Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve středu 7. července 1909.,

Praha

3

Číslo 185.

4

fdhosl

5 article

Maranní a večerní llaty předplácl se V Praze v administrani Ba mjsl na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáe . a K n na měsís. . Poštou na měsle. Ba dvrt ista . . . . s K e0h s dvaji zásilkou na mě na čtvrt iota . . . 1 K o

Praha K e 0 h

6 article

ob snoonj

7 article Vece

Vece dání V drobném prodejit ranní člslo o sobě . . za sh večerni . . . za 4 k Va fillálkách na vonkově ranni čislo . . . . . . . t0 večtrni . . . . . . . 5h lnscráts plati se hotově napřed. Předplacení a inserty příjímá sdministrace v Marianské ul., s. Tam nacházají sa lez o redakce. tiskárna a sxpodice Národních Lintů

Virginie

10 article

Rukopisy se nevraceji.

12 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. snttel le Jednání o dělnost sněmovny. Z Vidně, 7. července. O včerejší poradě ministrů drů. Weiskirchnera, Bráfa a Žáčka se zástupci obou stran obstruujíeích sděluje » N. Wr. Tgbltt.«: »Češti agrárníci ukázali se tam smírli- vějšími. Přijali v jistém smyslu hospodářský dar vlády, který záleží v 9 mil. kor. na po jišťování dobytka a proti škodám ohněm způso beným a který může býti po připadě zvětšen zajištěním, že zřídí se česká vysoká škola zvěro lékařská. Politických koncesí vláda dáti nechce Čeští agrárníci musejí tedy upustiti od četných požadavků politických, mezi kterými nalézají se dělnost sněmu českého a některé záležilosti školské. Slovinci však výslovně prohlásili, že pokládají obchodně-politický zákon zmocňovae za věc politickou a že jenom politické koncese mohou je přiměti k odvolání pilných návrhů obstrukčních.« Z Vídně, 7. července. V síni českého člena předsednictva pokračovalo se v poradách mezi ministry drem. Weiskirchnerem, Bráfem a Žá- čkem na jedné straně a posl. Udržalem, Staň- kem a drem. Šusteršičem na straně druhé. O2. jednání přerušeno. Ministři dři. Weis- kirchner a Bráf odebrali se k ministerskému předsedovi, aby mu referovali. V konferencité ln bude zase hned pokračováno. U dra. Pattaie sešli se vůdcové německých stran. Usnesli se, vyslati dra. Pallaie k bar- Bienerthovi, aby jej vyzvali, by v pátek, ukáže-l se nemožnost, učiniti sněmovnu dělnou, říšskou radu neprodleně odročil.

Weiskirchner Bráf Žáček N Wr Žá Udržal Weis Bienerth Vídeň

13 article

Horlivěji než v posledních dnech vyjedná- valo se dnes, ale též úspěšněji. Právě te v 1 hod. 40 minut rozšířeny jsou zprávy, že kompromis jest na cestě a že nemá daleko k cíli. Kompromis měl by podklad politický, ale též hospodářský. Podrobnosti nejsou ještě po- vědomy. Jak se ukáže cesta schůdnou k němu. zasáhne do jednání ministerský předseda sám. Podle kompromisu toho byl by pracovní pro gram pro zbytek letního zasedání jenom stručný a poslanecká sněmovna by nezasedala přes bu doucí čtvrtek. Klub slovinsko-klerikální svolár jest na dnešek na 3. hodinu odpolední. Po jehc poradě sejde se Slovanska jednota. Národní zocialisté a obchodně-polilické předlohy Z Vídně, 7. července. Orgánem národních socialistů vytýká se »Národním Listům«, že podporují vládu při předlohách obchodně pohtických. Konstatujeme podle protokolu schůze poslanecké sněmovny ze dne 19. prosince minu- lého roku, že pro pilnost obchodně politického zákona hlasovali národní socislistě a radikálové dr. Baxa, Buříval, Hubka, Choe, Klofáč, Fresl, Žemlička, Sláma. ostalní pak před hlasováním vyšli. Pilnost byla přijata dvoutřetinovou většinou 281 hlasy proli 139, tudiž jenom třemi hlasy nad potřebnou dvoutřetinovou většinu. Bez hlasů národních socislistů by se tato dvoutřetinová většina ne- byla sehnala. Nevytýkáme národním socialistům, že se zřetelem na zájmy a potřeby svého volič- stva městského tak jednali, uvádíme toto faktum jen vůči jejich výtkám. Trochu retrospektivy jim neškodil

doktor Baxa Buříval Hubka Choe Klofáč Fresl Žemlička Sláma Vídeň poslanecký sněmovna

