2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. dubna 1913. číslo 98.
4
article
tak se příkré stanovisko anglické vlády vy-
kládá.
To je voda na mlýn všem, kteří čekají n
dobrovolný nebo nucený ústup balkánských
států v otázce Skadru. Některé vídeňské kru-
hy jsou nespokojeny s ústupky, které Rakou-
sko učinilo v ohraničení Albanie a předvíd j
krvavou srážku, která dovolí Rakousku od-
volati zcela nebo z části učiněné ústupky
Očekávají, že Rakousko vzhledem k odporu
Srbska proti rozhodnutí Evropy vyšle vojsko
ke Skadru a prohlásí, že Srbsko pozbylo prá-
va na Dakovou. Leč Rusko, jak vysvítá z roz-
hodného prohlášení ministra zahraničních zá-
ležitostí, nepodporuje Černohorce a Srby
otázce Skadru jen záměnou za rakouské
ústupky, pokud se týče Peče, Prizrenu a Da-
kové. Odvolání těchto ústupků vrátilo by mu
volnost akce. Tato volnist akce by ovšem
neznamenala mnoho, kdyby Anglie nesdílela
jeho stanovisko a kdyby Rusko nehodlalo vy-
stoupiti rozhodně samo.
Černohorec
Srba
Albánie
Rakousko
Srbsko
Evropa
Rusko
Peč
Prizren
Anglie
5
article
Neví se také určitě, zdali nynější stano-
visko anglické vlády je definitivní. Zdá se
ovšem, že Grey pokládá za neodvolatelné, že
Skader má připadnouti Albanii, ale ve Vidni
mu přece ještě úplně nedůvěřují. Sděluje se
že se v Londýně již vyskytuje jiný plán, že
se totiž má upustiti od úmyslu, dobýti Skadru
nazpět ozbrojenou mocí, ale za to že se ma
odejmouti Srbsku a Černé Hoře část dobytého
území Starého Srbska. Naproti tomu však
nutno se tázati, upustí-li se od vyrvání Skadru
Černohorcům pro obtíže, kterak bylo by mož-
no odejmouti Srbům a Černohorcům část Sta-
rého Srbska bez obtíží?
Jedno je jisto, že Anglie nenechá nikdy
dojíti k tomu, aby Rakousko mohlo zakročit
samostatně, bude vždy po boku Rakouska.
buď aby je podporovala, jak doufají ve Vídní
nebo aby je mirnila, jak si přejí v Petrohradě.
Vše, co se tudíž odehrává před Skadrem
nebo na pobřeží černohorském, je podřízeného
významu proti tomu, co zraje v Londýně. Tě-
žisko situace by se však rázem přeneslo do
Petrohradu, kdyby se slovanský cit v Rusku
projevil takovým způsobem, že by mu vláda
nemohla odporovatí.
Grey
Skader
Černohorec
Srba
Albánie
Londýn
Srbsko
Anglie
Rakousko
Vídeň
Petrohrad
Rusko
6
article
V obleženém městě.
V obleženém městě.
V Drinopoli, 5. dubna 1913..
7
article
(Původní dopis „Národních Listů“.)
Scény se střídaly: z Cařihradu přivážely vlaky
rozjařené askery, již se už ani nemohli dočkati
dne, kdy budou moci bíti se s ďaury. Všude vládla
válečná nálada, nadšení a důvěra v sebe. Na to.
že by mohlo býti otomanské vojsko poraženo, nikd
nepomyslil.
Ale padí Lozengrad, a v městě zavládla pa-
nika. Bulhaři se blížili a Turci počali na ně pohlí-
žeti jinýma očíma. Pak následovala velká porážka
Turků u Lule Burgasu a Čorlu, a Drinopol sevře-
na byla se všech stran pevným, neproniknutelným
kruhem oblehatelo.
Nadšení a sebedůvěra ustoupila zoufalství. D-
stojníci teprve teď počínali si všímali všech ne-
dostatků, jimiž trpěla nedobytná pevnost. Největš
slabínou její byla špatná intendance. Šukri paša
byl sice na to upozorněn, ale pozdě. Ani nestači
sám na všechno, ačkoli byl celý den na nohou
Byl hlavně zaměstnán opevňováním slabých po-
sic, hlavně předních posic východního sektoru.
jenž byl silný, dokud ještě Lozengrad byl v rukou
fureckých. Jeho pádem však odkryty byly slabiny
ťohoto sektoru, jejž si také Bulhaři už předem
vyhlídli k hlavnímu útoku.
šukrí paša musil zápasiti s velkými překážka-
mi. Vojáci byli líní a nechtěli pomáhati při forti-
Hikačních pracích a ve skladištích, vymlouvajíce
se, že přišli bojovati, nikoli kopati a tahati se
břemeny. Discipliny mezi ními téměř nebylo. Nej-
více sířily demoralisaci v posádce ony pluky, jím
ne podařilo prchnouti do Drinopole od Baba Eski
I Krdžaly. Ohromeny hrůzou úžasných bodákovýeh
útoků bulharských, nedodávaly odvahy posádce
drinopolské.
