ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a0014c50-6687-11dc-9ccb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 70, place 51, work 1, org 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. ledna 1900.
4 masthead
Číslo 10.
5 article
a proniknuti tímto pravým rakouským duchem, do budeme prý vítězství. (Bravo.) Německé barvy, jež jsou u Němců ve cti jako společný symbol: černo-červeno-zlatá mohou prý zcela dobře vlát a vlály vedle černo-žlutých praporů Nejsou prý to barvy velkoněmecké, barvy něme- ckého císaře. Ctíce svůj prapor Němci nikdy ne zpronevěří se císaři, což je prý známo. Není prý proč vyčítati vojenské správě, že pro vozuje národní politiku. Vždyť se nedovoluje dů stojnicivu dělati německou politiku. Pokud týká se přísných trestů, stihly prý také německé studenty — záležní důstojníky. Vyprošuje si tvrzení, že armáda je tvrzí německé politiky. Němčina chrání a zacho- vává se jen jako jednotná služební řeč. Nebylo prý slušno zatahovati do debaly také německého císaře. jenž je spojencem našeho mocnáře. Právo k posu- zování vojenských poměrů mají domácí listy tak jako cizí. Jsme spolčení také s italskou říší a pro naráží se pořád jen na Německo? Naše armáda má býti císařská. Každý může podržeti své národní smýšlení i svou mateřštinu. ale ať je prý císařským, císařským rakouským. Silna může býti jen jednotná armáda. Ať se teda nedělá z otázky kázně věc neoprávněného vý- znamu. Musíme si vojska vážiti, je to železná ne- vyhnutelnost. Chceme-li býti silnými, mocnými váženými na venek, musíme přinést oběti, třeb byly sebe těžší. Za svého postavení ve světové siluaci musíme pečovaf o poliotovou armádu. Kdo podlamuje jednotnost vojska, buď pamělliv slovai »V tvém táboře je Rakousko!« V táboře naší ar- mády je a zůstane Rakousko.
Němec Silna Německo Rakousko
6 article
Jmeněm del. Pergelta předkládá resoluci lo své volném prý počešťování místních jmen německých. Resoluce je dostatečně podporována. Del dr. Pacák: Nepravdivým je tvrzení dre Funka, jakobychom my Čechové měli jakousi animo- situ proti všemu co je německého. Naopak přál bych si, aby na straně německé nebylo tolik neocholy proti nám Čechům. Obě stanoviska hy se zajisté při- blížila, kdyby setrváno bylo na zásadě rovnopráv- nosti. Pan del. Funke pravil též, že musí býti armádní řeč německá, jako musí býti státní němčina. Tento požadavek státní němčiny budeme my Čechové potí- rati co nejrozhodněji a doufám, že budou s námi za jedno všichni neněmečií národové. (Souhlas u Čechův a Poláků.) Nébylo dokonce třeba, by armádní něm- čina, které my neopponujeme, porovnávala se se státní němčínou. Pan dr. Funke uznal, že musí býti v armádě národní duch a řekl, že to může býti duch jen výhradně rakouský. Připomínám slová upřímnéh vlastence, nebožtíka Smolky, který řekl: Učiňte ná dobrými Poláky a dobrými Čechy a budeme potom dobrými Rakušany.« V tom spočívá rakouský duch. aby národové rakouští byli ve svých národních ide ách podporování říši. Potom budeme též podporovat ze všech sil říší samu. Praví-li p. dr. Funke, že zu stane věren svobodě a věci německého národa, mus zůstaviti nám a naší straně, bychom také my zůstal. věrni svobodě a našemu národu.
doktor Pacák Čecho Funke Čechův Polák Smolek Rakušan
7 article
Vyslovuji se proti resoluci stran map generál- ního štábu. Každý Čech musí se resoluci pouze smáti. Vždyť právě Čechové pronášejí mnoho stíž- ností, že česká jmena se germanisují. Musí se žá datí, by mapy generälního stábu byly zdélány dl skutečných poměrů. Del. Schneider konstatuje naproti del. dru Stránskému, že »llamb. Nachrichten« jsou jen židoy- ským listem jako »Neue Fréie Presse« a j. a že prý dr. Stránský sám je žid a ne Čech. Předseda volá řečníka k věci a domlouvá mu, aby takových oprav nechal. Del. Pergelt naproti Pacákovým vývodům odůvodňoval svou resoluci proti počešťování něme ckých místních jmen na mapách hlavního štábu čímž prý maří se jejich cena a účel. aDel. Kaftnn praví, že také v čistě českých krajinách dostávají místa jmena německá. Řečník je proti resoluci v tom znění, jak byla podána, poně vadž je přiliš jednostranné. Se všeobecnou formou resoluce by souhlasil. Ministr 51. Krieghammer chce pojednali pr hojnost materiálu zatím jen o úpravě platů a kon- trolních slromážděních a odpověděti na příslušné žuloby. Žádná armáda v Evropě není tak málo exklusivná. jako rakousko-uherská, žadná nežije v tak úzkém styku s obyvatelstvem a bez (řenic jako naše. Kae se stane nějaká živelní pohroma nebo sebe nepatr nější věc, vojsko je hned na místě a koná služby jež docházejí všeobecného uznání. Ale proto přece použije se prý sebe menší příhody v armádě proti samé. Ona nesplácí takové jednůní. Olápravu platu vynasnažovala se vojenská správa již dávno, ale nechlubila se tím proto, že nevěděla. zda se jí podnik podaří.
