2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
9. dubna 1913. číslo 96
4
article
Rakousko-Uhersko.
Z Chorvalska.
RakouskoUhersko
5
article
Z dob hr. Khuena-Hédervára a některých
jeho absolutistických nástupů zbylo v Chor-
vatsku dosti mnoho pochybných existencí
jimž se může dařiti jen v dusném Mtínu abso-
lutismu a které si přejí, aby i nynější neústav-
ný stav v Chorvatsku potrval co nejdéle.z
těch kruhů vyšla petice, podaná dru. Lukácsi
aby komisariát nerušil a z podobných kruhů
vyšlo jakési memorandum, které nyní ko-
luje po Chorvatsku a nabízí se ku podpisu
různým přátelům komisariátu. Memorandum,
jehož autory jsou prý posl. dr. Schwarz
dr. Elegovič, má býti odevzdáno uherské
vládě jako důvod, že Cuvaj má býti Chor-
vatsku zachován co možno nejdéle. Za Cu-
vaje, praví se v memorandu, zavládl v zemi
opět klid a pořádek, budí se láska k mateřské
zemi uherské (!) a proto jest třeba odmítnouti
úsilí ministra Josipoviče, který chce v Chor-
vatsku obnoviti ústavnost, poněvadž obnove-
ním ústavnosti zmízely by všechny plody Cu-
vajovy práce. Pro blaho Uher a Chorvatska
navrhuje se v memorandu: 1. aby komisariát
potrval ještě nejméně pět měsíců a po tu dobu
se zakázalo novinám psáti o domácích vě-
cech chorvatských. 2. Chorv-srbská koalice
má se stíhati všemi možnými prostředky. 3.
Lukács
doktor
Schwarz
Elegovič
Cuvaj
Josipovič
Chor
Chorvatsko
Uhry
6
article
Z chorvatských úřadů mají se odstraniti
všichní přátelé koalice. Za tím účelem má se
zříditi zvláštní inspektor, který by zjistil poli-
tické smýšlení chorvatských úřadníků, 4. Ná-
městkem bánovým má býti horlivý unionista
5. Unionisté mají navázati styky se srbskými
radikály a připravovati s nimi volby. 6. Na ty
volby má se vládní straně poskytnouti z Pešt
dostatečná peněžní subvence, peněvadž za pe-
níze jest možno v Chorvatsku zvoliti koho-
koli (7). 7. Volby musejí se provésti co nej-
přísněji za dostatečné vojenské asistence,8
Všichni oposiční agitátoří mají býti před vol-
bami zavření, oposiční kandidáti pilně sledo-
váni a při první příležitosti z okresu vyhnání
neb uvěznění. 9. Předsedou volební komise má
býti jen spolehlivý a rázný unionista. 10. Vol-
by musí provéstí ještě komisař Cuvaj-
Poněvadž se zjistilo, že toto memoran-
dum bylo šířeno a ku podpisu nabízeno tak
v některých úřadech chorvatských, upozornil
nynější správce Chorvatska dr. Unkel-
häusser v „Nar. Novin.“, že úřadníci ne-
mají práva plésti se do politické memorandové
akce, poněvadž se to příčí disciplině. Pod-
župan Gjuka Horvat, který sbíral podpisy n
memorandum proti chorvatskému ministru,
dostal od Unkelhäussra důtku, což v národ-
ních kruzích chorvatských přijato s uspoko-
jením.
Cuvaj
doktor
Unkel
Gjuk Horvat
Unkelhäussr
Chorvatsko
Nara
7
article
Jiří Cíencialaj.
Cíencialaj
8
article
Z Těšína přichází zpráva, že tam ve věku
79 let zemřel nejstarší polský politický pra-
covník, bývalý dlouholetý zemský a říšský po-
slanec Jiří Cienciala. Jako mladý, sna-
živý rolník počal se počátkem let šedesátých
účastniti politického ruchu a věnoval svou
péči nejprve národnímu uvědomění a hospo-
Založu první polsky řomésl tpolekArnleíků
sku a šířil mezi krajany nějstaršr polský tý-
denník „Gwiazdku Cieszyňskou“. Tím získal
si důvěru lidu a byl prvním polským poslan-
cem z Těšínska jak ve sněmě opavském, tak
I na říšské radě. Od té doby nebylo kulturního
a hospodářsko-národního podniku na Těšín-
sku, aby se ho Cienciala neúčastnil činně. Byl
dlouhá léta předsedou hospodářského spolku
kurátorem rolnické školy v Kocobudě a v Ta-
šíně, členem školní rady a silničního výboru
jak na říšské radě, tak i ve sněmu pracovl
dle sil ve prospěch polského lidu v Těšínsku
S krajany Čechy žil vždy v poměrech přátel-
ských. V posledních letech pro pokročilé stář-
a churavost neúčastníl se již politického ru-
chu. Ciencialu zachovají ve vděčné pamět
těšínští Poláci i Češí.
Ciencial
Gwiazdka Cieszyňska
Polák
Těšín
Těšínsko
Kocobuda
Čechy
hospodářský spolek kurátor rolnický škola
hospodářskýnárodní podnik na Těšín
10
article
Všecko Rusko pro Černou Horul
Všecko Rusko pro Černou Horul
Směšně si vedou vídeňské listy! Doku
v Petrohradě „slovanili“ jen na slovanských
obědech, těšily se, že slovanskou myšlenkou se
v Rusku zabývá jen část inteligence a národu
že je cizí. Když poprvé promluvila petrohrad-
ská ulice, vídeňské listy těšily se opět, že
to byla jen „luza“, jíž se dobře stalo, že do-
stala od policistů nahajkami. A teprve, když
se ministr vnitra v hosudarstvenné dumě za
přehmat policie veřejně kál a když se slo-
vanská manifestace na ulicích opakovala za
čtyřikrát většího účastenství lidu, a když se
zjistilo, že to nebyla jen „luza“, nýbrž i po-
slanci, generálové, profesoři vysokých škol
spisovatelé, novináři, vídeňským redakcím
svitlo, že slovanské hnutí, vyvolané zakroče-
ním velmoci proti junácké Černé Hoře, za-
chvacuje všechen ruský národ. A v tom už
mají pravdu.
