1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 10. dubna 1913.
Praha
4
article
Ma rannla večerní llety
předplácí se
V Praze v administracli
na měslo, . . . . . 9 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K. —
s dvoji donáškou
na měsic. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fiálkách
na měsle . . . . . 2 K 80
Poštous
na měsio, . . . ..
na čtvrt leta . . . . 9 K 80
a dvají zásilkou
na měsic,
na čvrtieta: . . . K e
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Ma
Praha
5
article
Vystřízlivění a obleva v dané
situaci?
Vystřízlivění a obleva v dané
situaci?
Zájem o osud Skadru značně bylv
evropské veřejnosti v posledních dnech
předstižen projevy z nejdůležitějších stře-
disk velmocenské politiky, jež všecky sna-
žily se zaujati přesné hledisko k vlastnímu
jádru mezinárodní situace, k tomu totiž
podaří-li se zachovati jednotu velmocí čili
nic i pro případ, že námořní demonstrace
proti Černé Hoře a Srbsku selže, anebo
že se podaří vzíti Skader?
Skoro všude se vycházelo z nepřízni-
vého dojmu, jež demonstrace námořní způ-
sobila mezi zástupci velmoci, prozradivši.
že souhlas s ní vyslovený byl značně pod-
miněný. Ve Francii se pzýval značný odlpor
v předních pařížských časopisech, kteréž
dokazovaly, že tato akce velmocí nedá se
srovnati s pravidly mezinárodními o prá-
vech mocí válčících, překážejíc jejich
branným silám a rušíc slíbenou neutralitu.
V Rusku došlo k okázalým projevůmv
chrámech a na ulicích sídelního města na
prospěch Černé Hory, k projevům, při
nichž přehlušen byl i uklidňující účinel
večírků, jež pořádal Sazonov, aby zasvětil
přední poslance hosudarstvenné dumy do
nynější zahraniční politiky ruské. Dojem
projevů petrohradských, o nichž vědomí
slovanskému se připisuje nemalá zásluha
a jež i v Anglii se považují za věrný ohlas
smýšlení ruského národa, dá se shrnouti
ve slova: Až potud a ne dále!
Hlas tento postihl i zahraniční ministr
anglický Grey, kterýž se ihned v dolní
sněmovně pokusil oslabiti jej tím, že bal-
kánští spojenci zatím přešli od války osvo-
bozovací k válce výbojné, a nemohou se
již dovolávati slibů, velmocemi na počátku
války daných.
Sazonov
Francie
Rusko
Černá Hora
Anglie
anglický Grey
6
article
Ale ani jemu se nepodařilo setříti ve
veřejném anglickém mínění výtku, že je-
diná Anglie z mocí trojdohody zaráží kolo
Štěsteny balkánských spojenců, ač do ne-
dávna ještě se pokládala za ochotného
přítele potlačených národů a že nedovede
býti spravedlivou k podivuhodnému vzru-
šení myslí slovanských národů na Balkáně!
Jestiť zajisté významným zjevem, že i no-
toricky-germanofilské listy anglické, jako
liberálni „Daily News“, prozrazují nepokoj.
posuzujíce akci velmoci, nepokoj, jenž se
jevi též mezi poslanci dolní sněmovny a táží
se, zda akcí touto nepřispívá se ku posile
nové formy toho, co se dosud označovalo
jakožto — německý pud na východ?!
Dle této ne právě povznášející nálady
veřejného mínění v trojdohodových státech
zapadla dosti drsně řeč říšského kancléře.
pronesená při zahájení rokování v říšském
sněmu německém o novém rozmnožení
branných sil Německa, ale její prvotní úči-
nek — kulminující zvláště ve výroku o zá-
pasu světa německého se světem slovan-
ským — dle všeho nezpůsobil v dané me-
zinárodní situaci valného potěšení, vždyt
Evropa touží po míru — a zachování a za-
bezpečení míru jest vlastně doznaným cí-
lem i vzpomenuté námořní akce velmocí
— a tak setkáváme se v berlínských li-
stech se zajímavými glosami k řeči této.
jež jsou bližší onomu společnému cíli jed-
notné Evropy, než původní výroky kan-
cléřovy. Poukazujeť se přede vším i k to-
mu, že kancléř svou řečí vyzval repliku
oněch rakousko-uherských časopisů, kte-
réž stojí sice na stanovisku státní myšlen-
ky rakouské, nikoliv však na stanovisku
němectví, takže jest pochybno, zdali
měl kancléř šťastný nápad, když mluvilo
protivě mezi Němectvem a Slovanstvem.
