Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

7. července 1909. Číslo 185.

4 article

okrouhle 70 zatímních učitelů, t. j. čtvrtina pražských učitelů, bez definitivy, z nichž někteří slouží již 14 roků. Tito učitelé nejen nemají nároků na kvinkvenálky po celou dobu zatímnosti, nýbrž nemají domovského an volebního práva do obcí, kde jsou ustanovení zatímně. Na venkově dosahuje zpra vidla učitel definitivy hned po zkoušce způso- bilosti, t. j. v 21% roce, v Praze až po 12—14 letech nejisté zatímnosti. Těmto smutným a neslýchaným poměrům, které zákonodárcem předvídány nebyly, ale přece ve velkých městech se vyvinuly, dalo by se snadno při dobré vůli odpomoci zákonem. Měst- ská rada pražská přijetím návrhu na vypracování osnovy zákona o zkrácení učitelské zatímnosti projevila ochotu starati se nápravu trudných po- měrů zatímních učitelů. Učitelská jednota »Ko- menský« pro Prahu a okoli vypracovala zvláštní memorandum, které bylo také podáno sněmu, o právním postavení zat. učitelů, v němž přesně stylisuje paragrafy o definitivním ustano- vení. Na těchto ustanoveních shodlo se učitel- stvo a bude se domáhati jejich uskutečnění proto nejdůležitější z nich podáváme pro šira veřejnost, aby posoudila, že jsou spravedlivé: „Osoby učitelské s vysvědčením z pů- sobilosti pro školy obecné přijímají se definitivně „ad personam“ do svaz- ku učitelstva v království českém s požitky, pří- slušícími definitivním učitelům II. třídy na ml- stech systemisovaných s právní platností od 1. dne měsice po datování vysvědčení o učitel- ské způsobilosti.

Praha ko

5 article

„Definitivně „ad personam“ nebo na místech systemisovaných ustanovení učitelé II. tří- dy na školách obecných budou po pětileté. nepřetržité, bezúhonné službě, počitaje ode dne nabyti způsobilosti učitelské, jmenováni ve způ- sobě postupu učiteli I. třídy „ad personam“ s po- žitky těmto učitelům příslušejícími na místě učitelském, které právě zaujímaji. Těmito dvěma odstavci byl by doplněn změněn § 20. zem. zák. ze dne 27. ledna 1903. Právo, zadávati uprázdněná místa systemiso- vaná, není těmito návrhy nikterak dotčeno. Kdy- by nebylo možno docíliti platnosti tohoto zá- kona pro celé království, může se jeho působ- nost docela dobře omeziti pouze na Prahu, po- něvadž právě v Praze se vyvinuly abnormální poměry v postupu učitelů. Doufáme, že nikde nebude odporu proti uzákonění těchto návrhů městská rada pražská se prohlásila pro opravu zákona, tedy poslanci za Prahu jej budou j i s tě podporovati a z poslanců venkovských snad ni- kdo se nebude stavěti proti zákonu, jehož pů- sobnost by se vztahovala po případě jen na Pra- hu, která si také sama ponese náklad s prove- dením jeho spojený — výdaj to velmi nepatrný. Podobný zákon o definitivním ustanovení uči- telů již je v platnosti ve Slezsku. Očekáváme, že povolaní činitelé, zejména členové městské rady pražské a sboru obecních starších, dále členové zemské školní rady a po- slanci za Prahu voleni budou podporovati tyto správedlivé požadavky zatímních učitelů, kteří nyní žijí v poměrech neudržitelných. Je to jen čin spravedlnosti a lidskosti, na niž máme také právo.

Praha Slezsko sbor obecní starý

6 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) V Zábřehě, 5. července 1909. Svědek Simičič Mato vypráví, že dřive mezi Srby a Chorvaty panovala shoda, že však v poslední době Srbové k Chorvatům zahořeli nenávistí. Pravoslavní nejraději vše by »pose- bili«. Kterýsi krčmář provolával králi Petrovi slávu. Jindy zase týž krčmář vykládal, žeje nutno sesaditi krále Petra s trůnu, protože otál s prohlášením války Rakousku. Podivno, že ne- známý krěmář nesedí na lavici obžalovaných. Svědek Kovačevič Marko vidí pravoslavném popovi Joso Jovanovičovi hlavního srhského propagatora, Ten pop prý i v kostele katolikům spílá. Svědek své rozumy neprodává — slyšel je jinde. Pravoslavní vždy oslavoval jmeniny srbských králů, dríve Alexandra a nyní Petra. V tom má ruku obecní náčelník. Ten prý otevřeně prohlásil: »Ja sam plačen (placen) za to, da vodim srpstvo«. Pop Jovanovič prýi nad hrobem kteréhosi pravoslavného mluvil »Počivaj srbski sine v svetoj srpskoj zemlji Lehka ti byla sveta srbska zemlja«. Svědkov to kdosi vyprávěl. Svědek Idžojtič Ivan také vykládá všelijaké bezdůvodné povídačky. Kterýsi pop. Lolič, prý řekl, že »ono je malá Srbija; ja tam kralj Srbija«. Tarrabochio svou »vtipnost« uka- zuje a dí: »Dakle se kapelan proglasioz kralja Srbije ! To je konkurent Petru.« Neoma- lenost ! Nikdo ji nepokárá !

