti v jejím
postupu, pomijejíeím dosud naprosto zájmy
obou zemských ústavů, byl to jedině kate-
gorický poukaz na dotyčné, shora
citované předpisy ministerst va
vnitra, které musí vláda v případě tomto
uznati pro ni za závazné, na něž však,
bohužel, po celá dlouhá období
příprav ku provedení projektu
českých universitních ústavů
bylo nadobro zapomenuto. Opome-
nutí toto dlužno připočísti na účet pravého
vinníka a nikoli na vrub ničím se neproviniv-
ších, sebevědomých obhájců ohrožených zájmů
zemských ústavů.
Bylo by to ne sice úmyslně, leč dobro-
volné propůjčování se za státní návladní čini-
telům, kteří v otázco této toho věru nejméně
zasluhují.
A opomenuli toto, přinulivší vládu ku pře
mítání, jest pravým a jediným kamenem úrazu
technického provádění hotového projektu. Kdo
jest tudlž a bude i na dále pravým původcem
a vinníkem každého průtahu?
13
article
Zvláště karakteristickým pro vysvětlení zá-
hady otázky této jest zajisté doznání, jež učinil
příležitostně vážný zástupce technického oddě-
lení c. k. místodržitelství pražského slovy: »Co
prospěla nám stálo vytýkáná laciná koupě slup-
ských pozemků od země, když utopiti musíme
tak ohromné sumy do bezedných zá-
kladů českého fysikálního ústavu.«
Pro správné posouzení celé záhady otázky
této nemohlo býti správnějšího kriteria nad
toto doznání, z něhož je jediný logický závěr:
Země obětovala se zbůhdarma pro
ideální účely české university,
stát želí, že utopiti musi bezúčelné
hříšné sumy do bezedných zá-
kladů a zemské ústavy bráni
se zuby nehty proti hrozícím
hygienickým pohromám, které jim
vzejdou zatarasením tak blízký m
sousedstvím universitních budov.
A mravné naučení z toho jest, že vinen jest
toliko činitel, který stavbu provádí, že terrain
vyhlédnutý pro oba nově projektované ústavy
vlastnostmi půdy vůbec toliko s překonáním
velkých nesnází upraven bude k účelům řeče-
ným a že vláda, dříve než projekty ty dala
zbotoviti, měla si uvědomiti, jaké zásady sama
vytkla pro provádění podobných projektů uve-
deným výnosem svým z 21. května 1894.
Z tohoto jedině správného stanoviska měla
by býti posuzována v nynějším stadiu osudná
pro nás otázka zastavení slupských pozemků.
Jen tímto jedině správným způsobem hájení
ohrožených zájmů obou řečených zemských.
jakož i českých universilních úslavů bylo by
snad možno zachrániti, co ještě se zachrániti
dá, ač není li pravdivou fama, šíříci se z roz-
hodujících míst, že v nynějším stadiu otázky
nedá se na věci nic už měniti.
Je prý již pozdě — kostky jsou vrženy
14
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Zpráva, že vláda slezským Slovanům
pobočky prodala, také námi dle vídeňského ve-
černíku jednoho zaznamenaná, objevuje se také
v brněnském »Tagesblattu« jakožto telegramz
Opavy v témž znění, v jakém nám z Vídně
telefonována. Dosud není ničeho známo, že by
ať z vládní, ať z druhé strany, tento obchod
uzavírající, podle něhož bylo prý od opavské
»Matice školské« připověděno 10.000 K za če-
ské pobočky a 5000 K také složeno, bylo vy-
dáno nějaké dementi dobrodružné zajistě zprávy.
Není pochyby, že je v Rakousku všechno
možné, a že by i vláda nevášnivého Körbra byla
sehopna dáti si zaplatiti od Čechů a Poláků po
10.000 K za vyhovění »kulturní potřebě, na
niž mají Slované slezšlí bezesporné právo«, ale
kdo by z tohoto kupu jedině byl kompromi-
tován jest ovšem výhradně zase jen vláda.