Anglie
Balkán
Německo
Evropa
Daily News
dolní sněmovna
7
article
Považovati Rakousko-Uhersko za stát
germánský, odporovalo by skutečnosti
neníť germánským státem. Rovněž jest
prozatím pouhou theorií, že se položení
Rakousko-Uherska vítězstvím balkánských
Slovanů trvale a podstatně zhoršilo. Státy
ty nebudou budoucně Rakousku-Uhersku
nebezpečnější, než bylo Rusko v minulosti.
také není zjištěno, že by panslavistický
proud v Rusku byl dnes silnější než byl v
době berlínského kongresu. A když kan-
cléř německý sám označil, že srážka Nč-
mectva a Slovanstva není nevyhnu-
telná, proč vlastně s tou myšlenkou za-
sáhl do rokování? Protože potřeboval dů-
vodů pro — brannou předlohu. Ale Slova-
né rakousko-uherské monarchie nemusí
se domnívati, že kancléř pochopuje spolek
s Rakousko-Uherskem jako nástroj na
ochranu Germánstva, a že je a Maďar
považuje za quantité négligeable (bezvý-
znamnou veličinu) a za přívěsek Germán-
stva. Ani v Rusku nepotřebují za to míti.
že německou politiku ovládá protiva mezi
oběma; to vše by bylo nedorozumění.“
I tato nepochybně dobře míněná omlu-
va řeči kancléře německého jest dalším
dokladem, že nikdo z politiků evropských
na sebe nechce vzíti zodpovědnost za zhor-
šení a přiostření mezinárodní situace, a to
jest vážná imponderabilie, jež sesiluje na-
ději, že situace mezinárodní se v posledních
dnech opět polepšila a že jest naděje, že
spor s Černou Horou a Srbskem podaříse
šťastně rozřešítí.
Maďar
Germán
Rakousko
Uhersko
Rusko
8
article
Před čtyřiceti lety.
Před čtyřiceti lety.
(Trojcarský spolek. — Rakousko
Rusko r. 1872. — Pamětní spis arcivč-
vody Albrechta protirakousko-něme-
ckému spolku. — Car Alexander ve
Vídni a jeho rozmluvy s naším císařem.
J. P. Z Vídně, 8. dubna.
Zítra budou vydány druhý a třetí díl ve-
liké monografie, kterouž uveřejňuje současně
německy a maďarsky o hraběti Juliu András-
sym profesor Wertheimer. Zůstavujíce si po-
soudit oba tyto svazky spisu,“) jehož prvnímu
věnovali jsme tři stati („Nár. Listy“ 18. a 25
září a 2. října 1910), podáváme zatím výňatel
ze druhého, zabývajícího se thematy nahoře
uvedenými.
Trojcarský spolek smluven byl v Berlíně
kde sešli se císař František Josef, car Alex-
andr a císař Vilém I. v září r. 1872. Původně
zamýšlena byla pouze schůze císaře něme-
ckého s císařem rakouským. Hr. Andrássymu
záleželo totiž na tom, odpoutat od Ruska Ně-
měcko a je sblíziti s Rakouskem. Proti jeho
plánu stala se ze dvojdohody trojdohoda. Do-
dejme hned: pouze ústní. Žádná smlouva ne-
byla tehdy sepsána, nebyla tedy také žádná
podepsána. Písemná ujednání stala se teprve
později mezi Rakouskem a Ruskem za po-
bytu carova ve Vídni.
