2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. dubna 1913. číslo 97.
4
article
rusy kompromis, pět národních demokratůa
členů centra je proti, čtyři podolští autono-
misté jsou nerozhodní. O odpůrcích kompro-
misu se tvrdí, že se pokusí obstrukčními řeč-
mi protáhnouti jednání výborové co nejdéle.
aby se volební reforma dostala do sněmu c
nejpozději.
Kromě výboru zabývají se nyní reformou
také voličské schůze. Minulou neděli bylov
Haliči na 300 takových schůzí, z nichž 200 ve
vých. Haliči. Ohromná většina z nich vyslovila
se pro rychlé vyřízení reformy dle smluve-
ného kompromisu. Ve východohaličských mě-
stech vystoupili se zvláštními požadavky
židé. V Brodech žádali, aby se židům novým
volebním řádem zabezpečilo 23 mandátů; v ji-
ných městech žádáno dokonce 25 židovských
mandátů a nynějším židovským poslancůmv
haličském sněmu vyslovena nedůvěra, že ne-
hájí náležitě zájmů židovského obyvatelstva.
Jak si Rakousko zabezpečuje lásku Jiho-
slovanů.
Ve splitské „Slobodě“ čteme: V den, kdy
splitské obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno
zvolal jeden chorvatský kandidát advokacie
„Živio starosta Katalinič!“ Za to byl den v
vyšetřovací vazbě, od hejtmanství dostal tři
dni vězení, pak byl jako reservní důstojník po-
volán na cvičení a degradován. Ač má doslou-
ženo, nebyl propuštěn z vojenského svazku
mimo to učiněno na něho oznámení státnímu
zastupitelstvu. Při posledních demonstracích
pro Černou Horu bylo zatčeno 9 osob, jimž
okr. hejtmanství vyměřilo vězení od 7 do 5 dní
a mimo to všechny oznámilo státnímu zastu-
pitelstvu.
Návay proti šlechtickému stoličnému
úřadnictvu.
Katalinič
Halič
Rakousko
Černá Hora
5
article
Ve shromáždění čanadské stolice jednáno
tyto dni o vládním úmyslu, postátniti stoličné
úřadnictvo, Slova ujal se také býv. předseda
uherské poslanecké sněmovny Ludv. Návay
a pravil mimo jiné: Nynější doba není nevhod-
ná ku provedení vládního plánu. Není pochyb-
nosti, že sestátnění stoličné správy jeví se ne-
zbytným. Platí to jak o krajinách s nemaďar-
ským obyvatelstvem, tak i o stolicích maďar-
ských, poněvadž tak zvaný „historický střed-
ní stav“ (zemanstvo“, v jehož rukou se nalézá
stoličná správa, neodpovídá svému historické
mu povolání. Ačkoli sám patřím také k to-
muto stavu, neváhám říci, že šlechta zdědila
po svých předcích jen jalovou hrdost bez ja-
kýchkoli duševních a individuálných předno-
stí, nehodí se k tomu, aby někoho vedla, poně-
vadž zůstává daleko za nynějším pokročilým
věkem a nemá tedy oněch duševních vlast-
ností, jichž je třeba k vůdčí úloze.
Uherská vláda proti Rěce.
Nynčjší vlašské obecní zastupitelstvo
rěcké octlo se opět v oposici proti vládě,a
také rěcký poslanec, dr. Vio, přešel z vládní
strany do oposice. Za to má Rěka býti potre-
stána tím, že se jí odejme policie a zřídí se
pro Rěku a jeho území státní policie.
Nedávno, když dr. Lukács meškal v Opa-
tiji, navštívila ho deputace městské rady rěcké
a žádala, aby vláda upustila od svého úmyslu,
který by byl těžkou ranou vlašskému živlu
a podporou maďarstva v Rěce. Lukács však
oznámil deputaci, že věc je už definitivně roz-
hodnuta a změniti se nedá. Provede-li vláda
svou, městská rada s podestou Viem, bratrem
poslancovým, se vzdá a není vyloučeno, že
Rěka, jako Chorvatsko, dostane vládního ko-
misaře.
Rěce
doktor
Vio
Lukács
poslancův
Rěk
Chorvatsko
poslanecký sněmovna
6
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Všichni Rusové pro Černou Horul
Příští neděli petrohradské ulice budou je-
vištém nové slovanské manifestace. Uspořádá
ji zvláštní komitět, jemuž předsedá gen. Sku-
garevský. Shromáždištěm budou s dovolením
mitropolita Vladimíra dva chrámy: kazaňský
a Vzkříšení. V chrámech bude odsloužena pa-
nichida za padlé v balkánské válce slovanské
bojovníky. Po panichidě bude modlení za ví-
tězství zbraní černohorských a srbských po
Skadrem a bulharských i řeckých pod Caři-
hradem. Gen. Skugarevský a tajemník komi-
tétu Dobrynský došli k ministru vnitra vyžádat
manifestantům dovolení hromadně jít někte-
rými ulicemi. Ministr odpověděl, že proti ma-
nifestaci nemá námitek, bude-li se konativ
ulicích, kde nejezdí tramway a nechodí příliš
mnoho obecenstva. Manifestanti položí věnee
na hrob Alexandra III. a na hrob Alexandra I
K manifestaci pozváno vysokoškolské student-
stvo slovanského smýšlení. Pořadatelé ručí za
pořádek. Kdyby výtržné živly chtěly pořádek
porušiti, pořadatelé samí přivolají policejní
stráž.
