3
masthead
11. ledna 1900.
5
article
a proniknuti tímto pravým rakouským duchem, do
budeme prý vítězství. (Bravo.)
Německé barvy, jež jsou u Němců ve cti jako
společný symbol: černo-červeno-zlatá mohou prý
zcela dobře vlát a vlály vedle černo-žlutých praporů
Nejsou prý to barvy velkoněmecké, barvy něme-
ckého císaře. Ctíce svůj prapor Němci nikdy ne
zpronevěří se císaři, což je prý známo.
Není prý proč vyčítati vojenské správě, že pro
vozuje národní politiku. Vždyť se nedovoluje dů
stojnicivu dělati německou politiku. Pokud týká se
přísných trestů, stihly prý také německé studenty —
záležní důstojníky. Vyprošuje si tvrzení, že armáda
je tvrzí německé politiky. Němčina chrání a zacho-
vává se jen jako jednotná služební řeč. Nebylo prý
slušno zatahovati do debaly také německého císaře.
jenž je spojencem našeho mocnáře. Právo k posu-
zování vojenských poměrů mají domácí listy tak
jako cizí. Jsme spolčení také s italskou říší a pro
naráží se pořád jen na Německo?
Naše armáda má býti císařská. Každý může
podržeti své národní smýšlení i svou mateřštinu.
ale ať je prý císařským, císařským rakouským.
Silna může býti jen jednotná armáda. Ať se
teda nedělá z otázky kázně věc neoprávněného vý-
znamu. Musíme si vojska vážiti, je to železná ne-
vyhnutelnost. Chceme-li býti silnými, mocnými
váženými na venek, musíme přinést oběti, třeb
byly sebe těžší. Za svého postavení ve světové
siluaci musíme pečovaf o poliotovou armádu. Kdo
podlamuje jednotnost vojska, buď pamělliv slovai
»V tvém táboře je Rakousko!« V táboře naší ar-
mády je a zůstane Rakousko.
Němec
Silna
Německo
Rakousko
6
article
Jmeněm del. Pergelta předkládá resoluci lo své
volném prý počešťování místních jmen německých.
Resoluce je dostatečně podporována.
Del dr. Pacák: Nepravdivým je tvrzení dre
Funka, jakobychom my Čechové měli jakousi animo-
situ proti všemu co je německého. Naopak přál bych
si, aby na straně německé nebylo tolik neocholy
proti nám Čechům. Obě stanoviska hy se zajisté při-
blížila, kdyby setrváno bylo na zásadě rovnopráv-
nosti. Pan del. Funke pravil též, že musí býti armádní
řeč německá, jako musí býti státní němčina. Tento
požadavek státní němčiny budeme my Čechové potí-
rati co nejrozhodněji a doufám, že budou s námi za
jedno všichni neněmečií národové. (Souhlas u Čechův
a Poláků.) Nébylo dokonce třeba, by armádní něm-
čina, které my neopponujeme, porovnávala se se
státní němčínou. Pan dr. Funke uznal, že musí býti
v armádě národní duch a řekl, že to může býti duch
jen výhradně rakouský. Připomínám slová upřímnéh
vlastence, nebožtíka Smolky, který řekl: Učiňte ná
dobrými Poláky a dobrými Čechy a budeme potom
dobrými Rakušany.« V tom spočívá rakouský duch.
aby národové rakouští byli ve svých národních ide
ách podporování říši. Potom budeme též podporovat
ze všech sil říší samu. Praví-li p. dr. Funke, že zu
stane věren svobodě a věci německého národa, mus
zůstaviti nám a naší straně, bychom také my zůstal.
věrni svobodě a našemu národu.
doktor
Pacák
Čecho
Funke
Čechův
Polák
Smolek
Rakušan
7
article
Vyslovuji se proti resoluci stran map generál-
ního štábu. Každý Čech musí se resoluci pouze
smáti. Vždyť právě Čechové pronášejí mnoho stíž-
ností, že česká jmena se germanisují. Musí se žá
datí, by mapy generälního stábu byly zdélány dl
skutečných poměrů.
Del. Schneider konstatuje naproti del. dru
Stránskému, že »llamb. Nachrichten« jsou jen židoy-
ským listem jako »Neue Fréie Presse« a j. a že prý
dr. Stránský sám je žid a ne Čech.
Předseda volá řečníka k věci a domlouvá
mu, aby takových oprav nechal.
Del. Pergelt naproti Pacákovým vývodům
odůvodňoval svou resoluci proti počešťování něme
ckých místních jmen na mapách hlavního štábu
čímž prý maří se jejich cena a účel.
aDel. Kaftnn praví, že také v čistě českých
krajinách dostávají místa jmena německá. Řečník je
proti resoluci v tom znění, jak byla podána, poně
vadž je přiliš jednostranné. Se všeobecnou formou
resoluce by souhlasil.
Ministr 51. Krieghammer chce pojednali pr
hojnost materiálu zatím jen o úpravě platů a kon-
trolních slromážděních a odpověděti na příslušné
žuloby.