Albrecht
Julius András
Wertheimer
František Josef
Alex
Andrássy
Rakousko
Rusko
Vídeň
Berlín
Hradec
spolek . — Cara Alexandra
9
article
Wertheimer vypravuje, že byly čelné
skupiny, kterým nebyla vhod cesta císařova
do Berlína. Mezi nimi, ba v čele jejicn by
arcikníže Albrecht. Zaslal vlastní rukou psa-
né, v archivu hraběcí rodiny Andrássyovy
uchované memorandum hr. Andrássymu, mi-
nistru zahraničních záležitostí. O tomto spise
pamětním sděluje se: „Arcikníže vyložil
loyálně námitky svoje proti cestě té. Připo-
menul ministrovi, jak r. 1863 rakouská diplo-
macie byla Bismarckem ošálena, který dosáhl
úspěchu, že rakouská monarchie, byvši p
třech letech donucena sáhnouti ke zbrani, ne-
nalezla pomoci nikde a byla soustavně vyho-
zena jak z Německa tak z Italie. Uvedl mini-
strovi dále na paměť faktum, že Bismarel
r. 1866 užil Napoleona jako dobrého nástroje
by udělil Rakousku perfidní rady, jimiž ovšen
kopal si později sám hrob a jimiž povýšil Pru-
sko, které chtěl povaliti, k samovládnému
takořka držiteli moci v Evropě. Podle názoru
arciknížete vše to bylo umožněno jen tak
že podařilo se Bismarckovi, že cara v od-
poru ke smýšlení obyvatelstva stejně ja-
ko dvora ruského získal, pouštěje naň hrůzu
strašákem revoluce v Rakousku a ve Francii
„Máme teď opakovati,“ píše arcikníže,chybu
z r. 1863, máme sednouti Bismarckovi na vě-
jičku znova? Nyní potřebuje ovšem na něko-
lik roků pokoje a chce následkem toho za-
brániti rozkolu mezi námi a Ruskem, ale jen
za tím účelem, aby nás pustil potom jako své-
ho vasala na ně. To mělo by v zápětí zhoubu
naši úplnou proto, že ruská vláda v tísni by
se asi spolčila s panslavismem, který je mno-
hem větším nepřítelem našim nežli jejím.“ Arci-
kníže přímlouval se za přátelství Rakouska
s Ruskem, se kterým jsme se, jak praví, zne-
přátelili zatím od r. 1854. Jemu tanula na
Wertheimer
Albrecht
Andrássyův
Andrássy
Bismarck
Napoleon
Berlín
Německo
Rakousko
Evropa
Francie
Rusko
10
article
mysli též veliká otázka budoucnosti: rozhod-
nutí stran osudu Orientu. Jako přátelé ruské
říše můžeme se s ní snadno shodnout o Vý-
chodě, zůstaneme-li však neutrálními, mohli
bychom na počátku neodvratného konfliktu
mezi Berlínem a Petrohradem učiniti rozře-
šení sporu cenou spolku našeho. Jednu věc
toliko nechce arcikníže: abychom byli od-
půrci Ruska, poněvadž bychom pak — o tom
je přesvědčen — všechny Jihoslovany a vět-
šinu Slovanů severních vehnali do krajního
nepřátelství. Nechať dívá se na situaci se
strany kterékoli, nemůže shostiti se obavy
před záludným diplomatickým uměním ně-
meckého kancléře. Svoji nedůvěru k němu
shrnuje ve slova: „Kdo ví konečně, zdali Bis-
marck nezosnoval schůzi císařů rakouského
ruského pod svojí záštitou a pod očima svý-
ma, jen aby k ní nedošlo vzhledem na možný
obrat ve smýšlení na Rusi, co nejdříve bez
něho a ku přímému dorozumění obou vlád
všech možných sporech? Tento prozíravý
státník je tuze mazaný, by to nepředvídal?“
K tomu dodává Wertheimer: „Hr. An-
drássy nerozpakoval se dlouho, jak zachovati
se k žádosti arcivévody Albrechta. Vznesl
přimo na panovníka dotaz, zdali sdílí názory
jeho, ministrovy, či arcivévodovy. Císař váži
si tohoto jako výtečného vojína, nedopřával
mu však žádného vlivu na politiku svoji. O-
pověď panovníka byla jasná a přesná: ž
schvaluje — tak psal ministr svojí choti 31.
srpna 1872 — úplně politiku svého rádce, ne-
dbaje hrubě, jaké o ní má názory arcivévoda.
Dokládám: arcivévoda Albrecht neschva-
loval také spolek rakousko-německý z roku
1879 a smířil se s ním, až když císař Vilémml
přijel na veliké manévry rakouské, konane
v Dolních Rakousích.
Jihoslovan
Bis
Wertheimer
Ana
Albrecht
O pověď
Vilémml
Berlín
Petrohrad
Rusko
Hradec
Dolní Rakousy
11
article
Hr. Andrássymu záleželo velice na tom
a je to vidno také z knihy Wertheimerovy, by
zaplašil v Petrohradě jak u cara tak u Gorča-
kova, tak ve veřejném mínění předsudek, ja-
koby byl nepřítelem Ruska vůbec, zejména
pak, jakoby strojil odvetu za Világoš. Nadchá-
zel si Rusko. Dobré přátelství s ním bylo čá-
stí jeho programu. Nikoli první. Tou bylo přá-
telství s Německem, jež pochopitelným způ-
sobem namáhalo se, sehnati proti povalené
Francii, kdyby pokusila se odčiniti svoje po-
rážky útokem na vítěze, spojenců co nejvíce.