Rus
Vladimíra
7
article
Jaký enthusiasm pro Černou Horus
zmocňuje ruského národa, toho novým důka-
zem budiž několik vět, vytržených ze „Slavja-
nina“, jenž volá:
„Ne v síle bůh, nýbrž v pravdě! Jaká t
veliká země, ta malinká Černá Hora, jaký to
bohatýrský národ, ta hrstka balkánských pa-
stýřů! Ne litovati, ale záviděti musíme Černé
Hoře, neboť na takové morálné výši, na jaké
ona nyní hrdě se tyčí, může státi toliko t
země, jejíž lid je vyvolenec boží... A tak údě-
lem Černé Hory stala se veliká čest, aby samo-
jediná bojovala proti spojeným rytířům kře-
sťanské Evropy, jimž, osvíceným džentleme-
nům, ústy srbského ministra muselo býti při-
pomenuto, že se zapomenuli nad povinnost
cti... Černohorci už jednou dokázali svou ne-
ranitelnost, a to bylo proti veliké armádě do-
byvatele Evropy (Napoleona r. 1809). A nyní
Prozřetelnost si ji vyvolila, aby křesťanské
Evropě, pohansky zpychlé, dokázala, že ještě
živ je zákon Kristův a že bůh není v síle, nýbrž
v pravdě.“
Černohorec
Napoleon
Kristův
bůh
Černá Hora
Evropa
8
article
Opět o Albancích
Opět o Albancích
Pan Grey opět promluvil o Albanii. These
jeho je na pohled správná: Albanci jsou svěj
národ, ať tedy mají také svůj stát a svou vládu.
Ovšem, jde-li o slovanské národy, nikdy si Evropa
a v Evropě pan Grey nevzpomene, že by se jim
dostatí mělo toho, co bez jejich prosby, ano proti
jejich přání dávají Albancům. Ale ve věcí samé
jak pan Grey, tak všichni jeho kolegové diplo-
maté nemají pravdu. Albanci nemohou utvořiti
národní stát, protože nejsou národem. Národem
nejsou proto, že nemají společného národního vě-
domí. Vědomí jejich jest kmenové a náboženské.
Grey
Albánie
Evropa
9
article
Jednotlivé kmeny a víry věčně se krvavě potí-
rají, hubí a vyhlazují. Když diplomaté na omluvu
své politiky albanské udávají, že Albance proto
chtějí uzavříti v samostatný stát, aby jejich ná-
rodnost a víru ohradili naproti Černohorcům,
Srbům a Řekům, kteří by je utiskovali, kdyby je
měli pod svým panstvím, to dávají na jevo úplnou
neznalost poměrů. Na Černé Hoře i v Srbsku je
svoboda vyznání úplná. V Srbsku konečně jsou
pravoslavní v takové převaze, že tam katolíci
i mohamedáni úplně zapadají. Ale Černá Hora
má mohamedány v Nikšiči i Podgorici a oni do
té doby, co k ní patří, od r. 1878 neměli příčiny
k nejmenšímu stesku, že by jim zkracována byla
svoboda náboženská. Mohamedáni obou jmeno-
vaných měst byli s Černou Horou v staletých bo-
jích o víru a když byli Černou Horou vybojo-
váni, nadáli se, že jim Černohorci budou odplá-
ceti. Ale Černohorci nemyslili na mstu, nýbrž na
to, aby nové, jinověrné obyvatelstvo ke své vlasti
připoutali, a to se jim zdařilo. Co pak se týče
katoliků, citovali jsme na tomto místě nedávno
svědectví Vatikánu, jež si vyžádal barský arci-
bískup Dobričič pro černohorskou vládu proti
Evropě, že katolíci na Černé Hoře se těší úplně
svobodě vyznání. Kdyby tedy diplomaté znali
předmět, o kterém rozhodují, musili by uznati, že
severozápadní Albanie se Skadrem nemůže
v dané chvíli přáti lepšího osudu, než aby při-
padla k Černé Hoře.
Černohorec
Srba
Řek
Srbsko
Podgorica
Vatikán
Evropa
Albánie
Černá hoře
10
article
Jaša Tomič, jenž se srbským vojskem přibyl
do Lješe, zaznamenává další svoje zajímavá po-
zorování. Srbové přišli ke katolickým
Malisorům a nazývali je Arnauty či
Albanci; ale Malisoři proti tomu
protestovali, tak prý se nazýv aj
pouze mohamedání. Malisor ne ná-
vidí mohamedány, ale k pravoslav-
ným Srbům má plnou důvěru. Malisoli
muži tetovují si kříž na ruce, ženy na prsou.
Když srbské vojsko nedávno obsadilo Bušaty nat
Skadrem, Malisoři volali: Katolík! Katolikl a vy-
hrnovali rukávy, aby na důkaz toho ukázali na
ruce kříž, a ženy si rozhalovaly ňadra. Rozumí
se, že jich Srbové ušetřili.
Ale kromě svého znamení kříže Malisoři ni-
kterak nejsou krotci. Jeden pravil: »Zachraň nás
bůh od abtonomné Albaniel Kdybychom ji dostali
to by se Evropa podívala, co jest Arnautluk!«
Domácnost Malisorů vypadá docela jak
černohorská. Zámožnější domy jsou jako kamenné
kuly, stěny uvnitř jsou ověšeny domácími koberci
mezi nimi visí obraz sv. Mikuláše a gusle. Pří-
chozím nabízejí cigarety a černou kafu. Pozdra-
vují srbsky: »Zdravol Kako si?« Ženy se rády
míchají do hovoru, ale mrav jim přikazuje odpo-
vidat pouze na otézky: nejsou-li tázány, mlčí.
Jaša Tomič
Srba
Skadr
Malisor
Arnautluk
svatý . Mikuláš
Evropa
Zdravol Kako
11
article
Shoda se srbskými obyčeji jeví se i v tom.
že Malisoři jako Srbové slaví »krsno ime« čili
»slávu«. Tato kulturná shoda byla dosud neznáma
Srbští národopisci považují »krsno ime« za ethno-
grafický význak Srbů. Ale je možno, že tito Mali-
soři katolíci před mnoha sty lety byli pravoslav-
nými Srby a že ještě z té doby se u nich zacho-
valo oslavení »krstného imena«.
