ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9fbe5e20-8f28-11dd-ac96-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 159, place 76, org 14, work 4
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. dubna 1913. číslo 97.
4 article
rusy kompromis, pět národních demokratůa členů centra je proti, čtyři podolští autono- misté jsou nerozhodní. O odpůrcích kompro- misu se tvrdí, že se pokusí obstrukčními řeč- mi protáhnouti jednání výborové co nejdéle. aby se volební reforma dostala do sněmu c nejpozději. Kromě výboru zabývají se nyní reformou také voličské schůze. Minulou neděli bylov Haliči na 300 takových schůzí, z nichž 200 ve vých. Haliči. Ohromná většina z nich vyslovila se pro rychlé vyřízení reformy dle smluve- ného kompromisu. Ve východohaličských mě- stech vystoupili se zvláštními požadavky židé. V Brodech žádali, aby se židům novým volebním řádem zabezpečilo 23 mandátů; v ji- ných městech žádáno dokonce 25 židovských mandátů a nynějším židovským poslancůmv haličském sněmu vyslovena nedůvěra, že ne- hájí náležitě zájmů židovského obyvatelstva. Jak si Rakousko zabezpečuje lásku Jiho- slovanů. Ve splitské „Slobodě“ čteme: V den, kdy splitské obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno zvolal jeden chorvatský kandidát advokacie „Živio starosta Katalinič!“ Za to byl den v vyšetřovací vazbě, od hejtmanství dostal tři dni vězení, pak byl jako reservní důstojník po- volán na cvičení a degradován. Ač má doslou- ženo, nebyl propuštěn z vojenského svazku mimo to učiněno na něho oznámení státnímu zastupitelstvu. Při posledních demonstracích pro Černou Horu bylo zatčeno 9 osob, jimž okr. hejtmanství vyměřilo vězení od 7 do 5 dní a mimo to všechny oznámilo státnímu zastu- pitelstvu. Návay proti šlechtickému stoličnému úřadnictvu.
Katalinič Halič Rakousko Černá Hora
5 article
Ve shromáždění čanadské stolice jednáno tyto dni o vládním úmyslu, postátniti stoličné úřadnictvo, Slova ujal se také býv. předseda uherské poslanecké sněmovny Ludv. Návay a pravil mimo jiné: Nynější doba není nevhod- ná ku provedení vládního plánu. Není pochyb- nosti, že sestátnění stoličné správy jeví se ne- zbytným. Platí to jak o krajinách s nemaďar- ským obyvatelstvem, tak i o stolicích maďar- ských, poněvadž tak zvaný „historický střed- ní stav“ (zemanstvo“, v jehož rukou se nalézá stoličná správa, neodpovídá svému historické mu povolání. Ačkoli sám patřím také k to- muto stavu, neváhám říci, že šlechta zdědila po svých předcích jen jalovou hrdost bez ja- kýchkoli duševních a individuálných předno- stí, nehodí se k tomu, aby někoho vedla, poně- vadž zůstává daleko za nynějším pokročilým věkem a nemá tedy oněch duševních vlast- ností, jichž je třeba k vůdčí úloze. Uherská vláda proti Rěce. Nynčjší vlašské obecní zastupitelstvo rěcké octlo se opět v oposici proti vládě,a také rěcký poslanec, dr. Vio, přešel z vládní strany do oposice. Za to má Rěka býti potre- stána tím, že se jí odejme policie a zřídí se pro Rěku a jeho území státní policie. Nedávno, když dr. Lukács meškal v Opa- tiji, navštívila ho deputace městské rady rěcké a žádala, aby vláda upustila od svého úmyslu, který by byl těžkou ranou vlašskému živlu a podporou maďarstva v Rěce. Lukács však oznámil deputaci, že věc je už definitivně roz- hodnuta a změniti se nedá. Provede-li vláda svou, městská rada s podestou Viem, bratrem poslancovým, se vzdá a není vyloučeno, že Rěka, jako Chorvatsko, dostane vládního ko- misaře.
Rěce doktor Vio Lukács poslancův Rěk Chorvatsko poslanecký sněmovna
6 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Všichni Rusové pro Černou Horul Příští neděli petrohradské ulice budou je- vištém nové slovanské manifestace. Uspořádá ji zvláštní komitět, jemuž předsedá gen. Sku- garevský. Shromáždištěm budou s dovolením mitropolita Vladimíra dva chrámy: kazaňský a Vzkříšení. V chrámech bude odsloužena pa- nichida za padlé v balkánské válce slovanské bojovníky. Po panichidě bude modlení za ví- tězství zbraní černohorských a srbských po Skadrem a bulharských i řeckých pod Caři- hradem. Gen. Skugarevský a tajemník komi- tétu Dobrynský došli k ministru vnitra vyžádat manifestantům dovolení hromadně jít někte- rými ulicemi. Ministr odpověděl, že proti ma- nifestaci nemá námitek, bude-li se konativ ulicích, kde nejezdí tramway a nechodí příliš mnoho obecenstva. Manifestanti položí věnee na hrob Alexandra III. a na hrob Alexandra I K manifestaci pozváno vysokoškolské student- stvo slovanského smýšlení. Pořadatelé ručí za pořádek. Kdyby výtržné živly chtěly pořádek porušiti, pořadatelé samí přivolají policejní stráž.