»Luogo di traffieo« by takovýmto způsobem
bylo v této cislajtánské říši velice zjednodušeno,
neboť doutníky kupují se rovněž za hotové,s
odchylnou ovšem poněkud podmínkou, že totiž
nikoli na splátky. Přes to však slušná trafi-
kantka za doutník poškozený dá doutník bez-
vadný, kdežto vláda hrozí — ač-li zpráva ukáže
se pravdivou, že nevezmou-li Češi stvůru, Němei
za paedagogického správce české parallelky usta-
novenou, jakéhosi Krestu, nebude z parallelky
nic. Přes to, že jest vládní postup při zřízení
slezských parallelek vůbec tak extraordinární,
nechce se přece jen věřiti, něco podobného
jako přijmutí záplaty z dlaně slovanských matie
za nevyhnutelnost školní správou nařízenoua
jakožto nezbytné vyhovění potřeby slovanských
skol ve Slezsku hájenou!
Čecho
Polák
Slovan
Luogo
Čech
Kresta
Opava
Vídeň
Rakousko
Slezsko
15
article
— Velký pramen pitné vody. Pod tímto
záhlavím uveřejnili jsme v denních zprávách
ranního čísla ze dne 23. srpna přípis čtenáře
našeho listu od Vysokého Mýta, v němž sdě-
luje nám věc, kteráž sama sebou už jako pří-
rodní zvláštnost v abnormálním suchu letošním
vzbuditi musila všeobecnou pozornost a zajisté
neušla ani odborným kruhům, kteréž zaměstnány
jsou řešením jak důležité, tak obtižné, přece
ale jen životní otázky královské naší veleobce.
Vysoký Mýto
16
article
Přítel našeho listu pokoušel se obrátiti právě
pozornost kruhů naznačených ke zjevu, který
nutno nazvati v každém ohledu fenomenálním; na
neztenčenou spoustu výtečné pramenité vody
v okolí Nových Hradů u Vysokého Mýta, vysky-
tující se tu v době naprostého vysílení všech
vodních tepen v takovém množství, „že by do-
jista stačila i dnes na denní spotřebu Prahy.“
S výhradou odbornického prozkoumání jakosti
i vydatnosti pramenů novohradských líčil při-
pis nám zaslaný zevrubně okolnosti tamního
vodního bohatství, tím více imponujícího za
dnešních žalostných hydrografických poměrů v
celém království, upozorňoval zejmena na tu
okolnost, že prameny, z tamních pískovcových
skal vyvěrající, napájejí křišťálovou, pstružnou,
ve všech hloubkách na dno průhlednou, dosti
tvrdou vodou rybníky Roudnou, Nadýmaň a
Kapalici, a že mimo to není v celém širokém
okolí ani jedna továrna, jež by vodu aneb i je-
nom vzduch znečisťovala. I poloha tohoto pře-
kypujícího prameniště — 400 m. nad mořem
— jeví se býti příznivou, jedině vzdálenost No-
vých Hradů od Prahy, ve vzdušné čáře obnáše-
jící asi 100 km., jevila se pisateli povážlivou,
nikoli však na závadu. „Nebyla-li by tato vzdá-
lenost naprosto odstrašující, stálo by zajisté za
pokus, aby prameny novohradecké byly znale-
cky prozkoumány“ — končil náš přípis. Po této
zprávě ujalo se věcí ředitelství velkostatku Nové
Nová Hrad
Vysoký Mýto
Praha
Roudná
Nadýmaň
km
17
article
Hrady, který nachází se v rukou českých, samo
i dopsalo přímo starostovi král. hlav. města
Prahy, dru. Srbovi, nabízejíc všemožné při-
spění ku připadnému znaleckému prozkoumání
tamních pramenů. Dr. Srb odpověděl dopisem
ze dne 26. srpna, že nabídku novohradeckého
velkostatku postoupil správní radě společné vo-
dárny obce pražské a obcí sousedních. Potom
obrátilo se ředitelství velkostatku na správni
radu vodáren s upozorněním na důležitost da-
ného okamžiku, kdy nejspolehlivěji lze posou-
diti vydatnost tamních pramenů, na něž vše-
obecná souš a bída o vodu ani nejmenšího vlivu
neměla a s podotknutím, nebylo-li by záhodno,
bezodkladně přikročiti k odbornému pro-
zkoumání novohradeckých pramenů, dokud tr t
za pokračujícího sucha mimořádný důkaz jieh
neobyčejné vydatnosti. Není pochyby, že vě
stojí za to, aby nezůstala bez povšimnuti, ano,
zdá se tak důležitou, že by se nemělo otáleo
s místním ohledáním znalci vodárenské komise.
