ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a02100d0-71e1-11dc-98fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 27, place 34, work 2, org 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
4. září 1904. Císlo 244.
4 article
sledníkovým se sestrou velkovévody, vévodkyni Cecilií. Následník jest 22 roky stár, vévodkyně čítá 20 jar. Dvůr meklenburský nebyl, jak známo, novým poměrům v Německu až dosud valně přízniv. Zajisté zdají se spíše s takými chystanými námluvami na dvoře meklenburském souviseti po- zornosti, jež včera při vojenské přehlídce v Ber- líně prokazoval Vilém II. mladé choti velkovévody meklenburského, dceři vévody Cumberlandského, nežli s nějakým úmyslem Hohen- zollerů, smířiti se s tímto dědi- cem hannoverského krále, Pruskem roku 1866 vypuzeného. Vilém II. pozval totiž netoliko tuto vnučku krále sesazeného ke zmíněné parádě vojenské, nýbrž jmenoval ji i druhou majitelkou graná tnického pluku gardo- vého č. 8 (prvým chefem pluku jest vždy pru- ský král) a předvedl pluk ten, maje velkovévod- kyni po boku svém, císařovně. Zároveň jmenoval Vilém II. mladého velkovévodu majitelem pěšího pluku č. 24. Jak řečeno však již, tyto pozornosti ke vnučce krále Jiřího, Vilémem I. zapuzeného, nesnadno lze vyložiti úmyslem císařovým, zjednati smír s otcem její, proto že smír ten znamenal by na nejméně navrácení aspoň Brunšvika, kterýž pruský orel už od let ve spárech drží, vévodovi Cumberlandskému. A tím tíže lze po- zornosti ty takým úmyslem vyložiti, an Vilém II. teprv před málo týdny se vyjádřil, že on za vévodou Cumberlandským a jeho rodem běhati nebude. Jezdil-li tedy na tempelhofském cvičišti za dcerou jeho, hledati dlužno nepochybně pro věc výklad jiný . ..
Cecilie Vilém Cumberlandský Vilém II Jiří Německo Prusko Cumberlandský
5 article
Revoluce v Paraguay. Lodi povstaleů parnguayských stavěly se v Angostura, kde složily zbraně. Vojenští úřad- níci prchají, aby se připojili k povstalcům. Vláda prohlašuje sice, že jest pevně rozhodnuta povstání potlačiti, ale uprchlíci z Asuncionu, hlavního města Paraguay, tvrdí, že poměry tam jsou již nesnesitelnými. Veškerý obchod jest zastaven, ulice jsou opuštěné a pou- ze vojenskými strážemi oživo- vané. Uprchlíci pronášejí dále náhled, že povstání rychle se rozšíří a věří, že vláda nebude s to klásti valného odporu. Gen. Ferreira, vůdce revoluce, bude dle všeho pro- hlášen za presidenta republiky. Spojené stály a Turecko. Jak jsme již sdělili, byly neshody mez- Spoj. státy a Tureckem, které doča sně hrozily přerušiti diplomatické spojení mezi oběma vlá- dami, přátelsky urovnány. Nyní sdělují se také zevrubněji a autenticky podmínky dohody. Vyslanec Leishman v Cařihradě uvědomil totiž vládu Spojených států, že obdržel od sultána určitý slib, že americké školy v Turecku budou míti tatáž práva, jaká přiřknuta byla příslušníkům jiných národů. Kromě tohoto urov- nání dostalo se americké příslušnici, paní La- neové, jejíž majetek v Turecku byl zničen 5000 turcekých liher náhrady. Od otázky povýšení vyslanectva cařihrad- ského na velevyslanectvo bylo — jak jsme již sdělili — při speciálním tomto vyjednávání pro- zatím upuštěno. Hossové proti Bismarkově pomníku. Známá protipruská »strana práva« v Hes- sensku-Nassavsku uveřejňuje protest proti za- mýšlenému zřízení obrovského pomníku Bis- markova na půdě Prusy v r. 1866 urvanéa zve každý pokus taký poskvrněním historie země té.