Čecho Schneider Stránský Čo Pacákův Evropa Neue Fréie Presse
8 article
Potom se hodila do světa úprava úřadnických platů a psaly se věci, pro něž se množství přísluš- níků armády zardívalo studem. Nemá-li člověk zrovn skvělé postavení, nebývá rád, vypočítává-li si n krejear, co může utratiti. Pocházejí-li takové spisky z vojska, bylo by prý dobře, aby oni spisovatelo z něho vystoupili. Pojednav zevrubně o úpravě gáže ministr pro- mluvil o kontrolnich shromážděních. Vojenská správa není prý vinna známými událostmi. Nechce také pátrati, zda se dříve vojenští příslušníc hlásili v různých řečech. Všiml si věci, když před čtyřmi lety udál se první případ v Tišnově. Jeho pozornost zvyšovala se prý, když následující pří- pady týkaly se posluchačů university, tedy lidí vzdě- lané třídy. Po tom vydal výnos, o němž se tolik mluvilo a posuzovalo. Poukazuje-li se na to, že voják skládá přísahu ve své mateřštině, přípomíná on -. ministr — že ve výnosu nařizuje se předem, aby důstojník, konající kontrolu, upozornil mužstvo v jeho mateřštině, že po sodtroubení« je podřízeno vojenským rozkazům, pročež má odpovídati slovem »hier« jako po čas tříleté vojenské služby. Stální základní zákony ani jiné obecné zákony nemohou se pouštěti do takých podrobností. Branný zákon a předpisy obsahují prý příslušn ustanovení: »Muž předstoupí, byv předvolán, a ode vzdá pas.« Hlásí-li se shier«, je to řeč rozkazu, neb musí se věděti, zda to ten pravý člověk. To prý není porušením zákona. Politiku a národní spory ministi prý do vojska nepřípustí. Libuje si, že toho cíle do- sáhl proto, že loni na něho dorážela pravice i levice a přidrží se zásady té také budoucně.
Tišnov
9 article
Trestní řád vojenský je prý již vypra- cován, ale věc zdržela se chorobou jednoho čiena příslušné komise. Hlavní zásady jeho jsou: princip žaloby, ústní jednání, veřejnost a bezprostřednos řízení. Samovražd bylo ve vojště loni jen 17 S novínami nemá spojení — žádné nejsou jeh orgánem, ať jim říkají, jak chtějí. Reí del. Walterskirchen doporučil rozpo čet ještě jednou, načež přistoupilo se ke h laso vání, jímž přijat řádný rozpočet vojenský ve všecl položkách Lez dalších řeči. Při pol. 4. (Úhrady) del. Rizz i navrhoval reso luci o prodeji laciného prachu ke střelbě za příčinou změny počasí. Ostatní položky a konečně všecka neuhražená potřeba byly schváleny beze změny. Resoluce Pergelt Funkova o mapách hlavníhe šťábu a Rizziho byly příjaty, ona 20 hl., tato jedno hlasně. Konec schůze ve 344 hod.; příští bude v pá tek v 11 hod. dop. Na denním pořádku bude: po kračování dnešního, zprávy rozpočtového výbor o rozpočiu ministerstva zahraničných věcí pro rok 1900, o dodatečných úvěrech na r. 1899 a prodlou- žení lhůt mimočádných úvěrů dodatečných z r. 1897 a 3. čtení řádného rozpočtu vojenského, dnes schvá leného.
Pergelt Funkův Rizzi
10 article
V dnešní plné schůzi nherské dele gac byla předloha o úpravě platů společných úřadníků sluhů přikázána výboru. Předseda navrhuje, ježto dnes nelze projednávat pro zanepráznění společných ministrů zprávy výboru námořního a pro zahraniční zálež tosti, aby byly dány tyto zprávy na denní pořádel zejtřejší schůze (Souhlas.) Na to byla schůze ukončena Sdružený výbor rokoval o úvěru oku ačním, jejž referent del. Müntch doporučoval Na Ugronův dolaz odpověděl ministr šl. Krieg a mmer, že náklad na bosenské vojsko je v roz počtu bosenském. Toto vojsko nemá žádných práporů Okupační úvěr byl potom schválen. Referent del. Münich konstatoval ze zemského rozpočtu hosenského vzkvět zabraných zemí a na- vrhl dík a uznání ministru Kallayovi. Del. Gjurkovič velebil rovněž bosenskou správu. Pojednávaje o náboženských poměrech v za branných zemích, vyslovil naději, že ministr Kallay opře se porušování náboženského míru Del. Ugron varoval, aby bosenská správa ne- vedla si v rakouském směru a připravovalo se sjed nocení s Uhrami.