Rus Vladimíra
7 article
Jaký enthusiasm pro Černou Horus zmocňuje ruského národa, toho novým důka- zem budiž několik vět, vytržených ze „Slavja- nina“, jenž volá: „Ne v síle bůh, nýbrž v pravdě! Jaká t veliká země, ta malinká Černá Hora, jaký to bohatýrský národ, ta hrstka balkánských pa- stýřů! Ne litovati, ale záviděti musíme Černé Hoře, neboť na takové morálné výši, na jaké ona nyní hrdě se tyčí, může státi toliko t země, jejíž lid je vyvolenec boží... A tak údě- lem Černé Hory stala se veliká čest, aby samo- jediná bojovala proti spojeným rytířům kře- sťanské Evropy, jimž, osvíceným džentleme- nům, ústy srbského ministra muselo býti při- pomenuto, že se zapomenuli nad povinnost cti... Černohorci už jednou dokázali svou ne- ranitelnost, a to bylo proti veliké armádě do- byvatele Evropy (Napoleona r. 1809). A nyní Prozřetelnost si ji vyvolila, aby křesťanské Evropě, pohansky zpychlé, dokázala, že ještě živ je zákon Kristův a že bůh není v síle, nýbrž v pravdě.“
Černohorec Napoleon Kristův bůh Černá Hora Evropa
8 article Opět o Albancích
Opět o Albancích Pan Grey opět promluvil o Albanii. These jeho je na pohled správná: Albanci jsou svěj národ, ať tedy mají také svůj stát a svou vládu. Ovšem, jde-li o slovanské národy, nikdy si Evropa a v Evropě pan Grey nevzpomene, že by se jim dostatí mělo toho, co bez jejich prosby, ano proti jejich přání dávají Albancům. Ale ve věcí samé jak pan Grey, tak všichni jeho kolegové diplo- maté nemají pravdu. Albanci nemohou utvořiti národní stát, protože nejsou národem. Národem nejsou proto, že nemají společného národního vě- domí. Vědomí jejich jest kmenové a náboženské.
Grey Albánie Evropa
9 article
Jednotlivé kmeny a víry věčně se krvavě potí- rají, hubí a vyhlazují. Když diplomaté na omluvu své politiky albanské udávají, že Albance proto chtějí uzavříti v samostatný stát, aby jejich ná- rodnost a víru ohradili naproti Černohorcům, Srbům a Řekům, kteří by je utiskovali, kdyby je měli pod svým panstvím, to dávají na jevo úplnou neznalost poměrů. Na Černé Hoře i v Srbsku je svoboda vyznání úplná. V Srbsku konečně jsou pravoslavní v takové převaze, že tam katolíci i mohamedáni úplně zapadají. Ale Černá Hora má mohamedány v Nikšiči i Podgorici a oni do té doby, co k ní patří, od r. 1878 neměli příčiny k nejmenšímu stesku, že by jim zkracována byla svoboda náboženská. Mohamedáni obou jmeno- vaných měst byli s Černou Horou v staletých bo- jích o víru a když byli Černou Horou vybojo- váni, nadáli se, že jim Černohorci budou odplá- ceti. Ale Černohorci nemyslili na mstu, nýbrž na to, aby nové, jinověrné obyvatelstvo ke své vlasti připoutali, a to se jim zdařilo. Co pak se týče katoliků, citovali jsme na tomto místě nedávno svědectví Vatikánu, jež si vyžádal barský arci- bískup Dobričič pro černohorskou vládu proti Evropě, že katolíci na Černé Hoře se těší úplně svobodě vyznání. Kdyby tedy diplomaté znali předmět, o kterém rozhodují, musili by uznati, že severozápadní Albanie se Skadrem nemůže v dané chvíli přáti lepšího osudu, než aby při- padla k Černé Hoře.
Černohorec Srba Řek Srbsko Podgorica Vatikán Evropa Albánie Černá hoře
10 article
Jaša Tomič, jenž se srbským vojskem přibyl do Lješe, zaznamenává další svoje zajímavá po- zorování. Srbové přišli ke katolickým Malisorům a nazývali je Arnauty či Albanci; ale Malisoři proti tomu protestovali, tak prý se nazýv aj pouze mohamedání. Malisor ne ná- vidí mohamedány, ale k pravoslav- ným Srbům má plnou důvěru. Malisoli muži tetovují si kříž na ruce, ženy na prsou. Když srbské vojsko nedávno obsadilo Bušaty nat Skadrem, Malisoři volali: Katolík! Katolikl a vy- hrnovali rukávy, aby na důkaz toho ukázali na ruce kříž, a ženy si rozhalovaly ňadra. Rozumí se, že jich Srbové ušetřili. Ale kromě svého znamení kříže Malisoři ni- kterak nejsou krotci. Jeden pravil: »Zachraň nás bůh od abtonomné Albaniel Kdybychom ji dostali to by se Evropa podívala, co jest Arnautluk!« Domácnost Malisorů vypadá docela jak černohorská. Zámožnější domy jsou jako kamenné kuly, stěny uvnitř jsou ověšeny domácími koberci mezi nimi visí obraz sv. Mikuláše a gusle. Pří- chozím nabízejí cigarety a černou kafu. Pozdra- vují srbsky: »Zdravol Kako si?« Ženy se rády míchají do hovoru, ale mrav jim přikazuje odpo- vidat pouze na otézky: nejsou-li tázány, mlčí.
