ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a0010c70-8f28-11dd-9134-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 90, place 71, work 6, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAROVNÍ LISTY.
3 masthead
12. dubna 1913. Číslo 99.
4 article
Vážná situace. IPův. dopis „Národ. Listů“) Bělchrad, 9. dubna. „Situace musí býti nazvána vážnoul“ piše dne vládní „Samouprava“. I objasňuje: Vinou samých velmocí, protože v druhé la balkánské války opustily veřejně prohlášenou zá- sadu neutrálnosti. V prvé fasi balkánské války od- mítly prosbu turecké, ačkoli zákonné vlády Džamil- pašovy o sprostředkovatelství, v druhé lasi přijaly prosbu o mediaci od vlády, jež se zmocnila stát- ni správy krvavým převratem, jehož prvním činen bylo: odmitnutí všech rad, dávaných Turecku Evropou. Evropské velmoci zašly však dále: ony přešly z úlohy sprostředkovatele k úloze soudee nad balkánskými spojenci, ba ony vstupují do úlohy druhé válčicí strany, neboť domáhají se, činíce opal toho, co slibily, omezení válečné akce spojeneů ještě průběhem války s Tureckem. Balkánští spo- jenci nic by nenamítali proti součinnosti Evropy při zpracovávání a urovnávání výsledků bal- kánské války. Zatím však Evropa jala se dispono- vati územími, jež byly částečně spojencí obsazeny ale v nichž jest dosud turecké vojsko a které dlo uzavření míru stále ještě připadají vlastně Turecku
Ipův Džamil Turecko Evropa
5 article
Evropa žádala opuštění těchto území spojeneckým vojsky, bez ohledu na to, že by to mohlo být nebezpečno i pro ně i pro obyvatelstvo, jež by zů- stalo bez jakékoli zodpovědné správy i věené zá- štity. V otázce Skadru Evropa vydává kategorická nařízení, podporovaná demonstracemi námořními, vše to na žádost jednoho státu, jenž neválěf balkánským spolkem a jež nemá právních nároků na toto místo. Tento stát odůvodňoval svoje poža- davky před velmocemi kombinacemi albánské autonomie, s níž Srbsko souhlasilo, ale která může býti provedena teprve po uzavření miru s Ture- ckem. fotiž až balkánský spolek stane se i práv- ním majitelem tohoto místa, i získá tak, rovněi formální právo, aby je ustoupjil k vůli uskuteč- nění kombinace, s níž jeden člen balkánského spol- ku, Srbsko, projevil souhlas. Toť „mediace“, která musí pobouřiti! —
Evropa Srbsko
6 article
Tolik „Samouprava“ Jasno jest ze všech těchto vývodů, že balkán- ský spolek nechce se dáti poručníkovat Evropou Evropa využila chvile zmalátnění balkánských spo- jenců, jež nastoupilo po obrovském vypiatí všee duševních i fysických síl, ve svůj prospěch, ale právě v rozhodné chvíli balkánský spolek projevuje opět své sebevědomí. Bylo k tomu ovšem třeb jistého vaitřního procesu, jenž Jeccos pročistil provětral v balkánském spolku. Očistný oheň pro- žehl jej opět jednotnou vůlí, jež vyjádřena poslední odpovědí spojenců na mediaci velmocí V politických kruzích zazlívalo se, že balkán- ský spolek nevystupuje jednotnějí i diplomaticky Věřilo se, že by tak upevnil svoji existene mnohem více. V Londýně na konferenci zá- stupci balkánských spojenců pedobali se nej- spíše rodině, svářící se o pozůstalost. Vojsk spojenecká projevila rozhodně větší pohoto- vost i lepší orientaci než díplomacie. Nedivme se však. Balkánský spolek podobá se onomu, jehož házejí do hluboké vody, aby se nančil plavati. člo- věk nejprve bíje nohama a rukama bez taktu i po- třeby, že je to k smíchu všem, kdož stojí na břehu Ale pomalu přichází rozvaha, a s rozvahou I vy- počilavost a odměřenost pohybů. Události urych- lily stvoření balkánského spolku tou měrou, žes podobá jeho osnova na rychlo načrtnutému kon- ceptu, k jehož zpracování nebylo už před válkou času.
Evropa Londýn
7 article
Balkánský spolek tedy vyvíjí se teprve nyní. V tom je vysvětlení stupňované rozhod- nosti jeho prpjevů. „Politické postavení spojenců novými v- tězstvími jest posílenol“ di „Samouprava“. Ale chtěla by dodati, že mimo to jest posíleno i se- znáním, že Evropa křičí tolik proto, že 1* bojí.. A z tohoto vědomi patrně vytrysknou nove fáse balkánské otázky, jež „Samouprava“ nažna- č. Slepánel. čuje mezi řádky. Z finanční komise sněmovní (Zpráva Pražské sněmovní korrespondence) V Praze, 11. dubna.