Ferreira Hossa Bismarkův Bis Prus Paraguay Angostura Asuncion Turecko Cařihrad spojený stát Hes
6 article
Trade-unions. Z Londýna se oznamují zajímavé číslice, jež podávají přibližný obraz finanční a tím i po- litické moci »Trade unions« ve Velké Britanii. Generální federace »Trade unions« uveřejnila právě svou čtvrtletní zprávu, z níž vysvítá, že federace vládne kapitálem skoro 3 mill. korun, vesměs umístěným v podnicích obecních. Příjmy federace vzrostly v posledním čtvrtletí o obnos 176.175 franků, z nichž bylo vydáno 37.975 franků, z nichž připadá 29.200 franků na útraty stávek. Významno je, že Trade-unions se zmoc- ňují všude správy obecní. Anglické municipality snaží se vždy více převésti do vlastní správy všechny podniky dopravní, osvětlovací a různé jině, jež dosud byly majetkem jednotlivců. Pro- vádějí tak praktický socialismus. Podobná snaha jeví se i v hospodářství obce pražské a přinášt dobré ovoce.
Trade Trade Londýn Velká Británie
7 article Slupské pozemky.
Slupské pozemky. Již po tolikáté diskutuje se ve veřejnostio naléhavé otázce zastavení slupských pozemkůa přece dosud neproniklo do diskuse té žádoucí, úplně správné porozumění. Nebylo by v zájmu věci posuzovati otázku tuto s politického hlediska. Bylo by to tím chybnější, ježto tímto způsobem vypěstila by se uměle různost a protichůdnost zájmů zástupců obou stran, totiž zástupců universitní otázky s jedné a zástupců obou zemských ústavů: po- rodince a nalezince se strany druhé. Ve sku- tečnosti protichůdnosti této mez oběma zástupei nebylo a není proto nezakládá se na pravdě tvrzení, že by se byl při konané komisi mezi zástupci obou kate- goril zájmů objevil nějaký zřejmý konflikt.
8 article
Konfliktu toho ve skutečnosti nebylo, nýbrž — pokud nám známo — jak pan zástupce če- ského fysikálního ústavu hájil sebevědomě, po- ctivě a houževnatě zájmy universitní, tak n druhé straně s plným sebevědomím své úřadní povinnosti hájil pan zástupce obou sousedících zemských ústavů: porodince a nalezince ne- ústupně ohrožené zájmy obou jemu svěřených ústavů. Oba páni zástupcové sli za stejným he- slem a eílem. Bohužel, nebylo dosud v širší veřejnosti náležitě porozuměno a dosti známo, že zájmy obou interessentů nejsou ve skutečnosti různorodé a proti- chůdné, nýbrž že zájmy ty jso u de facto v hlavní podstatě totožné, vyznívající ve snahu, aby budovy ústavů obou kategorif, jak projektovaných universitních tak trvajících ústavů zemských byly od sebe pokud možno nejvíce oddáleny. poněvadž jinak při dosavadní projektované těsné blízkosti škodily by na vzájem jeden ústav dru- hému. V tomto ohledu nebylo mezi pány zástupci university a pány zástupci zemských ústavů nížádného rozdílu a sporu. A i při komisi — pokud nám známo — bylo tenorem protokolu obou kategorií pp. zástupců, aby ústavy řečené byly pokud možno od sebe oddáleny, ovšem předpokládaje, že by tím neutrpěl projekt českéhofysikálního ústavu přílišným časovým odkládání m.
9 article
Pronešené vážné obavy p. přednosty českého fysikálního ústavu, aby vláda z každé možné pochybnosti a z každého rozporu pro sebe netě- žila a k odročení projektu tohoto jako vítané při- ležitosti nepoužila, jsou zcela pochopitelny a byly i se strany zemských zástupců i české veřejnosti náležitě oceněny. V témž smyslu vyzněl i pro- tokol obou pp. zástupců zemského výboru. Zdali a pokud správnou je výtka, že byly pro- testy správy ústavů zemských přepjaty a upřilišněny, o tom podá pádné a přesvědčivé důkazy nejbližš budoucnost, která, kdyby neměly býti nynější pro- jekty vládní pronikavě změněny, dá s naprostou jistotou skvělé zadostučinění semotam nyní osočovaným zástupcům obou zemských ústavů. Což mohl ředitel ústavů těchto při hájení zájmů sousedících ústavů zemských učiniti více a jit dále vstříc zástupeům státním, než když se po- stavil úplně a v celém dosahu na stanovisko výnosu sama c. k. miníslerstva vnitra ze dne 21. května 1894 čís. 12 834 ve příčině žádou- cího šetření zájmů ústavů léčebných a humanit- ních při provádění staveb v jejich sousedství? Nebylo věcné a docela objektivné stanovisko zástupce obou těchto zemských ústavů nade vš pochybnost prokázáno tím, že i všichni c. k. professoři porodnice a nalezince bez výjimky. zajisté kompelentní to zástupcové české univer- sity, s nemenší rozhodností podanými protesty se bránili proti provedení projektu obou českých universitních ústavů v tak těsném sousedství? A což neví česká veřejnost, že i c. k. zemská zdravotní rada podala vládě souhlasné výstražné záporné dobrozdání?
