ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 812ee070-8f0e-11dd-a999-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 23, person 68, work 4, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 12. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 99.
4 article
Barannt a večerní listy předplání se V Praze v admínistranle na miěnla. na štvrt lota . . . . 8 K — s dvojí donáškou na můslo. . . . . . 9 na čtort fota : . . . 7 K En vo Gliálkánk na mésle . . . . . s K so Poštous na měste. drtiati: . . . k en s dvojí záellkv na měsic, ri: . : k e Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Ke snahám o dělnost sněmu.
Ke snahám o dělnost sněmu. Ani dnešní, se značným zájmem oče- kávaná společná schůze obapolných sně- movních zástupců národních i všeho velko- statku nevedla k vytouženému ujednání. Čeští zástupcové, plně sdílejíce potřebu vyhověti oprávněným steskům veškerého učitelstva na neuspokojivý stav jeho hmot- ného zaopatření, jehož tíseň za nynějších povážlivých časů stoupá takřka každým dnem, byli odhodláni jiti až na krajní meze ochoty ke krajanům německým a spokojiti se i s naprosto nepolitickým programem krátkého zasedání sněmovního, jen aby umožnili v rámci uspořádání vyžadu- jicích financí zemských — konečné vyří- zení palčivé otázky oné. Byliť si při tom nejen vědomi toho. že z vlastního českého tábora pohrnou se za jejich odhodlání, zjednati aspoň po této jedné stránce nápravu, výtky rázu politi- ckého, beroucí zvláště zření i na politická naše desideria, ale nemohli klásti případné osobní nepříjemnosti odtud plynoucí výše nad zdůvodněné přesvědčení společné, že jest jim přinésti tuto osobní oběť, aby se uvolnila cesta k vyřízení záležitosti tak nutkavé, jež všem nám tak přirostla k srd- ci, jako záležitost tato. Z tohoto vědomi a přesvědčení nutně dále vyplývalo, že nelze dospěti ku uspo- kojivému vyřešení této otázky, nebude-li položena na upevněné základy zemského rozpočtu a nebude-li provedeno budžeto- vání její na pevně zajištěných a rozhojně- ných přijmech království Českého.
6 article
Rozumiť se samo sebou, že čeští zá- stupcí tím odhodlaněji mohli jíti za tímto cílem, že dosažení jeho by se umožnilo na půdě domácího sněmu, nám nejlépea nejvhodněji se zamlouvající; že uspořádané finance zemské a vyřízený rozpočet zem- ský přinesou prospěch oběma národům, všemu království a veškerému jeho oby- vatelstvu. Žádného znalce věcí finančních zajisté nenapadne, aby ze všech potřeb království chtěl zabezpečovati jen jednu jedinou a vše ostatní zůstavil nejistému osudu, i kdyby nebylo to ustáleným zvy- kem ústavním a pravídlem každého ro- zumně vedeného podniku, že nutno vždy miti zření k zájmům všem jakožto jednot- ného celku. Nikdo také nedovede pově- děti, jak by z neuspořádaných zemských Hinanci, z nevyřízeného rozpočtu, zabezpe- čiti se mohla žádoucí úprava poměrů uči- telskýchl Hlásáli-lí přes to až do poslední chvíle v táboře německém, že nepřistoupí na sna- hu uspořádatí či sanovati zemské finance, Hokud se nevyhoví jednostranně pouze je- jich národně-politíckým tužbám, jinak že nepřipustí jiný program jednání sněmov- ního, než záležitost platů učitelských — dávali tím zřetelně na jevo, že jim vlastně ani na této věci nezáleží, poněvadž o ní nelze rozhodnouti účelně a rozumně, do- kud sněm sám není s to zajistiti všecky výdajné položky do rozpočtu pojaté do- statečnými položkami přijmovými. Podo- balť by se jinak hospodáři, který nemá ani nutného smyslu, ani nezbytného rozhledu ve svém vlastním hospodářství! Jak v podrobném referátu o včerejšt schůzí o umožnění dělnosti sněmu dále