Evropa Praha
8 article
Devitičlenný subkomitét perm. komise finanční konal dnes o 3. hod. odpol. schůzi, v niž v zastou pení předsedy posl. dra. Pazderky, který by zaměstnán na současné společné česko-německé poradě, předsedal posl. dr. HIackel. Předmětem jednání byl návrh odpovědí finan- ční komise na poslední noty vlády, kterými sdělen bylo stanovisko k navrženým daňovým zákonům přiloženým ke spisu finanční komise ze dne 8. čer- vence 1912. Po kratší debatě usneseno na návrh zpravo- daje posl. dra. Preise připravenou zprávu ve smyslu dosavadních usnesení doplniti, na některých místech blíže ji odůvodniti ve smyslu debat, ko- naných v dřivějších schůzích, rozmnožiti ji a příští schůzi všem členům komise ji dodati. Příštíschůze bude v pátek dne 18. dubna o 3. hod. odpol. Na jednacím pořadu je konečne schválení nástinu odpovědi finanění komise pro vládu a pak elaborát posl. dra. Prelse pro stálou komisi finanění.
Pazderka doktor HIackel
9 title
Politický přehled.
10 article Země české.
Země české. Zemské finance.
11 article
Také včerejší „N. Fr. Presse“ obírá se znovu otázkou, kterak pomoci zemi české z finančních jejích nesnází i dochází k neno- vému názoru, že účinná a vydatná sanace jest možná jenom uvolněním zemského sně- mu, kterýž by opětně zavedl pivní dávku umožnil zvýšení zemské přirážky z 55 na 65 proc. Avšak naděje na vyrovnání a zasedání sněmu jsou pochybné a neodhadné i lze prý sotva očekávati, že by se vláda vzdala svého zamitavého stanoviska proti návrhu zemské- ho výboru na zvýšení zemské přirážky, kte- réž by vyneslo zemským důchodům zvýšenío 8 milionů korun, obnos, se kterým by země vystačila na nejnaléhavější své potřeby. Nepochybně zůstane v Čechách vše v do- savadním stavu, poněvadž také myšlenka vládního komisaře nestojí prý, jak se zdá, popředí a tím padá i možnost jeho prostředni- ctvím zavésti zvýšení zemské přirážky.A tak zůstane prý v Čechách nepochybně vše při starém a finanční vyhladovění, kteréž tak- to pokračuje, bude prý nepochybně tvořit „působivý prostředek k urychlení vyrovnání““
Čechy
12 article
Avšak přes to musí provisorně postaráno býti o nejnaléhavější potřeby země — hlásá „N. Fr. Presse“. Zálohy z údělů budou spo- třebovány v dubnu, v květnu bude zapotřeb 1.5 mil. K, v červnu 7.5 mil. K a do konce roku asi 24 mil. K. Ke zjednání této sumy nastoupena býti má cesta prozatímní úvěrní operace. Založená půjčka zemská jest ne- možna a země česká bude se snažiti o získání nezaložené zálehy kontokorentní výpůjčkou u bank, které již před tím při úhradě fi- nančních potřeb země ve zřetel přišly. Tyto snahy budou od vlády podporovány a sice poskytnutím prostředkujícího vlivu je- jího. Obtíže v nynější situaci peněžního trhu a všeobecného nedostatku peněz jsou velm známy. Přes to však bude nutno cestu tuto na- stoupiti i očekává se, že konečně dojde ku poskytnutí zálohy zemi české. Ovšem jsou podmínky, které nutno nyní splniti, tísnivé. avšak finanční nouze země ukazuje nezbyt- nost tohoto prostředku. I když se uskuteční finanční plán, nebude lze potřeby země úplně uhraditi, a úvěrní operace i potom bude ne- vyhnutelnou. Skutečná a vydatná pomoc kyne jenom od česko-německého vyrovnání...
13 article
Podle tohoto doznání a ujištění německo- pokrokové publicistické centrály vídeňské byly by německé úklady a láska k zemi přece jenom spíše vyčerpány než prostředky k za- chránění země před hospodářskou ruinou,či lépe řečeno před faktickým úpadkem, ke které nemůže vlastně nikdy dojíti při nepomí- jející aktivitě a bonitě provozovatele firmy. kterým jest poplatné obyvatelstvo království Českého s pupilární jistotou všech pohledá- vek na zem znějících. Tato okolnost čini krá- lovství České vždy ještě nejideálnějším dluž- níkem. Následky nynějšího finančního stavu země pro poplatnictvo jsou ovšem přes to ohromné a nejstrašnější pomyšlení je to, že stát, to jest vláda, odpírajíc z důvodů ústav- ních zvýšení zemských přirážek ústavnímu faktoru země, zemskému výboru, kteréž byla by bývala ochotna povoliti protiústavnímu svému zřízenei pracuje tak ku pauperisaci země i jejího po- platnictva, neboť procenta zemské přirážky. jaká bude předkládati k sankci jednou v bu- doucnosti, jsou prozatím neodhadná. Kletby celých desetiletí a to kletby českého i ně- meckého obyvatelstva bez rozdílu, kletby na hlavy německých obstrukčníků pro zmařenou legislativní periodu, zmařené vyrovnání, ochu- zení obyvatelstva i ochromení produktivné výdejnosti v budoucích zemských rozpočtech to bude vítězstvím německé obstrukce — nic jinéhol
14 article
Jinak zaznamenali sluší ještě informac „N. Fr. Presse“ o chování vlády ku pražským jednáním. Se strany dobře zpravené bylo jí sděleno, že vláda hodlá vyčkati, nedojde-l k náhlému přerušení vyrovnacího jednání. Ne dojde-li k něčemu podobnému, nabídne prý vláda nepochybně své prostředkování a bude k tomu pracovati, aby zjednány byly pod- mínky pro sněmovni zasedání průběhem dub- na. Rozhodnutí, jimiž by se posunula politická situace v Čechách v neprospěch jedné či dru- hě strany, nenacházejí se v programu vlády
Čechy
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article Chorvatské věcí.