Jaša Tomič Srba Skadr Malisor Arnautluk svatý . Mikuláš Evropa Zdravol Kako
11 article
Shoda se srbskými obyčeji jeví se i v tom. že Malisoři jako Srbové slaví »krsno ime« čili »slávu«. Tato kulturná shoda byla dosud neznáma Srbští národopisci považují »krsno ime« za ethno- grafický význak Srbů. Ale je možno, že tito Mali- soři katolíci před mnoha sty lety byli pravoslav- nými Srby a že ještě z té doby se u nich zacho- valo oslavení »krstného imena«. O velikonočním božím hodu Jaša Tomič by v Lješi v katolickém kostele na bohuslužbě. Muži byli vesměs pod zbraní. S věže vlál prapor s dvouhlavým černým orlem v ruděm poli. V předu stály ženy a děti. Pro muže bylo deset lavic — sedli si do nich po turecku. Na podlaze také byl vydlážděn dvouhlavý orel. Bohoslužba se dála v slovanském ja- zyku jako u Srbů, ale pobožné písně, jež lid zpíval, byly albanské. Své kněze Malisoři mají rádi. K nim chod v každé případnosti na radu, i když jsou choří. Kněz má u sebe lekárničku a zadarmo nejen léčí. nýbrž i léky dává. Zadarmo jsou také všecky jeho církevní výkony. Malisoři si do nedávna libovali, že je církev nic nestojí. Teprve nyní si dávají otázku: Kdo našim kněžím peníz dává a proč? Je to v náš prospěch nebo ne- prospěch že jim peníze dává? Kolem kostela hřbitov. Po službách božích ženy usedly na hroby svých zesnulých a stoužilys týmž způsobem, jako Černohorky. »Kdyby nás nechali na pokoji, my bychom se s tím lidem dorozuměli krásně a křesťanskyl- volá Tomič naposled.
Malisor Srba Jaša Tomič Černohorka Tomič Mali
12 article
Miljukov o balkánské otázce. V neděli 6. dubna, jak jsme již oznámili přednášel v Petrohradě známý kadetský politik P. N. Miljukov o turecké krisi a bal- kánském spolku. Podáváme podle ruských novin obšírnější zprávu o jeho přednášce, poně- vadž v ní je vysloveno mínění, patrně velmi blízké ruskému zahraničnímu ministerstvu. To vidno již z toho, přírovnáme-li vývody Miljukova k výkla- dům, které podal na sobotním »čajovém večírkue u ministra Sazonova chéf oddělení pro blízký Východ, kníže G. Trubeckoj, známý publicista slovanský, který kdysi byl naznačován za ruského konsula v Praze. Kn. Trubeckoj tvrdil, že ruská diplomacie dosáhla značných úspěchů, poněvadž se jí podařilo: 1. odstranit možnost jednostran- ného zasáhnutí Rakouska do balkánských záleži- tosti, 2. lokalisovat válku, 3. dát spojencům mož- nost dokončit vítěznou válku a 4. zabezpečit vy- užití dobytých vítězství. Skoro stejnými slovy oceňuje Miljukov zásluhy ruské diplomacie na
Miljukov P N Sazonov G Trubecký Trubecký Petrohrad blízký východ Praha Rakousko
13 article
Balkáně. Ruská diplomacie nechtěla zvyšovat zá- pletky ještě otázkou o průlivech a budoucnosti Cařihradu, aby tím nezpůsobila evropskou kata- strofu. Válka balkánská jest boj porobených ná- rodů za osvobození. Miljukov poukázal na nezdar mladotureckého převratu, na pokusy, které vedly k uzavření balkánského spolku a zmínil se na konec o nesnázích, které vznikají při konečném vyřízení válečných výsledků. Autonomní Albanie nebude zúžena do těch hranic, jak by si toho přáli Srbové, ale ani ne tak, jak si toho přeje Rakousko. K Srbsku připadne Djakovica, ale za to Skader zůstane při Albanii. Tím potvrzuje zprávy o tom, že ministr Sazonov na čajovém večírku přiznal, že Skader nebude připojen k Černé Hoře, Největší obtíže činí rozdělení Makedonie mezi Srbskem a Bulharskem, poněvadž Srbové skutečně zabrali větší území, než jim připadá podle původní smlouvy z 13. března 1912 a nyní prohlašují, že všechno jich vojsky zabrané území si ponechají.
Miljukov Srba Sazonov Skader Balkán Cařihrad Albánie Rakousko Srbsko Djakovica Černá hoře Makedonie Bulharsko
14 article
Setrvá-li Srbsko na požadavku, mohlo by to zna- menat konec balkánského spolku. Povinností Ruska jest působit ve smyslu spravedlivého rozdělení Makedonie mezi Srbskem, Bulharskem a Řeckem Rusko dle závěrečných slov Miljukova vyšlo z ny- nější krise s většími výhodami než Rakousko, poněvadž zachránilo svoje zájmy i zájmy balkán- ských Slovanů. Mezinárodní finanční komíse v Paříží. »Figero« přináší seznam ustanovených již delegátů pro mezinárodní finanční komisi, která se sejde v Paříži dne 20. dubna, aby vyřídile finanční otázky, spojené s novým politickým stavem na Balkáně: Francie: De Margerie, plnomocný ministr Gout, místoředitel v Levantě; de la Boulinade a techničtí delegáti ministerstva financí Sergent Luqust. Německo: Baron de Lancken, plnomocný ministr, velevyslanecký rada v Paříži: Pritsch plnomocný ministr, delegát německých majitel dluhopisů Dette publique ottomane: Helferich Schwabach, členové správní rady Německé banky Rakousko-Uhersko: Hrabě Somasích plnomocný ministr, velevyslanecký rada v Paříži- šl. Janko, delegát rakousko-uherských majitel dluhopisů Dette publique ottomane a šl. Adler bankéř. Rusko: Sevastopulo, velevyslanecký rada v Paříži a Artur Rafalovič, finanční rada ruského velevyslanectví v Pařiži, Soldatenkov, tajemník ministra Sazonova; Nikolaj Rafalovič, ředitel Rusko-asijské banky. 1talie a Velká Britanie posud nejme novaly své zástupce. Černá Hora: Mijuškovič. Řecko: Politis. Turecko: Džavid bej. Rešid bej a Zia bej. Vzhledem k nastávajícímu vyjednávác í, jež se bude konati za účelem studia změn, které mají nastati v organisaci Dette publique ottomane. dohodly se komitéty belgických a hollandských majitelů tureckých dluhopisů domáhati se za pod- pory svých vlád zastoupení ve správní radě Dette publique ottomane.
