ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9f876fa0-8f28-11dd-9b56-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: place 93, person 127, org 26, work 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
9. dubna 1913. číslo 96
4 article
Rakousko-Uhersko. Z Chorvalska.
RakouskoUhersko
5 article
Z dob hr. Khuena-Hédervára a některých jeho absolutistických nástupů zbylo v Chor- vatsku dosti mnoho pochybných existencí jimž se může dařiti jen v dusném Mtínu abso- lutismu a které si přejí, aby i nynější neústav- ný stav v Chorvatsku potrval co nejdéle.z těch kruhů vyšla petice, podaná dru. Lukácsi aby komisariát nerušil a z podobných kruhů vyšlo jakési memorandum, které nyní ko- luje po Chorvatsku a nabízí se ku podpisu různým přátelům komisariátu. Memorandum, jehož autory jsou prý posl. dr. Schwarz dr. Elegovič, má býti odevzdáno uherské vládě jako důvod, že Cuvaj má býti Chor- vatsku zachován co možno nejdéle. Za Cu- vaje, praví se v memorandu, zavládl v zemi opět klid a pořádek, budí se láska k mateřské zemi uherské (!) a proto jest třeba odmítnouti úsilí ministra Josipoviče, který chce v Chor- vatsku obnoviti ústavnost, poněvadž obnove- ním ústavnosti zmízely by všechny plody Cu- vajovy práce. Pro blaho Uher a Chorvatska navrhuje se v memorandu: 1. aby komisariát potrval ještě nejméně pět měsíců a po tu dobu se zakázalo novinám psáti o domácích vě- cech chorvatských. 2. Chorv-srbská koalice má se stíhati všemi možnými prostředky. 3.
Lukács doktor Schwarz Elegovič Cuvaj Josipovič Chor Chorvatsko Uhry
6 article
Z chorvatských úřadů mají se odstraniti všichní přátelé koalice. Za tím účelem má se zříditi zvláštní inspektor, který by zjistil poli- tické smýšlení chorvatských úřadníků, 4. Ná- městkem bánovým má býti horlivý unionista 5. Unionisté mají navázati styky se srbskými radikály a připravovati s nimi volby. 6. Na ty volby má se vládní straně poskytnouti z Pešt dostatečná peněžní subvence, peněvadž za pe- níze jest možno v Chorvatsku zvoliti koho- koli (7). 7. Volby musejí se provésti co nej- přísněji za dostatečné vojenské asistence,8 Všichni oposiční agitátoří mají býti před vol- bami zavření, oposiční kandidáti pilně sledo- váni a při první příležitosti z okresu vyhnání neb uvěznění. 9. Předsedou volební komise má býti jen spolehlivý a rázný unionista. 10. Vol- by musí provéstí ještě komisař Cuvaj- Poněvadž se zjistilo, že toto memoran- dum bylo šířeno a ku podpisu nabízeno tak v některých úřadech chorvatských, upozornil nynější správce Chorvatska dr. Unkel- häusser v „Nar. Novin.“, že úřadníci ne- mají práva plésti se do politické memorandové akce, poněvadž se to příčí disciplině. Pod- župan Gjuka Horvat, který sbíral podpisy n memorandum proti chorvatskému ministru, dostal od Unkelhäussra důtku, což v národ- ních kruzích chorvatských přijato s uspoko- jením.
Cuvaj doktor Unkel Gjuk Horvat Unkelhäussr Chorvatsko Nara
7 article
Jiří Cíencialaj.
Cíencialaj
8 article
Z Těšína přichází zpráva, že tam ve věku 79 let zemřel nejstarší polský politický pra- covník, bývalý dlouholetý zemský a říšský po- slanec Jiří Cienciala. Jako mladý, sna- živý rolník počal se počátkem let šedesátých účastniti politického ruchu a věnoval svou péči nejprve národnímu uvědomění a hospo- Založu první polsky řomésl tpolekArnleíků sku a šířil mezi krajany nějstaršr polský tý- denník „Gwiazdku Cieszyňskou“. Tím získal si důvěru lidu a byl prvním polským poslan- cem z Těšínska jak ve sněmě opavském, tak I na říšské radě. Od té doby nebylo kulturního a hospodářsko-národního podniku na Těšín- sku, aby se ho Cienciala neúčastnil činně. Byl dlouhá léta předsedou hospodářského spolku kurátorem rolnické školy v Kocobudě a v Ta- šíně, členem školní rady a silničního výboru jak na říšské radě, tak i ve sněmu pracovl dle sil ve prospěch polského lidu v Těšínsku S krajany Čechy žil vždy v poměrech přátel- ských. V posledních letech pro pokročilé stář- a churavost neúčastníl se již politického ru- chu. Ciencialu zachovají ve vděčné pamět těšínští Poláci i Češí.
Ciencial Gwiazdka Cieszyňska Polák Těšín Těšínsko Kocobuda Čechy hospodářský spolek kurátor rolnický škola hospodářskýnárodní podnik na Těšín
9 title
Za hranicemi.