Chorvatské věcí. Záhřebská zpráva, že uherská vláda z ná- vodu dra. Tomašiče pomýšlí nynějšího bá- nova náměstka, dra. Unkelhäussra, vy- střídati bývalým státním zástupcem, smutně ze záhřebského „velezradného“ procesu pro- slulým Milanem Aceurtiem, se úřadně sice popírá, ale „Zeit“ obdržel z Pešti infor- maci, dle níž rozpor mezi drem. Lukácsem a ministrem pro Chorvatsko Josipovi- čem stále vzrůstá a schyluje se k demisi to- holo. Géza Josipovič, ač věrně oddá Uhersku, těžce nese nezákonný stav, panující v Chorvatsku, jež zastupuje v ministerské radě, a proto vypracoval podobný plán, dle něhož by bylo možno obnoviti v Chorvatsku opět ústavnost. Navrhl dru. Lukácsi, aby byl konečně proveden dávno už panovníkem schválený zákon o místních jménech v Chor- vatsku, aby posluchačí záhřebské lesnické akademie mohli skládati zkoušky doma jazy- kem chorvatským, aby se opravil zákon o že- lezniční pragmatice, který se ukázal beztoho i v Uhrách nemožným, aby se na podpor chorvatského průmyslu povolil úvěr 50 mil K, čímž vším by se získaly politické strany Chorvatsku, takže by bylo možno zavésti zase ústavní řády a jmenovati bánem osobu, která by byla v Chorvatsku populární.
Aceurtie Lukács Josip Josipovič Pešť Chorvatsko Uhersko Chor Uhry záhřebský lesnický akademie
17 article
Proti tomuto programu intrikuje Cuva pomocí různých memorand, v nichž se štve proti ministru Josipoviči a jeho důvěrníku v Chorvatsku, dru. Unkelhäussrovi. Cuvaj do- sáhl toho, že někteří, jemu z vděčnosti oddaní úřadníci maří v Chorvatsku snahy Unkel- häussrovy, směřující ku překlenutí rozporu mezi Chorvatskem a Peští. Proti Josipovíči je také býv. bán dr. Tomašič, pravá ruka hr. Khuena-Hédervára, a na podnět tohoto také dr. Lukács odmítá smírné návrhy Josipo- vičovy. Josipovič na to odpověděl, že na svém plánu trvá, petrilikaci komisariátu nepřipusti a raději se ihned vzdá portefeuillu, než by do- volil, aby se Cuvaj vrátil do Chorvatska. P demisi Székelově a Zichyově kabinet L- kácsův sotva by snesl ještě demisí Josipoví- čovu. Rozhodnutí však musí se státi ve Vídni kdež vojenská správa obdržela prý dosti po- vážlivé referáty o náladě, panující nyní Chorvatsku a Slavonii. Bískupové proti haličské volební opravě. Výbor pro volební opravu pracuje v Lvově rychle a úspěšně. Projednal již celou reformu zemského zřízeni a pracuje nyní na novém volebním řádu. Ale reformě vyvstal nový, nebezpečný nepřítel v protestu kato- lické hierarchie haličské. Všichni čtyři římsko- katoličti biskupové ohlásili již dříve, že se ve sněmu jednání o reformě nezúčastní a nyní se k nim připojil také arménský arcibiskup Teo- dorowicz. Odpor polských hierarchů proti smluvené změně zemského zřízení a volebního řádu budí přirozeně pochybnosti také u pří- sně katolických Poláků a zvláště v kruzíc
Josipovič Cuvaj doktor Tomašič Lukács Zichyův L kácsův Teo Polák Chorvatsko Unkel Pešť Vídeň Slavonie Lvov
18 article
konservativně-šlechtíckých. Mluvčí těchto kruhů, hr. Tarnowski, president krakov- ské akademie, prohlásil ve schůzi Kola pol- ského, že Poláci rádi uposlechnou rady svých vrchních pastýřů a opraví dle nich chystanou osnovu zemského zřízení, a proto vyzval bi- skupy, aby přesně vytkli všechny pochybno- sti, jež mají o smluvené osnově. Biskupové však se omezili několika všeobecnými naráž- kami, jako že všeobecné volební právo může poškoditi zájmy církve a pod. a do bližšího rozboru reformy se nepustili. Toho bylo přes příliš i katolickým kon- servativcům, takže dnešní krakovský „Czas“. orgán konservativní šlechty, zdvořile, ale ráz- ně odmítá biskupský protest. Na biskupskou námitku, že by všeobecné volební právo jedné části kurie městské a ve venkovských obcích mohlo býti na újmu katolické církve v Haliči, ukazuje na říšskou radu, vzešlou vý- hradně ze všeobecného volebního práva a pře- ce tato demokratická říšská rada za svého šestiletého trvání nepodnikla jediného kroku proti katolické církvi. Ve Vídni konal se eucharistický kongres a v poslanecké sněmov- ně nikdo proti němu neprotestoval. Nový volební řád, dovozuje „Czas“ dále, bude pro katolické duchovenstvo výhodnější než je nynější. Ač není v Haliči dosud vše- obecného volebního práva, ve sněmě halič- ském není po smrti páterů Pastora a Stoja- lowského dnes ani jediného římsko-katolické- ho kněze, takže církev je tam zastoupena pouze biskupy virilisty. Nový volební řád tvoří novou kurii středních statků, kteráv polské části země připadne skoro celá lněžím a tím jim zabezpečuje stálé zastoupení na sněmě. „Czas“ dává v závěrku biskupům na uváženou, je-li rozumné, když se vzdalují jed- nání o reformě zemského zřízení, kdežto unit- ští biskupové (malorušti) všichni tři reformu schvalují.