Müntch Ugronův Krieg Kallay Gjurkovič Uhry
11 article
Ministr Kallay vyličoval svým způsohem ná boženské poměry v okupovaných zemích, dokazova neudržitelnost starého církevního statutu a opakoval že vláda nevyhledává boj s pravoslavím a byla by povolna k ochotě, kdyby se jevila také mezi pravo slavnými. Na mohamedánské petice a stížný spis, jenž by podán císaři, nedošlo dosud žádné rozhodnutí. Po měr mezí jednotlivými konfessemi je za poslední doby trochu chladnější. Na Ugronovy vývody odpověděl ministr, že vte věci není kompetentní. O budoucnosti nemůže se vysloviti. On nespravuje prý zabrané kraje rakousky ani uhersky, nýbrž čistě bosensky Ministrovi vysloveny díky a důvěra a schůze ukončena. Vojenský výbor aulentisoval zprávu rele renta del. Münnicha. Z Víduě, 10. ledna. (C. B.) U ministra zahra ničných věcí hr. Goluchowského byla dne delegační hosti na, jíž zúčastnili se předse dové obou delěgací, uherský ministro president Š ze l předseda v ministerské radě dr. Wittek, uheršt delegáti a někteří rakouští
Kallay Münnich Goluchowský doktor Wittek Vídu
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. v v Praze, 10. ledna.
Praha
13 article
»Pester Lloyd« zabývá se v poslední dob velmi horlivě otázkou česko-německou. Do pisy vídeňské, pojednávající o této otázce, stří- dají se zde s dopisy pražskými. V dnešním čísle otištěno o téže otázce mínění »předního poslance z Čech, hlásícího se ku pravici.« Pan poslanec má spor česko-německý za, příliš slo- žitý, aby mohl býti rázem vyřízen celý. Proto si dává otázku, nebyloli by možno vyloučiti ze souboru sporných otázek prozatím jednu otázku, totiž otázku jazykovou, která se v poslední dob stala nejpalčivější, poněvadž působí zlou kre nejen mezi politiky, nýbrž i v nejširších vrst vách lidových a tím se jeví hlavní překážkou při odstraňování vnitřních zmatků v této řiši Tento jazykový spor — jak prohlásil tázaný po slanec zpravodaji »Pester Lloydu« — plní v Če chách veškeru atmosféru veřejného života, lpí na každém administrativném i zákonodárném výkonu a nikde nelze se mu vyhnouti — ode vsi aždo okresního města, do hlavního města, do sněmu do říšské rady. Nalézti modus vivendi v této věci neznamená ještě pokoj a mír, ale znamená to povznésti zápas na vyšší úroveň, znamenát připuštění a uplatnění vyšších státoprávních správních názorů, uvedení mohutnějšího rozma- chu do veřejného života a do seskupení politi- ckých stran. Slyšíme sice hesla: centralista, autonomista ! Kde však v Rakousku vede se v liký spor o tyta voliké zásady? Marně bychom ho hledali, neboť nacházíme jen spor jazykový A tak neděje se jen v otázkách státoprávních nýbrž i v sociálních, hospodářských a osvěto vých. Vylučme tedy jazykovou otázku pomoe kompromissu a nabudeme tím — ne snad po koje a míru — ale lepšího, pěknějšího zápast a takový zápas je život, jehož se nám nyní ne- dostává.«
Lloyd Čechy Rakousko
14 article
Minění pana poslance, že by vyřízením jazykové otázky národní spor česko-německý pozbyl svého ostří, je ovšem správno. Ale pan poslanec je na omylu, tvrdili na jiném místě své rozmluvy, že se jazykový spor če- sko-německý přeceňuje. Svéráznost ná- roda jeví se především jeho jazykem; úcta k národu jeví se úctou k jeho jazyku a urážka jazyka je zároveň urážkou národa. Nic tedy nepřeceňujeme, žádáme-li, aby jazyk náš by v úclě od poslední chýže v odlehlé vsi až do úřadoven ministerských. A v úctě bude tehidy, přiznají-li se mu ta práva, jež mu palři dle zákona. Tu není třeba nijakých kompromisů, ba všechny kompromisy jsou vyloučeny, poně- vadž každý kompromis znamená slevu a my ze svého dobrého práva nemůžeme sloviti nic. Ze Lvova. Ve zdejších listech zaznamenáv se s povděkem, že počet Poláků v rakous ké diplomatické službě se v poslední době rozmáhá. Vedle ministra zahraničných věcí hr. Go- luchowského jsou v diplomatické službě hr. Jos. Vodzický jako vyslanec ve Švědsku, hr. Koziebrod- ský jako vyslanecký rada v Madridě, kde je také atlaché hr. Ludy. Badeni; jiný hr. Koziebrodský je vyslau. radou v Brusselu, hr. Stařenský je vyslan. radou v Římě; Kučinský, do nedávna resident na Cetyni, stní se vyslancem v Riu de Janeiro, hr. Vis- něvský je při vyslanectvu v Athenách a hr. Ad. Tarnovský ve Washingtoně. — Bylo by zajímav spočílat, kolik česky smýšlejících českých šlechticů je v rakouských službách diplomatických.
