1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 12. dubna 1913.
Praha
4
article
Barannt a večerní listy
předplání se
V Praze v admínistranle
na miěnla.
na štvrt lota . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
na můslo. . . . . . 9
na čtort fota : . . . 7 K En
vo Gliálkánk
na mésle . . . . . s K so
Poštous
na měste.
drtiati: . . . k en
s dvojí záellkv
na měsic,
ri: . : k e
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Ke snahám o dělnost sněmu.
Ke snahám o dělnost sněmu.
Ani dnešní, se značným zájmem oče-
kávaná společná schůze obapolných sně-
movních zástupců národních i všeho velko-
statku nevedla k vytouženému ujednání.
Čeští zástupcové, plně sdílejíce potřebu
vyhověti oprávněným steskům veškerého
učitelstva na neuspokojivý stav jeho hmot-
ného zaopatření, jehož tíseň za nynějších
povážlivých časů stoupá takřka každým
dnem, byli odhodláni jiti až na krajní meze
ochoty ke krajanům německým a spokojiti
se i s naprosto nepolitickým programem
krátkého zasedání sněmovního, jen aby
umožnili v rámci uspořádání vyžadu-
jicích financí zemských — konečné vyří-
zení palčivé otázky oné.
Byliť si při tom nejen vědomi toho.
že z vlastního českého tábora pohrnou se
za jejich odhodlání, zjednati aspoň po této
jedné stránce nápravu, výtky rázu politi-
ckého, beroucí zvláště zření i na politická
naše desideria, ale nemohli klásti případné
osobní nepříjemnosti odtud plynoucí výše
nad zdůvodněné přesvědčení společné, že
jest jim přinésti tuto osobní oběť, aby se
uvolnila cesta k vyřízení záležitosti tak
nutkavé, jež všem nám tak přirostla k srd-
ci, jako záležitost tato.
Z tohoto vědomi a přesvědčení nutně
dále vyplývalo, že nelze dospěti ku uspo-
kojivému vyřešení této otázky, nebude-li
položena na upevněné základy zemského
rozpočtu a nebude-li provedeno budžeto-
vání její na pevně zajištěných a rozhojně-
ných přijmech království Českého.
6
article
Rozumiť se samo sebou, že čeští zá-
stupcí tím odhodlaněji mohli jíti za tímto
cílem, že dosažení jeho by se umožnilo na
půdě domácího sněmu, nám nejlépea
nejvhodněji se zamlouvající; že uspořádané
finance zemské a vyřízený rozpočet zem-
ský přinesou prospěch oběma národům,
všemu království a veškerému jeho oby-
vatelstvu. Žádného znalce věcí finančních
zajisté nenapadne, aby ze všech potřeb
království chtěl zabezpečovati jen jednu
jedinou a vše ostatní zůstavil nejistému
osudu, i kdyby nebylo to ustáleným zvy-
kem ústavním a pravídlem každého ro-
zumně vedeného podniku, že nutno vždy
miti zření k zájmům všem jakožto jednot-
ného celku. Nikdo také nedovede pově-
děti, jak by z neuspořádaných zemských
Hinanci, z nevyřízeného rozpočtu, zabezpe-
čiti se mohla žádoucí úprava poměrů uči-
telskýchl
Hlásáli-lí přes to až do poslední chvíle
v táboře německém, že nepřistoupí na sna-
hu uspořádatí či sanovati zemské finance,
Hokud se nevyhoví jednostranně pouze je-
jich národně-politíckým tužbám, jinak že
nepřipustí jiný program jednání sněmov-
ního, než záležitost platů učitelských —
dávali tím zřetelně na jevo, že jim vlastně
ani na této věci nezáleží, poněvadž o ní
nelze rozhodnouti účelně a rozumně, do-
kud sněm sám není s to zajistiti všecky
výdajné položky do rozpočtu pojaté do-
statečnými položkami přijmovými. Podo-
balť by se jinak hospodáři, který nemá ani
nutného smyslu, ani nezbytného rozhledu
ve svém vlastním hospodářství!
Jak v podrobném referátu o včerejšt
schůzí o umožnění dělnosti sněmu dále
7
article
zaznamenáváme, proniklo přesvědčivě há-
jené stanovisko národních zástupců če-
ských potud, že správnost jeho došla uznání
jak zástupců konservativní šlechty, tak
zástupce velkostatku ústavověrného.