Tarnowski Polák Pastor Stoja Halič Vídeň
19 title
Za hranicemi.
20 article O ruský a rakouský náboženský protektorát
O ruský a rakouský náboženský protektorát Rakousko chce, aby mu dán byl protek- torát nad katolíky v Srbsku a v Rusku na- vzájem dán podnět, aby Rakousko uznalo ru- ský protektorát nad svými pravoslavnými. Ve veřejných schůzích i časopisech ruských do- vozuje se potřeba ruského protektorátu nad pravoslavnými v Rakousko-Uhersku proná- sledováním, kterého se dostává pravoslavným Rusům v Haliči a Uhrách. Co se týče Haliče. náš list od případu ku případu zaznamenával. co se tam od úřadů proti pravoslavným Ruzům děje. Méně jest u nás známo, jak s pravoslavnými Rusy nakládají ve vyhlášené „zemi svobody“, v Uhrách. V uherské Rusi jsou pravoslavní úplně v šanc vydáni žandarmům. Žandarmové z chrámů jejich odvezli do Pešti všecko nářadi a náčiní t. j. vláda je zkonfiskovala. Mnicha Alexěje věřící přínutili odjeti do Ameriky aby se zachránil a nepadl žandarmům do ru- kou. Žandarmové bitím a mučením nutí pravo- olavné, aby se odřekli své víry. Mučí muže ženy. Pověšují je ná sloupy a stromy a pově- šené bijí. Křik bitých bývá tak strašný, že až v sousedních vsech ho slyší. Dva muží vy- drželi pověšení dva dni a víry se neodřekli. Ves lza a ještě asi deset jiných vsí vrá- tily se z unie ku pravoslaví. Žandarmové za to obyvatele lapají a vsazují do žaláře. Skoro všichni příbuzní zmíněného mnicha Alexěje úpí v žaláři. Do žaláře musí každý, kdo pro- mluví rusky — a lidé jinak neumějí — a kaž- dý, kdo obdrží z Ameriky psaní od utečenců.
Rus Alexěj Rakousko Srbsko Rusko Uhersko Halič Uhry uherský Rus Pešť Amerika
21 article
Ve vzi Lepši žandarmové pažbami ubili ženu. která bránila svého muže, když jej odváděli do žaláře, křičíc: „Vy bezbožníci, antichristél Myslíte, že ubijete pravoslavnou víru, když naše muže nacpete do žalářů? Ještě jsme tu my, ženy, a my se postavíme na místo mužů a budeme hlásati víru pravoslavnouí“ Zmíněná sestra mnicha Alexěje, jmenem Vasilissa, shromáždila kolem sebe 11 dívek a s nimi odešla do lesa, kde chtěly žíti v po- božnosti a postu jako křesťané v dobách po- hanského pronásledování. Žandarmové pou- stevnice vyhledali, svlíkli do naha a zahnali do řeky, kde je v ledové vodě nechali stáli dvě hodiny, vysmívajíce se jim. Potom je z vody vysvobodili, ale odvedli do žaláře. Na důkaz pravdivosti jmena jejich: 1. Marie Vakarova, 2. Pelageja Simolíkova, 3. Anna Vakarova, 4. Marie Madarova, 5. Pe- lageja Tustova, 6. Pelageja Ščerbanova, Paraskeva Ščerbanova, 8. Juliana Izajova, 9. Marie Prokupova, 10. Marie Dovganičova 11. Anna Keměňova. Několik jich v žaláři umřelo.