Kučinský Tarnovský Lvov Madrid Brusel Řím Rio jít Janeiro Washington
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 9. ledna. Ze Srbska.
Praha Srbsko
17 article
Milanovšíina jako dříve v Bulbarsku slam bulovština šíří mezi obyvatelstvem veřejnou ne mravnost, jež je nejtěžší ranou, kterou Milan Alexandr zadávají srbskému národu. Z hospo dářských pohrom nárad může se časem vykře sati, nemravnost slane se črtou jeho charakter a věčně bude jej hyzdili. V Kragujeyci byly dosud dva zpěváck spolky. Jeden se jmenoval »Zpěvácký spolel kragujevacký«, a druhý, starší, měl jmeno po největším srbském básníkovi, Petru Petrovič Něguši, a slul »Něguš«. Upozornili Milana, že jeho sdynastii« hrozí veliké nebezpečí, že spolek ten má jmeno podle jednoho z předchůdců kní- žete Nikoly. Milan poručil vládě a vláda dotyě nému spolku, aby ihned své jmeno přeměnil nazval se »Miloš Veliký«, jinak že bude roz puštěn. Velká vělšina členstva spolku protivile se nesmyslnému rozkazu a přála si, aby spolel raději se rozešel, než ahy s praporu svého smazal jmeno jednoho z největších mužů všeho srbského národa a nahradil je jmenem tyrana. Ko nečně nalezena prostřední cesta. Spolek se roze- šel, ale členstvo jeho přistoupilo ihned ke spolku druhému, jehož jmeno není »dynastii nebez- pečné-. To ještě dosti čestně dopadlo. Jinde je hůř- Celá země hemží se podlci a šplhavci, kteří, aby se mu zavděčili, dávají spolkům, ulicím a všemu, co se lidským jmenem pokřtiti dá. jmena dle něho a členů, dynastie Obreno
Milan Alexandr Petrovič Milan Veliká
18 article
vičů. V Niši studentský spolek »Něguš« přezval se po Milanovi. Arci po této změně valná část členstva ze spolku vystoupila. Všechny sokolské spolky přezvaly se po Obrenovičích Miloši, M chalovi, Milanovi a Alexandrovi. Protože na trůnu srbském víe Obrenovičů nebylo, musejí tu v pomáhati i nepatrní příbuzní toho rodu, Jefren a Ivan, kteří žádné úlohy v dějinách Srbsk nehráli. Každá hrůzovláda pomahá si špiclovstvím Za Stambulova bylo v Bulharsku více špielů než poctivých lidí. Stambulov posílal špicly i do ciziny, aby pozorovali každý bulharský, zvlášte studentský kroužek, který by se tam utvořil Podobně dělají Milan a Alexandr. V universit ních městech, kde studují Srbové z královslví umístěni jsou Milanovi špiclové, kteří srbské vládě podávají pilné zprávy o všem, co se je jich střeženců, týká: co mluví, čtou, píšou,s kým obcují. Srhští studující v Ženevě cilili se od špiclů tak obtěžováni, že se viděli nucen požalovati na to senátu a žádati za ochranu. O amnestii není už ani řečí. Vládní listy odkládají ji už až na 2. srpen t. r , na den narozenin králových. Potom zajistě bud zas odložena. Odklady tyto nejsou ničím jiným, než nejvýš raffn vaným mučítelstvím, hodným Petra Arhueza. Katané podrobují své oběti nej- bolestnějším mukám »mukám naděje«. Kra Alexandr na cestě do Meranu zcela otovřeněto řekl redaktoru »Neue Fr. Presse«, že amnesti dá, až se mu zlíbí a až se slituje také »nad jinými zločinci«. Pověsti o amnestii vznikly ve Vídni, a nikoli v Bějehradě. Účelem jejich jes uspati Rusko, aby myslilo, že už je všechno pořádku.
Milan Miloš Alexandrov Stambulov Alexandr Srba Milan špicl Petro Arhueza Neue Niš Srbsko Bulharsko Ženeva Merano Francie . Presse Vídeň Rusko
19 article
Zahájení francouzské sněmovny poslanecké, to jest nového období jejího po prázdninách vánočních bylo včera vykonáno. Zahájil je jal obvykle předseda dle stáři. Náhoda chtěla tomu že byl jim — nacionalista a rozhodný odpůrce vlády posl. Turigny. Tento také ve své zahajo- vací řeči pronesl proti regimů nynějšímu ob- žalobu, že neprovedl ani jednu ze slibovaných re- form. Ostré výčitky činil řečník také vládě Waldeek-Rousseanově, řka, že mluvi protiní jako nepřítel politických persekucí. Zminiv se o chybách, jež zamezily každou reformu, zvi- klaly důvěru a způsobily zklamání všech, žádal posl. Turigny na konec revisi ústavy a zrušen předsednictva republiky, Projevil rovněž. přání aby stoleti »počínajicí« dočkalo se konce centralisace, kterou republik trpí. Řeč vyvolala dílem potlesk, dílem odpor.
