2
masthead
NAROVNÍ LISTY.
3
masthead
12. dubna 1913. Číslo 99.
4
article
Vážná situace.
IPův. dopis „Národ. Listů“)
Bělchrad, 9. dubna.
„Situace musí býti nazvána vážnoul“ piše dne
vládní „Samouprava“.
I objasňuje:
Vinou samých velmocí, protože v druhé la
balkánské války opustily veřejně prohlášenou zá-
sadu neutrálnosti. V prvé fasi balkánské války od-
mítly prosbu turecké, ačkoli zákonné vlády Džamil-
pašovy o sprostředkovatelství, v druhé lasi přijaly
prosbu o mediaci od vlády, jež se zmocnila stát-
ni správy krvavým převratem, jehož prvním činen
bylo: odmitnutí všech rad, dávaných Turecku
Evropou. Evropské velmoci zašly však dále: ony
přešly z úlohy sprostředkovatele k úloze soudee
nad balkánskými spojenci, ba ony vstupují do úlohy
druhé válčicí strany, neboť domáhají se, činíce opal
toho, co slibily, omezení válečné akce spojeneů
ještě průběhem války s Tureckem. Balkánští spo-
jenci nic by nenamítali proti součinnosti Evropy
při zpracovávání a urovnávání výsledků bal-
kánské války. Zatím však Evropa jala se dispono-
vati územími, jež byly částečně spojencí obsazeny
ale v nichž jest dosud turecké vojsko a které dlo
uzavření míru stále ještě připadají vlastně Turecku
Ipův
Džamil
Turecko
Evropa
5
article
Evropa žádala opuštění těchto území spojeneckým
vojsky, bez ohledu na to, že by to mohlo být
nebezpečno i pro ně i pro obyvatelstvo, jež by zů-
stalo bez jakékoli zodpovědné správy i věené zá-
štity. V otázce Skadru Evropa vydává kategorická
nařízení, podporovaná demonstracemi námořními,
vše to na žádost jednoho státu, jenž neválěf
balkánským spolkem a jež nemá právních nároků
na toto místo. Tento stát odůvodňoval svoje poža-
davky před velmocemi kombinacemi albánské
autonomie, s níž Srbsko souhlasilo, ale která může
býti provedena teprve po uzavření miru s Ture-
ckem. fotiž až balkánský spolek stane se i práv-
ním majitelem tohoto místa, i získá tak, rovněi
formální právo, aby je ustoupjil k vůli uskuteč-
nění kombinace, s níž jeden člen balkánského spol-
ku, Srbsko, projevil souhlas. Toť „mediace“, která
musí pobouřiti! —
Evropa
Srbsko
6
article
Tolik „Samouprava“
Jasno jest ze všech těchto vývodů, že balkán-
ský spolek nechce se dáti poručníkovat Evropou
Evropa využila chvile zmalátnění balkánských spo-
jenců, jež nastoupilo po obrovském vypiatí všee
duševních i fysických síl, ve svůj prospěch, ale
právě v rozhodné chvíli balkánský spolek projevuje
opět své sebevědomí. Bylo k tomu ovšem třeb
jistého vaitřního procesu, jenž Jeccos pročistil
provětral v balkánském spolku. Očistný oheň pro-
žehl jej opět jednotnou vůlí, jež vyjádřena poslední
odpovědí spojenců na mediaci velmocí
V politických kruzích zazlívalo se, že balkán-
ský spolek nevystupuje jednotnějí i diplomaticky
Věřilo se, že by tak upevnil svoji existene
mnohem více. V Londýně na konferenci zá-
stupci balkánských spojenců pedobali se nej-
spíše rodině, svářící se o pozůstalost. Vojsk
spojenecká projevila rozhodně větší pohoto-
vost i lepší orientaci než díplomacie. Nedivme
se však. Balkánský spolek podobá se onomu, jehož
házejí do hluboké vody, aby se nančil plavati. člo-
věk nejprve bíje nohama a rukama bez taktu i po-
třeby, že je to k smíchu všem, kdož stojí na břehu
Ale pomalu přichází rozvaha, a s rozvahou I vy-
počilavost a odměřenost pohybů. Události urych-
lily stvoření balkánského spolku tou měrou, žes
podobá jeho osnova na rychlo načrtnutému kon-
ceptu, k jehož zpracování nebylo už před válkou
času.
Evropa
Londýn
7
article
Balkánský spolek tedy vyvíjí se teprve
nyní. V tom je vysvětlení stupňované rozhod-
nosti jeho prpjevů.
„Politické postavení spojenců novými v-
tězstvími jest posílenol“ di „Samouprava“. Ale
chtěla by dodati, že mimo to jest posíleno i se-
znáním, že Evropa křičí tolik proto, že
1* bojí..
A z tohoto vědomi patrně vytrysknou nove
fáse balkánské otázky, jež „Samouprava“ nažna-
č. Slepánel.
čuje mezi řádky.
Z finanční komise sněmovní
(Zpráva Pražské sněmovní korrespondence)
V Praze, 11. dubna.
Evropa
Praha
8
article
Devitičlenný subkomitét perm. komise finanční
konal dnes o 3. hod. odpol. schůzi, v niž v zastou
pení předsedy posl. dra. Pazderky, který by
zaměstnán na současné společné česko-německé
poradě, předsedal posl. dr. HIackel.