Význam této skutečnosti nelze nikte-
rak podceňovati; jestiť předzvěstí toho, že
nabývá půdy myšlenka, dle níž bez řád-
ného rozpočtu zemského, bez náležité
úhrady všech zemských nezbytností nelze
vykročiti z posavadního bludného kruhu
v kterémž se stejně zle daří jak zájmůn
českým, tak německým, jak zájmům našich
tak německých učitelůí
A s poznáním tímto souvisí i další
to totiž, že vyrovnání mezi oběma národy
v našem království, vyrovnání stejně spra-
vedlivé a upřímné jak k nám, tak k našim
německým krajanům jest onou Ariadninou
nití, jež vede z bludiště domácího, z blu-
diště, v němž trpí jední jako druzí.
A s tohoto hlediska posuzována, ne-
byla včerejší společná konference ani
marnou, ani planou.
Průběh konference.
Včerejší, v celku již páté společné konferenci
zástupců obou sněmovních svazů, tentokráte se-
sílené zástupci obou sněmovních klubů velko-
statkářských, připisován byl význam a dosah zcel
mimořádný, rozhodný pro celou další politiku sně-
movní a zvlášť pro nynější sněmovní období. Vý-
znamu tak velkého včerejší konference neměla
ale negativně splnila první — ovšem snazší —
polovinu svého úkolu.
Úkolem letošních společných konferencí zá-
stupců sněmu jest zjistiti, zda je možno a jakým
způsobem by bylo možno dosíci dělnosti sněmu.
Ariadnin
8
article
Formálním podnětem těchto konferencí je snaha.
učitelstvu v Čechách upravití platy.
V prvých čtyrech konferencích zjistilo se cel-
kem tolik: Češí jsou pro úpravu učitelských platů
záležitost tuto považujíce za nepolitickou; ale
trvají na tom, že nový výdaj tak veliký, jaký zna-
menati budou nové učitelské platy, musí býti trvale
zajištěn, a to uspořádáním a sanací zemských fi-
nancí, jež Češi rovněž posuzují jako věcí nepoli-
tické. Proto Češí navrhli nepolitické, jakékoli po-
litické, tedy též dorozumívací látky prosté sně-
movní zasedání, jež nazvali hospodářským a pro
které doporučíli tento jednací programi
1. Rozpočet. 2. tndemnitu za dobu bezrozpo-
čtovou. 3. učitelské platy, 4. sanaci zemských f-
nancí a 5. jako dodatek ve prospěch Němců nové
volby zemského výboru.
Němci, jak vědomo, zamitall tento návrh
tvrdice, že by jeho provedením byla německá
obstrukce obrácena v niveč, nedosáhnuvši aní
části svého účelu. Proti řečeným českým návrhům
Němci postavilí známý svůj návrh, žádající úpravu
učitelských platů a povolující jen úhradu zvýše-
ných výdajů na ně, při čemž by zemský dluh
každoroční schodek zůstaly nevyřízeny, tak aby
je nadále ovládala obstrukce. Je tudíž patrno
že Němci posuzují i platy učitelské i rozpočel
jako záležitosti politické, že tedy Němcům učitel-
ské platy nejsou nož pomůckou politíckých zá-
měrů jejich.
Čech
Němec
Čechy
9
article
V minulé konferenci zástupcí čeští dokazovali
že zemské finance musejí býti uspořádány a při-
jmově zajištěny, by učitelské platy mohly býti
zvýšeny, kdežto Němci nedovedli dokázati věcnou
oprávněnost svého stanoviska zemský deficit ne-
chat deficitem, krisi financí zemských nechat bě-
žet, a jenom na zvýšení učitelských platů povolite
úhradu.
Proto minule — počestného 1. aprile — Němci
žádali, by konference byla odročena na dobu, a
se finanční zpravodaj zemského výboru dr. Urban
vráti z Italie, aby mohl ve společné konferenei
vyložiti, jak lze finance zemské nechati v krii
Němec
doktor
Urban
10
article
a při této krisi zvýšit učitelstvu platy, když s
povolí úhrada jenom na učitelské platy.
Jistě úkol zcela nevděčný Němci vložili n
bedra svého dra. Urbana. Učinili mu sice takto
poklonu, že německá sněmovní politika v Čechách
není bez dra. Urbana možna, alo uložili mu více
než může provésti i nejgenlálnější finančník a po-
litik zároveň.