V samém Petrohradě do poslední chvíle
nevěděli, jak nesmírně vzrušily události bal-
kánské všechen ruský národ. Teprve znená-
hla se dovídali, že od Archangelska až po
Odessu ruský národ ve všech chrámech dá-
vá sloužiti pobožnosti jednak za vítězství dri-
nopolské, jednak za zdar zbraní černohor-
ských. „Nedáme Černou Horuj“ říkají Rusové
„nedáme svého miláčka, svého jedinéh
přítelel“
Černá Hora byla spojencem Ruska od
Petra Velikého a vždycky mu zachovala věr-
nost. Ruská diplomacie za tuto věrnost nebý-
vala vždycky uznalá. Ale ruskému národ
slouží dvojnásob ke cti, že se Černé Hory
ujímá: nejprve že jest pamělliv její věrnosti
a dobrých služeb, které Rusku konala v kaž-
dé válce s Turky, a druhé, že na rozdíl od
druhých nepřehlédá Černou Horu pro její
malinkost.
Černá
Rus
Petro Veliký
Turek
Rusko
Doka
Petrohrad
ská ulice
Odessa
Černá Hora
11
article
V Rusku není populárnější země nat
Černou Horu. Z Petrohradu se píše: Veliký
ruský národ je rozhořčen pro násilné zakro-
čení Evropy proti Černé Hoře. Po vsech agi-
tují sami mužici, aby jí Rusko pomohlo
Učitelé poučují lid, že „Západ“ povstal
proti malé Černé Hoře, aby ji zírestal za to
že zahájila válku proti „Turku neznabohu“
Jistý starý Rus se vyjádřil: „Ubezpečují vás
že se svět dočká strašného neštěstí, nedá-l
mazlíkovi Ruska to, co proň je tolik, jako
chléb vezdejšíl Když se ruský národ rozvlní,
nikdo mu neodolá, a tradicí carů jest národu
v takových dobách povolovati. Tak bylo
také s Alexandrem II. Jemu se dlouho ne-
chtělo do války s Tureckem, ale když viděl.
že si jí přeje národ, sám proti Turkům vy-
táhl. Ruští diplomaté ještě ze starého zvyku
dělají ve společnosti svých kolegů „kavalíry
a ustupují jim za dobré slovot ale ruský náro
si dobře pamatuje, že Odrinu dobyl už r. 1877
a že jej „Evropa“ vyrvala jemu i osvoboze-
ným Bulharům. Podobné „kavalírské“ kou-
sky mohou ruští diplomaté ještě opakovat
pokud jednají sami; ale jakmile se ruský ná-
rod jme je korrigovat, on jim narovná páteř
svým pánům diplomatůml
Turek
Rus
Alexandr II
Odrin
Bulhar
Rusko
Petrohrad
Evropa
Turecko
12
article
Náhlý odjezd dra. Daneva z Petrohradu.
Dr. Danev byl telegraficky vyzván, aby s
bez odkladu vrátil z Petrohradu do Sofie.
Odjezd jeho vysvětlují v Petrohradé dvěm
příčínami: nejprve neuspokojivým pro Bulharsko
jednáním konference rumunsko-bulharské, a druhé
že je přitomnosti dra. Daneva v Solii nevyhnu-
telně třeba při přetřesu odpovědi, kterou z Pelro-
hradu přivezl gen. Radko Dimitriev na vlastno-
ruční psaní krále Ferdinanda.
O poselství Racka Dmitrieva do Petrohrade
je známo, že nemělo očekávaného výsledku; ale
čeho vlastně král Ferdinand od cara žádal,je
dosud neznámo a co bylo o jeho účelu psáno
spočívá na pouhých dohadech.
Podle »Golosu Moskvy« náhlé odvolání dra
Daneva bylo vyzváno balkánskou politikou Ra-
kousko-Uherska.
Telegram krále Nikoly „Tempsu“.
Petrohradský dopisovatel „Tempsu“ Ch. Ri-
vet dostal od krále černohorského prostřednictvím
dvorního maršálka Gregoviče nový telegram,
němž se pravit
„Dovídáme se s bolestí, že obrněnec „Edga
Quinet“ bude zastupovati Francií v lodní demon-
straci, podniknuté proti malé Černé Hoře, aby
byla donucena upustiti od obléhání Skadru, přes
prohlášení, které učinila Evropa, že zachová ne-
utralitu. Litujeme hluboce, že trpkou ironi
jméno slavného spisovatele, výmluvného hlasatel
úsilí národů o svou jednotu a nezávislost, je spo-
jeno s touto výpravou proti malému, ale zdatnému
bojovníku za nezávislost balkánskou, jenž svou
volnou existencí po několik století přípravoval ko-
nečnou odvetu křesfanství na Východě. Můžete
říci, že Černá Hora přes donucovací opatření, uči-
něná Evropou proti ní, neustoupí leč násilí. Evropa
může ke své nespravedlností připojiti jen směšnost
násilného činu.)