Předmětem jednání byl návrh odpovědí finan-
ční komise na poslední noty vlády, kterými sdělen
bylo stanovisko k navrženým daňovým zákonům
přiloženým ke spisu finanční komise ze dne 8. čer-
vence 1912.
Po kratší debatě usneseno na návrh zpravo-
daje posl. dra. Preise připravenou zprávu ve
smyslu dosavadních usnesení doplniti, na některých
místech blíže ji odůvodniti ve smyslu debat, ko-
naných v dřivějších schůzích, rozmnožiti ji a
příští schůzi všem členům komise ji dodati.
Příštíschůze bude v pátek dne 18. dubna
o 3. hod. odpol. Na jednacím pořadu je konečne
schválení nástinu odpovědi finanění komise pro
vládu a pak elaborát posl. dra. Prelse pro stálou
komisi finanění.
Pazderka
doktor
HIackel
9
title
Politický přehled.
10
article
Země české.
Země české.
Zemské finance.
11
article
Také včerejší „N. Fr. Presse“ obírá se
znovu otázkou, kterak pomoci zemi české
z finančních jejích nesnází i dochází k neno-
vému názoru, že účinná a vydatná sanace
jest možná jenom uvolněním zemského sně-
mu, kterýž by opětně zavedl pivní dávku
umožnil zvýšení zemské přirážky z 55 na 65
proc. Avšak naděje na vyrovnání a zasedání
sněmu jsou pochybné a neodhadné i lze prý
sotva očekávati, že by se vláda vzdala svého
zamitavého stanoviska proti návrhu zemské-
ho výboru na zvýšení zemské přirážky, kte-
réž by vyneslo zemským důchodům zvýšenío
8 milionů korun, obnos, se kterým by země
vystačila na nejnaléhavější své potřeby.
Nepochybně zůstane v Čechách vše v do-
savadním stavu, poněvadž také myšlenka
vládního komisaře nestojí prý, jak se zdá,
popředí a tím padá i možnost jeho prostředni-
ctvím zavésti zvýšení zemské přirážky.A
tak zůstane prý v Čechách nepochybně vše
při starém a finanční vyhladovění, kteréž tak-
to pokračuje, bude prý nepochybně tvořit
„působivý prostředek k urychlení vyrovnání““
Čechy
12
article
Avšak přes to musí provisorně postaráno
býti o nejnaléhavější potřeby země — hlásá
„N. Fr. Presse“. Zálohy z údělů budou spo-
třebovány v dubnu, v květnu bude zapotřeb
1.5 mil. K, v červnu 7.5 mil. K a do konce
roku asi 24 mil. K. Ke zjednání této sumy
nastoupena býti má cesta prozatímní úvěrní
operace. Založená půjčka zemská jest ne-
možna a země česká bude se snažiti o získání
nezaložené zálehy kontokorentní výpůjčkou
u bank, které již před tím při úhradě fi-
nančních potřeb země ve zřetel přišly. Tyto
snahy budou od vlády podporovány
a sice poskytnutím prostředkujícího vlivu je-
jího. Obtíže v nynější situaci peněžního trhu
a všeobecného nedostatku peněz jsou velm
známy.
Přes to však bude nutno cestu tuto na-
stoupiti i očekává se, že konečně dojde ku
poskytnutí zálohy zemi české. Ovšem jsou
podmínky, které nutno nyní splniti, tísnivé.
avšak finanční nouze země ukazuje nezbyt-
nost tohoto prostředku. I když se uskuteční
finanční plán, nebude lze potřeby země úplně
uhraditi, a úvěrní operace i potom bude ne-
vyhnutelnou. Skutečná a vydatná pomoc kyne
jenom od česko-německého vyrovnání...
13
article
Podle tohoto doznání a ujištění německo-
pokrokové publicistické centrály vídeňské
byly by německé úklady a láska k zemi přece
jenom spíše vyčerpány než prostředky k za-
chránění země před hospodářskou ruinou,či
lépe řečeno před faktickým úpadkem, ke
které nemůže vlastně nikdy dojíti při nepomí-
jející aktivitě a bonitě provozovatele firmy.
kterým jest poplatné obyvatelstvo království
Českého s pupilární jistotou všech pohledá-
vek na zem znějících. Tato okolnost čini krá-
lovství České vždy ještě nejideálnějším dluž-
níkem. Následky nynějšího finančního stavu
země pro poplatnictvo jsou ovšem přes to
ohromné a nejstrašnější pomyšlení je to, že
stát, to jest vláda, odpírajíc z důvodů ústav-
ních zvýšení zemských přirážek ústavnímu
faktoru země, zemskému výboru, kteréž
byla by bývala ochotna povoliti
protiústavnímu svému zřízenei
pracuje tak ku pauperisaci země i jejího po-
platnictva, neboť procenta zemské přirážky.
jaká bude předkládati k sankci jednou v bu-
doucnosti, jsou prozatím neodhadná. Kletby
celých desetiletí a to kletby českého i ně-
meckého obyvatelstva bez rozdílu, kletby na
hlavy německých obstrukčníků pro zmařenou
legislativní periodu, zmařené vyrovnání, ochu-
zení obyvatelstva i ochromení produktivné
výdejnosti v budoucích zemských rozpočtech
to bude vítězstvím německé obstrukce — nic
jinéhol
14
article
Jinak zaznamenali sluší ještě informac
„N. Fr. Presse“ o chování vlády ku pražským
jednáním. Se strany dobře zpravené bylo jí
sděleno, že vláda hodlá vyčkati, nedojde-l
k náhlému přerušení vyrovnacího jednání. Ne
dojde-li k něčemu podobnému, nabídne prý
vláda nepochybně své prostředkování a bude
k tomu pracovati, aby zjednány byly pod-
mínky pro sněmovni zasedání průběhem dub-
na. Rozhodnutí, jimiž by se posunula politická
situace v Čechách v neprospěch jedné či dru-
hě strany, nenacházejí se v programu vlády
Čechy
15
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16
article
Chorvatské věcí.
