ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9fdd57d0-8f28-11dd-b8dc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 53, place 73, org 4, work 1
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
11. dubna 1913. číslo 98.
4 article
tak se příkré stanovisko anglické vlády vy- kládá. To je voda na mlýn všem, kteří čekají n dobrovolný nebo nucený ústup balkánských států v otázce Skadru. Některé vídeňské kru- hy jsou nespokojeny s ústupky, které Rakou- sko učinilo v ohraničení Albanie a předvíd j krvavou srážku, která dovolí Rakousku od- volati zcela nebo z části učiněné ústupky Očekávají, že Rakousko vzhledem k odporu Srbska proti rozhodnutí Evropy vyšle vojsko ke Skadru a prohlásí, že Srbsko pozbylo prá- va na Dakovou. Leč Rusko, jak vysvítá z roz- hodného prohlášení ministra zahraničních zá- ležitostí, nepodporuje Černohorce a Srby otázce Skadru jen záměnou za rakouské ústupky, pokud se týče Peče, Prizrenu a Da- kové. Odvolání těchto ústupků vrátilo by mu volnost akce. Tato volnist akce by ovšem neznamenala mnoho, kdyby Anglie nesdílela jeho stanovisko a kdyby Rusko nehodlalo vy- stoupiti rozhodně samo.
Černohorec Srba Albánie Rakousko Srbsko Evropa Rusko Peč Prizren Anglie
5 article
Neví se také určitě, zdali nynější stano- visko anglické vlády je definitivní. Zdá se ovšem, že Grey pokládá za neodvolatelné, že Skader má připadnouti Albanii, ale ve Vidni mu přece ještě úplně nedůvěřují. Sděluje se že se v Londýně již vyskytuje jiný plán, že se totiž má upustiti od úmyslu, dobýti Skadru nazpět ozbrojenou mocí, ale za to že se ma odejmouti Srbsku a Černé Hoře část dobytého území Starého Srbska. Naproti tomu však nutno se tázati, upustí-li se od vyrvání Skadru Černohorcům pro obtíže, kterak bylo by mož- no odejmouti Srbům a Černohorcům část Sta- rého Srbska bez obtíží? Jedno je jisto, že Anglie nenechá nikdy dojíti k tomu, aby Rakousko mohlo zakročit samostatně, bude vždy po boku Rakouska. buď aby je podporovala, jak doufají ve Vídní nebo aby je mirnila, jak si přejí v Petrohradě. Vše, co se tudíž odehrává před Skadrem nebo na pobřeží černohorském, je podřízeného významu proti tomu, co zraje v Londýně. Tě- žisko situace by se však rázem přeneslo do Petrohradu, kdyby se slovanský cit v Rusku projevil takovým způsobem, že by mu vláda nemohla odporovatí.
Grey Skader Černohorec Srba Albánie Londýn Srbsko Anglie Rakousko Vídeň Petrohrad Rusko
6 article V obleženém městě.
V obleženém městě. V Drinopoli, 5. dubna 1913..
7 article
(Původní dopis „Národních Listů“.) Scény se střídaly: z Cařihradu přivážely vlaky rozjařené askery, již se už ani nemohli dočkati dne, kdy budou moci bíti se s ďaury. Všude vládla válečná nálada, nadšení a důvěra v sebe. Na to. že by mohlo býti otomanské vojsko poraženo, nikd nepomyslil. Ale padí Lozengrad, a v městě zavládla pa- nika. Bulhaři se blížili a Turci počali na ně pohlí- žeti jinýma očíma. Pak následovala velká porážka Turků u Lule Burgasu a Čorlu, a Drinopol sevře- na byla se všech stran pevným, neproniknutelným kruhem oblehatelo. Nadšení a sebedůvěra ustoupila zoufalství. D- stojníci teprve teď počínali si všímali všech ne- dostatků, jimiž trpěla nedobytná pevnost. Největš slabínou její byla špatná intendance. Šukri paša byl sice na to upozorněn, ale pozdě. Ani nestači sám na všechno, ačkoli byl celý den na nohou Byl hlavně zaměstnán opevňováním slabých po- sic, hlavně předních posic východního sektoru. jenž byl silný, dokud ještě Lozengrad byl v rukou fureckých. Jeho pádem však odkryty byly slabiny ťohoto sektoru, jejž si také Bulhaři už předem vyhlídli k hlavnímu útoku. šukrí paša musil zápasiti s velkými překážka- mi. Vojáci byli líní a nechtěli pomáhati při forti- Hikačních pracích a ve skladištích, vymlouvajíce se, že přišli bojovati, nikoli kopati a tahati se břemeny. Discipliny mezi ními téměř nebylo. Nej- více sířily demoralisaci v posádce ony pluky, jím ne podařilo prchnouti do Drinopole od Baba Eski I Krdžaly. Ohromeny hrůzou úžasných bodákovýeh útoků bulharských, nedodávaly odvahy posádce drinopolské.