doktor
Danev
Dimitriev
Ferdinand
Racka Dmitriev
Golos
Nikola
Temps
Ch
Ri
Edg Quinet
Petrohrad
Sofie
Bulharsko
Moskva
kouskoUhersko
Evropa
Pelrohrad
13
article
„Temps“ v témže čísle, v němž přináší tut
depeši, zveřejňuje nový ostrý článek proti námořn
demonstraci, opakuje z části své dřivější vývody
námi již citované, a dodává-
„Blokáda černohorského pohřeží po ultimatu
bude prostě skandální. Nikdy, podtrhujeme toto
slovo, v době války, kdy práva válčících stran
povinnosti neutrálních jsou stanoveny co nejjat-
něji mezinárodním obyčejem, neblokovalo se po-
břeží jedné z válčících stran, aby se jí vnutilo při-
jetí klansule nepodepsané mírové smlouvy. Tato
blokáda porušuje nejen všečbecné zásady veřej-
ného práva, nýbrž i zásady, co nejzřelelněji fvrze-
R. proběhu východnýdyy den, kds
Rakousko oznámilo svřj úmysl, vyslatí křížáky na
černohorské pobřeží, že proli tomuto projektu ne-
postavilo důvody, kleré by jej odsoudily, a hledalo
ve společné lodní demonstraci velmi pochybný
paliativní prostředek. Anglie a Franeie byly by
mohly v oně chvílí upozorniti Rusko na vážná ne-
bezpečí jeho neoprávněně povolnosti. Nesoudily
že by to měly učiniti. Dnes lodí odpluly a nejde
již o symbolické křížování, nýbrž o ultimatum
blokádu.
Černohorský král v ultimatu, zaslaném „Temp-
su“, prohlašuje, že neustoupí leč násilí. Je zřejmo
že nemá žádného důvodu, jednati jinak, neboť me
na své straně právo a obecný cit nejen své země
nýbrž Evropy. Ježto je nyní zjištěno, že, af Ra-
kousko žádá cokoli, vždýcky se ho uposlechne
zavleče nepochybně Evropu v dalšíma průběhu
tomu, že provede nátlak, jenž slouží jeho bezpro-
středním zájmům, při čemž poniží Slovany, i jeho
budoucím zájmům, při čemž zbaví na čas troj-
dohodu balkánských zympatit, na něž mohla spo-
léhati
Rakousko
Anglie
Rusko
Evropa
14
article
Německé zbrojení a ruská veřejnost.
Německá vojenská rozpínavost tísnt
všechny evropské sousedy a nutí je k bez-
konečnému novému zbrojení. Na německý
návrh, zvýšit vojsko v míru o 132.000 mužů.
k němuž se druží rakousko-uherské zvýšení
o 50.000 mužů, ozývá se »Russkoje Slovo«
a dokazuje, že Rusko musí též změnit svůj
reformní plán vojenský a zvýšít počet vojáků
v míru aspoň o 200.000, aby mohlo se vy-
rovnat svým sousedům. Rusko kromě armády
na západě protí Německu a Rakousku bude
nuceno vydržovat sesílené sbory i na vý-
chodě podél činských hranic proti probou-
zející se říši středu. Poněvadž německý
válečný plán vychází z předpokladu, že
Rusko může jen pomalu sebrat své síly.
takže aspoň v prvých 14 dnech nebude s to
projevit siluější odpor a tak umožní Němcům
s větším důrazem se vrhnout proti Francii,
bude prý nutno na západě Ruska v Polsku
poděl hranic Německa i Rakouska držet
stále pluky na válečné míře. Jen tak bude
snad možno zmařit plán německých strategů,
kteří chtějí na začátku války protí Rusku
postavít jen 7—8 vojenských sborů jako
pozorovací armádu a s 18—20 sbory rychle
zničit francouzské vojsko, aby potom vítězné
pluky německé pomocí rozvinuté sítě do-
pravní zase v rychlosti vrhly se s břehů Másy
na břehy Odry a Visly.
Němec
Rusko
Německo
Rakousko
Francie
Polsko
Mása
Odra
Visla
16
article
Před aboským soudem tyto dni bude se kona
přeličení s finskými organisátory tajného spolku
protiruského, pověstné» Vojmy«. Žáležitost »Vojmye
byla již jednou před soudem, v r. 1908, ale tehdy
obvinění byli osvobozeni, poněvadž nebylo lze jim
dokázat nezákonné činy. Nyní státní zástupce je
žaluje na základě přiznání, že spolek měl za účel
sjednotit občany k ochraně práv, nabytých velkou
stávkou, jestliže by je vláda chtěla nezákonnými
opatřeními zrušit, tím prý se dopustili zločinu
připravy k vlastizradě. Obviňovací akt prokurora
senátu Chozjajinova líčí činnost tajného spolku
takto: Po velké stávce r. 1905 kroužek osob z tak
zv. zstrany aktivního odporu« zalozil tajný spo-
lek, který měl za účel nejen se zbraní v rukou
hájit nabytých práv, leč také v případě zmatků
v říši měl s pomocí ruských revolucionářů půso-
bit k odtržení Finska od Ruska. Podle sestave-
ného plánu spolek choval se jako sportovní sdru-
žení, cvičil své členy ve zbrani, zakupoval v ci-
zině množství zbraní, ale dokázáno je to jen v
dvou případech, a působil v širokých kruzíel
svými agenty a tajnými oběžníky.
Nacionalísace v Japonsku.
Japonská vláda se nutí, aby nfi na oficiálních
slavnostech a banketech příliš nebyli podporován
cizinci a proto se rozhodla bojkolovat šampaňské.
Při všech oficiálních slavnostech bude pěnívý mok
francouzský zaměněn národním japenským nápo-
jem, vyráběným z rýže, tak zv. »saki«.
Finsko
Rusko
Japonsko
Vojmy
17
article
Čína a Mongolsko.
Čína a Mongolsko.