Chorvatské věcí.
Záhřebská zpráva, že uherská vláda z ná-
vodu dra. Tomašiče pomýšlí nynějšího bá-
nova náměstka, dra. Unkelhäussra, vy-
střídati bývalým státním zástupcem, smutně
ze záhřebského „velezradného“ procesu pro-
slulým Milanem Aceurtiem, se úřadně
sice popírá, ale „Zeit“ obdržel z Pešti infor-
maci, dle níž rozpor mezi drem. Lukácsem
a ministrem pro Chorvatsko Josipovi-
čem stále vzrůstá a schyluje se k demisi to-
holo. Géza Josipovič, ač věrně oddá
Uhersku, těžce nese nezákonný stav, panující
v Chorvatsku, jež zastupuje v ministerské
radě, a proto vypracoval podobný plán, dle
něhož by bylo možno obnoviti v Chorvatsku
opět ústavnost. Navrhl dru. Lukácsi, aby byl
konečně proveden dávno už panovníkem
schválený zákon o místních jménech v Chor-
vatsku, aby posluchačí záhřebské lesnické
akademie mohli skládati zkoušky doma jazy-
kem chorvatským, aby se opravil zákon o že-
lezniční pragmatice, který se ukázal beztoho
i v Uhrách nemožným, aby se na podpor
chorvatského průmyslu povolil úvěr 50 mil
K, čímž vším by se získaly politické strany
Chorvatsku, takže by bylo možno zavésti zase
ústavní řády a jmenovati bánem osobu, která
by byla v Chorvatsku populární.
Aceurtie
Lukács
Josip
Josipovič
Pešť
Chorvatsko
Uhersko
Chor
Uhry
záhřebský lesnický akademie
17
article
Proti tomuto programu intrikuje Cuva
pomocí různých memorand, v nichž se štve
proti ministru Josipoviči a jeho důvěrníku v
Chorvatsku, dru. Unkelhäussrovi. Cuvaj do-
sáhl toho, že někteří, jemu z vděčnosti oddaní
úřadníci maří v Chorvatsku snahy Unkel-
häussrovy, směřující ku překlenutí rozporu
mezi Chorvatskem a Peští. Proti Josipovíči
je také býv. bán dr. Tomašič, pravá ruka
hr. Khuena-Hédervára, a na podnět tohoto
také dr. Lukács odmítá smírné návrhy Josipo-
vičovy. Josipovič na to odpověděl, že na svém
plánu trvá, petrilikaci komisariátu nepřipusti
a raději se ihned vzdá portefeuillu, než by do-
volil, aby se Cuvaj vrátil do Chorvatska. P
demisi Székelově a Zichyově kabinet L-
kácsův sotva by snesl ještě demisí Josipoví-
čovu. Rozhodnutí však musí se státi ve Vídni
kdež vojenská správa obdržela prý dosti po-
vážlivé referáty o náladě, panující nyní
Chorvatsku a Slavonii.
Bískupové proti haličské volební opravě.
Výbor pro volební opravu pracuje v
Lvově rychle a úspěšně. Projednal již celou
reformu zemského zřízeni a pracuje nyní na
novém volebním řádu. Ale reformě vyvstal
nový, nebezpečný nepřítel v protestu kato-
lické hierarchie haličské. Všichni čtyři římsko-
katoličti biskupové ohlásili již dříve, že se ve
sněmu jednání o reformě nezúčastní a nyní se
k nim připojil také arménský arcibiskup Teo-
dorowicz. Odpor polských hierarchů proti
smluvené změně zemského zřízení a volebního
řádu budí přirozeně pochybnosti také u pří-
sně katolických Poláků a zvláště v kruzíc
Josipovič
Cuvaj
doktor
Tomašič
Lukács
Zichyův
L kácsův
Teo
Polák
Chorvatsko
Unkel
Pešť
Vídeň
Slavonie
Lvov
18
article
konservativně-šlechtíckých. Mluvčí těchto
kruhů, hr. Tarnowski, president krakov-
ské akademie, prohlásil ve schůzi Kola pol-
ského, že Poláci rádi uposlechnou rady svých
vrchních pastýřů a opraví dle nich chystanou
osnovu zemského zřízení, a proto vyzval bi-
skupy, aby přesně vytkli všechny pochybno-
sti, jež mají o smluvené osnově. Biskupové
však se omezili několika všeobecnými naráž-
kami, jako že všeobecné volební právo může
poškoditi zájmy církve a pod. a do bližšího
rozboru reformy se nepustili.