Alexěj Vasilissa Vakarův Pelageja Simolíkův Madarův Pelageja Ščerbanův Paraskeva Ščerbanův Prokupův Dovganičův Keměňův
22 article
List „Budapesti Hirlap“, sloup maďar- zkého humanismu a liberalismu, ospravedlňu- je pronásledování pravoslavných Rusů pod Karpaty a vyzývá vládu, aby je vyhladila. V Uhrách nesmí být jediného obyvatele, kte rý by se nazýval Rusem a vyznával „ruskou víru. Z jediné vsi Izy Maďaři uvěznili 300 pra voslavných Rusů, ze Sigetu 200. A jaké jsou výsledky tohoto divého pro- následování? Takové, jaké byly za každého pronásledování pro víru, zvláště v prvých do- bách křesťanství. Pohled na muka a trýznění povznáší mysli uherských Rusů a když na ně dojde řada, podrobují se utrpení s nadšením ale od víry neodpadají. A také svého národ- ního jmena houževnatě se drží, prohlašujíce že jsou „Rusňáci a pravoslavní“. Ještě o tom, kterak uherští žandarmové Rusy pověšují. Na nohy i ruce jim dají kruhy jimiž provlekou provaz a za provaz je vytá- hnou na strom nebo sloup tak, aby se noha- ma země nedotýkali. Za hodinu teče mučené. mu krev z úst, nosu i uší. Když omdlévá, žan- darm jej polévá studenou vodou. V jedné vsi žandarmové zavřeli Rusům chrámek. Věřící se pak scházeli v dilně sto- lařově, kde pracujíce prozpěvovali nábožné písně. Žandarmové i zde je vypátrali a sváza- né odvleklí do žaláře. Ale nic Maďarům neprospívá, Rusové ří- kají: „Maďaři nás ubíjejí a střílejí za víru, ale my vytrváme do smrti a neposkvrníme se odpadlictvím od víry a jazyka svých předků.“ Po spravedlivosti musí býti přiznáno, že s katoliky na Černé Hoře a v Srbsku nikdy nic podobného se neudálo, ano že mezi srb- ským lidem a v srbských státech i pouhá mož- nost podobného pronásledování katoliků pro víru je vyloučena.
Rus Ruse Maďar Rusňák Karpaty Uhry Černá hoře Srbsko Budapest Hirlap
23 article
„Slavjanskaja Matica“ v Moskvě. Vasilij Michailovič Kaškarov v Moskvě založil „Slovanskou Matici“, jejímž úkolem bude obezna- movati nejširší kruhy ruského obecenstva se slo- vanskými národy, s jejich nynějším stavém, s jejich minulostí a nadějemi do budoucnosti, se stavem slovanské myšlenky vůbec, a s cestami, které ve- dou ke sblížení. „Slovanskou Matici“ bude vy- dávati spolek, který sí vytkne za cíl, překonávati všecky předsudky, které Slované navzájem proti sobě mají a sjednocovati v sobě všecky bez roz- dílu a bez ohledu na jejich zvláštní programya přesvědčení. Základ spolku bude tedy nejširší, aby i Poláci s důvěrou mohli do něho vstoupiti a spolu s Rusy připravovati rozřešení otázky na půdě slovanské myšlenky. Zakladatelé „Slovanské Ma- tice“ a tohoto nového všeslovanského spolku po- čftají s tím, že balkánské události vy- soko povznesly slovanské vědomív Rusku, ale lidem, majícím nejlepší vůli, nedostává se poučení o Slovanech, kterýžto nedostatek nutno rychle odstraniti. Ruské listy, které ještě loni my- šlence slovanské se vyhýbaly, letos ji otevíraji své sloupce, protože si toho žádá obecenstvo.
Michailovič Slovan Polák Moskva Ma Rusko Slavjanskij Matica Slovan
24 article
I „Rěč“ znenáhla se poddává tomuto proudu. Vý- jimku činí už jen dva listy: „Kievskaja Mysl“ a „Děň“, což se vysvětluje tím, že tyto orgány jsou vydávány nekřesťany pro obecenstvo nekře- sťanské, a proto jsou slovanské myšlence tak ne- přístupny, jako „Neue Freie Presse“. Když oba jmenovaně listy zúčastnily se klevet na Šrby padly tím do chóru sobě rovných orgánů na zá- padě, ruská žurnalistika tak se zastyděla, že rázem ji proniklo přesvědčení, že podobnému zneužívání ruského jazyka proti Slovanům musí být učiněna přitrž vysokým povztýčením slovanského praporu. aby zavlál nade vší Rust. Mezinárodní komise v Dakovicí. Na žádost Černé Hory, jež na sobě nechce nechati osočení vídeňského tisku, že v Dakovici obrátila na pravoslaví 300—400 katolických Alban- ců, odebere se na místo mezinárodní komise, aby věc vyšetřila. Černá Hora jmenovala svými delegáty vojvodu Gavru Vukoviče a člena „velikého soudu Lubu Bakiče. Oba se již odebrali do Dakovice. Petrohrad a Moskva. Staří slavjanofilové divali se na Petrohra jako na Karthago, které má být zničeno, aby o- pravdu ruský duch se mohl projevit. Ale ukazuje se, že svět se mění a že se mění i Petrohrad Moskva. Jmenovitě od té doby, co je v Petrohra- dě hosudarstvenná duma, tedy střed politického představitelstva národa, neruská lhostejnost Pe- trohradu mizí rychleji, než se ozývá nový světv Moskvě. Vidět to i na slovanských manifestacích.