bez ohledu na všechny okolnosti, zejmena ma
vzdálenost prameniště a na postup přípravnýc
prací v okolí u N. Benátek. Vzhledem k celko-
vým nákladům, spojeným s pátráním po zdravé
pitné vodě, nemohou býti náklady s vyšetřením
vod novohradeckých považovány za příli
značné, zvláště z toho důvodu, že dosavadn
hydrometrické a chemické výsledky s vodouz
okolí novobenáteckého nezůstaly bez vážných
opposičních námitek odborníků a také zřize-
ním velkého vojenského tábora poblíž N. Bená-
tek stává se otázka čerpání pitné vody pro Prahn
z povážlivé blízkosti jeho při nejmenším aspol
složitou dotud, dokud obavy tyte nebudou úplně
zaplašeny.
Srba
Srb
Praha
Benátky
18
article
— »Representační dům« obce pražskéu
Prašné brány. Dlouhé lokte, vzaté na záležilou
tuto blízkou stejně srdcím všech pražských Čechě
jako kapsám přemnohých poplatníků pražskýc
natáhly se pomalu na kilometry. Poněkud pře-
příliš volnou cestou kráčí ku předu záležitos
tato, jejíž průtah sledován jest s očividnou
škodolibostí německou a nepokrytou nadějí, ž
námitky pessimistů v českém táboře uvedou ko-
nečně jakékoli zabezpečení českého majetku,
jednoho z nejcennějších cípů české národní
realitní državy najednou v niveč. Nejpádnější
důvod odpůrců monumentálně representační če-
ské budovy u Prašné brány, kteráž by zůstal
v majetku obecním, že totiž obec má v rukou,
neprodávati stavební parcely do jiných rukou
než českých, jest naprosto illusorní, ba naivní.
19
article
Původní majitel přece nemůže rozhodovatio
soukromém prodeji do druhé snebo třetí ruky
a smlouva na věčné časy aneb s věčnou pol-
mínkou byla by prostě směšnou utopií. Jisto
je tolik, že jedině veřejný majetek obce aneb
české korporace zabezpečuje ustavičné věnování
budovy na staveništi u Prašné brány, dosudv
majetku obce pražské se nacházejícího účelu
národnímu, ať representačnímu, ať spolkovému.
ať uměleckému, ať jakémukoli, jen když národ
nímu. Úzkoprsé je stanovisko, které by mařiti
chtělo takové užití stavebních parcel obci Živ-
nostenskou bankou reservovaných z důvodá
soukromého prospěchu aneb z konkureněních
obav, takovýmto námitkám mělo by se dát
vůbec místo poslední, ač-li vůbec sluchu za-
sluhují. Zajisté že jest nevyhnutelně nutne
uvést stavební náklady monumentální bu
dovy národního posvěcení, která u Prašné
brány najisto státi bude, s renfabilitoa
její v shodu co možno nejharmoničtější,
neboť jestlíže kde nutno užitek spojovati s mo-
rální podstatou podniku, je to zajisté v případe
tomto. Ale za žádnou cenu nesmí býti dopu-
štěno, aby nejdražší — v obou smyslech slov
— ten majetek obce byl prodán soukromníkům,
nechť zdánlivě sebe bezpečnějším v ohledu ná-
rodním, zkrátka parcelován. Chlubíme se sice
majetkem celé české Prahy, ale jak se zdá.