7 article
zaznamenáváme, proniklo přesvědčivě há- jené stanovisko národních zástupců če- ských potud, že správnost jeho došla uznání jak zástupců konservativní šlechty, tak zástupce velkostatku ústavověrného. Význam této skutečnosti nelze nikte- rak podceňovati; jestiť předzvěstí toho, že nabývá půdy myšlenka, dle níž bez řád- ného rozpočtu zemského, bez náležité úhrady všech zemských nezbytností nelze vykročiti z posavadního bludného kruhu v kterémž se stejně zle daří jak zájmůn českým, tak německým, jak zájmům našich tak německých učitelůí A s poznáním tímto souvisí i další to totiž, že vyrovnání mezi oběma národy v našem království, vyrovnání stejně spra- vedlivé a upřímné jak k nám, tak k našim německým krajanům jest onou Ariadninou nití, jež vede z bludiště domácího, z blu- diště, v němž trpí jední jako druzí. A s tohoto hlediska posuzována, ne- byla včerejší společná konference ani marnou, ani planou. Průběh konference. Včerejší, v celku již páté společné konferenci zástupců obou sněmovních svazů, tentokráte se- sílené zástupci obou sněmovních klubů velko- statkářských, připisován byl význam a dosah zcel mimořádný, rozhodný pro celou další politiku sně- movní a zvlášť pro nynější sněmovní období. Vý- znamu tak velkého včerejší konference neměla ale negativně splnila první — ovšem snazší — polovinu svého úkolu. Úkolem letošních společných konferencí zá- stupců sněmu jest zjistiti, zda je možno a jakým způsobem by bylo možno dosíci dělnosti sněmu.
Ariadnin
8 article
Formálním podnětem těchto konferencí je snaha. učitelstvu v Čechách upravití platy. V prvých čtyrech konferencích zjistilo se cel- kem tolik: Češí jsou pro úpravu učitelských platů záležitost tuto považujíce za nepolitickou; ale trvají na tom, že nový výdaj tak veliký, jaký zna- menati budou nové učitelské platy, musí býti trvale zajištěn, a to uspořádáním a sanací zemských fi- nancí, jež Češi rovněž posuzují jako věcí nepoli- tické. Proto Češí navrhli nepolitické, jakékoli po- litické, tedy též dorozumívací látky prosté sně- movní zasedání, jež nazvali hospodářským a pro které doporučíli tento jednací programi 1. Rozpočet. 2. tndemnitu za dobu bezrozpo- čtovou. 3. učitelské platy, 4. sanaci zemských f- nancí a 5. jako dodatek ve prospěch Němců nové volby zemského výboru. Němci, jak vědomo, zamitall tento návrh tvrdice, že by jeho provedením byla německá obstrukce obrácena v niveč, nedosáhnuvši aní části svého účelu. Proti řečeným českým návrhům Němci postavilí známý svůj návrh, žádající úpravu učitelských platů a povolující jen úhradu zvýše- ných výdajů na ně, při čemž by zemský dluh každoroční schodek zůstaly nevyřízeny, tak aby je nadále ovládala obstrukce. Je tudíž patrno že Němci posuzují i platy učitelské i rozpočel jako záležitosti politické, že tedy Němcům učitel- ské platy nejsou nož pomůckou politíckých zá- měrů jejich.
