ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 810fe6c0-8f0e-11dd-8053-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 72, person 59, org 8, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 1t. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 98.
4 article
Na rannt a večerní liely předpláal se V Praze v admlnistranii na měsín. . . . . . 2 K — na čtvzt leta . . . . 6 K — s dvojt doná škou na měste. . . . . . 2 K 54 na čtvrt leta . . . . 7 K ů2h ve ŘiliAlkách na měsle . . . . . 1 K 30 n na másta Poštou ns čtvrt feta ! . . . 9 K 60h s dvojí záallkou m ěsleo na sriet: . . : Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Hrabě Bobrinský.
Hrabě Bobrinský. Hrabě Bobrinský sáhl v neděli v Pe- trohradě na otázku, která jakoby pro Ra- kousko neexistovala: je to postavení pra- voslavných Rusů haličských a uherských. Z toho velké překvapení ve Vídni, jakoby se o těchto nebezpečných věcech teprve dovídali, a ovšem i rozhořčení nad tím, že se o ně ruská veřejnost zajímá. Ve skuteč- nosti bylo o nich už před několika lety pro- mluveno v rakouské delegaci, a učinil tak velmi důrazně a otevřeně dr. Kramář, ne- taje se tím, že jak se poměry pro pravo- slavné Rusy v Haliči a v Uhrách utvářily. mohou jednou vésti k velmi nepříjemné odezvě za hranicemi, a to třebas v době kdy rakouské vládě zrovna může záležeti na dobrém poměru k Rusku. To se nyni stalo. Hrabě Bobrinský, který se o těchto věcech informoval, vrhl je do ruské veřei- nosti, a na ohlasu, který tam způsobily může se vláda přesvědčiti, zda je nejenom lidské, nýbrž vůbec politické, takové po- měry trpět a udržovat. Není pochyby, že fakta, sdělená v Petrohradě, měla velký podíl na rozhořčených tamních demonstra- cích, o kterých je přece dobře známo, že se jich zúčastnili velmi vážní členové ru- ské společnosti, kteří mají pro svoje jed nání jistě dobré důvody.
Bobrinský Rus Vídeň Halič Uhry Rusko Petrohrad
6 article
Teď proti hraběti Bobrinskému uvedl „N. Fr. Presse“ do pole černovického ar- cibiskupa a pešťského řeckého bískupa. kteří oba potvrdili, co od nich redakce chtěla: že Rakousko-Uhersko je vlastně rájem všech pravoslavných. Jenom že „N Fr. Presse“ polemisuje zas jednou s věcmi. které nebyly tvrzeny. Černovický arcibí- skup mluví jenom o poměrech v Bukovině. kdežto hrabě Bobrinský mluvil o Haliči. A pešťský biskup mluví o tom, že docela klidně vykonává svůj úřad, o čemž rovněž nebylo pochybnosti; je naopak známo, že je mu v Peští dobře, že je docela spokojen s orientálním církevním fondem, ano, do- konce i se suspendováním srbské církevní autonomie, které se stalo s jeho svolením Vystoupení těchto pánů by nabylo zajíma- vosti teprve tehdy kdyby se opravdu chtě- li zabývatí fakty, které svého času v dele- gacích uvedl dr. Kramář, telegramy a pro- jevy, které za svoje vystoupení dostal, a fakty, které nyní uvedl hrabě Bobrinský. Pak by musili podle pravdy doznati, že pravoslavným Rusům vede se v Haliči opravdu bídně, v Uhrách pak místy už do- konce jako zvěři. Pak by musili přiznat, že ve svobodě vyznání zahrnuta je i svo- boda přestoupiti i od jednoho vyznání k druhému, která ale pro pravoslavné Rusy v Rakousko-Uhersku opravdu neplatí. A konečně by se musili zabývati při nej- menším alespoň skandálním případemv obcí Zalučích, kde obyvatelstvo prožilo opravdu éru náboženského pronásledová- ni, chikanování a žalářování, a kde se jed- noho dne na dveřích ubohého domku, kde pravoslavní světili svátky, objevily úřadn pečeti a vyhláška, že v něm zjištěn dobytčí