Bulhar
Turek
Cařihrad
Turec
Burgas
Drinopol
8
article
Šukrí paša hned od počátku šetřil se zásoba-
mí potravin. Porce byly stále a stále zmenšovány.
fak že v poslední době dostávali vojáci pouze je-
bylo vysvětlitelno z celého zastaralého sta
noviska autorova vůbec. A právě tak mále
vyložil podstatu obou prvních našich generaci
obrozenských: skepticko-kritické školy Do-
brovského a romanticko nacionalistické ško-
ly Jungmannovy, nepochopil pronikavý dosak
účinků Herdrových na směr naší poesie a úplně
osamotil zjevy tak úzce srostlé se vším du-
vním prouděním evropským jako jsou Kollár
ho Čelakovský. Všude utkvívá na povrchu,
baušálním hodnocení pouhé vnější formy —
tovému jádru dostává se málokde. že
ového stanoviska na př. účinky byro-
a poesii naší docela zkreslil, je pocho-
Jakož vůbec Tieftrunkovy karakteri-
Jerních zjevů naší literatury, kd
nic nelze poříditi obvyklou šablonou fraseo-
logickou, vzbuzují politování. Význam prac
Karoliny Světlé na př. záleží v tom, že patř
„k nejpěknějším plodům belletrie naší“
u Šmilovského zase v tom, že obsahují „dobrá
naučení pro venkov“; podstata Václava Vlčka
tkví v okolnosti, „že jest spisovatelem vele-
činným, nadaným a svědomitým“; a proli
Svatopluka Čecha jako novellisty zachycen je
výrokem, že „Povídky, arabesky a humoresky
Jeho jsou beze všech planých myšlenek a fra-
si“i Čtvrt století se tehdejší generace naše
sytila literárně historickou stravou tak pla-
nou a řídkou.
Jungmannův
Kollár
Čelakovský
Tieftrunkův
Šmilovský
Vlček
Čecho
9
article
Za to tam, kde Tieftrunk mohl pře-
stati na zjištěných faktech vnějšícha
na průběhu výhradně hístorickém, ne-
nutě se k literárnímu hodnocení, pro něž
mu scházelo takřka všecko — tam je
záživný a užitečný. Takovou knihou jsou
na př. „Dějiny matice české“ z roku
1881, kde kořen, z něhož vyrostl důležitý
tento ústav, základy, které kladl k samostatné
literatuře naší vědecké, rozkvět jeho v letech
čtyřicátých, těžké zkoušky za doby Bachovy
reakce a nový rozvoj za éry konstituční vylí-
čeny tak důkladně a s apparátem tak přes-
ným, že kniha pro tuto kapitolu novověkého
našeho vývoje literárního vždy zůstane vý-
bornou pomáckou informační.
Bachův
10
article
den chlěb 120 gr těžký na den. Těžce nesli vo-
jáci, že jím nebyl rozdělován tabák, ačkoliv ho
bylo dosti. Ale nebylo, kdo by ho pokrájel. Vo-
jáci byli hladoví, zatím co důstojníci žili téměřv
přepychu. A nejhůře bylo vojákům, když v pří-
měří mlěky musili hleděti na to, jak nádražím
drinopolským stále projížděly bulharské vlaky
potravinami. Vojáci bulharští, již doprovázeli vla-
ky, aby podráždili Turky, ukazovali jim kusy sla-
niny, jedli před nimi a pili, a zvali je na oběd. To
byly snad dny nejtrpčích zkoušek, jaké turečtí vo-
jáci v době obležení zakusili.
Nejvíce pociťován byl nedostatek soli, eukru
a petroleje. Drinopol mohla být vším tím zásobena.
V Deďeagači padlo do rukou Bulharů několik vla-
ků s cukrem, solí i jinými produkty, určenými pro
Drinopol. Ale nikdo se o ně nepostaral v čas,
vlaky uvízly na nádraží dedeagačském. Jeden
Armén, jemuž nešťastnou náhodou spadly dva
pytle soli do velké nádržky vody, prodával pak
litr této zolené vody po 60 až 80 haléřích. Cuk
nebyl vůbec k dostání, ani petrolej. Když pak
uhodily velké mrazy, pocítil se i nedostatek pa-
liva. Jinak obyvatelstvo samo (až na chudinu
arci) netrpělo hladu, ježto měl každý své zásoby.
jež uměl zavčas před rekvisicí skrýti. Jen vojáci
chudáci trpěli, zmrznouce na ulicích nebo na po-
sicích. Kavárny však ve městě byly vždycky
plné . .
Turek
Bulhar
Armén
Drinopol
11
article
Není tudíž dive, že byla posádka nespokojena
Nechybělo ani spiknutí proti Šukrimu. Ale byla
vždy zavěns odkryta a vinníci přísně potrestáni.