Čech Němec Čechy
9 article
V minulé konferenci zástupcí čeští dokazovali že zemské finance musejí býti uspořádány a při- jmově zajištěny, by učitelské platy mohly býti zvýšeny, kdežto Němci nedovedli dokázati věcnou oprávněnost svého stanoviska zemský deficit ne- chat deficitem, krisi financí zemských nechat bě- žet, a jenom na zvýšení učitelských platů povolite úhradu. Proto minule — počestného 1. aprile — Němci žádali, by konference byla odročena na dobu, a se finanční zpravodaj zemského výboru dr. Urban vráti z Italie, aby mohl ve společné konferenei vyložiti, jak lze finance zemské nechati v krii
Němec doktor Urban
10 article
a při této krisi zvýšit učitelstvu platy, když s povolí úhrada jenom na učitelské platy. Jistě úkol zcela nevděčný Němci vložili n bedra svého dra. Urbana. Učinili mu sice takto poklonu, že německá sněmovní politika v Čechách není bez dra. Urbana možna, alo uložili mu více než může provésti i nejgenlálnější finančník a po- litik zároveň. Dr. Urban převzal úkol, jehož neproveditel nosti dojista byl si vědom hned na první pohled a připravil se naň, jak jen dovedl. Tak se stalo. že včerejší konference sírávila se hlavné debatou o jeho finančně-politickém plánu, kterým vlk uči- telských platů měl býtl nasycen a koza německé obstrukce měla zůstati celá. Méně finanční a více politický plán dra. Urba- na, tento jeho čtverhranný kruh nebo — jak kdo chce — kulatý čtverhran je v podstatě tento: dr. Urban osnuje svůj plán pro dva roky, pro letošel a pro přiští rok — patrně proto, aby po uskuteč- nění plánu toho v první polovtně letoška nebyl již třeba sněmovního zasedání, nýbrž aby se s plá- nem tím vystačilo přes nové volby. Při tom dr. Urban předpokládá, že bude znovuzavedena pivní dávka 4korunová, že do 1. června bude proveden malý finanční plán vládní, a že učitelské platy budou upraveny nejdříve od 1. října letošníh roku.
Němec Urban Čechy Urbano Urba
11 article
Dr. Urban pak počítá pro lefošek; pivní dávk 4korunová dá zemi od 1. června do konce roku 13 mil. kor.: po schválení malého finančního plánu dostane se zemi letos státních údělů, zvýšených o 2.7 mil. kor., tak že země bude letos míti příjem o 15.7 mil. kor. větší. Nyní počítá dr. Urban zvýšené zemské výdaje pro letošek. Roční výdaj na učitelské platy od- haduje dr. Urban na 20.6 mll. kor., tedy na dob od 1. října do konce roku tetošního na 5 mil. k od 1. listopadu na 3.4 mil. K, od 1. prosince na 1.7 mil. K. Proti těmto výdajům pak dr. Urban postavil zvýšený příjem úhradný 15.7 mil. K, i vy- početl prostě: budou-li uěitelské platy zvýšeny o 1. října t. r., zbude zemí 10.7 mil. K, budou-li zvý- šeny od 1. listopadu, zbude zemi 12.3 mil. K. bu- dou-li zvýšeny od 1. prosince, zbude zemi 14 mil. korun. S těmito počty spojil pak dr. Urban zemskou peněžní potřebu od 1. května do 31. prosince t. r. kterou odhaduje na 24 mil. K, i vyplynul mu tu zemský deficit takto spočtený při uplatnění uči- telských platů od 1. října 13.2 mil. K. při uplatnění učitelských platů od 1. listopadu 11.7 mii. K. při vplatnění učitelských platů od 1. prosince 10 mil. korun. Tento schodek 13.3—10 mil. K navrhuje dr Urban uhraditi založenou výpůjekou zemskou Pro rok příští, t. j rek 1914, navrhuje dr. Urban toto řešení zvýšené zemské přijmy bu- dou činiti: z pivní dávky 32 mil. K, ze státníe údělů 8.6 mil. K, dohromady 40.6 míl. K.