Živa
Praha
20
article
ušlo širším kruhům, že vzdor všemu vede se
houževnatý boj skutečně o leckterou píď českého
majetku v ní, a že nejsme v každém případě
vítězi v tomto krutém boji hospodářském se
strany německé vedeném mičky, ale s houžev-
natostí tím vytrvalejší. Že byly již vystrojeny
určité advokátní kanceláře s plnou mocí zakou-
piti jednotlivé parcely u Prašné brány pro plí-
padný jich rozprodej pro neznámé koupěchtivce,
jest v zasvěcených kruzích známo, rovněž že
to měla býti nejpřednější a nejtoužebnější kořisl
německého ze známých millionových reservníeh
fondů výborně financovaného družstva. Proloí
nemělo by býti a také už býti nesmí ani slova
sporu o tom, kdo bude a jedině býti může
podníkalelem, stavebníkem po boku Prašné
brány, určené tu dějinami za strážce českého
majetku pro věčné časy. Má-li se vrstevnictno
vyhnouti kletbám generací budoucích, z toho
důvodu národního prospěchu dlužno vynaloži
všechny síly, aby záležitost tato co nejdříve vy-
vedena byla ze stadia návrhů tak, aby nejno-
vější z nich zlevňující stavbu representační bu-
dovy bezmála o dva milliony korun stal se de
finitivníml
— Z Heřmanova Městce. (Pův. zpráva.
Nově zvolené zastupitelstvo našeho města vy-
konalo dne 1. září t. r. volbu představenstva:
Starostou zvolen pan Karel Pivnička, sou-
kromník; radními pánové: MUDr. Vojtěch Bu-
char, obvodní lékař, Kašpar Vyleťal, sta-
vitel, Gabriel Stárek, majitel velkozávodu
krejčovského, Josef Maťocha, sedlář, Ph. Me
Pivnička
MUDr
Vojtěch
Kašpar Vyleťal
Stárek
Maťoch
Heřmanův Městec
21
article
země, dnes tolik pomlouvané, odnáší návštěvník,
lačný vlastního úsudku!
A uvnitř tělesa? Nespokojenost národa, ne-
duhy organismu, příznaky hrozivé, pikle a vraž-
dy? Pravda, do skrytých dějů organismu nent
prostému turistovi možno nahlédnouti za dobu
krátké málodenní návštěvy. Rusko má jistě své
vnitřní neduhy, svoje potřeby společenských
oprav, svoje nedostatky a nalehavosti státníhoa
politického zřízení, ale má neduhy svého tě-
lesa, jako má každý jiný stát a národ svoje.
A jak svědčí vlnobití společenských a politických
vášní, bouře parlamentní, události pouličné
jiné příznaky neklidu a nespokojenosti v ostat-
ních státech a zemích, nemá Rusko svých oprav
o nic více a kdo ví, nemá-li jich méně za-
potřebí, nežli strany, odkud nežádaní rádcové
zachranitelé ruského blaha a ruské vzdělanosti
právě nejhlučněji svých hlasů pozvédají. A po-
litická vražda? Či to není vždycky jen pro-
jev zběsilosti, slepé vášně, která nedokazuje —
pranic? Je zcela nesprávno vykládati vra-
žedný atlentát za »politický« příznak. Dnes padl
muž jako oběť exponovaného místa, zavířilo se
kolem a zejtra už vlny velikého, širého živlu se
zavřely, není po činu stopy a život dále ubíhá.
Rusko
22
article
Co je život jedince v životě národa, v řetěze
pokolení, v proudu věků? Každý držitel moci
má idejné soupeře, kteří se snaží zlomiti jeho
sílu. Jak snadno smýšlení souporné v chorobném
mozku se změti v nepříčetnost vášně! Tu však
právě končí idejnost zápasu! Protože Pleve
zhynul ničivou třaskavinou, nedokazuje ještě na-
prosto, že by absolutní systém vlády nemohl býti
poměrům zcela přiměřený. Či nezhynula ne-
dávno dýkou anarchisty choť konstituční ho
vládce? Nezhynul dýkou anarchisty Carnot, pre-
sident republiky? Nepodlehl vražednému
attentátu poslední předseda nej s v o b o dn ě jší
republiky Spojených států? Až bude zřízen stát
anarchistů, je jisto, ani ten nebude ušetřen zá-
chvaty individuelního šílenství. »Politický« vrah
je vždycky jen vrah, nikdy politik, vždycky
chorobný mozek. Vražda zůstává činem vášně,
vždycky slepého hnutí a slepota nikdy nevidí
pravdy.