10 article
Bylo by ostatně v zájmu dobra věci, kdyby na příště každý povolaný tlumočník veřejného mínění, prvé než úsudek svůj do veřejnosti podá, neobtěžoval si z vlastního názoru na místě samém přesvědčiti se o skutečném stavu věci. Jedině tímto způsobem bylo by možno aby celá tato otázka posuzováno byla se sku tečného, jedině správného stanoviska. Pak od- padla by zajisté i výtka, činěná »Národním Listům«, jakoby v diskusi o této otázce zauji- maly stanovisko jednostranné, universitě české nepříznivé, a jakoby se byly zpřátelily s tim. aby odročen byl projekt české university a snad na léta. Každý nepředpojatý uzná, že bylo by ana- chronismem, kdyby kterýkoli český list dal se strhnouti k nepřátelství proti české věci.
český univerzita
11 article
Tážeme se, jakou by mohly míti »Národní Listy« k tomu pohnutku? Zajisté nižádnou Naopak poslední úvahou dokázaly »Nár. Listy«, že snahou jejich jest co nejvíce se akkomodo- vati a přibližiti stanovisku zástupců obou kate- gorií zájmů, což znamená stavěti hráze prot rozlišování zájmů české university a obou zem- ských ústavů, poněvadž jsme poznali, že kulti- vováním protichůdnosti zájmů těchto pracovalo by se jenom vládě do ruky. Přišli jsme záhy ku poznání, že česká veřejnost může dobru věci obou kategorií ústavů nejvíce prospěti, pakli poznavši totožnost a sourodost zájmů těchto, pracovati bude s veškerým úsilím a dle svých sil k tomu, aby se netoliko napravily — pokud možno — chyby dosavadní a aby se co nej větším oddálením obou ústavů dostalo těmže náležitých podmínek existenčních, nýbrž i aby nemohla vláda z rozporu stran čerpati pro sebe mravní oporu a oddalovati do nekonečna po léta již odkládané, nejvýš žádoucí provedení pro- jektu českého ťysikálního ústavu. Či jsou tim také zástupcové obou zemských ústavů vinni, že vláda přednostu čes. fysikálního ústavu již po více než jedno desítileti s prováděním pro- jektu ústavu jeho po více než jedno desltileti tahala?
12 article
Může-li kromě toho věci vůbec ještě něco prospěti, jest to dle názoru našeho jedině správná informace české veřejnosti a šíření správného porozumění závažné této otázky, jakož i ne- méně soustředění všech stran k úsilovnému há- jení zájmů obou skupin interessentů. Naprot tomu bylo by, byť i z nejlepších intencí vychá- zející, bezúmyslné šíření protichůdnosti a roz- háranosti v lůně české veřejnosti těžkým poško- zením věci a vylahováním kaštanů vládě z ohně. Vždyť nemohlo býti vládě více vhod, než šířen k'amné domněnky, že toliko o podání profestu ředitelství nalezince rozbíjí se provedení projektu čes. fysikálního ústavu. Mýlil by se každý velice, že vláda v nynějším stavu věci jsouc si vědoma právního svého příznivého stanoviska, dbala by sebe obrněnějšího papírového protestu. Mohlo-li vůbec něco vládu zaraziti v jejím postupu, pomijejíeím dosud naprosto zájmy obou zemských ústavů, byl to jedině kate- gorický poukaz na dotyčné, shora citované předpisy ministerst va vnitra, které musí vláda v případě tomto uznati pro ni za závazné, na něž však, bohužel, po celá dlouhá období příprav ku provedení projektu českých universitních ústavů bylo nadobro zapomenuto. Opome- nutí toto dlužno připočísti na účet pravého vinníka a nikoli na vrub ničím se neproviniv- ších, sebevědomých obhájců ohrožených zájmů zemských ústavů. Bylo by to ne sice úmyslně, leč dobro- volné propůjčování se za státní návladní čini- telům, kteří v otázco této toho věru nejméně zasluhují. A opomenuli toto, přinulivší vládu ku pře mítání, jest pravým a jediným kamenem úrazu technického provádění hotového projektu. Kdo jest tudlž a bude i na dále pravým původcem a vinníkem každého průtahu?