Dr. Urban převzal úkol, jehož neproveditel
nosti dojista byl si vědom hned na první pohled
a připravil se naň, jak jen dovedl. Tak se stalo.
že včerejší konference sírávila se hlavné debatou
o jeho finančně-politickém plánu, kterým vlk uči-
telských platů měl býtl nasycen a koza německé
obstrukce měla zůstati celá.
Méně finanční a více politický plán dra. Urba-
na, tento jeho čtverhranný kruh nebo — jak kdo
chce — kulatý čtverhran je v podstatě tento: dr.
Urban osnuje svůj plán pro dva roky, pro letošel
a pro přiští rok — patrně proto, aby po uskuteč-
nění plánu toho v první polovtně letoška nebyl
již třeba sněmovního zasedání, nýbrž aby se s plá-
nem tím vystačilo přes nové volby. Při tom dr.
Urban předpokládá, že bude znovuzavedena pivní
dávka 4korunová, že do 1. června bude proveden
malý finanční plán vládní, a že učitelské platy
budou upraveny nejdříve od 1. října letošníh
roku.
Němec
Urban
Čechy
Urbano
Urba
11
article
Dr. Urban pak počítá pro lefošek; pivní dávk
4korunová dá zemi od 1. června do konce roku
13 mil. kor.: po schválení malého finančního plánu
dostane se zemi letos státních údělů, zvýšených
o 2.7 mil. kor., tak že země bude letos míti příjem
o 15.7 mil. kor. větší.
Nyní počítá dr. Urban zvýšené zemské výdaje
pro letošek. Roční výdaj na učitelské platy od-
haduje dr. Urban na 20.6 mll. kor., tedy na dob
od 1. října do konce roku tetošního na 5 mil. k
od 1. listopadu na 3.4 mil. K, od 1. prosince na
1.7 mil. K. Proti těmto výdajům pak dr. Urban
postavil zvýšený příjem úhradný 15.7 mil. K, i vy-
početl prostě: budou-li uěitelské platy zvýšeny o
1. října t. r., zbude zemí 10.7 mil. K, budou-li zvý-
šeny od 1. listopadu, zbude zemi 12.3 mil. K. bu-
dou-li zvýšeny od 1. prosince, zbude zemi 14 mil.
korun.
S těmito počty spojil pak dr. Urban zemskou
peněžní potřebu od 1. května do 31. prosince t. r.
kterou odhaduje na 24 mil. K, i vyplynul mu tu
zemský deficit takto spočtený při uplatnění uči-
telských platů od 1. října 13.2 mil. K. při uplatnění
učitelských platů od 1. listopadu 11.7 mii. K. při
vplatnění učitelských platů od 1. prosince 10 mil.
korun. Tento schodek 13.3—10 mil. K navrhuje dr
Urban uhraditi založenou výpůjekou zemskou
Pro rok příští, t. j rek 1914, navrhuje
dr. Urban toto řešení zvýšené zemské přijmy bu-
dou činiti: z pivní dávky 32 mil. K, ze státníe
údělů 8.6 mil. K, dohromady 40.6 míl. K.
doktor
Urban
mll
mie
12
article
Výdaje na učitelské platy budou zvýšeny
20.6 mil. K, takže zemí zbude tu přebytek 20 mii.
korun.
Schodek zemský vůbec odhaduje dr. Urban
pro příští rok na 36.5 mil. K. Ale dle dra. Urbana
nebude třeba celý jej uhražovati, neboť dosavadní
přirážky jsou celé věnovány učitelským platům
dosavadnímí činí úhrnem 42.5 mil. K, na nynějši
školské výdaje je třeba 50 mil. K. takže stát, který
je vyplácí, začež si nechává celé přírážky, musi
na ně doplatiti za rok 7.5 mil. K: tyto peníze mu
země zůstane dlužna, za jiné účty mu zůstane
dlužna mimo to ještě 1 mil. K, celkem země zá-
stane r. 1914 státu dlužna 8.5 mil. K. takže po-
kladní delicit zemský se takto s 36.5 mil. K sniž
na 28 mil. K; poněvadž z pivní dávky a z úděle
zbude zemi 20 mil. K, bude nutno, aby země uhra-
dila deficit 8 mil. K. a to další založenou půjčkou.