20 article
Vládu stihla v téže sehůzi jiná nepříjemnost. Zvolen byl většinou 87 hlasův předsedou sně- movny Deschanel proti kandidátu dreyfusardů Brissonovi, jenž tolik pro parlamentní záchranu vlády byl vykonal. Ovšem, na konec vláda vidouc, že jislě propadne, pro Brissona se ani neangažovala. Dreyfusardi dožili se ještě jinak sklamání. Byli by rádi viděli, aby Pavel Deroulěde, jenž za svoji statečnost proti nepříteli v r. 1870 vy- znamenán byl řádem čestné legie, byl ze se znamu členův čestné legio — následkem od- souzení pro politiké provinění! škrtnut. Rada čestné legie usnesla se ale 6 proti 4 hlasům Děroléda ze seznamu neškrtnouti. Drey- fusardi doufají nyní v ministra spravedlnosti. že toto příhanlivé opatření proti Déroulědovi urady čestné legie přece prosadí. Veřejná schůze lidu v Lovosicích konána dne 6. t. m. v sálo hostince »Na pří- voze« s přednáškou pana JUDra. Rusa z Rou- dnice o sčítání lidu, o právu domovském ao důležítosti vzdélání, jakožto podmínce hmotného i duchovního blahobytu jak pro jednotlivee tak i pro celé národy. V další hned kondné dů- věrné schůzi přijata resoluce, která, zaslána bude klubu poslanců národní strany svobodo- myslné k dalšímu řízení a část její i mínister stvu vnitra. Resoluce zní: V uvážení, že sčítání lidu, jak nyní se provádí, neposkytuje bezpečných dat o množství slovanských národů v Rakousko Uhorsku a zvláštč Čechů ve zněmčeném území v Čechách, dále v uvážení všech chikan, jimž při tom české menšiny vydány jsou, obracíme se ku slavnému poslaneckému klubu, aby v poslední chvíli za- sadil se ještě jednou vším úsilím na přislušnýeh místech, aby sčítání lidu koncem tohoto roku neprováděly úřady autonomní, nýbrž úrady státní.
Brisson Pavel Deroulěde Děroléda JUDr Rus Roa Čecho Zvolen Lovosice Rakousko Čechy národní strana svoboda
21 article
Ze stejných příčin žádámo důtklivě po- selstvo české, aby v čas na příslušných mi- stech postaralo se o to, aby při provádění no- vého zákona o právu domovském v příštím roce zabráněno bylo všelikému znoužívání a znásil- ňování zákona se strany německých obef, ze- jmena § 2. zmíněného zákona, který, bohužel. jest s to otevřiti brány všemožným chikanám se strany obci německých a žádáme proto z- stupitelstvo české, aby se zasadilo o odstranění resp. zlepšení tohoto zákonného ustanovení. Poněvadž celistvost vlasti podmíněna jest hlavně trváním českých menšin a že jsoucnost jejich zabezpečena býti může zase jen dosta tečným počtem účelně a pokrokovým duchem řízených škol a pak hospodäřskou neodvislostí českého lidu ve smíšených místech na přísluš nicích druhé národnosti, obracíme se: 1. ku celému národu českému nutkavou prosbou, aby nejen nezmenšoval, ale z vy š - vaI dary a příspěvky své jednotám obrannýmá 2. ku české žurnalistice a lidovým řeě- níkům, aby občas číslicemi odůvodňovali, že dosavadní příspěvky vzhledem k důležitému boji, jejž český národ vede proti tak mocnému a bezohlednému nepříteli za svou i slovanských národů existenci i celistvost domuviny, jsou příliš nepatrné; přinášíť nyní každý Čech obran- ným jednotám průměrně ročně pouze 5 4/%3 kr darem l 3. Shromáždění obrací se ke klubu po slanců národní strany svobodomyslné, aby žádal v autonomních sborech, zvláště v okresních zastupitelstvech, aby národní daň zvýšena, ustá- lena a na jednollivce přiměřeněji rozvržena byla, aby dále vydán byl zákon, jímž by školy men- šinové zcela z působnosti místní a okresní auto nomie byly vyňaty, aby náklad na školy jedin ě země uhrazovala a jak školy obecné lak i měštanské a odborové zřizosala.