Bobrinský doktor Kramář Rus Rakousko Uhersko Bukovina Halič Pešť Uhry Zaluče N Francie
7 article
To všecko nikdo nevyvrátil, a proto zůstává na jedné straně hrabě Bobrinský mor- a jeho materiál, na druhé však jenom ne- ohoblované nadávky „N. Fr. Presse“ — prostředek trochu slabý i v jejím vlastním vídeňském prostředí, přímo směšný však vůčí opravdovému nebezpečí, které z jed- nání rakousko-uherských úřadů pro poměr mezi Rakouskem a Ruskem vzniklo. A proto je víc než pochopitelný i průběh petrohradské schůze, která ostatně nebyla žádnou petrohradskou orgií, jak by vídeň- ský list rád světu namluvil, nýbrž odhla- sovala docela klidnou resoluci, ve které vyslovuje se bratrská láska mučenníkům a vyznavačům za Karpatami, žádá se svatý synod i ostatní pravoslavní patriarchové, aby za ně konali modlitby, a vyslovuje se konečně přání, aby ruská vláda se jednak pravoslavných v Rakousku ujala a vymohla jim svobodu vyznání, jednak, žádá-li Ra- kousko protektorát nad katoliky na Černé Hoře a Srbsku, žádalo ho zase nad pravo- slavnými v Rakousku. Tomu ani „N. Fr. Presse“ při vší své opravdu nezištné péči o katolíky — ovšem jen v cizině — nemů- že upřiti jistou logiku. Nemáme jistě žádného zvláštního dů- vodu k sympathiím pro hraběte Bobrin- ského, poněvadž je známo, že byl jednou z příčin dočasného ochabnutí novoslovan- ského hnutí. To nám však nebrání prohlá- siti, že je to lež, tvrdí-lí se, že byl před lety z Rakouska vypovězen. Pohyboval se v Haliči naopak docela svobodně a byl vlidně přijímán rakouskými úřadníky. Te- prve asi za dva roky po jeho odjezdu vy- myslil si na něho známý pan Vasilko spolu s místodržitelem Bleylebenem falešné vý- roky a na jejich základě vydal na hraběte
Bobrinský Vasilko Rakousko Rusko Karpaty Černá hoře Srbsko Halič Bobrin
8 article
Bobrinského černovický soud zatykač. O panu Vasilkovi je známo, že také on je spokojen s orientálním církevním fondem, a černovický soud zase není zrovna insti- tuce, od které by vycházely hroty meziná- rodního dosahu, Historie o vypovězení je tedy nesmysl, ale ještě větší je, vybizí-li „N. Fr. Presse“, aby rakouská vláda pro- testovala proti hraběti v Petrohradě. Což pak se už opravdu nikdo nepamatuje, žev rakouském parlamentu i delegaci poslanci Levický a Vasilko vyzývali k válce s Ruskem a nabízeli své služby? Kdo pak tenkrát protestoval ve jménu rakouské vlády? Nikdo. Naopak, jak se vláda k Ukrajincům chová, zdá se spíše, že jí to vystrkování jejich patriotismu není zrovna nemilé. Je tedy zřejmo, že rakouská vláda nebude žádati od ruské, aby zakročila pro- ti svým vlastním poslancům. K tomují chybí jakákoliv možnost.