10 article Všecko Rusko pro Černou Horul
Všecko Rusko pro Černou Horul Směšně si vedou vídeňské listy! Doku v Petrohradě „slovanili“ jen na slovanských obědech, těšily se, že slovanskou myšlenkou se v Rusku zabývá jen část inteligence a národu že je cizí. Když poprvé promluvila petrohrad- ská ulice, vídeňské listy těšily se opět, že to byla jen „luza“, jíž se dobře stalo, že do- stala od policistů nahajkami. A teprve, když se ministr vnitra v hosudarstvenné dumě za přehmat policie veřejně kál a když se slo- vanská manifestace na ulicích opakovala za čtyřikrát většího účastenství lidu, a když se zjistilo, že to nebyla jen „luza“, nýbrž i po- slanci, generálové, profesoři vysokých škol spisovatelé, novináři, vídeňským redakcím svitlo, že slovanské hnutí, vyvolané zakroče- ním velmoci proti junácké Černé Hoře, za- chvacuje všechen ruský národ. A v tom už mají pravdu. V samém Petrohradě do poslední chvíle nevěděli, jak nesmírně vzrušily události bal- kánské všechen ruský národ. Teprve znená- hla se dovídali, že od Archangelska až po Odessu ruský národ ve všech chrámech dá- vá sloužiti pobožnosti jednak za vítězství dri- nopolské, jednak za zdar zbraní černohor- ských. „Nedáme Černou Horuj“ říkají Rusové „nedáme svého miláčka, svého jedinéh přítelel“ Černá Hora byla spojencem Ruska od Petra Velikého a vždycky mu zachovala věr- nost. Ruská diplomacie za tuto věrnost nebý- vala vždycky uznalá. Ale ruskému národ slouží dvojnásob ke cti, že se Černé Hory ujímá: nejprve že jest pamělliv její věrnosti a dobrých služeb, které Rusku konala v kaž- dé válce s Turky, a druhé, že na rozdíl od druhých nepřehlédá Černou Horu pro její malinkost.
Černá Rus Petro Veliký Turek Rusko Doka Petrohrad ská ulice Odessa Černá Hora
11 article
V Rusku není populárnější země nat Černou Horu. Z Petrohradu se píše: Veliký ruský národ je rozhořčen pro násilné zakro- čení Evropy proti Černé Hoře. Po vsech agi- tují sami mužici, aby jí Rusko pomohlo Učitelé poučují lid, že „Západ“ povstal proti malé Černé Hoře, aby ji zírestal za to že zahájila válku proti „Turku neznabohu“ Jistý starý Rus se vyjádřil: „Ubezpečují vás že se svět dočká strašného neštěstí, nedá-l mazlíkovi Ruska to, co proň je tolik, jako chléb vezdejšíl Když se ruský národ rozvlní, nikdo mu neodolá, a tradicí carů jest národu v takových dobách povolovati. Tak bylo také s Alexandrem II. Jemu se dlouho ne- chtělo do války s Tureckem, ale když viděl. že si jí přeje národ, sám proti Turkům vy- táhl. Ruští diplomaté ještě ze starého zvyku dělají ve společnosti svých kolegů „kavalíry a ustupují jim za dobré slovot ale ruský náro si dobře pamatuje, že Odrinu dobyl už r. 1877 a že jej „Evropa“ vyrvala jemu i osvoboze- ným Bulharům. Podobné „kavalírské“ kou- sky mohou ruští diplomaté ještě opakovat pokud jednají sami; ale jakmile se ruský ná- rod jme je korrigovat, on jim narovná páteř svým pánům diplomatůml
Turek Rus Alexandr II Odrin Bulhar Rusko Petrohrad Evropa Turecko
12 article
Náhlý odjezd dra. Daneva z Petrohradu. Dr. Danev byl telegraficky vyzván, aby s bez odkladu vrátil z Petrohradu do Sofie. Odjezd jeho vysvětlují v Petrohradé dvěm příčínami: nejprve neuspokojivým pro Bulharsko jednáním konference rumunsko-bulharské, a druhé že je přitomnosti dra. Daneva v Solii nevyhnu- telně třeba při přetřesu odpovědi, kterou z Pelro- hradu přivezl gen. Radko Dimitriev na vlastno- ruční psaní krále Ferdinanda. O poselství Racka Dmitrieva do Petrohrade je známo, že nemělo očekávaného výsledku; ale čeho vlastně král Ferdinand od cara žádal,je dosud neznámo a co bylo o jeho účelu psáno spočívá na pouhých dohadech. Podle »Golosu Moskvy« náhlé odvolání dra Daneva bylo vyzváno balkánskou politikou Ra- kousko-Uherska. Telegram krále Nikoly „Tempsu“. Petrohradský dopisovatel „Tempsu“ Ch. Ri- vet dostal od krále černohorského prostřednictvím dvorního maršálka Gregoviče nový telegram, němž se pravit „Dovídáme se s bolestí, že obrněnec „Edga Quinet“ bude zastupovati Francií v lodní demon- straci, podniknuté proti malé Černé Hoře, aby byla donucena upustiti od obléhání Skadru, přes prohlášení, které učinila Evropa, že zachová ne- utralitu. Litujeme hluboce, že trpkou ironi jméno slavného spisovatele, výmluvného hlasatel úsilí národů o svou jednotu a nezávislost, je spo- jeno s touto výpravou proti malému, ale zdatnému bojovníku za nezávislost balkánskou, jenž svou volnou existencí po několik století přípravoval ko- nečnou odvetu křesfanství na Východě. Můžete říci, že Černá Hora přes donucovací opatření, uči- něná Evropou proti ní, neustoupí leč násilí. Evropa může ke své nespravedlností připojiti jen směšnost násilného činu.)