Ponuknut k vlastnímu pozorování poplašu-
jícím voláním a lomením rukou zámyslných
zpravodajů, odnáší si prostý turista z návštěvy
dnešního Ruska určitý dojem. Pravda je leda
ta: každý organism má potřebu i povinnost po
svém si vyříditi své záležitosti a v životě po-
litickém jako v občanském není slušno, nepovo-
lán se mísiti ať slovem ať skutkem do věcí
sousední domácnosti. Není slušno proto, že
jakýkoli popud z venku, postrádaje všestranné
znalosti a spoluúčasti všech vniterných poměrů
a součinitelů, nemůže být ve své podstatě a n
správný, ani spravedlivý.
Carnot
spojený stát
Rusko
23
article
Jedete ruským krajem, hledite z okna vlaku,
sám dojem krajinného obrazu vyrovnává zne-
náhla a opravuje přijatý lichým pochodem
názor.
Už v Haliči, od Jaroslavi ke Lvovu a dále
přes Voločisk za ruskou hranici táhnou se ty
nekonečné lány široširé, úrodné, místy pilně zdě-
lané, ale tak řídko zalidněné země! Ne minuty,
hodiny celé letí rychlik krajinou, nežli objevíš
na obzoru věžičku, bílou stěnu stavení, mohut-
néjší skupinu stromů, věštící, že se tu skrývá
zraku nějaký dvorec, osada lidská, vesnička
nebo dokonce městečko. Jak mají ti lidé daleko
k sobě! Jak zřídka se sejdou, pohovoří si, vy-
mění nějaké slovo! Jak tu žijí poukázáni na
sebe, celé týdny, měsíce, léta, celý život! Žijí
oddáni mravům a názorům, které si vyžádal ži
vot, formám a obyčejům, které přijali od oteů
a které pokolení jedno od věků podávalo poko-
lení druhému! Jak bláhové počínání, tomu sa-
morostlému světu přicházeti s řády a názory,
které mají původ a smysl v okolnostech a po-
měrech docela odlišných! Víte z vlastní zkuše-
nosti, jak těžko je srovnati způsob smýšlenía
cítění našeho venkovana s mravem a způsobem
městským! A to náš venkov žije v těsné blíz-
kosti města, lidé jsou stále v čilém styku, o
vesnice je skok do vesnice, spojení je snadné,
proud obchodní i společenský je stálý a rychlý,
Jaroslav
Halič
Lvov
Voločisk
24
article
Kde u nás k nejbližší poště jen hodinka cesty, platí
už místo za zapadlý kout. A zde, jak je to vše
jiné! Většina venkovanů na svaté širé Rusi ne-
přijde po celý rok do vzdáleného města, neuvidí
jiného »vzdělance«, nežli pána svého dvorce
jeho správce. A tak žijí milliony a milliony lidu
v nedohledném kraji, ve vzdálenostech, o jakých
nemáme u nás ponětí, žijí v nazírání života, jaké
rostlo a zapouštělo kořeny od věků do věků.
Obyvatelů měst, kteří něco vědí o jiném světě
a mají s ním osobní neb duševní styky, je ne-
patrná menšina. Jsou snad kruhy a jedinci, u
nichž transmissí moderního apparátu idejné ko-
munikace vznikl určitý, zcela osobní stav duše,
cítěním a myšlením se odeizili svému okolí, cho-
vají zvláštní tužby a přání, a ta se ovšem příčí
řádům a mravům vyrostlým z vlastní domácí
půdy, ale jak mizivý je počet těch jedinců
Jak mizivý proti obrovské hmotě národa, která
má svoje právo samobytnosti a svoji sílu, uchrá-
niti si ráz i povahu svého života ! Jsou snad jed-
notlivé projevy nespokojenosti, jsou stávky v to-
várnách, studentské bouře, přestřelky tiskové,
fantasií zpravodajů do dálky nadouvané co do
významu, ale v podstatě jistě jen události uzoun-
kého místního dosahu, namnoze jen osobní,
zcela přirozené důsledky vývoje, svým ohlasem
malomocně zalehající ve velikém šumu svéráz-
ného života millionů a millionů! Hledite do toho
širokánského, klidnou pravidelností neseného
toku zdejšího všedního života a všecky přinesené
vidiny předpojatého názoru se vám rozplývají
v nivec.