Žádná armáda v Evropě není tak málo exklusivná.
jako rakousko-uherská, žadná nežije v tak úzkém
styku s obyvatelstvem a bez (řenic jako naše. Kae
se stane nějaká živelní pohroma nebo sebe nepatr
nější věc, vojsko je hned na místě a koná služby
jež docházejí všeobecného uznání. Ale proto přece
použije se prý sebe menší příhody v armádě proti
samé. Ona nesplácí takové jednůní.
Olápravu platu vynasnažovala se vojenská správa
již dávno, ale nechlubila se tím proto, že nevěděla.
zda se jí podnik podaří.
Čecho
Schneider
Stránský
Čo
Pacákův
Evropa
Neue Fréie Presse
8
article
Potom se hodila do světa úprava úřadnických
platů a psaly se věci, pro něž se množství přísluš-
níků armády zardívalo studem. Nemá-li člověk zrovn
skvělé postavení, nebývá rád, vypočítává-li si n
krejear, co může utratiti. Pocházejí-li takové spisky
z vojska, bylo by prý dobře, aby oni spisovatelo
z něho vystoupili.
Pojednav zevrubně o úpravě gáže ministr pro-
mluvil o kontrolnich shromážděních.
Vojenská správa není prý vinna známými událostmi.
Nechce také pátrati, zda se dříve vojenští příslušníc
hlásili v různých řečech. Všiml si věci, když před
čtyřmi lety udál se první případ v Tišnově. Jeho
pozornost zvyšovala se prý, když následující pří-
pady týkaly se posluchačů university, tedy lidí vzdě-
lané třídy. Po tom vydal výnos, o němž se tolik
mluvilo a posuzovalo. Poukazuje-li se na to, že voják
skládá přísahu ve své mateřštině, přípomíná on -.
ministr — že ve výnosu nařizuje se předem, aby
důstojník, konající kontrolu, upozornil mužstvo
v jeho mateřštině, že po sodtroubení« je podřízeno
vojenským rozkazům, pročež má odpovídati slovem
»hier« jako po čas tříleté vojenské služby. Stální
základní zákony ani jiné obecné zákony nemohou
se pouštěti do takých podrobností.
Branný zákon a předpisy obsahují prý příslušn
ustanovení: »Muž předstoupí, byv předvolán, a ode
vzdá pas.« Hlásí-li se shier«, je to řeč rozkazu, neb
musí se věděti, zda to ten pravý člověk. To prý není
porušením zákona. Politiku a národní spory ministi
prý do vojska nepřípustí. Libuje si, že toho cíle do-
sáhl proto, že loni na něho dorážela pravice i levice
a přidrží se zásady té také budoucně.
Tišnov
9
article
Trestní řád vojenský je prý již vypra-
cován, ale věc zdržela se chorobou jednoho čiena
příslušné komise. Hlavní zásady jeho jsou: princip
žaloby, ústní jednání, veřejnost a bezprostřednos
řízení.
Samovražd bylo ve vojště loni jen 17
S novínami nemá spojení — žádné nejsou jeh
orgánem, ať jim říkají, jak chtějí.
Reí del. Walterskirchen doporučil rozpo
čet ještě jednou, načež přistoupilo se ke h laso
vání, jímž přijat řádný rozpočet vojenský ve všecl
položkách Lez dalších řeči.
Při pol. 4. (Úhrady) del. Rizz i navrhoval reso
luci o prodeji laciného prachu ke střelbě za příčinou
změny počasí.
Ostatní položky a konečně všecka neuhražená
potřeba byly schváleny beze změny.
Resoluce Pergelt Funkova o mapách hlavníhe
šťábu a Rizziho byly příjaty, ona 20 hl., tato jedno
hlasně.
Konec schůze ve 344 hod.; příští bude v pá
tek v 11 hod. dop. Na denním pořádku bude: po
kračování dnešního, zprávy rozpočtového výbor
o rozpočiu ministerstva zahraničných věcí pro rok
1900, o dodatečných úvěrech na r. 1899 a prodlou-
žení lhůt mimočádných úvěrů dodatečných z r. 1897
a 3. čtení řádného rozpočtu vojenského, dnes schvá
leného.
Pergelt Funkův
Rizzi
10
article
V dnešní plné schůzi nherské dele gac
byla předloha o úpravě platů společných úřadníků
sluhů přikázána výboru.
Předseda navrhuje, ježto dnes nelze projednávat
pro zanepráznění společných ministrů zprávy výboru
námořního a pro zahraniční zálež
tosti, aby byly dány tyto zprávy na denní pořádel
zejtřejší schůze (Souhlas.)
Na to byla schůze ukončena
Sdružený výbor rokoval o úvěru oku
ačním, jejž referent del. Müntch doporučoval
Na Ugronův dolaz odpověděl ministr šl. Krieg
a mmer, že náklad na bosenské vojsko je v roz
počtu bosenském. Toto vojsko nemá žádných práporů
Okupační úvěr byl potom schválen.
Referent del. Münich konstatoval ze zemského
rozpočtu hosenského vzkvět zabraných zemí a na-
vrhl dík a uznání ministru Kallayovi.
Del. Gjurkovič velebil rovněž bosenskou
správu. Pojednávaje o náboženských poměrech v za
branných zemích, vyslovil naději, že ministr Kallay
opře se porušování náboženského míru
Del. Ugron varoval, aby bosenská správa ne-
vedla si v rakouském směru a připravovalo se sjed
nocení s Uhrami.