Bulhar Turek Cařihrad Turec Burgas Drinopol
8 article
Šukrí paša hned od počátku šetřil se zásoba- mí potravin. Porce byly stále a stále zmenšovány. fak že v poslední době dostávali vojáci pouze je- bylo vysvětlitelno z celého zastaralého sta noviska autorova vůbec. A právě tak mále vyložil podstatu obou prvních našich generaci obrozenských: skepticko-kritické školy Do- brovského a romanticko nacionalistické ško- ly Jungmannovy, nepochopil pronikavý dosak účinků Herdrových na směr naší poesie a úplně osamotil zjevy tak úzce srostlé se vším du- vním prouděním evropským jako jsou Kollár ho Čelakovský. Všude utkvívá na povrchu, baušálním hodnocení pouhé vnější formy — tovému jádru dostává se málokde. že ového stanoviska na př. účinky byro- a poesii naší docela zkreslil, je pocho- Jakož vůbec Tieftrunkovy karakteri- Jerních zjevů naší literatury, kd nic nelze poříditi obvyklou šablonou fraseo- logickou, vzbuzují politování. Význam prac Karoliny Světlé na př. záleží v tom, že patř „k nejpěknějším plodům belletrie naší“ u Šmilovského zase v tom, že obsahují „dobrá naučení pro venkov“; podstata Václava Vlčka tkví v okolnosti, „že jest spisovatelem vele- činným, nadaným a svědomitým“; a proli Svatopluka Čecha jako novellisty zachycen je výrokem, že „Povídky, arabesky a humoresky Jeho jsou beze všech planých myšlenek a fra- si“i Čtvrt století se tehdejší generace naše sytila literárně historickou stravou tak pla- nou a řídkou.
Jungmannův Kollár Čelakovský Tieftrunkův Šmilovský Vlček Čecho
9 article
Za to tam, kde Tieftrunk mohl pře- stati na zjištěných faktech vnějšícha na průběhu výhradně hístorickém, ne- nutě se k literárnímu hodnocení, pro něž mu scházelo takřka všecko — tam je záživný a užitečný. Takovou knihou jsou na př. „Dějiny matice české“ z roku 1881, kde kořen, z něhož vyrostl důležitý tento ústav, základy, které kladl k samostatné literatuře naší vědecké, rozkvět jeho v letech čtyřicátých, těžké zkoušky za doby Bachovy reakce a nový rozvoj za éry konstituční vylí- čeny tak důkladně a s apparátem tak přes- ným, že kniha pro tuto kapitolu novověkého našeho vývoje literárního vždy zůstane vý- bornou pomáckou informační.
Bachův
10 article
den chlěb 120 gr těžký na den. Těžce nesli vo- jáci, že jím nebyl rozdělován tabák, ačkoliv ho bylo dosti. Ale nebylo, kdo by ho pokrájel. Vo- jáci byli hladoví, zatím co důstojníci žili téměřv přepychu. A nejhůře bylo vojákům, když v pří- měří mlěky musili hleděti na to, jak nádražím drinopolským stále projížděly bulharské vlaky potravinami. Vojáci bulharští, již doprovázeli vla- ky, aby podráždili Turky, ukazovali jim kusy sla- niny, jedli před nimi a pili, a zvali je na oběd. To byly snad dny nejtrpčích zkoušek, jaké turečtí vo- jáci v době obležení zakusili. Nejvíce pociťován byl nedostatek soli, eukru a petroleje. Drinopol mohla být vším tím zásobena. V Deďeagači padlo do rukou Bulharů několik vla- ků s cukrem, solí i jinými produkty, určenými pro Drinopol. Ale nikdo se o ně nepostaral v čas, vlaky uvízly na nádraží dedeagačském. Jeden Armén, jemuž nešťastnou náhodou spadly dva pytle soli do velké nádržky vody, prodával pak litr této zolené vody po 60 až 80 haléřích. Cuk nebyl vůbec k dostání, ani petrolej. Když pak uhodily velké mrazy, pocítil se i nedostatek pa- liva. Jinak obyvatelstvo samo (až na chudinu arci) netrpělo hladu, ježto měl každý své zásoby. jež uměl zavčas před rekvisicí skrýti. Jen vojáci chudáci trpěli, zmrznouce na ulicích nebo na po- sicích. Kavárny však ve městě byly vždycky plné . .