13 article
Zvláště karakteristickým pro vysvětlení zá- hady otázky této jest zajisté doznání, jež učinil příležitostně vážný zástupce technického oddě- lení c. k. místodržitelství pražského slovy: »Co prospěla nám stálo vytýkáná laciná koupě slup- ských pozemků od země, když utopiti musíme tak ohromné sumy do bezedných zá- kladů českého fysikálního ústavu.« Pro správné posouzení celé záhady otázky této nemohlo býti správnějšího kriteria nad toto doznání, z něhož je jediný logický závěr: Země obětovala se zbůhdarma pro ideální účely české university, stát želí, že utopiti musi bezúčelné hříšné sumy do bezedných zá- kladů a zemské ústavy bráni se zuby nehty proti hrozícím hygienickým pohromám, které jim vzejdou zatarasením tak blízký m sousedstvím universitních budov. A mravné naučení z toho jest, že vinen jest toliko činitel, který stavbu provádí, že terrain vyhlédnutý pro oba nově projektované ústavy vlastnostmi půdy vůbec toliko s překonáním velkých nesnází upraven bude k účelům řeče- ným a že vláda, dříve než projekty ty dala zbotoviti, měla si uvědomiti, jaké zásady sama vytkla pro provádění podobných projektů uve- deným výnosem svým z 21. května 1894. Z tohoto jedině správného stanoviska měla by býti posuzována v nynějším stadiu osudná pro nás otázka zastavení slupských pozemků. Jen tímto jedině správným způsobem hájení ohrožených zájmů obou řečených zemských. jakož i českých universilních úslavů bylo by snad možno zachrániti, co ještě se zachrániti dá, ač není li pravdivou fama, šíříci se z roz- hodujících míst, že v nynějším stadiu otázky nedá se na věci nic už měniti. Je prý již pozdě — kostky jsou vrženy
14 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Zpráva, že vláda slezským Slovanům pobočky prodala, také námi dle vídeňského ve- černíku jednoho zaznamenaná, objevuje se také v brněnském »Tagesblattu« jakožto telegramz Opavy v témž znění, v jakém nám z Vídně telefonována. Dosud není ničeho známo, že by ať z vládní, ať z druhé strany, tento obchod uzavírající, podle něhož bylo prý od opavské »Matice školské« připověděno 10.000 K za če- ské pobočky a 5000 K také složeno, bylo vy- dáno nějaké dementi dobrodružné zajistě zprávy. Není pochyby, že je v Rakousku všechno možné, a že by i vláda nevášnivého Körbra byla sehopna dáti si zaplatiti od Čechů a Poláků po 10.000 K za vyhovění »kulturní potřebě, na niž mají Slované slezšlí bezesporné právo«, ale kdo by z tohoto kupu jedině byl kompromi- tován jest ovšem výhradně zase jen vláda. »Luogo di traffieo« by takovýmto způsobem bylo v této cislajtánské říši velice zjednodušeno, neboť doutníky kupují se rovněž za hotové,s odchylnou ovšem poněkud podmínkou, že totiž nikoli na splátky. Přes to však slušná trafi- kantka za doutník poškozený dá doutník bez- vadný, kdežto vláda hrozí — ač-li zpráva ukáže se pravdivou, že nevezmou-li Češi stvůru, Němei za paedagogického správce české parallelky usta- novenou, jakéhosi Krestu, nebude z parallelky nic. Přes to, že jest vládní postup při zřízení slezských parallelek vůbec tak extraordinární, nechce se přece jen věřiti, něco podobného jako přijmutí záplaty z dlaně slovanských matie za nevyhnutelnost školní správou nařízenoua jakožto nezbytné vyhovění potřeby slovanských skol ve Slezsku hájenou!
Čecho Polák Slovan Luogo Čech Kresta Opava Vídeň Rakousko Slezsko
15 article
— Velký pramen pitné vody. Pod tímto záhlavím uveřejnili jsme v denních zprávách ranního čísla ze dne 23. srpna přípis čtenáře našeho listu od Vysokého Mýta, v němž sdě- luje nám věc, kteráž sama sebou už jako pří- rodní zvláštnost v abnormálním suchu letošním vzbuditi musila všeobecnou pozornost a zajisté neušla ani odborným kruhům, kteréž zaměstnány jsou řešením jak důležité, tak obtižné, přece ale jen životní otázky královské naší veleobce.