doktor Urban mll mie
12 article
Výdaje na učitelské platy budou zvýšeny 20.6 mil. K, takže zemí zbude tu přebytek 20 mii. korun. Schodek zemský vůbec odhaduje dr. Urban pro příští rok na 36.5 mil. K. Ale dle dra. Urbana nebude třeba celý jej uhražovati, neboť dosavadní přirážky jsou celé věnovány učitelským platům dosavadnímí činí úhrnem 42.5 mil. K, na nynějši školské výdaje je třeba 50 mil. K. takže stát, který je vyplácí, začež si nechává celé přírážky, musi na ně doplatiti za rok 7.5 mil. K: tyto peníze mu země zůstane dlužna, za jiné účty mu zůstane dlužna mimo to ještě 1 mil. K, celkem země zá- stane r. 1914 státu dlužna 8.5 mil. K. takže po- kladní delicit zemský se takto s 36.5 mil. K sniž na 28 mil. K; poněvadž z pivní dávky a z úděle zbude zemi 20 mil. K, bude nutno, aby země uhra- dila deficit 8 mil. K. a to další založenou půjčkou. Tímto výkladem předkládáme vší veřejnost celé tajemství nejnovější zázračné formule dra. Urbana. Jak patrno, její taj jest naprosto jedno- duchý: země má dostati tolik, aby neměla dost a má přidělávat další založené i nezaložené dluly
Urban
13 article
aby německá obstrukce napořád ovládala situaci Plán dra. Urbana není tedy řešením krise. nýbrž jen výhybkou na kolejích zemské finančn krise, a naprosto ignoruje otázku, je-li většině sněmu přijatelný nebo ne. O tomto plánu tedy hlavně jednala včerejšo konference. Zástupcí čeští dokázali, že jest jak ústavně, tak finančně politicky nemožný, a proto nepřijatelný. Zástupci konservativního velkostatku stejně prohlásili, že možno jest jedině úplné a do- konalé řešení finanční krise zemské. Nejvyšší mar- šálek zemský, který tak stojí nad stranami, že nen ani členem poslaneckého klubu své strany, pro- hlásil, že jako zastance spořádané správy zemské musí trvatí na plné sanaci zemských financi. A nedosti na tom. Vstal zástupce ústavově ného velkostatku a výslovně se připojil ke stano vísku konservativního velkostatku. Tím byli občanští Němci úplně osamoceni. Aby je v této osamocenosti docela nenechal, doporuči mluvčí ústavověrného velkostatku, aby se učitel- ské platy i zemské finance řešily v rámci národně politického dorozumění česko-německého. Tak sta věl Němcům zlatý most. Výsledek včerejší konference je tedy tent hospodářské, nepolitické zasedání sněmu objevil se nemožným. To jediné je jisto po včerejší konfe- renci. Jako možnost zbývá další národně-politick dorozumění česko-německé. Chopí-li se Němci této možnosti, není ze včerejška zřejmoj pokud o Čechy jde, lze říci s plnou určiťostí, že za určitých před- pokladů jsou ochotní dáti se znova na tuto cestu aby celému světu dokázali, že se nechtějí vyhý- bati ničemu, co je způsobilé, zavésti v zemí česko spořádané poměry.
Němec
14 article
Včerejší konference zúčastnili se: ze strany české poslauci dr. Fořt, dr. Koerner, dr. Kramář dr. Pazderka, Švehla a dr. Viškovský (posl. Klofát byl pozván, nle nepřišel); za konservativní velko- statek nejv. maršálek kn. Lobkovic, hr. Clam-Mar tinic, hr. Schönbora a kn. Bedř. Schwarzenberý za ústavověrný velkostatek dr. Baernreither, dr Herrmann, br. Erv. Nostiíz a dr. ryt. Pergeri za německý svaz posl. dr. Bachmann, Legler, dr. m Lodgman, Pacher, dr. Rolfer a dr. Urban. O schůzi byla vydána tato oficiální zpráva: „Porada zástupců poslanecký cl skupln českého sněmu v záležítost uvolnění sněmu za účelem vyřízea otázky platů učitelských. Včera sestoupili se v sněmovní budově ná- stupcí poslaneckých svazů českého a německé- ho, pak zástupci obou skupin kurie velkostat- kářské k poradě, které zúčastnil se též nejv maršálek kn. Lobkovíc. Rokování trvalo z předsedání poslanců dra. Fořta a dra. Bachman- na po celé 4 hodiny. Předmětem jednání byly ciferní proposice. které předložil finanční referent zemského vý- boru posl. dr. Urban. Po obsažném, do podrobnsti jdoucím rot- boru celé látky bylo konstatováno, že sta- noviska stran tou měrou se rozcha- zejí, že kýžená dohoda na dotčeném pod- kladu dosažena býti nemůže, a že tudi i vyřízení otázky platův učitel- ských tolíko cestou národně-poli tické dohody jest mysliteln e.
doktor Fořt Koerner Kramář Pazderka Švehla Viškovský Klofát Lobkovic Baernreither Herrmann Bachmann Legler Lodgman Pacher Rolfer Urban Bachman Mar svaz posl
15 title
Válka na Balkáně.