Jednou byli i tři důstojníci, přívrženci idey vzdání
se, na rozkaz Šukriho zastřeleni. Rovněž popraxe-
no i několik křesťanských vojáků a četníků, jž
byli podezřivání ze zrádných úmyslů. Šukri paša
může děkovat jedině své bdělosti a přísnosti, že
mohl Drinopol tak dlouho brániti. Byl také vždy
velmi opatrný a nikomu neprozrazoval předem
svých plánů. Všem byla známa jeho věta: „P o-
zná m -11, že se má vlastní košile do-
věděla tajemství měho srdce, »pálím
Nespokojenost v obyvatelstvu vyvolávaly
proklamace, házené do města bulharskými aviati-
ky. Jednoho rána našly je hlídky turecké nalepené
na všech téměř domech po městě. Než mohly býti
strhány, obsah jejich koloval z úst do úst-
„Marná je obrana — město bud
dobytolNač prolévati nevinnou krev.
páliti vaše přibytky! Naléhejte, a by
byla Drinopol vzdána, dřive než bude
zničenal
Vše to vzrušovalo obyvatelstvo. Šukri paša s
také ani neodvažoval, objeviti se na ulicích. Vy-
práví se dokonce, že jeden Armén pokusil se i
atentáť na něho.
Aeroplány, když se poprvé objevily nad Drino-
polí, vzrušily kde koho. Hrčení motorů polekal
mnohé, a hlavně vojáky tak, že se vrhali na zemí
a zakrývali tváře rukama. Myslili pověreční moha-
medáni, že Bulhaři vypustili čerta do výše, aby
je odtud zabijel. Pak na domlouvání důstojníků
dali si i vojácí řici a stříleli na aeroplány. Ale
vracející se střely zraňovaly i zabíjely svou tíž
samotné vtřelce, a tak panika jen vzrůstala. Po-
zději si však zvykli.
Armén
Bulhar
Drinopol
Drina
12
article
Sami Turci měli v Drinopoli pouze dva balony.
Mobli míti i aeroplány. Na nádraží baba-eskijském
zajali Bulhaři vlak, v němž mimo jiné byli t
zaplombované vagony s aeroplány. Byly tu všal
zapomenuty nedbalosti intendantury.
Mezi důstojníky zavládla nálada nepřá
telská Němcům. Všechny neúspěchy tureck
zbraně přičteny byly na vrub Goltzu-pažovi. —
Všecko německé bylo haněno: zbraně,
střelivo, lékařské potřeby, žaty, konservy. Na-
mnoze právem. Nesvědomití dodavatelé němečtí
vyvezli do Turecka jen to, co nemokl
už nikde odbýti. Turci kupovali, platilí dra-
ho, a teď teprve se přesvědčili, jak byli ošizeni
V nomocnicích nemohli pracovati s německými
chirurgickými instrumenty a velkým štěstím drine-
polské posádky bylo, že tu byla francouzská vý-
prava, jež měla náhodou všechno vlastní. Konserv
byly staré a zkažené. Zaplatíli tedy Turei
německé přátelství i v tomto chled
draze.
Už dříve jsem se divil, jak se mohl dařiti útěk
civilistům z obleženého města. Bylo mi to vy-
světleno. Ovšem hlavní úlohu in hrály peníze
Vypráví se, že jeden šikovatel propouštěl uprchl-
ky až na nejkrajnější posíce, odkudž už se mohlo
přeběhnouti k Bulharům, za pět frankůl Ale
vyzradilo se to, a šikovatel byl zastřelen. Nalezli
u něho asi 12.000 franků, jež si pomáháním k útě-
ku nastřádal.
Bulhar
Němec
Turek
Turec
Turecko
13
article
Rovněž prý i jeden důstojník, ale ten dráže
umožňoval útěk občanům drinopolským. Dokonce
prý existovala i jakási tajná „emigrantská spo-
lečnost“
Do rukou tureckých padlo i několik bulhar
ských rančných vojáků, již byli uvězněni v jedne
pevnůstce. Často, když byli uzdraveni, snad k
dodání odvahy posádce, byli vyváděni a vodení
veřejně ulicemhi, což se ovšem neobešlo bez na-
dávek se strany mohamedánů, a leckdy i bez ran
Zajatce také Šukri paša několikráte výslýchal, ale
ani bitím nemohl je přinutili, aby vyzradili, co vš-
K obyvatelstvu chovali se vojáci dostí slušně.
Násilných kousků nebylo, ani krádeží. Ulicemi
procházely stále silné vojenské hlídky. Po západu
slunce nesměl se žádný civilista bez zvláštního
dovolení objeviti na ulicích, jež byly zahaleny
imou. Osvětlení nebylo.
Mluvilo se dříve a psalo o častých požárech
Nebylo jich mnoho, snad jen asi dvanáct, ale ty
byly vždy v čas hasíčí schválně před obležením
z Cařihradu do Drinopole poslanými, uhaseny
Rovněž nebylo mnoho škod způsobeno bulharskou
střelbou. Soukromých domů poškozených téměi
ani není.