Na vyzvání presidenta čínské republiky Juan-
žikaje, aby se Mongolsko opět spojilo s Čínou, ž
v tom případě Čína převezme na sebe mongolské
dluhy, odpověděl mondolský chutuchta, že souhlas
s Čínou, aby mezi oběma státy nebylo vojenské
srážky, ale že Mongolsko k vůlí tomu nechce obě-
tovat své samostatnosti. Jak na to odpoví zase
Čína, není posud známo. Ale podle dosavadních
zpráv Čína horlivě se chystá protí Mongolsku.
vyzbrojuje svá vojska, sesiluje polní dělostřelectv
a kulometná oddělení. Výprava na Chalchu je tal
dalece rozhodnuta, že činská správa zemědělství
již vyhotovila plán na přestěhování několika tisíe
rolníků do Mongolska a horníků do Tao-Čžua
Kojpina. Při tom je zajímavo, že čínská vláda po-
užívá map Mongolska, sestavených Japonci. Podle
těch map dělají se plány na rozdělení území
budoucí koloníe Číny, jak nazývají čínští diplo-
maté Mongolako, zřeknuvše se myšlenky, že je
to stará činská provincie. Tato methoda čínská
zabranou zemi hned ve velkolepých rozměrech
kolonisovat, jak to udělali již v Mandžursku, jest
opravdu pozoruhodna a svědčí o trvalých plánech
čínských. Čínská díplomacie nabízí nyní Mongolsku
dohodu v té podobě, že Chalcha nebude kolo-
nisována Číňany, ale ostatní mongolské území
kolem ní stalo by se novou vlastí čínských vy-
stěhovalců, takže fakticky Chalcha byla by ztra-
cena. V Mongolsku opakuje se nyní čínská taktika
použitá r. 1851 vůči Tibetu, kdy také mírná do-
hoda vedla k úplnému podřízení dalajlamy Číně.
Juan
Kojpin
Japonec
Číňan
Čína
Mongolsko
18
article
Obtíže Číně dělají jen mongolské dluhy, skoro
100 milionů korun, a proto vyjednává nyní Su-
jatsen v Japonsku a čínský vyslanec ve Washing-
toně o půjčku. Finančníci američtí jsou prý ocholni
jit Číně v ústrety.
Z Peirohradu, 8. dubna. (K. k.) »Spb. Ag-
sděluje ze Zajsanu: Na mongolské hranice do-
chází neustále čínské vojsko. Asi 300 verst od
Zajsanu je 10.000 mužů. Mongolové jsou jisti svým
vítězstvím a ubezpečují, že na jaře naplní řeku
Irtyš mrivoly Číňanů.
Mongol
Číňan
Japonsko
Čína
Aga
Irtyš
Peirohrad
19
article
Čínská republika a mocnosti.
Čínská republika a mocnosti.
Jak se sděluje z Wasbingtonu, je jisto, že ná
vrh na společné uznání činské republiky, předlo-
žený americkým státním sekretářem Bryanem di
plomatickému sboru, setká se se souhlasem ně-
kterých velmoci, ale souhlas ten nebude jedno-
myslný, neboť jedna mocnost již odmítla uznat
čínskou republiku, prý z důvodu, že je pochybno
zdali ústavodárné shromáždění, které se dnes
dubna sešlo v Pekinů bude schopno organisovat
trvalou vládu.
Některé mocnosti váhají uznati čínskou repu-
bliku zejména proto, že se objevil protikandidát
presidentství, takže volba Juanšikaje není zají-
stěna, neboť docházejí zprávy, že nový kandidát
nalézá v Číně velkou oporu a hrozí opěť roztržk
mezi severní a jižní částí říše.
Bryan
Peking
Čína
20
article
Ze strany.
Ze strany.
Předsednictvo odboru soukromých úřadníků
při straně nár. svobodomyslné konalo dne 4. t. m
svou řádnou schůzi. Do szkůze této dostavili se
vabovnjína ozvání předsednictva, delegáti Zem-
Burin a Petrů, a oblasábynotářských úřadníků p
loze o novém advokátním řádu podaná. Předsed-
nictvo usneslo se doporučiti akčnímu výboru, abo
působil k tomu, by přání úřadníků této kategori
dožla splnění. Potom přikročil předseda p. Ha
šourek ku projednání ostatního programu a uči-
něna usnesení organisační a agitační. Příští schůz
určena na 25. dubna t. r. Kolegové příslušníe
strany, jimž v těchto dnech dostane se vyzván
s přihláškaml, žádají se, aby přihlášky řádně vy
plněné, bezodkladně zaslali sekretariátu strany
v Praze II., Marianská ul. č. 3.
Burin
Petro
Předsed
Praha II
21
article
Mistní organisace na Král. Vinohradech. Širš
předsednictvo bude míti schůzi ve čtvrtek dne 10
dubna o 8. hod. večerní v Národním domě. Po-
něvadž nebylo měžno rozeslati v čns pozvání
neb schůze byla na rychlo ustanovena, zvou se
členové k účsti touto čestou. — V těchto dnech
rozeslali jame všem členům vyžání na placení
příspěvků pro rok 1913, přiloživše složní list po-
šlovňí spořitelny, leč velmi mnoho těchto dopisí
bylo nám poštou vráceno jednak pro nesprávnou
adresu a jednak pro přesídlení adresátů. Vyhle-
dávání nových bydlisť těchto členů působí nám
práci namáhavou. Tísícový počét našeho členstva
vyžaduje, aby širší členstvě přesným plněním
svých povinností tuto přáci usnadňovalo. Prosíme
proto každého příslušníka náší organisace, jenž
dosud toto vyzvání neohdržel, aby ihned svoji ny-
nější adresu i povolání oznámil přímo na poklad
níka Jana Brabce ná Král. Vinohradech, Chodská
ulice čís. 7.