Müntch
Ugronův
Krieg
Kallay
Gjurkovič
Uhry
11
article
Ministr Kallay vyličoval svým způsohem ná
boženské poměry v okupovaných zemích, dokazova
neudržitelnost starého církevního statutu a opakoval
že vláda nevyhledává boj s pravoslavím a byla by
povolna k ochotě, kdyby se jevila také mezi pravo
slavnými.
Na mohamedánské petice a stížný spis, jenž by
podán císaři, nedošlo dosud žádné rozhodnutí. Po
měr mezí jednotlivými konfessemi je za poslední
doby trochu chladnější.
Na Ugronovy vývody odpověděl ministr, že vte
věci není kompetentní. O budoucnosti nemůže se
vysloviti. On nespravuje prý zabrané kraje rakousky
ani uhersky, nýbrž čistě bosensky
Ministrovi vysloveny díky a důvěra a schůze
ukončena.
Vojenský výbor aulentisoval zprávu rele
renta del. Münnicha.
Z Víduě, 10. ledna. (C. B.) U ministra zahra
ničných věcí hr. Goluchowského byla dne
delegační hosti na, jíž zúčastnili se předse
dové obou delěgací, uherský ministro president Š ze l
předseda v ministerské radě dr. Wittek, uheršt
delegáti a někteří rakouští
Kallay
Münnich
Goluchowský
doktor
Wittek
Vídu
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
v v Praze, 10. ledna.
Praha
13
article
»Pester Lloyd« zabývá se v poslední dob
velmi horlivě otázkou česko-německou. Do
pisy vídeňské, pojednávající o této otázce, stří-
dají se zde s dopisy pražskými. V dnešním
čísle otištěno o téže otázce mínění »předního
poslance z Čech, hlásícího se ku pravici.« Pan
poslanec má spor česko-německý za, příliš slo-
žitý, aby mohl býti rázem vyřízen celý. Proto
si dává otázku, nebyloli by možno vyloučiti ze
souboru sporných otázek prozatím jednu otázku,
totiž otázku jazykovou, která se v poslední dob
stala nejpalčivější, poněvadž působí zlou kre
nejen mezi politiky, nýbrž i v nejširších vrst
vách lidových a tím se jeví hlavní překážkou
při odstraňování vnitřních zmatků v této řiši
Tento jazykový spor — jak prohlásil tázaný po
slanec zpravodaji »Pester Lloydu« — plní v Če
chách veškeru atmosféru veřejného života, lpí na
každém administrativném i zákonodárném výkonu
a nikde nelze se mu vyhnouti — ode vsi aždo
okresního města, do hlavního města, do sněmu
do říšské rady. Nalézti modus vivendi v této
věci neznamená ještě pokoj a mír, ale znamená
to povznésti zápas na vyšší úroveň, znamenát
připuštění a uplatnění vyšších státoprávních
správních názorů, uvedení mohutnějšího rozma-
chu do veřejného života a do seskupení politi-
ckých stran. Slyšíme sice hesla: centralista,
autonomista ! Kde však v Rakousku vede se v
liký spor o tyta voliké zásady? Marně bychom
ho hledali, neboť nacházíme jen spor jazykový
A tak neděje se jen v otázkách státoprávních
nýbrž i v sociálních, hospodářských a osvěto
vých. Vylučme tedy jazykovou otázku pomoe
kompromissu a nabudeme tím — ne snad po
koje a míru — ale lepšího, pěknějšího zápast
a takový zápas je život, jehož se nám nyní ne-
dostává.«
Lloyd
Čechy
Rakousko
14
article
Minění pana poslance, že by vyřízením
jazykové otázky národní spor česko-německý
pozbyl svého ostří, je ovšem správno. Ale
pan poslanec je na omylu, tvrdili na jiném
místě své rozmluvy, že se jazykový spor če-
sko-německý přeceňuje. Svéráznost ná-
roda jeví se především jeho jazykem; úcta
k národu jeví se úctou k jeho jazyku a urážka
jazyka je zároveň urážkou národa. Nic tedy
nepřeceňujeme, žádáme-li, aby jazyk náš by
v úclě od poslední chýže v odlehlé vsi až do
úřadoven ministerských. A v úctě bude tehidy,
přiznají-li se mu ta práva, jež mu palři dle
zákona. Tu není třeba nijakých kompromisů,
ba všechny kompromisy jsou vyloučeny, poně-
vadž každý kompromis znamená slevu a my
ze svého dobrého práva nemůžeme sloviti nic.
Ze Lvova. Ve zdejších listech zaznamenáv
se s povděkem, že počet Poláků v rakous ké
diplomatické službě se v poslední době
rozmáhá. Vedle ministra zahraničných věcí hr. Go-
luchowského jsou v diplomatické službě hr. Jos.