O velikonočním božím hodu Jaša Tomič by
v Lješi v katolickém kostele na bohuslužbě. Muži
byli vesměs pod zbraní. S věže vlál prapor
s dvouhlavým černým orlem v ruděm
poli. V předu stály ženy a děti. Pro muže bylo
deset lavic — sedli si do nich po turecku. Na
podlaze také byl vydlážděn dvouhlavý orel.
Bohoslužba se dála v slovanském ja-
zyku jako u Srbů, ale pobožné písně, jež lid
zpíval, byly albanské.
Své kněze Malisoři mají rádi. K nim chod
v každé případnosti na radu, i když jsou choří.
Kněz má u sebe lekárničku a zadarmo nejen léčí.
nýbrž i léky dává. Zadarmo jsou také všecky
jeho církevní výkony. Malisoři si do nedávna
libovali, že je církev nic nestojí. Teprve nyní si
dávají otázku: Kdo našim kněžím peníz
dává a proč? Je to v náš prospěch nebo ne-
prospěch že jim peníze dává?
Kolem kostela hřbitov. Po službách božích
ženy usedly na hroby svých zesnulých a stoužilys
týmž způsobem, jako Černohorky.
»Kdyby nás nechali na pokoji, my bychom se
s tím lidem dorozuměli krásně a křesťanskyl-
volá Tomič naposled.
Malisor
Srba
Jaša Tomič
Černohorka
Tomič
Mali
12
article
Miljukov o balkánské otázce.
V neděli 6. dubna, jak jsme již oznámili
přednášel v Petrohradě známý kadetský politik
P. N. Miljukov o turecké krisi a bal-
kánském spolku. Podáváme podle ruských
novin obšírnější zprávu o jeho přednášce, poně-
vadž v ní je vysloveno mínění, patrně velmi blízké
ruskému zahraničnímu ministerstvu. To vidno již
z toho, přírovnáme-li vývody Miljukova k výkla-
dům, které podal na sobotním »čajovém večírkue
u ministra Sazonova chéf oddělení pro blízký
Východ, kníže G. Trubeckoj, známý publicista
slovanský, který kdysi byl naznačován za ruského
konsula v Praze. Kn. Trubeckoj tvrdil, že ruská
diplomacie dosáhla značných úspěchů, poněvadž
se jí podařilo: 1. odstranit možnost jednostran-
ného zasáhnutí Rakouska do balkánských záleži-
tosti, 2. lokalisovat válku, 3. dát spojencům mož-
nost dokončit vítěznou válku a 4. zabezpečit vy-
užití dobytých vítězství. Skoro stejnými slovy
oceňuje Miljukov zásluhy ruské diplomacie na
Miljukov
P N
Sazonov
G Trubecký
Trubecký
Petrohrad
blízký východ
Praha
Rakousko
13
article
Balkáně. Ruská diplomacie nechtěla zvyšovat zá-
pletky ještě otázkou o průlivech a budoucnosti
Cařihradu, aby tím nezpůsobila evropskou kata-
strofu. Válka balkánská jest boj porobených ná-
rodů za osvobození. Miljukov poukázal na nezdar
mladotureckého převratu, na pokusy, které vedly
k uzavření balkánského spolku a zmínil se na
konec o nesnázích, které vznikají při konečném
vyřízení válečných výsledků. Autonomní Albanie
nebude zúžena do těch hranic, jak by si toho
přáli Srbové, ale ani ne tak, jak si toho přeje
Rakousko. K Srbsku připadne Djakovica, ale za to
Skader zůstane při Albanii. Tím potvrzuje zprávy
o tom, že ministr Sazonov na čajovém večírku
přiznal, že Skader nebude připojen k Černé Hoře,
Největší obtíže činí rozdělení Makedonie mezi
Srbskem a Bulharskem, poněvadž Srbové skutečně
zabrali větší území, než jim připadá podle původní
smlouvy z 13. března 1912 a nyní prohlašují, že
všechno jich vojsky zabrané území si ponechají.
Miljukov
Srba
Sazonov
Skader
Balkán
Cařihrad
Albánie
Rakousko
Srbsko
Djakovica
Černá hoře
Makedonie
Bulharsko
14
article
Setrvá-li Srbsko na požadavku, mohlo by to zna-
menat konec balkánského spolku. Povinností Ruska
jest působit ve smyslu spravedlivého rozdělení
Makedonie mezi Srbskem, Bulharskem a Řeckem
Rusko dle závěrečných slov Miljukova vyšlo z ny-
nější krise s většími výhodami než Rakousko,
poněvadž zachránilo svoje zájmy i zájmy balkán-
ských Slovanů.
Mezinárodní finanční komíse v Paříží.
»Figero« přináší seznam ustanovených již
delegátů pro mezinárodní finanční komisi, která
se sejde v Paříži dne 20. dubna, aby vyřídile
finanční otázky, spojené s novým politickým
stavem na Balkáně:
Francie: De Margerie, plnomocný ministr
Gout, místoředitel v Levantě; de la Boulinade a
techničtí delegáti ministerstva financí Sergent
Luqust.
Německo: Baron de Lancken, plnomocný
ministr, velevyslanecký rada v Paříži: Pritsch
plnomocný ministr, delegát německých majitel
dluhopisů Dette publique ottomane: Helferich
Schwabach, členové správní rady Německé banky
Rakousko-Uhersko: Hrabě Somasích
plnomocný ministr, velevyslanecký rada v Paříži-
šl. Janko, delegát rakousko-uherských majitel
dluhopisů Dette publique ottomane a šl. Adler
bankéř.
Rusko: Sevastopulo, velevyslanecký rada
v Paříži a Artur Rafalovič, finanční rada ruského
velevyslanectví v Pařiži, Soldatenkov, tajemník
ministra Sazonova; Nikolaj Rafalovič, ředitel
Rusko-asijské banky.
1talie a Velká Britanie posud nejme
novaly své zástupce.
Černá Hora: Mijuškovič.
Řecko: Politis.
Turecko: Džavid bej. Rešid bej a Zia bej.