Nejkritičtější dny byly arci dny poslední. Oby-
vatelé byli ohlušení pekelnou střelbou z děl.A
když vtrhli první Bulhaři do města, ve zmatku
prchalo před nimí všecko do středu města, ne-
mohouc si uvědomiti, co se děje. Teprve, když
se pochopilo, že to přícházejí osvoboditelé,
padalo jim obyvatelstvo k nohám, 1i-
balo ruce vojákům i důstojniků m,
radostí plakalo.
Zvolna vrací se život do normálních kolejí
Drínopolští počínají vzpomínatí na přežité hrůzy
a úlrapy obležení, vyhřívajíce se bezstarostně n
slunci svobody, jež konečně i jim zasvitlo. Vypra-
vají rádi a v jejich vypravování je mnoho detail
děli.
Bulhar
Cařihrad
Drinopol
Ob
14
article
na pohled bezvýznamných. Jsou však poučné
vítané k podání obrazu obleženého města.
VI. Sí.
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
O vládním komisařovi pro Čechy a o zem-
ských financích.
Ve svém velkonočním velečísle „Neu
Freie Presse“ oblažila sebe i všecky ostatn
nepřátele českého národa sensační zvěstí, že
do Čech bude dosazen vládní komisař, jak-
mile zemské poklasdně dojdou peníze na nut-
né výplaty.
Od tohoto proroctví neuplynuly ani tř
neděle, a „Neue Freie Presse“ od něho jiži
veřejně couvá. Formou pražské zprávy včera
sdělila, že myšlenka vládního komisaře pro
Čechy nestoji nyní již v popředi úvah; jak se
— v „N. F. P.“ — proslýchá, zemský výbor
uvažuje o nové nezaložené výpůjčce, kterou
si pomůže k nutné peněžní hotovosti, stačící
do té doby, než dostane peníze z nových stát-
ních údělů.
Když takto „N. F. Presse“ zcela stručně
utekla od stolice, na kterou byla již již usa-
zovala vládního komisaře, postačí, vzíti tento
ústup klidně na vědomi, s malinkou toliko
opravou, učiněnou dle vědomostí kruhů, beze
vší pochyby dobře informovaných: že se jed-
nalo ne tak o tvůrči, na výkonné státní moci
založenou myšlenku převratu v Čechách do-
sazením vládního komisaře, jako o přání ně-
meckonacionální politické moci, o přání, jež
bylo otcem soukromé myšlenky, by do Čech
dosazen byl vládní komisař.
N F
Čechy
Neo Frei Presse
Neue Frei Presse
17
article
Jestliže si Němci čeští všímnou ne-
úspěšnosti, již je provázena německá výprava
za vládním komisařem pro Čechy, jestližesí
tohoto neúspěchu všimnou právě se zřetelem
na dnešní konferenci o dělnosti sněmu, mo-
hou viděti, že se tím jejich situace pro tuto
konferenci nezlepšila. A rovněž se nezlepšila
ani zprávou, že se již uvažuje o nové neza-
ložené výpůjčce zemské, stačící na dobu, kdy
se zemi dostane nových údělů nebo záloh na
ně. Také tato zpráva je důležitá se zřetelem
na dnešní konferenci pro dělnost sněmu; je
tím důležitější, poněvadž Němcům zbývá pro
udržení obstrukční taktiky jediná naděje: že
si země nedovede opatřiti již ani haléře na
své platební nezbytnosti. Z této naděje vy-
vádí české Němce již i „Neue Freie Presse““
Vždyť „N. F. P.“ obrátila se již tak, že na-
psala, že v době, po kterou by se užívalo
ohlášené nové výpůjčky, mohlo by býti pro-
vedeno malé vyrovnání, jež by umožnilo sa-
naci zemských financí.
Němec
Čechy
Neue Frei Presse
18
article
Snad se i v tomto smyslu bude rokovat
na dnešní společné konferenci. Ať bude, nebo
nebude, jedno jest jisto: čeští účastníci její
jsou již rozhodnuti, nepřipustiti pražádné vý-
kupné za německou obstrukci, ač ovšem nijak
nemíní nynější situaci ještě ztěžovati. Stojí
však na stanovisku, že hospodářské otázky —
mezi něž náleži i rozpočet i sanace zemských
financí, stejně nutkavé oběma národům ze-
mě — nemohou býti vyvažovány otázkami
politickými. A stojí dále na stanovisku, že
dnes se ukáže, zda Němci chtějí svoji ob-
strukci vyvrcholiti v destrukci, neho zda jim
vskutku záleží na úpravě poměrů v zemí,
jejíž prospěch se onehdy agrárně ústavověrný
velkostatkář dr. Damm dovolával svého zem-
ského vlastenectví a příchylnosti Němců k ze-
mi české.
Není tedy pochyby, že příznivý průběl
dnešní společné konference pro dělnost sně-
mu mohl by se státi příznivou předzvěstí pro
vyřízení prvého dorozumívacího souboru.
předloni načatého a dosud nehotového. Cesta
jiná se dnes schůdnou nejeví.