Vodzický jako vyslanec ve Švědsku, hr. Koziebrod-
ský jako vyslanecký rada v Madridě, kde je také
atlaché hr. Ludy. Badeni; jiný hr. Koziebrodský je
vyslau. radou v Brusselu, hr. Stařenský je vyslan.
radou v Římě; Kučinský, do nedávna resident na
Cetyni, stní se vyslancem v Riu de Janeiro, hr. Vis-
něvský je při vyslanectvu v Athenách a hr. Ad.
Tarnovský ve Washingtoně. — Bylo by zajímav
spočílat, kolik česky smýšlejících českých šlechticů
je v rakouských službách diplomatických.
Kučinský
Tarnovský
Lvov
Madrid
Brusel
Řím
Rio jít Janeiro
Washington
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 9. ledna.
Ze Srbska.
Praha
Srbsko
17
article
Milanovšíina jako dříve v Bulbarsku slam
bulovština šíří mezi obyvatelstvem veřejnou ne
mravnost, jež je nejtěžší ranou, kterou Milan
Alexandr zadávají srbskému národu. Z hospo
dářských pohrom nárad může se časem vykře
sati, nemravnost slane se črtou jeho charakter
a věčně bude jej hyzdili.
V Kragujeyci byly dosud dva zpěváck
spolky. Jeden se jmenoval »Zpěvácký spolel
kragujevacký«, a druhý, starší, měl jmeno po
největším srbském básníkovi, Petru Petrovič
Něguši, a slul »Něguš«. Upozornili Milana, že
jeho sdynastii« hrozí veliké nebezpečí, že spolek
ten má jmeno podle jednoho z předchůdců kní-
žete Nikoly. Milan poručil vládě a vláda dotyě
nému spolku, aby ihned své jmeno přeměnil
nazval se »Miloš Veliký«, jinak že bude roz
puštěn. Velká vělšina členstva spolku protivile
se nesmyslnému rozkazu a přála si, aby spolel
raději se rozešel, než ahy s praporu svého
smazal jmeno jednoho z největších mužů všeho
srbského národa a nahradil je jmenem tyrana. Ko
nečně nalezena prostřední cesta. Spolek se roze-
šel, ale členstvo jeho přistoupilo ihned ke spolku
druhému, jehož jmeno není »dynastii nebez-
pečné-.
To ještě dosti čestně dopadlo. Jinde je hůř-
Celá země hemží se podlci a šplhavci, kteří,
aby se mu zavděčili, dávají spolkům, ulicím
a všemu, co se lidským jmenem pokřtiti dá.
jmena dle něho a členů, dynastie Obreno
Milan Alexandr
Petrovič
Milan
Veliká
18
article
vičů. V Niši studentský spolek »Něguš« přezval
se po Milanovi. Arci po této změně valná část
členstva ze spolku vystoupila. Všechny sokolské
spolky přezvaly se po Obrenovičích Miloši, M
chalovi, Milanovi a Alexandrovi. Protože na trůnu
srbském víe Obrenovičů nebylo, musejí tu v
pomáhati i nepatrní příbuzní toho rodu, Jefren
a Ivan, kteří žádné úlohy v dějinách Srbsk
nehráli.
Každá hrůzovláda pomahá si špiclovstvím
Za Stambulova bylo v Bulharsku více špielů
než poctivých lidí. Stambulov posílal špicly i do
ciziny, aby pozorovali každý bulharský, zvlášte
studentský kroužek, který by se tam utvořil
Podobně dělají Milan a Alexandr. V universit
ních městech, kde studují Srbové z královslví
umístěni jsou Milanovi špiclové, kteří srbské
vládě podávají pilné zprávy o všem, co se je
jich střeženců, týká: co mluví, čtou, píšou,s
kým obcují. Srhští studující v Ženevě cilili se
od špiclů tak obtěžováni, že se viděli nucen
požalovati na to senátu a žádati za ochranu.
O amnestii není už ani řečí. Vládní
listy odkládají ji už až na 2. srpen t. r , na
den narozenin králových. Potom zajistě bud
zas odložena. Odklady tyto nejsou ničím jiným,
než nejvýš raffn vaným mučítelstvím, hodným
Petra Arhueza. Katané podrobují své oběti nej-
bolestnějším mukám »mukám naděje«. Kra
Alexandr na cestě do Meranu zcela otovřeněto
řekl redaktoru »Neue Fr. Presse«, že amnesti
dá, až se mu zlíbí a až se slituje také »nad
jinými zločinci«. Pověsti o amnestii vznikly ve
Vídni, a nikoli v Bějehradě. Účelem jejich jes
uspati Rusko, aby myslilo, že už je všechno
pořádku.
Milan
Miloš
Alexandrov
Stambulov
Alexandr
Srba
Milan špicl
Petro Arhueza
Neue
Niš
Srbsko
Bulharsko
Ženeva
Merano
Francie . Presse
Vídeň
Rusko
19
article
Zahájení francouzské sněmovny
poslanecké,
to jest nového období jejího po prázdninách
vánočních bylo včera vykonáno. Zahájil je jal
obvykle předseda dle stáři. Náhoda chtěla tomu
že byl jim — nacionalista a rozhodný odpůrce
vlády posl. Turigny. Tento také ve své zahajo-
vací řeči pronesl proti regimů nynějšímu ob-
žalobu, že neprovedl ani jednu ze slibovaných re-
form. Ostré výčitky činil řečník také vládě
Waldeek-Rousseanově, řka, že mluvi protiní
jako nepřítel politických persekucí. Zminiv se
o chybách, jež zamezily každou reformu, zvi-
klaly důvěru a způsobily zklamání všech, žádal
posl. Turigny na konec revisi ústavy a zrušen
předsednictva republiky, Projevil rovněž. přání
aby stoleti »počínajicí« dočkalo se
konce centralisace, kterou republik
trpí. Řeč vyvolala dílem potlesk, dílem odpor.