Rěč Slovan Gavra Vukovič Černá Hora Petrohrad Moskva Kartágo Luba Bakič Neue Frei Presse katolický Alban
25 article
Po celou dobu balkánské války Moskva nemohla se zmoci na hlasitější projev sympatií slovanským bratřím; vadily tomu jak policejní úzkoprsost, tak předpojatost moskevské společnosti, která nemohla si rychle rozřešit, zda soucit se slovanskými ná- rody, bojujícími za svobodu, je dosti pokrokový. Za to Petrohrad náhle projevil mnoho občansk zmužilosti a odvážil se poslat tisíce manifestanti proti vládní politice, která dle veřejného mínění opoušli jižní Slovany. Sám vládní orgán „Rossija chváli si nynější náladu petrohradskou a pouka- zuje přímo na omyl těch, kteří jen od přenesení hlavního města z Petrohradu do Moskvy očeká- vali národní obrození Ruska. Slova ruského ofi- cióza znějí velmí jásavě, ale temný stín k nim váže poslední zákaz policie, kterým se zakazuje jakýkoliv veřejný projev v Petrohradě i v Moskvě. Finanční konference v Paříži. Jak se sděluje z Paříže, bude zahajo- vací schůzi finanční konference v záležito- stech balkánských, která je stanovena na 18. dubna, předsedati ministr zahraničních zále- žitostí Pichon v přitomnosti ministra finanei Dumonta. Balkánští delegáti budou míti na této konferenci plná práva jako ostatní čle nové. Francie doufá, že jako mocnost, majíc. největší zájem na tureckém státním dluhu prosadí při úpravě hlavních otázek své ná- vrhy, vypracované v ministerstvu financí oficiosně však se ujišťuje, že naprosto nen úmyslu, případnou oposici umlčeti. Naopal záleží na tom, aby usnesení byla jedno- myslná, zvláště vzhledem na nutnost příštího zvýšení tureckých cel k úhradě nových půjček. Soudí se, že finanční konference potrvá asi dva měsíce.
Pichon Dumont Moskva Petrohrad Rusko Paříž Francie Slovan Rossija
26 article
O švédských poměrech. Vnitřní poměry ve skandinavských krajích jsou pro nás většinou neznámou veličinou, ačkoli bychom si tam lecčeho dobrého mohli všimnouti Na př. švédské snahy o vybudování vlastního prů- myslu a obchodu. V „Kurjerze Warszawském“ vel- mi zajímavě o tom píše sl. V. Pomian-Hajdukie- wjczova. Ve Švédsku se stoupajícím národním vzděláním, jak píše sl. Hajdukiewiczova, stále ví- ce pozorovat snahu o znárodnění obchodu a prů- myslu. Vůdcové národa, státníci, tisk, všichni hlá- sají heslo „Svůj k svému“. V každém městě, po- čínaje Štokholmem, od několika let pořádajt „švédský týden“, po jehož trvání obchody se za- vazují prodávat jen švédské tovary; v celém mě- stě vlají švédské prapory a odznaky s nápisy
Warszawský V Pomian Hajdukie Švédsko
27 article
„Kupujte švédské zboží!“ — „Podporujte švédský průmyslí“ Energická propaganda působí zvlášte mezi vesnickým lidem a učí ho kupovat vlastní výrobky, někdy i dražší, ale zpravidla lepší než německý brak, do Švédska přivážený. Ve Švédsku má starodávnou výsadu Akademic přírodních věd vydávat jediný kalendář pro celé Švédsko. tomto kalendáři je též vyzvání švédskému lidu pod nadpisem: „Podporujte švédskou práci!“ U- kazuje již na Gustava Wasu, který přísně káralu svého lidu dětinskou zálibu ve všem cizím. Tato vada prý spočívá ve zlabosti, která je příznakem necivilisovaných lidí, ale čím výše dospěl národ. tím lépe si cení své vlastní. „Nemožno dosti často připomínat každému občanu povinnost podporo- vati švédskou práci. Žádný podník nemá cílem výlučně koupi, prodej a zisk, leč musí býti veden přesně, poctivě, musí brát ohled na spravedlivé požadavky jiných. V tom jest jeho morální strán- ka. Každý Švéd má pochopit, že kupuje-li cizí výrobek, ubírá tím den, týden nebo i měsíc vý- dělku švédskému dělníkovi. Opakují-li se taková provinění časte, znamená to ztrátu výdělku pro sta i tisíce švédů. Musíme citit, myslit a chtíi po švédsku a v tom duchu vychovat své děti, pa- matujíce, že podporou švédského průmyslu pomá- háme blahobytu a budoucnosti své vlasti.“ švédsko-norská dohoda.