Turek Bulhar Armén Drinopol
11 article
Není tudíž dive, že byla posádka nespokojena Nechybělo ani spiknutí proti Šukrimu. Ale byla vždy zavěns odkryta a vinníci přísně potrestáni. Jednou byli i tři důstojníci, přívrženci idey vzdání se, na rozkaz Šukriho zastřeleni. Rovněž popraxe- no i několik křesťanských vojáků a četníků, jž byli podezřivání ze zrádných úmyslů. Šukri paša může děkovat jedině své bdělosti a přísnosti, že mohl Drinopol tak dlouho brániti. Byl také vždy velmi opatrný a nikomu neprozrazoval předem svých plánů. Všem byla známa jeho věta: „P o- zná m -11, že se má vlastní košile do- věděla tajemství měho srdce, »pálím Nespokojenost v obyvatelstvu vyvolávaly proklamace, házené do města bulharskými aviati- ky. Jednoho rána našly je hlídky turecké nalepené na všech téměř domech po městě. Než mohly býti strhány, obsah jejich koloval z úst do úst- „Marná je obrana — město bud dobytolNač prolévati nevinnou krev. páliti vaše přibytky! Naléhejte, a by byla Drinopol vzdána, dřive než bude zničenal Vše to vzrušovalo obyvatelstvo. Šukri paša s také ani neodvažoval, objeviti se na ulicích. Vy- práví se dokonce, že jeden Armén pokusil se i atentáť na něho. Aeroplány, když se poprvé objevily nad Drino- polí, vzrušily kde koho. Hrčení motorů polekal mnohé, a hlavně vojáky tak, že se vrhali na zemí a zakrývali tváře rukama. Myslili pověreční moha- medáni, že Bulhaři vypustili čerta do výše, aby je odtud zabijel. Pak na domlouvání důstojníků dali si i vojácí řici a stříleli na aeroplány. Ale vracející se střely zraňovaly i zabíjely svou tíž samotné vtřelce, a tak panika jen vzrůstala. Po- zději si však zvykli.
Armén Bulhar Drinopol Drina
12 article
Sami Turci měli v Drinopoli pouze dva balony. Mobli míti i aeroplány. Na nádraží baba-eskijském zajali Bulhaři vlak, v němž mimo jiné byli t zaplombované vagony s aeroplány. Byly tu všal zapomenuty nedbalosti intendantury. Mezi důstojníky zavládla nálada nepřá telská Němcům. Všechny neúspěchy tureck zbraně přičteny byly na vrub Goltzu-pažovi. — Všecko německé bylo haněno: zbraně, střelivo, lékařské potřeby, žaty, konservy. Na- mnoze právem. Nesvědomití dodavatelé němečtí vyvezli do Turecka jen to, co nemokl už nikde odbýti. Turci kupovali, platilí dra- ho, a teď teprve se přesvědčili, jak byli ošizeni V nomocnicích nemohli pracovati s německými chirurgickými instrumenty a velkým štěstím drine- polské posádky bylo, že tu byla francouzská vý- prava, jež měla náhodou všechno vlastní. Konserv byly staré a zkažené. Zaplatíli tedy Turei německé přátelství i v tomto chled draze. Už dříve jsem se divil, jak se mohl dařiti útěk civilistům z obleženého města. Bylo mi to vy- světleno. Ovšem hlavní úlohu in hrály peníze Vypráví se, že jeden šikovatel propouštěl uprchl- ky až na nejkrajnější posíce, odkudž už se mohlo přeběhnouti k Bulharům, za pět frankůl Ale vyzradilo se to, a šikovatel byl zastřelen. Nalezli u něho asi 12.000 franků, jež si pomáháním k útě- ku nastřádal.
Bulhar Němec Turek Turec Turecko
13 article
Rovněž prý i jeden důstojník, ale ten dráže umožňoval útěk občanům drinopolským. Dokonce prý existovala i jakási tajná „emigrantská spo- lečnost“ Do rukou tureckých padlo i několik bulhar ských rančných vojáků, již byli uvězněni v jedne pevnůstce. Často, když byli uzdraveni, snad k dodání odvahy posádce, byli vyváděni a vodení veřejně ulicemhi, což se ovšem neobešlo bez na- dávek se strany mohamedánů, a leckdy i bez ran Zajatce také Šukri paša několikráte výslýchal, ale ani bitím nemohl je přinutili, aby vyzradili, co vš- K obyvatelstvu chovali se vojáci dostí slušně. Násilných kousků nebylo, ani krádeží. Ulicemi procházely stále silné vojenské hlídky. Po západu slunce nesměl se žádný civilista bez zvláštního dovolení objeviti na ulicích, jež byly zahaleny imou. Osvětlení nebylo. Mluvilo se dříve a psalo o častých požárech Nebylo jich mnoho, snad jen asi dvanáct, ale ty byly vždy v čas hasíčí schválně před obležením z Cařihradu do Drinopole poslanými, uhaseny Rovněž nebylo mnoho škod způsobeno bulharskou střelbou. Soukromých domů poškozených téměi ani není. Nejkritičtější dny byly arci dny poslední. Oby- vatelé byli ohlušení pekelnou střelbou z děl.A když vtrhli první Bulhaři do města, ve zmatku prchalo před nimí všecko do středu města, ne- mohouc si uvědomiti, co se děje. Teprve, když se pochopilo, že to přícházejí osvoboditelé, padalo jim obyvatelstvo k nohám, 1i- balo ruce vojákům i důstojniků m, radostí plakalo. Zvolna vrací se život do normálních kolejí Drínopolští počínají vzpomínatí na přežité hrůzy a úlrapy obležení, vyhřívajíce se bezstarostně n slunci svobody, jež konečně i jim zasvitlo. Vypra- vají rádi a v jejich vypravování je mnoho detail děli.
