ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 80f35e10-8f0e-11dd-89eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 70, person 83, org 12, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 10. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 97.
4 article
Ma rannla večerní llety předplácí se V Praze v administracli na měslo, . . . . . 9 K — na čtvrt leta . . . . 6 K. — s dvoji donáškou na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fiálkách na měsle . . . . . 2 K 80 Poštous na měsio, . . . .. na čtvrt leta . . . . 9 K 80 a dvají zásilkou na měsic, na čvrtieta: . . . K e Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Ma Praha
5 article Vystřízlivění a obleva v dané situaci?
Vystřízlivění a obleva v dané situaci? Zájem o osud Skadru značně bylv evropské veřejnosti v posledních dnech předstižen projevy z nejdůležitějších stře- disk velmocenské politiky, jež všecky sna- žily se zaujati přesné hledisko k vlastnímu jádru mezinárodní situace, k tomu totiž podaří-li se zachovati jednotu velmocí čili nic i pro případ, že námořní demonstrace proti Černé Hoře a Srbsku selže, anebo že se podaří vzíti Skader? Skoro všude se vycházelo z nepřízni- vého dojmu, jež demonstrace námořní způ- sobila mezi zástupci velmoci, prozradivši. že souhlas s ní vyslovený byl značně pod- miněný. Ve Francii se pzýval značný odlpor v předních pařížských časopisech, kteréž dokazovaly, že tato akce velmocí nedá se srovnati s pravidly mezinárodními o prá- vech mocí válčících, překážejíc jejich branným silám a rušíc slíbenou neutralitu. V Rusku došlo k okázalým projevůmv chrámech a na ulicích sídelního města na prospěch Černé Hory, k projevům, při nichž přehlušen byl i uklidňující účinel večírků, jež pořádal Sazonov, aby zasvětil přední poslance hosudarstvenné dumy do nynější zahraniční politiky ruské. Dojem projevů petrohradských, o nichž vědomí slovanskému se připisuje nemalá zásluha a jež i v Anglii se považují za věrný ohlas smýšlení ruského národa, dá se shrnouti ve slova: Až potud a ne dále! Hlas tento postihl i zahraniční ministr anglický Grey, kterýž se ihned v dolní sněmovně pokusil oslabiti jej tím, že bal- kánští spojenci zatím přešli od války osvo- bozovací k válce výbojné, a nemohou se již dovolávati slibů, velmocemi na počátku války daných.
Sazonov Francie Rusko Černá Hora Anglie anglický Grey
6 article
Ale ani jemu se nepodařilo setříti ve veřejném anglickém mínění výtku, že je- diná Anglie z mocí trojdohody zaráží kolo Štěsteny balkánských spojenců, ač do ne- dávna ještě se pokládala za ochotného přítele potlačených národů a že nedovede býti spravedlivou k podivuhodnému vzru- šení myslí slovanských národů na Balkáně! Jestiť zajisté významným zjevem, že i no- toricky-germanofilské listy anglické, jako liberálni „Daily News“, prozrazují nepokoj. posuzujíce akci velmoci, nepokoj, jenž se jevi též mezi poslanci dolní sněmovny a táží se, zda akcí touto nepřispívá se ku posile nové formy toho, co se dosud označovalo jakožto — německý pud na východ?! Dle této ne právě povznášející nálady veřejného mínění v trojdohodových státech zapadla dosti drsně řeč říšského kancléře. pronesená při zahájení rokování v říšském sněmu německém o novém rozmnožení branných sil Německa, ale její prvotní úči- nek — kulminující zvláště ve výroku o zá- pasu světa německého se světem slovan- ským — dle všeho nezpůsobil v dané me- zinárodní situaci valného potěšení, vždyt Evropa touží po míru — a zachování a za- bezpečení míru jest vlastně doznaným cí- lem i vzpomenuté námořní akce velmocí — a tak setkáváme se v berlínských li- stech se zajímavými glosami k řeči této. jež jsou bližší onomu společnému cíli jed- notné Evropy, než původní výroky kan- cléřovy. Poukazujeť se přede vším i k to- mu, že kancléř svou řečí vyzval repliku oněch rakousko-uherských časopisů, kte- réž stojí sice na stanovisku státní myšlen- ky rakouské, nikoliv však na stanovisku němectví, takže jest pochybno, zdali měl kancléř šťastný nápad, když mluvilo protivě mezi Němectvem a Slovanstvem.