Vysoký Mýto
16 article
Přítel našeho listu pokoušel se obrátiti právě pozornost kruhů naznačených ke zjevu, který nutno nazvati v každém ohledu fenomenálním; na neztenčenou spoustu výtečné pramenité vody v okolí Nových Hradů u Vysokého Mýta, vysky- tující se tu v době naprostého vysílení všech vodních tepen v takovém množství, „že by do- jista stačila i dnes na denní spotřebu Prahy.“ S výhradou odbornického prozkoumání jakosti i vydatnosti pramenů novohradských líčil při- pis nám zaslaný zevrubně okolnosti tamního vodního bohatství, tím více imponujícího za dnešních žalostných hydrografických poměrů v celém království, upozorňoval zejmena na tu okolnost, že prameny, z tamních pískovcových skal vyvěrající, napájejí křišťálovou, pstružnou, ve všech hloubkách na dno průhlednou, dosti tvrdou vodou rybníky Roudnou, Nadýmaň a Kapalici, a že mimo to není v celém širokém okolí ani jedna továrna, jež by vodu aneb i je- nom vzduch znečisťovala. I poloha tohoto pře- kypujícího prameniště — 400 m. nad mořem — jeví se býti příznivou, jedině vzdálenost No- vých Hradů od Prahy, ve vzdušné čáře obnáše- jící asi 100 km., jevila se pisateli povážlivou, nikoli však na závadu. „Nebyla-li by tato vzdá- lenost naprosto odstrašující, stálo by zajisté za pokus, aby prameny novohradecké byly znale- cky prozkoumány“ — končil náš přípis. Po této zprávě ujalo se věcí ředitelství velkostatku Nové
Nová Hrad Vysoký Mýto Praha Roudná Nadýmaň km
17 article
Hrady, který nachází se v rukou českých, samo i dopsalo přímo starostovi král. hlav. města Prahy, dru. Srbovi, nabízejíc všemožné při- spění ku připadnému znaleckému prozkoumání tamních pramenů. Dr. Srb odpověděl dopisem ze dne 26. srpna, že nabídku novohradeckého velkostatku postoupil správní radě společné vo- dárny obce pražské a obcí sousedních. Potom obrátilo se ředitelství velkostatku na správni radu vodáren s upozorněním na důležitost da- ného okamžiku, kdy nejspolehlivěji lze posou- diti vydatnost tamních pramenů, na něž vše- obecná souš a bída o vodu ani nejmenšího vlivu neměla a s podotknutím, nebylo-li by záhodno, bezodkladně přikročiti k odbornému pro- zkoumání novohradeckých pramenů, dokud tr t za pokračujícího sucha mimořádný důkaz jieh neobyčejné vydatnosti. Není pochyby, že vě stojí za to, aby nezůstala bez povšimnuti, ano, zdá se tak důležitou, že by se nemělo otáleo s místním ohledáním znalci vodárenské komise. bez ohledu na všechny okolnosti, zejmena ma vzdálenost prameniště a na postup přípravnýc prací v okolí u N. Benátek. Vzhledem k celko- vým nákladům, spojeným s pátráním po zdravé pitné vodě, nemohou býti náklady s vyšetřením vod novohradeckých považovány za příli značné, zvláště z toho důvodu, že dosavadn hydrometrické a chemické výsledky s vodouz okolí novobenáteckého nezůstaly bez vážných opposičních námitek odborníků a také zřize- ním velkého vojenského tábora poblíž N. Bená- tek stává se otázka čerpání pitné vody pro Prahn z povážlivé blízkosti jeho při nejmenším aspol složitou dotud, dokud obavy tyte nebudou úplně zaplašeny.
Srba Srb Praha Benátky
18 article
— »Representační dům« obce pražskéu Prašné brány. Dlouhé lokte, vzaté na záležilou tuto blízkou stejně srdcím všech pražských Čechě jako kapsám přemnohých poplatníků pražskýc natáhly se pomalu na kilometry. Poněkud pře- příliš volnou cestou kráčí ku předu záležitos tato, jejíž průtah sledován jest s očividnou škodolibostí německou a nepokrytou nadějí, ž námitky pessimistů v českém táboře uvedou ko- nečně jakékoli zabezpečení českého majetku, jednoho z nejcennějších cípů české národní realitní državy najednou v niveč. Nejpádnější důvod odpůrců monumentálně representační če- ské budovy u Prašné brány, kteráž by zůstal v majetku obecním, že totiž obec má v rukou, neprodávati stavební parcely do jiných rukou než českých, jest naprosto illusorní, ba naivní.