Bulhar Cařihrad Drinopol Ob
14 article
na pohled bezvýznamných. Jsou však poučné vítané k podání obrazu obleženého města. VI. Sí.
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. O vládním komisařovi pro Čechy a o zem- ských financích. Ve svém velkonočním velečísle „Neu Freie Presse“ oblažila sebe i všecky ostatn nepřátele českého národa sensační zvěstí, že do Čech bude dosazen vládní komisař, jak- mile zemské poklasdně dojdou peníze na nut- né výplaty. Od tohoto proroctví neuplynuly ani tř neděle, a „Neue Freie Presse“ od něho jiži veřejně couvá. Formou pražské zprávy včera sdělila, že myšlenka vládního komisaře pro Čechy nestoji nyní již v popředi úvah; jak se — v „N. F. P.“ — proslýchá, zemský výbor uvažuje o nové nezaložené výpůjčce, kterou si pomůže k nutné peněžní hotovosti, stačící do té doby, než dostane peníze z nových stát- ních údělů. Když takto „N. F. Presse“ zcela stručně utekla od stolice, na kterou byla již již usa- zovala vládního komisaře, postačí, vzíti tento ústup klidně na vědomi, s malinkou toliko opravou, učiněnou dle vědomostí kruhů, beze vší pochyby dobře informovaných: že se jed- nalo ne tak o tvůrči, na výkonné státní moci založenou myšlenku převratu v Čechách do- sazením vládního komisaře, jako o přání ně- meckonacionální politické moci, o přání, jež bylo otcem soukromé myšlenky, by do Čech dosazen byl vládní komisař.
N F Čechy Neo Frei Presse Neue Frei Presse
17 article
Jestliže si Němci čeští všímnou ne- úspěšnosti, již je provázena německá výprava za vládním komisařem pro Čechy, jestližesí tohoto neúspěchu všimnou právě se zřetelem na dnešní konferenci o dělnosti sněmu, mo- hou viděti, že se tím jejich situace pro tuto konferenci nezlepšila. A rovněž se nezlepšila ani zprávou, že se již uvažuje o nové neza- ložené výpůjčce zemské, stačící na dobu, kdy se zemi dostane nových údělů nebo záloh na ně. Také tato zpráva je důležitá se zřetelem na dnešní konferenci pro dělnost sněmu; je tím důležitější, poněvadž Němcům zbývá pro udržení obstrukční taktiky jediná naděje: že si země nedovede opatřiti již ani haléře na své platební nezbytnosti. Z této naděje vy- vádí české Němce již i „Neue Freie Presse““ Vždyť „N. F. P.“ obrátila se již tak, že na- psala, že v době, po kterou by se užívalo ohlášené nové výpůjčky, mohlo by býti pro- vedeno malé vyrovnání, jež by umožnilo sa- naci zemských financí.
Němec Čechy Neue Frei Presse
18 article
Snad se i v tomto smyslu bude rokovat na dnešní společné konferenci. Ať bude, nebo nebude, jedno jest jisto: čeští účastníci její jsou již rozhodnuti, nepřipustiti pražádné vý- kupné za německou obstrukci, ač ovšem nijak nemíní nynější situaci ještě ztěžovati. Stojí však na stanovisku, že hospodářské otázky — mezi něž náleži i rozpočet i sanace zemských financí, stejně nutkavé oběma národům ze- mě — nemohou býti vyvažovány otázkami politickými. A stojí dále na stanovisku, že dnes se ukáže, zda Němci chtějí svoji ob- strukci vyvrcholiti v destrukci, neho zda jim vskutku záleží na úpravě poměrů v zemí, jejíž prospěch se onehdy agrárně ústavověrný velkostatkář dr. Damm dovolával svého zem- ského vlastenectví a příchylnosti Němců k ze- mi české. Není tedy pochyby, že příznivý průběl dnešní společné konference pro dělnost sně- mu mohl by se státi příznivou předzvěstí pro vyřízení prvého dorozumívacího souboru. předloni načatého a dosud nehotového. Cesta jiná se dnes schůdnou nejeví.