Srba Chorvat Petro Kovačevič Joso Jovanovič Alexandr Jovanovič Svědkov Petr Záhřeb Rakousko Srbija Simičič Mata

7 article

Svědek Ivezič Damjan také na pope Jovanoviče žaluje. Ten prý i děti srbským jedem otravuje. Srbové prý nenávidí Chorvaty. Svědek mysli, že by králem raději měli Petra Kara- dorděviče. A zas předseda pouští perlu: »Dakle bi im kralj Petar bolje (lepší) šmekao (šma koval)« Svčdek Savič Vukašin nic jiného neví, ne že studenti zpívali srbské písně. Bacho, šlechtic Juraj slyšel Srby zpíval V písni král Petr se vyzývá, aby svůj národ osvo bodil. Svédek, mladík 20letý, za své životní pout získal zkušenost, že se „Srbstvo“ v bánovině šířío dob nastolení krále Petra. Ví z hovorů sedláků, ž Srěm, Banat i Bačka mají býti připojeny k Srbsku Dr. Babič prý na kterési schůzi vykládal, že „Srb treba da budu svi sokolovi a Hrvati bieli golubovi pa da Srbi treba da unište Hrvate.“ Svědek Pflaun Josef slyšel v Zemuně, jal studenti pokřikovali „ábzug Austria!“ a „Živio kral Petarl“ Svědek Hartman Ivan zle na Srby hartusí Poznal, že zakládali spolky pro rozšiřování kyrilice Uvádí jméno jednoho spolku: „Zadruga za isušenje Srijema.“ A tak, až se spolku podaří vysušit bařiny Srěmu, kyrilice už bude státním písmem Rakouska Karel Ivan hubenou velezrádu dosvěd- čil. Zpívali prý Srbové písně, ale neví, co zpívali. Friedman Ljudevit, israelita, nikdy ne- slyšel, že by měl Zemun k Srtsku připadnont Ví. že tam Srbové i Chorvaté ve shodě žijí. Svědel rozhodně popírá, že by před vyšetřujícím soudcem byl řekl, jakoby v Zemuně se mluvilo proti císaii Kodžič Petar prý dostal výhrůžný dopis Tvrdilo se, že on sám dopis napsal. Svědek to po- pírá. Slyšel, ze Bosna měla být připojena k Srhsku

Ivezič Damjan Srba Chorvat Petro Petar bolj Svčdek Savič Vukašin Juraj Petr Banat Baček doktor Babič Srb Josef Hartman Karel Ivan Friedman Petar Zemun Rakousko Bosna Austria Jovanovič

8 article Zemský výbor král. českého

Zemský výbor král. českého v dnešním sezení za předsednictví nejvyššího maršálka J. J. Ferd. prince Lohkovice projednal tyto záležitosti: (Ref. náhr. přís. hr. Wallis.) Vyřízena řada záležitostí školských a stížností ve věcech honebních. (Ref. přís. dr. Werunsky.) Vzat na vědomí nález správního soudu, jímž zamitnuta stížnost obce rousínovské (okres Rakovník) v příčině stavby sil- nice. — Dále povoleno několik subvencí na podniky meliorační a učiněna usnesení v různých záležito- stech silničních a regulačních. (Ref. přís. dr. Škarda.) Vyřízena řada zále- žitostí stavebních. Mimo jiné vzat na vědomí nález správního soudu, jímž zamítnuta stížnost města Žat. ce příčině nařízeného zhotovení plánu polohy. Okresním výborům ve Velvarech a na Měl- níku vysloveno uznání za horlivou a úspěšnou čin- nost ve příčině spojování kontribučenských peněž- ních fondů s okres. hospodářskými záložnami. Po- dobné uznání vysloveno již dříve okresním výborům v Roudnici n. L. a v Novém Bydževě.

Ferd Lohkovice doktor Rakovník Velvary Roudnice Nový Bydževa Wallis

9 article

Četné, zemského výboru opětně došlé projevy obcí a jiných korporací proti jazyko- vým a rozhraničovacím předlohám vládním zaslány budou presídini ministerské Referent přísedící K. Adámek podával zprávu o výsledku disciplinárního řizení, zave- deného proti řediteli hospodářské školy Pulpáno- vi v Benešově. O této záležitosti prohlášeno sezení za důvěrné, neboť podrobnosti naprosto se vymykaji veřejnosti. Počínání ředítele Půlpána bylo takového rázu a nemírného rozsahu, že uznáno bylo na nej- vyšší trest totiž okamžité propuštění z úřadu. Vzble- dem k nevinně rodině ředitele usnesl se však zem- ský výbor vyměřiti mu pensi 2800 korun ročně. Ne- výš trapná tato benešovská záležitost nemůže ovšem podlomiti důvěru obecenstva k hospodářským ško- lám. Vypleněním škodlivého bejlí ústav benešovský velice získal a na dále bude zajistě znamenitě pro- spívati. Po referátu přís. p. dra. Pinkasa Eylo usne- seno snížiti některé ceny sedadel v Ná- rodním divadle. Druhá řada křesel bude v ce- nách přiřaděna k další řadě. Také cena křesel na balkoně byla snížena rady

K Adámek Půlpán Pinkasa Benešov

10 article

Hospodářsko-lesnická, průmy slová a národopisná výstava v Klatovech I to vrtkavé, tak náhle a často se měnící počast šumavské zdá se býti pošumavské výstavě příznivě nakloněno. Téměř celý týden před zahájením výstavy pršelo bez ustání, výstava tonula v propastech bláta, ne úprosný déšť zahna! dělníky z výstaviště, všeobecně se mínilo, že výstava bude odložena, i v časopisech některých se ona zpráva objavila, a v sobotu, v den otevření výstavy — jako když utne. Šedivé mraky se roztrhaly, slunce se na nebi dobrácky usmáloa svými teplými paprsky lichotivě vítalo vzácné hosty kteří k zahájení výstavy z daleka se dostavili. A druhého dne v neděli, kdy konán byl na vý- stavišti sjezd západočeských organisací agrárních připravilo pohodu ještě krásnějšl. Na čtyři tisíce účastníků přijelo do Klatov zvlášt ním vlakem od Plzně, i povozy, chvojím ozdobe- nými z bližších obcí. V 10 hodin dopoledne uspořádán byl na náměsti veliký tábor lidu a po polední konán velkolepý pro- vod na výstaviátě. Táboru zúčastnili se zemští poslanci: J. Huel. V. Kropáček, Jos. Babánek a Fr. Janovec, říšští po- slanci dr. K. Holý, V. Kotlář a Špaček. O první neděli výstavní prošlo turniketem 12.135 platfcích osob. Na výstavišti, před pavilonem průmyslu a živ- ností koncertovala hudba vojenských vysloužilců na dolejším, volném prostranství, kde omladina agrární, v krojích národních provedla vesnickou svatbu, hrála venkovská kapela z Mochtína.