Toho bylo přes příliš i katolickým kon-
servativcům, takže dnešní krakovský „Czas“.
orgán konservativní šlechty, zdvořile, ale ráz-
ně odmítá biskupský protest. Na biskupskou
námitku, že by všeobecné volební právo
jedné části kurie městské a ve venkovských
obcích mohlo býti na újmu katolické církve
v Haliči, ukazuje na říšskou radu, vzešlou vý-
hradně ze všeobecného volebního práva a pře-
ce tato demokratická říšská rada za svého
šestiletého trvání nepodnikla jediného kroku
proti katolické církvi. Ve Vídni konal se
eucharistický kongres a v poslanecké sněmov-
ně nikdo proti němu neprotestoval.
Nový volební řád, dovozuje „Czas“ dále,
bude pro katolické duchovenstvo výhodnější
než je nynější. Ač není v Haliči dosud vše-
obecného volebního práva, ve sněmě halič-
ském není po smrti páterů Pastora a Stoja-
lowského dnes ani jediného římsko-katolické-
ho kněze, takže církev je tam zastoupena
pouze biskupy virilisty. Nový volební řád
tvoří novou kurii středních statků, kteráv
polské části země připadne skoro celá lněžím
a tím jim zabezpečuje stálé zastoupení na
sněmě. „Czas“ dává v závěrku biskupům na
uváženou, je-li rozumné, když se vzdalují jed-
nání o reformě zemského zřízení, kdežto unit-
ští biskupové (malorušti) všichni tři reformu
schvalují.
Tarnowski
Polák
Pastor
Stoja
Halič
Vídeň
20
article
O ruský a rakouský náboženský protektorát
O ruský a rakouský náboženský protektorát
Rakousko chce, aby mu dán byl protek-
torát nad katolíky v Srbsku a v Rusku na-
vzájem dán podnět, aby Rakousko uznalo ru-
ský protektorát nad svými pravoslavnými. Ve
veřejných schůzích i časopisech ruských do-
vozuje se potřeba ruského protektorátu nad
pravoslavnými v Rakousko-Uhersku proná-
sledováním, kterého se dostává pravoslavným
Rusům v Haliči a Uhrách. Co se týče Haliče.
náš list od případu ku případu zaznamenával.
co se tam od úřadů proti pravoslavným
Ruzům děje. Méně jest u nás známo, jak
s pravoslavnými Rusy nakládají ve vyhlášené
„zemi svobody“, v Uhrách.
V uherské Rusi jsou pravoslavní úplně
v šanc vydáni žandarmům. Žandarmové z
chrámů jejich odvezli do Pešti všecko nářadi
a náčiní t. j. vláda je zkonfiskovala. Mnicha
Alexěje věřící přínutili odjeti do Ameriky
aby se zachránil a nepadl žandarmům do ru-
kou. Žandarmové bitím a mučením nutí pravo-
olavné, aby se odřekli své víry. Mučí muže
ženy. Pověšují je ná sloupy a stromy a pově-
šené bijí. Křik bitých bývá tak strašný, že
až v sousedních vsech ho slyší. Dva muží vy-
drželi pověšení dva dni a víry se neodřekli.
Ves lza a ještě asi deset jiných vsí vrá-
tily se z unie ku pravoslaví. Žandarmové za
to obyvatele lapají a vsazují do žaláře. Skoro
všichni příbuzní zmíněného mnicha Alexěje
úpí v žaláři. Do žaláře musí každý, kdo pro-
mluví rusky — a lidé jinak neumějí — a kaž-
dý, kdo obdrží z Ameriky psaní od utečenců.
Rus
Alexěj
Rakousko
Srbsko
Rusko
Uhersko
Halič
Uhry
uherský Rus
Pešť
Amerika
21
article
Ve vzi Lepši žandarmové pažbami ubili ženu.
která bránila svého muže, když jej odváděli
do žaláře, křičíc: „Vy bezbožníci, antichristél
Myslíte, že ubijete pravoslavnou víru, když
naše muže nacpete do žalářů? Ještě jsme tu
my, ženy, a my se postavíme na místo mužů
a budeme hlásati víru pravoslavnouí“
Zmíněná sestra mnicha Alexěje, jmenem
Vasilissa, shromáždila kolem sebe 11 dívek
a s nimi odešla do lesa, kde chtěly žíti v po-
božnosti a postu jako křesťané v dobách po-
hanského pronásledování. Žandarmové pou-
stevnice vyhledali, svlíkli do naha a zahnali
do řeky, kde je v ledové vodě nechali stáli
dvě hodiny, vysmívajíce se jim. Potom je
z vody vysvobodili, ale odvedli do žaláře.
Na důkaz pravdivosti jmena jejich: 1.
Marie Vakarova, 2. Pelageja Simolíkova, 3.
Anna Vakarova, 4. Marie Madarova, 5. Pe-
lageja Tustova, 6. Pelageja Ščerbanova,
Paraskeva Ščerbanova, 8. Juliana Izajova, 9.
Marie Prokupova, 10. Marie Dovganičova
11. Anna Keměňova.
Několik jich v žaláři umřelo.
Alexěj
Vasilissa
Vakarův
Pelageja Simolíkův
Madarův
Pelageja Ščerbanův
Paraskeva Ščerbanův
Prokupův
Dovganičův
Keměňův
22
article
List „Budapesti Hirlap“, sloup maďar-
zkého humanismu a liberalismu, ospravedlňu-
je pronásledování pravoslavných Rusů pod
Karpaty a vyzývá vládu, aby je vyhladila.