Němec
doktor
Damm
19
article
Z Moravy.
Dne 9. dubna 1913.
Morava
20
article
(Obě „ústředny“. — K bojí o živnosten-
ská společenstvu. — Práce politi-
ckých spolků. — LIputk.)
Na Moravě vznikly dvě nové organisace, kter
mají pracovati pro hospodářské posílení našea
mají pomáhati nám uplatniti se v obou obchod-
ních komorách, kde jsme dosud v menšině nepatrné.
Jako při každé věci i v této akci musila se ukázaii
naše strannická malichernost, a musilo se na př.
při brněnské „ústředně“ v hlavním žurnále z Ru-
dolíské ulice zatajiti zpravodajství sekce průmy-
slově, jež má docent dr. Hodáč, v olomoucké pak
pan dr. Fischer musil přes dohodu stran všech při
kandidátce míti svojí zvláštnost. Že takové věci
nijak nejsou při společné akci na prospěch, jest
jisto. S „ústřednami“ přibyly k četným organisa-
cím toho směru nové důležité instituce; čekáme, že
nyní budou akce, pro které jsou v život vyvolány.
obstarávány soustavně, účelně a prozíravě i zavčns.
doktor
Hodáč
Fischer
Morava
21
article
Nesmí se vše nechati na konec, až už hoří půda
pod nohama, jak jsme zvyklí a jak jsme dosud dě-
lali. Už konečně máme těch organisací tolik, že s
v nich ani nevyznáme — teď je na čase ukázati
výsledky práce, ale to úspěšné a ne ta-
kové, jako byly posledni volby do obchodní ko-
mory brněnské.
Němci brněnští udělali zase dva pokusy v boji
o živnosfenská společenstva v Brně. V krejčov-
ském, kde se letos voli dle stanov německý před-
seda, porušili ujednání a škrtali české kandidály.
Valná hromada musila býti pro nastalé scény roz-
puštěna. V obuvnickém chtěli se „uchytiti“. Ale
útok jejich byl českými členy skvěle odražen.
Zjev pozoruhodný na Moravě je, že, probudí-
se někde na veliké hartusení z Brna na Moravě
některý lidovopokrokový spolek politický, nevy-
stupuje zvláště dnes v akutním boji předvolebním
proti největšímu nepříteli — klerikálům, nýbrž
proti mor. lidové straně, respoktive Mladočechům.
— Smutné poměry předvolební jsou v Lipníku, kde
se rveme mezi sebou o kandidáty pro třetí sbor.
jenž je v rukách našich a plýtváme tak sllami
které měl ueftiti nepřítel.
Němec
Brno
Morava
Lipník
22
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
23
article
Haličská volební oprava.
Haličská volební oprava.
Stálý sněmovní výbor pro haličskou vo-
lební opravu pracoval velmi pilně dne 9. t.
m. Toho dne přijal většinou hlasů, mnohdy
nevelkou většinou 13 proti 9 hlasům, řadu pa-
ragrafů, o nichž se v časopisech vedou ostré
spory. Takovým je paragraf, kterým se v ha-
ličském sněmě zavádějí dvě volebni ku-
rie, polská a maloruská, jimž se vyhražuje
právo voliti členy zemského výboru, sněmov-
ních komisí a zástupce sněmu v různých zem-
ských ústavech. Počet členů zemského vý-
boru stanoven na sedm, z nichž dva museji
býti Malorusi. Také jeden ze zástupců mar-
šálkových v zemském výboru musí býti Malo-
rus.
Jiný, ve výboru schválený, dosud sporný
paragraf, týká se přiští změny zemského
okresního a obecního zřízení. Ustanovení zá-
kona o složení sněmu, o sloučení panských
dvorů s obcemi a složení okresních zastupi-
telstev mohou se příště měniti pouze za pří-
tomnosti 186 členů sněmu dvoutřetinovou vět-
šinou hlasů, čím maloruským poslancům dána
možnost pouhým odchodem ze sněmu zmařiti
každou sobě nevýhodnou změnu ve složeni
sněmu. Jiná ustanovení o zemském zřízení
mohou se měníti za přítomnosti tří čtvrtin
poslanců dvoutřetinovou většinou. Návrh dra.
Glabiňského, aby ke změně volebního řádu
stačila přítomnost jen 154 členů, tedy pouze
Poláků, byl většinou hlasů zamitnut.