Anglie Balkán Německo Evropa Daily News dolní sněmovna
7 article
Považovati Rakousko-Uhersko za stát germánský, odporovalo by skutečnosti neníť germánským státem. Rovněž jest prozatím pouhou theorií, že se položení Rakousko-Uherska vítězstvím balkánských Slovanů trvale a podstatně zhoršilo. Státy ty nebudou budoucně Rakousku-Uhersku nebezpečnější, než bylo Rusko v minulosti. také není zjištěno, že by panslavistický proud v Rusku byl dnes silnější než byl v době berlínského kongresu. A když kan- cléř německý sám označil, že srážka Nč- mectva a Slovanstva není nevyhnu- telná, proč vlastně s tou myšlenkou za- sáhl do rokování? Protože potřeboval dů- vodů pro — brannou předlohu. Ale Slova- né rakousko-uherské monarchie nemusí se domnívati, že kancléř pochopuje spolek s Rakousko-Uherskem jako nástroj na ochranu Germánstva, a že je a Maďar považuje za quantité négligeable (bezvý- znamnou veličinu) a za přívěsek Germán- stva. Ani v Rusku nepotřebují za to míti. že německou politiku ovládá protiva mezi oběma; to vše by bylo nedorozumění.“ I tato nepochybně dobře míněná omlu- va řeči kancléře německého jest dalším dokladem, že nikdo z politiků evropských na sebe nechce vzíti zodpovědnost za zhor- šení a přiostření mezinárodní situace, a to jest vážná imponderabilie, jež sesiluje na- ději, že situace mezinárodní se v posledních dnech opět polepšila a že jest naděje, že spor s Černou Horou a Srbskem podaříse šťastně rozřešítí.
Maďar Germán Rakousko Uhersko Rusko
8 article Před čtyřiceti lety.
Před čtyřiceti lety. (Trojcarský spolek. — Rakousko Rusko r. 1872. — Pamětní spis arcivč- vody Albrechta protirakousko-něme- ckému spolku. — Car Alexander ve Vídni a jeho rozmluvy s naším císařem. J. P. Z Vídně, 8. dubna. Zítra budou vydány druhý a třetí díl ve- liké monografie, kterouž uveřejňuje současně německy a maďarsky o hraběti Juliu András- sym profesor Wertheimer. Zůstavujíce si po- soudit oba tyto svazky spisu,“) jehož prvnímu věnovali jsme tři stati („Nár. Listy“ 18. a 25 září a 2. října 1910), podáváme zatím výňatel ze druhého, zabývajícího se thematy nahoře uvedenými. Trojcarský spolek smluven byl v Berlíně kde sešli se císař František Josef, car Alex- andr a císař Vilém I. v září r. 1872. Původně zamýšlena byla pouze schůze císaře něme- ckého s císařem rakouským. Hr. Andrássymu záleželo totiž na tom, odpoutat od Ruska Ně- měcko a je sblíziti s Rakouskem. Proti jeho plánu stala se ze dvojdohody trojdohoda. Do- dejme hned: pouze ústní. Žádná smlouva ne- byla tehdy sepsána, nebyla tedy také žádná podepsána. Písemná ujednání stala se teprve později mezi Rakouskem a Ruskem za po- bytu carova ve Vídni.