Čechy
22 article
Slavný klub českých poslanců sleduj houževnatě rozvoj školství českého, zejmen starej se, aby učebnými osnovami nebylo k vůl některým stranám nivenu vzdělání lidu českéh snižováno, nýbrž aby provanuty byly duchem osvěty, pokroku; za tou příčinou domáhej se slavný klub, aby se dostávalo učitelstvu akade- mického vzdělání a řádné odměny a všech občanských práv Ku českým ohcím na Litoměřicku a Třeb nicku vznášíme žádost, aby postaraly se o zři zení obvodových měšťanských škol v Tere- zíně (po případě v Bohušovicfch) a v T re- benieíeh, aby se dostati mohlo dorostu u chudších mas lidových při jazykovém pomezí vyššího vzdělání nežli na školách obecných. Zavazujeme se dále napomáhati záložně duchcovské, kteráž plniti má úkol českých bohatších tříd, které jen z neznalostí poměnů úspory své obávají se vkládati do obchodních průmyslových závodů ve zněmčeném územi Zejmena žádáme, aby pánům poslancům nebyly eizí poměry národohospodářské územ zněmčeného, ale aby o nich dobře byli infor- mováni a tak promyšleně říditi mohli systema- ticky invasi českého kapitálu do míst smíšených jednak pro upevnění českého živlu, jednak pro dobré zúrokování národního jmění. Protestujeme proti oddělování českýeh okresů od krajských soudů v Litoměřicích v Mostě i jinde a jeho uzákonění česká delegac opři se celou váhou svého hlasu, a poď žádným podminkami na ně nepřistupuj. 4. Konečně žádáme důrazně naše poslance aby vědomi sobě veliké důležitosti českých menšin více pozornosti těmto věnovali a vlivem svým jak mezi tímto lidem českým, tak i na rozhodujících místech o povznesení těchto menšin se zasazovali.«
Litoměřicko Ter Litoměřice Most
23 article Volhy doplňovací do odhadních komis
Volhy doplňovací do odhadních komis pro osobní daň z příjmů. Za město Král. Vinohrady volby do od- hadni komise pro osobní daň z přijmů ko nají se dnes ve čtvrtek dne 11. ledna od 9. hodiny ranní do 2. hod. edpol. ve II. sboru (hlasovací listky zelené) a zejtra v pátek dne 12. ledna od 9. hod. ranní do 4 hod. odpol. ve III. sboru (hlasovací lístky bílé) v místnostech »Orfen« p. Karla Šinde- láře v Palackého třídě č. 50 n. Vzhledem k úsilovné agitaci strany němockév vybízejí se veškeří čeští vo- ličové v poslední chvíli, aby k volbé osobně se do- stavili aneb kdož osobně k volbě dostaviti se ne- hodlají, by oba hlasovací listky, řádně podepsané i s legitimací odevzdali v městské radnici I. posch. čís. 4 a sice pro volbu ve II. sboru dnes nejdéle do 9. bod. ranní a pro volbu ve III. sboru během dnešního dne, nejpozději pak zejíra v pátek, rovněž nejdéle do 9. hod. ranní Pánům voličům k volbě členů a jich zá stupců do odhadní komlse pro osobní daň z příjmů v odhadním okresu karimském (venkovské obce) doporučují se sborem důvěrníku následující páni: II. sbon: za člena odhadní komise pan Stára Josef, statkář, Radonice; za zástupce pan Zárub Jan, statkář, Dřevčice. III. sbor: za členy odhadní komise pan Splechner Václav. obchodník, Chvala, p. Cerný Fran tišek, řídící učitel. Dáblice, p. Šesták Josef, stáítkář Zápy; za zástupce p. Janďourek Josef, pekař. Bran- dýs, p. Tovara Josef, rolník, Klecany, p. Čermál Josef, pokladník, Vysočany. Volby konati se budou v Karlíně v l A. Šustery od 9. hod. ranní do 1. hod. odpol. a sre pro II. sbor v pátek dne 12. t. m. a pro III. sbou v sobotu dne 13. t. m. Volbu vykonati možno v na značenou nahoře dobu buď osobně aneb možno za- slati hlasovací lístky před. tímto časem poštou k rukoum volebního komisaře. V obou případech budiž volební legitimace přiložena.