Vasilko Ukrajinec Petrohrad Rusko
9 article
Kdo ale seje vítr, klidí bouři. Zde je vidět, jak poctivě to myslí s Rakouskem česká politika, která v čas ho varo- vala a ještě varuje před velkým nebezpe- čím. Je ovšem skoro pravidlem, že ve Víd- ni neposlouchají, a že vždycky zvítězí ně- jaké vedlejší vlivy. Až když je zle, když k antagonismu pro Balkán přistupuje v Ru- sku ještě velmi nebezpečné rozčílení nad pronásledováním pravoslavné víry v Ra- kousku, cítí se, že se stala chyba. Tu ale nepomůže černovický pan Repta, poně- vadž proti jeho hlasu stojí celé hnuti, ný- brž jen důkladný obrat, který by tomu hnutí vzal půdu. Varovné hlasy nechyběly. Stejně varovala však a varuje česká poli- tika před albanským dobrodružstvím. Bo- jíme se však, že také zde Rakousko teprve až bude pozdě pozná, komu sloužilo. Bo- hužel, Čechové v Rakousku jakoby byli jen Kassandrou. Zatím platí daleko víc hlas pánů Chlumeckých a Vasilků, a my nemůžeme než oddati se osudu, čekat, co budoucnost přinese, a utěšovat se jenom tím, že politické chyby mohou být osud- nými pro mnohé, ne však pro celý národ
Repta Čecho Kassandra Chlumecký Vasilko Rakousko Balkán
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Situační výklad ruského zahraničního ministerstva.
Situační výklad ruského zahraničního ministerstva. Z Petrohradu, 10. dubna. (K. k. — 1 hod. 30 min. v noci.) Ministerstvo zahraničních záležitostí uveřejňuje tuto zprávu: Hlavním cílem ruské vlády se zřete- lem na vojenské úspěchy balkánských spojenců bylo, zabezpečiti vítězům po- kud možná výsledky jejich vítězství Spletité a obtížné vyjednávání uskuteč- nilo tento cíl, neboť spojenci mohli do- cíliti úspěchů jen bez zasáhnutí velmocí Abychom vystihli pravou cenu a význam služby, prokázané Ruskem balkánským státům, musíme míti na zřetelí celou ob- tížnost mezinárodní situace, jakož i ko- lisi navzájem si odporujících zájmů. Lo- kalisování války bylo možno jen za dvou podmínek: 1. Upustí-li velmocí od teritoriálních jiných zvláštních výhod. 2. Upustí-li od všelíké indíviduální akce. Negatívní podminky obsahují třetí po- sitívní podmínku: Revisi sítuace válkou způ- sobené a přizpůsobení jeji zájmům velmocí od kterýchž zájmů velmoci upustiti nemohly. Splnění podmínky té mohlo závísetí jen na evropském koncertě, jehož rozhodnutí bylo učiněno jménem celé Evropy. Rovněž mohly býti indivíduální akce mocností za- mezeny jen solídárním uznáním závazné síly usnesení Evropy. Za těchto poměrů byla konferenc velevyslanců v Londýně svolána a právě ukončíla obtížný úkol: stanoviti severní a severozápadní hranice Albanie. Stanovení to je v protívě k zájmům Černé Hory a Srbska s jejích zcela příroze- nými expansivními zájmy. (Dalsí čásí tohoto tvíegrámu z Petrobradu 2 hodin v nocí do Vídně nedošla.)
Petrohrad Rusko Lo Evropa Londýn Albánie Srbsko Vídeň
12 article
Blokáda černohorského pobřeží. Z Vídně, 10. dubna. (K. k.) Velitel I. eska- dry vojenského loďstva, která je zúčastněna při mezinárodní lodní demonstraci proti Černé Hoře, zaslal dle „Milit. Rundschau“ námořn sekci ministerstva vojenství tento telegrama Deklarace blokády dnes o 8. hodině réno- Jménem mezinárodního loďstva, zastu- pujícího velmoci evropské, prohlašují blo- kádu na pobřeží mezí barským přístavema ústim řeky Drinu. Blokáda sahá na pobřeží od 42. stupně 6 min. k 41, stupni 45 min. se- verní šířky a obsahuje všecky přístavy, zá- livy, rejdy a ústí řek, ostrovy, ležící uvnitř těchto hranic a blíže pobřeží proti všem lo- dím všech národů, Všem lodím uvnítř ob- vodu blokády poskytuje se lhůta 48 hodin, aby opustily obvod blokády, t. j. do 8. hod. ráno 12. dubna 1913.