Albrecht Julius András Wertheimer František Josef Alex Andrássy Rakousko Rusko Vídeň Berlín Hradec spolek . — Cara Alexandra
9 article
Wertheimer vypravuje, že byly čelné skupiny, kterým nebyla vhod cesta císařova do Berlína. Mezi nimi, ba v čele jejicn by arcikníže Albrecht. Zaslal vlastní rukou psa- né, v archivu hraběcí rodiny Andrássyovy uchované memorandum hr. Andrássymu, mi- nistru zahraničních záležitostí. O tomto spise pamětním sděluje se: „Arcikníže vyložil loyálně námitky svoje proti cestě té. Připo- menul ministrovi, jak r. 1863 rakouská diplo- macie byla Bismarckem ošálena, který dosáhl úspěchu, že rakouská monarchie, byvši p třech letech donucena sáhnouti ke zbrani, ne- nalezla pomoci nikde a byla soustavně vyho- zena jak z Německa tak z Italie. Uvedl mini- strovi dále na paměť faktum, že Bismarel r. 1866 užil Napoleona jako dobrého nástroje by udělil Rakousku perfidní rady, jimiž ovšen kopal si později sám hrob a jimiž povýšil Pru- sko, které chtěl povaliti, k samovládnému takořka držiteli moci v Evropě. Podle názoru arciknížete vše to bylo umožněno jen tak že podařilo se Bismarckovi, že cara v od- poru ke smýšlení obyvatelstva stejně ja- ko dvora ruského získal, pouštěje naň hrůzu strašákem revoluce v Rakousku a ve Francii „Máme teď opakovati,“ píše arcikníže,chybu z r. 1863, máme sednouti Bismarckovi na vě- jičku znova? Nyní potřebuje ovšem na něko- lik roků pokoje a chce následkem toho za- brániti rozkolu mezi námi a Ruskem, ale jen za tím účelem, aby nás pustil potom jako své- ho vasala na ně. To mělo by v zápětí zhoubu naši úplnou proto, že ruská vláda v tísni by se asi spolčila s panslavismem, který je mno- hem větším nepřítelem našim nežli jejím.“ Arci- kníže přímlouval se za přátelství Rakouska s Ruskem, se kterým jsme se, jak praví, zne- přátelili zatím od r. 1854. Jemu tanula na
Wertheimer Albrecht Andrássyův Andrássy Bismarck Napoleon Berlín Německo Rakousko Evropa Francie Rusko
10 article
mysli též veliká otázka budoucnosti: rozhod- nutí stran osudu Orientu. Jako přátelé ruské říše můžeme se s ní snadno shodnout o Vý- chodě, zůstaneme-li však neutrálními, mohli bychom na počátku neodvratného konfliktu mezi Berlínem a Petrohradem učiniti rozře- šení sporu cenou spolku našeho. Jednu věc toliko nechce arcikníže: abychom byli od- půrci Ruska, poněvadž bychom pak — o tom je přesvědčen — všechny Jihoslovany a vět- šinu Slovanů severních vehnali do krajního nepřátelství. Nechať dívá se na situaci se strany kterékoli, nemůže shostiti se obavy před záludným diplomatickým uměním ně- meckého kancléře. Svoji nedůvěru k němu shrnuje ve slova: „Kdo ví konečně, zdali Bis- marck nezosnoval schůzi císařů rakouského ruského pod svojí záštitou a pod očima svý- ma, jen aby k ní nedošlo vzhledem na možný obrat ve smýšlení na Rusi, co nejdříve bez něho a ku přímému dorozumění obou vlád všech možných sporech? Tento prozíravý státník je tuze mazaný, by to nepředvídal?“ K tomu dodává Wertheimer: „Hr. An- drássy nerozpakoval se dlouho, jak zachovati se k žádosti arcivévody Albrechta. Vznesl přimo na panovníka dotaz, zdali sdílí názory jeho, ministrovy, či arcivévodovy. Císař váži si tohoto jako výtečného vojína, nedopřával mu však žádného vlivu na politiku svoji. O- pověď panovníka byla jasná a přesná: ž schvaluje — tak psal ministr svojí choti 31. srpna 1872 — úplně politiku svého rádce, ne- dbaje hrubě, jaké o ní má názory arcivévoda. Dokládám: arcivévoda Albrecht neschva- loval také spolek rakousko-německý z roku 1879 a smířil se s ním, až když císař Vilémml přijel na veliké manévry rakouské, konane v Dolních Rakousích.