Miljukov Margerie Gout jít le Boulinade Luqust Janko Adler Rafalovič Soldatenkov Sazonov Politis Srbsko Rusko Makedonie Bulharsko Řecko Rakousko Paříž Balkán Francie Německo RakouskoUhersko Velká Británie Turecko Sevastopulo Baron jít Lancken Helferich Schwabach
15 article
Centralisace v Rusku a židé. Ruští židé až dosud byli horlivými podporo- vateli všech separatismů, autonomismův a parti- kularismů v Rusku. Teprve zdvižená vlna pol- ského antisemitismu zarazila židy a udělala z nich ctitele ruského centralismu. Ruský týdenník ži- dovský »Razsvět« prohlásil posledně, že v otázee polské židovské zájmy neshodují se s linií státní decentralisace, leč se státní koncentrací. Dlouho prý se ostýchali o tom mluviti. Bylo ustáleným zvykem dívat se na Polsko tak, jako by, i když ne fakticky, tedy aspoň virtuálně zůstalo zvlášt- ním státem. Polsko jest zemí carství ruského a »mluvíme tak jménem mnohých, že nelitujeme toho, usmívá-li se nám myšlenka o zachování to- hoto statu quo více než myšlenka o jeho zrušení. Dokud Polsko nesloží zkoušky dospělosti v cho- vání vůči židům, Polsku není potřebna ani samo- správa ani autonomie, leč řádný gubernátor an- glického typu, který by byl polské společnosti »guvernérem« ivychovatelemj«.
Rusko Polsko
16 article
Otázka vyučování náboženství ve Španěl- sku. Návrh liberální vlády španělské, aby děti ne- katoliků a rodičů, kteří si náboženského vyučo- vání nepřejí, byly v obecných školách z tohoto vyučování vyjmuty, způsobil prudkou agilaciv klerikálních kruzích, vláda však trvá na svém postupu k nenáhlé laicisaci státního zřízení. Rada pro veřejné vyučování, která projedná- vala otázku vyučování nábožensíví v obecných školách, nejprve zamítla návrh, dle něhož měli otcové, kteří si nepřejí, aby jejich děti byly vy- učovány náboženství, podati záruku, že jim sami poskytnou dostatečnou mravní výchovu, na te však byl přijat návrh bývalého konservativního mi- nistra Allende Salazara, aby tato otázka byla předložena parlamentu. Při hlasování byla přijata 31 proti 30 hlasům zpráva komise, jež obsahuje dva článkyi 1. Náboženství bude se na obecných školách nadále vyučovati stejně jako posud.
Španěl Allende Salazar
17 article
2. Vyjmuty z něho budou děti, jejichž oteové vyznávají jiné náboženství než katolické, a děti. jejichž otcové, třeba katolíci, vysloví přání v tom- to smyslu a zavážou se, že jim toto vyučování poskytnou doma. Členové rytířských řádů z Calatravy. Alcan- tary. Montesy a Santiaga zaslali ministerskému předsedovi hr. Romanonesovi, jenž je členém po- sledního z těchto řádů, přípis, v němž mu připo- menuli řádovou přísahu, kterou složil, že bude sloužiti věci katolického náboženství. Na přípisu byl podepsán také švakr králův, prine Ferdinand Bavorský. Hrabě Romanones však prohlásil, že tento krok v ničem nezmění jeho projektů. „Diario“, orgán ministerského předsedy, uve- řejňuje zprávu, že král v rozhovoru s hr. Roma- nonesem vyslovil svou nespokojenost a úžas nad nevhodným a neoprávněným přípisem a litoval zvlá- ště, že na něm spatřil jistá jména. Tato přímá na- rážka se v politických kruzích živě komentuje.
Santiago Romanones Ferdinand bavorský Rom Alcan
18 article Kalifornie opět proti Japoncům.
Kalifornie opět proti Japoncům. Hnutí protijaponské se opět projevilo na po- břeží Tichého oceánu návrhem zákona, podaným legislatuře kalifornské, jenž směřuje k tomu, aby Asiatům bylo zapovězeno nabývati ve vlastnictví nebo najímati pozemky v tomto státě. Účelem to- hoto zákona je vyloučiti na tisíce japonských far- mářů, kteří jsou vlastníky nebo nájemci rozsáhlých pozemků v Kalifornii, Japonský velevyslanec podal prý již ve Washingtoně formální protest, odvolávaje se n práva, zaručená Japoncům smlouvami Demokratická vláda Spojených států ocitá se v podobných nesnázích jako Roosevelt před šesti lety, kdy nepřátelství Kaliforňanů proti Japoncům propuklo tak silně, že chtěli vyloučiti japonské děti ze státních škol a hrozila válka mezi Spoje- nými státy a říší mikádovou. President Wilson hodlá zakročiti u kalifornské vlády, aby upustil od obmezovacího zákona, jenž by mohl způsobiti konflikt s Japonskem, ačkoli je zásadou demokra- tické strany, nedotýkati se práv autonomních států.