doktor Danev Dimitriev Ferdinand Racka Dmitriev Golos Nikola Temps Ch Ri Edg Quinet Petrohrad Sofie Bulharsko Moskva kouskoUhersko Evropa Pelrohrad
13 article
„Temps“ v témže čísle, v němž přináší tut depeši, zveřejňuje nový ostrý článek proti námořn demonstraci, opakuje z části své dřivější vývody námi již citované, a dodává- „Blokáda černohorského pohřeží po ultimatu bude prostě skandální. Nikdy, podtrhujeme toto slovo, v době války, kdy práva válčících stran povinnosti neutrálních jsou stanoveny co nejjat- něji mezinárodním obyčejem, neblokovalo se po- břeží jedné z válčících stran, aby se jí vnutilo při- jetí klansule nepodepsané mírové smlouvy. Tato blokáda porušuje nejen všečbecné zásady veřej- ného práva, nýbrž i zásady, co nejzřelelněji fvrze- R. proběhu východnýdyy den, kds Rakousko oznámilo svřj úmysl, vyslatí křížáky na černohorské pobřeží, že proli tomuto projektu ne- postavilo důvody, kleré by jej odsoudily, a hledalo ve společné lodní demonstraci velmi pochybný paliativní prostředek. Anglie a Franeie byly by mohly v oně chvílí upozorniti Rusko na vážná ne- bezpečí jeho neoprávněně povolnosti. Nesoudily že by to měly učiniti. Dnes lodí odpluly a nejde již o symbolické křížování, nýbrž o ultimatum blokádu. Černohorský král v ultimatu, zaslaném „Temp- su“, prohlašuje, že neustoupí leč násilí. Je zřejmo že nemá žádného důvodu, jednati jinak, neboť me na své straně právo a obecný cit nejen své země nýbrž Evropy. Ježto je nyní zjištěno, že, af Ra- kousko žádá cokoli, vždýcky se ho uposlechne zavleče nepochybně Evropu v dalšíma průběhu tomu, že provede nátlak, jenž slouží jeho bezpro- středním zájmům, při čemž poniží Slovany, i jeho budoucím zájmům, při čemž zbaví na čas troj- dohodu balkánských zympatit, na něž mohla spo- léhati
Rakousko Anglie Rusko Evropa
14 article
Německé zbrojení a ruská veřejnost. Německá vojenská rozpínavost tísnt všechny evropské sousedy a nutí je k bez- konečnému novému zbrojení. Na německý návrh, zvýšit vojsko v míru o 132.000 mužů. k němuž se druží rakousko-uherské zvýšení o 50.000 mužů, ozývá se »Russkoje Slovo« a dokazuje, že Rusko musí též změnit svůj reformní plán vojenský a zvýšít počet vojáků v míru aspoň o 200.000, aby mohlo se vy- rovnat svým sousedům. Rusko kromě armády na západě protí Německu a Rakousku bude nuceno vydržovat sesílené sbory i na vý- chodě podél činských hranic proti probou- zející se říši středu. Poněvadž německý válečný plán vychází z předpokladu, že Rusko může jen pomalu sebrat své síly. takže aspoň v prvých 14 dnech nebude s to projevit siluější odpor a tak umožní Němcům s větším důrazem se vrhnout proti Francii, bude prý nutno na západě Ruska v Polsku poděl hranic Německa i Rakouska držet stále pluky na válečné míře. Jen tak bude snad možno zmařit plán německých strategů, kteří chtějí na začátku války protí Rusku postavít jen 7—8 vojenských sborů jako pozorovací armádu a s 18—20 sbory rychle zničit francouzské vojsko, aby potom vítězné pluky německé pomocí rozvinuté sítě do- pravní zase v rychlosti vrhly se s břehů Másy na břehy Odry a Visly.
Němec Rusko Německo Rakousko Francie Polsko Mása Odra Visla
16 article
Před aboským soudem tyto dni bude se kona přeličení s finskými organisátory tajného spolku protiruského, pověstné» Vojmy«. Žáležitost »Vojmye byla již jednou před soudem, v r. 1908, ale tehdy obvinění byli osvobozeni, poněvadž nebylo lze jim dokázat nezákonné činy. Nyní státní zástupce je žaluje na základě přiznání, že spolek měl za účel sjednotit občany k ochraně práv, nabytých velkou stávkou, jestliže by je vláda chtěla nezákonnými opatřeními zrušit, tím prý se dopustili zločinu připravy k vlastizradě. Obviňovací akt prokurora senátu Chozjajinova líčí činnost tajného spolku takto: Po velké stávce r. 1905 kroužek osob z tak zv. zstrany aktivního odporu« zalozil tajný spo- lek, který měl za účel nejen se zbraní v rukou hájit nabytých práv, leč také v případě zmatků v říši měl s pomocí ruských revolucionářů půso- bit k odtržení Finska od Ruska. Podle sestave- ného plánu spolek choval se jako sportovní sdru- žení, cvičil své členy ve zbrani, zakupoval v ci- zině množství zbraní, ale dokázáno je to jen v dvou případech, a působil v širokých kruzíel svými agenty a tajnými oběžníky. Nacionalísace v Japonsku. Japonská vláda se nutí, aby nfi na oficiálních slavnostech a banketech příliš nebyli podporován cizinci a proto se rozhodla bojkolovat šampaňské. Při všech oficiálních slavnostech bude pěnívý mok francouzský zaměněn národním japenským nápo- jem, vyráběným z rýže, tak zv. »saki«.
Finsko Rusko Japonsko Vojmy
17 article Čína a Mongolsko.