Jihoslovan Bis Wertheimer Ana Albrecht O pověď Vilémml Berlín Petrohrad Rusko Hradec Dolní Rakousy
11 article
Hr. Andrássymu záleželo velice na tom a je to vidno také z knihy Wertheimerovy, by zaplašil v Petrohradě jak u cara tak u Gorča- kova, tak ve veřejném mínění předsudek, ja- koby byl nepřítelem Ruska vůbec, zejména pak, jakoby strojil odvetu za Világoš. Nadchá- zel si Rusko. Dobré přátelství s ním bylo čá- stí jeho programu. Nikoli první. Tou bylo přá- telství s Německem, jež pochopitelným způ- sobem namáhalo se, sehnati proti povalené Francii, kdyby pokusila se odčiniti svoje po- rážky útokem na vítěze, spojenců co nejvíce. Což divu, že knížete Bismarcka zamrazil zarazil výrok cara před odjezdem na entrevu berlínskou: „Evropa potřebuje silné Francie.“ Tušil, že v rozpoznání tom spočívá snad opra * Graf Julius Andrássy. Sein Leben und seine Zeit. Nach ungedruckten Quellen von Eduard vom Wertheimer II. und III. Band. Stuttgart. Deutsche Verlsgsanstalt 1913. va pasivního chování Ruska za války něme- cko-francouzské a že by za války druhé mohlo býti chování Ruska jiné. Proto padl na trojcarskou schůzi, ještě nežli počala, pro německého státníka dlouhý a temný stín, jenž prodloužil se a ztemněl ještě, když bylo po schůzce. Hrabě Andrássy však byl spokojen. Když poštěstilo se mu, arci jen 32 hlasy proti 24. mezi kterými byl také Herbstův. Rech- bauerův, Giskrův a Brestlův, dostat od dele- gace rakouské trojletou službu vojenskou příslušné k tomu zvýšení presence, povýšil panovník dosavadního plukovníka honved- ského hr. Julia Andrássyho generála armády.
Andrássy Wertheimerův Bismarck Julius Andrássy Quellen Eduard Wertheimer Herbstův Rech Giskrův Hradec Petrohrad Rusko Německo Francie Evropa Stuttgart Deutsche Verlsgsanstalt Leben und seine Zeit
12 article
Rok 1873 byl ve Vídni rokem velikého krachu a světové výstavy. K této přijelo mnoho panovníků, tři císařové, několik králů a řada návštěvníků-potentátů byla zakončena třemi poddanými ještě tenkráte sultánovi kní. žat: Milana srbského, Karola rumunského Mikuláše černohorského. Nejvítanějším byl cer. Jeho pobyt nabyl dosahu politického Přál sí promluviti si s císařem Františkem JJosefem en deux. Chtěl — čteme ve druhé knize Wertheimerově — především a hlavně zjednati si naprostou jistotu a bezpečnost, zu- stal-li nějaký ještě zbylek trpkosti v duši na- šeho císaře proti Prusku a ptal se ho přimo a bez okolků: „Máš potajné zámysly? Po- mýšlíš na odvetu? Je-li tomu tak, pomlčím neboť bylo by marno, mluviti dále.“ František Josef, nerozmýšlev se dlouho, dal na tyto dotazy odpověď rozhodně zápornou. „Těžké pohromy a bolestné zkušenosti,“ odvětil, „jsou sice dosud ve svěží paměti, smaží je však houbou a přeji si těsného společného postupu (rozuměj: s Německem).“ — Car tlumočil obsah rozmluvy své se svým hostitelem hr- Andrássymu a německému vyslanci generálu Schweinitzovi, jenž arci nemeškal zpravito něm za tepla svého mocnáře. Car sám dopsal o věci té císaři Vilému I. Tento list pročetl kn. Bismarek rakouskému vyslanci hr. Káro- lyimu, jenž opět navzájem referoval svému chefovi.
Karol Mikuláš černohorský JJosef Wertheimerův Prusek Máša František Josef Andrássy Schweinitz Kára Vídeň Německo Milano srbský
13 article
Mezi carem a cisařem Františkem Jose- fem uzavřena smlouva písemná. Wertheimer neuveřejňuje sice její znění, ale dosti hustý obsah. Stanovilo se tam, že oba státy se do- rozuměji také pro případ, kdyby zájmy jejieh se rozcházely a že protivy budou obětovány vyššímu interesu. Traktát byl namířen n straně jedné proti snahám podvratným, ale také proti každému činiteli třetímu, jenž by rušil mír evropský. Nežli tato dohoda byla podepsána, byl plán, ji doplniti konvencí vo- jenskou v ten smysl, žendruh druhu napade- nému pomůže 200.000 vojáky. V posledn chvíli se však ujednání takové odložilo. Ujed- naní politické ze dne 6. června 1873, na zám- ku schönbrunnském podepsané, bylo něme- ckému císaři notifikováno.