14 article

Ministr Hochenburger mrtvolou. Z Vidně, 7. července. Ve výboru trestním utrpěi ministr spravedlnosti dr. Hochen- burger dvojí porážku: Zastával tam svoje stanovisko ve příčině obnosu, který jest rozho- dující při posuzování trestnosti nějakého skut- ku. Při hlasování bylo stanovisko ministra ju- stice jednomyslně zamítnuto. Přes to ujal se slova opětně ministr. Po jeho řeči hlasováno zase. Opět poražen ministr jednomyslně. Dru- Hochenburgerovi vyčítá se důvodně, že opustil poslaneckou sněmovnu, která se ušnesla, cenu věci ukradoné proti dosavadnímu stavu pod- statně zvýšiti, panská sněmovna však obnos zase stlačila. Poslanecká sněmovna chce původní usnesení restituovati, ale ministr, který nehájil v panské sněmovně, jak bylo jeho povinností. usnosení poslanecké sněmovny za jeho souhlasu učiněné, dnes ve výboru poslanecké sněmovny hájil rozhodnutí sněmovny panské. Když bylo podruhé odhlasováno, tázal se předseda výboru dr. Nietsche ministra: „Přeje si, Vaše Excellence, ještě něčeho?“ Dr. Hochenburger:

doktor Nietsche Hochenburger poslanecký sněmovna Hochenburger

15 title

„Nikoliv.“ Po sehůzi pravil polský člen výboru

16 article

k českému: „Nerozčilujte se, pane kolego, nad mrtvolou ministra justice Mrtvější než on už ni- kdo býti nemůže!“ lde Baron Haerdtl proti parlamentu. Z Vídně, 7. července. Veliký rozruch způ- sobila ve sněmovně zpráva, že ministr vnilra svob. pán Haerdti odepřel vyslati k výslechu do výboru imunitního policejní úřadníky, kteři zatkli poslance Beera a Kulschera. Ministr sám poukazuje k tomu, že po 42 léta, co existuje parlament, nikdy ještě parlament se neproměni v soudní síň a že nemůže býti dopuštěno, aby úřadníci administrativní byli parlamentem vy- slýcháni. Parlamentu jest zodpověden toliko ministr sám, tomuto pak navzájem zodpovědni jsou úřadníci. Kdyby se dopustilo, aby proměnil se parlament ve sbor exekutivní, že by to mělo pro celou administrativu následky velmi vážné. Věc dostane se koncem dnešní schůze ještě na přetřes. Podle všeněmecké korrespondence učiní předseda výboru imunitního dr. Sláma dotaz na předsedu. Kromě toho promluviti chce k záleži- tosti té člen výboru dr. Mühlwert. ononi tokaden Diety zachráněny!

Baron Haerdtl Haerdt Beer Kulscher doktor Sláma Mühlwert Vídeň

17 article

Z Vídně, 7. července. Na konferenci u dra. Pattaie byli poslanci: prine Alois Liechtenstein d.. Gessmann, dr. Sylvester, sv. p. dr. Chiari a šl. Eduard Stransky. Tam jednalo se též o dů- ležité věci: o tom, bude-li říšská rada odročena nebo ne, to jest v obyčejném žargónu poslane- ckém, budou-li placeny diety nebo ne. Tyto roz- hodly. Budou placeny diety po celé léto, jako v posledních lětech vůbec, a jen pro forma za- sedati budou, jak „Národní Listy“ již oznámily před dvěma nedělemi, dva výbory: sociálně- politický a zvláštní výbor pro předlohy finanční dra. Biliňského. Státní subvence pro zemědělství. Z Vídně, 7. července. Ve včerejší schůz kola polského sdělil předseda dr. Glabinski; »Zprávy, jako by vláda byla přiznala Čechům nebo jednotlivým zemím jen zvláštní hospodářské ústupky, se neshodují se skutečnosti. Vláda svo- luje však, aby obnos určený ke zvelebě země- dělství a chovu dobylka rozdělil se podle klíče počtu dobytka mezi jednotlivé země. Rozdělen to aby se stalo podle návrhů zemských výborů na základě předchozího dobrého zdání země- dělských sborů zemských. Čechům zůstavuje se, aby věnovali tento obnos účelům, které po- kládají za nejpilnějšl.« — Tím potvrdil před- seda kola polského informace »Národních Listů«. Pozastavovaly-li se dva české pražské žurnály nad tím, že »Národní Listy« měly zprávy v příčině 5 mil. roční subvence státní ke zveleb skotu a 1 mil. ročně z obnosu toho pro král. české, je to počínání přímo nežurnalistické, na které vůbec odpovídati nebudeme.