Čína a Mongolsko. Na vyzvání presidenta čínské republiky Juan- žikaje, aby se Mongolsko opět spojilo s Čínou, ž v tom případě Čína převezme na sebe mongolské dluhy, odpověděl mondolský chutuchta, že souhlas s Čínou, aby mezi oběma státy nebylo vojenské srážky, ale že Mongolsko k vůlí tomu nechce obě- tovat své samostatnosti. Jak na to odpoví zase Čína, není posud známo. Ale podle dosavadních zpráv Čína horlivě se chystá protí Mongolsku. vyzbrojuje svá vojska, sesiluje polní dělostřelectv a kulometná oddělení. Výprava na Chalchu je tal dalece rozhodnuta, že činská správa zemědělství již vyhotovila plán na přestěhování několika tisíe rolníků do Mongolska a horníků do Tao-Čžua Kojpina. Při tom je zajímavo, že čínská vláda po- užívá map Mongolska, sestavených Japonci. Podle těch map dělají se plány na rozdělení území budoucí koloníe Číny, jak nazývají čínští diplo- maté Mongolako, zřeknuvše se myšlenky, že je to stará činská provincie. Tato methoda čínská zabranou zemi hned ve velkolepých rozměrech kolonisovat, jak to udělali již v Mandžursku, jest opravdu pozoruhodna a svědčí o trvalých plánech čínských. Čínská díplomacie nabízí nyní Mongolsku dohodu v té podobě, že Chalcha nebude kolo- nisována Číňany, ale ostatní mongolské území kolem ní stalo by se novou vlastí čínských vy- stěhovalců, takže fakticky Chalcha byla by ztra- cena. V Mongolsku opakuje se nyní čínská taktika použitá r. 1851 vůči Tibetu, kdy také mírná do- hoda vedla k úplnému podřízení dalajlamy Číně.
Juan Kojpin Japonec Číňan Čína Mongolsko
18 article
Obtíže Číně dělají jen mongolské dluhy, skoro 100 milionů korun, a proto vyjednává nyní Su- jatsen v Japonsku a čínský vyslanec ve Washing- toně o půjčku. Finančníci američtí jsou prý ocholni jit Číně v ústrety. Z Peirohradu, 8. dubna. (K. k.) »Spb. Ag- sděluje ze Zajsanu: Na mongolské hranice do- chází neustále čínské vojsko. Asi 300 verst od Zajsanu je 10.000 mužů. Mongolové jsou jisti svým vítězstvím a ubezpečují, že na jaře naplní řeku Irtyš mrivoly Číňanů.
Mongol Číňan Japonsko Čína Aga Irtyš Peirohrad
19 article Čínská republika a mocnosti.
Čínská republika a mocnosti. Jak se sděluje z Wasbingtonu, je jisto, že ná vrh na společné uznání činské republiky, předlo- žený americkým státním sekretářem Bryanem di plomatickému sboru, setká se se souhlasem ně- kterých velmoci, ale souhlas ten nebude jedno- myslný, neboť jedna mocnost již odmítla uznat čínskou republiku, prý z důvodu, že je pochybno zdali ústavodárné shromáždění, které se dnes dubna sešlo v Pekinů bude schopno organisovat trvalou vládu. Některé mocnosti váhají uznati čínskou repu- bliku zejména proto, že se objevil protikandidát presidentství, takže volba Juanšikaje není zají- stěna, neboť docházejí zprávy, že nový kandidát nalézá v Číně velkou oporu a hrozí opěť roztržk mezi severní a jižní částí říše.
Bryan Peking Čína
20 article Ze strany.
Ze strany. Předsednictvo odboru soukromých úřadníků při straně nár. svobodomyslné konalo dne 4. t. m svou řádnou schůzi. Do szkůze této dostavili se vabovnjína ozvání předsednictva, delegáti Zem- Burin a Petrů, a oblasábynotářských úřadníků p loze o novém advokátním řádu podaná. Předsed- nictvo usneslo se doporučiti akčnímu výboru, abo působil k tomu, by přání úřadníků této kategori dožla splnění. Potom přikročil předseda p. Ha šourek ku projednání ostatního programu a uči- něna usnesení organisační a agitační. Příští schůz určena na 25. dubna t. r. Kolegové příslušníe strany, jimž v těchto dnech dostane se vyzván s přihláškaml, žádají se, aby přihlášky řádně vy plněné, bezodkladně zaslali sekretariátu strany v Praze II., Marianská ul. č. 3.