Jose Wertheimer
14 article
Roku potomního, v únoru 1874, splati cisař František Josef carovi jeho návštěvu vi- deňskou v Petrohradč. Tam teprve zpečetěn smír mezi nimi. „Car pociťoval stále bol rány, zasazené otci jeho Mikuláši I. Rakou- skem roku 1854 jako svůj vlastní,“ vykláda Wertheimer na základě relace prince Reusse z Petrohradu cisaři Vilémoví 16. úinora r. 1874 poslané, „jeho city ke vznešenému hosti byly tytéž, jako r. 1860, kdy se pochlubil přede svědky, že zodpověděti vlastnoruční list cí- saře Františka Josela zúmyslně zapomněl. P té stránce nastala změna teprve, když náš mocnář hned v den přijezdu svého časně ráno došel ke hrobu cara Mikuláše I., tam položil věnec a vykonal modlitbu. Car spatřoval tut návštěvu hrobu otce svého pokáním, kterým odprošeny byl všechny křivdy, nebožtiku ote jeho učiněné. Hluboce dojat tímto aktem píet rím doprovodil císaře do síně, ve které ze- mřel car Mikuláš I. a ve kteréž ukázal mu všechny tam zachované, nedotčené relikvie. Hr. Andrássy dopsal dokonce z Petro- hradu svojí choti, že se o něj arcikněžny tam tahaly a že Rakušany mají vůbec rády — Frušáky nikoli. —-
František Josef I Raka Wertheimer Reuss Vilémový Josel Mikuláš Andrássy Rakušan Petrohrad Hradec Petra
15 title
Tak bylo před čtyřiceti lety
16 title
Válka na Balkáně.
Balkán
17 article Lodní demonstrace proti Černé Hoře
Lodní demonstrace proti Černé Hoře a blokáda. Z Vídně, 9. dubna. Naproti včerejším zprávám konstatuje dnes večerní »Zeit«, že dosud neni úřadního vyrozumění, že by velitelé demonstrujícího loďstva byli bloko- vali černohorské pobřeží. Jak rozhodnou tomto opatření, bude blokáda úřadně ozná- mena a provedena. Před úřadní notifikae blokáda provedena býti nemůže. M. Z Kolína nad R., 9. dubna. (Zvl telg. »Nár. Listů«.) Dle poloúřadní berlínské depeše »Frankf. Ztgu.« Srbsko odvolalo solunský transport vojska do Albanie n domluvy mocnosti v Bělehradě a Athenách a jejich poukaz na blokádu, jejíž rozšíření je důkazem, že mocnosti jsou odhodlány k důraznému vystoupení svých lodí prot nepovolné Černé Hoře. Dle berlínské depeše »Köln. Ztgu, podobá se, že blokáda bude sahat až k ústí Drinu a do jejího oboru padne také skader- ský přístav Medva, aby se tudy nemohly dopravovat posily ke Skadru. Z Kotoru, 9. dubna. (1 hod. odpol.) Z d se, že Černá Hora přijala podmín- ky, které jí byly velitelí mezi- národního loďstva ve příčin Skadru sděleny. Podrobnosti dosu scházejí. Jisto jest, že válečné operace byly naprosto zatím přeruše ny. „Samouprava“ protí nynějšímu způsobu pro středkovatelství. Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr zpr. „Nár. L.“) Vládní „Samouprava“ praví že nynější situace musí býti nazvána váž nou; velmoci nezachovávají více neutrálno sti. Mimo to nesmí zapomenouti se, že poli- tické postavení spojenců novými válečným úspěchy ještě je zlepšeno. Nynější způso prostředkovatelství velmocí musí pobouřit balkánské spojence. Tof nejjistější cesta k komplikacím balkánských věcí i k nekýže- ným zápletkám. Evropa měla čekati s tvo- řením Albanie po válce. Takhle může vy- volati zápletky, jejichž konce jsou nedo- hledny. Ochota k míru
Frankf Köln Vídeň Kolín nad R Srbsko Albánie Bělehrad Drina Medv Kotor Černá Hora Evropa
18 article
Ze Sofije, 9. dubna. (K. k.) Na zdejším kompetentním místě nespatřují žádné pře- kážky neprodleného podepsání preliminár ního míru. Pokud jde o Bulharsko, bylo by k tomu na všechen způsob ochotno. Roz- hodnutí závisí tedy jednak na velmocech jednak na ostatních spojencích na jejichž stanovisko Bulharsko nemůže působiti. M. Z Kolína n. R., 9. dubna. (Zvl. telg »N. L.«). Berlínská depeše »Kölu. Ztg.« sdě- luje, že obsah odpovědi velmoci balkánským státům není zatím znám, ale nasvědčuje, že je zabezpečeno urychlené vyj ed- návání o mir
Köl Sofijá Bulharsko Kolín
19 article
O Solun.