Balkán
16 article Srbský boykot zboží z Rak. -Uherska
Srbský boykot zboží z Rak. -Uherska Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. [Zvl. telegr „Nár. L.“) Na podnět obchodního sdružen konala se včera koníerence zástupe komor o boykotu zboži z Rakousko-Uher- ska. Přijala resoluci, jež ohlašuje boy kot, o jehož začátku rozhodne zvolený vý- konný výbor, jenž má dnes ustavující schůzi V resoluci se praví, že mají býti podniknuty
Uhersko Bělehrad Rakousko Uhry
17 article
U drobném prodejlr ranní číslo o sobě . . sa šh večarní . . . . . . . za dh Va fliAlkách na venková; ranní čislo . . . . . . rečerni . . . . . . sh lnneráty plati se hotově napřed. Předplacení a Insorty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tái redakce, tiskárna a expadiea „Národních Listů“ Rtukopiny se nevracei
18 article
kroky, aby boykot byl jednotný ve všech stá- tech balkánského spolku. Většina na konle- renci naléhala na bezodkladné vyhlášení bov- kotu. O jeho zahájení budou vyrozuměny vše- chny významnější obchodní komory rakou- sko-uherské. Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. (Zvl. telegr. zpráva „Nár. L.“) Na moji otázku, byla-li na boykotové konferenci učiněna zmínka o če- ském zboží, sděleno, že sice přimlouváno se za vyjmutí čístě českých tovarův, ale kon- ference rozhodla pro zásadný boykot zboží z Rakousko-Uherska a do podrobnosti vcházeti nemíní. Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. (Zvl. telegr. zpr. „N. L“.) Zdejší rakousko-uherský konsulát po prvých zprávách o projekto- vaném boykotu informoval se o vážnosti pod- niku v komorách, kde se mu dostalo obšír- ného vysvětlení o pohnutkách a organisaci boykotu. Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. (Zvl. telegr. zpr. „N. L.“) Váš korespondent dnes rozmlou- val s organisátory boykotu rakou- sko-uherského zboží. Dle jejich sdělení boy- kot může začíti asi v 10 dnech. Organisace boykotu bude usnadněna tím, že největší fir- my vyslovily se pro něj bezpodmínečně. Ná- tlak učinilo samo obchodní sdružení. Kdo by se protivil boykotu, tomu bude odňat úvěr. Organisátoři mě ubezpečují, že by bylo pochybením, domnívati se, že se jedná o pouhou demonstraci. Předsedou výkonného výboru boykoto- vého bude zvolen asi předseda obchodní ko- mory Riznič.
N L Bělehrad RakouskoUhersko Riznič
19 article
Ode dne vyhlášení boykotu žádné zboži z monarchie nebude objednáno a předešlé ob- jednávky budou stornovány. Z Vídně, 11. dubna. Jak se dovídáme, sle- dovány jsou v úřadních kruzích vídeňské zprávy o boykotovém hnutí v Srbsku s vel- kou pozorností. Tisková kancelář za- hraničního úřadu dodala dnes zástup- cům časopisů, které jsou jí inspirovány, in- formaci, ve které se praví, nabude-li bov- kotové hnuti v Srbsku vážných forem, že dlužno považovat si- tuaci opět za velmi kompliko va- nou a chouloslivou. Otázka válečné náhrady balkánským státům. Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. (Zvl. telegr. zpr. „N. L.“) Dnešní vládní „Samoupra- va“ prohlašuje na úvodním místě o válečné náhradě: Balkánské státy resp. jejich vlády musejí zůstati při zásadě náhrady. neboť za nimi stoji národové, jímž třeba polo- žiti účet z tohoto jejich nepochybného válečněho i morálního práva. T třeba v Evropě věděti. Naděje na brzký mír. Ze Solije, 11. dubna. Dle prohlášení vůd- čího stálníka odpoví Bulharsko, jak obdrží novou odpovědní notu velmocí, jejíž obsah je mu znám, že sprostředkování velmocí pří- jímá. Učiní-li totéž také ostatní spojenci, mohou býti prelimináře míru podepsánya nepřátelství přerušeno. Stane se to pravdě- podobně ještě před schůzí finanční komise v Paříži. Z Caříhradu, 11. dubna. (K. k.) Dle „Alemdaru“ mohly by býti mírové preli- mináře v týdnu podepsány. Jiné noviny po- suzují nepříznivě mírové podmínky a prote- stují formálně proti placení válečné náhrady. „Tanin“ shledává novou změnu turecko- bulharských hranic neslučnou s důstojností velmocí. „Terdžumaní Hakikat“ prohla- šuje, že Porta může schváliti jen postoupení malých ostrovů v Řecku. (Viz poslední zprávy.)