19 article
Původní majitel přece nemůže rozhodovatio soukromém prodeji do druhé snebo třetí ruky a smlouva na věčné časy aneb s věčnou pol- mínkou byla by prostě směšnou utopií. Jisto je tolik, že jedině veřejný majetek obce aneb české korporace zabezpečuje ustavičné věnování budovy na staveništi u Prašné brány, dosudv majetku obce pražské se nacházejícího účelu národnímu, ať representačnímu, ať spolkovému. ať uměleckému, ať jakémukoli, jen když národ nímu. Úzkoprsé je stanovisko, které by mařiti chtělo takové užití stavebních parcel obci Živ- nostenskou bankou reservovaných z důvodá soukromého prospěchu aneb z konkureněních obav, takovýmto námitkám mělo by se dát vůbec místo poslední, ač-li vůbec sluchu za- sluhují. Zajisté že jest nevyhnutelně nutne uvést stavební náklady monumentální bu dovy národního posvěcení, která u Prašné brány najisto státi bude, s renfabilitoa její v shodu co možno nejharmoničtější, neboť jestlíže kde nutno užitek spojovati s mo- rální podstatou podniku, je to zajisté v případe tomto. Ale za žádnou cenu nesmí býti dopu- štěno, aby nejdražší — v obou smyslech slov — ten majetek obce byl prodán soukromníkům, nechť zdánlivě sebe bezpečnějším v ohledu ná- rodním, zkrátka parcelován. Chlubíme se sice majetkem celé české Prahy, ale jak se zdá.
Živa Praha
20 article
ušlo širším kruhům, že vzdor všemu vede se houževnatý boj skutečně o leckterou píď českého majetku v ní, a že nejsme v každém případě vítězi v tomto krutém boji hospodářském se strany německé vedeném mičky, ale s houžev- natostí tím vytrvalejší. Že byly již vystrojeny určité advokátní kanceláře s plnou mocí zakou- piti jednotlivé parcely u Prašné brány pro plí- padný jich rozprodej pro neznámé koupěchtivce, jest v zasvěcených kruzích známo, rovněž že to měla býti nejpřednější a nejtoužebnější kořisl německého ze známých millionových reservníeh fondů výborně financovaného družstva. Proloí nemělo by býti a také už býti nesmí ani slova sporu o tom, kdo bude a jedině býti může podníkalelem, stavebníkem po boku Prašné brány, určené tu dějinami za strážce českého majetku pro věčné časy. Má-li se vrstevnictno vyhnouti kletbám generací budoucích, z toho důvodu národního prospěchu dlužno vynaloži všechny síly, aby záležitost tato co nejdříve vy- vedena byla ze stadia návrhů tak, aby nejno- vější z nich zlevňující stavbu representační bu- dovy bezmála o dva milliony korun stal se de finitivníml — Z Heřmanova Městce. (Pův. zpráva. Nově zvolené zastupitelstvo našeho města vy- konalo dne 1. září t. r. volbu představenstva: Starostou zvolen pan Karel Pivnička, sou- kromník; radními pánové: MUDr. Vojtěch Bu- char, obvodní lékař, Kašpar Vyleťal, sta- vitel, Gabriel Stárek, majitel velkozávodu krejčovského, Josef Maťocha, sedlář, Ph. Me
Pivnička MUDr Vojtěch Kašpar Vyleťal Stárek Maťoch Heřmanův Městec
21 article
země, dnes tolik pomlouvané, odnáší návštěvník, lačný vlastního úsudku! A uvnitř tělesa? Nespokojenost národa, ne- duhy organismu, příznaky hrozivé, pikle a vraž- dy? Pravda, do skrytých dějů organismu nent prostému turistovi možno nahlédnouti za dobu krátké málodenní návštěvy. Rusko má jistě své vnitřní neduhy, svoje potřeby společenských oprav, svoje nedostatky a nalehavosti státníhoa politického zřízení, ale má neduhy svého tě- lesa, jako má každý jiný stát a národ svoje. A jak svědčí vlnobití společenských a politických vášní, bouře parlamentní, události pouličné jiné příznaky neklidu a nespokojenosti v ostat- ních státech a zemích, nemá Rusko svých oprav o nic více a kdo ví, nemá-li jich méně za- potřebí, nežli strany, odkud nežádaní rádcové zachranitelé ruského blaha a ruské vzdělanosti právě nejhlučněji svých hlasů pozvédají. A po- litická vražda? Či to není vždycky jen pro- jev zběsilosti, slepé vášně, která nedokazuje — pranic? Je zcela nesprávno vykládati vra- žedný atlentát za »politický« příznak. Dnes padl muž jako oběť exponovaného místa, zavířilo se kolem a zejtra už vlny velikého, širého živlu se zavřely, není po činu stopy a život dále ubíhá.