20
article
Vládu stihla v téže sehůzi jiná nepříjemnost.
Zvolen byl většinou 87 hlasův předsedou sně-
movny Deschanel proti kandidátu dreyfusardů
Brissonovi, jenž tolik pro parlamentní záchranu
vlády byl vykonal.
Ovšem, na konec vláda vidouc, že jislě
propadne, pro Brissona se ani neangažovala.
Dreyfusardi dožili se ještě jinak sklamání.
Byli by rádi viděli, aby Pavel Deroulěde, jenž
za svoji statečnost proti nepříteli v r. 1870 vy-
znamenán byl řádem čestné legie, byl ze se
znamu členův čestné legio — následkem od-
souzení pro politiké provinění! škrtnut.
Rada čestné legie usnesla se ale 6 proti 4
hlasům Děroléda ze seznamu neškrtnouti. Drey-
fusardi doufají nyní v ministra spravedlnosti.
že toto příhanlivé opatření proti Déroulědovi
urady čestné legie přece prosadí.
Veřejná schůze lidu v Lovosicích
konána dne 6. t. m. v sálo hostince »Na pří-
voze« s přednáškou pana JUDra. Rusa z Rou-
dnice o sčítání lidu, o právu domovském ao
důležítosti vzdélání, jakožto podmínce hmotného
i duchovního blahobytu jak pro jednotlivee tak
i pro celé národy. V další hned kondné dů-
věrné schůzi přijata resoluce, která, zaslána
bude klubu poslanců národní strany svobodo-
myslné k dalšímu řízení a část její i mínister
stvu vnitra.
Resoluce zní:
V uvážení, že sčítání lidu, jak nyní se
provádí, neposkytuje bezpečných dat o množství
slovanských národů v Rakousko Uhorsku a zvláštč
Čechů ve zněmčeném území v Čechách, dále
v uvážení všech chikan, jimž při tom české
menšiny vydány jsou, obracíme se ku slavnému
poslaneckému klubu, aby v poslední chvíli za-
sadil se ještě jednou vším úsilím na přislušnýeh
místech, aby sčítání lidu koncem tohoto roku
neprováděly úřady autonomní, nýbrž úrady
státní.
Brisson
Pavel Deroulěde
Děroléda
JUDr
Rus
Roa
Čecho
Zvolen
Lovosice
Rakousko
Čechy
národní strana svoboda
21
article
Ze stejných příčin žádámo důtklivě po-
selstvo české, aby v čas na příslušných mi-
stech postaralo se o to, aby při provádění no-
vého zákona o právu domovském v příštím roce
zabráněno bylo všelikému znoužívání a znásil-
ňování zákona se strany německých obef, ze-
jmena § 2. zmíněného zákona, který, bohužel.
jest s to otevřiti brány všemožným chikanám
se strany obci německých a žádáme proto z-
stupitelstvo české, aby se zasadilo o odstranění
resp. zlepšení tohoto zákonného ustanovení.
Poněvadž celistvost vlasti podmíněna jest
hlavně trváním českých menšin a že jsoucnost
jejich zabezpečena býti může zase jen dosta
tečným počtem účelně a pokrokovým duchem
řízených škol a pak hospodäřskou neodvislostí
českého lidu ve smíšených místech na přísluš
nicích druhé národnosti, obracíme se:
1. ku celému národu českému nutkavou
prosbou, aby nejen nezmenšoval, ale z vy š -
vaI dary a příspěvky své jednotám obrannýmá
2. ku české žurnalistice a lidovým řeě-
níkům, aby občas číslicemi odůvodňovali, že
dosavadní příspěvky vzhledem k důležitému
boji, jejž český národ vede proti tak mocnému
a bezohlednému nepříteli za svou i slovanských
národů existenci i celistvost domuviny, jsou
příliš nepatrné; přinášíť nyní každý Čech obran-
ným jednotám průměrně ročně pouze 5 4/%3 kr
darem l
3. Shromáždění obrací se ke klubu po
slanců národní strany svobodomyslné, aby žádal
v autonomních sborech, zvláště v okresních
zastupitelstvech, aby národní daň zvýšena, ustá-
lena a na jednollivce přiměřeněji rozvržena byla,
aby dále vydán byl zákon, jímž by školy men-
šinové zcela z působnosti místní a okresní auto
nomie byly vyňaty, aby náklad na školy
jedin ě země uhrazovala a jak školy obecné
lak i měštanské a odborové zřizosala.