20 article
Z Paříže, 9. dubna. „Temps“ uveřejňuj dnes dvě pozoruhodné depeše a to ze So- řije: „Dovídáme se z nejlepšího pramene že bulharská vláda trvá stále na tom, aby Sclun připadla Bulharsku. Vyslala 10.000 m od Drinopole do Kavaly, východně od So- luna.“ Druhá depeše z Athén zní: „Řeck vláda se usnesla vyslat další novou di- vizi do Soluna. Rumunsko-bulharský konilikt. Z Paříže, 9. dubna. „Agence Havas“ ozna- muje z Petrohradu: V konferenci velvyslanet 7.1. m. byl schválen návrh trojspoi- ku, že Derster má případnouti Rumunsku Bulharsko má být odškodněno tím, že modi- fikace hranice Enos-Midia na východě a teri- toriální ústupky na západě mají mu býti po- voleny. Řeč říšského kancléře německého. Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr zpr. „N. L.“) Řeč říšského kancléře německé- ho Bethmana-Holwega veškerým dnes tiskem v delších výňatcích otištěná, vzbudila v poli- tických kruzích přirozeně velikou pozornos a jest jisto, že bude míti také dobré prakti cké důsledky pro balkánský spolek. Tisk zaznamenává zároveň hlasy českýel novin, zejména Vašeho listu o kancléřově pro slovu. Hamidije. Ze Suezu, 9. dubna. (K. k.) Turecký kři žák „Hamidije“ vyplul odtud směrem na jih (Víz poslední zprávy.)
Sclun Havas Derster Holweg Paříž Bulharsko Drinopol Atény Rumunsko Petrohrad Bělehrad Suez Soluna Midium na východ
21 title
Politický přehled.
22 article Země české.
Země české. Spor o německou obstrukci. Všeněmecký „Nordböhmnisches Tagblatt“ mě včera na úvodním místě sensační zvěst, napsanou mu osobnosti „úplně zasvěcenou, ale veskrze dů- věry hodnou“: v česko-německé poradě o dělnosti sněmu 11. t. m. — sděluje zmíněná zvěst — na- vrhne posl. Pacher Čechům, aby se konalo nejen zamýšlené krátké zasedání zemského sněmu, které by vyřidilo učitelské platy, nýbrž ještě zasedán druhé, jež se má zabývati všeobecnými záležitost- mi hospodářskými Zasvěcený informátor děčínského denníku pak praví, že tento podnět posl. Pachra by vskutku znamenal tolik, že se Němci vzdávají své ob- strukce, na čemž by se nic nezměnilo, kdyby jin za to Češi velkomyslně povolili změnu zřízení zem- ského, která by tak, jak jest ujednána, znamenal pouze zdůnlivý úspěch Němců. V německo-radi- kální straně — poučuje důvěrník děčínského „Ta- blattu“ své čtenáře — došlo již k ostrým rozmiš- kám pro tento zámysl posl. Pachra a jeho přátel nož posl. Pacher doufá, že na svou stranu dostano většinu svého klubu. Pro týž plán už hodně náladu dělal dr. Urban mezi pokrokovci, jen sgrárníci za tím se plánu tomu míní rozhodně vzpírati. „Nordböhm. Tagblatt“ končí tuto svou infor- maci poznámkou, že ji uveřejňuje s plnou výhra dou, ačkoli mu ji dodala osobnost tak vážná,, ž by jakákoli pochybnost o správnosti informace te měla býti vyloučena.