Vzhledem k nastávajícímu vyjednávác í, jež se
bude konati za účelem studia změn, které mají
nastati v organisaci Dette publique ottomane.
dohodly se komitéty belgických a hollandských
majitelů tureckých dluhopisů domáhati se za pod-
pory svých vlád zastoupení ve správní radě Dette
publique ottomane.
Miljukov
Margerie
Gout
jít le Boulinade
Luqust
Janko
Adler
Rafalovič
Soldatenkov
Sazonov
Politis
Srbsko
Rusko
Makedonie
Bulharsko
Řecko
Rakousko
Paříž
Balkán
Francie
Německo
RakouskoUhersko
Velká Británie
Turecko
Sevastopulo
Baron jít Lancken
Helferich Schwabach
15
article
Centralisace v Rusku a židé.
Ruští židé až dosud byli horlivými podporo-
vateli všech separatismů, autonomismův a parti-
kularismů v Rusku. Teprve zdvižená vlna pol-
ského antisemitismu zarazila židy a udělala z nich
ctitele ruského centralismu. Ruský týdenník ži-
dovský »Razsvět« prohlásil posledně, že v otázee
polské židovské zájmy neshodují se s linií státní
decentralisace, leč se státní koncentrací. Dlouho
prý se ostýchali o tom mluviti. Bylo ustáleným
zvykem dívat se na Polsko tak, jako by, i když
ne fakticky, tedy aspoň virtuálně zůstalo zvlášt-
ním státem. Polsko jest zemí carství ruského a
»mluvíme tak jménem mnohých, že nelitujeme
toho, usmívá-li se nám myšlenka o zachování to-
hoto statu quo více než myšlenka o jeho zrušení.
Dokud Polsko nesloží zkoušky dospělosti v cho-
vání vůči židům, Polsku není potřebna ani samo-
správa ani autonomie, leč řádný gubernátor an-
glického typu, který by byl polské společnosti
»guvernérem« ivychovatelemj«.
Rusko
Polsko
16
article
Otázka vyučování náboženství ve Španěl-
sku.
Návrh liberální vlády španělské, aby děti ne-
katoliků a rodičů, kteří si náboženského vyučo-
vání nepřejí, byly v obecných školách z tohoto
vyučování vyjmuty, způsobil prudkou agilaciv
klerikálních kruzích, vláda však trvá na svém
postupu k nenáhlé laicisaci státního zřízení.
Rada pro veřejné vyučování, která projedná-
vala otázku vyučování nábožensíví v obecných
školách, nejprve zamítla návrh, dle něhož měli
otcové, kteří si nepřejí, aby jejich děti byly vy-
učovány náboženství, podati záruku, že jim sami
poskytnou dostatečnou mravní výchovu, na te
však byl přijat návrh bývalého konservativního mi-
nistra Allende Salazara, aby tato otázka byla
předložena parlamentu.
Při hlasování byla přijata 31 proti 30 hlasům
zpráva komise, jež obsahuje dva článkyi
1. Náboženství bude se na obecných školách
nadále vyučovati stejně jako posud.
Španěl
Allende Salazar
17
article
2. Vyjmuty z něho budou děti, jejichž oteové
vyznávají jiné náboženství než katolické, a děti.
jejichž otcové, třeba katolíci, vysloví přání v tom-
to smyslu a zavážou se, že jim toto vyučování
poskytnou doma.
Členové rytířských řádů z Calatravy. Alcan-
tary. Montesy a Santiaga zaslali ministerskému
předsedovi hr. Romanonesovi, jenž je členém po-
sledního z těchto řádů, přípis, v němž mu připo-
menuli řádovou přísahu, kterou složil, že bude
sloužiti věci katolického náboženství. Na přípisu
byl podepsán také švakr králův, prine Ferdinand
Bavorský. Hrabě Romanones však prohlásil, že
tento krok v ničem nezmění jeho projektů.
„Diario“, orgán ministerského předsedy, uve-
řejňuje zprávu, že král v rozhovoru s hr. Roma-
nonesem vyslovil svou nespokojenost a úžas nad
nevhodným a neoprávněným přípisem a litoval zvlá-
ště, že na něm spatřil jistá jména. Tato přímá na-
rážka se v politických kruzích živě komentuje.
Santiago
Romanones
Ferdinand bavorský
Rom
Alcan
18
article
Kalifornie opět proti Japoncům.
Kalifornie opět proti Japoncům.
Hnutí protijaponské se opět projevilo na po-
břeží Tichého oceánu návrhem zákona, podaným
legislatuře kalifornské, jenž směřuje k tomu, aby
Asiatům bylo zapovězeno nabývati ve vlastnictví
nebo najímati pozemky v tomto státě. Účelem to-
hoto zákona je vyloučiti na tisíce japonských far-
mářů, kteří jsou vlastníky nebo nájemci rozsáhlých
pozemků v Kalifornii,
Japonský velevyslanec podal prý již ve
Washingtoně formální protest, odvolávaje se n
práva, zaručená Japoncům smlouvami
Demokratická vláda Spojených států ocitá se
v podobných nesnázích jako Roosevelt před šesti
lety, kdy nepřátelství Kaliforňanů proti Japoncům
propuklo tak silně, že chtěli vyloučiti japonské
děti ze státních škol a hrozila válka mezi Spoje-
nými státy a říší mikádovou. President Wilson
hodlá zakročiti u kalifornské vlády, aby upustil
od obmezovacího zákona, jenž by mohl způsobiti
konflikt s Japonskem, ačkoli je zásadou demokra-
tické strany, nedotýkati se práv autonomních
států.
Japonec
Asiat
Kaliforňan
Wilson
Kalifornie
Washington
spojený stát
Japonsko
19
article
IV. mezinárodní kongres pro
fysikální léčbu,
pořádaný v Berlíně od 26. do 31
března 1913.
(Ref. cís. rada dr. Pohorecký.)