Tímto výkladem předkládáme vší veřejnost
celé tajemství nejnovější zázračné formule dra.
Urbana. Jak patrno, její taj jest naprosto jedno-
duchý: země má dostati tolik, aby neměla dost
a má přidělávat další založené i nezaložené dluly
Urban
13
article
aby německá obstrukce napořád ovládala situaci
Plán dra. Urbana není tedy řešením krise.
nýbrž jen výhybkou na kolejích zemské finančn
krise, a naprosto ignoruje otázku, je-li většině
sněmu přijatelný nebo ne.
O tomto plánu tedy hlavně jednala včerejšo
konference. Zástupcí čeští dokázali, že jest jak
ústavně, tak finančně politicky nemožný, a proto
nepřijatelný. Zástupci konservativního velkostatku
stejně prohlásili, že možno jest jedině úplné a do-
konalé řešení finanční krise zemské. Nejvyšší mar-
šálek zemský, který tak stojí nad stranami, že nen
ani členem poslaneckého klubu své strany, pro-
hlásil, že jako zastance spořádané správy zemské
musí trvatí na plné sanaci zemských financi.
A nedosti na tom. Vstal zástupce ústavově
ného velkostatku a výslovně se připojil ke stano
vísku konservativního velkostatku.
Tím byli občanští Němci úplně osamoceni. Aby
je v této osamocenosti docela nenechal, doporuči
mluvčí ústavověrného velkostatku, aby se učitel-
ské platy i zemské finance řešily v rámci národně
politického dorozumění česko-německého. Tak sta
věl Němcům zlatý most.
Výsledek včerejší konference je tedy tent
hospodářské, nepolitické zasedání sněmu objevil
se nemožným. To jediné je jisto po včerejší konfe-
renci. Jako možnost zbývá další národně-politick
dorozumění česko-německé. Chopí-li se Němci této
možnosti, není ze včerejška zřejmoj pokud o Čechy
jde, lze říci s plnou určiťostí, že za určitých před-
pokladů jsou ochotní dáti se znova na tuto cestu
aby celému světu dokázali, že se nechtějí vyhý-
bati ničemu, co je způsobilé, zavésti v zemí česko
spořádané poměry.
Němec
14
article
Včerejší konference zúčastnili se: ze strany
české poslauci dr. Fořt, dr. Koerner, dr. Kramář
dr. Pazderka, Švehla a dr. Viškovský (posl. Klofát
byl pozván, nle nepřišel); za konservativní velko-
statek nejv. maršálek kn. Lobkovic, hr. Clam-Mar
tinic, hr. Schönbora a kn. Bedř. Schwarzenberý
za ústavověrný velkostatek dr. Baernreither, dr
Herrmann, br. Erv. Nostiíz a dr. ryt. Pergeri za
německý svaz posl. dr. Bachmann, Legler, dr. m
Lodgman, Pacher, dr. Rolfer a dr. Urban.
O schůzi byla vydána tato oficiální zpráva:
„Porada zástupců poslanecký cl
skupln českého sněmu v záležítost
uvolnění sněmu za účelem vyřízea
otázky platů učitelských.
Včera sestoupili se v sněmovní budově ná-
stupcí poslaneckých svazů českého a německé-
ho, pak zástupci obou skupin kurie velkostat-
kářské k poradě, které zúčastnil se též nejv
maršálek kn. Lobkovíc. Rokování trvalo z
předsedání poslanců dra. Fořta a dra. Bachman-
na po celé 4 hodiny.
Předmětem jednání byly ciferní proposice.
které předložil finanční referent zemského vý-
boru posl. dr. Urban.
Po obsažném, do podrobnsti jdoucím rot-
boru celé látky bylo konstatováno, že sta-
noviska stran tou měrou se rozcha-
zejí, že kýžená dohoda na dotčeném pod-
kladu dosažena býti nemůže, a že tudi
i vyřízení otázky platův učitel-
ských tolíko cestou národně-poli
tické dohody jest mysliteln e.
doktor
Fořt
Koerner
Kramář
Pazderka
Švehla
Viškovský
Klofát
Lobkovic
Baernreither
Herrmann
Bachmann
Legler
Lodgman
Pacher
Rolfer
Urban
Bachman
Mar
svaz posl
15
title
Válka na Balkáně.