V Uhrách nesmí být jediného obyvatele, kte
rý by se nazýval Rusem a vyznával „ruskou
víru.
Z jediné vsi Izy Maďaři uvěznili 300 pra
voslavných Rusů, ze Sigetu 200.
A jaké jsou výsledky tohoto divého pro-
následování? Takové, jaké byly za každého
pronásledování pro víru, zvláště v prvých do-
bách křesťanství. Pohled na muka a trýznění
povznáší mysli uherských Rusů a když na ně
dojde řada, podrobují se utrpení s nadšením
ale od víry neodpadají. A také svého národ-
ního jmena houževnatě se drží, prohlašujíce
že jsou „Rusňáci a pravoslavní“.
Ještě o tom, kterak uherští žandarmové
Rusy pověšují. Na nohy i ruce jim dají kruhy
jimiž provlekou provaz a za provaz je vytá-
hnou na strom nebo sloup tak, aby se noha-
ma země nedotýkali. Za hodinu teče mučené.
mu krev z úst, nosu i uší. Když omdlévá, žan-
darm jej polévá studenou vodou.
V jedné vsi žandarmové zavřeli Rusům
chrámek. Věřící se pak scházeli v dilně sto-
lařově, kde pracujíce prozpěvovali nábožné
písně. Žandarmové i zde je vypátrali a sváza-
né odvleklí do žaláře.
Ale nic Maďarům neprospívá, Rusové ří-
kají: „Maďaři nás ubíjejí a střílejí za víru, ale
my vytrváme do smrti a neposkvrníme se
odpadlictvím od víry a jazyka svých předků.“
Po spravedlivosti musí býti přiznáno, že
s katoliky na Černé Hoře a v Srbsku nikdy
nic podobného se neudálo, ano že mezi srb-
ským lidem a v srbských státech i pouhá mož-
nost podobného pronásledování katoliků pro
víru je vyloučena.
Rus
Ruse
Maďar
Rusňák
Karpaty
Uhry
Černá hoře
Srbsko
Budapest Hirlap
23
article
„Slavjanskaja Matica“ v Moskvě.
Vasilij Michailovič Kaškarov v Moskvě založil
„Slovanskou Matici“, jejímž úkolem bude obezna-
movati nejširší kruhy ruského obecenstva se slo-
vanskými národy, s jejich nynějším stavém, s jejich
minulostí a nadějemi do budoucnosti, se stavem
slovanské myšlenky vůbec, a s cestami, které ve-
dou ke sblížení. „Slovanskou Matici“ bude vy-
dávati spolek, který sí vytkne za cíl, překonávati
všecky předsudky, které Slované navzájem proti
sobě mají a sjednocovati v sobě všecky bez roz-
dílu a bez ohledu na jejich zvláštní programya
přesvědčení. Základ spolku bude tedy nejširší, aby
i Poláci s důvěrou mohli do něho vstoupiti a
spolu s Rusy připravovati rozřešení otázky na půdě
slovanské myšlenky. Zakladatelé „Slovanské Ma-
tice“ a tohoto nového všeslovanského spolku po-
čftají s tím, že balkánské události vy-
soko povznesly slovanské vědomív
Rusku, ale lidem, majícím nejlepší vůli, nedostává
se poučení o Slovanech, kterýžto nedostatek nutno
rychle odstraniti. Ruské listy, které ještě loni my-
šlence slovanské se vyhýbaly, letos ji otevíraji
své sloupce, protože si toho žádá obecenstvo.
Michailovič
Slovan
Polák
Moskva
Ma
Rusko
Slavjanskij Matica
Slovan
24
article
I „Rěč“ znenáhla se poddává tomuto proudu. Vý-
jimku činí už jen dva listy: „Kievskaja Mysl“
a „Děň“, což se vysvětluje tím, že tyto orgány
jsou vydávány nekřesťany pro obecenstvo nekře-
sťanské, a proto jsou slovanské myšlence tak ne-
přístupny, jako „Neue Freie Presse“. Když oba
jmenovaně listy zúčastnily se klevet na Šrby
padly tím do chóru sobě rovných orgánů na zá-
padě, ruská žurnalistika tak se zastyděla, že rázem
ji proniklo přesvědčení, že podobnému zneužívání
ruského jazyka proti Slovanům musí být učiněna
přitrž vysokým povztýčením slovanského praporu.
aby zavlál nade vší Rust.
Mezinárodní komise v Dakovicí.
Na žádost Černé Hory, jež na sobě nechce
nechati osočení vídeňského tisku, že v Dakovici
obrátila na pravoslaví 300—400 katolických Alban-
ců, odebere se na místo mezinárodní komise, aby
věc vyšetřila. Černá Hora jmenovala svými delegáty
vojvodu Gavru Vukoviče a člena „velikého soudu
Lubu Bakiče. Oba se již odebrali do Dakovice.
Petrohrad a Moskva.