Malorus
Malo
Polák
24
article
Schválen dále odstavec nového zákona.
pojednávající o panských dvorech.
který nemá s volební reformou pranic společ-
ného, ale který Malorusové a polští lidovei
musili přijati jako kompensaci pro velkostat-
káře za to, že tito přípouštějí reformu zem-
ského zřízení. Pro případ sloučení panských
dvorů a jich území se sousedními selskými
obcemi velkostatkáří se osvobozují od povin-
nosti připláceti na zúročení a umořování obec-
ních dluhů, uzavřených před sloučením, osvo-
bozují se od přirážek, určených na rozmno-
žení obecního majetku selského, k obecním
přirážkám, přesahujícím 20%, budou povinn
jen tehdy, když okresní výbor takové při-
rážky schváli, a mimo to velkosťatek má mit
právo ponechati si z předepsaných mu obec-
ních přirážek jednu pětinu v tom případě
když pro území velkostatku bude si sám vy-
držovati místní policií.
Konečně schválen odstavec, týkající s
okresních zastupitelstev. Složení
okresních zastupitelstev má zůstati zájmové
Počet zástupců jednotlivých kurií (velkostat-
ků, měst a selských obcí) musí býti takový.
aby jedna kurie nemohla přehlasovati ostalni
dvě. Vlby ze selských obcí mají se příště
konati nepřímo a sice tak, že všichni voliči.
mající volební právo v obci, zvolí volitele.
kteří pak budou voliti člena okresního zastu-
pitelstva. Při tom má se též dbáti, aby ná-
rodní menšiny byly v okresním výboru po-
měrně zastoupeny.
26
article
Stanovisko velmocí naproti Černé Hoře
Stanovisko velmocí naproti Černé Hoře
Jedva p. Delcassé přijel do Petrohradu, aby s
uvázal v úřad francouzského velvyslance, pro-
slechlo se v Rusku, že vlivem jeho Sazonov změní
nejen svůj názor na otázku skaderskou (což mu
bude vítáno, protože ho smíří s obecným ruským
míněníml. nýbrž i na otázku válečné náhrady.
Konference velvyslanců v Londýně i tuto otázku
si velmi zjednodušila: podle ní by Turecko nebylo
povinno dáti vítězům válečnou náhradu, ale ví-
tězům by Evropa uložila povinnost, aby převzali
poměrné části tureckého státního dluhu. Tomu se
vítězové příčí; chtějí od Turecka válečnou ná-
hradu, ale nechtějí převziti části jeho dluhu, radí-
ce jeho věřitelům, aby se lékovali na asijské
dežavě Turecka. Pan Delcassě souhlasí s balkán-
zkými vítězi a hned po prvé rozmluvě se Sazo-
novem zvrtkal jeho solidárnost s velmocemi a při-
blížil jej balkánským spojencům. Delcassé hne
zas odjel do Paříže, což zajisté souvisí s konfe-
rencí zájemníků, která se tam raditi počne dne
20. t. m. o novém finančním položení Turecka.
Vůbee jednomyslnost velmocí jest otřesena.
Delcassé
Delcass
Petrohrad
Rusko
Londýn
Turecko
Evropa
nýhrad
Paříž
27
article
Vypravily svá loďstva naproti Černé Hoře a ny-
ní teprve, když krok učiněn, začinají uvažovati,
jednaly-li správně a zákonitě, či ukvapeně a ná-
silně. Na to ukazuje také vysvětlení, které dal
novém položení prof. Miljukov, jejž v Rusku
považují za autoritu v otázkách zahraničné poli-
tiky. Miljukov omlouvá Sazonova, že svolil k de-
monstraci proti Černé Hořej nic jiného prý mu
nezbývalo, když se o ní usnesla londýnská kon-
ference. Rakousko bylo odhodláno jednati proti
Černé Heře na svůj vrub, což mu evropským kon-
certem znemožněno. Anglické veřejné mínění by-
lo stále proti Černé Hoře a trvalo na tom, že se
musí podrobil, aby autoriťa velmocí byla zacho-
vána. Ale náhle se anglické veřojn
mínění smiřuje s odporem Černé Ho-
ry l s tím, že Evropa jí ustoupíi nebu-
de prý to poprvé ani naposled, co se
Evropa učinila směšnou a svoje pře-
dešlá usnesení změnila. Není tedy vy-
loučena možnost, že Evropa zreviduje sve
usnekení o demonstrací proti Černe
Hořej jen je třeba, aby se to stalo jednomyslně.
profesor
Miljukov
Sazonov
Černá hoře
Rusko
Rakousko
Evropa
28
article
Podle prof. Miljukova rozhodující diplomate
také na otázku alhanskou začínají jinak pohlížeti,
než dotud. Svítá jim, že samostatná Albanie ne-
může dostati tak široké hranice, jak jí chce to
vymocí Rakousko. Diplomaté si přiznávají, že po-
měrů albanských neznají. Co by prospělo Evropě.
kdyby zřidila Alhanii na újmu Černé Hory a Srb-
ska na severu, a na újmu Řecku na jihu?