Král Šinde Stára Josef zárub Jan Splechner Václav Chval Cerný Fran Šesták pekař A Šuster Volha Palacký třída Radonice Dřevčice Zápy Bran Klecany Vysočany Karlín
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Taktika. Ne pouze ve válečnictví, tak v politice je taktika důležitým činitelem. B troufali bychom si říci, že pochybenou taktikou zmařeno bylo nejen u nás, nýbrž i jinde mno- hem více politických plánů, než pochybeným vnilřním jejich obsahem. Také vládě příští, nechť již v čele jeji státi bude pan baron Gautsch či pan dr. Körber, největších obtizi činiti bude — taktika. Dnes oznamuje se, že vláda, aby věc co možná zjednodušila, má úmysl s vyloučením všeho jiného jednati pouze o olázce jazykové a jejím definitivním upravení Na úkol tak veliký, chtiti rozřešit otázku národ- nostní v celém jejím dosahu a odkliditi všechny oventuální příčiny a záminky k národním spo- rům, prý se, jak samozřejmo, neodváží. Nedá se popříti, že vláda jednati bude rozumně. jestliže program svůj co nejvíce zúží a obmezí se pouze na uklizení toho, ce je dnes hlavním předmětem zápasu, jiná jest ale otázka, jestli budou s tím srozuměny zápasíeí strany a jestli taktiku tuto nezkřižují. »Bohemia« aspoň dues už dokazuje, že junetim otázky jazykové s ostat- ními otázkami jen tak hravě přervati se nedá, o tom prý se musí dříve vysloviti německé ve- dení. Vzpomeneme-li si, že nedávno ještě bylo z autoritativní strany německé hlásáno,že Němci bez určitýeh kompensací na českou úřadní řeč nikdy nepřistoupí, vzpomeneme-li i. že v tčehto kompensacích bylo obsaženo všechno to, co podařilo se v roce 1891 od národa če ského vítězným zápasem proti punktacím od- vrátiti, pak ovšem by vláda s touto taktikou nepochodila. Neboť pak bychom se i myeo nejrozhodněji musili ozvati a odmilnouti »mi loste s přítěží, která by nás snad ještěs vic degradovala, než německá vnitřní řeč úřadní
Gautsch doktor Körber Němec Bohemia
25 article
Němci a jejich tisk si vůbec počínají tak, j a ko by právo měli podminky miru pro- stě diktovati. S takovou-li přijdou též je jich zástupci na konferenee, bude po nich dříve, než se zahájí. Pokud národa našeho a jeho zá stupeů se týče, zdají se býti rozhodující kruhy vídeňské vůbec na omylu, domnívajh-li se, že budeme šťastni, podaři-li se nám bůh ví s ja- kými obětmi domoci se opětně české vnitřní úřadní řeči. Nechť nezapominají ve Vídni na to, že u nás, bez ohledu na stav a na politické přislušenství, v srdci každého českého člověk hluboko zakotveno je vědomí, že odvoláním jazy- kových nařízení byla nejen do nebe volající křivda na nás spáchána, nýbrž i palčivá urážk nám způsobena a že tedy by restitucí ja- zykových práv našich uvnitř úřadů a soudů za vymoženost nějakou nikdo nepokládal a také za tento ústupek k ničemu se nezavázal Lid český, vyškolený dlouholetým utrpením, svo- luje sice, aby zástupei jeho konfereneí se z- častnili, však žádá na nich, aby prohlásili hned z přeďu, že jazyková nařízení mají býti reaki vována, dříve že na žádné usnesení nepřistoupt To je naše česká taktika. — Ministr války Krieghammer odp věděl včera v delegacích na řeči českých dele- gátů a na žaloby v nich obsažené a způsoben takovým odůvodněné, že marné všechno vytá čení, marné vysvětlování. Pan ministr války nen řečníkem — to víme — a potom jako voják miluje stručnost. Včera byl zejmena neobyčejne stručným. Snad ne bez důvodů. Snad mu tanul.
Němec Vídeň
26 article
na mysli moudrá zásada, že sám na sebe ža- luje, kdo se omlouvá. Dokazoval už asi po de- sáté, že byli trestáni k vůli slovíčku »zde« je oni záložníci, kteří činili tak z choutek demon- strativních, jiní ne. V reglementu — v tomt vojenském desateru — sice není vůbec o ně- jakém hlášení se při kontrolním shromážděn ani řeči, tím méně se tam činí rozdil mezi hlá- šením se demonstrativným a nedemonstrativným — čím tedy odůvodní pan ministr těch šestnáct, deset, osm nebo šest měsíců, k nimž jednotlivei pro slovo »zde« byli odsouzeni? Na to pan ministr neodpověděl, proto že odpověděti nedo- vedl a nemohl. My oslatně panu ministroví jest uvedema doklady té přízně kruhů vojenských k národu našemu a dokážeme mu, jaká to prázdná fráse, že v armádě všechny národnosti stejné požívají vážnosti. Pan ministr války byl šťastným ostatně, že na něj bylo útočeno tel se strany německé. Jak bylo útočeno? Panu ministru je to oblažujícím faktem, že na dobr je cestě, když střili se na něho z předu i ze zadu. Domnívá-li se, to že je neklamné znameni správného postupu, potom by této říši bylo snadno pomoženo, Pak dovolili bychom si tvrditi, že šťastný okamžik pro ni již se blíží, neboťt v Rakousku není tak velikým uměním učiniti s — neoblibeným, nenáviděným u všech.