Němec doktor Damm
19 article
Z Moravy. Dne 9. dubna 1913.
Morava
20 article
(Obě „ústředny“. — K bojí o živnosten- ská společenstvu. — Práce politi- ckých spolků. — LIputk.) Na Moravě vznikly dvě nové organisace, kter mají pracovati pro hospodářské posílení našea mají pomáhati nám uplatniti se v obou obchod- ních komorách, kde jsme dosud v menšině nepatrné. Jako při každé věci i v této akci musila se ukázaii naše strannická malichernost, a musilo se na př. při brněnské „ústředně“ v hlavním žurnále z Ru- dolíské ulice zatajiti zpravodajství sekce průmy- slově, jež má docent dr. Hodáč, v olomoucké pak pan dr. Fischer musil přes dohodu stran všech při kandidátce míti svojí zvláštnost. Že takové věci nijak nejsou při společné akci na prospěch, jest jisto. S „ústřednami“ přibyly k četným organisa- cím toho směru nové důležité instituce; čekáme, že nyní budou akce, pro které jsou v život vyvolány. obstarávány soustavně, účelně a prozíravě i zavčns.
doktor Hodáč Fischer Morava
21 article
Nesmí se vše nechati na konec, až už hoří půda pod nohama, jak jsme zvyklí a jak jsme dosud dě- lali. Už konečně máme těch organisací tolik, že s v nich ani nevyznáme — teď je na čase ukázati výsledky práce, ale to úspěšné a ne ta- kové, jako byly posledni volby do obchodní ko- mory brněnské. Němci brněnští udělali zase dva pokusy v boji o živnosfenská společenstva v Brně. V krejčov- ském, kde se letos voli dle stanov německý před- seda, porušili ujednání a škrtali české kandidály. Valná hromada musila býti pro nastalé scény roz- puštěna. V obuvnickém chtěli se „uchytiti“. Ale útok jejich byl českými členy skvěle odražen. Zjev pozoruhodný na Moravě je, že, probudí- se někde na veliké hartusení z Brna na Moravě některý lidovopokrokový spolek politický, nevy- stupuje zvláště dnes v akutním boji předvolebním proti největšímu nepříteli — klerikálům, nýbrž proti mor. lidové straně, respoktive Mladočechům. — Smutné poměry předvolební jsou v Lipníku, kde se rveme mezi sebou o kandidáty pro třetí sbor. jenž je v rukách našich a plýtváme tak sllami které měl ueftiti nepřítel.
Němec Brno Morava Lipník
22 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
23 article Haličská volební oprava.
Haličská volební oprava. Stálý sněmovní výbor pro haličskou vo- lební opravu pracoval velmi pilně dne 9. t. m. Toho dne přijal většinou hlasů, mnohdy nevelkou většinou 13 proti 9 hlasům, řadu pa- ragrafů, o nichž se v časopisech vedou ostré spory. Takovým je paragraf, kterým se v ha- ličském sněmě zavádějí dvě volebni ku- rie, polská a maloruská, jimž se vyhražuje právo voliti členy zemského výboru, sněmov- ních komisí a zástupce sněmu v různých zem- ských ústavech. Počet členů zemského vý- boru stanoven na sedm, z nichž dva museji býti Malorusi. Také jeden ze zástupců mar- šálkových v zemském výboru musí býti Malo- rus. Jiný, ve výboru schválený, dosud sporný paragraf, týká se přiští změny zemského okresního a obecního zřízení. Ustanovení zá- kona o složení sněmu, o sloučení panských dvorů s obcemi a složení okresních zastupi- telstev mohou se příště měniti pouze za pří- tomnosti 186 členů sněmu dvoutřetinovou vět- šinou hlasů, čím maloruským poslancům dána možnost pouhým odchodem ze sněmu zmařiti každou sobě nevýhodnou změnu ve složeni sněmu. Jiná ustanovení o zemském zřízení mohou se měníti za přítomnosti tří čtvrtin poslanců dvoutřetinovou většinou. Návrh dra. Glabiňského, aby ke změně volebního řádu stačila přítomnost jen 154 členů, tedy pouze Poláků, byl většinou hlasů zamitnut.