Z Klatov. Místní organisace národn
strany svobodomyslné uspořádá v neděl
13. t. m. v sále městské radnice o 2. hod. odpol
veřejnou přednášku mlnistra m. s., poslance dra
Josefa Fořta: »O českém sněmu a pod-
mínkách smíru českoněmeckéhos
Král
Brabec
Fořt
Klatovy
národní dům
m . s
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá starost o Národní divadlo-
Venkovskými novinami německými tluče se
teď noticka, zpravující veřejnost o koncích
Národního divadla. Obsah této noticky pře-
kvapí a — pobaví každého, kdo pravdu
zná a může ji v Praze sledovat. Noticka ta
oznamuje: »České Národní divadlo v Praze
jest rovnou před konkursem. Toto divadl
jest svrchovaným uměleckým stánkem Čechů,
bylo zbudováno za obromných obětí českého
národa, ale musilo průběhem desetiletí ná-
sledkem nedostatečného umění domácího víc
a více popřávati místa umění německému.
Zhroucení tohoto českého svatostánku je
těžkou ranou pro pýchu Čechů.« — Nemají-li
nás Němci pro nic jiného litovat, tohot
soucitu není nám třeba, ueboť Národnímu
divadlu daří se přes všechnů nepřízeň ny-
nější doby dobře a zprávám německého
tisku se u nás každý jen zásměje. Ale
vlastní původ takovýchto zpráv zasluhuje
vážnější pozornosti. Tyto klepy o Národním
divadle dostaly se nedávno do listů něme-
ckých — z pokoutního tisku české ho
jemuž z příčin stranických není někdy žádný
klep dost bídným nebo hloupým, může-l
jim poškoditi Národní dívadlo. Netřeba věru
souhlasiti vždycky se vším, co se v Národ-
ním divadle děje, a vážný tisk zajisté má
právo, nesmlčeti svých námitek: výslovně si
však musí tento vážný tisk zakázat, aby
pokouiní agitace společenská zostuzovala
nám náš přední umělecký ústav před za-
ujatou cizinou. Hloupé lži o Národním di-
vadle, šířené dnes německými lísty, buďtež
všem rozumným lidem pokynem, kam až se
v animositě smí — a kam se nesmí
nikdyi
Čecho
Němec
Praha
národní divadlo
Český národní divadlo
23
article
— Polemisovati o deřektech tak samo-
zřejmých, jako jsou ty, které jeme „Času“ po-
stavili před oči v pondělí z jeho vlastního
čísla nedělního (6. dubna), budou snad pova-
žovati lidé politicky aspoň průměrně vzdělaní
a včetlí za zbytečný luxus, za ztrácení času
a místa. Orgán bývalých českých realistů s
však pokusil včera 8. dubna vyprovokovati
nás k polemice, přes to, že přiznává, jak ne-
příjemné jsou mu polemiky s „Národním
Listy“. Rádi věříme, zvlášť dopadá-li při tom
politická zralost „Časova“ a žurnalistická či-
pernost jeho tak komicky, jako po nedávné
přednášce Penížkově, kde si spletl Penížkovu
„sílu hlasu“ v parlamentě (ve smyslu
hlasivek) a Kramářovu „silu hlasů“ (ve
smyslu početnosti), anebo po posledních schů-
zích Rašínových, při nichž „Čas“ tak ukrutně
pálily právě věcnost a odbornost vý-
kladů poslance, od něhož posluchači chtěli
slyšeti nic víc a nic míň, než právě jen ten
věcný a odborný výklad toho, o čem žurnali-
stika radikální s „Časem“ v čele daleko
raději švadroní výhradně nevěcně a neodbor-
ně. Jako na zkazky dob dávno minulých vzpo-
mínáme na to, jak prof. Masaryk kdysi v Če-
chách vykládával, že česká politika potře-
buje odborníků, a jak vážní politikové
a žurnalisté mají věcně ovládati politi-
cký materiál, personalie atd., jak dával svým
stranníkům a všem politickým stranám v Če-
chách lekce o tom, co je reálnost v po-
litice, jak má vypadat politika realistická
Penížkův
Kramářův
profesor
Masaryk
24
article
„Čas“ se přečasto již na nás horšil, dle okol-
nosti buď zuřivě, buď sentimentálně a fňu-
kavě, že mu tuto lepší minulost jeho stavíme
před oči, že o něm mluvíváme jako o „orgánu
bývalých českých realistů“. Ale není mu již
pomoci! Ve včerejším večerníku již jsme mu
ukázali, jak chce psáti o poměrechv
táboře německých obstrukčníků a o situac
smiřovaček a neví ani, kdo je posl. Zuleger
německý sedlák, vůdce německých agrárníků
v Čechách a předseda německého odboru ze-
mědělské rady. „Čas“ z něho udělal učitele,
a odvodil z toho zvlášť choulostívé postaven
Zulegerovo v pokusech o dělnost sněmu
Možná, že naše poučeni zase prohlásí za po-
lemiku „protivnou“. Pravda ovšem příjemná
nebývá.
Zuleger
Zulegerův
Čechy
25
article
— Ku podezření z domnělého vyzvědačství
p. Fr. Wimmra sděluje s naší redakcí p. ředite
obch. školy T. Maděra, jenž vrátil se včera
z Cetyně do Prahy, že měl příležitost spol
s malou cestovní společností několika jiných
známých osobností pražských minulou neděl
setkati se osobně s p. kapelníkem Wimmrem ji
po vyšetřeni celé aféry a po propuštění jeh
choti i syna z vazby. Celá »aféra« vyzvědačsk
dle věrohodného vylíčení vznikla z pseudonymn
denunciace a jest uspokojivě vyřízena.