Staří slavjanofilové divali se na Petrohra
jako na Karthago, které má být zničeno, aby o-
pravdu ruský duch se mohl projevit. Ale ukazuje
se, že svět se mění a že se mění i Petrohrad
Moskva. Jmenovitě od té doby, co je v Petrohra-
dě hosudarstvenná duma, tedy střed politického
představitelstva národa, neruská lhostejnost Pe-
trohradu mizí rychleji, než se ozývá nový světv
Moskvě. Vidět to i na slovanských manifestacích.
Rěč
Slovan
Gavra Vukovič
Černá Hora
Petrohrad
Moskva
Kartágo
Luba Bakič
Neue Frei Presse
katolický Alban
25
article
Po celou dobu balkánské války Moskva nemohla
se zmoci na hlasitější projev sympatií slovanským
bratřím; vadily tomu jak policejní úzkoprsost, tak
předpojatost moskevské společnosti, která nemohla
si rychle rozřešit, zda soucit se slovanskými ná-
rody, bojujícími za svobodu, je dosti pokrokový.
Za to Petrohrad náhle projevil mnoho občansk
zmužilosti a odvážil se poslat tisíce manifestanti
proti vládní politice, která dle veřejného mínění
opoušli jižní Slovany. Sám vládní orgán „Rossija
chváli si nynější náladu petrohradskou a pouka-
zuje přímo na omyl těch, kteří jen od přenesení
hlavního města z Petrohradu do Moskvy očeká-
vali národní obrození Ruska. Slova ruského ofi-
cióza znějí velmí jásavě, ale temný stín k nim
váže poslední zákaz policie, kterým se zakazuje
jakýkoliv veřejný projev v Petrohradě i v Moskvě.
Finanční konference v Paříži.
Jak se sděluje z Paříže, bude zahajo-
vací schůzi finanční konference v záležito-
stech balkánských, která je stanovena na 18.
dubna, předsedati ministr zahraničních zále-
žitostí Pichon v přitomnosti ministra finanei
Dumonta. Balkánští delegáti budou míti na
této konferenci plná práva jako ostatní čle
nové.
Francie doufá, že jako mocnost, majíc.
největší zájem na tureckém státním dluhu
prosadí při úpravě hlavních otázek své ná-
vrhy, vypracované v ministerstvu financí
oficiosně však se ujišťuje, že naprosto nen
úmyslu, případnou oposici umlčeti. Naopal
záleží na tom, aby usnesení byla jedno-
myslná, zvláště vzhledem na nutnost příštího
zvýšení tureckých cel k úhradě nových
půjček.
Soudí se, že finanční konference potrvá
asi dva měsíce.
Pichon
Dumont
Moskva
Petrohrad
Rusko
Paříž
Francie
Slovan
Rossija
26
article
O švédských poměrech.
Vnitřní poměry ve skandinavských krajích
jsou pro nás většinou neznámou veličinou, ačkoli
bychom si tam lecčeho dobrého mohli všimnouti
Na př. švédské snahy o vybudování vlastního prů-
myslu a obchodu. V „Kurjerze Warszawském“ vel-
mi zajímavě o tom píše sl. V. Pomian-Hajdukie-
wjczova. Ve Švédsku se stoupajícím národním
vzděláním, jak píše sl. Hajdukiewiczova, stále ví-
ce pozorovat snahu o znárodnění obchodu a prů-
myslu. Vůdcové národa, státníci, tisk, všichni hlá-
sají heslo „Svůj k svému“. V každém městě, po-
čínaje Štokholmem, od několika let pořádajt
„švédský týden“, po jehož trvání obchody se za-
vazují prodávat jen švédské tovary; v celém mě-
stě vlají švédské prapory a odznaky s nápisy
Warszawský
V Pomian
Hajdukie
Švédsko
27
article
„Kupujte švédské zboží!“ — „Podporujte švédský
průmyslí“ Energická propaganda působí zvlášte
mezi vesnickým lidem a učí ho kupovat vlastní
výrobky, někdy i dražší, ale zpravidla lepší než
německý brak, do Švédska přivážený. Ve Švédsku
má starodávnou výsadu Akademic přírodních věd
vydávat jediný kalendář pro celé Švédsko.
tomto kalendáři je též vyzvání švédskému lidu
pod nadpisem: „Podporujte švédskou práci!“ U-
kazuje již na Gustava Wasu, který přísně káralu
svého lidu dětinskou zálibu ve všem cizím. Tato
vada prý spočívá ve zlabosti, která je příznakem
necivilisovaných lidí, ale čím výše dospěl národ.
tím lépe si cení své vlastní. „Nemožno dosti často
připomínat každému občanu povinnost podporo-
vati švédskou práci. Žádný podník nemá cílem
výlučně koupi, prodej a zisk, leč musí býti veden
přesně, poctivě, musí brát ohled na spravedlivé
požadavky jiných. V tom jest jeho morální strán-
ka. Každý Švéd má pochopit, že kupuje-li cizí
výrobek, ubírá tím den, týden nebo i měsíc vý-
dělku švédskému dělníkovi. Opakují-li se taková
provinění časte, znamená to ztrátu výdělku pro
sta i tisíce švédů. Musíme citit, myslit a chtíi
po švédsku a v tom duchu vychovat své děti, pa-
matujíce, že podporou švédského průmyslu pomá-
háme blahobytu a budoucnosti své vlasti.“
švédsko-norská dohoda.