Malorus Malo Polák
24 article
Schválen dále odstavec nového zákona. pojednávající o panských dvorech. který nemá s volební reformou pranic společ- ného, ale který Malorusové a polští lidovei musili přijati jako kompensaci pro velkostat- káře za to, že tito přípouštějí reformu zem- ského zřízení. Pro případ sloučení panských dvorů a jich území se sousedními selskými obcemi velkostatkáří se osvobozují od povin- nosti připláceti na zúročení a umořování obec- ních dluhů, uzavřených před sloučením, osvo- bozují se od přirážek, určených na rozmno- žení obecního majetku selského, k obecním přirážkám, přesahujícím 20%, budou povinn jen tehdy, když okresní výbor takové při- rážky schváli, a mimo to velkosťatek má mit právo ponechati si z předepsaných mu obec- ních přirážek jednu pětinu v tom případě když pro území velkostatku bude si sám vy- držovati místní policií. Konečně schválen odstavec, týkající s okresních zastupitelstev. Složení okresních zastupitelstev má zůstati zájmové Počet zástupců jednotlivých kurií (velkostat- ků, měst a selských obcí) musí býti takový. aby jedna kurie nemohla přehlasovati ostalni dvě. Vlby ze selských obcí mají se příště konati nepřímo a sice tak, že všichni voliči. mající volební právo v obci, zvolí volitele. kteří pak budou voliti člena okresního zastu- pitelstva. Při tom má se též dbáti, aby ná- rodní menšiny byly v okresním výboru po- měrně zastoupeny.
25 title
Za hranicemi.
26 article Stanovisko velmocí naproti Černé Hoře
Stanovisko velmocí naproti Černé Hoře Jedva p. Delcassé přijel do Petrohradu, aby s uvázal v úřad francouzského velvyslance, pro- slechlo se v Rusku, že vlivem jeho Sazonov změní nejen svůj názor na otázku skaderskou (což mu bude vítáno, protože ho smíří s obecným ruským míněníml. nýbrž i na otázku válečné náhrady. Konference velvyslanců v Londýně i tuto otázku si velmi zjednodušila: podle ní by Turecko nebylo povinno dáti vítězům válečnou náhradu, ale ví- tězům by Evropa uložila povinnost, aby převzali poměrné části tureckého státního dluhu. Tomu se vítězové příčí; chtějí od Turecka válečnou ná- hradu, ale nechtějí převziti části jeho dluhu, radí- ce jeho věřitelům, aby se lékovali na asijské dežavě Turecka. Pan Delcassě souhlasí s balkán- zkými vítězi a hned po prvé rozmluvě se Sazo- novem zvrtkal jeho solidárnost s velmocemi a při- blížil jej balkánským spojencům. Delcassé hne zas odjel do Paříže, což zajisté souvisí s konfe- rencí zájemníků, která se tam raditi počne dne 20. t. m. o novém finančním položení Turecka. Vůbee jednomyslnost velmocí jest otřesena.
Delcassé Delcass Petrohrad Rusko Londýn Turecko Evropa nýhrad Paříž
27 article
Vypravily svá loďstva naproti Černé Hoře a ny- ní teprve, když krok učiněn, začinají uvažovati, jednaly-li správně a zákonitě, či ukvapeně a ná- silně. Na to ukazuje také vysvětlení, které dal novém položení prof. Miljukov, jejž v Rusku považují za autoritu v otázkách zahraničné poli- tiky. Miljukov omlouvá Sazonova, že svolil k de- monstraci proti Černé Hořej nic jiného prý mu nezbývalo, když se o ní usnesla londýnská kon- ference. Rakousko bylo odhodláno jednati proti Černé Heře na svůj vrub, což mu evropským kon- certem znemožněno. Anglické veřejné mínění by- lo stále proti Černé Hoře a trvalo na tom, že se musí podrobil, aby autoriťa velmocí byla zacho- vána. Ale náhle se anglické veřojn mínění smiřuje s odporem Černé Ho- ry l s tím, že Evropa jí ustoupíi nebu- de prý to poprvé ani naposled, co se Evropa učinila směšnou a svoje pře- dešlá usnesení změnila. Není tedy vy- loučena možnost, že Evropa zreviduje sve usnekení o demonstrací proti Černe Hořej jen je třeba, aby se to stalo jednomyslně.