J Huel V Kropáček Jos Babánek Janovec K Holá špaček Klatovy Plzeň Francie Mochtín

11 article

Čilý ruch panoval na výstavišti do pozdních hodin večerních, V sobotu v poledne zavítal na výstaviště příse- dící zemského výboru p. K. Adámek a v neděli ran- ním vlakem přijel sekční chef z ministerstva orby rytít Popp. Na nádraží uvítán byl okresním hejím. klatov ským p. Přibylem, načež odebral se na výstaviště. kde očekával ho v budově hosp. školy výstavní vý bor, s předsedou výslavy p. Svobodou v čele. Po prohlídce výstavy, překvapen její rozsáhlost uspořádáním i bohatostí exposic zde shromážděn ýchi nelajil se obdivem nad pokrokem, který Klatovy celé Pošumaví v posledních letech učinilo a blabopřá výboru k úspěchu výstavy. Pan sekční chef rytíř Popp býval totiž před lely v Klatovech, jsa úřadníkem zdejšího okresního hejt- manství. Za svého dvoudenního pobytu v Klatovech na vštívil mezi jiným i měšťanskou besedu a v úterý poledním vlakem odjel opěti do Vídně. V pondělí pořadána byla zde výstavka, koní. které zúčastnilo se hojně daleké okolí, zejmen »Družstvo pro zvelebení chovu koní se sídlem v Do- lanech«, které se skvělým úspěchem bylo účastno na hospodářské letošní výstavé v Praze. Podrobněji zmíníme se o výstavce v referátě příštím. V úterý navštívila výstavu pokračovací škola z Rokycan za vedení p. ředitele Hodka. Kromě toho na nejbližší dny oznámila svoji ná- vštěvu obecná škola z Velbartic, nčňové ze Sušice a měšťanská škola z Nové Kdyně. Ve čtvrtek 8. t. m. uspořádán bude venkovským školami okresu klatovského dětský den na výstavišt páčí řídícího učitele p. Prexlera z Mochtína. Návštěva městské rady pražské, která původně byla určena na úterý 6. t. m., byla telegraficky odřeknuta a sděleno, že slane se tak v době nej bližší. Příští neděli 11. t. m. konán bude na výstavišt výroční sjezd soukromých a samosprávných úřadník R. K. Z z král. českého.

K Adámek Popp Přibyl Klatův Hodek Klatovy Vídeň Praha Rokycany Sušice Nová Kdyně Mochtín

12 article

První výstavní trh živnostensko průmyslový. Včerejší den českých žen měl průběh co nej lepší, jak pokud se tyče účasti, tak co do programu O 1/26. hodině konány byly přednášky v průmyslo- vém paláci, a sice promluvila paní El. z Purkyňo za Ústlední spolek českých žen, o národohospodář- ských úkolech české ženy. Zdůraznila potřebu ho- spodářské síly a apelovala plamennými slovy n součinnost českých žen na poli národohospodářském Za klub českých žen učitelka sl. MI. Tůmova pojed- nala o české ženě ve veřejném životě. Snesla obsáh- lý materiál o působnosti českých žen od dob sta- rých až po dnes a skončila výzvou, aby české ženy stály v otázce hospodářské po boku mužů. Předna- šky přijaty byly s bouřlivým souhlasem, jenž platil zároveň oběma ženským korporacím, které zde svor- ně a důstojně na důležitém poli hospodářském pro- jevily vzácnou součinnost. Vočer byla v restauraei Filipově damská baseda. Sl. Malči Herbergrova před- nesla svým zvonivým hláskem písně „Umírání“ o Jelínka, „Pro hubinku“ od Rozkošného, Novákovo „Probuzení“ a několik roztomilých písniček slová- ckých. Hudební skladatel p. Roop při klavíru podai několik vzácných ukázek svých skladeb a sl. Šentá- zova virtuesně podala několik čísel houslových pan Krudský zapěl Dvořákovo „Když má stará mat- ka“, a jiné písně. Všichni účinkující odměněny byly hlučnou pochvalou. Dnes výstava končí a česká Praha přijde se s ní zajisté rozloučiti, aby ještě poslední nákupy učinila. Vstupné 20 hal.

Tůmův Filipův Jelínek Rozkošný Novákův Krudský Dvořákův Předno Maleč Praha El Purkyňa O 1

13 article Denní zprávy.