Kongres tento pořádá se vždy po třech lelech
letos poprvé zasedal v Berlíně. Zahájen byl v za-
sedací sini řížské sněmovny za přitomnosti prince
Augusta Víléma jako protektora, Účastenství ně-
meckých i cizích učenců bylo hojné. Předsedy byli
prof. Hiss a proi. Brieger, generálním sekretářem
známý röntgenolog dr. Immelmann.
V zahajovací řeči zdůrazňuje prof. Hiss [Ber-
lín) veliké pokroky, jichž fysikální léčba v posled-
ních desítiletích doznala; důležitě methody léčeb-
né, jež původně byly domainou laiků, přešly v ruce
odborníků a byly vědecky zpracovány: tak na př.
světlo, jehož užival laik Nikli jako sluneční lázně,
rozloženo bylo v jednotlivé součástky a léčení
světlem probloubeno geniálním výzkumem Röntge-
na atd. Čkolem kongrosu jest postaviti léčení fysi-
kální na vědecký podklad, studovati jeho methody
a rozvinouti jeho, techniku. Na to děkuje všem úřa-
čím a spolupracovníkům, kteří ke zdaru kongresu
přispěli.
Zástupcům jednotlivých států vzdává díky dr
Immelmann a zvláště připomíná francouz-
ské učence, kteří nejvíce svými pracemi k
zdaru kongresu přispěli. Čestnými předsedy zvolení
profesoři: Landouzy, d'Arsonval, Garrod, z Nopr-
denu. Dollinger, Rein, Libbot. Petren a Decrei.
doktor
Pohorecká
Augusta Víléma
Hiss
Immelmann
d ' Arsonvat
Garrod
Dollinger
Rein
Libbot
Berlín
Nopr
Röntge
kongres
20
article
Odpoledne začaly vědecké porady ve velkém
sále říšské rady plenární schůzí
Thematem bylo fysikální léčení poru-
šeného oběhu krevního. Všem referátům
kyl společný náhled, že možno mnohem snadněji
nazdařbůh dle určitého schematu ordinovati lázně.
léčebný tělocvik a dietu, než na základě vědeckých
studií. Poruchy cirkulační jsou různého druhu. Mo-
hou se týkati ústřední pumpy — totiž srdce, přivá-
dějících kanálů — tepen, odvádějících kanálů —
vén, neb lynfatických drah, jednotlivých těchte
skupin společně neb každé jednotlivě. Poněvad
onemecnění k těmto poruchám vedoucí jsou různá.
jest i různý charakter těchto poruch. U jedně sku-
piny je tlak zvýšen, u jiných snížen, při jedněch
je dovoz kyslíku ke krvi dostatečný, při druhých
necostatečný.
Otíried Müller projednává část balneo-
therapeutickou (léčení lázněmi), vysvětluje
methody, jež umožňují lékaři rozeznati různé sku-
piny poruch; sděluje dále, jaký vliv mají jednotlivé
druhy lázní, jak různý jest účinek studeně a teplé
vody, jak prospívá stupňovitě měněná teplota, jak
krátkodobá lázeň neb protahování koupele, jak
působí přítomnost soli kuchyňské neb jiných solí.
kyseliny uhličité atd. Z jeho výkladů bylo jasno.
jak nebezpečným jest, když nemocní sami bez lé-
kařského dozoru různých lázní užívají; neschvaluje
užívání umělých lázní v náhradu za lázně přiro-
zené, poněvadž pacient sám teplotu a sílu lázně
si řídí.
Otíried Müller
21
article
Vaquez (Paříž) probírá otázku dieto-
therapie fléčení výživou). Mezi látkami, z nichž
naše strava se skládá, známe tři, jež mají škodlivý
účinek při porušeném trávení. Jsou to sůl kuchyň-
ská, bílkoviny a tekutiny. Jaký účinek při růz-
ných poruchách těmto látkám náleží a jaké die-
tetické předpisy z toho vyplývají, detailně vysyě-
tluje. Jsou ještě dnes lékaři, kteří se domnívají, že
jest přílišným obtěžováním pacienta, žádati na něm
újmy k docílení často nepatrných výsledků; jsou
však jiní, mezi nimi i řečník sám, kteří myslí, ž
mnohé nepříjemné zjevy chorobných stavů možno
vyrovnati mírnými předpisy, aniž by bylo nutno
žádati od nemocného velké odříkání. První z lé-
kařů omlouvají svou lhostejnost špatně voleným
soucitem, u druhých pozorujeme však zvýšený cit
pro povinnosti lékaře. Bůh dal jednomu k jeho
vlastnímu štěstí dobrý žaludek, druhému dobr
srdce.
Poslední přednášku měl Zander (Štokholmn)
kterýž po svém otei, vynálezci známých Zandro-
vých aparátů, pokračuje ve výzkumech kinesi-
therapie (léčbě pohybem). Při všech gymnasti-
ckých cvíčeních je veliký rozdil, zda pacient sám
tato vykonává aktivně, či konaji-li se bez vlastního
řízení jeho — tedy pasivně. Řečník přesně líčí
účinky jedně i druhé skupiny pohybů na cirkulační
systém a upozorňuje, jak často může býti pro ne-
mocného nebezpečným, ponechá-li se léčba gym-
nastikou jeho vlastnímu instinktu.
První den kongresu zakončen byl hudební
zpěvní produkcí, provedenou většinou kruhy lékař.
skými. Z umělců účinkovala mezi jinými i známá
virtuoska na piano Tereza Carreňo-
Druhého dne zahájeny přednášky jednotlivých
sekci, které zasedaly současně na různých klini-
kách ve velké všeobecné nemocnici berlínské, zva-
né Charité.