Což divu, že knížete Bismarcka zamrazil
zarazil výrok cara před odjezdem na entrevu
berlínskou: „Evropa potřebuje silné Francie.“
Tušil, že v rozpoznání tom spočívá snad opra
* Graf Julius Andrássy. Sein Leben und seine
Zeit. Nach ungedruckten Quellen von Eduard vom
Wertheimer II. und III. Band. Stuttgart. Deutsche
Verlsgsanstalt 1913.
va pasivního chování Ruska za války něme-
cko-francouzské a že by za války druhé
mohlo býti chování Ruska jiné. Proto padl
na trojcarskou schůzi, ještě nežli počala, pro
německého státníka dlouhý a temný stín, jenž
prodloužil se a ztemněl ještě, když bylo po
schůzce. Hrabě Andrássy však byl spokojen.
Když poštěstilo se mu, arci jen 32 hlasy proti
24. mezi kterými byl také Herbstův. Rech-
bauerův, Giskrův a Brestlův, dostat od dele-
gace rakouské trojletou službu vojenskou
příslušné k tomu zvýšení presence, povýšil
panovník dosavadního plukovníka honved-
ského hr. Julia Andrássyho generála armády.
Andrássy
Wertheimerův
Bismarck
Julius Andrássy
Quellen
Eduard
Wertheimer
Herbstův
Rech
Giskrův
Hradec
Petrohrad
Rusko
Německo
Francie
Evropa
Stuttgart
Deutsche Verlsgsanstalt
Leben und seine Zeit
12
article
Rok 1873 byl ve Vídni rokem velikého
krachu a světové výstavy. K této přijelo
mnoho panovníků, tři císařové, několik králů
a řada návštěvníků-potentátů byla zakončena
třemi poddanými ještě tenkráte sultánovi kní.
žat: Milana srbského, Karola rumunského
Mikuláše černohorského. Nejvítanějším byl
cer. Jeho pobyt nabyl dosahu politického
Přál sí promluviti si s císařem Františkem
JJosefem en deux. Chtěl — čteme ve druhé
knize Wertheimerově — především a hlavně
zjednati si naprostou jistotu a bezpečnost, zu-
stal-li nějaký ještě zbylek trpkosti v duši na-
šeho císaře proti Prusku a ptal se ho přimo
a bez okolků: „Máš potajné zámysly? Po-
mýšlíš na odvetu? Je-li tomu tak, pomlčím
neboť bylo by marno, mluviti dále.“ František
Josef, nerozmýšlev se dlouho, dal na tyto
dotazy odpověď rozhodně zápornou. „Těžké
pohromy a bolestné zkušenosti,“ odvětil, „jsou
sice dosud ve svěží paměti, smaží je však
houbou a přeji si těsného společného postupu
(rozuměj: s Německem).“ — Car tlumočil
obsah rozmluvy své se svým hostitelem hr-
Andrássymu a německému vyslanci generálu
Schweinitzovi, jenž arci nemeškal zpravito
něm za tepla svého mocnáře. Car sám dopsal
o věci té císaři Vilému I. Tento list pročetl
kn. Bismarek rakouskému vyslanci hr. Káro-
lyimu, jenž opět navzájem referoval svému
chefovi.
Karol
Mikuláš černohorský
JJosef
Wertheimerův
Prusek
Máša
František Josef
Andrássy
Schweinitz
Kára
Vídeň
Německo
Milano srbský
13
article
Mezi carem a cisařem Františkem Jose-
fem uzavřena smlouva písemná. Wertheimer
neuveřejňuje sice její znění, ale dosti hustý
obsah. Stanovilo se tam, že oba státy se do-
rozuměji také pro případ, kdyby zájmy jejieh
se rozcházely a že protivy budou obětovány
vyššímu interesu. Traktát byl namířen n
straně jedné proti snahám podvratným, ale
také proti každému činiteli třetímu, jenž by
rušil mír evropský. Nežli tato dohoda byla
podepsána, byl plán, ji doplniti konvencí vo-
jenskou v ten smysl, žendruh druhu napade-
nému pomůže 200.000 vojáky. V posledn
chvíli se však ujednání takové odložilo. Ujed-
naní politické ze dne 6. června 1873, na zám-
ku schönbrunnském podepsané, bylo něme-
ckému císaři notifikováno.