Japonec Asiat Kaliforňan Wilson Kalifornie Washington spojený stát Japonsko
19 article
IV. mezinárodní kongres pro fysikální léčbu, pořádaný v Berlíně od 26. do 31 března 1913. (Ref. cís. rada dr. Pohorecký.) Kongres tento pořádá se vždy po třech lelech letos poprvé zasedal v Berlíně. Zahájen byl v za- sedací sini řížské sněmovny za přitomnosti prince Augusta Víléma jako protektora, Účastenství ně- meckých i cizích učenců bylo hojné. Předsedy byli prof. Hiss a proi. Brieger, generálním sekretářem známý röntgenolog dr. Immelmann. V zahajovací řeči zdůrazňuje prof. Hiss [Ber- lín) veliké pokroky, jichž fysikální léčba v posled- ních desítiletích doznala; důležitě methody léčeb- né, jež původně byly domainou laiků, přešly v ruce odborníků a byly vědecky zpracovány: tak na př. světlo, jehož užival laik Nikli jako sluneční lázně, rozloženo bylo v jednotlivé součástky a léčení světlem probloubeno geniálním výzkumem Röntge- na atd. Čkolem kongrosu jest postaviti léčení fysi- kální na vědecký podklad, studovati jeho methody a rozvinouti jeho, techniku. Na to děkuje všem úřa- čím a spolupracovníkům, kteří ke zdaru kongresu přispěli. Zástupcům jednotlivých států vzdává díky dr Immelmann a zvláště připomíná francouz- ské učence, kteří nejvíce svými pracemi k zdaru kongresu přispěli. Čestnými předsedy zvolení profesoři: Landouzy, d'Arsonval, Garrod, z Nopr- denu. Dollinger, Rein, Libbot. Petren a Decrei.
doktor Pohorecká Augusta Víléma Hiss Immelmann d ' Arsonvat Garrod Dollinger Rein Libbot Berlín Nopr Röntge kongres
20 article
Odpoledne začaly vědecké porady ve velkém sále říšské rady plenární schůzí Thematem bylo fysikální léčení poru- šeného oběhu krevního. Všem referátům kyl společný náhled, že možno mnohem snadněji nazdařbůh dle určitého schematu ordinovati lázně. léčebný tělocvik a dietu, než na základě vědeckých studií. Poruchy cirkulační jsou různého druhu. Mo- hou se týkati ústřední pumpy — totiž srdce, přivá- dějících kanálů — tepen, odvádějících kanálů — vén, neb lynfatických drah, jednotlivých těchte skupin společně neb každé jednotlivě. Poněvad onemecnění k těmto poruchám vedoucí jsou různá. jest i různý charakter těchto poruch. U jedně sku- piny je tlak zvýšen, u jiných snížen, při jedněch je dovoz kyslíku ke krvi dostatečný, při druhých necostatečný. Otíried Müller projednává část balneo- therapeutickou (léčení lázněmi), vysvětluje methody, jež umožňují lékaři rozeznati různé sku- piny poruch; sděluje dále, jaký vliv mají jednotlivé druhy lázní, jak různý jest účinek studeně a teplé vody, jak prospívá stupňovitě měněná teplota, jak krátkodobá lázeň neb protahování koupele, jak působí přítomnost soli kuchyňské neb jiných solí. kyseliny uhličité atd. Z jeho výkladů bylo jasno. jak nebezpečným jest, když nemocní sami bez lé- kařského dozoru různých lázní užívají; neschvaluje užívání umělých lázní v náhradu za lázně přiro- zené, poněvadž pacient sám teplotu a sílu lázně si řídí.
Otíried Müller
21 article
Vaquez (Paříž) probírá otázku dieto- therapie fléčení výživou). Mezi látkami, z nichž naše strava se skládá, známe tři, jež mají škodlivý účinek při porušeném trávení. Jsou to sůl kuchyň- ská, bílkoviny a tekutiny. Jaký účinek při růz- ných poruchách těmto látkám náleží a jaké die- tetické předpisy z toho vyplývají, detailně vysyě- tluje. Jsou ještě dnes lékaři, kteří se domnívají, že jest přílišným obtěžováním pacienta, žádati na něm újmy k docílení často nepatrných výsledků; jsou však jiní, mezi nimi i řečník sám, kteří myslí, ž mnohé nepříjemné zjevy chorobných stavů možno vyrovnati mírnými předpisy, aniž by bylo nutno žádati od nemocného velké odříkání. První z lé- kařů omlouvají svou lhostejnost špatně voleným soucitem, u druhých pozorujeme však zvýšený cit pro povinnosti lékaře. Bůh dal jednomu k jeho vlastnímu štěstí dobrý žaludek, druhému dobr srdce. Poslední přednášku měl Zander (Štokholmn) kterýž po svém otei, vynálezci známých Zandro- vých aparátů, pokračuje ve výzkumech kinesi- therapie (léčbě pohybem). Při všech gymnasti- ckých cvíčeních je veliký rozdil, zda pacient sám tato vykonává aktivně, či konaji-li se bez vlastního řízení jeho — tedy pasivně. Řečník přesně líčí účinky jedně i druhé skupiny pohybů na cirkulační systém a upozorňuje, jak často může býti pro ne- mocného nebezpečným, ponechá-li se léčba gym- nastikou jeho vlastnímu instinktu. První den kongresu zakončen byl hudební zpěvní produkcí, provedenou většinou kruhy lékař. skými. Z umělců účinkovala mezi jinými i známá virtuoska na piano Tereza Carreňo- Druhého dne zahájeny přednášky jednotlivých sekci, které zasedaly současně na různých klini- kách ve velké všeobecné nemocnici berlínské, zva- né Charité.