Vídeň Černá hoře Drina
13 article
Vlastnoručně dáno na J. V. lodi „Kin Eduard VII.“ 10. dubna 1913. Cecil Burney, víceadmirál a velite mezinárodního loďstva. Z Cetyně, 10. dubna. (K. k.) Velitel mezi- národního loďstva v barských vodách vicead- mirál Burney oznámil dnes ráno barskému guvernéru, že ode dneška ráno jest vyhlášen pokojná blokáda od Baru až k ústí Drinu. Dalekosáhlejší pro Srbsko otázka než skaderská. Sl—k. Z Bělehradu, 10. dubna. (Zvl. tel „N. L.“) Vynikající politik mi sdělil — je-li pravda, že Rakousko hrozbou donucuje Srb- sko k odvolání vojska od Skadru — Srbsko nemůže než ustoupiti, neboť na denním po- řádku jsou pro Srbsko dalekosáhlejší otázky než skaderská, třebaže pro ni prolito tolik krve. Co nevidět přijde na řadu otázka svrchovanosti srbského státu, která má být ohrožena žádaným protekto- rátem nad katoliky a mohamedá- n y. Tu Srbsko bude se brániti do krajnosti. Lichá hrozba rakouským vpádem do Novopazarska. Sl—k. Z Bělehradu, 10. dubna. (Zvl. tel „N. L.“) Ohromnou sensaci způsobila zde zvěst, že Rakousko sdělilo ruské vládě, že vpadne do Novopazarska, neodvolá-li Srbsko své vojsko od Skadru. Zdejší ruský vyslanee Hartvig uvědomil o tom srbskou vládu, jež prý konala hned poradu. Vašemu korespon- dentu lze sděliti, že tato zpráva jest úplně ne- pravdiva, třebaže přinesena veškerým běle- hradským tiskem. V městě nastalo veliké ro- zechvění a Skader považován ztraceným. Sl—k. Z Bělehradu, 10. dubna. [Zvl. tel. „N. L.“) Vládní „Samouprava“ opět napomíná srbské noviny, aby nepodléhaly vlivu rakou- ského tisku, neboť pak nesprávně informují čtenářstvo o průběhu díplomatické akce ohledně Balkánu.
Cecil Burney Burney Srb Cetyně Drina Bělehrad Rakousko Srbsko Balkán kino Eduard
14 article
Neshody mezi trojdohodou a troj- spolkem pro Derster a Solun. Z Paříže, 10. dubna. „Gaulois“ oznamuje že propukly vážné neshody mezi trojdohodou a trojspolkem v bulharsko-rumunské záležito- sti. Trojspolek zasazuje se, aby Rumun sku mimo Derster (Silistrii) připadl také území kolem Dersteru a Bul- harsku byl za to přiznán Solun. Trojdo hoda návrhu tomuto odepírá souhlas. Úsilná doprava vojenských potřeb ke Skadru. Kc. Z Podgorice, 10. dubna. (Croatia.) Čer nohorská vojenská správa bez ohledu na lod- ní demonstraci pokračuje ve svých operacích. Vir.-Pazatská dráha dopravila v posledních dvou dnech z Barů k jezeru skaderskému 120 vagonů střeliva pro srbská děla. Rychle za sebou vypravují se stále nové vlaky s různými potřebami s rychlosti, jakou vůbee možno docíliti. Rovněž parníky na jezeře Ska- derském udržují nepřetržitě dopravu mezi Rěkou, Riolou a Zogajem, kde vyloďují o b- rovské zásoby válečného mate- riálu. Přestávka v útocích na Skader byla nutna vzhledem ku potřebnému zaopatření péči o raněné, jichž počet zejména od posled- ního útoku na Taraboš značně stoupl. Pouze černohorské ztráty odhadují se úřadně na 300 mrtvých a 700 raněných při tomto po- sledním útoku. Bylo zjištěno, že obležení, še-
Rumun Derstera Zogaj Paříž Silistrie Podgorica spolek pro Derster Soluna Croatia
15 article