Rusko
22 article
Co je život jedince v životě národa, v řetěze pokolení, v proudu věků? Každý držitel moci má idejné soupeře, kteří se snaží zlomiti jeho sílu. Jak snadno smýšlení souporné v chorobném mozku se změti v nepříčetnost vášně! Tu však právě končí idejnost zápasu! Protože Pleve zhynul ničivou třaskavinou, nedokazuje ještě na- prosto, že by absolutní systém vlády nemohl býti poměrům zcela přiměřený. Či nezhynula ne- dávno dýkou anarchisty choť konstituční ho vládce? Nezhynul dýkou anarchisty Carnot, pre- sident republiky? Nepodlehl vražednému attentátu poslední předseda nej s v o b o dn ě jší republiky Spojených států? Až bude zřízen stát anarchistů, je jisto, ani ten nebude ušetřen zá- chvaty individuelního šílenství. »Politický« vrah je vždycky jen vrah, nikdy politik, vždycky chorobný mozek. Vražda zůstává činem vášně, vždycky slepého hnutí a slepota nikdy nevidí pravdy. Ponuknut k vlastnímu pozorování poplašu- jícím voláním a lomením rukou zámyslných zpravodajů, odnáší si prostý turista z návštěvy dnešního Ruska určitý dojem. Pravda je leda ta: každý organism má potřebu i povinnost po svém si vyříditi své záležitosti a v životě po- litickém jako v občanském není slušno, nepovo- lán se mísiti ať slovem ať skutkem do věcí sousední domácnosti. Není slušno proto, že jakýkoli popud z venku, postrádaje všestranné znalosti a spoluúčasti všech vniterných poměrů a součinitelů, nemůže být ve své podstatě a n správný, ani spravedlivý.
Carnot spojený stát Rusko
23 article
Jedete ruským krajem, hledite z okna vlaku, sám dojem krajinného obrazu vyrovnává zne- náhla a opravuje přijatý lichým pochodem názor. Už v Haliči, od Jaroslavi ke Lvovu a dále přes Voločisk za ruskou hranici táhnou se ty nekonečné lány široširé, úrodné, místy pilně zdě- lané, ale tak řídko zalidněné země! Ne minuty, hodiny celé letí rychlik krajinou, nežli objevíš na obzoru věžičku, bílou stěnu stavení, mohut- néjší skupinu stromů, věštící, že se tu skrývá zraku nějaký dvorec, osada lidská, vesnička nebo dokonce městečko. Jak mají ti lidé daleko k sobě! Jak zřídka se sejdou, pohovoří si, vy- mění nějaké slovo! Jak tu žijí poukázáni na sebe, celé týdny, měsíce, léta, celý život! Žijí oddáni mravům a názorům, které si vyžádal ži vot, formám a obyčejům, které přijali od oteů a které pokolení jedno od věků podávalo poko- lení druhému! Jak bláhové počínání, tomu sa- morostlému světu přicházeti s řády a názory, které mají původ a smysl v okolnostech a po- měrech docela odlišných! Víte z vlastní zkuše- nosti, jak těžko je srovnati způsob smýšlenía cítění našeho venkovana s mravem a způsobem městským! A to náš venkov žije v těsné blíz- kosti města, lidé jsou stále v čilém styku, o vesnice je skok do vesnice, spojení je snadné, proud obchodní i společenský je stálý a rychlý,
Jaroslav Halič Lvov Voločisk
24 article
Kde u nás k nejbližší poště jen hodinka cesty, platí už místo za zapadlý kout. A zde, jak je to vše jiné! Většina venkovanů na svaté širé Rusi ne- přijde po celý rok do vzdáleného města, neuvidí jiného »vzdělance«, nežli pána svého dvorce jeho správce. A tak žijí milliony a milliony lidu v nedohledném kraji, ve vzdálenostech, o jakých nemáme u nás ponětí, žijí v nazírání života, jaké rostlo a zapouštělo kořeny od věků do věků. Obyvatelů měst, kteří něco vědí o jiném světě a mají s ním osobní neb duševní styky, je ne- patrná menšina. Jsou snad kruhy a jedinci, u nichž transmissí moderního apparátu idejné ko- munikace vznikl určitý, zcela osobní stav duše, cítěním a myšlením se odeizili svému okolí, cho- vají zvláštní tužby a přání, a ta se ovšem příčí řádům a mravům vyrostlým z vlastní domácí půdy, ale jak mizivý je počet těch jedinců Jak mizivý proti obrovské hmotě národa, která má svoje právo samobytnosti a svoji sílu, uchrá- niti si ráz i povahu svého života ! Jsou snad jed- notlivé projevy nespokojenosti, jsou stávky v to- várnách, studentské bouře, přestřelky tiskové, fantasií zpravodajů do dálky nadouvané co do významu, ale v podstatě jistě jen události uzoun- kého místního dosahu, namnoze jen osobní, zcela přirozené důsledky vývoje, svým ohlasem malomocně zalehající ve velikém šumu svéráz- ného života millionů a millionů! Hledite do toho širokánského, klidnou pravidelností neseného toku zdejšího všedního života a všecky přinesené vidiny předpojatého názoru se vám rozplývají v nivec.