Zander Štokholmn Carreňo Paříž kongres
22 article
Uspořádání kongresu nebyla věnována dosta- tečná péče. Mnozí z účastníků hledáním ústav zmeškali leckterou zajímavou přednášku, ano i čas své vlastní přednášky. Podobně nepřehledně byly i denní pořádky. Stížnosti slyšeli jsme od mnoha cizích účastníků, kteří rádi vzpominali přesného arrangementu mezinárodního radiologického kon- gresu v Praze. Mnozí také nespokojení před kon- cem kongresu odjeli, hlavně Italové. Pohostinnost Berlíňanů zůstala rovněž daleko za naší. Na kon- gresu dovoleny byly při přednáškách čtyří jazyky německý, francouzský, anglický a italský, slovanský žádný. Přednášelo se pouze německy a francouz- sky. Účastenství Slovanů bylo nepatrné. Z Čechů bylo přítomno pět lékařů. V první sekci probírány otázky balneo- klimatotherapeutické (léčení lázněmia podnebím); v druhé byly přednášky z oboru elek- trotherapie, léčení radiem a röntge- novými paprsky, ve třetí otázky z oboru kinesitherapie (léčení gymnastikou) a čtvrtá měla za úkol projednávati léčení dietou. V sekci balneologické přednáší Strassbur- ger (Vratislav) o účinku thermických dráždídel kožních na objem mozku u člo- věka; dle pokusů a pozorování svých vysvětluje značný vliv tím, že cévy mozkové mají značnou neodvislost. Strubel1 [Drážďany) mluví o účinku fysikální léčby na rozdělení krve. Tento účinek uplatňuje se trojím způsobem: omezením pití ná- pojů, změněním akce srdeční a změněním odporu; zvláštní vliv mají lázně uhličité. (Pokrač.)
Italos Berlíňan Čecho Vratislav Strubel Praha Drážďany Slovan
23 article Ze strany.
Ze strany. Důvěrnický sbor místní organisace pro dolní Nové město, část I. konal schůzi 1. dubna v míst- nostech „u Bucků“. Schůzi zahájil předseda pan Emanuel Lanč. Přivítav přítomné sděluje, že pan Dobrý vzdal se funkce zapisovatele. Na to zvolen zapisovatelem pan Horák. Pak čten protokol ze dne 27. ledna 1913, o jehož jednotlivých bodech se rozpředla velice čilá a věcná debata, jíž se zúčastnili všichni přítomní. Dále čten protokol ustavující schůzi živnostenského odboru ze dne 10. března a s potěšením vzato na vědomí, že ko- nečně došlo k ustavení se odboru živnostenského a družstva pro stavbu živnostenských domů ve čtvrti svatopetrské. Dále jednáno o přípisu akčního výboru, v němž se žádá za zvolení dvou delegátů do organisační komise. Na návrh p. řed. Vláška p. Káše zvoleni delegáty pan Tomáš J. Maděra a Emanuel Láně. Čteny pak další přípisy a uloženo předsednictví, by je dle podaných návrhů vyřídil a tím schůze skončena. Z Prahy VII. Živnostenský odbor ko- nal v pondělí schůzi za předsednictví p. ob. st Wildmanna, jenž zahájiv schůzi, zmínil se překrásném výsledku valné hromady organisace. Vzat na vědomí referát o schůzi p. Šikýře a u- sneseno zváti pro příště poštou. Započato s aket za získání většího počtu odběratelů časopisu „Ná- rod“. Členům - mistrům krejčovským bude sděle- no zřizování dodávkového družstva. Usnesenoa vykonány přípravy k získání většího odbytu zbo- ží pro místní živnostníky; za tím účelem uveřejní se též v „Obě. Listech provolání. Při volbách zvoleni předsedou p. ob. st. Wildmann, místopřed- sedy pp. velkoobchodník Trmal a Nemanský, jed- natel p. Jandoš, členy důvěrnického sboru pp.
Bucek Emanuel lanč Dobrá Horák Káš J Maděra Emanuel lán Wildmann Šikýř Trmal Jandoš Praha
24 article
Aleš. Čerman, Čadek, Čámský, Housa, Hrabě, Jech. Gabriel, Bauer. John, Müller, Kříž, Sahula, Sou- ček, Türkott, Skoták a Hozák. Usneseno pořádati přednášku s obrazy o průmyslových závodech Anglii kol 20. t. m. v Sokolovně. Schůze důvěrni- ckého sboru jsou pravidelné a konají se vždy první pondělí měsíce. Z Prahy VII. Mladá generace konala v ponděli členskou schůzi, na které přednášel kol. Ph. C. VI. Frumar: „O sociální otázce“. Mluvil hlavně sociálním programu národní strany svobodomyslné a velice široce rozhovořil se o otázce dělnické. Dále zmínil se o otázce agrární, o niž dovodil, že nemůže býti více pojata v rámec socialismu Marxova a na konec o poměru nacionalismu k so- cialismu. Touto přednáškou rozloučil se kol. Fru- mar s mladou generací, kterou spoluzaložil a kdel byl dlouho i předsedou a odjíždí do Vídně a Pešti studovati poměry parlamentní. Po přednášce vyří- zeny věci organisační, při nichž mimo jiné usne- seno sloučiti pokladnu mládeže s pokladnou místní organisace. Na nejbližší příští schůzi, jejíž datum bude oznámeno, promluví kol. J. Smola „O svých zkušenostech ze Srbska““