Liechtenstein doktor Sylvester Chiari Eduard Glabinski Čecho Vídeň

18 article

Pro a proli obstrukci. Z Vídně, 7. července. »N. Fr. Pr.« ozna- muje, že usnesení, provozovati obstrukci prot obchodně-politickým předlohám stalo se v klub slovinsko-klerikálním (Šusteršičově) pouze devíti hlasy proti osmi. Při této přiležitosti sdělujeme, že v klubu českých radikálů bylo 6 členů pro obstrukci a 6 proti obstrukci. Haličtí zemědělci proti obchodní smlouvě. Z Krakova, 7. července. Včera se zde ko- nala schůze až 500 dolegátů zemědělských spolků haličských, na kteréž usneseno vyzvati kolo pol- ské, aby hlasovalo proti obchodní smlouvě ra- kousko-rumunské, protože jest pro haličské ze- mědělství škodlivou. Dementi min. Abrahamowicze. Z Vídně, 7. července. Bývalý polský mi- nistr David Abrahamowicz popřel pravost publi- kace ve lvovské »Gazetě Codzienné«. Popřel to telegramem zaslaným »N. Fr. Pr.« Tento list uveřejňuje dnes depeši inženýra Thumena zně- jíci: »Revelace, uveřejněné ve Ivovské »Ga- zetě Codzienné« od J. E. ministra m. sl. ryt. Davida Abrahamowieze a fotografický snímek jím vlastnoručně podepsaný vám posílám.« Z úřadního věstníku. Z Vídně, 7. července. (K. k.) »Wiener Ztng.« oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval ředitele učitelského ústavu v Kutné Hoře Josefa Šimka ředilelem českého učitelského ústavu v Praza. — Ministerstvo vnitra schválilo změnu stanov, na níž se usnesla valná hromada akcio- nářů akciové společnosti pro zpra- cování draselnatých louhů v Praz dne 25. kvělna r. 1909

Abrahamowicz Thumen Abrahamowiez Wiener Ztng Šimek Vídeň Francie Krakov Kutná hoře Gazeta Codzienný

19 article

Era proti spiklencům v Srbsku. Z Bělehradu, 7. července. Ministr vojenství generál Živkovič byl vyrozumněn, že hlavní spi- klenci plukovníci Mašín a Mišíč vyzvali všechny důstojníky v posždkách srbských, kteři byl s nimi ve spiknutí proti králi Alexandrovi královně Draze, aby přišli do Bělehradu na schůzi všech spiklenců. Ministr vojenství poruči velitelům pluků, aby nedali důstojníkům- spiklen- cům žádné dovolené. Plukovník Mišič, který jes zároveň poslancem, dostavil se včera k ministru vojenství, stěžoval si na tento zákaz a hrozi dotazem ve skupštině. Ministr prohlásil, že zákaz byl vydán se souhlasem královým. Císař Vilém ve švédských vodách. Z Trelleborgu, 7. července. (K. k.) O ho- stině na obrněnci „Oskar II.“ pronesl švédský král tento přípitek: Vaše Veličenstvo, dnes za- hájili jsme společně nové spojení, veledůležité pro naše obě země. Jest mi srdečnou potřebou poděkovati hluboce Vašemu Veličenstvu, že pro- jevil jste tak milou pozornost a vstoupil též na švédskou půdu. Spatřuji v tom opětný důkaz přátelských citů, jež Vaše Veličenstvo mně mě zemi vždy projevovalo. Vítám radostně Vaše Veličenstvo a připíjím na blaho Vašeho Veličen- stva. Sláva jejímu Veličenstvu, císařovně!“