Jose
Wertheimer
14
article
Roku potomního, v únoru 1874, splati
cisař František Josef carovi jeho návštěvu vi-
deňskou v Petrohradč. Tam teprve zpečetěn
smír mezi nimi. „Car pociťoval stále bol
rány, zasazené otci jeho Mikuláši I. Rakou-
skem roku 1854 jako svůj vlastní,“ vykláda
Wertheimer na základě relace prince Reusse
z Petrohradu cisaři Vilémoví 16. úinora r. 1874
poslané, „jeho city ke vznešenému hosti byly
tytéž, jako r. 1860, kdy se pochlubil přede
svědky, že zodpověděti vlastnoruční list cí-
saře Františka Josela zúmyslně zapomněl. P
té stránce nastala změna teprve, když náš
mocnář hned v den přijezdu svého časně ráno
došel ke hrobu cara Mikuláše I., tam položil
věnec a vykonal modlitbu. Car spatřoval tut
návštěvu hrobu otce svého pokáním, kterým
odprošeny byl všechny křivdy, nebožtiku ote
jeho učiněné. Hluboce dojat tímto aktem píet
rím doprovodil císaře do síně, ve které ze-
mřel car Mikuláš I. a ve kteréž ukázal mu
všechny tam zachované, nedotčené relikvie.
Hr. Andrássy dopsal dokonce z Petro-
hradu svojí choti, že se o něj arcikněžny tam
tahaly a že Rakušany mají vůbec rády —
Frušáky nikoli. —-
František Josef
I Raka
Wertheimer
Reuss
Vilémový
Josel
Mikuláš
Andrássy
Rakušan
Petrohrad
Hradec
Petra
15
title
Tak bylo před čtyřiceti lety
16
title
Válka na Balkáně.
Balkán
17
article
Lodní demonstrace proti Černé Hoře
Lodní demonstrace proti Černé Hoře
a blokáda.
Z Vídně, 9. dubna. Naproti včerejším
zprávám konstatuje dnes večerní »Zeit«, že
dosud neni úřadního vyrozumění, že by
velitelé demonstrujícího loďstva byli bloko-
vali černohorské pobřeží. Jak rozhodnou
tomto opatření, bude blokáda úřadně ozná-
mena a provedena. Před úřadní notifikae
blokáda provedena býti nemůže.
M. Z Kolína nad R., 9. dubna. (Zvl
telg. »Nár. Listů«.) Dle poloúřadní berlínské
depeše »Frankf. Ztgu.« Srbsko odvolalo
solunský transport vojska do Albanie n
domluvy mocnosti v Bělehradě a Athenách
a jejich poukaz na blokádu, jejíž rozšíření
je důkazem, že mocnosti jsou odhodlány
k důraznému vystoupení svých lodí prot
nepovolné Černé Hoře.
Dle berlínské depeše »Köln. Ztgu,
podobá se, že blokáda bude sahat až k ústí
Drinu a do jejího oboru padne také skader-
ský přístav Medva, aby se tudy nemohly
dopravovat posily ke Skadru.
Z Kotoru, 9. dubna. (1 hod. odpol.) Z d
se, že Černá Hora přijala podmín-
ky, které jí byly velitelí mezi-
národního loďstva ve příčin
Skadru sděleny. Podrobnosti dosu
scházejí. Jisto jest, že válečné operace byly
naprosto zatím přeruše ny.
„Samouprava“ protí nynějšímu způsobu pro
středkovatelství.
Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr
zpr. „Nár. L.“) Vládní „Samouprava“ praví
že nynější situace musí býti nazvána váž
nou; velmoci nezachovávají více neutrálno
sti. Mimo to nesmí zapomenouti se, že poli-
tické postavení spojenců novými válečným
úspěchy ještě je zlepšeno. Nynější způso
prostředkovatelství velmocí musí pobouřit
balkánské spojence. Tof nejjistější cesta k
komplikacím balkánských věcí i k nekýže-
ným zápletkám. Evropa měla čekati s tvo-
řením Albanie po válce. Takhle může vy-
volati zápletky, jejichž konce jsou nedo-
hledny.
Ochota k míru
Frankf
Köln
Vídeň
Kolín nad R
Srbsko
Albánie
Bělehrad
Drina
Medv
Kotor
Černá Hora
Evropa
18
article
Ze Sofije, 9. dubna. (K. k.) Na zdejším
kompetentním místě nespatřují žádné pře-
kážky neprodleného podepsání preliminár
ního míru. Pokud jde o Bulharsko, bylo
by k tomu na všechen způsob ochotno. Roz-
hodnutí závisí tedy jednak na velmocech
jednak na ostatních spojencích
na jejichž stanovisko Bulharsko
nemůže působiti.