Burin Petro Předsed Praha II
21 article
Mistní organisace na Král. Vinohradech. Širš předsednictvo bude míti schůzi ve čtvrtek dne 10 dubna o 8. hod. večerní v Národním domě. Po- něvadž nebylo měžno rozeslati v čns pozvání neb schůze byla na rychlo ustanovena, zvou se členové k účsti touto čestou. — V těchto dnech rozeslali jame všem členům vyžání na placení příspěvků pro rok 1913, přiloživše složní list po- šlovňí spořitelny, leč velmi mnoho těchto dopisí bylo nám poštou vráceno jednak pro nesprávnou adresu a jednak pro přesídlení adresátů. Vyhle- dávání nových bydlisť těchto členů působí nám práci namáhavou. Tísícový počét našeho členstva vyžaduje, aby širší členstvě přesným plněním svých povinností tuto přáci usnadňovalo. Prosíme proto každého příslušníka náší organisace, jenž dosud toto vyzvání neohdržel, aby ihned svoji ny- nější adresu i povolání oznámil přímo na poklad níka Jana Brabce ná Král. Vinohradech, Chodská ulice čís. 7. Z Klatov. Místní organisace národn strany svobodomyslné uspořádá v neděl 13. t. m. v sále městské radnice o 2. hod. odpol veřejnou přednášku mlnistra m. s., poslance dra Josefa Fořta: »O českém sněmu a pod- mínkách smíru českoněmeckéhos
Král Brabec Fořt Klatovy národní dům m . s
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německá starost o Národní divadlo- Venkovskými novinami německými tluče se teď noticka, zpravující veřejnost o koncích Národního divadla. Obsah této noticky pře- kvapí a — pobaví každého, kdo pravdu zná a může ji v Praze sledovat. Noticka ta oznamuje: »České Národní divadlo v Praze jest rovnou před konkursem. Toto divadl jest svrchovaným uměleckým stánkem Čechů, bylo zbudováno za obromných obětí českého národa, ale musilo průběhem desetiletí ná- sledkem nedostatečného umění domácího víc a více popřávati místa umění německému. Zhroucení tohoto českého svatostánku je těžkou ranou pro pýchu Čechů.« — Nemají-li nás Němci pro nic jiného litovat, tohot soucitu není nám třeba, ueboť Národnímu divadlu daří se přes všechnů nepřízeň ny- nější doby dobře a zprávám německého tisku se u nás každý jen zásměje. Ale vlastní původ takovýchto zpráv zasluhuje vážnější pozornosti. Tyto klepy o Národním divadle dostaly se nedávno do listů něme- ckých — z pokoutního tisku české ho jemuž z příčin stranických není někdy žádný klep dost bídným nebo hloupým, může-l jim poškoditi Národní dívadlo. Netřeba věru souhlasiti vždycky se vším, co se v Národ- ním divadle děje, a vážný tisk zajisté má právo, nesmlčeti svých námitek: výslovně si však musí tento vážný tisk zakázat, aby pokouiní agitace společenská zostuzovala nám náš přední umělecký ústav před za- ujatou cizinou. Hloupé lži o Národním di- vadle, šířené dnes německými lísty, buďtež všem rozumným lidem pokynem, kam až se v animositě smí — a kam se nesmí nikdyi
Čecho Němec Praha národní divadlo Český národní divadlo
23 article
— Polemisovati o deřektech tak samo- zřejmých, jako jsou ty, které jeme „Času“ po- stavili před oči v pondělí z jeho vlastního čísla nedělního (6. dubna), budou snad pova- žovati lidé politicky aspoň průměrně vzdělaní a včetlí za zbytečný luxus, za ztrácení času a místa. Orgán bývalých českých realistů s však pokusil včera 8. dubna vyprovokovati nás k polemice, přes to, že přiznává, jak ne- příjemné jsou mu polemiky s „Národním Listy“. Rádi věříme, zvlášť dopadá-li při tom politická zralost „Časova“ a žurnalistická či- pernost jeho tak komicky, jako po nedávné přednášce Penížkově, kde si spletl Penížkovu „sílu hlasu“ v parlamentě (ve smyslu hlasivek) a Kramářovu „silu hlasů“ (ve smyslu početnosti), anebo po posledních schů- zích Rašínových, při nichž „Čas“ tak ukrutně pálily právě věcnost a odbornost vý- kladů poslance, od něhož posluchači chtěli slyšeti nic víc a nic míň, než právě jen ten věcný a odborný výklad toho, o čem žurnali- stika radikální s „Časem“ v čele daleko raději švadroní výhradně nevěcně a neodbor- ně. Jako na zkazky dob dávno minulých vzpo- mínáme na to, jak prof. Masaryk kdysi v Če- chách vykládával, že česká politika potře- buje odborníků, a jak vážní politikové a žurnalisté mají věcně ovládati politi- cký materiál, personalie atd., jak dával svým stranníkům a všem politickým stranám v Če- chách lekce o tom, co je reálnost v po- litice, jak má vypadat politika realistická
Penížkův Kramářův profesor Masaryk
24 article
„Čas“ se přečasto již na nás horšil, dle okol- nosti buď zuřivě, buď sentimentálně a fňu- kavě, že mu tuto lepší minulost jeho stavíme před oči, že o něm mluvíváme jako o „orgánu bývalých českých realistů“. Ale není mu již pomoci! Ve včerejším večerníku již jsme mu ukázali, jak chce psáti o poměrechv táboře německých obstrukčníků a o situac smiřovaček a neví ani, kdo je posl. Zuleger německý sedlák, vůdce německých agrárníků v Čechách a předseda německého odboru ze- mědělské rady. „Čas“ z něho udělal učitele, a odvodil z toho zvlášť choulostívé postaven Zulegerovo v pokusech o dělnost sněmu Možná, že naše poučeni zase prohlásí za po- lemiku „protivnou“. Pravda ovšem příjemná nebývá.