Era Živkovič Mašín Mišíč Alexandrov Vilém Oskar II Srbsko Bělehrad Trelleborg

20 article

Císař Vilém odpověděl na připitek těmito slovy: „Račiž Vaše Veličenstvo dovoliti, bych směl projeviti nejvřelejší díky za laskavé uví tání, jež mne hluboce dojalo, a za skvělé uví- tání, jehož se mi dostalo na švědské půdě. S vel- kou radostí vyhověl jsem laskavému pozvání Vašeho Veličenstva, abych se zúčastnil dnešní slavnosti ve švédských vodách. Slavnost tato plat přece dovršení díla, jež vytvořily obě naše země, a jež k staletým přátelským vzájemným svazkům mezi Německem a Švédskem má při- pojiti nový článek. — Připíjím Vašemu Veličen- stvu a královskému domu, připíjím zdaru blahu rytířského a zdatného švédského národa.“ Z Trelleborgu, 7. července. (K. k.) Němečtí účastnici slavnosti byli na straně švédské velmi srdečně uvítáni. Císař a král odjeli královským zvláštním vlakem z Trelleborgu do Malmö, kde císař po velmi srdečném rozloučení vstoupil na jachtu „Hohenzollern“ a odplul do Kielu, Turecké poselstvo ve Vatikáně. Z Říma, 6. července. (K. k.) Ottomanské poselství, jež oznámilo papeži sultánovo nasto- lení, odjelo odpoledne do Neapole. Na nádraží dostavili se konsul Galian a hodnostové papež- ského dvora. Poselství prodli v Nespoli krátkou dobu a potom vráti se přes Vídeň do Cařihradu

Vilém Hohenzollern Německo Švédsko Trelleborg Malmö Kiel Vatikán Řím Neapol Vídeň Cařihrad královský dom

21 article

Mezinárodní rozhodčí soud. Z Londýna, 7. července. (K. k.) »Standarde se dovídá, že vláda nehodlá již umožniti ještě v tomto zasedání poradu o londýnské deklaraei ze dne 26. února a že toto jednání vlády možno považovati za odložení ratifikace na neurčitou dobu. Z prohlášení ministerského předsedy ze dne 21. června, že rokování o zmíněné dekla- raci mohlo by býti totiž umožněno jen zákon- nou osnovou, v níž uváděla by se v platnost konvence o zřízení mezinárodního mírového soudu, dovozuje onen list, že i podepsání kon- vence o svrchu zmíněném soudě jest odročeno Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 6. července. (K. k) Sněmovna rokovala o zprávě námořního vyšetřovacího vý- boru. Zpravodaj Michel kritisoval příkře stavbu lodí a překročení úvěru na lodní střelivo. V ro- kování bude se pokračovati v jedné z příštích schůzí. Krétská olázka. Z Cařihradu, 7. července, (K. k) »Tanin« sděluje, že předevčírem v noci odpluli krétšt vůdcové Michelidakis a Venizelos řeckým torpé- dovým člunem do Athén, aby vyžádali si in strukce od ministra zahraničních záležitost Baltazzia o tom, jak mají si Kréťané počinati, až bude sděleno usnesení ochranných mocností. Po 24 hodinách vrátili prý se do vlasti. Kré ťané jsou prý zaražení.

Michel Kréťan Londýn Paříž Cařihrad Atény

22 article Revoluce v Persií.

Revoluce v Persií. Z Londýna, 6. července. (K. k.) Reuterově kan- celáři sděluje se z Teheranu: Anglický a ruský zá- stupce slibili Sipahdarovi, že budou podporovati dva jeho požadavky, aby totiž reakcionáři z okol

Reuterův Persie Londýn

23 article

šachiova byli propuštěni a aby byli jmenováni nov ministři. Sipahdar odmítl dle „Daily Telegraphu““ každ- Kompremis a prohlásil, že jest povně odhodlán táh nouti proti Teheranu. Z Frankfurtu n. M., 7. července. (K. k.) „Frank furter Zeitung“ sděluje z Cařihradu: Dle telegramů jež okdržela Porta z Teheranu, byli perští kozáci jimž velel Ljakov, poražení v boji se 6000 Bachtianů táhnoucích na Teheran. Zlatá klec pro Abdula Hamida. Ze Soluna, 6. července. (K. k.) Vila „Allatini byla dnes definitivně vládou zakoupena. Dosavadní majitelka vily „Société immobiliairen d'Orient“ ob drží od vlády 20.000 liber a vila bude odevzdána vojenskému úřadu. z Catihradu, 7. července. (K. k.) Úřadní list vy vrací zprávu, že Abdul Ilamid pokusil se o útěka že při tom strhla se krvavá bitka mezi vnitřní zevní stráží ve vile Allatini. K řežím v Adaně. Z Cařihradu, 7. července. (K. k.) Telegram, z- slaný mladotureckým výborem arměnskému výboru „Dašnakčution“, vyvrací prohlášení vídeňského ture- ckého vojenského příručího časopisům, dle nichž cařihradský arménský výbor vyvolal prý řežev aba bevaa Tiskové poměry v Turecku. pošae Z Calilradu, 7. července. (K. k.) Francouzsko arménský týdenník „Liberal byl pro uveřejnění prudkého článku proti velkovezíru zastaven. ab vžszm Adaně,