M. Z Kolína n. R., 9. dubna. (Zvl. telg
»N. L.«). Berlínská depeše »Kölu. Ztg.« sdě-
luje, že obsah odpovědi velmoci balkánským
státům není zatím znám, ale nasvědčuje, že
je zabezpečeno urychlené vyj ed-
návání o mir
Köl
Sofijá
Bulharsko
Kolín
20
article
Z Paříže, 9. dubna. „Temps“ uveřejňuj
dnes dvě pozoruhodné depeše a to ze So-
řije: „Dovídáme se z nejlepšího pramene
že bulharská vláda trvá stále na tom, aby
Sclun připadla Bulharsku. Vyslala 10.000 m
od Drinopole do Kavaly, východně od So-
luna.“ Druhá depeše z Athén zní: „Řeck
vláda se usnesla vyslat další novou di-
vizi do Soluna.
Rumunsko-bulharský konilikt.
Z Paříže, 9. dubna. „Agence Havas“ ozna-
muje z Petrohradu: V konferenci velvyslanet
7.1. m. byl schválen návrh trojspoi-
ku, že Derster má případnouti Rumunsku
Bulharsko má být odškodněno tím, že modi-
fikace hranice Enos-Midia na východě a teri-
toriální ústupky na západě mají mu býti po-
voleny.
Řeč říšského kancléře německého.
Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr
zpr. „N. L.“) Řeč říšského kancléře německé-
ho Bethmana-Holwega veškerým dnes tiskem
v delších výňatcích otištěná, vzbudila v poli-
tických kruzích přirozeně velikou pozornos
a jest jisto, že bude míti také dobré prakti
cké důsledky pro balkánský spolek.
Tisk zaznamenává zároveň hlasy českýel
novin, zejména Vašeho listu o kancléřově pro
slovu.
Hamidije.
Ze Suezu, 9. dubna. (K. k.) Turecký kři
žák „Hamidije“ vyplul odtud směrem na jih
(Víz poslední zprávy.)
Sclun
Havas
Derster
Holweg
Paříž
Bulharsko
Drinopol
Atény
Rumunsko
Petrohrad
Bělehrad
Suez
Soluna
Midium na východ
21
title
Politický přehled.
22
article
Země české.
Země české.
Spor o německou obstrukci.
Všeněmecký „Nordböhmnisches Tagblatt“ mě
včera na úvodním místě sensační zvěst, napsanou
mu osobnosti „úplně zasvěcenou, ale veskrze dů-
věry hodnou“: v česko-německé poradě o dělnosti
sněmu 11. t. m. — sděluje zmíněná zvěst — na-
vrhne posl. Pacher Čechům, aby se konalo nejen
zamýšlené krátké zasedání zemského sněmu, které
by vyřidilo učitelské platy, nýbrž ještě zasedán
druhé, jež se má zabývati všeobecnými záležitost-
mi hospodářskými
Zasvěcený informátor děčínského denníku pak
praví, že tento podnět posl. Pachra by vskutku
znamenal tolik, že se Němci vzdávají své ob-
strukce, na čemž by se nic nezměnilo, kdyby jin
za to Češi velkomyslně povolili změnu zřízení zem-
ského, která by tak, jak jest ujednána, znamenal
pouze zdůnlivý úspěch Němců. V německo-radi-
kální straně — poučuje důvěrník děčínského „Ta-
blattu“ své čtenáře — došlo již k ostrým rozmiš-
kám pro tento zámysl posl. Pachra a jeho přátel
nož posl. Pacher doufá, že na svou stranu dostano
většinu svého klubu. Pro týž plán už hodně náladu
dělal dr. Urban mezi pokrokovci, jen sgrárníci za
tím se plánu tomu míní rozhodně vzpírati.
„Nordböhm. Tagblatt“ končí tuto svou infor-
maci poznámkou, že ji uveřejňuje s plnou výhra
dou, ačkoli mu ji dodala osobnost tak vážná,, ž
by jakákoli pochybnost o správnosti informace te
měla býti vyloučena.
Čecho
Němec
Čech
Pacher
Urban
Nordböhmnisches Tagblatt
23
article
Talo zpráva způsobila v redakcích německých
denníků pražských veliký rozruch. Oba hledaly
sensaci děčinského denníku výklad „vůděích ně-
naeckých politiků pražských“
V „Bohemii“ pak zvěděli, že německý návrl
je v té formě, jak byl v děčínském denníku ozná-
men, zajisté vyloučen (v jiné formě tedy není vy
loučen? Pozn. red.). Ale ovšem byl již — zní dalš-
informace „Bohemie“ — podobný, nikoli však tal
dalekosáhlý návrh Čechům učiněn, leč rozbil se
jejich nepovolnost (dle českého radikálního tisku
povolují Češi ve všem — pozn. red.).