Port Vídeň Srbsko Bělehrad Evropa Bulharsko Paříž Řecko Terdžumaný Hakikat
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Z nejmladší francouzské lite- ratury.)") Redaktor „Tempsu“ učinil v loni z jara pokus o anketu mezi nejmladšími lite- ráty, a ptal se jich jednak, jestli mají za to, že existuje nějaká mladá škola literární v Francii. A existuje-li, jaké má záliby, hesla, touhy, naděje, jaké místry ctí a jakým vlivům podléhá. Možno-li ji navázati na některou školu starší, jaká význačná díla vytvořila, neb pravděpodobně vytvoří. Neexistuje-li dle je- jich mínění taková nová škola, tedy, táže se p. Henriot, uznávají-li, že se Francie octla v přechodné periodě mezi dvěma epochami, nejisté periodě, jaká předcházívá velkým obno- vám umění a myšlenky. Odpovědí docházelo mnoho, Henriot otiskoval je v „Tempsu“, za- sazené do rámce vlastních poznámek, někdy hodně osobních, a roztříděné ve skupiny. Po- známky i klasifikace vzbudily dosti protestn i polemik, ale celkem anketa byla plodnější. než obyčejně takové ankety bývají. Nejmladší literatura Francie se pravidelně příliš tra- tívá ve stínu těch, kteří dosáhli evropské ozvěny. Henriot užil polemik a protestů, aby vyrovnal nesrovnalosti svých článků v „Temp- su“, jež pak spojil v jeden svazek, jímž chce charakterisovati nejmladší literární Francii. Charakteristika je ovšem velmi jednostranná. Nejedná se o díla, o skutečné výtvory, ale se strany autorů o jejich touhy a cíle, jež bý- vají v umění často čímsí zcela jiným než jejich uskutečnění, a se strany vydavatele o komen- tář k těmto theoriím, tedy opět ne o vlastní ličeraturu. Ale za to zas jsou tu živá slova Individuální mínění, charakteristiky, jež dá- vají nahlížet do vývoje literárních idejí, do myšlenkového proudu doby. Emile Henriot: A guoi rěvent les jeune fens (Enguéte sur Ja Jeunesse lištéraire). Pari hampíoa 1913. 8° 145 ste. 2 r.
Temps Henriot Francie
21 article
Henriot shrnul sám v předmluvě svůj úsu- dek o výsledku ankety a došel k výsledkům jež dosti překvapují. Literatura francouzská vyrostla v 19. století postupně ve čtyři útva- ry: romantism a naturalism, parnassism a symbolism. Symbolism — ať již právem čí ne- právem tímto jménem nazývaný — byl po- sledním vládnoucím směrem. A v novém po- kolení nenašel Henriot, mimo malou skupinu. jejíž „mladost“ přijímá jen s reservou, nija- kých sympatií k literárnímu směru, jenž kvetl v létech devadesátých. Je ještě dost úcty a obdivu k vzácným duchům, jako byli Verlaine a Mallarmé, vlivy jejich jsou ještě zřetelny u mnohých, ale esthetika nového po- kolení, její požadavky a touhy jdou již zcela jiným směrem. Henriot neváhá dokonce nej- mladší literaturu označovat jako „měšťáckou - Praví, že literatura stala se pravidelným za- městnáním, jako kterékoliv jině, jež „živí svého člověka“. Romantism dnes nemá smy- slu, literatura stává se velmí praktickou, váží si žurnalismu, „pravidelného zaměstnání“a při tom je znáti v ní nového ducha: chce být pořádná, zdravá, vyrovnaná, jasná. Sociálnía praktické ohledy nastupují místo esthetických i melafysíckých problémů. Probouzí se láska k energii, činu, síle, rsohutnosti, mužnosti Mladá literatura stává se mužnější, praví Hen- riot, a její program všeobecnější. Není již „kapliček ani věží ze slonové kosti. Seznává se konečně, že je zájem všude, kde je život. A tento život hledí optimistická inteligence obsáhnouti ve všech jeho projevech.“ Henrio vidí nápadný přiklad této touhy ve velmi ži- vém zájmu, který projevuje většina mladých autorů o politiku, která předcházejícímu po- kolení byla zcela indiferentní.