— Technický odbor národ. strany svoboda-
myslné, sekce vysokoškolská. Ustavující valn
schůze Technického odboru jest stanovena na z0
dubna t. r. v 10 hod. dopoledne v Přednáškovém
sále Obecního domu. Přihlášky některými pp.
kolegy ještě nepodepssné nutno brzo zaslatí po
adresout Technický odbo
tran
Schůze Přípravního výboru jest místo ve čtvrtel
10. — až v sobotu 12. t. m. »u Choděrů« va
hod. večer.
— Z Českého učení pro vědy politícké. Dne
dokončuje mag. rada Fr. Boháček thema: »Ruck
cizinecký a turistika«. Zítra přednáší inž. Boh
Belada: »O vodárnách«. V pátek profesor arch
Ant. Baliánek: »O stavebnictví«. V sobotu po-
kračuje prof. dr. Jos. Gruber: »O vývoji socla-
lismu«.
— Dr. Tugomír Alaupovič, básník srbsko-
chorvatský, dlel v těchto dnech v Praze se svou
chotí a v průvodu red. J. V. Alexandra navštívil
museum království Českého, Hradčany, básník
Ad. Černého. Národní divadlo, radnici, libeňskou
vychovatelnu, jakož i některé školy a přítomen
byl vyučování srbštině a bulharštině na odborné
škole typografické. Odjel pak do Karlových Varů
kde ubytoval se ve vile dra. Mixy.
Wimmr
Choděra
Boháček
profesor arch
Antonín
profesor
doktor
Jos
Gruber
Tugomír Alaupovič
Alexandr
Ada
Černý
Cetyně
Praha
Český , Hradčany
Karlová Vary
strana svoboda
obecní dom
Český učený pro věda
Boh Belada
národní divadlo
obchodní . škola T . Maděra
26
article
— Z české uníversity. (Soclologická
sekce.) Cvičení v letním semestru začnou dne
19. dubna. Konají se vždy v sobotu o 5. hod. odp
ve filosofickém semináři [Veleslavínova ul. 96
za řízení dra. Bř. Foustky. V theoretickém oddě-
lení budou probírány stati ze spisů Dürkheimo-
vých (dr. Uhleř). V praktickém oddělení bude do-
končena bytová otázka (vede dr. Foustka). Spolu-
činnost v praktickém oddělení slíbili jako exper
přední odborníci (městský fysik MUDr. Procházka
doc. dr. Milschuh, MUDr. Alfred Mayer). Releráty
a písemné práce studentů, členů noc. sekce, —
Čítárna a knihovna k použití. Přiležitost k sociáln
práci poskytují členům okresní komise pro pěči
o mládež na Smíchově. Elevové sekce účastní se
korporativně valné hromady okresní komise smi-
chovské dne 12. dubna o 5. hod. odp. v Ohecním
domě (Jakuhské náměstí, Smíchov). Přihlášky no-
vých členů přijímá před cvičením tajemník sekce
— Z kvestury české uníversíty. Pan dvorní
rada profesor JUDr. Emil Ott věnoval nadae
prof. dra. Jonáka 50 korun místo věnce na rakev
zesnulému panu JUDru. Františku Vavřínkovi, ad-
vokátu v Jičíně.
— Ku přednášce p. prol. J. Hanticha v Paři
jsme dostali tento dopisi „Ředitelství vysok
školy věd sociálních v Paříží (16 rue de l
Sorbonne), které ku podnětu Unie národno
stí zařadilo letos do svého programu cyklus před-
nášek: „Les asplrations autonomistes
en Europe“, požádalo mne, abych ve Vašem
listě poděkoval p. prof. Jindř. Hantichovi z
jeho výstižnou přednášku „O autonomisti-
okých snahách národa českého“ a že
pod dojmem docíleného úspěchu rozhodlo se ředi-
telství této školy, v příštím semestru uspořádati
cyklus přednášek „O lIdovém umění“í a p
prof. Hanticha opět požádatí o přednášku „O l-
dovém umění v Čechách, na Moravě a na Sloven-
sku“.“
—Cr——
Foustka
Uhleř
docent
doktor
Milschuh
MUDr
Mayer
JUDr
Ott
Vavřínek
J Hantich
profesor
Jindřichův
Hantich
Veleslavínův ulice
Smíchov
Jakuhský náměstí
Jičín
Pař
Paříž
rue jít l Sorbonne
Europe
Čechy
Morava
Dürkheimovýchod
Ohecní dům
27
article
— Americký tísk o věcech českých. Nejdůle-
žitější pedagogický sborník americký „Pedagogica
Seminary“ uveřejňuje dva články učitele Em
Lipperta v Žižkově o naší vlasti v 1. letošním
(březnovém] čísle na str. 107—111. První jesí nade-
psán „Child Study in Bohemia and Moravia“. Po-
pisuje síručně počátky i pokroky psychologie
dětství u nás v Čechách a na Moravě, vylíčené dle
knihy univ. profesora dra. Fr. Čády „Výzkum ža-
ctva“, loni vyšlé, a dle článku Lad. J. Živného
„Dvacet pět let Pedagogických Rozhledů“ ze4
čísle let. ročníku téhož časopisu, Druhý článek
„Report of the Bohemian National Committee fo
Protection ož Children“, popisuje podrobně orga-
nísaci péče o mládež v naši vlasti, provedené
Českou zemakou komisí pro ochranu dětí a páči
o mládež v království Českém. Jest tu podrobná
zpráva o dosavadní činnosti Zemské komise
jejích výsledcích. Jakožto ukázka činnosti okres-
ních komisí podána jest tu zpráva o činnosti
František
Čáda
J Živný
Žižkov
Čechy
Morava
Pedagogica Seminara
em Lippert
Child stud in Bohemia and Moravia
lada
Report of the Bohemian National Committee
Protection ož Childre
28
article
Okresní komise pro péčí o mládež v žižkově, Ča-
sopis „Podagogical Šeminary jest velký „mezi-
národní pedagogický sborník podagogické litera-
tury, pedagogických zařízení i pokroku“. Řízen
jest redakční radou několika universitních profe-
sorů amerických [novovorských i jiných) mezi ni-
miž jest i známý přítel našeho národa W. S. Mon-
roe z Montclsiru ljenž napsal známou velkou kni-
hu o naší vlasti). Vrchním redaktorem jest zakla-
datel výzkumu dětství dr. G. Stanley Hall, ny-
nější president Clarkovy university ve Worcesteru
(Massachusetts). Sborník vychází čtvrtletně a jest
odebírán universitami celého světa
— Z městské rady pražské. (Schůze dne8.