V drobném prodejl, ranní čislo a sobě . . za sá večerní na 4 k Ve úliálkách na venkově canní čislo- . . . 10 n večurnl . 5h lnserátv platí se hotově napřed. Předplhceni a lnserty přijímá administrace v Marianské ul.. B Tam nacházejí se též redakce, člskárna a expodloe „Národnlch Listů Rukopisy se nevraceil
16 article
tříce střelivem, nějakou pravidelnou palbu vůbec nezahájili, takže ztráty Černohorců zaviněny mohly býti pouze neopatrností vlast- ního dělostřelectva. Otázka odškodného Černé Hoře. Z Vídně, 10. dubna. Naproti zprávám ve- černí „Presse“ o teritoriálním a finančním od- škodnění Černé Hory za Skader konstatuje nejen večerní „Zeit“, nýbrž i „W. Allg. Ztg.“ na základě informací z úřadního pra- mene, že na zdejších úřadních místech není dosud ničeho známo o záměru odškod- niti Černou Horu za zřeknutí se Skadru. Ra- kousko-Uhersko se dosud také podobným projektem nezabývalo. Vyloučeno je, že by Černá Hora mohla dostati za Skader t aké území, která dle usnesení velmocí mají již připadnoutí příštímu Albánsku. Jediná možnostje prý odškodniti Černou Horu na vrub Srbska. „W. Allg. Ztg.“ dodává ještě, že pokud je známo, nebyl v téta věci učiněn dosud žádný úřadní návrh a věc se pravděpodobně ventiluje jen proto, aby se ujala. (Víz poslední zprávy.)
W Allg Černá hoře Vídeň kouskoUhersko Černá Hora Srbsko
17 article Krise v otázce Skadru. (Původní dopis „Nár. Listů
Krise v otázce Skadru. (Původní dopis „Nár. Listů Otázka Skadru přešla ve skutečnou kri- si. Stane se z ní katastrofa? Tak se táže cely svět. Krisí bylo na Balkáně více a neděsí tak příliš svět, ale katastrofa stává se znepokoju- jící. Budí v Evropě znepokojení ne tak proto. co se stane s balkánskými národy, nýbrž spi- še vzhledem k evropským důsledkům. Otázka evropské války se vynořuje na konci toho všeho. Dle zpráv z Petrohradu dokazoval Sazo- nov členům dumy, že ani Francie, ani Anglie nechtějí válce pro Skader a že proto Rusko ji nemůže podniknouti samo. Ale tato zpráva nezpůsobila ani ve Vídni takovou radost, ja- kou by mohla způsobiti, neboť nutno vyčkati konce.
Skader Balkán Evropa Petrohrad Sazo Francie Anglie Rusko Vídeň
18 article
Situace je dnes taková: Velmoci se roz- hodly sáhnouti k donucovacím opatřením pro- ti Srbům a Černohorcům, aby je donutilyk ústupnosti. Rusko, ať jsou tato opatření v dal- ším průběhu jakákoli, nepostaví se proti nim za nynějších okolností již proto, že má ruce vázané Anglii a Francií. V Bělehradé a v Ce- tyni tedy na ně spoléhají marně. Těžisko si- tuace není tedy již v Petrohradě, nýbrž v Pa- říží a zvlášté v Londýně. Rusko by si ovšem přálo, aby opatření, podnikaná proti Černé Hoře a Srbsku, i kdyby se stala vážnými, ne- byla aspoň brutální, ale není dnes pánem v této otázce. Rovněž to závisí na rozhodnuti Anglie. Dle zpráv z autorisovaného pramene je stanovisko sira Edvarda Greye pro balkánské státy velmi nepříznivé. Angličané nemají rádí, aby jim někdo odporoval, nerozumějí žertu a jsou odhodláni ke všemu. Proto jsou dnes ve Vídní sirem Edvardem Greyem nadšeni. An- gličané jsou prý zvláště rozezleni na Srby. poněvadž prý Srbové formálně prohlásili Greyoví, že vyklidí Albanii, jakmile jim vel- moci oznámí hranice. Na základě tohoto ſor- málního prohlášení srbské vlády prý sir Ed- vard Grey prostředkoval vůči Rakousku a slíbil mu zastavení nepřátelství a vyklízení Albanie, vzdá-li se Dakové. Nyní, když Ra- kousko svolilo, nemůže Grey svému slibu do- státi a proto zuří proti Srbům a Černohorcům. Je otázkou, pokud Grey má právo vytýkati Srbům nedodržení slova, ale jisto jest, že