„Bohemia“ nabyla o děčínské informaci ješte
jiné zprávy, a to se strany autoritativní, také ta
autorita potvrdila, že Němci učinili již dva návrhy
vedené tím směrem, jaký „Nordböhm. Tagblatt
naznačil; dle prvního měla býti povolena dávka
jako úhrada učitelských platů, dle návrhu druhého
měla býti připuštěna úprava zemských financí, ale
na záruku, že se provede též reforma zřizení zem-
ského. Oba tyto návrhy padly, ježto Češi prohlá-
sili, že v tomto oboru neučiní Němcům nijakých
ústupků. A tak — tím způsobem končí informace
„Bohemie“ — bude páteční společná konferen
o dělnosti sněmu miti směrodatný význam, ješt
V drobném prodejir
vanní čizlo o sobě . . ne-
večarni
.. . . . sa sh
Va fliálkách na venková
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5b
lnoeráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty příjímá
sdministrace v Marianské ul.,a.
Tam nacházejl se táž
Podskce, tishárna a expudiee
„Národnich Listů“.
Rukoplay se nevraceil
Čech
Němec
Podskka
Virginie
Bohemia
24
article
koncem dubna budou peníze zemského výboru vy-
čerpány, a poněvadž oktrojírka ve způsobě vlád-
ního komisaře jeví se teď vyloučenou.
Poněvadž o velikém významu páteční konfe-
rence mluvil včera ve schůzi zemského výboru
přís. dr. Urban, zajisté není odvážno domnívati
se, že též informace včerejší „Bohemie“ je dilo
dra. Urbana.
Ovšem i „Prager Tagblatt“ si ziskal poučení
o sensačním článku děčínském, patrné rovněž o
dra. Urbana. Veřejnosti je včera večer — dle vy.
světlivek osobnosti, znalé věci — podal v podstata
stejně jako „Bohemia“: Němci navrhli, aby při po-
volení učitelských platů byla znovuzavedena zem-
ská plvní dávka, a to zvýšená; druhý návrh, ně-
mecký připouštěl ústupky ve prospěch pořádku
zemských financí, žádal však navzájem ústupky
oboru zemského zřizení. Informatorovi „Pr. Tag-
blattu“ se při tom zdá, že tento posledni návíh
německý byl špatně pochopen (kým? patrně Vše-
němci — pozn. red.): k tomuto úsudku připojil po-
známku, že Češi, jak známo, zamítli jakýkoliv ú-
stupek v oboru zemského zřízení. (O čemž byl
v „Nár. Listech“ referováno hned po česko-něme-
ckých konferencích o dělnosti sněmu (pozn. red.l.
K zminěným svým informacím poznamien
„Prager Tagblatt“, že na základě nynčjších pod-
nětů německých mohla býti německá obstrukce jie
před čtyřmi lety zastavena, a že v pátek bude
zvěst schönererovského denniku děčinského vy-
vrácena z kořene, ježto Němci, vidouce odpor
vlády proti dalším údělovým zálohám pro zemský
výbor, soudí, že brzké vítězství jejich obstrukce
je skoro zajištěno.
doktor
Urban
Prager
Němec
Informator
Čech
Bohemia
25
article
Při tom „Prager Tagblatt“ prozradil, že sice
mezi Němci je malá skupina pro dalekosáhlé u-
stupky, ale že nemá naděje, že by v německém
svazu zvitězila, ježto veliká jeho většina je proti
jakémukoliv obmezení německé obstrukce.
Posléze „Prager Tagblatt“ hájí dra. Urban
proti zmínce denníku děčínského, že dr. Urban
připravuje půdu pro německý ústup. „Prager Ta-
blatt“ naproti tomu konstatuje, že němečtí pokro-
kovci nejsou pro úlevu v obstrukci, nýbrž že by
k zastavení obstrukce svolili jen v připadě, že by
se jim za to dostalo veškerých výhod nového zři-
zení zemského: dr. Urban prohlásil, že se v dané
chvili vzdá svého mandátu v zemském výboru,
míní „Prager Tagblatt“, že dr. Urban odejde ze
zemského výboru co nejdříve, ježto po prohlášen
vlády, že zemskému výboru nedá údělových záloh,
dlužno katastrofu zemských financi očekávati ji
brzy.