Čecho Němec Čech Pacher Urban Nordböhmnisches Tagblatt
23 article
Talo zpráva způsobila v redakcích německých denníků pražských veliký rozruch. Oba hledaly sensaci děčinského denníku výklad „vůděích ně- naeckých politiků pražských“ V „Bohemii“ pak zvěděli, že německý návrl je v té formě, jak byl v děčínském denníku ozná- men, zajisté vyloučen (v jiné formě tedy není vy loučen? Pozn. red.). Ale ovšem byl již — zní dalš- informace „Bohemie“ — podobný, nikoli však tal dalekosáhlý návrh Čechům učiněn, leč rozbil se jejich nepovolnost (dle českého radikálního tisku povolují Češi ve všem — pozn. red.). „Bohemia“ nabyla o děčínské informaci ješte jiné zprávy, a to se strany autoritativní, také ta autorita potvrdila, že Němci učinili již dva návrhy vedené tím směrem, jaký „Nordböhm. Tagblatt naznačil; dle prvního měla býti povolena dávka jako úhrada učitelských platů, dle návrhu druhého měla býti připuštěna úprava zemských financí, ale na záruku, že se provede též reforma zřizení zem- ského. Oba tyto návrhy padly, ježto Češi prohlá- sili, že v tomto oboru neučiní Němcům nijakých ústupků. A tak — tím způsobem končí informace „Bohemie“ — bude páteční společná konferen o dělnosti sněmu miti směrodatný význam, ješt V drobném prodejir vanní čizlo o sobě . . ne- večarni .. . . . sa sh Va fliálkách na venková ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 5b lnoeráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty příjímá sdministrace v Marianské ul.,a. Tam nacházejl se táž Podskce, tishárna a expudiee „Národnich Listů“. Rukoplay se nevraceil
Čech Němec Podskka Virginie Bohemia
24 article
koncem dubna budou peníze zemského výboru vy- čerpány, a poněvadž oktrojírka ve způsobě vlád- ního komisaře jeví se teď vyloučenou. Poněvadž o velikém významu páteční konfe- rence mluvil včera ve schůzi zemského výboru přís. dr. Urban, zajisté není odvážno domnívati se, že též informace včerejší „Bohemie“ je dilo dra. Urbana. Ovšem i „Prager Tagblatt“ si ziskal poučení o sensačním článku děčínském, patrné rovněž o dra. Urbana. Veřejnosti je včera večer — dle vy. světlivek osobnosti, znalé věci — podal v podstata stejně jako „Bohemia“: Němci navrhli, aby při po- volení učitelských platů byla znovuzavedena zem- ská plvní dávka, a to zvýšená; druhý návrh, ně- mecký připouštěl ústupky ve prospěch pořádku zemských financí, žádal však navzájem ústupky oboru zemského zřizení. Informatorovi „Pr. Tag- blattu“ se při tom zdá, že tento posledni návíh německý byl špatně pochopen (kým? patrně Vše- němci — pozn. red.): k tomuto úsudku připojil po- známku, že Češi, jak známo, zamítli jakýkoliv ú- stupek v oboru zemského zřízení. (O čemž byl v „Nár. Listech“ referováno hned po česko-něme- ckých konferencích o dělnosti sněmu (pozn. red.l. K zminěným svým informacím poznamien „Prager Tagblatt“, že na základě nynčjších pod- nětů německých mohla býti německá obstrukce jie před čtyřmi lety zastavena, a že v pátek bude zvěst schönererovského denniku děčinského vy- vrácena z kořene, ježto Němci, vidouce odpor vlády proti dalším údělovým zálohám pro zemský výbor, soudí, že brzké vítězství jejich obstrukce je skoro zajištěno.
doktor Urban Prager Němec Informator Čech Bohemia
25 article
Při tom „Prager Tagblatt“ prozradil, že sice mezi Němci je malá skupina pro dalekosáhlé u- stupky, ale že nemá naděje, že by v německém svazu zvitězila, ježto veliká jeho většina je proti jakémukoliv obmezení německé obstrukce. Posléze „Prager Tagblatt“ hájí dra. Urban proti zmínce denníku děčínského, že dr. Urban připravuje půdu pro německý ústup. „Prager Ta- blatt“ naproti tomu konstatuje, že němečtí pokro- kovci nejsou pro úlevu v obstrukci, nýbrž že by k zastavení obstrukce svolili jen v připadě, že by se jim za to dostalo veškerých výhod nového zři- zení zemského: dr. Urban prohlásil, že se v dané chvili vzdá svého mandátu v zemském výboru, míní „Prager Tagblatt“, že dr. Urban odejde ze zemského výboru co nejdříve, ježto po prohlášen vlády, že zemskému výboru nedá údělových záloh, dlužno katastrofu zemských financi očekávati ji brzy. A na jiném místě sděluje „Prager Tagblatt“ že se zřetelem na krisí zemských financí se již uva- žovalo o oktrojírce pro Čechy a o dosazení vlád- ního komisaře do Čech, že vláda s dosazením ko- misaře souhlasí, a že již pro něho zhotovila vše- chna opatření, že však se tento plán rozbil o od- por koruny, která si rozhodnutí vyhradila na dobu. ve které nastane hotová událost (patrně v oboru financí zemských — pozn. red.). Dle informací „Prager Tagblattu“ bude o oktrojírce a o dosa- zení vládního komisaře do Čech rozhodnuto upro- střed května, a to kladně. To je novinek, to je sensací, to je nadějí, ž ctitelé německé obstrukce mohou jimi býti až de kritické polovice května nasyceni a napojeni. Ale jen za jednoho předpokladu: že Češi nyní si sed- nou, strčí ruce do kapes, sklopí hlavu a budou jako beránci čekat, co s nimi němečtí vlci provedou.