Gustav Was
Švéd
Švédsko
28
article
Zástupcové švédska a Norska podepsali dne
9. t. m. ve Štokholmu dohodu, která je důležitým
krokem k dobrému poměru mezi oběma zeměmi
šlo o staletý spor, pokud a v jakém rozsahu je
nutno, aby švédští Laponci se svými stády sobů
každoročné táhli do Norska, kdež působí velkou
škodu zemědělství. Švédsko trvalo na tomto
právu pastvy, kdežto Norsko je popíralo. Kon-
vence karlstadská z r. 1905 připravila řešení této
otázky, jímž se obě vlády do té doby stále za-
bývaly. Roku 1909 byl učiněn pokus o částečné
urovnání rozhodčím soudem. Zatím hromadil se
v komisích materiál a napětí stávalo se hrozivým,
až v loni v září poskytla schůzka v Gothenburgu
žvédskému a norskému ministru zabraničních zá-
ležitostí možnost, vyjednávati nezávazně o do-
hodu, načež zahájeno přímé vyjednávání mez
oběma vládami, které vedlo k nynější dohodě.
Čelné listy obou zemí vítají nová ujednáni
jako znamení smířlivé nálady obou vlád, čímž se
připravuje součinnost i v jiných oborech.
Kalifornie proti Japoncům
Z Washingtonu se sděluje, že vůči diplomati-
ckým námitkám Japonska prohlásil president Wil-
son svůj úmysl, nezakročiti proti tomu, aby legis-
laturou státu Kalifornie byl přijat zákon, jímž se
zapovídá nabývati nebo najímati pozemky cizincům,
kteří neprohlásili, že se chtějí státi americkými
občany.
Toto rozhodnutí bylo prý učiněno na apel
z Kalifornie, aby byla respektována její státní
práva. V apelu tomto se praví, že Japonci mají
v Kalifornii 50.000 akrů pozemků ve vlastnictví a
4000 akrů v nájmu (1 akr = 40.4678 aru, tedy
o něco méně než naše jitro).
Z Tokia se oznamuje, že tam panuje velké
pobouření proti nové osnově zákona v Kalifornii,
které směřuje přímo proti Japoncům.
Japonec
Norsko
Švédsko
Kon
Gothenburg
Kalifornie
Washington
Japonsko
Tokio
Wil
Štokholm dohoda
ar
29
article
Ze strany.
Ze strany.
Technický odbor (sekce vysokoškolská.] Pří-
pravný výbor koná schůzi dnes o 8. hod. večer
„u Choděrů“. Valná hromada technického odboru
koná v neděli 20. dubna o 10. hod. dopol. v před-
náškovém sále Obecního domu. Stoupence tech-
niky, kteří dosud přihlášku nezaslali, prosíme, sby
tak učinili co nejdřível
Odbor peněžních úřadníků uspořádá dnes před-
nášku v místní organisaci jičínské „O živnosten-
ském a obchodním úvěrů
Praha—Malá strana. Důvěrnický sbor místaí
organisace konal schůzi za předsednictví pasa
stav. rady Matějovského 7. t. m. u Petzoldi,
na programu byla přednáška p. tajemníka Pe-
chara: „Politické strany české a jich organi-
sace“. Protokol minulé schůze čten a schválen,
Usneseny určité kroky ohledně služební pragmati-
ky pro zemské úřadníky a zřízence, rovněž o zří-
zení dělnického odboru. Schůze, konaná 11. března
živnostenským odborem, na níž přednášel p. Páv
„O ofertním řízení“, zavdala podnět, že na radni-
ci vzata opětně v úvahu žádost živnostnictvao
úpravě ofertního řízení za vedení pana nám. dra.
Kašpara. Potom přednášel p. tajemník Pe-
char o thematu svrchu uvedeném; přednáška je-
ho byla sledována s napjatou pozorností a ke kon-
ci, jakož i během řečí odměněna hlučným po-
tleskem. Poděkováním p. tajemnikovi a ujištěním,
že podobné vybrané přednášky budou častější, u-
končil pan předsedající schůzi.
Choděra
Matějovský
Petzold
Kašpar
Praha
obecní dom
pechar
30
article
Mistní organisace na Smíchově, obvod VIII., 1.
konala 9. dubna valnou hromadu, jejiž prvním bo-
dem programu byly volby funkcionářů. Zvolení
jednomyslně pp.: za předsedu dr. Rudolí Krejčí, za
místopředsedu Em. Břehovský, za jednatele dr.
Richard Bébr. Za členy výboru zvoleni pp.: Em.
Kidles, Jos. V. Malý, Dr. Jos. Malina, Frant. Thü-
ringer, Frant. Doležal. Jan Řezníček, dr. Boh. Slá-
dek. V. Kudrlička, J. Sajdl. V. Knobloch. Vojt.