Balkán
16
article
Srbský boykot zboží z Rak. -Uherska
Srbský boykot zboží z Rak. -Uherska
Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. [Zvl. telegr
„Nár. L.“) Na podnět obchodního sdružen
konala se včera koníerence zástupe
komor o boykotu zboži z Rakousko-Uher-
ska. Přijala resoluci, jež ohlašuje boy
kot, o jehož začátku rozhodne zvolený vý-
konný výbor, jenž má dnes ustavující schůzi
V resoluci se praví, že mají býti podniknuty
Uhersko
Bělehrad
Rakousko
Uhry
17
article
U drobném prodejlr
ranní číslo o sobě . . sa šh
večarní . . . . . . . za dh
Va fliAlkách na venková;
ranní čislo . . . . . .
rečerni
. . . . . . sh
lnneráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a Insorty přijímá
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tái
redakce, tiskárna a expadiea
„Národních Listů“
Rtukopiny se nevracei
18
article
kroky, aby boykot byl jednotný ve všech stá-
tech balkánského spolku. Většina na konle-
renci naléhala na bezodkladné vyhlášení bov-
kotu. O jeho zahájení budou vyrozuměny vše-
chny významnější obchodní komory rakou-
sko-uherské.
Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. (Zvl. telegr.
zpráva „Nár. L.“) Na moji otázku, byla-li na
boykotové konferenci učiněna zmínka o če-
ském zboží, sděleno, že sice přimlouváno se
za vyjmutí čístě českých tovarův, ale kon-
ference rozhodla pro zásadný boykot
zboží z Rakousko-Uherska a do podrobnosti
vcházeti nemíní.
Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. (Zvl. telegr.
zpr. „N. L“.) Zdejší rakousko-uherský
konsulát po prvých zprávách o projekto-
vaném boykotu informoval se o vážnosti pod-
niku v komorách, kde se mu dostalo obšír-
ného vysvětlení o pohnutkách a organisaci
boykotu.
Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. (Zvl. telegr.
zpr. „N. L.“) Váš korespondent dnes rozmlou-
val s organisátory boykotu rakou-
sko-uherského zboží. Dle jejich sdělení boy-
kot může začíti asi v 10 dnech. Organisace
boykotu bude usnadněna tím, že největší fir-
my vyslovily se pro něj bezpodmínečně. Ná-
tlak učinilo samo obchodní sdružení. Kdo
by se protivil boykotu, tomu bude
odňat úvěr. Organisátoři mě ubezpečují, že
by bylo pochybením, domnívati se, že se
jedná o pouhou demonstraci.
Předsedou výkonného výboru boykoto-
vého bude zvolen asi předseda obchodní ko-
mory Riznič.
N L
Bělehrad
RakouskoUhersko
Riznič
19
article
Ode dne vyhlášení boykotu žádné zboži
z monarchie nebude objednáno a předešlé ob-
jednávky budou stornovány.
Z Vídně, 11. dubna. Jak se dovídáme, sle-
dovány jsou v úřadních kruzích vídeňské
zprávy o boykotovém hnutí v Srbsku s vel-
kou pozorností. Tisková kancelář za-
hraničního úřadu dodala dnes zástup-
cům časopisů, které jsou jí inspirovány, in-
formaci, ve které se praví, nabude-li bov-
kotové hnuti v Srbsku vážných
forem, že dlužno považovat si-
tuaci opět za velmi kompliko va-
nou a chouloslivou.
Otázka válečné náhrady balkánským státům.
Sl-k. Z Bělehradu, 11. dubna. (Zvl. telegr.
zpr. „N. L.“) Dnešní vládní „Samoupra-
va“ prohlašuje na úvodním místě o válečné
náhradě: Balkánské státy resp. jejich vlády
musejí zůstati při zásadě náhrady.
neboť za nimi stoji národové, jímž třeba polo-
žiti účet z tohoto jejich nepochybného
válečněho i morálního práva. T
třeba v Evropě věděti.
Naděje na brzký mír.
Ze Solije, 11. dubna. Dle prohlášení vůd-
čího stálníka odpoví Bulharsko, jak obdrží
novou odpovědní notu velmocí, jejíž obsah
je mu znám, že sprostředkování velmocí pří-
jímá. Učiní-li totéž také ostatní spojenci,
mohou býti prelimináře míru podepsánya
nepřátelství přerušeno. Stane se to pravdě-
podobně ještě před schůzí finanční komise
v Paříži.