Čechy
22
article
Slavný klub českých poslanců sleduj
houževnatě rozvoj školství českého, zejmen
starej se, aby učebnými osnovami nebylo k vůl
některým stranám nivenu vzdělání lidu českéh
snižováno, nýbrž aby provanuty byly duchem
osvěty, pokroku; za tou příčinou domáhej se
slavný klub, aby se dostávalo učitelstvu akade-
mického vzdělání a řádné odměny a všech
občanských práv
Ku českým ohcím na Litoměřicku a Třeb
nicku vznášíme žádost, aby postaraly se o zři
zení obvodových měšťanských škol v Tere-
zíně (po případě v Bohušovicfch) a v T re-
benieíeh, aby se dostati mohlo dorostu
u chudších mas lidových při jazykovém pomezí
vyššího vzdělání nežli na školách obecných.
Zavazujeme se dále napomáhati záložně
duchcovské, kteráž plniti má úkol českých
bohatších tříd, které jen z neznalostí poměnů
úspory své obávají se vkládati do obchodních
průmyslových závodů ve zněmčeném územi
Zejmena žádáme, aby pánům poslancům
nebyly eizí poměry národohospodářské územ
zněmčeného, ale aby o nich dobře byli infor-
mováni a tak promyšleně říditi mohli systema-
ticky invasi českého kapitálu do míst smíšených
jednak pro upevnění českého živlu, jednak pro
dobré zúrokování národního jmění.
Protestujeme proti oddělování českýeh
okresů od krajských soudů v Litoměřicích
v Mostě i jinde a jeho uzákonění česká delegac
opři se celou váhou svého hlasu, a poď žádným
podminkami na ně nepřistupuj.
4. Konečně žádáme důrazně naše poslance
aby vědomi sobě veliké důležitosti českých
menšin více pozornosti těmto věnovali a vlivem
svým jak mezi tímto lidem českým, tak i na
rozhodujících místech o povznesení těchto menšin
se zasazovali.«
Litoměřicko
Ter
Litoměřice
Most
23
article
Volhy doplňovací do odhadních komis
Volhy doplňovací do odhadních komis
pro osobní daň z příjmů.
Za město Král. Vinohrady volby do od-
hadni komise pro osobní daň z přijmů ko
nají se dnes ve čtvrtek dne 11. ledna od 9. hodiny
ranní do 2. hod. edpol. ve II. sboru (hlasovací listky
zelené) a zejtra v pátek dne 12. ledna od 9. hod.
ranní do 4 hod. odpol. ve III. sboru (hlasovací
lístky bílé) v místnostech »Orfen« p. Karla Šinde-
láře v Palackého třídě č. 50 n. Vzhledem k úsilovné
agitaci strany němockév vybízejí se veškeří čeští vo-
ličové v poslední chvíli, aby k volbé osobně se do-
stavili aneb kdož osobně k volbě dostaviti se ne-
hodlají, by oba hlasovací listky, řádně podepsané
i s legitimací odevzdali v městské radnici I. posch.
čís. 4 a sice pro volbu ve II. sboru dnes nejdéle do
9. bod. ranní a pro volbu ve III. sboru během
dnešního dne, nejpozději pak zejíra v pátek, rovněž
nejdéle do 9. hod. ranní
Pánům voličům k volbě členů a jich zá
stupců do odhadní komlse pro osobní daň
z příjmů v odhadním okresu karimském
(venkovské obce) doporučují se sborem důvěrníku
následující páni:
II. sbon: za člena odhadní komise pan Stára
Josef, statkář, Radonice; za zástupce pan Zárub
Jan, statkář, Dřevčice.
III. sbor: za členy odhadní komise pan
Splechner Václav. obchodník, Chvala, p. Cerný Fran
tišek, řídící učitel. Dáblice, p. Šesták Josef, stáítkář
Zápy; za zástupce p. Janďourek Josef, pekař. Bran-
dýs, p. Tovara Josef, rolník, Klecany, p. Čermál
Josef, pokladník, Vysočany.
Volby konati se budou v Karlíně v l
A. Šustery od 9. hod. ranní do 1. hod. odpol. a sre
pro II. sbor v pátek dne 12. t. m. a pro III. sbou
v sobotu dne 13. t. m. Volbu vykonati možno v na
značenou nahoře dobu buď osobně aneb možno za-
slati hlasovací lístky před. tímto časem poštou
k rukoum volebního komisaře. V obou případech
budiž volební legitimace přiložena.
Král
Šinde
Stára
Josef
zárub
Jan
Splechner
Václav
Chval
Cerný Fran
Šesták
pekař
A Šuster
Volha
Palacký třída
Radonice
Dřevčice
Zápy
Bran
Klecany
Vysočany
Karlín
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Taktika. Ne pouze ve válečnictví, tak
v politice je taktika důležitým činitelem. B
troufali bychom si říci, že pochybenou taktikou
zmařeno bylo nejen u nás, nýbrž i jinde mno-
hem více politických plánů, než pochybeným
vnilřním jejich obsahem. Také vládě příští,
nechť již v čele jeji státi bude pan baron
Gautsch či pan dr. Körber, největších obtizi
činiti bude — taktika. Dnes oznamuje se, že
vláda, aby věc co možná zjednodušila, má
úmysl s vyloučením všeho jiného jednati pouze
o olázce jazykové a jejím definitivním upravení
Na úkol tak veliký, chtiti rozřešit otázku národ-
nostní v celém jejím dosahu a odkliditi všechny
oventuální příčiny a záminky k národním spo-
rům, prý se, jak samozřejmo, neodváží. Nedá
se popříti, že vláda jednati bude rozumně.