Zuleger Zulegerův Čechy
25 article
— Ku podezření z domnělého vyzvědačství p. Fr. Wimmra sděluje s naší redakcí p. ředite obch. školy T. Maděra, jenž vrátil se včera z Cetyně do Prahy, že měl příležitost spol s malou cestovní společností několika jiných známých osobností pražských minulou neděl setkati se osobně s p. kapelníkem Wimmrem ji po vyšetřeni celé aféry a po propuštění jeh choti i syna z vazby. Celá »aféra« vyzvědačsk dle věrohodného vylíčení vznikla z pseudonymn denunciace a jest uspokojivě vyřízena. — Technický odbor národ. strany svoboda- myslné, sekce vysokoškolská. Ustavující valn schůze Technického odboru jest stanovena na z0 dubna t. r. v 10 hod. dopoledne v Přednáškovém sále Obecního domu. Přihlášky některými pp. kolegy ještě nepodepssné nutno brzo zaslatí po adresout Technický odbo tran Schůze Přípravního výboru jest místo ve čtvrtel 10. — až v sobotu 12. t. m. »u Choděrů« va hod. večer. — Z Českého učení pro vědy politícké. Dne dokončuje mag. rada Fr. Boháček thema: »Ruck cizinecký a turistika«. Zítra přednáší inž. Boh Belada: »O vodárnách«. V pátek profesor arch Ant. Baliánek: »O stavebnictví«. V sobotu po- kračuje prof. dr. Jos. Gruber: »O vývoji socla- lismu«. — Dr. Tugomír Alaupovič, básník srbsko- chorvatský, dlel v těchto dnech v Praze se svou chotí a v průvodu red. J. V. Alexandra navštívil museum království Českého, Hradčany, básník Ad. Černého. Národní divadlo, radnici, libeňskou vychovatelnu, jakož i některé školy a přítomen byl vyučování srbštině a bulharštině na odborné škole typografické. Odjel pak do Karlových Varů kde ubytoval se ve vile dra. Mixy.
Wimmr Choděra Boháček profesor arch Antonín profesor doktor Jos Gruber Tugomír Alaupovič Alexandr Ada Černý Cetyně Praha Český , Hradčany Karlová Vary strana svoboda obecní dom Český učený pro věda Boh Belada národní divadlo obchodní . škola T . Maděra
26 article
— Z české uníversity. (Soclologická sekce.) Cvičení v letním semestru začnou dne 19. dubna. Konají se vždy v sobotu o 5. hod. odp ve filosofickém semináři [Veleslavínova ul. 96 za řízení dra. Bř. Foustky. V theoretickém oddě- lení budou probírány stati ze spisů Dürkheimo- vých (dr. Uhleř). V praktickém oddělení bude do- končena bytová otázka (vede dr. Foustka). Spolu- činnost v praktickém oddělení slíbili jako exper přední odborníci (městský fysik MUDr. Procházka doc. dr. Milschuh, MUDr. Alfred Mayer). Releráty a písemné práce studentů, členů noc. sekce, — Čítárna a knihovna k použití. Přiležitost k sociáln práci poskytují členům okresní komise pro pěči o mládež na Smíchově. Elevové sekce účastní se korporativně valné hromady okresní komise smi- chovské dne 12. dubna o 5. hod. odp. v Ohecním domě (Jakuhské náměstí, Smíchov). Přihlášky no- vých členů přijímá před cvičením tajemník sekce — Z kvestury české uníversíty. Pan dvorní rada profesor JUDr. Emil Ott věnoval nadae prof. dra. Jonáka 50 korun místo věnce na rakev zesnulému panu JUDru. Františku Vavřínkovi, ad- vokátu v Jičíně. — Ku přednášce p. prol. J. Hanticha v Paři jsme dostali tento dopisi „Ředitelství vysok školy věd sociálních v Paříží (16 rue de l Sorbonne), které ku podnětu Unie národno stí zařadilo letos do svého programu cyklus před- nášek: „Les asplrations autonomistes en Europe“, požádalo mne, abych ve Vašem listě poděkoval p. prof. Jindř. Hantichovi z jeho výstižnou přednášku „O autonomisti- okých snahách národa českého“ a že pod dojmem docíleného úspěchu rozhodlo se ředi- telství této školy, v příštím semestru uspořádati cyklus přednášek „O lIdovém umění“í a p prof. Hanticha opět požádatí o přednášku „O l- dovém umění v Čechách, na Moravě a na Sloven- sku“.“ —Cr——
Foustka Uhleř docent doktor Milschuh MUDr Mayer JUDr Ott Vavřínek J Hantich profesor Jindřichův Hantich Veleslavínův ulice Smíchov Jakuhský náměstí Jičín Pař Paříž rue jít l Sorbonne Europe Čechy Morava Dürkheimovýchod Ohecní dům
27 article
— Americký tísk o věcech českých. Nejdůle- žitější pedagogický sborník americký „Pedagogica Seminary“ uveřejňuje dva články učitele Em Lipperta v Žižkově o naší vlasti v 1. letošním (březnovém] čísle na str. 107—111. První jesí nade- psán „Child Study in Bohemia and Moravia“. Po- pisuje síručně počátky i pokroky psychologie dětství u nás v Čechách a na Moravě, vylíčené dle knihy univ. profesora dra. Fr. Čády „Výzkum ža- ctva“, loni vyšlé, a dle článku Lad. J. Živného „Dvacet pět let Pedagogických Rozhledů“ ze4 čísle let. ročníku téhož časopisu, Druhý článek „Report of the Bohemian National Committee fo Protection ož Children“, popisuje podrobně orga- nísaci péče o mládež v naši vlasti, provedené Českou zemakou komisí pro ochranu dětí a páči o mládež v království Českém. Jest tu podrobná zpráva o dosavadní činnosti Zemské komise jejích výsledcích. Jakožto ukázka činnosti okres- ních komisí podána jest tu zpráva o činnosti