Denní zprávy. n o — Jakým e. k. okresní hejtman býli nemá. (Z Ji- čína.) V budžetním výboru poslanecké sněmovny říš- ské rady dne 25. května 1909 proslovil ministr vni- tra svob. pán Haerdtl politickou řeč, ve které se zmi- ňuje též o tom, jak si představuje c. k. okr. hejtman a jaké vlastnosti c. k. okr. hejtman má míti a pravi „Okresní hejtman má znáti potřeby lidu ve svěm okrese, má se obeznámiti s lidmi a má znáti, jak směrodatná přání pro okres jsou potřebna a podpory vlády zasluhují.“ Tak si okresního hejtmana před- stavuje nynější pan ministr vnitra. V praxi však — radíme panu ministru, aby se přesvědčil jakto vypadá — necht podivá se do okresu na- šeho na pana dvorního radu Felize Buchnara, který již úřad ten zastává od roku 1905, ať se přesvědčí, jak tento pán zná lidi v okrese. jak zná skutečně potřeby lidu a jak se stýká s lidem a jak s lidmi, vyhledávajícími úřad jemu svěřený zachází a jedná a tu by pan ministr vnitra mohl opět v příštím budžetním výboru, jestli jím ještě bude pánům poslancům sděliti, jak takový okresní hejtman vypadati nemá. Doufejme však, že konečně okresu našemu v čase co nejkratším do- stane se úřadníka takového, který bude opravdu ta- kovým mužem, jak si jej pan ministr představuje jak by toho také okres náš plným právem zasloužil. Doufejme — pravíme ještě jednou — neb, jak s kom- petentních míst se oznamuje, od 1. září pan c. k dvorní rada Buclinar odejde na zasloužený odpočl- nek, který mu také přejeme.

Feliz Buchnar poslanecký sněmovna

14 article

— Karlínský starosta cís. mada Jindřich Ronr šedesálníkem. Dnes dopoledne konala se na karlín- ské radnici domácí slavnost ku poctě pana starosly cís. r. Ronze, jenž dne 5. července dovršil 60. rok svého práci zasvěceného života. Zasedací siň rad- nice, kde se účastníci slavnosti shromáždili, byla květenou nádberně vyzdobena. Mezi přítomnými byli členové městského zastupitelstva, okresního za- stupitelstva, členové učitelských sborů karlínských, výboru pokračovacích škol chlapeckých a dívčích, místní školní rady, zdravotní komise, úřadníci obce a okresu, dále místodrž. rada Hainz, poštovní kon- trolor Sitta, president Plodinové bursy Kaliberg j. v. Pan starosta Ronz, který do zasedací sině vešel se svojí chotí, byl vřele uvítán, načež jménem městského zastupitelstva blabopřáno mu k dovršení šedesálého roku života a vzpomenuto také vynikají- cích zásluh pana starosty o rozkvět a zvelebení Karlína, Jménem samosprávných korporací karlín- ských a úřadů obecních odevzdal p. dr. Brabec panu starostovi blahopřejnou adresu, nádherně provedenou. Na deskách, umělecké to práce ze závodu Dmíškova, nalezá se skvostná ve stříbře tepaná ozdoba s inici- álkami J. R. a letopočty 5./7. 1849 a 5./7. 1909. Další blahopřání projevili panu starostovi místodrž. rada Hainz a za učitelstvo p. řed. Ne chví le. Za tyto blahopřejné projevy pan starosta cls. rada J. Ronz vřele poděkoval. — Osobní. Slečna Bohumila Fiedlerová, poslu- chačka filosofie, dcera pana Frant. Fiedlera, účetního cukrovaru v Dol. Bučicích u Čáslavi, složila tyto dny na české universitě Karlo-Ferdinandově zkoušky stát- ní z ohoru země- a dějepisného pro dívčí lycea.

Ronr Ronz Hainz doktor Brabec J Ronz Fiedlerová František Fiedler Ferdinandův Karlín Dolo Bučice Čáslav výbor pokračovací škola chlapecký univerzita Karla

15 article

Úmrlí. V Dol. Bučicích zemřel dne 6. čer- vence t. r. po delší nemoci pan František Fiedler, zasloužilý účetní tamější akciové továrny na cukr ve stáří 65 roků. Tělesná schránka zesnu lého hude ve čtvrtek dne 8. t. m. o 11. bod. dopol. v domě smutku (v cukrovaru) vykropena, do Kutné Hory převežena a téhož dne o 5. hod odpolední z chrámu sv. Jana na tamějším hřbitově Všech Sva- tých pochována. — Pohřeb. Z kostela u sv. Jakuba na Starém městě pražském konal se dnes dopoledne pohřeb pí. Uggeové roz. Kratochvílové, vdovy po pražském měšťanu. K nádhernému katafalku, na němž spočívala rakev s tělesnými ostatky zesnulé paní, bylo polo- ženo množství drahocenných věnců. Pohřební obřady vykonal P. Škoda a súčastnili se jich kromě členů rodiny a přatel ředitel pošt p. Pachta, náměstek státního zástupce p. dr. Švorčík z Tábora, městský radní p. J. Weiss, hotelier p. Nový z Táboru, advo- kát p. Adámek, školní rada Mikenda, reslauratěr Heinz n j. v. Po obřadech byla rakev snesena s ka- tafalku do čtyřspřežního vozu pohřebního. Zesnulá paní byla pochována na olšanských břbitovech.

Fiedler svatý . Jan Jakub Kratochvíl Pachta Švorčík J Weiss Nová Adámek Mikenda Heinz Dolo Bučice Kutná Hora Tábor Olšanský

16 article

Ještě c statku Lilni. Sděluje s námi jiný člen výboru Městské spořitelny pražské: Naděje, vyslo- vené ve včerejší zprávě o statku Litní (Littengrůn), naprosto nesdílím. Jsem do věci důkladně zasvěcen a proto odvažuji se tvrdit, že statek nebude mít či- stého výnosu do té doby, dokud bude v majetku Městské spořitelny. Inspuktorát statku byl zřízen jen na dělání diet, dříve jako nyní a jest proto bláho- vou naděje, že spořitelna někdy se dočká čistého vý- nosu ze statku. Nejsprávnějším jest stanovisko: co nejdříve zbaviti se statku Litně! — Letožní oxkurse žáků c. k. obchiodní aka- demie v Erně v počtu 20 žáků za průvodu prof. B. Holmana do Paříže—Havru—Švýcar nastoupena bu- de dne 8. července a vrátí se dne 2. srpna. V Paříži zdrží se exkurse 10 dní, v Havru-Trouvillu 2 dny. Kratší zastávky učiní v Mnichově, Ulmu, Kostnici.