Prager Němec Urban doktor Čech Čechy
26 article Z Moravy.
Z Moravy. (Kandid átní listiny. — Centralisti- cký program zemský. — Klerikál n maléry.
Morava
27 article
Dne 7. dubna 1913.
28 article
Kandidátní listíny stran nejsou ještě úplny. ačkoliv se jich publikování čekalo již před týdnem. Dosud vydali listinu pouze autonomisté pro 1V. ku- rii. Národní socialisté slibují svou kandidátní listi- nu tento týden, agrárníci ještě urovnávají některé potíže s kandidáty, klerikálové již na 50 kandida- tur mají, lidovopokrokoví také ještě nejsou hotovi — krátce dodělává se jako v sobotu v řemeslni- ckých dilnách. Jak dnes věci stojí, zásada kandi- dovati jen schopné lidi, nebyla stranami zachová- na. Už zase jsou kandidováni lidé, kteří sotva se dovedou podepsat, a jichž „řečí“ ve sněmě jsou pravým posměchem na zákonodárství a jsou jen pro všeobecnou zábavu a posměch celé sněmovné Všechno to, co psaly v této věci orgány stran, ob- jevilo se býti pouhými frázemi pro nemyslící volič- stvo. Je toho upřímně litovati v zájmu české věcí na Moravě. Až vyjdou kandidální listiny, povíme o věci té více.
Morava
29 article
Centralisté moravští vydali svůj zemský pro- gram. Je precisnější než program autonomistů, je upřímnější na všechny strany. Chce zemské fipanee hraditi státními příspěvky na zdravotnictví, škol- ství, chudinství a silnice, vzestupnou daní z příjmů při stanovení nezdanitelného existenčního minima, vzestupnou daní z dědictví. Žádá odstranění daní nepřímých. Ve školství ustanovuje počet žactva na jednoho učitele nejvýše 30. Takový program jest ovšem pouze volební, za dnešních poměrů naprosto neproveditelný, jen massám lichotící. Klerikálové moravští jdou do voleb velmi při- praveni a dělají si značné naděje, přes to, že mají malér na maléru. Ještě není u konce aféra opata Drápalíka z Nové Říše, již mají novou nepěknou aféru kaplana P. Bauera, jenž také ujel: porot hradištská odsoudila bojovného jejich kohouta Pp. Hofra na měsíc do vězení pro „žurnalistickou““ činnost, a biskup brněnský Huyn svou kurendou také vydatnou zbraň dal protiklerikálním šikům do ruky. Bohužel, této vydatné zbraně velmi nešikov- ně využívají noviny různé, přinášejíce o věci té zprávy, jichž nesprávnost mohly žurnály klerikální konstatovati. Tak ovšem lidovo-pokrokové žurná- ly samy svými žprávamí posílují hnutí klerikální.
Drápalík P Bauer Nová říše Huynamo
30 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Halíčská volební oprava Stálý sněmovní výbor pro volební opravu. ukončiv povšechnou debatu, projednává nyn osnovu nového zemského zřízení podrobně dle paragrafů. Jednání je dosud klidné a pokra- čuje dosti rychle, ovšem jen proto, že nejchou- lostivější paragrafy se odkládají na konec de- baty. Výbor má 25 členů a tolikéž náhradníků Z nich je 16 rozhodně pro smluvený s Malo-
jítbat Malo RakouskoUhersko