dubna 1913. Předsedal úř. náměstek starostův
MUDr. Fr. Kašpar.) Schváleny návrhy správní
rady Praž. obec. plynáren na zlepšení osvětlení
ulic Apolinářské II., U podjezdu VIII., u ohradní
zdi Českomoravské továrny v prodloužené ulici
Škrétově VIII., v Týnském dvoře a u vchodu
týnského kostela I.: v ulicí „V háji“ zřízeno bude
prozatímní osvětlení petrolejové. Na Ovocném
trhu I. budou postaveny dva kandelábry z ocelo-
vých trubek, jeden dvouramenný se dvěma tří-
plamennými lampami a druhý s jednou lampou. —
V ulici Lužické mezi ulicí Letenskou a Klárovem
bude dosavadní potrubí plynové 200 mm nahra-
ženo 375 mm. — V obchodním rejstříku budou
při firmě Pražských obec, plynáren zapsáni jako
oprávnění k podpisu m. r. a členové správní rady
obec. plynáren: Fr. Hadrbolec, Fr. Hodek, Jan
Pešek, Jos. Peterka, dr. Oldř. Souček a Josef
Šulc. — Povoleno zřízení výkladců: Ant. Svědin-
kovi na domě čp. 214-I. v ul. Náprstkově. V. Va-
genknechtovi na domě čp. 384-I. na Můstku, Ant.
Čo
Mona
doktor
G Stanley Hall
Kašpar
Hadrbolec
Hodek
Pešek
Jos
Peterek
Oldř
Souček
Šulc
Worcester
Massachusetts
Apolinářská II
Škrétův VIII
Klárov
Francie
Virginie
Clarkův univerzita
U podjezd VIII
mm
29
article
Kumperovi na domě čp. 497-I. v ul. Havelské.
Maril Schröderové na domě čp. 160-III. v ul. Vald-
štýnské. Ant. Lukášovi na pilíři loubí domu čp.
414-I. na Uhelném trhu. — Mag. radovi Frant.
Boháčkovi přiznána dle pravidel o časovém po-
stapu VI. hodn. třída. — Správní radě elektr.
podniků přikázán k úvaze návrh, aby při objed-
návce nových vozů pro elektrické dráhy byly
objednány vozy dle berlínského vzoru« dlouhe.
jednopatrové, které by nahradily nynější
moterové vozy a vlěčnými, jež ruší frekvenci, ze-
jména v ulicích užších. — Prof. Aug. Pitlikovi
povolen přispěvek na propagační cestu na pořá-
dání přednášek o Praze a českém národě espe-
rantem v předních městech Dánska, Švédska a
Ruska.
„Prokop“, spolek slovanských posluchači
vysoké školy montanní v Příbrami, pořádá v pá-
tek 11. dubna v 8 hod. ve dvoraně hotelu „Bu-
char“ Hrabákův večer, na počest 80. narozeni
pana dra, mont. Josefa Hrabáka, c. k. dvorního
rady a čestného člena spolku. „O životě a význa-
mu oslavencově“ promluví prof. vys. školy mont.
p. R. Vambera. Ostatní program večera vyplní
Akademický zpěvácký kroužej.
Kumpera
Schröder
Lukáš
Mag
František
Boháček
profesor
Aug
Prokop
Hrabákův
Hrabák
R Vambera
Praha
Dánsko
Švédsko
Rusko
Příbram
Marila
30
article
— Vypsání ceny z Turkovy nadace. Z nadání,
založeného při Museu král. Českého z odkazu zvěč-
nělého architekta p. Aloisa Turka, vypisuje se na
rok 1913 cena 800 korun za nejlepší práci věde-
ckou z oboru věd přírodních v posledních třech
letech tiskem vyšlou aneb v rukopise předloženou.
kterou by přírodovědecký výzkum Čech platně byl
obohacen. Práce o cenu se ucházející musejí býti
sepsány v jazyku českém. Dilu, za které autor ob-
držel obyčejný honorář spisovatelský, může se cena
uděliti, nikoli však takovému, jemuž se již dostalo
nějaké jiné ceny. Odměněná práce zůstane majet-
kem spisovatele, i může ji dle své vále naložiti,
jest však pří jejím vydání tiskem zavázán věnovati
bezplatně pět výtisků bibliotéce Musea král. Če-
ského. Práce o cenu se ucházející buďtež podány
kanceláři Musea král. Českého do dne 31. května
r. 1913.
— Z Musea království Českého. Valné shro-
máždění Společnosti Musea království Českého ko-
nati se bude ve čtvrtek dne 8. května 1913 o 5.
hed, odpoledne v budově musejní na Václavském
náměstí.