Letožní Holman Švýcar Liteň Paříž Havre Mnichov Ulma městský spořitelna Naděj

17 article

Schafhausenu, Basileji, Muhlhausenu a na zpáteční cestě v Bernu, Jungírau (Eisner), Grinwaldu, Lauter- Brunnen, Mürren, Interlaken, Glesbachu, Lucernu Airolo, Rigi Kulmu, Curychu a Bregencu. Prohléd- nuto bude přes 10 zvláštních průmysl. závodů mimo různé bursy, velkoobchody, tržnice, musea, školy přístavy, skladiště atd. Exkurse přínese žákům mno- ho poučení a na cestě zpáteční osvěžení v rozkošných Švýcařích, na jezerech, u vodopádů, v říši věčného sněhu a ledovců a zanechá zajisté v mladých my- slích trvalý dojem a zárodek k vážnému uvažování před vstupem do praktického života a mnohého uvede v pravou kolej obchodního a průmyslového snažení. Vlastenecká společnost »u Beniloků« v Praze. Václavské nám. pamatnje denně na těžký boj severo- českých menšin a úkoly Národní jednoty Severočeské a proto štědře podporuje Jednotu. Každodenní sbírky vynesly již 1273 K 82 h, takže společnost obdrží právě šestý diplom zakládajícího členství, jeji následovati bude co nejdříve diplom sedmý. Sbírky pořádá pan K. S. Zlámaný.

Eisner Grinwald Glesbach Basilej Muhlhausen Bern Interlaken Airolo Curych Praha LauterBrunnen Mürr Jungírau

18 article

— Přecházeli řeku, ačkoliv je poblíže most. Svo- bodní zedníci Friedrich a Hanke, zaměstnaní při vy- sokých pecích v železárnách v Třinci u Těšína v Slezsku, vraceli se v těchto dnech večer z práce do- mů do dělnických baráků. Když se blížili k řece Olze, která je rozvodněna, navrhl mladší, abysi zkrátili cestu a na místo aby šli po blízkém mostě. vstoupili úplně oblečeni a obuti (!) do řeky; patrně byli opilí. Kráčeli několik kroků ke druhému břehu a pojednou si na mělkém místě sedli do vody a v- lali o pomoc. Lidé, na břehu řeky stojící a podiv- nému jednání tomu přihlížející domnívali se, že se jedná o žert. Zedníci skutečně zase vstali, když však chtěli kráčeti dále, začal je dravý proud unášeti. Na břehu stojící stařena Poláková, nedbajíc nebezpečí. vstoupila do řeky a podařilo se ji mladšího zedník vytáhnouti na břeh, nepodařilo se jí však jej v zkřísiti. Mezitím skočil za druhým topícím se zedníkem rolník Lindner, který chytal ryby, do řeky a spadl rovněž do hluboké tůně a zmizel pod vo- dou, jelikož však umí dobře plovat, podařilo se mu vyplouti i druhého tonoucího zedníka vytáhnout a vzkřísiti.

Friedrich Hanke Poláková Lindner Svo Třinec Těšín Slezsko Olza

19 article

— Smrtelný úraz v železárnách v Tiinci. Je zje- vem vskutku povážlivým, že v železárnách v Třinci u Těšína ve Slezsku, jak jsme zaznamenali, v po- slední době každou chvíli udá se vážný úraz. Dne 6. t. m. udál se opětně v železárnách těch úraz, kte- rý si vyžádal za obět život živitele četné rodiny Dělník Slíž zaměstnán byl u parního jeřábu a zapjal do tohoto 7 metrických centů těžký kus odlitě oceli. jejž jeřáb měl dolů spustiti. Jakýmsi nedopatřením řidič jeřábu ocel na místo dolů otočil tak nešťastně že ocel přirazila Slíže k hranici jiné narovnané oceli tak, že ubožákovi byla celá spodní část těla úplně promačknuta a vnitřnosti mu vyhřezly. Za několik hodin ubožák, nenabyv vědomí, dotrpěl. — Utonul v Moravě. Píše se nám: Dne 5. t. m. přijel starosta z Vlkoše pan Rozkošný se svým čele- dínem do Kroměříže. Když odešel do města po své záležitosti, vjel čeledín jeho s dvojspřežním povo- zem do řeky Moravy, aby koně napojil na místě. kde je kromobyčejná hloubka. Zapadl tam a utonul Koně s povozem byli s velkou námahou vytažení Celedína pro velký stav vody dosud nenašli. V mí stech těch se přihodilo již několik nehod. Bylo by v zájmu bezpečnosti, aby městská rada Kroměříže o to se již postarala, aby podobné případy se opa kovati nemohly.