Gustav Was Švéd Švédsko
28 article
Zástupcové švédska a Norska podepsali dne 9. t. m. ve Štokholmu dohodu, která je důležitým krokem k dobrému poměru mezi oběma zeměmi šlo o staletý spor, pokud a v jakém rozsahu je nutno, aby švédští Laponci se svými stády sobů každoročné táhli do Norska, kdež působí velkou škodu zemědělství. Švédsko trvalo na tomto právu pastvy, kdežto Norsko je popíralo. Kon- vence karlstadská z r. 1905 připravila řešení této otázky, jímž se obě vlády do té doby stále za- bývaly. Roku 1909 byl učiněn pokus o částečné urovnání rozhodčím soudem. Zatím hromadil se v komisích materiál a napětí stávalo se hrozivým, až v loni v září poskytla schůzka v Gothenburgu žvédskému a norskému ministru zabraničních zá- ležitostí možnost, vyjednávati nezávazně o do- hodu, načež zahájeno přímé vyjednávání mez oběma vládami, které vedlo k nynější dohodě. Čelné listy obou zemí vítají nová ujednáni jako znamení smířlivé nálady obou vlád, čímž se připravuje součinnost i v jiných oborech. Kalifornie proti Japoncům Z Washingtonu se sděluje, že vůči diplomati- ckým námitkám Japonska prohlásil president Wil- son svůj úmysl, nezakročiti proti tomu, aby legis- laturou státu Kalifornie byl přijat zákon, jímž se zapovídá nabývati nebo najímati pozemky cizincům, kteří neprohlásili, že se chtějí státi americkými občany. Toto rozhodnutí bylo prý učiněno na apel z Kalifornie, aby byla respektována její státní práva. V apelu tomto se praví, že Japonci mají v Kalifornii 50.000 akrů pozemků ve vlastnictví a 4000 akrů v nájmu (1 akr = 40.4678 aru, tedy o něco méně než naše jitro). Z Tokia se oznamuje, že tam panuje velké pobouření proti nové osnově zákona v Kalifornii, které směřuje přímo proti Japoncům.
Japonec Norsko Švédsko Kon Gothenburg Kalifornie Washington Japonsko Tokio Wil Štokholm dohoda ar
29 article Ze strany.
Ze strany. Technický odbor (sekce vysokoškolská.] Pří- pravný výbor koná schůzi dnes o 8. hod. večer „u Choděrů“. Valná hromada technického odboru koná v neděli 20. dubna o 10. hod. dopol. v před- náškovém sále Obecního domu. Stoupence tech- niky, kteří dosud přihlášku nezaslali, prosíme, sby tak učinili co nejdřível Odbor peněžních úřadníků uspořádá dnes před- nášku v místní organisaci jičínské „O živnosten- ském a obchodním úvěrů Praha—Malá strana. Důvěrnický sbor místaí organisace konal schůzi za předsednictví pasa stav. rady Matějovského 7. t. m. u Petzoldi, na programu byla přednáška p. tajemníka Pe- chara: „Politické strany české a jich organi- sace“. Protokol minulé schůze čten a schválen, Usneseny určité kroky ohledně služební pragmati- ky pro zemské úřadníky a zřízence, rovněž o zří- zení dělnického odboru. Schůze, konaná 11. března živnostenským odborem, na níž přednášel p. Páv „O ofertním řízení“, zavdala podnět, že na radni- ci vzata opětně v úvahu žádost živnostnictvao úpravě ofertního řízení za vedení pana nám. dra. Kašpara. Potom přednášel p. tajemník Pe- char o thematu svrchu uvedeném; přednáška je- ho byla sledována s napjatou pozorností a ke kon- ci, jakož i během řečí odměněna hlučným po- tleskem. Poděkováním p. tajemnikovi a ujištěním, že podobné vybrané přednášky budou častější, u- končil pan předsedající schůzi.
Choděra Matějovský Petzold Kašpar Praha obecní dom pechar
30 article
Mistní organisace na Smíchově, obvod VIII., 1. konala 9. dubna valnou hromadu, jejiž prvním bo- dem programu byly volby funkcionářů. Zvolení jednomyslně pp.: za předsedu dr. Rudolí Krejčí, za místopředsedu Em. Břehovský, za jednatele dr. Richard Bébr. Za členy výboru zvoleni pp.: Em. Kidles, Jos. V. Malý, Dr. Jos. Malina, Frant. Thü- ringer, Frant. Doležal. Jan Řezníček, dr. Boh. Slá- dek. V. Kudrlička, J. Sajdl. V. Knobloch. Vojt. Pikeš, Jan Obrda. Po provedení voleb přednášel vrchní zemský rada dr. R. Krejčí „O vodocestně novele“. Přednášející ve velezajímavé přednášeu vyličil historii zákona vodocestného i novely pří- slušné, naznačil nynější stav prací vodocestných i regulačních a objasnil stinné stránky některých zá- konných ustanovení v tom směru. Po přednášce, již všichni přítomní vyslechli s pozorností a napje- tím, rozvinula se debata, v níž pan přednášející na některé dotazy odpověděl a záležitost tuto ještě blíže vysvětlil. Při volných návrzích uvažovány a projednány některé záležitosti místních poměrů se týkající a projeveno přání, aby organisace konala častěji schůzi. Přednesené náměty byly odkázány předsednictvu k úvaze a projednání, načež místo- předseda pan Břehovský zakončil zdařilou schůzi přáním, aby také příští schůze byly členstvem hojně navštěvovány.