Pikeš, Jan Obrda. Po provedení voleb přednášel
vrchní zemský rada dr. R. Krejčí „O vodocestně
novele“. Přednášející ve velezajímavé přednášeu
vyličil historii zákona vodocestného i novely pří-
slušné, naznačil nynější stav prací vodocestných i
regulačních a objasnil stinné stránky některých zá-
konných ustanovení v tom směru. Po přednášce,
již všichni přítomní vyslechli s pozorností a napje-
tím, rozvinula se debata, v níž pan přednášející
na některé dotazy odpověděl a záležitost tuto ještě
blíže vysvětlil. Při volných návrzích uvažovány a
projednány některé záležitosti místních poměrů se
týkající a projeveno přání, aby organisace konala
častěji schůzi. Přednesené náměty byly odkázány
předsednictvu k úvaze a projednání, načež místo-
předseda pan Břehovský zakončil zdařilou schůzi
přáním, aby také příští schůze byly členstvem
hojně navštěvovány.
doktor
Krejčí
Bébr
V Malá
Jos
Malin
František
Doležal
Řezníček
Boh
V Kudrlička
J Sajdl
V Knobloch
Pikeš
Obrda
R Krejčí
Břehovský
Smíchov
Jos
31
article
Z Karlína. Širší důvěrnický sbor místní orfa-
nisace národní strany svobodomyslné měl schůni
10. t. m. za předsednictví dra. J. J. Vejvar a
Tajemník organisace J. Alexander promluvil
o významu politického vzděláni, vylo-
živ obšírně důvody, které nabádají k politické vý-
chově školské i strannické, jak se stanoviska vše-
obecného, vzhledem k poměru občana ke státu,
tak i se stanoviska našeho speciálního, vzhledem k
těžké a zodpovědné naší posici národní i neutěže-
ným, chaotickým poměrům v říši i v našem životě
politickém. Na přednášku, jež byla sympaticky při-
jata, navázala se věcná a poučná debata, ve které
zvláště promluvili pp. dr. Lokay, c. r. Engel-
mann. dr. Vejvara Alexander. — Vyřízeny
pak některé záležitosti organisační. Ke konci schů-
ze přál pan m. r. Deport předsedovi panu dru,
Vejvarovi, jenž odjíždí na zotavenou na jih, šťastné
cesty a při tom stal se předseda organisace
předmětem srdečných projevů sympathie se strany
všech členů důvěrnického sboru.
Vejvar
doktor
Lokay
Engel
Vejvar Alexander
Karlín
organizace J
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Revíse obecních účtů v Náchodě
straší už na třeti týden v radikálních listech
a na ostouzení města Náchoda vypočtené
zprávy v tom směru přinesly »Samostatnost«,
»Osvěta Lidu« a králodvorské »Pokrokové
Noviny«. K opatření takovému vůbec není
v Náchodě žádného vážného podkladu —
obecní účty jsou vzorně vedeny — návrh
na revisi účtů podán byl jen ze záludných
plánů a v očekávání, že snad městská rada
návrhu na revisi účtů se zalekne. Když však
městská rada sama postavila se na návrh ten
a doporučila jej obecnímu zastupitelstvu —
kostky se na ráz obrátily: původce návrhu
vida, že manévr se nepovedl a že mezi
rozumnými občany-poplatníky zvedá se odpor
proti takovým nezodpovědnostem, složil
— jak se nám z Náchoda sděluje — člen-
ství v radě městské i v obecním
zastupitelstvu, čímž nejlépe so-
kumentována jeho hrdinnost!
— O českém sněmu a podmínkách smíru
česko -německého promluví v Klatovech
v neděli 13. t. m. o 2. hod. odpol. v sále
městské radnice pan ministr m. sl. posl. dr.
Josef Fořt.
— Z Národního klubu. Dnes valná
hromada s přednáškou posl. dra. Kramáře:
»O politické situaci.« Přístup mají jen
členové.
— Primátor měst pražských p. dr. Karel Gro
vrátil se včera ze své dovolené a dnešním dnem
opět vjímá se svého úřadu.
doktor
Fořt
Gro
Náchod
Klatovy
národní klub
33
article
— Prol. Jos. šmaha sedmdesá tníkem. Dne
jest tomu 70 let, kdy narodil se ve Lhotě Úřeti-
cké (na Pardubicku) paedagog Jos. Šmaha, ctitel
a znatel velikého učitele J. A. Komenského. Fr.
J. Zoubek má v Šmahovi důstojného následov-
níkat vedle J. Kvačaly jest Šmaha nejpřednějším
líčitelem života a šířitelem podrobnějších zpráv
o blahodárné činnosti českobratrského myslitele.
Zčeštil a vydal celou řadu spisů téhož. Tak vy-
dal v Rychnově p. Kn. r. 1881 „labutí zpěv“ Ko-
menského Unum necessarfum. Tamtéž (1883— 94
Didaktiku velikou a Nejnovější methodu jazyků
na základech dídaktických mocně vyvedenou (1882
až 1887), v pozdějších letech v Přerově Drobné
spisy, Bránu věci otevřenou, to jest Moudrost
prvá, kterou nazývají metafisíkou (1886). Škola
hrou (1890). O nápravě věcí lidských (1891)) a j
Mnohé roztroušeno po časopisech paedagogických.
O překladech jeho (z latiny) vyslovil se v „Pa-
mátníku České akademie“ prof. J. Novák: „Všecky
překlady Šmahovy se vyznačují značnou přesností
a snahou, podati převod pokud možno věrný, při-
měřený také ve výrazu době Komenského.“ Roku
1892 vystupuje Šmaha se životopisem Komen-
Šmaha
Komenský
František
J Zoubek
J Kvačala
profesor
J Novák
Šmahův
Komen
Jos
Lhota Úřeť
Pardubicko
Rychnov p . Kněžná
ko
Přerov
Český akademie