Slíž Rozkošná Třinec Těšín Slezsko Morava Vlkoš Kroměříž městský rada Kroměříž

20 article

— Drobné místní zprávy. V Dejvicícl byl ho- zer kámen na rychlík buštěhradské dráhy a okno v kupé rozbito. — Drožkou č. 63 byl na nároží Ma- rianské a Růžové ulice povalen 77letý metař Jan Seifert z Tejnky a utrpěl četné odřeniny. — V Rie- grových sadech na Král. Vinohradech byl včera ve- čer zatčen truhlářský pomocník z Libně, který pře- padl jednu dámu z vinohradského divadla. — Sebevražda. Josef Slaboch, 20letý pekařský pomocník z Břevnova č. 121, v noci na dnešek pře demovními vraty se zastřelil. Mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pitvu. Příčina sebevraždy nen známa. — Bleskem zasažený polír zemřel. Ve zdejší všeobecné nemocnici zemřel dnes dopoledne stavebn polir Fafejta, který byl včera odpoledne na Proseku u Libně bleskem zasažen. Mrtvola převezena do ústavu pro soudní pitvu. — Usmrcen na kolejích dráhy. U nuselského nádraží skočil dnes na koleje státní dráhy 44letý metař Josef S. z Vršovic č. 365 a byl vlakem usmr- cen. Důvod sebevraždy není známý. Mrtvola odve- zena do ústavu pro soudní pitvu. — Požár přádolny. Z Vrchlabí se sděluje V přádelně na bavinu firmy J. Menčik vypuk včera požár, který zničil řadu menších budov, stro- jovnu a hojné zásoby. Hlavní budova tovární lebla úplně popelem. Sktadiště zboží, k hlavní budově ne dávno přistavěné, bylo zachráněno. V přádelně zaří- zené na 20.000 vřeten, pracovalo asi 300 dělníků kterým vesměs dostana se zaměstnání v jiných zá- vodech firmy Mančíkovy — Z Nuslí. (Statistika.) V týdnu od 27. červn do 3. července narodilo se 12 dítek, zemřelo 10 osob z nichž 3 na souchotiny.

Seifert Král Josef slaboch Fafejta Požár J Menčik Mančíkův Ma Růža Vinohrady Libeň Břevnov Prosek Vršovice Vrchlabí Nusle

21 article Různé zpravy.

Různé zpravy. Výprava vévody Abruzzského. Z Říma, 7. čer- vence. Dle došlých zpráv skončil vévoda Abruzzský šťastně hlavní část své výpravy do Himalají, pokusiv se vystoupiti se svými piemontskými průvodci n nejvyšší vrchol. V Římě působí podiv rychlost. s jakou výprava překonala velké obtíže. Podrobné zprávy očekávají se v nejbližších dnech, poněvadž se výprava nalezá již mimo hranici sněhu. = Zábadný únos dítěle. Z Lehnice, 7. července. Ve Břehu nalezla v těchto dnech jistá dáma ast 12leté plačící děvče u své vily, ujala se ho, nasytila je a tázala se, proč pláče. Děvče vyprávělo, žeje z Opolí, bylo ráno v kostele a na zpáleční cestě bylo vyzváno neznámým mužem, aby s ním šlo na nádraží a odjelo do Anglie. Neznámý přitiskl prý mu na obličej masku, načež pozbylo vědomí a neví už. co se s ním dále dělo a jak přišlo do Břehu. Dáma telegrafovala hned otci dítěte, poštovnímu úřadníku. jenž přijel nejbližším vlakem a odvezl je domo. O záhadném případu zahájeno policejní vyšetřování. = Proti zápasům s býky. Ze San Seba- stianu se sděluje: Od počatku saisony býčích zá- pasů bylo 111 zápasníků zraněno a 5 usmrceno. Vláda hodlá učiniti přísná opatření. Příští neděli budou v Barceloně uspořádány velké projevy pro odstranění zápasů s býky. = Medvěd v jižním Tyrolsku. Z Tridentu se sděluje: V těchto dnech odebrali se bratří Tedeschi- niové s berním oficiálem Maserou do bor, aby vy- brali orlí hnízdo. Při tom nalezli stopo medvěda, sledovali ji, podařilo se jim zvíře dostihnouti a třemi dobře mířenými ranami je skolili.

abruzzský Tedeschi Řím Himalat Lehnice Opole Anglie San Seba Barcelona Tyrolsko Trident

22 article

= Rodina otrávena houbami. Z Paříže,7 července. V obcí Creilu, dep. Oise, zemřelo z osmi- členné rodiny pět osob po požití hub a stav ostal- ních tří jest beznadějný. = Středověk ve XX. stoleti. Z Petrohradu 6. července. V malé vesničce Voleskách v guberni volyňské odehrál se hrozný výjev. Tamní selky byly již dávno pobouřeny proti mladé, velmi hezké ženě za kterou se bláznili všichni muži v okolí, takže v mnohých damácnostech docházelo proto ke svá- rům. Před dvěma dny se zvědělo, že jeden muž pro ni nedostál manželskému slibu a to bylo poslední kapkou, kterou nádoba přetekla. V neděli vrhly se na cestě z kostela mladé i staré ženy na svou sou- peřku, přes její nářek a prosby strhly jí šaty s těla a táhly ji za vlasy po celé vesnici: kamenujíce ji při tom jako zběsilé. Mužové se z počátku smali, potom však pokusili se někteří ubohou zachránil, ale rozzuřené ženy vrhly se na muže jako HIlice pěstmi i kousáním je zahnaly na útěk. Tělo nešťastné ženy bylo samá rána, když ji přivlékly pod strom na kraji vesnice. Měla ještě tolik sil, že prosila o smilování, ale ženy ji pověsily na větev a zapálil ji pod nohama hranici, takže pomalu uhořela. Když se dostavilo četnictvo, nalezlo pod stromem jen hromádku popela a ohořelé kosti,

Paříž Creil Oise Petrohrad

23 title

Ze soudní sině.