— Spolek pro zbudování žížkova pomnílu
uspozorňuje, že vypsání veřejné soutěže, oznámená
v denních listech, není ještě provedeno, nýbrž pouze
valnou hromadou jako návrh schváleno. Skatocne
vypsání soutěže bude v danních listach oznámeno
ptr
Spolek vydavatelů a nakladatelů časopisů
a periodických spisů v Praze konal dne 6. dubna
t. r. svoji III. řádnou valnou hromadu za veliké
účasti místních i venkovských členů. Vedle českého
venkova čestně zastoupena byla i Morava a Slez-
sko. Také české ženy redaktorky a vydavatelky
byly tentokráte zastoupeny. Schůzi zahájil a řídil
předseda spolku p. Boh. Jůz a. Obšírnou a pečlivě
sestavenou zprávu o činnosti spolku podal p. F.
Turkův
Alois Turek
Čechy
Václavský náměstí
Praha
Morava
muzeum král
kancelář muzeum král
muzeum království
muzeum království Český ko
Jůz a
31
article
Taufer. Ze zprávy vysvítá, že spolek, ač dosud
v počátcích své činnosti, přece docilil toho, ž
vzbudil v povolaných kruzích zájem. Více než sto
českých listů jest již dnes členy spolku, který sle-
duje v prvě řadě hospodářské a sociální povzne-
sení svého stavu. Stará se, aby příslužné úřadya
korporace, které mají neb mohou míti vliv na uspo-
řádání těchto poměrů, věděly, že existuje český
spolek, který zájmy vydavatelů a nakladatelů hájí.
Důkazem toho, že příslušná ministerstva a obchod-
ní komory samy vyhledávají český spolek, žádajíce
různé informace. Jedním z úspěchů této stavovské
organisace je určitý slib ministerstva obchodu, že
zavede pro vydavatele listů nové příkazní listky
za sníženou cenu 10 haléřů na místě dosavadních
35 haléřů. Spolek vydavatelů založil t. zv. „černou
knihu“ podvodných insertních sběratelů a špalně
platících inserentů, která se velmi dobře osvěd-
čila. Že i německé kruhy uznávají novou tuto sta-
vovskou organisaci, vysvítá z toho, že při posledním
mezinárodním kongresu vydavatelů ve Vídní —
jehož význam ocenily příslušná ministerstva tím,
že vyslali vesměs své zástupce — pozván byli
spolek český. Kongresu předsedal prvý den hrabě
Taufer
Vídeň
32
article
Beaufort, druhý den zástupce českého spolku
p. redaktor Taufer. Ze zprávy o činnosti spolku
viděti, že zájem o novou organisací i na místech
nejkompetentnějších je potěšitelný. Také zprávy
ostatních funkcionářů plně uspokojily a odstupu-
jícímu výboru uděleno absolutorium. Předsedou
zvolen p. Boh. Jůza za časopis „Dřevo“, místo-
předsedou p. J. V. Rozmara za časopis „Háj“
jednatelem p. V. O. Osvald za časopis „Časopis
dílovedoucích“, zapisovatelem p. Ferd. Machá-
ček za časopiz „České listy zahradnicks“, poklad-
níkem p. J. B. Hůrka za časopis „Státní zří-
zenec“. Počínaje 1. květnem t. r. vydávati bude
spolek pro informaci svých členů, měsíčník „Věst-
ník“, jehož redaktorem ustanoven p. J. V. Ma-
cháček. Vydavatelé a nakladatelé všech českých
listů měli by se ve vlastním zájmu přihlásiti za
členy spolku. Veškeré dotazy adreso ván
buďtež na „Spolek vydavatelů a na-
kladatelů v Praze-II., Ferdinandov
tlída „u Choděrů
Beaufort
Taufer
Jůza
Rozmara
V O
Osvald
ma
Choděra
Praha
Ferdinandov
II
33
article
— Výbor Všeslovanského svazu novinářů má
schůzi ve čtvrtek 10. t. m. o půl 8. hod. večer
Praze v rest. Choděrově.
— Právnická jednota v Praze má týdenní
schůzi ve čtvrtek dne 10. dubna o 6. hodině več
v malé promoční síni c. k. české university Karlo-
Ferdinandovy v Praze. Na pořadu jest: 1. Přednáš-
ka pana JUDra. Emila Háchy, tajemníka zemského
výboru království Českého v Praze: „O správ-
ním soudnictví v Anglii.“ 2. Sdělení správ-
ní. 3. Volné návrhy.
— XI. Majales. Přípravy k letošní slavnosti jsou
již v plném proudu a naši studenti se příčiňují, aby
slavnost letošní vynesla hojný výtěžek finanční
vytčený cil, postaviti menšinovou školu Havlíčkovu,
došel uskutečnění. Výbor spoléhá na součinnost
obecenstva a hlavně pánů obchodníků, kteří jako
minulá léta dary do jednotlivých stánků umožní
finanční efekt slavnosti. Věneček, který se koná
již 30. dubna a který bude úvodem k sjezdu Fe-
derace studentstva vysokoškolského, shromážd
zajisté v sále žofínském také studentstvo z jiných
zemí slovanských. Slavnost, uspořádaná na Žolíně
4. května, přivábí všechny, kteří se rádi zasmějí
a pobaví v kroužku našich studentů. Reklamace
na věneček přijímají se v Akad. odboru Národní
jednoty severočeské v Praze-II., Spálená ul. 25,
HI. posch. Kolegové, kteří hodlají přistoupiti ještě za
členy slavnosti, příhlaste se tamféz.
Choděrův
JUDr
Hácha
Havlíčkův
Věneček
Praha
Anglie
Spálená ulice
výbor všeslovanský svaz
univerzita KarlaFerdinandov
zemský výbor království Český v Praga
II