Srba Černohorec Grey Angličan Ra Rusko Anglie Francie Petrohrad Londýn Srbsko Vídeň Albánie Rakousko Edvard Grey
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dvojí starší spis o literatuře české. Jungmannem a Šafaříkem v podstatě s končí první. Dobrovským začaté období naší historie literární. Přežitky této první fase však udržují se ještě daleko přes polovici XIX století. Pronikavé změny, které se od let třicá- tých děly ve smýšlení našeho vzdělanstva- zasáhly také názor na vývoj a ráz plodů slo- vesných. Theorie školy romantické, jež proti racionalistickým posudkům nebo odsudkům doby osvícenské důraz kladly na historické pochopení díla literárního z prostředí a du- cha doby i povahy národa a z indivíduality jednotlivcovy, pojily se s tendenčními nauka- mi Mladého Německa, které každý slovesný výkon minulý přivádělo ve vztah se živou přítomností a literaturu učilo měřiti hlavně měřítkem sociálním. A léta čtyřicátá přinesla nám novou školu kritickou a literárně-histo- rickou. Nejzajímavější hlava její je Václav Bole- mir Nebeský, a cestu, kterou se hodlai bráti, naznačoval už od r. 1841, určitě pakji vymezil r. 1847. Ze všech odvětví dějepisných historie myšlenek zdála se mu býti oborem nejdů- stojnějším: dějiny literatury v rouše moder- ním. Skoro vše, co do té doby u nás se podá- valo z oboru toho, Nebeský charakterisuje za pouhou snůšku názvů knižních v posloup- nosti časové, k nimž „zde onde se přidalo poznamenání historické a zvláště jazykozpyt- né“. Pokročilý názor ukazoval jinam. Děl slovesných nelze pojímati tak, jak na ně pohlíží obyčejný čtenář: každé samo o so- bě, bez vzájemného vztahu a organické sou- vislosti. Jsou plodem věku, z jehož půdy vy- rostla; jsou výronem osobitých schopností. svítí jejich jiskrou, hřejí jejich barvou. Tím teprve do pouhých názvů knih a jmén spisova- telů vchází život, odlišují se jejich individuali- ly. spravedlivě oceňují se jejích hodnotyr tím
Jungmann Šafařík Dobrovská Bol Německo
20 article
teprve pouhé jmenosloví, mrtvá statistika. mění se v živé dějiny duševního vývoje, v hi- storii umění. Zkušenost, nadání a silná ruka literárního dějepisce opravdu budujícího dbej pak toho, aby hledání jednotlivých vlivů ne- zvrhlo se v malichernou, rozptylující honbu za příbuznými motivy, nýbrž odvažuj pečlivě. v čem spisovatel podléhal duchu času a co do něho ze své individuality vnesl sám. A po- sléze nezapomínej na měřitko rozhodujícía umělecký ideál věku a umělecký ideál abso- lutní. Vyřkneme-li požadavky Václava Nebe ského způsobem obvyklým dnes, je to tedy sociologický výklad z doby, psychologický výklad z tvůrčí osobnosti a estetický výkla ze složek samého díla. To ovšem tehdy byla meta u nás ještě vzdálená. I Nebeský prakticky dosahoval toliko v jednotlivých pokusech průpravných nikoli v souboru celkovém. Zatím bylo se nám spokojovati se staršími přežitky. Dva z nich po léta zůstávaly v rukou vědychtivých generací.