Že stanoviskem velmocí jest otřeseno, na to
ukazuje také náhlé ticho kolem Skadru
a Baru. Podle našich soukromých zpráv Černo-
horci Skadru vlastně již dobyli a zbývá jen to
ještě dotvrdít. Černohorci prý se s Turky kama-
rádsky baví, házejí jim vyhladovělým do šanců
chleba, jako tam ještě před několika dni metali
pumy a granáty. Očividno jest, že poslední krok
Černohorců je zdržován důvody politickými. Čer-
ná Hora nechce velmoci dráždit a vyzývat, nebot
tím by zmírnila násilnou povahu jejich demon-
strace. Ona čeká, aby velmoci šly dál, zle od
profesor
Miljukov
Srb
Skadr
Černohorec
Albánie
Rakousko
Evropa
Černá Hora
Řecko
29
article
Skadru neustupuje a prohlašuje, vtrhne-l
svropské vojsko do Černé Hory, že
bude přivstáno branným odporem
žsn, jež se ozbrojí starými puškami
Jen to by ještě Evropě scházelo a autorita jejíh
koncertu byla by na dlouhé časy zabital
Dnešní noviny vysvětlují přestávku u Skadru
tím, že velmoci nabídly Černé Hoře 20 mil. náhra-
dy, vzdá-li se tohoto města ve prospěch příští
Albanie. My se o této nabídce vyslovíme jindy
Zde přestáváme na zásadném odporu Černé
Hory proti usnesení velmocí, v kteréžto příčíně
„Glas Crnogorca“ vykládá stanovisko Černé Ho-
ry následovně:
Slova „prostředkování“ často se užívá nemíst-
ně. Kolektivná nota velmoci Turecku nebyla žád-
ným prostředkováním. Tu se může mysliti leda na
kolektivnou intervenci, a to ještě jen potud, po-
kud velmoci chtěly působiti na rozhodnutí Tu-
recka. Právo intervence v Turecku velmoci mají
už od poloviny XIX. stol. To právo se zakládá
Skadr
Glas Crnogorca
Černá Hora
Evropa
Albánie
Turecko
30
article
na společné záruce otomanské državy, kteráž bys
la usnesena Pařížským mírem r. 1856. Jen prote
práce velmoci vypadá v této příčině jako inter-
vence. Kdyby toho nebylo, byly by tyto přátelské
rady považovány za tak zv. „intercessi“. Alev
žádném případě nemůže se to nazvati „prostřed-
kováním“.
Prostředkování, anebo v řeci diplomatů „me-
dlace“ či „interventinn amicale“ předpoklá-
dá, že předem k tomu svolí obě spor-
né strany. Podle haažské úmluvy účelem pro-
středkování jest srovnati sobě odporující poža-
davky a odkliditi neshody mezi roz-
vaděnými státy. Svolení rozvaděných stran
je podmínkou, kterou ani haažská mírová konfe-
rence neodklidila, naopak, instituce prostředko-
vání nabyla v Haagu určitější a přesnější podoby.
Podle 2. čl. haažské úmluvy o mírném řešení me-
zinárodních sporů podepsavší velmoci se do-
hodly, aby v každé neshodě nebo sporu prve, než
se užije zbraně, požádána byla jedna nebo i více
přátelských velmoci na pomoc, aby pokojně pro-
středkovala. Ale tento závazek trvá jen pobud,
pokud jsou okolnosti podle toho, o čemž mají
rozvaděné státy právo suverrenného rozhodování.
Haag
Idlace
31
article
Státům, ve sporu nezúčastněným, haažská úmluva
zůstavila právo přátelského prostředkování,
uznají-li to za vhodné, ale žádný stát nesmí tento
krok činiti nepřátelaky. Na tom se zakládají
časté kroky velmocí v posledních měsících. Vře-
liké prostředkování velmoci má vý-
znam přátelských rad, ale nic vica
exekuce mocí jest vyloučena. Také
jim nepřísluší vliv ani na počátek.
ani na konec války. V nejlepším případě
může být vyjímkou „zvláštní prostředkování“ (má-
diation speciale) podle návrhu, který na mírové
konferenci v Hazgu učinil americký delegát Holms.
Zde musejí býti dva prostředníci, kteřiž pak. hrají
úlohu sekundantů; úkolem jich jest brániti, aby
přátelský poměr byl přeružen.
Jako u každého prostředkování i zde právní
řežení sporu Jest věcí rozvaděných států. Každá-
mu jest jasno, že rozvaděné strany svěřuji míro-
vé konferenci jen takové otázky, o kterých my-
sli, že mohou se svých nároků něco popustiti, ne-
boť dávají si rozhodnutí z rukou. Kdejsou po-
žadavky, o kterých ta neb ona roz-
vaděná strana prohlásí, že povoliti
nemůže, tam velmoct sekundanii mo-
hou leda odejmouti své prostředko-
váni, ale více nic.