Zander
Štokholmn
Carreňo
Paříž
kongres
22
article
Uspořádání kongresu nebyla věnována dosta-
tečná péče. Mnozí z účastníků hledáním ústav
zmeškali leckterou zajímavou přednášku, ano i čas
své vlastní přednášky. Podobně nepřehledně byly
i denní pořádky. Stížnosti slyšeli jsme od mnoha
cizích účastníků, kteří rádi vzpominali přesného
arrangementu mezinárodního radiologického kon-
gresu v Praze. Mnozí také nespokojení před kon-
cem kongresu odjeli, hlavně Italové. Pohostinnost
Berlíňanů zůstala rovněž daleko za naší. Na kon-
gresu dovoleny byly při přednáškách čtyří jazyky
německý, francouzský, anglický a italský, slovanský
žádný. Přednášelo se pouze německy a francouz-
sky. Účastenství Slovanů bylo nepatrné. Z Čechů
bylo přítomno pět lékařů.
V první sekci probírány otázky balneo-
klimatotherapeutické (léčení lázněmia
podnebím); v druhé byly přednášky z oboru elek-
trotherapie, léčení radiem a röntge-
novými paprsky, ve třetí otázky z oboru
kinesitherapie (léčení gymnastikou) a čtvrtá
měla za úkol projednávati léčení dietou.
V sekci balneologické přednáší Strassbur-
ger (Vratislav) o účinku thermických
dráždídel kožních na objem mozku u člo-
věka; dle pokusů a pozorování svých vysvětluje
značný vliv tím, že cévy mozkové mají značnou
neodvislost. Strubel1 [Drážďany) mluví o účinku
fysikální léčby na rozdělení krve. Tento účinek
uplatňuje se trojím způsobem: omezením pití ná-
pojů, změněním akce srdeční a změněním odporu;
zvláštní vliv mají lázně uhličité.
(Pokrač.)
Italos
Berlíňan
Čecho
Vratislav
Strubel
Praha
Drážďany
Slovan
23
article
Ze strany.
Ze strany.
Důvěrnický sbor místní organisace pro dolní
Nové město, část I. konal schůzi 1. dubna v míst-
nostech „u Bucků“. Schůzi zahájil předseda pan
Emanuel Lanč. Přivítav přítomné sděluje, že pan
Dobrý vzdal se funkce zapisovatele. Na to zvolen
zapisovatelem pan Horák. Pak čten protokol ze
dne 27. ledna 1913, o jehož jednotlivých bodech
se rozpředla velice čilá a věcná debata, jíž se
zúčastnili všichni přítomní. Dále čten protokol
ustavující schůzi živnostenského odboru ze dne
10. března a s potěšením vzato na vědomí, že ko-
nečně došlo k ustavení se odboru živnostenského
a družstva pro stavbu živnostenských domů ve
čtvrti svatopetrské. Dále jednáno o přípisu akčního
výboru, v němž se žádá za zvolení dvou delegátů
do organisační komise. Na návrh p. řed. Vláška
p. Káše zvoleni delegáty pan Tomáš J. Maděra a
Emanuel Láně. Čteny pak další přípisy a uloženo
předsednictví, by je dle podaných návrhů vyřídil
a tím schůze skončena.
Z Prahy VII. Živnostenský odbor ko-
nal v pondělí schůzi za předsednictví p. ob. st
Wildmanna, jenž zahájiv schůzi, zmínil se
překrásném výsledku valné hromady organisace.
Vzat na vědomí referát o schůzi p. Šikýře a u-
sneseno zváti pro příště poštou. Započato s aket
za získání většího počtu odběratelů časopisu „Ná-
rod“. Členům - mistrům krejčovským bude sděle-
no zřizování dodávkového družstva. Usnesenoa
vykonány přípravy k získání většího odbytu zbo-
ží pro místní živnostníky; za tím účelem uveřejní
se též v „Obě. Listech provolání. Při volbách
zvoleni předsedou p. ob. st. Wildmann, místopřed-
sedy pp. velkoobchodník Trmal a Nemanský, jed-
natel p. Jandoš, členy důvěrnického sboru pp.
Bucek
Emanuel lanč
Dobrá
Horák
Káš
J Maděra
Emanuel lán
Wildmann
Šikýř
Trmal
Jandoš
Praha
24
article
Aleš. Čerman, Čadek, Čámský, Housa, Hrabě, Jech.
Gabriel, Bauer. John, Müller, Kříž, Sahula, Sou-
ček, Türkott, Skoták a Hozák. Usneseno pořádati
přednášku s obrazy o průmyslových závodech
Anglii kol 20. t. m. v Sokolovně. Schůze důvěrni-
ckého sboru jsou pravidelné a konají se vždy
první pondělí měsíce.
Z Prahy VII. Mladá generace konala v ponděli
členskou schůzi, na které přednášel kol. Ph. C. VI.
Frumar: „O sociální otázce“. Mluvil hlavně
sociálním programu národní strany svobodomyslné
a velice široce rozhovořil se o otázce dělnické.
Dále zmínil se o otázce agrární, o niž dovodil, že
nemůže býti více pojata v rámec socialismu
Marxova a na konec o poměru nacionalismu k so-
cialismu. Touto přednáškou rozloučil se kol. Fru-
mar s mladou generací, kterou spoluzaložil a kdel
byl dlouho i předsedou a odjíždí do Vídně a Pešti
studovati poměry parlamentní. Po přednášce vyří-
zeny věci organisační, při nichž mimo jiné usne-
seno sloučiti pokladnu mládeže s pokladnou místní
organisace. Na nejbližší příští schůzi, jejíž datum
bude oznámeno, promluví kol. J. Smola „O svých
zkušenostech ze Srbska““
Aleš
Čerman
Čadek
Čámský
Housa
Hrabě
Jech
Gabriel
Bauer
John
Müller
Sahula
Türkott
Skoták
Hozák
Frumar
Marxův
J Smola
Anglie
Praha
Vídeň
Pešť
Srbsko
25
article
Karlín. Schůze širšího důvěrnického sboru ko-
ná se dnes ve čtvrtek o 8. hod. več. v restaurac
„u Pešků“. Vítkova ulice. Na pořadu přednášk
p. J. Alexandra „O významu politického vzdělání“
a záležitosti organisační.