jestliže program svůj co nejvíce zúží a obmezí
se pouze na uklizení toho, ce je dnes hlavním
předmětem zápasu, jiná jest ale otázka, jestli
budou s tím srozuměny zápasíeí strany a jestli
taktiku tuto nezkřižují. »Bohemia« aspoň dues
už dokazuje, že junetim otázky jazykové s ostat-
ními otázkami jen tak hravě přervati se nedá,
o tom prý se musí dříve vysloviti německé ve-
dení. Vzpomeneme-li si, že nedávno ještě bylo
z autoritativní strany německé hlásáno,že
Němci bez určitýeh kompensací na českou
úřadní řeč nikdy nepřistoupí, vzpomeneme-li i.
že v tčehto kompensacích bylo obsaženo všechno
to, co podařilo se v roce 1891 od národa če
ského vítězným zápasem proti punktacím od-
vrátiti, pak ovšem by vláda s touto taktikou
nepochodila. Neboť pak bychom se i myeo
nejrozhodněji musili ozvati a odmilnouti »mi
loste s přítěží, která by nás snad ještěs vic
degradovala, než německá vnitřní řeč úřadní
Gautsch
doktor
Körber
Němec
Bohemia
25
article
Němci a jejich tisk si vůbec počínají tak, j a ko
by právo měli podminky miru pro-
stě diktovati. S takovou-li přijdou též je
jich zástupci na konferenee, bude po nich dříve,
než se zahájí. Pokud národa našeho a jeho zá
stupeů se týče, zdají se býti rozhodující kruhy
vídeňské vůbec na omylu, domnívajh-li se, že
budeme šťastni, podaři-li se nám bůh ví s ja-
kými obětmi domoci se opětně české vnitřní
úřadní řeči. Nechť nezapominají ve Vídni na
to, že u nás, bez ohledu na stav a na politické
přislušenství, v srdci každého českého člověk
hluboko zakotveno je vědomí, že odvoláním jazy-
kových nařízení byla nejen do nebe volající
křivda na nás spáchána, nýbrž i palčivá urážk
nám způsobena a že tedy by restitucí ja-
zykových práv našich uvnitř úřadů
a soudů za vymoženost nějakou
nikdo nepokládal a také za tento
ústupek k ničemu se nezavázal
Lid český, vyškolený dlouholetým utrpením, svo-
luje sice, aby zástupei jeho konfereneí se z-
častnili, však žádá na nich, aby prohlásili hned
z přeďu, že jazyková nařízení mají býti reaki
vována, dříve že na žádné usnesení nepřistoupt
To je naše česká taktika.
— Ministr války Krieghammer odp
věděl včera v delegacích na řeči českých dele-
gátů a na žaloby v nich obsažené a způsoben
takovým odůvodněné, že marné všechno vytá
čení, marné vysvětlování. Pan ministr války nen
řečníkem — to víme — a potom jako voják
miluje stručnost. Včera byl zejmena neobyčejne
stručným. Snad ne bez důvodů. Snad mu tanul.
Němec
Vídeň
26
article
na mysli moudrá zásada, že sám na sebe ža-
luje, kdo se omlouvá. Dokazoval už asi po de-
sáté, že byli trestáni k vůli slovíčku »zde« je
oni záložníci, kteří činili tak z choutek demon-
strativních, jiní ne. V reglementu — v tomt
vojenském desateru — sice není vůbec o ně-
jakém hlášení se při kontrolním shromážděn
ani řeči, tím méně se tam činí rozdil mezi hlá-
šením se demonstrativným a nedemonstrativným
— čím tedy odůvodní pan ministr těch šestnáct,
deset, osm nebo šest měsíců, k nimž jednotlivei
pro slovo »zde« byli odsouzeni? Na to pan
ministr neodpověděl, proto že odpověděti nedo-
vedl a nemohl. My oslatně panu ministroví jest
uvedema doklady té přízně kruhů vojenských
k národu našemu a dokážeme mu, jaká to
prázdná fráse, že v armádě všechny národnosti
stejné požívají vážnosti. Pan ministr války byl
šťastným ostatně, že na něj bylo útočeno tel
se strany německé. Jak bylo útočeno? Panu
ministru je to oblažujícím faktem, že na dobr
je cestě, když střili se na něho z předu i ze
zadu. Domnívá-li se, to že je neklamné znameni
správného postupu, potom by této říši bylo
snadno pomoženo, Pak dovolili bychom si tvrditi,
že šťastný okamžik pro ni již se blíží, neboťt
v Rakousku není tak velikým uměním učiniti s
— neoblibeným, nenáviděným u všech.