Hazg
32
article
Podle toho je tedy námořní demonstrace vel-
moci proti Černé Hoře skutkem nezákonným
svévolným, odporujícím mezinárodnímu právua
úmluvám. Evropa se tu dokonce neoblížela na
žádné právo, nýbrž promluvila k Černé Hoře argu-
mentem moci. Argumentu toho neužila by naprotl
žádnému členu svého „koncertu“: avšak neostý-
chala se ho užíti naproti nejmenšímu z evropských
států v domnění, že se neopováží proti její vůll
ozvat. Avšak Černá Hora se ozvala a tu nastala
bídal Poplach nastal mezi velmocemi. Jedni stát-
níci ještě hubují na smělost nepatrné Černě Hory.
ale druzí už eítí a příznávají, že se stal přehmat.
který musí být odčiněn, aby neměl neblahé ná-
sledky pro příští mezinárodní poměry.
Evropa
33
article
Haažská konference sama válku přirovnala
souboji a úkol velmocí za války úkolu sekundantů
při souboji. Zůstaneme-lI při tomto přirovnání,
čemu pak se podobá násilné zakročení velmocí
proti Černě Hoře? Je to zrovna tak, jako kdyby
za souboje sekundanti nechtěli vyčkati konce
diktovali jednomu z nich, jenž své vítězství má za
jisté, aby nechal souboje v okamžiku, když se
chystá zadati protivníku poslední a rozhodnou
ránu — a jako kdyby sekundanti proti vyhrávají-
címu soubojníkovi spikli se a sami naň zbraně ta-
sili, aby ho donutili pustiti žavli z ruky.
V takovém poměru naproti Černě Hoře se
octly velmoci. Není divu, jestliže toho litují.
34
article
Jaké bude mít následky utvoření autonomná
Albanie.
Na tu otázku odpovídá Francouz Cherle
Loiseau, známý znalec Balkánu. Utvoření auto-
nomné Albanie bude nejlepším prostředkem, aby
byla porušena rovnováha na Adriatickém moři.
Autonomná Albanie není ničím oprávněna. Je-liž
oprávněna zásadou národnosti? Dojemno je vidět.
jak se Německo a Rakousko namahají zabezpečit
autonomii národu, který jediný v Evropě žije
v polodivokém stavu, o národnosti nemá poněli
Proč nedají autonomii Čechům, proč Albancům?
Kdyby bylo podle přání Rakouska, Albanie by
zahrnula celý Epir, celé pomoří od Korlu do
Skadru a celé pozadí do Dibru a Ochridu. Ale
tím by založen byl na troskách starého nový
mohamedánský stát na účet Černé Hory. Srbska
a Řecka. A kdo by byl knížetem nového státu?
Mluví se o německém, rakouském, edyptském,
ano i nějakém belgickém princi. Proč ne také
o nějakém švýcarském plukovníku nebo členu
anglického parlamentu? Jaké zákony by tito páni
dali novému státu? Albance na cestu zákonitosti
nepřivedli ani Mladoturci a narazili u nich na tak
houževnatý odpor, že musili uhodit s nimi o kom-
promis. Co by si tam počali ubozí princfnkové?
Kterému chrabrému prefesoru nebo soukromému
docentu morálky by se podařilo přesvědčiti zsamo-
statné« Albance, že i oni musejí platiti daně, dá-
vati rekruty? Kdyby Evropa, a na prvém místě
Rakousko a Německo, skutečně chtěly poměry na
Balkáně trvale uspořádati, zasadily by se u Evropy.
aby ten nevzdělaný lid byl rozdělen
mezi Černou Horu, Srbsko a Řecko.
Jak vidno, návrh dra. Kramáře, učiněný v de-
legacích, nezanikl a získává si stále nových za-
stanců.
Francouz
Cherle Loiseau
Čecho
Albánie
Balkán
Německo
Rakousko
Evropa
Korla
Skadr
Ochrid
Černá Hora
Srbsko
Řecko
35
article
Srbské a bulharské ústupky.
Srbové odůvodňují svůj požadavek 130
milionů franků válečné náhrady od budoucí
Albanie tím, že každých 100 čtverečních
kilometrů dobytého území je stálo 300.000
franků a 32 životů lidských. Podle poža-
davků velmoci mají Srbové dobytého území
ustoupit 15.000 čtver. kilometrů, jichž dobytí
stálo 128 milionů franků, nehledě na oběti
lidské.
Podle zprávy londýnského dopisovafele
»Nového Vremene« vyjádřil se bulharský
diplomat v tom smyslu, že Bulharsko přijme
rozhraničovací čáru Midia-Enos jen proto,
aby sí zachovalo blahovůli své osvoboditelky
Ruska. Přátelský poměr s Ruskem posiluje
prý mohutnost Slovanstva, k vůli tomuta
přátelství zřekne se Bulharsko dobytého
území na východ od Enosu, třeba že by se
svými 400.000 muži ve zbraní mohlo ještě
dále bojovat.
Za práva ruské ženy.
Ruská žena v soukromém právu požívá vět-
ších výhod, než žena v jiných krajích, na př.
v Rakousku. Žena ruská má plaé práve bee
i svědkyní při dělání závěti a po smrti mužově
přebírá všechna práva rodičská, aniž třeba, aby
k tomu teprve byla ustanovena poručenským úřa-
Srba
Albánie
Bulharsko
Rusko
Rakousko