A na jiném místě sděluje „Prager Tagblatt“
že se zřetelem na krisí zemských financí se již uva-
žovalo o oktrojírce pro Čechy a o dosazení vlád-
ního komisaře do Čech, že vláda s dosazením ko-
misaře souhlasí, a že již pro něho zhotovila vše-
chna opatření, že však se tento plán rozbil o od-
por koruny, která si rozhodnutí vyhradila na dobu.
ve které nastane hotová událost (patrně v oboru
financí zemských — pozn. red.). Dle informací
„Prager Tagblattu“ bude o oktrojírce a o dosa-
zení vládního komisaře do Čech rozhodnuto upro-
střed května, a to kladně.
To je novinek, to je sensací, to je nadějí, ž
ctitelé německé obstrukce mohou jimi býti až de
kritické polovice května nasyceni a napojeni. Ale
jen za jednoho předpokladu: že Češi nyní si sed-
nou, strčí ruce do kapes, sklopí hlavu a budou jako
beránci čekat, co s nimi němečtí vlci provedou.
Prager
Němec
Urban
doktor
Čech
Čechy
26
article
Z Moravy.
Z Moravy.
(Kandid átní listiny. — Centralisti-
cký program zemský. — Klerikál n
maléry.
Morava
27
article
Dne 7. dubna 1913.
28
article
Kandidátní listíny stran nejsou ještě úplny.
ačkoliv se jich publikování čekalo již před týdnem.
Dosud vydali listinu pouze autonomisté pro 1V. ku-
rii. Národní socialisté slibují svou kandidátní listi-
nu tento týden, agrárníci ještě urovnávají některé
potíže s kandidáty, klerikálové již na 50 kandida-
tur mají, lidovopokrokoví také ještě nejsou hotovi
— krátce dodělává se jako v sobotu v řemeslni-
ckých dilnách. Jak dnes věci stojí, zásada kandi-
dovati jen schopné lidi, nebyla stranami zachová-
na. Už zase jsou kandidováni lidé, kteří sotva se
dovedou podepsat, a jichž „řečí“ ve sněmě jsou
pravým posměchem na zákonodárství a jsou jen
pro všeobecnou zábavu a posměch celé sněmovné
Všechno to, co psaly v této věci orgány stran, ob-
jevilo se býti pouhými frázemi pro nemyslící volič-
stvo. Je toho upřímně litovati v zájmu české věcí
na Moravě. Až vyjdou kandidální listiny, povíme
o věci té více.
Morava
29
article
Centralisté moravští vydali svůj zemský pro-
gram. Je precisnější než program autonomistů, je
upřímnější na všechny strany. Chce zemské fipanee
hraditi státními příspěvky na zdravotnictví, škol-
ství, chudinství a silnice, vzestupnou daní z příjmů
při stanovení nezdanitelného existenčního minima,
vzestupnou daní z dědictví. Žádá odstranění daní
nepřímých. Ve školství ustanovuje počet žactva na
jednoho učitele nejvýše 30. Takový program jest
ovšem pouze volební, za dnešních poměrů naprosto
neproveditelný, jen massám lichotící.
Klerikálové moravští jdou do voleb velmi při-
praveni a dělají si značné naděje, přes to, že mají
malér na maléru. Ještě není u konce aféra opata
Drápalíka z Nové Říše, již mají novou nepěknou
aféru kaplana P. Bauera, jenž také ujel: porot
hradištská odsoudila bojovného jejich kohouta Pp.
Hofra na měsíc do vězení pro „žurnalistickou““
činnost, a biskup brněnský Huyn svou kurendou
také vydatnou zbraň dal protiklerikálním šikům do
ruky. Bohužel, této vydatné zbraně velmi nešikov-
ně využívají noviny různé, přinášejíce o věci té
zprávy, jichž nesprávnost mohly žurnály klerikální
konstatovati. Tak ovšem lidovo-pokrokové žurná-
ly samy svými žprávamí posílují hnutí klerikální.
Drápalík
P Bauer
Nová říše
Huynamo
30
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Halíčská volební oprava
Stálý sněmovní výbor pro volební opravu.
ukončiv povšechnou debatu, projednává nyn
osnovu nového zemského zřízení podrobně dle
paragrafů. Jednání je dosud klidné a pokra-
čuje dosti rychle, ovšem jen proto, že nejchou-
lostivější paragrafy se odkládají na konec de-
baty. Výbor má 25 členů a tolikéž náhradníků
Z nich je 16 rozhodně pro smluvený s Malo-
jítbat
Malo
RakouskoUhersko