Z Caříhradu, 11. dubna. (K. k.) Dle
„Alemdaru“ mohly by býti mírové preli-
mináře v týdnu podepsány. Jiné noviny po-
suzují nepříznivě mírové podmínky a prote-
stují formálně proti placení válečné náhrady.
„Tanin“ shledává novou změnu turecko-
bulharských hranic neslučnou s důstojností
velmocí.
„Terdžumaní Hakikat“ prohla-
šuje, že Porta může schváliti jen postoupení
malých ostrovů v Řecku.
(Viz poslední zprávy.)
Port
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
Evropa
Bulharsko
Paříž
Řecko
Terdžumaný Hakikat
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Z nejmladší francouzské lite-
ratury.)") Redaktor „Tempsu“ učinil v loni
z jara pokus o anketu mezi nejmladšími lite-
ráty, a ptal se jich jednak, jestli mají za to,
že existuje nějaká mladá škola literární v
Francii. A existuje-li, jaké má záliby, hesla,
touhy, naděje, jaké místry ctí a jakým vlivům
podléhá. Možno-li ji navázati na některou
školu starší, jaká význačná díla vytvořila, neb
pravděpodobně vytvoří. Neexistuje-li dle je-
jich mínění taková nová škola, tedy, táže se
p. Henriot, uznávají-li, že se Francie octla v
přechodné periodě mezi dvěma epochami,
nejisté periodě, jaká předcházívá velkým obno-
vám umění a myšlenky. Odpovědí docházelo
mnoho, Henriot otiskoval je v „Tempsu“, za-
sazené do rámce vlastních poznámek, někdy
hodně osobních, a roztříděné ve skupiny. Po-
známky i klasifikace vzbudily dosti protestn
i polemik, ale celkem anketa byla plodnější.
než obyčejně takové ankety bývají. Nejmladší
literatura Francie se pravidelně příliš tra-
tívá ve stínu těch, kteří dosáhli evropské
ozvěny. Henriot užil polemik a protestů, aby
vyrovnal nesrovnalosti svých článků v „Temp-
su“, jež pak spojil v jeden svazek, jímž chce
charakterisovati nejmladší literární Francii.
Charakteristika je ovšem velmi jednostranná.
Nejedná se o díla, o skutečné výtvory, ale
se strany autorů o jejich touhy a cíle, jež bý-
vají v umění často čímsí zcela jiným než jejich
uskutečnění, a se strany vydavatele o komen-
tář k těmto theoriím, tedy opět ne o vlastní
ličeraturu. Ale za to zas jsou tu živá slova
Individuální mínění, charakteristiky, jež dá-
vají nahlížet do vývoje literárních idejí, do
myšlenkového proudu doby.
Emile Henriot: A guoi rěvent les jeune
fens (Enguéte sur Ja Jeunesse lištéraire). Pari
hampíoa 1913. 8° 145 ste. 2 r.
Temps
Henriot
Francie
21
article
Henriot shrnul sám v předmluvě svůj úsu-
dek o výsledku ankety a došel k výsledkům
jež dosti překvapují. Literatura francouzská
vyrostla v 19. století postupně ve čtyři útva-
ry: romantism a naturalism, parnassism a
symbolism. Symbolism — ať již právem čí ne-
právem tímto jménem nazývaný — byl po-
sledním vládnoucím směrem. A v novém po-
kolení nenašel Henriot, mimo malou skupinu.
jejíž „mladost“ přijímá jen s reservou, nija-
kých sympatií k literárnímu směru, jenž
kvetl v létech devadesátých. Je ještě dost
úcty a obdivu k vzácným duchům, jako byli
Verlaine a Mallarmé, vlivy jejich jsou ještě
zřetelny u mnohých, ale esthetika nového po-
kolení, její požadavky a touhy jdou již zcela
jiným směrem. Henriot neváhá dokonce nej-
mladší literaturu označovat jako „měšťáckou -
Praví, že literatura stala se pravidelným za-
městnáním, jako kterékoliv jině, jež „živí
svého člověka“. Romantism dnes nemá smy-
slu, literatura stává se velmí praktickou, váží
si žurnalismu, „pravidelného zaměstnání“a
při tom je znáti v ní nového ducha: chce být
pořádná, zdravá, vyrovnaná, jasná. Sociálnía
praktické ohledy nastupují místo esthetických
i melafysíckých problémů. Probouzí se láska
k energii, činu, síle, rsohutnosti, mužnosti
Mladá literatura stává se mužnější, praví Hen-
riot, a její program všeobecnější. Není již
„kapliček ani věží ze slonové kosti. Seznává
se konečně, že je zájem všude, kde je život.