Rakousko
27
article
— Pražská tramway koňská i elek-
trická. Hájili jsme své doby houževnatě zásadu
— a činili jsme tak ze zřetelů, které nám
diktovala smutná zkušenost v jiných podobných
věcech — aby obec ponechala zřizování a vy-
držování komunikačních prostředků podnika-
telstvům soukromým, za to ale přesně stipul -
vanými smlouvami vyhradila si rozhodující vliv
ve všech věcech, jež souvisí se zájmy obce
prospěchem obecenstva. Byli jsme samojedinými,
pokud se týče tohoto stanoviska, všechno šlo z
proudem, který hnal se za klamnou bludičkou,
že nejlépe bude opatřen prospěch obecný, když
všechno, co jen se dá, soustředí obecní správa
ve svých rukou. Marné bylo tehdy poukazování
k tomu, že obecní správa získala by si nárok
na vděk ne pouze obyvatelstva hlavního města,
nýbrž celé vlasti, kdyby podařilo se jí zcelni
všechny obce sousední ve Velkou Prahu a assa-
novati Prahu nezdravou zřízením kanalisace
opatřiti ji pitnou vodou. To nestačilo. Přibrána
ještě k tomu koupě, bourání a rozprodej dom
v tak zvaném assanačním obvodu, převzeu
koupí tramwaye do obecní správy, vešker
místní komunikace a přeměna koňské dráhy n
pohon elektrický a souvisící s tím stavba ob-
rovské elektrárny. Přistoupeno dále ku stavbě
nákladných mostů atd. atd. a to všechno vedle
důležitých agend běžných a prací pravidelných
Dnes mohli bychom se zvláštním zadostučiněním
citovati, co před třemi a čtyřmi léty v těto věci
jama napsali a co hájili. Nachoema ala zaova
šířiti slov o neslýchaných technických krisich
a bezpříkladném šlendriánu při stavbě nového
mostu, aniž poukazovati k naprostému fiasku,
pokud se týče podniku assana čního.
Praha
28
article
Dovolujeme si jen upozorniti na některé křiklavé
vady ve vozbě elekirické dráhy a koňské tram
waye a v jejím provádění. Tramway pražská je
podnik velký, který, aby se dařil a apparát jeho
fungoval, má zapotřebí pevné ruký řídicí! Ob-
vykli »obecní inspektoři« a »komise«, jejichž
členové mohou se zaměstnávati povinnostmí
svými v tomto směru, vedle povinnosti vlast-
ního povolání, jen jako s přivažkem, na to ne-
stačí. Pražská tramway postrádá ve všem
důmyslného, ve světě zkušeného, s pražskými
místními poměry do detailu obeznalého ředitele
dopravy. Kdyby obec měla, takového muže,
nikdy by se byl nestal nesmysl s odbočkou
z Karlova náměstí k mostu Palackého. O toto
spojení mohl se zasazovati jen ten, kdo
o frekvenci v této části města nemá an
ponětí, kdo ale snad má v oněch místech dům.
Přeměna tratí koňských v elektrické měla se
díti celkově, tak aby rázem na celé linii byl
změněn způsob pohonu, ale ne po kouselch,
tak že člověk, který dnes jede z Karlína na
Malou stranu, nucen je zahájiti svou cestu na
dráze koňské, aby na Josefském neb na Vá-
elavském náměstí vstoupil do elektrické a u Ná-
rodního divadla opět do koňské. V tom, co
bylo u tramwaye pražské, pokud nalezala s
v rukou společnosti belgické, největší vadou,
totiž nedostatek přímých spo-
jení, libuje si dnes obec pražská ještě vl.
Palacký
Ob
Karlov náměstí
Karlín
elavský náměstí
29
article
Vždyť nedostanete se v Praze po tram wavi
dosud nikam, aniž byste nuceni nebyli aspon
jednou přestoupit. Druhá vada je, že správa
tramwaye pranic nedbá na zvláštní ráz pražské
vozby, která naprosto není takovou jako
v jiných městech. Přece každý pozoruje, že
v určitých hodinách jsou v určitý směr je-
doucí vozy přeplněny, v jiných naproti tomu
téměř prázdně. V Práze stěhuje se obyvatelstvo
denně ze svých »guartierů« do scily« abychom
se tak vyslovili a zase nazpět a tomu má
tramway vyhovět. Však u nás v hodinách nej-
frekventovanějších jezdí zrovna tolik vozů, jako
v jiných. Řekne se, že není proudu. Tam ale,
kde dala by se věc vyříditi vsunutím několik
vozů tažených koni, neděje se také nic. Tim
se stává, že vozy jsou dnes přecpané, jako
v době největšího belgického vykořisťování
s tím ovšem rozdílem, že dne
obec jako insitituce, jejíž předn
povinností dbáti zákonů a řádů.
poněvadž sama na nich je z bou do-
vána a povoláma, aby dozor měla,
by plněny byly, přestupuje s nej
větší bezohledností předpli sy
řády, které naproti podniku sou-
kromému sama byla vymohla. J
to ostatně charakteristickým příznakem cislajta-
nismu, jakou mají v tomto státě vážnost před-
pisy vrehnostenské. Největší vadou na pražské
tramwayi je ale drahota. Jest známo, co se
stalo, když tramway přešla v obecní správu.
Zrušila lístky 15haléřové s platností proe 9
stanie a zvýšila na okružní trati, jež ani jinak
nedá se mysliti, než jako dráha malých lidl
Tim
Praha