František Čáda J Živný Žižkov Čechy Morava Pedagogica Seminara em Lippert Child stud in Bohemia and Moravia lada Report of the Bohemian National Committee Protection ož Childre
28 article
Okresní komise pro péčí o mládež v žižkově, Ča- sopis „Podagogical Šeminary jest velký „mezi- národní pedagogický sborník podagogické litera- tury, pedagogických zařízení i pokroku“. Řízen jest redakční radou několika universitních profe- sorů amerických [novovorských i jiných) mezi ni- miž jest i známý přítel našeho národa W. S. Mon- roe z Montclsiru ljenž napsal známou velkou kni- hu o naší vlasti). Vrchním redaktorem jest zakla- datel výzkumu dětství dr. G. Stanley Hall, ny- nější president Clarkovy university ve Worcesteru (Massachusetts). Sborník vychází čtvrtletně a jest odebírán universitami celého světa — Z městské rady pražské. (Schůze dne8. dubna 1913. Předsedal úř. náměstek starostův MUDr. Fr. Kašpar.) Schváleny návrhy správní rady Praž. obec. plynáren na zlepšení osvětlení ulic Apolinářské II., U podjezdu VIII., u ohradní zdi Českomoravské továrny v prodloužené ulici Škrétově VIII., v Týnském dvoře a u vchodu týnského kostela I.: v ulicí „V háji“ zřízeno bude prozatímní osvětlení petrolejové. Na Ovocném trhu I. budou postaveny dva kandelábry z ocelo- vých trubek, jeden dvouramenný se dvěma tří- plamennými lampami a druhý s jednou lampou. — V ulici Lužické mezi ulicí Letenskou a Klárovem bude dosavadní potrubí plynové 200 mm nahra- ženo 375 mm. — V obchodním rejstříku budou při firmě Pražských obec, plynáren zapsáni jako oprávnění k podpisu m. r. a členové správní rady obec. plynáren: Fr. Hadrbolec, Fr. Hodek, Jan Pešek, Jos. Peterka, dr. Oldř. Souček a Josef Šulc. — Povoleno zřízení výkladců: Ant. Svědin- kovi na domě čp. 214-I. v ul. Náprstkově. V. Va- genknechtovi na domě čp. 384-I. na Můstku, Ant.
Čo Mona doktor G Stanley Hall Kašpar Hadrbolec Hodek Pešek Jos Peterek Oldř Souček Šulc Worcester Massachusetts Apolinářská II Škrétův VIII Klárov Francie Virginie Clarkův univerzita U podjezd VIII mm
29 article
Kumperovi na domě čp. 497-I. v ul. Havelské. Maril Schröderové na domě čp. 160-III. v ul. Vald- štýnské. Ant. Lukášovi na pilíři loubí domu čp. 414-I. na Uhelném trhu. — Mag. radovi Frant. Boháčkovi přiznána dle pravidel o časovém po- stapu VI. hodn. třída. — Správní radě elektr. podniků přikázán k úvaze návrh, aby při objed- návce nových vozů pro elektrické dráhy byly objednány vozy dle berlínského vzoru« dlouhe. jednopatrové, které by nahradily nynější moterové vozy a vlěčnými, jež ruší frekvenci, ze- jména v ulicích užších. — Prof. Aug. Pitlikovi povolen přispěvek na propagační cestu na pořá- dání přednášek o Praze a českém národě espe- rantem v předních městech Dánska, Švédska a Ruska. „Prokop“, spolek slovanských posluchači vysoké školy montanní v Příbrami, pořádá v pá- tek 11. dubna v 8 hod. ve dvoraně hotelu „Bu- char“ Hrabákův večer, na počest 80. narozeni pana dra, mont. Josefa Hrabáka, c. k. dvorního rady a čestného člena spolku. „O životě a význa- mu oslavencově“ promluví prof. vys. školy mont. p. R. Vambera. Ostatní program večera vyplní Akademický zpěvácký kroužej.
Kumpera Schröder Lukáš Mag František Boháček profesor Aug Prokop Hrabákův Hrabák R Vambera Praha Dánsko Švédsko Rusko Příbram Marila
30 article
— Vypsání ceny z Turkovy nadace. Z nadání, založeného při Museu král. Českého z odkazu zvěč- nělého architekta p. Aloisa Turka, vypisuje se na rok 1913 cena 800 korun za nejlepší práci věde- ckou z oboru věd přírodních v posledních třech letech tiskem vyšlou aneb v rukopise předloženou. kterou by přírodovědecký výzkum Čech platně byl obohacen. Práce o cenu se ucházející musejí býti sepsány v jazyku českém. Dilu, za které autor ob- držel obyčejný honorář spisovatelský, může se cena uděliti, nikoli však takovému, jemuž se již dostalo nějaké jiné ceny. Odměněná práce zůstane majet- kem spisovatele, i může ji dle své vále naložiti, jest však pří jejím vydání tiskem zavázán věnovati bezplatně pět výtisků bibliotéce Musea král. Če- ského. Práce o cenu se ucházející buďtež podány kanceláři Musea král. Českého do dne 31. května r. 1913. — Z Musea království Českého. Valné shro- máždění Společnosti Musea království Českého ko- nati se bude ve čtvrtek dne 8. května 1913 o 5. hed, odpoledne v budově musejní na Václavském náměstí. — Spolek pro zbudování žížkova pomnílu uspozorňuje, že vypsání veřejné soutěže, oznámená v denních listech, není ještě provedeno, nýbrž pouze valnou hromadou jako návrh schváleno. Skatocne vypsání soutěže bude v danních listach oznámeno ptr Spolek vydavatelů a nakladatelů časopisů a periodických spisů v Praze konal dne 6. dubna t. r. svoji III. řádnou valnou hromadu za veliké účasti místních i venkovských členů. Vedle českého venkova čestně zastoupena byla i Morava a Slez- sko. Také české ženy redaktorky a vydavatelky byly tentokráte zastoupeny. Schůzi zahájil a řídil předseda spolku p. Boh. Jůz a. Obšírnou a pečlivě sestavenou zprávu o činnosti spolku podal p. F.