24 article Proces

Proces s domnělými antimilitaristy ... Dnešním dopolednem skončen byl výslech obžalovaných a započato podáváním návrhů na před- volání různých svědků (nejméně 50 žádají jich obě strany) a se čtením protokolů, jichž je tak značný počet, že do soboty stěží budou probrany. Předseda soudu sám poznamenal, že půjde-li líčení tak, jak šlo dnes — protáhne se proces přea léto, čímž by ovšem i po této stránce odpovídal fa- mósnímu procesu záhřebskému. Podobným je mu dost. Hlavně ostrým panem státním Drbohlavem, který učinil dnes návrh docela ve stylu Accurtiově — aby předvolání byli svědkové za účelem zjištění — kým jim byly zaslány legitimace na sjezd antimilitari- stický v roku 1907! — Neschází, než aby se učmnil návrh na trestní stíhání osob, které legitimace ty vi- děly . .. Tím ztrácí žaloba už docela na svém zdůvod- nění, vzpomene-li se, že sjezd antimilitaristický b y veřejně plakatován, čtrnácte dní pře ním s celým programem visely afilche na nárožích, byl oznamován veřejn všemi listy — a nikoho, ani u policie, ani u státního náviadnictví, nenapadlo vykládat slovo »anti- mililaristický« — tak, jak se to chce činiti dnes. Z posledních vyslýchaných byli Bartoloměj Tříska, Václav Valter, Jan Vimr a Josel Vojta.

Drbohlav Tříska Valter Vimr Josel Vojta

25 article

Bartoloměj Tříska na dotaz předsedův, pro mládež samostatně se organisovala, odpovídá, že mládež mládeži lépe rozumí. Svolával konferenci národně-sociální mládeže ve svém působišti a tam mělo se mluviti o antimilitarismu v tom smyslu, jnk zmírniti přílišně nákiady na vojsko. Tytéž intencu. zákonem dovolené, společoy byly debatám, vedeným o antimilitarismu na různých jiných schůzích, jimž obžalovaný předsedal nebo na nichž mluvil a kter konaly se v Žirovníci, Počátkách a j. V dopisech. jež zasílal tajemníku Hatinovi a v Počátkách sidli- címu známému Pejelovi přimlouval se, aby hleděno bylo ke slušnému chování se mladíků při odvodech proti kázni vojenské nepopuzoval. U vojska neby nikdy trestán. Návrhu JUDra. Hübschmanna, aby se soud o pravdivosti této výpovědi přesvědčil dolazem u veli telství pluku čís. 102, u kteréhož pluku obžalovaný sloužil, bylo vyhověno. Obžalovaný Václav Valter, druhdy důvěrní nár. dělnického klubu mladé generace v Mělníce, na- prosto popírá, že by bylo v jeho působišti pořádáno pětatřicet (!) schůzí antimilitaristických, jak žaloba uvádí. To číslo se zdá vskutku nápadně veliké. Ale vyplněno to tak bylo v dotazníku, jejž jste z ústř výboru dostali. Ja to dojista nenapsal. Red. Špatného jako řečníka v jedné schůzi, ko- nané v Besedě mělnické, pozval, ate misto Špatného přijel Hatina, jehož řeč nesla se tonem veskrze dů stojným, avšak nijak protizákonným Jak vzniklo ve vašem působišti hnutí anlimilita ristickér

Tříska Hatina Hübschmann Valter Žirovník Počátky Mělník Reda

26 article

Vzniklo jakožto přirozený odpor proti různým zlořádům, ve vojště se vyskytujícím, jednak z četby. jednak z rozumového uvažování. Předčítá se několik dopisů, u obviněného zaba- vených. Rovněž čte se Valtrův denník. Z protokolu o jeho výslechu čte se věta: »Ke sjezdu pražskému jsem se dostavil, ale po zahájení jeho šel jsem si koupit karafiát a když jsem se vrátil, sjezd byl již rozpuštěn. To jsem já nikdy neudával a o ničem takovém nevím. Předseda zjišťuje, že Valter, který dotyčnou vý- pověď (jako svědek) učinil, je knihař (kdežto obžalo- vaný je strojník) a že se tudíž protokol obžalova- ného netýče. Obž. Jan Wimr, jenž byl jednatelem a důvěrní- kem org. mlád. nár. soc. v Blatné, nepamatuje se vůbec na žádnou schůzi výslovně antimilitaristickou, v místě tomto pořádanou. Akce antimilitaristická směřovala jen k tomu, aby mládež byla přidržována ke slušnému chování se při odvodech. O svádění vojínů ku porušování služebních povinností nebylo na žádné schůzi mluveno. Na táboru v Blatné, v dubnu 1908 konaném, mluvil tajemník Hatina o tom, jak se má mládež nár.-sociální organisovati, ale k žádné vzpouře ve vojště nevybízel. Na táboru byl též vládní komisař Na sjezdu pražském nebyl.

Valtrův Valter Wimr Hatina Blatná

27 article

Poslední z obžalovaných, Josef Vojta, byl důvěr- níkem organisace »Pokrok« v Kutné Hoře. » Mladé Proudy« byly organisací odebírány, obviněný je čítal. Styky s ústř. výborem jste měl? Ano. Žádal jste sekretáře, aby vám ohlásil, zdali by mohl 14. června 19U8 přijeti na tábor? Ano; táboru však čádná tendence antimilitari- stická vytčena nebyla a Hatina, ač zprvu přijeti sll- bil, později se depeší z Vídně omluvil Tábor se konal, ale o vojsku se na něm skoro vůbec nemluvilu; vládní komisař upozornil totiž pře- dem, že bude-li se řečník Moravec dotýkati otázek vojenských, rozpustí ihned schůzi; Moravec pak mluvil pouze o úkolech mládeže.