žižkov. Organisace mládeže měla 8. t. m. člen-
skou schůzi, kdež kol. V. Frumar promluvil „o
socialismu“. Po obsáhlé jeho řeči, jež zabývala se
hlavně stanovením našeho poměru jako liberálů
spcialismu a sociální otázce a vyzněla pro libera-
lismus sociálně uvědomělý a zodpovědný, pracující
na základě přesného vědeckého bádání rozsáhlou
činnosti sociálně politickou k rozvití jednotlivcovu
i prospěchu celku. V debatě, jež se rozpředla, po-
dali zajímavé doplňky k referátu p. oliciál Dvořál
a kol. R. Procházka
Sbor důvěrníků místní org. nár. str. svobodo-
myslné na Smíchově konal 3. dubna schůzi z
předsednictví dra. Steinera. Nepřítomnost svou
omluvili stav. Šimek, m. rada Jeřábek, poslane
Krejčí, m. komisař dr. Malina, uč. Šulista. Po-
drobnou zprávu o činnosti předsednictva podaí
jednatel Vondrák. Schváleno zřízení knihovny
obsahující spisy politické a národohospodářské
Ustanoven nový výběrčí organ, příspěvků a schvá-
leny učiněné kroky ohledně časopisu, kterýž chce
»státi nad stranami«, ale při každé příležitosti
jednání našich poslanců bezdůvodně ironisuje a
sesměšňuje. Následovala zpráva jednatele » Smích.
Listů« dra. Wajse, v níž konstatováno, ze list
velmi dobře prosperuje. Na to provedeny volby
a zvolení na další třiletí předsedou organ. JUDr-
Steiner, místopředsedy cís. rada Ing. B. Bečka,
cís. rada V. Nebeský, jednatelem odb. uč. Jos.
Pešek
V Frumar
Steiner
Šimek
Jeřábek
doktor
Malin
Šulista
Vondrák
Wajs
Bečka
Karlín
Vítkov ulice
Smíchov
přednášk p
26
article
Vondrák, vol. zpravodajem měst. adje K. Hacker
a pokladníkem kontrolor Otta Mestek. Do re-
dakční komise, jejíž členy jsou předseda, místo-
předseda a jednatel organisacé, zvoleni dále
dr. Bebr. Fr. Havlena. O. Hrdý. Fr. Lipka. Jos.
Macoun a dr. Wajs. Referentem odboru mládeže
zvolen Jára Skřivan, odboru ženského Rud. No-
votný a úřadnického odboru dr. R. Bebr. Dalším
bodem programu byl rozhovor o příštích úkolech
organisace, který zahájil předseda dr. Steiner. P
učiněných usneseních ustanovény schůze obvodů
a odborů pro přišti měsíc. Obvod VIlI.-1. bude
konati schůzi 11. t. m. s přednáškou vrch. rady
zem. výboru JUDra. Krejčího, v obvodě IX.-l.
bude dne 14. t. m. přednášeti JUDr. Wajs, v ob-
vodě VIIl.-2., kterýž koná schůzi v druhé polovici
dubna, přednáší odb. uč. K. Frýbort, v obvodě
IX.-2, přednáší dne 21. dubna cís. r. V. Nebeský.
Na schůzi dělnické odbočky přednáší lékárník
p. Dlabola a na schůzi odboru živnostenského
poslanec p. insp. Weigner. Ve volných návrzích
učiněný dotaz způsobil, že sbor důvěrníků schváli
stanovisko, jaké v jisté záležitosti zaujaly »Smí-
chovské Listy«.
Z Mladé Boleslavi. 27. března konala se schů-
ze místní organisace, na níž p. starosta Ph. Mg.
Matoušek promluvil „O obecním hospodářství“
kde statisticky a hospodářsky vylíčil vzrůst města
a jeho pokroku. Dne 5. dubna pojednal důvěrnický
sbor o akutních otázkách tiskových: jednáno těž
o volebních střediscích a založení jich.
Vondrák
K Hacker
Ott Mestek
doktor
Bebr
František
Havlen
O Hrdá
Lipka
Macoun
Wajs
Skřivan
R Bebr
Steiner
JUDr
K Frýbort
Dlabola
Weigner
Matoušek
Mladá Boleslav
Judra
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Parlamentní komise klubu konserva-
tivního velkostatku na sněmu království Če-
ského měla včera odpoledne poradu v paláci
poslance dra. Bedřicha kn. Schwarzenberga
v Praze, ve Spálené ulici. Ve schůzi této
jednalo se mimo jiné též o konferenci pro
dělnost sněmu, svolané na pátek odpoledne,
a o stanovisku konservativních velkostat-
kářů v zemském výboru pro případ, že se
Němci vzdají svých míst v zemském výboru.
Dle doslechu usnesli se konservativní velko-
statkáři, že i v případě tom v zemském vý-
boru setrvají. Parlameníní komisi klubu po-
slanců konservativního velkostatku náležejí
poslanci hr. Clam-Martinic, velmistr Marat,
dr. ryt. Mettal, bar. Parish, hr. Schönborna
knížata Bedřich a Karel Schwarzenbergové.