profesor Miljukov Sazonov Černá hoře Rusko Rakousko Evropa
28 article
Podle prof. Miljukova rozhodující diplomate také na otázku alhanskou začínají jinak pohlížeti, než dotud. Svítá jim, že samostatná Albanie ne- může dostati tak široké hranice, jak jí chce to vymocí Rakousko. Diplomaté si přiznávají, že po- měrů albanských neznají. Co by prospělo Evropě. kdyby zřidila Alhanii na újmu Černé Hory a Srb- ska na severu, a na újmu Řecku na jihu? Že stanoviskem velmocí jest otřeseno, na to ukazuje také náhlé ticho kolem Skadru a Baru. Podle našich soukromých zpráv Černo- horci Skadru vlastně již dobyli a zbývá jen to ještě dotvrdít. Černohorci prý se s Turky kama- rádsky baví, házejí jim vyhladovělým do šanců chleba, jako tam ještě před několika dni metali pumy a granáty. Očividno jest, že poslední krok Černohorců je zdržován důvody politickými. Čer- ná Hora nechce velmoci dráždit a vyzývat, nebot tím by zmírnila násilnou povahu jejich demon- strace. Ona čeká, aby velmoci šly dál, zle od
profesor Miljukov Srb Skadr Černohorec Albánie Rakousko Evropa Černá Hora Řecko
29 article
Skadru neustupuje a prohlašuje, vtrhne-l svropské vojsko do Černé Hory, že bude přivstáno branným odporem žsn, jež se ozbrojí starými puškami Jen to by ještě Evropě scházelo a autorita jejíh koncertu byla by na dlouhé časy zabital Dnešní noviny vysvětlují přestávku u Skadru tím, že velmoci nabídly Černé Hoře 20 mil. náhra- dy, vzdá-li se tohoto města ve prospěch příští Albanie. My se o této nabídce vyslovíme jindy Zde přestáváme na zásadném odporu Černé Hory proti usnesení velmocí, v kteréžto příčíně „Glas Crnogorca“ vykládá stanovisko Černé Ho- ry následovně: Slova „prostředkování“ často se užívá nemíst- ně. Kolektivná nota velmoci Turecku nebyla žád- ným prostředkováním. Tu se může mysliti leda na kolektivnou intervenci, a to ještě jen potud, po- kud velmoci chtěly působiti na rozhodnutí Tu- recka. Právo intervence v Turecku velmoci mají už od poloviny XIX. stol. To právo se zakládá
Skadr Glas Crnogorca Černá Hora Evropa Albánie Turecko
30 article
na společné záruce otomanské državy, kteráž bys la usnesena Pařížským mírem r. 1856. Jen prote práce velmoci vypadá v této příčině jako inter- vence. Kdyby toho nebylo, byly by tyto přátelské rady považovány za tak zv. „intercessi“. Alev žádném případě nemůže se to nazvati „prostřed- kováním“. Prostředkování, anebo v řeci diplomatů „me- dlace“ či „interventinn amicale“ předpoklá- dá, že předem k tomu svolí obě spor- né strany. Podle haažské úmluvy účelem pro- středkování jest srovnati sobě odporující poža- davky a odkliditi neshody mezi roz- vaděnými státy. Svolení rozvaděných stran je podmínkou, kterou ani haažská mírová konfe- rence neodklidila, naopak, instituce prostředko- vání nabyla v Haagu určitější a přesnější podoby. Podle 2. čl. haažské úmluvy o mírném řešení me- zinárodních sporů podepsavší velmoci se do- hodly, aby v každé neshodě nebo sporu prve, než se užije zbraně, požádána byla jedna nebo i více přátelských velmoci na pomoc, aby pokojně pro- středkovala. Ale tento závazek trvá jen pobud, pokud jsou okolnosti podle toho, o čemž mají rozvaděné státy právo suverrenného rozhodování.
Haag Idlace
31 article
Státům, ve sporu nezúčastněným, haažská úmluva zůstavila právo přátelského prostředkování, uznají-li to za vhodné, ale žádný stát nesmí tento krok činiti nepřátelaky. Na tom se zakládají časté kroky velmocí v posledních měsících. Vře- liké prostředkování velmoci má vý- znam přátelských rad, ale nic vica exekuce mocí jest vyloučena. Také jim nepřísluší vliv ani na počátek. ani na konec války. V nejlepším případě může být vyjímkou „zvláštní prostředkování“ (má- diation speciale) podle návrhu, který na mírové konferenci v Hazgu učinil americký delegát Holms. Zde musejí býti dva prostředníci, kteřiž pak. hrají úlohu sekundantů; úkolem jich jest brániti, aby přátelský poměr byl přeružen. Jako u každého prostředkování i zde právní řežení sporu Jest věcí rozvaděných států. Každá- mu jest jasno, že rozvaděné strany svěřuji míro- vé konferenci jen takové otázky, o kterých my- sli, že mohou se svých nároků něco popustiti, ne- boť dávají si rozhodnutí z rukou. Kdejsou po- žadavky, o kterých ta neb ona roz- vaděná strana prohlásí, že povoliti nemůže, tam velmoct sekundanii mo- hou leda odejmouti své prostředko- váni, ale více nic.