Vojta Hatina Moravec Kutná hoře Vídeň Tábor

28 article

Vy jste byl též na sjezdu plzeňském Ovšem, to byl pouze sjezd pracovní a o vojsku nebyla tam vůbec učiněna ani jediná zmínka. Tím byl výslech všech obžalovaných ukončen. Prve než přikročeno ke čtení protokolů, činili všichni obhájcové návrhy na předvolání svědků. Navrhů je- jich, jakož i návrhů veřejného žalobce bylo takové množství, že jen čtení a zaznamenání jich trvalo do poledne. Přelíčení s kn. Eulenburgem. Z Bezlína, 7. července. (K. k.) Na počátku dnešního přelíčení s kníž. Eulen- burgem prohlásil obžalovaný, že nemůže přelíčení sledovati. Vrchní státní zástupce dr. Preuss navrhl na to, aby obžalovaný byl zatčen, protože jest po- dezření, že similuje, nebo že nějakými umělými pro- středky způsobuje si nemoc. Soudní dvůr se usnesi pověřiti tajného lékaž- ského radu Fürbringera, jakožto zástupce lékařského kolegia provincie braniborské a tajného lékařského radu prof. Krausa z královské nemocnice Charite okamžitým prohlédnutím obžalovaného v soudní bu- dově. Obžalovaný za lékařské prohlídky byl postižen slabostí srdce, načež znalci, když opětně přelíčení bylo zahájeno, souhlasně prohlásili, že kniže Eulen- burg není schopen zúčastniti se přeličení a že další přelíčení bylo by spojeno za daných okolnosti s ve- likým nebezpečím života. O simulování obžalovaného nemůže býli ani řeči. Vrchní státní zástupce dr. Preuss na to navrhl odročení procesu. Soudní dvůr návrh schválil a od- ročil proces na neurčitou dobu. Vrchní státní zástupee odvolal svůj návrb, aby obžalovaný byl zatčen.

doktor Preuss profesor Kraus Fürbringer

29 article Uherská krise.

Uherská krise. Wekerle po čtvrté ministerským předsedon. Z Vídně, 7. července. Dr. Alexandr We- kerle jest zde opět. Bude dnes přijat eísařem a jmenován po čtvrté ministerským předsedou a po šesté ministrem financí. Dr. Daranyi bude ministrem orby po páté. Z Pešti, 7. července. (K. k.) Uh. tel. kor. kancelář sděluje z Vídně: Předseda minister- stva dr. Wekerle odebral se o půl 11. hodině do dvorního hradu, kde nejdříve dostavil se do kabinetní kanceláře, načež o 11. hodině přijat efsařem v soukromém slyšeni. Předseda mini- sterstva dr. Wekerle podal mocnáři zprávuo usnosení ministerské rady, o stanovisku jednotli- vých stran a o politické situaci vůbee. Z Pešti, 7. července. »Uher. tel. kor. kan- celář« sděluje z Vídně: Slyšení předsedy mini- sterstva dra. Wekerla trvalo přes hodinu. Po slyšení odebral se předseda ministerstva do ka- binetní kanceláře, kde krátkou dobu pracoval. Předseda ministerstva navštívil pak ministra za- hraničních záležitosti svob. pána Aehrenthalaa konferoval s ním delší dobu. O 42. hod. vrátil se předseda ministerstva Wekerle do uherského paláce. Zde prohlásil žurnalistům, že císař pro- jevil souhlas s návrhy předsedy ministerstva. Publikování opětného jmenování ministerstva ná- sledovati bude v nejbližších dnech. Na to přijal předseda ministerstva návštěvu státního tajem- níka v ministerstvu a latere Gezy šlechtice Ver- tesyho.

doktor Daranyi Wekerle Wekerla Aehrenthalaa Vídeň Pešť dvorní hrad Uhry Vera ministerstvo Wekerle Alexandr I

30 article Poslední zprávy.

Poslední zprávy. Rekonstrukce kabinetu. Z Vídně. 7. července. „N. F. P.“ dovídá se, že vyjednávání vlády s obstrukčníky po stránce politické děje se na základě formule, ve které se ohlásí pro podzim rekonstrukce ka- binetu ve smyslu vlastnoručního listu, kterým Bienerth poprvé jmenován byl ministerským předsedou. V listu se ukládalo Bienerthovi, aby sestavil nový kabinet. V německých kruzích prohlašují — podle „N. F. P.“ — že taková formule by neměla ceny dotud, dokud by se ne- zlomil odpor Čechů proti projednání jazykových osnov. Z Vídně, 7. července. Podle „N. F. P.- bude obsahovati formule smíru mezi vládou a obstrukčníky ohlášku, že na podzim budou po- měry politické nově utvářeny, že se založí pevná pracovní většina, což bude průpravou k rekon- strukci kabinetu. Z poslanecké sněmovny. Z Vídně, 7. července. Za řeči posl. Go- stinčara vrazil do sněmovny posl. dr. Ko- rošec a hlasitě volal: »Hochenburger padl. Byl dvakráte poražen ve vý- boru pro trestní zákon.« Zpráva ta způsobila ve sněmovně velký rozruch. Z Vídně, 7. července. Konec schůze dnešní byl velmi bouřlivý. Když byl předseda ohlásil po volbě generálních řečníků o návrhu Metelkově, že příští schůze koná se v pátek, učinil posl. dr. Slá- ma jako předseda immunitního výboru dotaz n předsedu pro chování se Haerdtla. Dr. Pattai omlouval ministra vnitra. Po skončení schůze odešel Haerdtl a Bicnerthem. Sociální demokraté a národní sociálové volali na něj: „Abzůg!“ a „Fuj!“ Haerdtl se vrátil na své místo. Výkřikv proti němus trvaly dále. Kdza pak ka-

Bienerth Čecho ko Metelkův doktor Slý Pattai Vídeň poslanecký sněmovna