A tento život hledí optimistická inteligence
obsáhnouti ve všech jeho projevech.“ Henrio
vidí nápadný přiklad této touhy ve velmi ži-
vém zájmu, který projevuje většina mladých
autorů o politiku, která předcházejícímu po-
kolení byla zcela indiferentní.
Henriot
Verlain
Mallarmé
22
article
Mladé pokolení je charakterisováno ještě
dvěma význačnými rysy: jednak téměř jedno-
hlasně shoduje se v tom, že není nové „školy“
literární a netouží aní po tom, vytvořit něja-
kou. Podruhé, jeví velmí živý zájem o lite-
rární historii — a snad právě tento zálem le
zárodkem nového literárního směru. V před-
chozích literárních periodách obnovoval re
pravidelně věčný boj „starých a moderních“
již od doby Boileaua a Karla Perraulta. Nový
směr stál pravidelně v jednom šiku proti sta-
rému a snažil se tvořiti nově, novými pro-
středky i city, zabýval se otázkou stylu, tech-
niky, výrazu, vnímavosti. Dnes u nejmladšího
pokolení tyto otázky až na malé výjimky po-
zbyly zájmu. Vzrostla úcta k minulosti, zá-
pas „starých a moderních“ neobjevuje se již
tím způsobem, že nová škola nastupuje proti
staré, ale boj přívrženců antiky a moderny
odehrává se v řadách nového pokolení.
Boileau
Perrault
23
article
Henriot pokusil se roztřídíti příslušníky
tohoto nového pokolení ve skupiny, jichž
snahy odpovídají jistým tendencím. Odpor
který vyvolal, ukazuje, že toto třidění, jako
konečně každá klassifikace živých, je násilné
Nadto Henriotovo resumé zdá se dosti jedno-
stranné. Je těžko postřehnouti, co je vskutku
výsledkem ankety a co je spíše výrazem jeho
vlastní sklonnosti. Neurčil také dosti přesně
poměr nových literárních tendencí a tendenci
výtvarného umění navzájem, ani poměr těchto
nových snah k filosofii nové doby, jednak ke
sporu College de France a Sorbonny, ku po-
lemikám mezi vědou a uměním, a hlavně
k bergsonismu. Jeho práce, přes novou úpra-
vu, kterou jí dal v knize, nese příliš zřetelné
stopy ankety žurnalistické spíše než literární
neb vědecké. Ale přes to můžeme mu býti za
jeho přehlednou informaci vděčni. V jeho
knížce objevuje se množství nových, málo
známých jmen a jeho charakteristiky těchto
příštích mistrů jsou většinou velmi živé. Jeho
konkluse je stručná. Je přesýědčen, že sym-
bolism byl poslední velkou literární školou
francouzskou, ale i ten je dnes již mrtev.
A místo něj nastupuje ne nová škola, ale nová
touha: „individualism“ — touha, dodejme,
jejímž filosofickým mluvčím je Bergson. Vy-
znavače této touhy rozdělil Henrio! po parla-
nentním způsobu na levíci, pravicí a střed
Henriot
Henriotův
Bergson
College jít Franca
Sorbonna
24
article
Levici počíná novosymbolismem, jenž je-
diný udržuje ještě tradici symbolismu let deva-
desátých. Jeho listem je Phalange, a Jean
Royěre, jenž za novosymbolism Henriotovi
odpověděl, je přesvědčen, že jeho směr je je-
dinou živou poesií francouzskou dnešní doby
Druhou skupinou jsou „Vlci“. Les Loups
Belval-Delahaye, jenž vyvolal toto hnutí, je
pln víry v jeho sílu. Nemají žádné doktriny
jsou pro plnou volnost, platí pro ně jen vý-
razný čin. Dovedou ostatně — co nekonsta-
toval Henriot — velmi prakticky uplatňovat
se ve veřejnosti. Vydávají měsíčník ve formě
denníku, zvolili si za „krále vlků“ Jana Ri-
chepina, a uznávají za „vlky“ nejrozmanitější
vlivné osobnosti dnešní Francie: Maureye.