25
article
Samý lichý výtvor obraznosti! Samý klep
Domýšlivý cizinec podrážděn mrzutou pro-
cedurou v čekárně ruských pohraničních stanic,
rychle hotov s úsudkem, nemilostivě se pronášt
o »barbarském« státu, ve své obmezenosti se uza-
vírajícím dovozu evropské »vzdělanosti«. Ale
barbarský stát má nejen plně mravní právo, ale
přímou povinnost překážeti toho druhu jakékoli
kontrabandy. Nouzavírá se proto žádné »vzděla-
nosti«, nýbrž jen mravům a formám živola,
které se příčí jeho bytosti a byly by na úkor
potřebám, z poměrů jeho vyrostlým. Svoji vzdě-
lanost dovede si mohutný organism už postu-
pem vlastního vývoje sám opatřiti. Hledíte ven
z vlaku do ruské krajiny a chápete už, proč
Rusko musí se zdáti tak zatvrzelým, proč na
všeliké rady a přání od Západu tak horlivě mu
podnášené nemůže nic dáti, vysvětluje se vám,
že i poslední manifest carův k národu na Zá-
padě tolik sklamal, proč musil zklamati ! Naivní
názor západnický vidí v caru samovládci člo-
věka, který s posice náhodné své osobní moci
svévolně si s národem a říší pohrává, co zatím
funkce samovládce je přirozenou funke
organického celku, funkcí orgánu nejúžeji spja-
tého svým osobním zájmem se zájmem celku.
jemnocitného orgánu, který koná, ne co konat
chce, ale co dle nejlepšího zdání v zájmu nej-
vlastnějším konat musí.
Je vám tak zřejmo, že Rusko s jiných stran
nepřijímá a nemůže přijímati žádných rad, tím
méně diktátů. Každý nechť se o svou kůži a svou
»vzdělanost« stará jak můžel
Rusko
26
article
A co že je vlastně vzdělanost? Kteráž
je pravá? Či ta, která hlásá, že každý vzděl-
nec má býti otřepávačem současných literárně-
uměleckých hesel a klepů, že má nositi v ma-
liku svoji zásobu politikářské frazeologie a svoj
domýšlivost »vyvýšených« hledisk a ambicl?
Anebo je pravá vzdělanost ta, která žádá, aby
každý syn člověka na svém místě konal svoi
povinnost k sobě a bližním, aby měl vědomost
a znalosti, které odpovídají jeho potřebám
a v ostatním jen si hleděl klidného svědomí své
poclivosti a užitečnosti? Či je vzdělancem evrop-
ský dandy průměrné konversační »erudicee,
který hlubokomyslně opakuje, co kde četl, že
svět vznikl z prvorodu buněčných zárodků pra-
hmoty? Anebo zpozdilý ruský mužík, který věřl,
co mu pověděl pop, že na Počátku nebylo ni
a pak že Pán pronesl své Slovo a že bylo
»Světlo« ? Má pravdu snobism západnické vzdě-
lanosti, jenž z vonného ovzduší svého komforin
dává na jevo tak nesmírný despekt nad bylosi
ruského mužíka, živořícího ve stavu »polozvíře-
eím«, anebo má pravdu mudřec jasnopoljanský.
jenž obsáhnuv všecku vzdělanost moderního
lidstva, na konec s nechuti se odvrátil a utekl se
— k mužíku, chtěje u něho dojíti poučení, jak
žíti a umírati?
Není tak samozřejmý, jak vidět, problém
evropské vzdělanosti a ruského barbarství! Nijak
více samozřejmý, než otázka ruských porážek
nebo ruských — vítězství, zaměstnávajíei dnes
tak zimničně všechen evropský Západ. A stol
už věru za nějakou tu chvíli trpělivosti při pro-
hlídce na ruské pohraniční stanici, chcete li pro
svůj názor získati u samého pramene záhad
trochu — pevné půdy pod nohama.