furter Port Ljakov Hamid Ilamid Dašnakčution Frankfurt můj Cařihrad Soluna Adana Turecko Liberal Daily Telegraph arměnský výbor Société immobiliaire d ' Orient Catihrad

24 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. eye b Ve Vídni, 7. července.

Vídeň poslanecký sněmovna

25 article (Schůze 173.)

(Schůze 173.) vis e (Zvláštní telež. zpr. »Nár. Listů«.) Parlament jest plný. V zasodací síni jes však prázdno. Tam se projednává pilný návrh posl. dra. Metelky dále. Mluvili dosud poslanei Korošec a dr. Velich. Jednání nebude dnes skončeno. Zejtra není schůze plenární, nýbrž leprve v pálok. Skoro všichni poslanci tráví čas ve velkém sloupoví parlamentního paláce, kam docházejí zprávy z jednotlivých porad, které se konsjí v budově. Bylo jich několik v nejvyšším p- schodí, kde se nalézají místnosti ministerského re předsedy. Z Vídně. Ve 2 h. 22 m. Rozruch ve sněmovné roste. V zasedací síni mluví Slovinec Gostinčar, o kterém se soudí, že bude posledním řečníkem dneška. Za řeči posl. dra. Korošce útočili slovinšt poslanci prudce na vládu. Posl. Bianchlni pro- hodil: »Ale, nerozčilujte se, pánové, smír jes již uzavřen!« Dr. Benkovič: »Není. A kdyby byl, pak jest to smír jen shnilý !« dnd a olinto zl .l l o Z Vídně, 7. července, (K, k) Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi v 10 h 10 minut. Nově zvolený poslánec František ryt. Biesia decki skládá slib. Ministr fiancí dr. ryt. Biliňski podává osno vu zákona, stanovící lihový kontingent na výrobn období r. 1902/10 a jeho individuální rozdělení. Posl. Glöckel podává návrh, aby byla před ložena osnova zákona e mezdních a pracovních po měrech dělnictva v tabákových továrnách. Potom pokračuje se v rokování o pilném návrhu posl. dra. Metelky Posl. Korošec mluví slovinsky až do 3/4 12. Po tom pokračuje německy. Stěžuje si do odstrkování zanedbávání slovinského školství ve Styrsku.

Metelka doktor Velich Slovinec Gostinčar Posl Benkovič Pattai František Metelka Posl Vídeň

26 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 7. července. (K. k) Užší výbor výboru pro záležitosti slátních zli zenců měl dnes schůzi, v níž ministerský předseda dr. svob. pán Bienerlh podal toto problášení Vláda věnuje sdělání služební pragmatiky Úpravě služebních poměrů státních úřadníků svůj plný zřetel. S příslušnými pracemi bylo v minister- stvu vnitra již před delší dobou započato. Nemusím snad teprv prohlašovati, že dlužno při tom řešit velmi obtížně a složitě otázky, na jichž posuzování mají čilý zájem všechny ostatní resorty, s nimi ministerstvo vnitra zahájilo potřebné jednání. Předběžné práce pokročily nyní tou měrou, ž přislušná osnova zákona bude ještě letos podána. Má-li býti přes tuto, vládou zahájenou akci, na zá- kladě usnesení výboru vzata za základ jednání, čelí- cího k vypracování předloby, osnova služební prag- matiky pro státní úřadníky a státní učitele, vypra covaná Ústředním svazem spolků rakouských stát- eoo ních Úřadníků, neopomene vláda zúčastniti se vyslá- ním svého zástupce do užšího výboru přislušného jednání. Prohlašují však již nyní, že elaborát, vydaný svrchu zmíněným Ústředním svazem, zavdává po mrché stránce podnět k námitkám, a že účasten- stvím vládních orgánů na poradách o této zákonně osnově nemůže býti prejudikováno podání připravo- vané vládní předlohy.