Royěre
Vlk
Ri
Francie
Les Loups BelvatDelahay
Phalange
25
article
Antoina a Clarétiho, Suzanne Desprěs a Ra-
childu, Verhaerena a Maeterlincka, Lotiho
Louijse, Lemaitra a Mistrala, poslance, nakla-
datele, redaktory, herce, malíře a dovedou
stejně nadšeně obdivovat své přívržence, jako
nenáviděl ty, kdo jsou k nim lhostejni. Školu
„paroxystů“ representuje v anketě N. Beau-
duin. Paroxysm je výrazem vášnivé eruptiv-
nosti „násilných kontrastů naší vroucí a po-
hnuté doby“. Básník nemá být, jako byli ro-
mantikové a symbolisté, otrokem svých sen-
sací, ale jakýmsi pánem světa, jenž objevuje
vesmír „intuitivním rezzářením“. Paroxysté
chtějí promýšlet a znovu vytvářet svět. Chtějí
proniknout jasnovidnou exaltací realitu bytí.
Následuje škola unanimistů, jejíž uznávanou
hlavou je Jules Romains. Jejím způsobem vy-
jadřovacím má býti „bezprostřední výraz“, t.j.
výraz, vystihující realitu bez prostřednictv
logiky. Literatura unanimistická má být
„spontanní výtrysk reality i duše“. Má být
novou intuicí světa, bez pomoci abstraktního
rozumu. Individuální duše má se koupat v duši
vesmíru a být jejím výrazem, a sice bezpro-
středním, vytrysklým z dnešního života. L
Nouvelle Revue frangaise, jejímž redaktorem
byl do nedávna André Gide, seskupila kolem
Antoine
Claréti
Desprěs
Ra
Verhaeren
Maeterlinck
Loti
Louijs
Lemaitra
Mistral
Jules Romains
Gid
26
article
sebe družinu, za níž mluví Jacques Copeau:
na rozdil od předešlých, vyhýbá se úmyslně
všeobecným ideám. Hledá spíše individuálný
intimní výraz jednotlivých básníků a spokojuje
se povšechnou, zdrželivou kritikou dosavad-
ních směrů. Tendencí doby zdá se mu snaha
po přípravě čehosi příštího, všeobecnějšího a
vyššího, než je osobní proslavenost.
Na pravíci seskupil Henriot školu kriti-
ckou, zastoupenou několika listy (Action
frangaise, Revue critique, Guěpes), která roz-
bíjejíc staré formy, chce obrodit celý život po
stránce mravní, sociální i umělecké, a školu
spiritualistickou, která povstala sice teprve
1912 a způsobila dosti rozruchu. Frangois
Mauriac promluvil za tuto skupinu velmi
ostře proti staršímu pokolení, Renanovi, Hen-
rimu de Regnier. Antiinfelektualism je jejím
charakteristickým rysem, proti rozumu staví
na „srdci a citu“. Sensací způsobilo, když
Akademie udělila Andréovi Lafonovi, pří-
vrženci tohoto směru, za jeho dílo Eléve
Gilles cenu. Příznačný pro tento směr je
sklon k novokatolicismu. Mauriac uznává tři
nejvýznačnější lyriky: Paula Claudela, Fran-
cise Jammesa a Ch. Péguyho. Očekává, že
návrat k vyspělému katolicismu je podnětem
k smělé renaissanci lyriky, která má být to-
tomuto směru hlavním cílem.
Do středu umístil Henriot Neodvislé
Kritiky, řadu jmen málo ještě známýcha
řadu theorií dosti odlíšných názorů, jež po-
tvrzují celkem dosti zřetelně výsledek an-
kety: nové pokolení, pokud nejde v starších
stopách, jeví především touhu po neodvislosti,
klade větší důraz na úvahy o směru než na
tvořivost samu a očekává, s netrpělivostí ně-
kdy, dobu nového uměleckého zrání, ke které
se připravuje velmi úsílně a vážně.
Copeau
Henriot
Renan
Regnier
André Lafon
Gilles
Mauriac
Paul Claudela
Fran
Jammesa
Péguy
Frangois Mauriac
Action frangais