Aleš Čerman Čadek Čámský Housa Hrabě Jech Gabriel Bauer John Müller Sahula Türkott Skoták Hozák Frumar Marxův J Smola Anglie Praha Vídeň Pešť Srbsko
25 article
Karlín. Schůze širšího důvěrnického sboru ko- ná se dnes ve čtvrtek o 8. hod. več. v restaurac „u Pešků“. Vítkova ulice. Na pořadu přednášk p. J. Alexandra „O významu politického vzdělání“ a záležitosti organisační. žižkov. Organisace mládeže měla 8. t. m. člen- skou schůzi, kdež kol. V. Frumar promluvil „o socialismu“. Po obsáhlé jeho řeči, jež zabývala se hlavně stanovením našeho poměru jako liberálů spcialismu a sociální otázce a vyzněla pro libera- lismus sociálně uvědomělý a zodpovědný, pracující na základě přesného vědeckého bádání rozsáhlou činnosti sociálně politickou k rozvití jednotlivcovu i prospěchu celku. V debatě, jež se rozpředla, po- dali zajímavé doplňky k referátu p. oliciál Dvořál a kol. R. Procházka Sbor důvěrníků místní org. nár. str. svobodo- myslné na Smíchově konal 3. dubna schůzi z předsednictví dra. Steinera. Nepřítomnost svou omluvili stav. Šimek, m. rada Jeřábek, poslane Krejčí, m. komisař dr. Malina, uč. Šulista. Po- drobnou zprávu o činnosti předsednictva podaí jednatel Vondrák. Schváleno zřízení knihovny obsahující spisy politické a národohospodářské Ustanoven nový výběrčí organ, příspěvků a schvá- leny učiněné kroky ohledně časopisu, kterýž chce »státi nad stranami«, ale při každé příležitosti jednání našich poslanců bezdůvodně ironisuje a sesměšňuje. Následovala zpráva jednatele » Smích. Listů« dra. Wajse, v níž konstatováno, ze list velmi dobře prosperuje. Na to provedeny volby a zvolení na další třiletí předsedou organ. JUDr- Steiner, místopředsedy cís. rada Ing. B. Bečka, cís. rada V. Nebeský, jednatelem odb. uč. Jos.
Pešek V Frumar Steiner Šimek Jeřábek doktor Malin Šulista Vondrák Wajs Bečka Karlín Vítkov ulice Smíchov přednášk p
26 article
Vondrák, vol. zpravodajem měst. adje K. Hacker a pokladníkem kontrolor Otta Mestek. Do re- dakční komise, jejíž členy jsou předseda, místo- předseda a jednatel organisacé, zvoleni dále dr. Bebr. Fr. Havlena. O. Hrdý. Fr. Lipka. Jos. Macoun a dr. Wajs. Referentem odboru mládeže zvolen Jára Skřivan, odboru ženského Rud. No- votný a úřadnického odboru dr. R. Bebr. Dalším bodem programu byl rozhovor o příštích úkolech organisace, který zahájil předseda dr. Steiner. P učiněných usneseních ustanovény schůze obvodů a odborů pro přišti měsíc. Obvod VIlI.-1. bude konati schůzi 11. t. m. s přednáškou vrch. rady zem. výboru JUDra. Krejčího, v obvodě IX.-l. bude dne 14. t. m. přednášeti JUDr. Wajs, v ob- vodě VIIl.-2., kterýž koná schůzi v druhé polovici dubna, přednáší odb. uč. K. Frýbort, v obvodě IX.-2, přednáší dne 21. dubna cís. r. V. Nebeský. Na schůzi dělnické odbočky přednáší lékárník p. Dlabola a na schůzi odboru živnostenského poslanec p. insp. Weigner. Ve volných návrzích učiněný dotaz způsobil, že sbor důvěrníků schváli stanovisko, jaké v jisté záležitosti zaujaly »Smí- chovské Listy«. Z Mladé Boleslavi. 27. března konala se schů- ze místní organisace, na níž p. starosta Ph. Mg. Matoušek promluvil „O obecním hospodářství“ kde statisticky a hospodářsky vylíčil vzrůst města a jeho pokroku. Dne 5. dubna pojednal důvěrnický sbor o akutních otázkách tiskových: jednáno těž o volebních střediscích a založení jich.
Vondrák K Hacker Ott Mestek doktor Bebr František Havlen O Hrdá Lipka Macoun Wajs Skřivan R Bebr Steiner JUDr K Frýbort Dlabola Weigner Matoušek Mladá Boleslav Judra
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Parlamentní komise klubu konserva- tivního velkostatku na sněmu království Če- ského měla včera odpoledne poradu v paláci poslance dra. Bedřicha kn. Schwarzenberga v Praze, ve Spálené ulici. Ve schůzi této jednalo se mimo jiné též o konferenci pro dělnost sněmu, svolané na pátek odpoledne, a o stanovisku konservativních velkostat- kářů v zemském výboru pro případ, že se Němci vzdají svých míst v zemském výboru. Dle doslechu usnesli se konservativní velko- statkáři, že i v případě tom v zemském vý- boru setrvají. Parlameníní komisi klubu po- slanců konservativního velkostatku náležejí poslanci hr. Clam-Martinic, velmistr Marat, dr. ryt. Mettal, bar. Parish, hr. Schönborna knížata Bedřich a Karel Schwarzenbergové.