doktor Bienerlh Vídeň svaz spolek rakouský stát

27 article

Zpravodaj posl. šl. Stransky přijímá toto prohlášení z uspokojením na vědomí, navrhuje však. aby se zatím neupouštělo od výborového usnesení, dle něhož má se osnova služební pragmatiky, vypra- covaná Ústředním svazem státních zřízenců, vzíti za základ podrobné debaty, aby podrobné rokování o této osnově bylo odročeno s tou podmínkou a až do lhůty, již vláda přislibila v závazně formě pro podání své předlohy. Posl. Glöckel jest povděčen, že vláda se ko- nečně rozhodla splatiti dávný dluh státnímu úřad- nictvu a předložiti sama zákonnou osnovu sněmov- ně. Prohlašuje co nejdůrazněji, že služební pragma- tika, jež opomíjela by otázky časového postupua personálních komisí, měla by pro státní úřadníky jen skrovnou cenu. Se vším důrazem dlužno však poukázati k tomu, že nejen státní úřadnici, nýbrž státní slubové mohou se plným právem domáhati zá- konné ochrany. Řečník proto žádá, aby vláda současně se slu- žební pragmatikou pro státní úřadníky podala také předlohu, kterou se zákonně upravují práva a po- vinnosti státních sluhů. Debaty zúčastnili se ještě posl. Mayer. dr Petelenz, Kroy a Gruber, kteří prohlásili, že souhlasí s návrhy zpravodaje posl. šl. Stranskél a posl. Glockela. Předseda ministerstva svob. pán Bienerth prchlásil, ze podá současně se služební pragmatikou pro úřadníky také před- lohu, kterou budou upravena práva a povinnosti státních sluhů Při hlasování byly pak schváleny návrhy zpra- vodaje a poslance Glöckela,

Posl Mayer Petelenz Kroa Gruber Bienerth Glöckel svaz státní zřízenec

28 article

áoa aa eoal

29 article

Immnnilní výbor jednal ve své dnešní dopolední schůzi o immunitní záležitosti posl. Wutschela a Beera. Na počátku schůze přečten byl přípis mi- nistra vnitra, v němž sděluje důvody, proč nemůže nařiditi, aby policejní orgány dostavily se do výboru, jak bylo žádáno. Na to rozpředla se delší debata, jíž zúčastnii se posl. Höger, Rieger, dr. šl. Mühlwerth. Baechle. Funke. Liebermann a zpravodaj Marckhl. Konečně byl schválen návrh posl. Fun- ka, v němž výbor se usnáší protestovati rázně proti notě ministra vnitra a prohlásiti, že zákon byl porušen. Dále schvaluje se návrh posl. Lieber- manna, aby v dnešní schůzi sněmovny byla nóta ministersiva vnitra uvedena na přetřes dotazem předsedy výboru k předsedovi sněmovny, a aby bylo žádáno šelřiti práv sněmovny. Konečně byl sehválen dodaječný návrh posl. Riegera, aby sněmovna se uznesla vyžvati vládu, aby vyhověla usnesení immu- nilního výboru ze dne 1. července 1909 stran před- volání policejních orgánů v immunitní záležitosti posl. Beera a Wutschela. O tom budiž sněmovně podána po případě písemná zpráva výboru. Od výslechu svědků, dostavivších se do dnešní schůze výboru, bylo k návrhu dr. šl. Baechl upuštěno, protože předvolané policejní orgány se ne- dostavily.

Beer Höger Rieger doktor šl Funke Liebermann Marckhl Wutschel práv sněmovna

30 article

Berní výbor konal dnes schůzi, ve Které pro- jednáván byl návrh poslanců Choce, Kaspera a Bernta na změnu zákona o odpisech pozemkové daně při živelních škodách Zpravodaj posl. Teltschik navrhuje tuto re- soluci: Vláda se důrazně vyzývá, aby podala co nej- dříve sněmovně předlohu o změně zákona stran od- pisu pozemkové daně při škodách naturálního vý- nosu živelními pohromami, a sice v ten smysl, aby také při poškození osení zimou, mrazem, hmyzem, nemecemi, způsobenými cizopasníky, peronosporou obilní snětí každého druhu ald., mělo rolnictvo nárok na odpis pozemkové daně, když by při jednollivých parcelách ve výměře až do dvou hektarů zničen byl čtvrtý díl úrody, při parcelách, které mají větší vý- měr než dva hektary, když bude zničena úroda nej- měně na polovině hektaru. Současné se vyzývá vláda, aby zavedla pokud možno největší zjednodu- šení a zlevnění lízení při vyšetřování škod.