Turkův Alois Turek Čechy Václavský náměstí Praha Morava muzeum král kancelář muzeum král muzeum království muzeum království Český ko Jůz a
31 article
Taufer. Ze zprávy vysvítá, že spolek, ač dosud v počátcích své činnosti, přece docilil toho, ž vzbudil v povolaných kruzích zájem. Více než sto českých listů jest již dnes členy spolku, který sle- duje v prvě řadě hospodářské a sociální povzne- sení svého stavu. Stará se, aby příslužné úřadya korporace, které mají neb mohou míti vliv na uspo- řádání těchto poměrů, věděly, že existuje český spolek, který zájmy vydavatelů a nakladatelů hájí. Důkazem toho, že příslušná ministerstva a obchod- ní komory samy vyhledávají český spolek, žádajíce různé informace. Jedním z úspěchů této stavovské organisace je určitý slib ministerstva obchodu, že zavede pro vydavatele listů nové příkazní listky za sníženou cenu 10 haléřů na místě dosavadních 35 haléřů. Spolek vydavatelů založil t. zv. „černou knihu“ podvodných insertních sběratelů a špalně platících inserentů, která se velmi dobře osvěd- čila. Že i německé kruhy uznávají novou tuto sta- vovskou organisaci, vysvítá z toho, že při posledním mezinárodním kongresu vydavatelů ve Vídní — jehož význam ocenily příslušná ministerstva tím, že vyslali vesměs své zástupce — pozván byli spolek český. Kongresu předsedal prvý den hrabě
Taufer Vídeň
32 article
Beaufort, druhý den zástupce českého spolku p. redaktor Taufer. Ze zprávy o činnosti spolku viděti, že zájem o novou organisací i na místech nejkompetentnějších je potěšitelný. Také zprávy ostatních funkcionářů plně uspokojily a odstupu- jícímu výboru uděleno absolutorium. Předsedou zvolen p. Boh. Jůza za časopis „Dřevo“, místo- předsedou p. J. V. Rozmara za časopis „Háj“ jednatelem p. V. O. Osvald za časopis „Časopis dílovedoucích“, zapisovatelem p. Ferd. Machá- ček za časopiz „České listy zahradnicks“, poklad- níkem p. J. B. Hůrka za časopis „Státní zří- zenec“. Počínaje 1. květnem t. r. vydávati bude spolek pro informaci svých členů, měsíčník „Věst- ník“, jehož redaktorem ustanoven p. J. V. Ma- cháček. Vydavatelé a nakladatelé všech českých listů měli by se ve vlastním zájmu přihlásiti za členy spolku. Veškeré dotazy adreso ván buďtež na „Spolek vydavatelů a na- kladatelů v Praze-II., Ferdinandov tlída „u Choděrů
Beaufort Taufer Jůza Rozmara V O Osvald ma Choděra Praha Ferdinandov II
33 article
— Výbor Všeslovanského svazu novinářů má schůzi ve čtvrtek 10. t. m. o půl 8. hod. večer Praze v rest. Choděrově. — Právnická jednota v Praze má týdenní schůzi ve čtvrtek dne 10. dubna o 6. hodině več v malé promoční síni c. k. české university Karlo- Ferdinandovy v Praze. Na pořadu jest: 1. Přednáš- ka pana JUDra. Emila Háchy, tajemníka zemského výboru království Českého v Praze: „O správ- ním soudnictví v Anglii.“ 2. Sdělení správ- ní. 3. Volné návrhy. — XI. Majales. Přípravy k letošní slavnosti jsou již v plném proudu a naši studenti se příčiňují, aby slavnost letošní vynesla hojný výtěžek finanční vytčený cil, postaviti menšinovou školu Havlíčkovu, došel uskutečnění. Výbor spoléhá na součinnost obecenstva a hlavně pánů obchodníků, kteří jako minulá léta dary do jednotlivých stánků umožní finanční efekt slavnosti. Věneček, který se koná již 30. dubna a který bude úvodem k sjezdu Fe- derace studentstva vysokoškolského, shromážd zajisté v sále žofínském také studentstvo z jiných zemí slovanských. Slavnost, uspořádaná na Žolíně 4. května, přivábí všechny, kteří se rádi zasmějí a pobaví v kroužku našich studentů. Reklamace na věneček přijímají se v Akad. odboru Národní jednoty severočeské v Praze-II., Spálená ul. 25, HI. posch. Kolegové, kteří hodlají přistoupiti ještě za členy slavnosti, příhlaste se tamféz.
Choděrův JUDr Hácha Havlíčkův Věneček Praha Anglie Spálená ulice výbor všeslovanský svaz univerzita KarlaFerdinandov zemský výbor království Český v Praga II