25 article
Samý lichý výtvor obraznosti! Samý klep Domýšlivý cizinec podrážděn mrzutou pro- cedurou v čekárně ruských pohraničních stanic, rychle hotov s úsudkem, nemilostivě se pronášt o »barbarském« státu, ve své obmezenosti se uza- vírajícím dovozu evropské »vzdělanosti«. Ale barbarský stát má nejen plně mravní právo, ale přímou povinnost překážeti toho druhu jakékoli kontrabandy. Nouzavírá se proto žádné »vzděla- nosti«, nýbrž jen mravům a formám živola, které se příčí jeho bytosti a byly by na úkor potřebám, z poměrů jeho vyrostlým. Svoji vzdě- lanost dovede si mohutný organism už postu- pem vlastního vývoje sám opatřiti. Hledíte ven z vlaku do ruské krajiny a chápete už, proč Rusko musí se zdáti tak zatvrzelým, proč na všeliké rady a přání od Západu tak horlivě mu podnášené nemůže nic dáti, vysvětluje se vám, že i poslední manifest carův k národu na Zá- padě tolik sklamal, proč musil zklamati ! Naivní názor západnický vidí v caru samovládci člo- věka, který s posice náhodné své osobní moci svévolně si s národem a říší pohrává, co zatím funkce samovládce je přirozenou funke organického celku, funkcí orgánu nejúžeji spja- tého svým osobním zájmem se zájmem celku. jemnocitného orgánu, který koná, ne co konat chce, ale co dle nejlepšího zdání v zájmu nej- vlastnějším konat musí. Je vám tak zřejmo, že Rusko s jiných stran nepřijímá a nemůže přijímati žádných rad, tím méně diktátů. Každý nechť se o svou kůži a svou »vzdělanost« stará jak můžel
Rusko
26 article
A co že je vlastně vzdělanost? Kteráž je pravá? Či ta, která hlásá, že každý vzděl- nec má býti otřepávačem současných literárně- uměleckých hesel a klepů, že má nositi v ma- liku svoji zásobu politikářské frazeologie a svoj domýšlivost »vyvýšených« hledisk a ambicl? Anebo je pravá vzdělanost ta, která žádá, aby každý syn člověka na svém místě konal svoi povinnost k sobě a bližním, aby měl vědomost a znalosti, které odpovídají jeho potřebám a v ostatním jen si hleděl klidného svědomí své poclivosti a užitečnosti? Či je vzdělancem evrop- ský dandy průměrné konversační »erudicee, který hlubokomyslně opakuje, co kde četl, že svět vznikl z prvorodu buněčných zárodků pra- hmoty? Anebo zpozdilý ruský mužík, který věřl, co mu pověděl pop, že na Počátku nebylo ni a pak že Pán pronesl své Slovo a že bylo »Světlo« ? Má pravdu snobism západnické vzdě- lanosti, jenž z vonného ovzduší svého komforin dává na jevo tak nesmírný despekt nad bylosi ruského mužíka, živořícího ve stavu »polozvíře- eím«, anebo má pravdu mudřec jasnopoljanský. jenž obsáhnuv všecku vzdělanost moderního lidstva, na konec s nechuti se odvrátil a utekl se — k mužíku, chtěje u něho dojíti poučení, jak žíti a umírati? Není tak samozřejmý, jak vidět, problém evropské vzdělanosti a ruského barbarství! Nijak více samozřejmý, než otázka ruských porážek nebo ruských — vítězství, zaměstnávajíei dnes tak zimničně všechen evropský Západ. A stol už věru za nějakou tu chvíli trpělivosti při pro- hlídce na ruské pohraniční stanici, chcete li pro svůj názor získati u samého pramene záhad trochu — pevné půdy pod nohama.