Choc Kasper Bernt

31 article

Sekční chef Meyer prohlašuje, že souhlasí s resolucí, pokud vládu vyzývá, aby přihlížela k po- daným návrhům, což konečně jest také povinnosti vlády. Poslední část návrhu o zlepšení Hízení při vyšetřování škod může dokonce uvítati, ježto dnešní řízení je skutečně složité a nákladně a dává příleži- tost k četným nepřístojnostem. Podaný návrh vedl by, pokud v tomto oboru jest věbec odhad možným, ke zvýšení úbytku asi o 11 mil, korun. Za nynější situace státních financí ne- bude vláda moci souhlasiti s takovým ztenčením přijmů. Je-li vláda dle své povinnosti ochotna k ná- vrhům přihlížeti, neznamená to slib, že splní tuto část návrhu. Debaty zůčastnili se ještě poslanci Niedríst, Kasper. svob. pán Rolsberg. Suhrada Choc, načež byl návrh zpravodajův schválen schůze skončena. Zatímni učitelé v Praze. V čísle 181 večerního vydání » Národních Listů« bylo poukazováno na dlouhou za- tímnost učitelů v Praze, která se nevyskytá v žádné kategorii úřadnictva. Nyní žije v Praze

Meyer Niedríst Kasper Rolsberg Suhrada Choc Praha

32 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Boj o nový kalendář na Rusi. Parlamentní komise v ruské dumě, kter konečně po dlouhých bojích dostala do proudu otázku podstatného zmenšení počtu církevníeh a jiných svátků v zájmu hospodářského rozvoje a soutěžení s ostatní Evropou, má naději, že její snahy se potkají s výsledkem. Stolypinův kabinet v principu s věcí souhlasí a slibil j svoji podporu. Nyní inieiátoři zákonného návrhu v tom směru pokročili k novému projektu, který také už léla je snahou všech liberálních živlo na Rusi. Jedná se o zrušení starého juliánského kalendáře a zavedení nového gregoriánského tak aby v kalendářním počtu Rusko srovnalo krok s ostatní Evropou a s celým světem. Jak známo, ruský kalendář (t. zv. starého stylu) je o 13 dní pozadu za kalendářem, jímž se řidi všechen svět nepravoslavný. Za nemnoho let by rozdil ten narostl zase o jeden den Rozličné toto počítání, samo o sobě bezvýznamné vede ke zbytečným zmatkům nezasvěcené vznikají z něho začasté obtíže rázu polítického právního i hospodářského, V moderním živole

Stolypinův Rus Evropa Rusko

33 article

hospodářském zejména je to nepraktické. Že věc tato potřebuje nutně již nápravy, není po- chyby tím splš, když prakticky se ukazuje, ž obyvatelstvo pohraničních gubernií na západě Rusi (v polských gubernifch, průmyslově i ob- chodně relativně silně pokročilých) i na jihu jiz dávno se spravují v knihvedení a jinde kalen- dářem gregoriánským, zavádějíc si jej prostě via faeti, donuceno k tomu nutnou potřebou v ob chodních stycích. Člen gosudarstvenného sovělu V. M. An drejevskij poslal obšírný výklad o věe všem členům vyšší sněmovny i členům kabinetu se žádostí, aby se o návrhu zákona vyslovili po případě projevili svoje mínění o tom, jak nejlépe určiti přechodní dobu od starého ka- lendáře k novému. Vysoká hierarchie pravoslavná celou věc drží jen, jako ze zvyku a chabě, nemohouc se vážně opříti pádným důvodům moderního praktického života, který další setrvávání př starém stylu kalendářním ne bezdůvodně nazýrá hospodářskou absurdností a pošetilosti. Nena- razí-li projekt zákona na oblíže v sovětn, v dumě samé většinu bozpečnou najdo.