Henriot Verlain Mallarmé
22 article
Mladé pokolení je charakterisováno ještě dvěma význačnými rysy: jednak téměř jedno- hlasně shoduje se v tom, že není nové „školy“ literární a netouží aní po tom, vytvořit něja- kou. Podruhé, jeví velmí živý zájem o lite- rární historii — a snad právě tento zálem le zárodkem nového literárního směru. V před- chozích literárních periodách obnovoval re pravidelně věčný boj „starých a moderních“ již od doby Boileaua a Karla Perraulta. Nový směr stál pravidelně v jednom šiku proti sta- rému a snažil se tvořiti nově, novými pro- středky i city, zabýval se otázkou stylu, tech- niky, výrazu, vnímavosti. Dnes u nejmladšího pokolení tyto otázky až na malé výjimky po- zbyly zájmu. Vzrostla úcta k minulosti, zá- pas „starých a moderních“ neobjevuje se již tím způsobem, že nová škola nastupuje proti staré, ale boj přívrženců antiky a moderny odehrává se v řadách nového pokolení.
Boileau Perrault
23 article
Henriot pokusil se roztřídíti příslušníky tohoto nového pokolení ve skupiny, jichž snahy odpovídají jistým tendencím. Odpor který vyvolal, ukazuje, že toto třidění, jako konečně každá klassifikace živých, je násilné Nadto Henriotovo resumé zdá se dosti jedno- stranné. Je těžko postřehnouti, co je vskutku výsledkem ankety a co je spíše výrazem jeho vlastní sklonnosti. Neurčil také dosti přesně poměr nových literárních tendencí a tendenci výtvarného umění navzájem, ani poměr těchto nových snah k filosofii nové doby, jednak ke sporu College de France a Sorbonny, ku po- lemikám mezi vědou a uměním, a hlavně k bergsonismu. Jeho práce, přes novou úpra- vu, kterou jí dal v knize, nese příliš zřetelné stopy ankety žurnalistické spíše než literární neb vědecké. Ale přes to můžeme mu býti za jeho přehlednou informaci vděčni. V jeho knížce objevuje se množství nových, málo známých jmen a jeho charakteristiky těchto příštích mistrů jsou většinou velmi živé. Jeho konkluse je stručná. Je přesýědčen, že sym- bolism byl poslední velkou literární školou francouzskou, ale i ten je dnes již mrtev. A místo něj nastupuje ne nová škola, ale nová touha: „individualism“ — touha, dodejme, jejímž filosofickým mluvčím je Bergson. Vy- znavače této touhy rozdělil Henrio! po parla- nentním způsobu na levíci, pravicí a střed
Henriot Henriotův Bergson College jít Franca Sorbonna
24 article
Levici počíná novosymbolismem, jenž je- diný udržuje ještě tradici symbolismu let deva- desátých. Jeho listem je Phalange, a Jean Royěre, jenž za novosymbolism Henriotovi odpověděl, je přesvědčen, že jeho směr je je- dinou živou poesií francouzskou dnešní doby Druhou skupinou jsou „Vlci“. Les Loups Belval-Delahaye, jenž vyvolal toto hnutí, je pln víry v jeho sílu. Nemají žádné doktriny jsou pro plnou volnost, platí pro ně jen vý- razný čin. Dovedou ostatně — co nekonsta- toval Henriot — velmi prakticky uplatňovat se ve veřejnosti. Vydávají měsíčník ve formě denníku, zvolili si za „krále vlků“ Jana Ri- chepina, a uznávají za „vlky“ nejrozmanitější vlivné osobnosti dnešní Francie: Maureye.