doktor
kn
Schwarzenberg
Němec
Martinic
Marat
Mettal
Parish
Schönborn
Bedřich
Praha
28
article
— Plížívá germanisace po českých pivo-
varech. Z pivovarských kruhů se nám sdě-
luje: Až dosud užíváno v českých pivovarech
pro úřadní potřebu finančních orgánů tisko-
pisů, vydaných v jazyku českém. Finanční
správa, patrně jsouc posílena nedávným roz-
sudkem správního soudu ve Vídní, který roz-
hodl ve prospěch finanční správy, že totiž
české pivovary jsou povinny přechovávati
německé úřadní spisy, zařizuje šmahem tisko-
pisy německé místo českých. Tak na př.v
poslední době zaměněny dosavadní „revisní
archy“ za „Revisionsbogen“, „vyšetřující rej-
stříky“ za „Erhebungsregister“ a pod. Že ani
v tomto případě nejde o nic jiného, než o no-
vou provokaci, netřeba ani podotýkati. Když
pro hrštku Vlachů musí býti pořízeny tisko-
pisy v jazyku ryze vlašském a pro celou
Halič tiskopisy ryze polské, zasluhujeme
toho dvojnásob, aby nevkusnými provokace-
mi nebyl urážen náš cit národní a aby v z e-
mich koruny české, která dobrou berní
polovinou účastna jest na udržování státního
hospodářství, úřadovalo se v ryze českých
podnicích jazykem českým, jako tomu jest u
národů jiných, mateřským jazykem v Rakou-
sku méně početných. Že provokací tohoto
druhu trpí v očích poplatnictva též vážnost
státních orgánů, kteří jejím výkonem pověřeni
jsou, jest samozřejmé.
Vlach
Vídeň
Halič
29
article
— Přenosná knihovna „Národních Listů“
pro příští rok byla zadána Dobrovolnému
sboru hasičskému v Kateřinkách u Opavy.
k žádosti Národní jednoty slezské v Praze.
— Anonymní příspěvky v pořádných redak-
cích celého světa házejí se do kože. Jinou praksl
mají — v redakci »Českého Slova«. Tam na nás
otiskli v úterý 8. dubna večer útok znonyma,
který nám v minulých dnech poslal nepode-
psanou, tedy anonymní stížnost na jakousi vy-
hlášku policejního ředitalství pražského a diví se
(l). že jsme jí nedali místa. »Námitka snad, že ne-
znají pisatele, byla by nemístnou (in.
protože se mohly (»Národní Listy« patrně)
o pravdlvosti přesvědčíti« — Opakujema
ještě jednou, že slušné redakce doplsy anonymů
házejí do koše a nezkoumají jich vůbec. O úrovni
»Českého Slova« svědčí pronikavě, že každá hlou-
post i ničemnost je jim dobrá k útoku na »Ná-
rodní Listy«, aby je mohlo nařknouti ze spojenství
— s policiíl! To je přímo klassický doklad k tomu.
jak mají či nemají vypadati novinářské útoky dle
přednášky pana poslance K. S. Sokola x »Jed-
notě českých novinářů«.
Opakujem
Sokol
Kateřinka
Opava
Praha
30
article
— Rozmarný večer, jistě jeden z nejrozmar-
nějších bude pořádán v sobotu o 9. hod. večer v
přednáškovém sále Obecního domu. Večer konán
bude jako součást „Dobročinného spole-
čenského dne“ ve prospěch domova služeb-
ných a opuštěných a asylu chudých dětí. Pořada-
telstvu podařilo se sestaviti program, jejž možno
opravdu nazvati sensačním za řízení pí. lzy Hamr-
níkové. Spolupůsobiti budou na tomto rozmarném
večeru pí. Hamrníková-Grégrová, pí. P
Naskeová, která přednese některé své chan-
sony, pí. A. Sedláčková, která přednese ně-
které vybrané průpovídky a při tom spolu s pí
Hamrníkovou vytvoří hlavní úlohu v kinematogra-
fickém snímku, na němž ostatně spolupůsobí také
takřka celé pořadatelstvo a jenž bude jistě vše-
obecným překvapením. Další sensací bude vystou-
pení sl. L. Salmonovy od Reinhardtova divadla
v Berlíně, která provede několik tanců v novém
slohu, dále p. Hašler s úplně novým repertolrem
svých písní, pak akademičtí malíři Bubeníček
a Skála s bramborovým divadlem a novou dra-
matickou scénou, dále akademický malíř Muttich
v indickém výjovu atd. atd. Z tohoto stručného
nástinu jest viděti, že „Rozmarný večer“ sobotní
bude nejen atrakcí neobyčejnou, ale i požitkem
zcela mimořádným.
Hamrníková
Grégrová
Naskeová
A Sedláčková
Hamrníkův
L Salmonův
Hašler
Bubeníček
Skála
Mutti
Pořada
Hamr
Berlín
obecní dom
Reinhardtův divadlo
31
article
— Obecní starší p. Josef Kaše zemřel včera
odpoledne po dlouhé trapné nemoci ve vinohrad-
ské okresní nemocnici. Pan Josef Kaše narodil se
dne 20. ledna 1846 v Praze, byl mistrem zednickým
a majitelem domu, měšťanem pražským, členem
představenstva Společenstva mistrů zedníckýcha
kamenických v Praze, členem odhadní komise pro
osobní daň z příjmů pro Staré město a Joselov,
čestným členem Bratrstva řemeslníků a živnostníků
v Praze, čestným členem spolku pro ošacení chu-
dých dítek ve farnosti sv. Haštala atd. Do sboru
obecních starších za třetí sbor staroměstský byl
zvolen 14. listopadu 1894, setrval v úřadě do 3. pro-
since 1900, načež opět byl zvolen 4. prosince 1905.
Po dvě období byl členem rady městské. V době
svého působení na staroměstské radnici byl vždy
velmi horlivě činným ke zdaru a zvelebení Starého
města pražského. Staroměstský občanský klub,
toto středisko politicky probudilých občanů staro-
městských, plně snahy a práci p. Josefa Kaše oce-
ňoval a po několik období jej jako svého zástupce
na staroměstskou radnici vysílal. Josef Kaše, který
byl na radnici členem sdružení obecních stárších
národní strany svobodomyslné, byl členem komisír
hospodářské, technické, dlažební, pro vyřizování
věcí stavebních, komise pro stipendia technická,
pro patronát a kostely, pro obecní hřbitovy, pro
regulaci Malé strany a Hradčan, komise sadlově,
Kaše
Praha
Joselov
Hradčany
staroměstský občanský klub
staroměstský radnice
obecní stárše
svatý . Haštal