Rus

34 article

V Londýně vyjde v září kniha angli- ekého poručíka Shackletona o jeho vy- pravě k jižnímu pólu, jemuž se přibližil nejvíe ze všech dosavadních badatelů. Na vydání dlla Shackletonova byla vypsána veřejná subskripce, která měla arci skvělý výsledek. Petrohradská Akademie nauk vydá v září na subskripci (ke dni 100, narozenin básníkových) úplné vydání spisů A. V. K ol- cova. Vydání bude co nejpečlivější, s řadou portrétů básníkových, se studií o něm, s nuto grafem atd., a bude co nejlacinější. Subskripční cena knihy asi 400stránkové jest 50 kopějek. V archivě ruského ministerstva carského dvora několik let zabývala se zvláštní komise spracováním a uspořádáním materiálův a doku- mentů, týkajících se činnosti státních divadel v obou stolicích ruských. Minulý měsíc konečně. jak sděluje petrohradská »Rěče, tato práce byla dokončena a přikročí se k jejímu publi- kování. Teprve na základě této úradní publikace bude možno přistoupiti pak k podrobné hi- storiiruského divadla, která dosu byla pouze kusá, poněvadž celé periody diva- delního rozvoje byly neprozkoumány a mate- riály k studiu jich nepřistupny. V Jaltě na Krymu zemřela v květu života 24letá ruská herečka O. N. N o r o v

Shackleton Shackletonův O N Londýn Jalta Krym storiiruský divadlo

35 article

na souchotě. Od jejího talentu bylo si mnoho slibováno, a ještě loni, když vystoupila několi krát v Petrohradě (jako Asta v »Malém Eyolfu«) přijala ji všecka kritika s velkými nadějemi. Příštím místem mezinárodn í ho sjezdu hudebního vybrán byl jednomyslně Londýn. Sjezd ustanoven pevně na rok 1911. bližší datum bude určeno teprve začátkem toho roku. V novém ruském dramatě Looní d Andrejeva »Anathema«, které bude první novinkou příští saisony »Uměleckéh divadla« moskevského (všecky pověstio zákazu censury a ruském provozování byly ne- správny) dosti značnou roli hraje i hudba- o jejímž rázu, komposici a rozsahu dohodl se již autor dramatu s hudebním skladatelem v G. Karatygine m. Nedávno vyšlá autobiografická a memoirová kniha N. A. Rimského Korsako va, intimním a milým tónem psaný »L ětopi mojej muzikalnoj ži zni« — měl veliký úspěch. První vydání bylo rozebráno v několika týdnech, takže se nepřikročí ani k stručnějšímu výtahu (pro širší vrstvy), jak vydavatelé díla zprvu zamýšleli. Kniha je psána tak, že i neodborníky hudební cele poutá. Ohl i vydání francouzského a anglickéh

G Karatygine Rimskij Petrohrad Asta Londýn Loonit d Andrejev Uměleckéh divadlo

36 article

šuje se překladu

37 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Neštěstí při vodní stavbě. Z Hirschbergu (Pruské Slezsko), 6. července. (K. k.) Při stavbě údolní přehrady v Maueru utopil se nešťastnou náhodou inženýr, technik a stavbyvedoucí. Mstvoly jejich ne- byly dosud nalezeny = Balon spadl do moře. Z Říma, 7. července. Posud není žádných zpráv o vzduchoplaveích, kleií spadli u Neapole s balonem do moře. Listy uveřej- ňují o případu dlouhé fanlastické zprávy. Vyslovuje se také domněnka, že to byl snad jen velký papí- rový balon, ale neapolská prefektura trvá na tom, že v gondole se nalezaly dvě osoby. = Sebevražda haličského aristokrata. Jak se sděluje z Brusztyna v Haliči, zastřelil se tam velko- statkář kníže Stanislav Jablonowski v 63. roce věku. = Oddal nepřílele církve. Z Paříže, 6. července. Abbé Lemier, poslanec za Hazebrouck, oddal včera v elegantním kostele Saint Pierre de Chaillot v Pa- říži svého kolegu, poslance Guerniera s bohatou Argentiňankou. Později teprve zvěděl, že Guernier, horlivý radikální socialista, hlasoval ve sněmovně pro zákony proticírkevní, čímž je ipso facto stižen církevním interdiktem. Lemire, jenž to při oddav- kách nevěděl, je nyní trápen výčítkami svědomí, ale upokojuje se myštenkou, že úřadoval jen v zastou- pení faraře, jenž nepříteli církve den před tím vydal listek o vykonané zpovědi.

Jablonowski Lemier Guernier Lemire Hirschberg Slezsko Mauer Řím Neapol Halič Paříž Saint Pierre jít Chaillot