Václav nebe
21 article
Typický přežitek takový je kniha Aloí- se Vojtěcha Šembery: „Ději ny řeči a liferatury českosloven- ské“, poprvé vyšlá ve Vídni r. 1858 a od té doby průběhem tříceti let celkem čtyřikrát. Skladatel (1807—1882), známý dlouholetý ačitel řeči a literatury české při universitě vídeňské, původně knihu sepsal jako rukovět posluchačům svým na bývalé stavovské aka- demii v Olomouci, „chtěje jim,“ jak praví, „podati skrovný obraz činnosti duchovní čili vzdělanosti národu Českého od nejstarší doby až do nynější.“ Proto prý přidržel se příkladu Gréčova z r. 1822 a Jungmannova z r. 1825 a dělil své vývody pokaždé v patero částí: v dějiny obecné, dějiny umění, dějiny řeči, dějiny literatury a ve výčet znamenitějších spisů pořádkem věcným a chronologickým. Je to, jak vidíme, staré stanovisko Do- brovského, Jungmannovo, Šafaříkovo a ji- ných. Šembera proudění politického, sociální- ho vědeckého, uměleckého a, chceme-li, i vý- voje jazyka (jak už Václav Nebeský vystih
Šembera Jungmannův Šafaříkův Nebeský Vídeň Olomouc
22 article
1868) nesoustředil v obraz jeden, jenž byli- teraturu příčinně vykládal z doby a dobu zase osvětloval literaturou, nýbrž jednotlivá z uvedených odvětví mechanicky, nespro- středkovaně klade vedle sebe a zůstavuje čte- náři, aby si celistvý obraz a pragmatický vý- voj zkonstruoval sám. Kniha Šemberova je tudíž opět pouhá bibliografie význačnějších spisů českých se životopisnými daty jejich skladatelů, s dodatky o vnějším rozvoji ostat- ního kulturního žívota českého. Příklad to osvětlí. Šembera promlouvaje na př. o Alexandreidě, naznačuje její před- měti praví, že skladba je nejznamenitější zby- tek umělého básnění staročeského a nejstarší báseň rýmovaná; udává, podle čeho byla slo- žena a kdy; hádá, že po česku ji napsal týž autor, od něhož máme legendu o sv. Kate- řině, Piláta a Jidáše; konstatuje, jakým ver- šem je složena a posléze vybírá některé ne- obyčejné formy, slova a obraty, jakož i paral- lelní místa z památek jiných.
Šemberův Šembera svatý . Kate Pilát Jidáš
23 article
Tedy methoda více méně vnějšková, chce- me-li, linguistická. O epochálním hnutí duchů z něhož vyrostla středověká romantika rytíř- ská, o rázu této romantiky a odrazu jejím v básni naší, o poměru českého básníka ku předlohám cizím, o jeho individualitě jako člověka a umělce nedovídáme se hrubě nic. ačkoli studie Nebeského o Alexandreidě tehdy již byly napsány. Mechanismus ten patrný je také z celko- vého rozdělení látky na doby. Věk starý po- dle šembery sahá do roku 1409 neboli „do vystěhování cizozemců z vysokého učení pražského“, odtud pak hned nastává věk „no- vější“. Zkoumáme-li důvody tohoto rozdělení, dočteme se v rubrice politické: že to byly spory mezi živlem domácím a cizím a spory církevní, v rubrice dějin umění: že umělecká snaha domácí ležela ladem, v oddílu o ději- nách řeči: že čeština se uvolnila a rozkvetla v životě veřejném, a v kapitole o vlastní li- teratuře: že rozvoj produkce slovesné na dlouho byl zaražen. Vidíme, že nanejvýš moment politický je základem tohoto dělídla, kdežto všecko ostat- ní pro tuto hranici je buďto lhostejno nebo dokonce mluví proti ní. Chybí soustředěný jednotný základ ideový. Tento odsudek knihy jako celku však ne týká se stránek jejích jednotlivých; tan rukověť Šemberova měla mnoho užitečného a získala si zásluhu trvalou. Předně šembera v příslušných úvodec velmi pečlivě a se zevrubnou znalostí věc stopuje vnější rozkvět nebo zase ujmu našeho jazyka v oboru správním, soudním, společen- ském a literárním, tak že kniha po té stránce podává velmi poučný obraz germanisace spo- lečnosti české a dějiny soustavných reakc proti tomu. Zejména kapitola o posledních Přemyslovcích je bohata látkou.