doktor Krejčí Bébr V Malá Jos Malin František Doležal Řezníček Boh V Kudrlička J Sajdl V Knobloch Pikeš Obrda R Krejčí Břehovský Smíchov Jos
31 article
Z Karlína. Širší důvěrnický sbor místní orfa- nisace národní strany svobodomyslné měl schůni 10. t. m. za předsednictví dra. J. J. Vejvar a Tajemník organisace J. Alexander promluvil o významu politického vzděláni, vylo- živ obšírně důvody, které nabádají k politické vý- chově školské i strannické, jak se stanoviska vše- obecného, vzhledem k poměru občana ke státu, tak i se stanoviska našeho speciálního, vzhledem k těžké a zodpovědné naší posici národní i neutěže- ným, chaotickým poměrům v říši i v našem životě politickém. Na přednášku, jež byla sympaticky při- jata, navázala se věcná a poučná debata, ve které zvláště promluvili pp. dr. Lokay, c. r. Engel- mann. dr. Vejvara Alexander. — Vyřízeny pak některé záležitosti organisační. Ke konci schů- ze přál pan m. r. Deport předsedovi panu dru, Vejvarovi, jenž odjíždí na zotavenou na jih, šťastné cesty a při tom stal se předseda organisace předmětem srdečných projevů sympathie se strany všech členů důvěrnického sboru.
Vejvar doktor Lokay Engel Vejvar Alexander Karlín organizace J
32 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Revíse obecních účtů v Náchodě straší už na třeti týden v radikálních listech a na ostouzení města Náchoda vypočtené zprávy v tom směru přinesly »Samostatnost«, »Osvěta Lidu« a králodvorské »Pokrokové Noviny«. K opatření takovému vůbec není v Náchodě žádného vážného podkladu — obecní účty jsou vzorně vedeny — návrh na revisi účtů podán byl jen ze záludných plánů a v očekávání, že snad městská rada návrhu na revisi účtů se zalekne. Když však městská rada sama postavila se na návrh ten a doporučila jej obecnímu zastupitelstvu — kostky se na ráz obrátily: původce návrhu vida, že manévr se nepovedl a že mezi rozumnými občany-poplatníky zvedá se odpor proti takovým nezodpovědnostem, složil — jak se nám z Náchoda sděluje — člen- ství v radě městské i v obecním zastupitelstvu, čímž nejlépe so- kumentována jeho hrdinnost! — O českém sněmu a podmínkách smíru česko -německého promluví v Klatovech v neděli 13. t. m. o 2. hod. odpol. v sále městské radnice pan ministr m. sl. posl. dr. Josef Fořt. — Z Národního klubu. Dnes valná hromada s přednáškou posl. dra. Kramáře: »O politické situaci.« Přístup mají jen členové. — Primátor měst pražských p. dr. Karel Gro vrátil se včera ze své dovolené a dnešním dnem opět vjímá se svého úřadu.
doktor Fořt Gro Náchod Klatovy národní klub
33 article
— Prol. Jos. šmaha sedmdesá tníkem. Dne jest tomu 70 let, kdy narodil se ve Lhotě Úřeti- cké (na Pardubicku) paedagog Jos. Šmaha, ctitel a znatel velikého učitele J. A. Komenského. Fr. J. Zoubek má v Šmahovi důstojného následov- níkat vedle J. Kvačaly jest Šmaha nejpřednějším líčitelem života a šířitelem podrobnějších zpráv o blahodárné činnosti českobratrského myslitele. Zčeštil a vydal celou řadu spisů téhož. Tak vy- dal v Rychnově p. Kn. r. 1881 „labutí zpěv“ Ko- menského Unum necessarfum. Tamtéž (1883— 94 Didaktiku velikou a Nejnovější methodu jazyků na základech dídaktických mocně vyvedenou (1882 až 1887), v pozdějších letech v Přerově Drobné spisy, Bránu věci otevřenou, to jest Moudrost prvá, kterou nazývají metafisíkou (1886). Škola hrou (1890). O nápravě věcí lidských (1891)) a j Mnohé roztroušeno po časopisech paedagogických. O překladech jeho (z latiny) vyslovil se v „Pa- mátníku České akademie“ prof. J. Novák: „Všecky překlady Šmahovy se vyznačují značnou přesností a snahou, podati převod pokud možno věrný, při- měřený také ve výrazu době Komenského.“ Roku 1892 vystupuje Šmaha se životopisem Komen-
Šmaha Komenský František J Zoubek J Kvačala profesor J Novák Šmahův Komen Jos Lhota Úřeť Pardubicko Rychnov p . Kněžná ko Přerov Český akademie