Royěre Vlk Ri Francie Les Loups BelvatDelahay Phalange
25 article
Antoina a Clarétiho, Suzanne Desprěs a Ra- childu, Verhaerena a Maeterlincka, Lotiho Louijse, Lemaitra a Mistrala, poslance, nakla- datele, redaktory, herce, malíře a dovedou stejně nadšeně obdivovat své přívržence, jako nenáviděl ty, kdo jsou k nim lhostejni. Školu „paroxystů“ representuje v anketě N. Beau- duin. Paroxysm je výrazem vášnivé eruptiv- nosti „násilných kontrastů naší vroucí a po- hnuté doby“. Básník nemá být, jako byli ro- mantikové a symbolisté, otrokem svých sen- sací, ale jakýmsi pánem světa, jenž objevuje vesmír „intuitivním rezzářením“. Paroxysté chtějí promýšlet a znovu vytvářet svět. Chtějí proniknout jasnovidnou exaltací realitu bytí. Následuje škola unanimistů, jejíž uznávanou hlavou je Jules Romains. Jejím způsobem vy- jadřovacím má býti „bezprostřední výraz“, t.j. výraz, vystihující realitu bez prostřednictv logiky. Literatura unanimistická má být „spontanní výtrysk reality i duše“. Má být novou intuicí světa, bez pomoci abstraktního rozumu. Individuální duše má se koupat v duši vesmíru a být jejím výrazem, a sice bezpro- středním, vytrysklým z dnešního života. L Nouvelle Revue frangaise, jejímž redaktorem byl do nedávna André Gide, seskupila kolem
Antoine Claréti Desprěs Ra Verhaeren Maeterlinck Loti Louijs Lemaitra Mistral Jules Romains Gid
26 article
sebe družinu, za níž mluví Jacques Copeau: na rozdil od předešlých, vyhýbá se úmyslně všeobecným ideám. Hledá spíše individuálný intimní výraz jednotlivých básníků a spokojuje se povšechnou, zdrželivou kritikou dosavad- ních směrů. Tendencí doby zdá se mu snaha po přípravě čehosi příštího, všeobecnějšího a vyššího, než je osobní proslavenost. Na pravíci seskupil Henriot školu kriti- ckou, zastoupenou několika listy (Action frangaise, Revue critique, Guěpes), která roz- bíjejíc staré formy, chce obrodit celý život po stránce mravní, sociální i umělecké, a školu spiritualistickou, která povstala sice teprve 1912 a způsobila dosti rozruchu. Frangois Mauriac promluvil za tuto skupinu velmi ostře proti staršímu pokolení, Renanovi, Hen- rimu de Regnier. Antiinfelektualism je jejím charakteristickým rysem, proti rozumu staví na „srdci a citu“. Sensací způsobilo, když Akademie udělila Andréovi Lafonovi, pří- vrženci tohoto směru, za jeho dílo Eléve Gilles cenu. Příznačný pro tento směr je sklon k novokatolicismu. Mauriac uznává tři nejvýznačnější lyriky: Paula Claudela, Fran- cise Jammesa a Ch. Péguyho. Očekává, že návrat k vyspělému katolicismu je podnětem k smělé renaissanci lyriky, která má být to- tomuto směru hlavním cílem. Do středu umístil Henriot Neodvislé Kritiky, řadu jmen málo ještě známýcha řadu theorií dosti odlíšných názorů, jež po- tvrzují celkem dosti zřetelně výsledek an- kety: nové pokolení, pokud nejde v starších stopách, jeví především touhu po neodvislosti, klade větší důraz na úvahy o směru než na tvořivost samu a očekává, s netrpělivostí ně- kdy, dobu nového uměleckého zrání, ke které se připravuje velmi úsílně a vážně.
Copeau Henriot Renan Regnier André Lafon Gilles Mauriac Paul Claudela Fran Jammesa Péguy Frangois Mauriac Action frangais