Ted Šemberův Ili
24 article
Za druhé některé obory, ve kterých Šem- bera pracoval odborně, jako právnictví dialektologie, dějiny českého pravopisu, knize jeho vynikají hojnou látkou a spolebli vostí. Za třetí: Šembera byl první, jenž sou stavně (ovšem zase jen mechanicky) shrnu vše, co v novější době, tedy až do let šede- sátých století XIX., v Čechách vyšlo pozoru- hodného. Je to pestrá mosaika pouhých jmen a dat, ale mosaika tehdy poučná aspoň po stránce kvantitativní. Šembera neuvázl ve starověku literárním, nýbrž pilně a soustavně všímal si také čilé a mnohostranné produkce doby nové a nejnovější, která měla zajíma vost obecnou. A naposled: Šemberova kniha od dok Dobrovského byla první, která literaturu naši jala se očišťovati od novověkých padělků, vy- šlých ze školy Hankovy. Hned první vydán r. 1858 ukázalo podvrženost Písně pod Vyše- hradem a rovněž z literatury vymýtilo t.ř. Milostnou píseň krále Václava; a čtvrté vy- dání z r. 1878, činíc už důsledky z výzkumů Paterových a Baumových, vyhošťuje z litera- tury staré většinu Gloss Mater Verborum. a vracejíc se na stanovisko Dobrovského, zá- roveň zamítá Ev. sv. Jana pro nemožnouv staré době směsicí jazykovou, a Libušín Soud z důvodů rovněž jazykových i historických jakožto společný plod Lindův a Hankův. Na
Šembera Šemberův Dobrovský Hankův Václav Paterův Baumův Gloss Eva Jan Lindův Čechy Libušín pod Vyšhrad
25 article
dráze té pak Šembera důsledně a mužně vy- trval i v posledních letech života — na pro- spěch věci a přes vrtkavou přízeň poštvaného proti němu „veřejného mínění“. Vedle knihy šemberovy a po ní rovnět dlouhá léta hověla potřebám širšího čtenář- stva stručnější „Historie literatur, české“ od Karla Tieftrunka (1829 1897), poprvé vydaná 1874, potřetí 1885. Tieftrunk látku dělil vnějškově, mech cky. V staré době básnictví a prósa, a básnictví původní a cizinské a prósa ženská, vzdělávací (kde je zde hranicy a podobně v době střední i nové, k některá jména význačná nebo karakteristické skupiny položeny v čelo vývodův ostatních. První kapitoly o „národní poesii staro- české“ byly ovšem zastaralé již předem; Ticí- trunk zde důvěřivě se postavil na stanovisko bratři Jirečkův a všecko ostatní prostě igno- roval.
Šembera Tieftrunk Jirečkův
26 article
Také podstata husitství v literatuře vy- jádřena je zcela nedostatečně. Sám Hus vy- stupuje hlavně jako tvůrce diakritického pravopisu, a jádro stežejných jeho děl náho- ženských karakterisuje se takto: „Obratná dialektika, velíká známost písma sv. i svatých otcův a konečně živý i jasný způsob u vyklá- dání pravd náboženských jeví se ve zname- nité míře v dotčených spisech. Postilla' také již zhusta dotýká se zlořádů církevních . .. k jichž odstranění jisté prostředky Hus na- vrhl.“ To je všecko. Jaké však byly ty „prav- dy náboženské“, jaké byly ty „církevní zlo- řády“ a jaké byly ty „jisté prostředky na jich odstranění“ — o tom všem a ještě o mno- hěm jiném, tedy o věcech zásadních, u Tiel- trunka nedovídáme se nic. že v pojímání novověkého obrození na- šeho Tieftrunk stojí výlučně na stanovisku jazykovém a že na velkolepý složitý ten pro- ces pohlíží (abychom tak řekli) toliko národně linguisticky, nevšímaje sí staletého obrovské- ho zápasu všeevropského za svobodu svědo- mí a myšlení lidského a za společenskou svo- bodu utlačovaných a vyděděných, zápasu, je- hož částí je také znovuzrození n aše — to
Hus