Hazg
32 article
Podle toho je tedy námořní demonstrace vel- moci proti Černé Hoře skutkem nezákonným svévolným, odporujícím mezinárodnímu právua úmluvám. Evropa se tu dokonce neoblížela na žádné právo, nýbrž promluvila k Černé Hoře argu- mentem moci. Argumentu toho neužila by naprotl žádnému členu svého „koncertu“: avšak neostý- chala se ho užíti naproti nejmenšímu z evropských států v domnění, že se neopováží proti její vůll ozvat. Avšak Černá Hora se ozvala a tu nastala bídal Poplach nastal mezi velmocemi. Jedni stát- níci ještě hubují na smělost nepatrné Černě Hory. ale druzí už eítí a příznávají, že se stal přehmat. který musí být odčiněn, aby neměl neblahé ná- sledky pro příští mezinárodní poměry.
Evropa
33 article
Haažská konference sama válku přirovnala souboji a úkol velmocí za války úkolu sekundantů při souboji. Zůstaneme-lI při tomto přirovnání, čemu pak se podobá násilné zakročení velmocí proti Černě Hoře? Je to zrovna tak, jako kdyby za souboje sekundanti nechtěli vyčkati konce diktovali jednomu z nich, jenž své vítězství má za jisté, aby nechal souboje v okamžiku, když se chystá zadati protivníku poslední a rozhodnou ránu — a jako kdyby sekundanti proti vyhrávají- címu soubojníkovi spikli se a sami naň zbraně ta- sili, aby ho donutili pustiti žavli z ruky. V takovém poměru naproti Černě Hoře se octly velmoci. Není divu, jestliže toho litují.
34 article
Jaké bude mít následky utvoření autonomná Albanie. Na tu otázku odpovídá Francouz Cherle Loiseau, známý znalec Balkánu. Utvoření auto- nomné Albanie bude nejlepším prostředkem, aby byla porušena rovnováha na Adriatickém moři. Autonomná Albanie není ničím oprávněna. Je-liž oprávněna zásadou národnosti? Dojemno je vidět. jak se Německo a Rakousko namahají zabezpečit autonomii národu, který jediný v Evropě žije v polodivokém stavu, o národnosti nemá poněli Proč nedají autonomii Čechům, proč Albancům? Kdyby bylo podle přání Rakouska, Albanie by zahrnula celý Epir, celé pomoří od Korlu do Skadru a celé pozadí do Dibru a Ochridu. Ale tím by založen byl na troskách starého nový mohamedánský stát na účet Černé Hory. Srbska a Řecka. A kdo by byl knížetem nového státu? Mluví se o německém, rakouském, edyptském, ano i nějakém belgickém princi. Proč ne také o nějakém švýcarském plukovníku nebo členu anglického parlamentu? Jaké zákony by tito páni dali novému státu? Albance na cestu zákonitosti nepřivedli ani Mladoturci a narazili u nich na tak houževnatý odpor, že musili uhodit s nimi o kom- promis. Co by si tam počali ubozí princfnkové? Kterému chrabrému prefesoru nebo soukromému docentu morálky by se podařilo přesvědčiti zsamo- statné« Albance, že i oni musejí platiti daně, dá- vati rekruty? Kdyby Evropa, a na prvém místě Rakousko a Německo, skutečně chtěly poměry na Balkáně trvale uspořádati, zasadily by se u Evropy. aby ten nevzdělaný lid byl rozdělen mezi Černou Horu, Srbsko a Řecko. Jak vidno, návrh dra. Kramáře, učiněný v de- legacích, nezanikl a získává si stále nových za- stanců.
Francouz Cherle Loiseau Čecho Albánie Balkán Německo Rakousko Evropa Korla Skadr Ochrid Černá Hora Srbsko Řecko
35 article
Srbské a bulharské ústupky. Srbové odůvodňují svůj požadavek 130 milionů franků válečné náhrady od budoucí Albanie tím, že každých 100 čtverečních kilometrů dobytého území je stálo 300.000 franků a 32 životů lidských. Podle poža- davků velmoci mají Srbové dobytého území ustoupit 15.000 čtver. kilometrů, jichž dobytí stálo 128 milionů franků, nehledě na oběti lidské. Podle zprávy londýnského dopisovafele »Nového Vremene« vyjádřil se bulharský diplomat v tom smyslu, že Bulharsko přijme rozhraničovací čáru Midia-Enos jen proto, aby sí zachovalo blahovůli své osvoboditelky Ruska. Přátelský poměr s Ruskem posiluje prý mohutnost Slovanstva, k vůli tomuta přátelství zřekne se Bulharsko dobytého území na východ od Enosu, třeba že by se svými 400.000 muži ve zbraní mohlo ještě dále bojovat. Za práva ruské ženy. Ruská žena v soukromém právu požívá vět- ších výhod, než žena v jiných krajích, na př. v Rakousku. Žena ruská má plaé práve bee i svědkyní při dělání závěti a po smrti mužově přebírá všechna práva rodičská, aniž třeba, aby k tomu teprve byla ustanovena poručenským úřa-
Srba Albánie Bulharsko Rusko Rakousko