Rakousko
27 article
— Pražská tramway koňská i elek- trická. Hájili jsme své doby houževnatě zásadu — a činili jsme tak ze zřetelů, které nám diktovala smutná zkušenost v jiných podobných věcech — aby obec ponechala zřizování a vy- držování komunikačních prostředků podnika- telstvům soukromým, za to ale přesně stipul - vanými smlouvami vyhradila si rozhodující vliv ve všech věcech, jež souvisí se zájmy obce prospěchem obecenstva. Byli jsme samojedinými, pokud se týče tohoto stanoviska, všechno šlo z proudem, který hnal se za klamnou bludičkou, že nejlépe bude opatřen prospěch obecný, když všechno, co jen se dá, soustředí obecní správa ve svých rukou. Marné bylo tehdy poukazování k tomu, že obecní správa získala by si nárok na vděk ne pouze obyvatelstva hlavního města, nýbrž celé vlasti, kdyby podařilo se jí zcelni všechny obce sousední ve Velkou Prahu a assa- novati Prahu nezdravou zřízením kanalisace opatřiti ji pitnou vodou. To nestačilo. Přibrána ještě k tomu koupě, bourání a rozprodej dom v tak zvaném assanačním obvodu, převzeu koupí tramwaye do obecní správy, vešker místní komunikace a přeměna koňské dráhy n pohon elektrický a souvisící s tím stavba ob- rovské elektrárny. Přistoupeno dále ku stavbě nákladných mostů atd. atd. a to všechno vedle důležitých agend běžných a prací pravidelných Dnes mohli bychom se zvláštním zadostučiněním citovati, co před třemi a čtyřmi léty v těto věci jama napsali a co hájili. Nachoema ala zaova šířiti slov o neslýchaných technických krisich a bezpříkladném šlendriánu při stavbě nového mostu, aniž poukazovati k naprostému fiasku, pokud se týče podniku assana čního.
Praha
28 article
Dovolujeme si jen upozorniti na některé křiklavé vady ve vozbě elekirické dráhy a koňské tram waye a v jejím provádění. Tramway pražská je podnik velký, který, aby se dařil a apparát jeho fungoval, má zapotřebí pevné ruký řídicí! Ob- vykli »obecní inspektoři« a »komise«, jejichž členové mohou se zaměstnávati povinnostmí svými v tomto směru, vedle povinnosti vlast- ního povolání, jen jako s přivažkem, na to ne- stačí. Pražská tramway postrádá ve všem důmyslného, ve světě zkušeného, s pražskými místními poměry do detailu obeznalého ředitele dopravy. Kdyby obec měla, takového muže, nikdy by se byl nestal nesmysl s odbočkou z Karlova náměstí k mostu Palackého. O toto spojení mohl se zasazovati jen ten, kdo o frekvenci v této části města nemá an ponětí, kdo ale snad má v oněch místech dům. Přeměna tratí koňských v elektrické měla se díti celkově, tak aby rázem na celé linii byl změněn způsob pohonu, ale ne po kouselch, tak že člověk, který dnes jede z Karlína na Malou stranu, nucen je zahájiti svou cestu na dráze koňské, aby na Josefském neb na Vá- elavském náměstí vstoupil do elektrické a u Ná- rodního divadla opět do koňské. V tom, co bylo u tramwaye pražské, pokud nalezala s v rukou společnosti belgické, největší vadou, totiž nedostatek přímých spo- jení, libuje si dnes obec pražská ještě vl.
Palacký Ob Karlov náměstí Karlín elavský náměstí
29 article
Vždyť nedostanete se v Praze po tram wavi dosud nikam, aniž byste nuceni nebyli aspon jednou přestoupit. Druhá vada je, že správa tramwaye pranic nedbá na zvláštní ráz pražské vozby, která naprosto není takovou jako v jiných městech. Přece každý pozoruje, že v určitých hodinách jsou v určitý směr je- doucí vozy přeplněny, v jiných naproti tomu téměř prázdně. V Práze stěhuje se obyvatelstvo denně ze svých »guartierů« do scily« abychom se tak vyslovili a zase nazpět a tomu má tramway vyhovět. Však u nás v hodinách nej- frekventovanějších jezdí zrovna tolik vozů, jako v jiných. Řekne se, že není proudu. Tam ale, kde dala by se věc vyříditi vsunutím několik vozů tažených koni, neděje se také nic. Tim se stává, že vozy jsou dnes přecpané, jako v době největšího belgického vykořisťování s tím ovšem rozdílem, že dne obec jako insitituce, jejíž předn povinností dbáti zákonů a řádů. poněvadž sama na nich je z bou do- vána a povoláma, aby dozor měla, by plněny byly, přestupuje s nej větší bezohledností předpli sy řády, které naproti podniku sou- kromému sama byla vymohla. J to ostatně charakteristickým příznakem cislajta- nismu, jakou mají v tomto státě vážnost před- pisy vrehnostenské. Největší vadou na pražské tramwayi je ale drahota. Jest známo, co se stalo, když tramway přešla v obecní správu. Zrušila lístky 15haléřové s platností proe 9 stanie a zvýšila na okružní trati, jež ani jinak nedá se mysliti, než jako dráha malých lidl
Tim Praha