doktor kn Schwarzenberg Němec Martinic Marat Mettal Parish Schönborn Bedřich Praha
28 article
— Plížívá germanisace po českých pivo- varech. Z pivovarských kruhů se nám sdě- luje: Až dosud užíváno v českých pivovarech pro úřadní potřebu finančních orgánů tisko- pisů, vydaných v jazyku českém. Finanční správa, patrně jsouc posílena nedávným roz- sudkem správního soudu ve Vídní, který roz- hodl ve prospěch finanční správy, že totiž české pivovary jsou povinny přechovávati německé úřadní spisy, zařizuje šmahem tisko- pisy německé místo českých. Tak na př.v poslední době zaměněny dosavadní „revisní archy“ za „Revisionsbogen“, „vyšetřující rej- stříky“ za „Erhebungsregister“ a pod. Že ani v tomto případě nejde o nic jiného, než o no- vou provokaci, netřeba ani podotýkati. Když pro hrštku Vlachů musí býti pořízeny tisko- pisy v jazyku ryze vlašském a pro celou Halič tiskopisy ryze polské, zasluhujeme toho dvojnásob, aby nevkusnými provokace- mi nebyl urážen náš cit národní a aby v z e- mich koruny české, která dobrou berní polovinou účastna jest na udržování státního hospodářství, úřadovalo se v ryze českých podnicích jazykem českým, jako tomu jest u národů jiných, mateřským jazykem v Rakou- sku méně početných. Že provokací tohoto druhu trpí v očích poplatnictva též vážnost státních orgánů, kteří jejím výkonem pověřeni jsou, jest samozřejmé.
Vlach Vídeň Halič
29 article
— Přenosná knihovna „Národních Listů“ pro příští rok byla zadána Dobrovolnému sboru hasičskému v Kateřinkách u Opavy. k žádosti Národní jednoty slezské v Praze. — Anonymní příspěvky v pořádných redak- cích celého světa házejí se do kože. Jinou praksl mají — v redakci »Českého Slova«. Tam na nás otiskli v úterý 8. dubna večer útok znonyma, který nám v minulých dnech poslal nepode- psanou, tedy anonymní stížnost na jakousi vy- hlášku policejního ředitalství pražského a diví se (l). že jsme jí nedali místa. »Námitka snad, že ne- znají pisatele, byla by nemístnou (in. protože se mohly (»Národní Listy« patrně) o pravdlvosti přesvědčíti« — Opakujema ještě jednou, že slušné redakce doplsy anonymů házejí do koše a nezkoumají jich vůbec. O úrovni »Českého Slova« svědčí pronikavě, že každá hlou- post i ničemnost je jim dobrá k útoku na »Ná- rodní Listy«, aby je mohlo nařknouti ze spojenství — s policiíl! To je přímo klassický doklad k tomu. jak mají či nemají vypadati novinářské útoky dle přednášky pana poslance K. S. Sokola x »Jed- notě českých novinářů«.
Opakujem Sokol Kateřinka Opava Praha
30 article
— Rozmarný večer, jistě jeden z nejrozmar- nějších bude pořádán v sobotu o 9. hod. večer v přednáškovém sále Obecního domu. Večer konán bude jako součást „Dobročinného spole- čenského dne“ ve prospěch domova služeb- ných a opuštěných a asylu chudých dětí. Pořada- telstvu podařilo se sestaviti program, jejž možno opravdu nazvati sensačním za řízení pí. lzy Hamr- níkové. Spolupůsobiti budou na tomto rozmarném večeru pí. Hamrníková-Grégrová, pí. P Naskeová, která přednese některé své chan- sony, pí. A. Sedláčková, která přednese ně- které vybrané průpovídky a při tom spolu s pí Hamrníkovou vytvoří hlavní úlohu v kinematogra- fickém snímku, na němž ostatně spolupůsobí také takřka celé pořadatelstvo a jenž bude jistě vše- obecným překvapením. Další sensací bude vystou- pení sl. L. Salmonovy od Reinhardtova divadla v Berlíně, která provede několik tanců v novém slohu, dále p. Hašler s úplně novým repertolrem svých písní, pak akademičtí malíři Bubeníček a Skála s bramborovým divadlem a novou dra- matickou scénou, dále akademický malíř Muttich v indickém výjovu atd. atd. Z tohoto stručného nástinu jest viděti, že „Rozmarný večer“ sobotní bude nejen atrakcí neobyčejnou, ale i požitkem zcela mimořádným.
Hamrníková Grégrová Naskeová A Sedláčková Hamrníkův L Salmonův Hašler Bubeníček Skála Mutti Pořada Hamr Berlín obecní dom Reinhardtův divadlo
31 article
— Obecní starší p. Josef Kaše zemřel včera odpoledne po dlouhé trapné nemoci ve vinohrad- ské okresní nemocnici. Pan Josef Kaše narodil se dne 20. ledna 1846 v Praze, byl mistrem zednickým a majitelem domu, měšťanem pražským, členem představenstva Společenstva mistrů zedníckýcha kamenických v Praze, členem odhadní komise pro osobní daň z příjmů pro Staré město a Joselov, čestným členem Bratrstva řemeslníků a živnostníků v Praze, čestným členem spolku pro ošacení chu- dých dítek ve farnosti sv. Haštala atd. Do sboru obecních starších za třetí sbor staroměstský byl zvolen 14. listopadu 1894, setrval v úřadě do 3. pro- since 1900, načež opět byl zvolen 4. prosince 1905. Po dvě období byl členem rady městské. V době svého působení na staroměstské radnici byl vždy velmi horlivě činným ke zdaru a zvelebení Starého města pražského. Staroměstský občanský klub, toto středisko politicky probudilých občanů staro- městských, plně snahy a práci p. Josefa Kaše oce- ňoval a po několik období jej jako svého zástupce na staroměstskou radnici vysílal. Josef Kaše, který byl na radnici členem sdružení obecních stárších národní strany svobodomyslné, byl členem komisír hospodářské, technické, dlažební, pro vyřizování věcí stavebních, komise pro stipendia technická, pro patronát a kostely, pro obecní hřbitovy, pro regulaci Malé strany a Hradčan, komise sadlově,
Kaše Praha Joselov Hradčany staroměstský občanský klub staroměstský radnice obecní stárše svatý . Haštal