ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 80b56ab0-8f0e-11dd-9bf1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 56, person 48, org 9, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 9. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 96.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administranii na měslo, . . . .. na čtvrt leta . . . . 8 K — a dvojl donáškou něslo. . . . na čtvrt lsta . . . . 7 K 62k ve fillálkácht na měslo . . . . . 2 K so Poštou: a měsío, . . . na Rerfsta : . . . 9 K o0h s dvojí zásílkou něsle. na čvrtísta: : : : kB Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách. Anglický ministr hájí věc albanských loupežníků. Téhož dne, kdy v říšském sněmu ně- meckém kancléř Německa Bethmann- Hollweg hleděl odůvodnit nové mimořád- ně veliké zbrojení Pruska tím, že něme- ckému národu ukazoval silnými daleko- hledy „vážné slovanské a francouzské ne- bezpečí“ jako dosti blízké, téhož dne pro- mluvil opět v dolní sněmovně parl a- mentu anglického sir Edvar Grey o nejpalčivější té doby srážce „ce- lé Evropy“ s malou Černou Horouk vůli otázce skaderské. A doložme ihned, promluvil způsobem, kterého by se do nedávna jižní Slovanstvo nebylo od ny- nější vlády anglické tak hned nadálo. Když před měsícem 13. března t. r vítězní spojenci balkánšt ohlásili Evropě své podmínky, za kterými chtějí s Tureckem uzavřít mír a když na prvém místě si vymiňovali: „Za základ jednání o territoriálních hranicích mez Tureckem a spojenými státy budiž přijata čára: Rodosto a mys Malatra, s vy- loučením poloostrova Gallipolského, jenž zůstane Turecku. Veškeré západně odtéto čáry rozložené území,s Drinopolí a Skadrem, musí bý- ti Tureckem postoupeno spo- jencům“; tehda sice již bylo z podráž- děných projevů rakouského, anglickéhoa německého tisku vládního zřejmo, ko- lik pro tužby jižního Slovanstva na hodi- nách „Evropy“, shromážděné v saloně sira
Hollweg Prusek Gallipolský Praha Německo Evropa Turecko spojený stát Edvar Grey kB
5 article
Edvarda Greye, uhodilo, leč přece ještě nejevilo se býti tak jistým, co tvrdily tehda prvně pruské listy („Hamburger Nach- richten“ ze dne 15. března), že evropské velmoci mnohem spíše dopřejí Bul- harsku Drinopol, nežli Čern Hoře Skader, „který chtějí ne- chati Albanii i tehda, kdyby h Černohorci dobyli“ , Nuže, dnes za necelý měsíc demon- struje válečné loďstvo slavné Evropy shlu- kem svým před nevelkým pobřežím Černé Hory a vyzývá krále černohorského i srb- ského, aby ustali od dobývání Skadru ponevadž týž je neodvratné již přiřknut dohodnutou Evropou 1— Lnížeck i Albanskému. V parlamentu anglickém pak hledě včera ministr Grey toto famósní zakročen Evropy s Anglií pro polobarbarskou Al- banii a proti Černé Hoře vysvětlit a ospra- vedlnit dalšími výklady, z nichž prosvítá až překvapující mezerovitost vědomost anglické diplomacie o skutečných pomě- rech v té objevené, státotvorné favoritce Albanií. Sir Edvard Grey mohl moudře pře- statí na tom, že skryl se za plece ostat- ní Evropy: „Po dlouhém obtížném diplo- matickém vyjednávání“ — vypravuje — „byla docílena dohoda a úmluva velmocí o tom, že Albansko má býti autono m- ní a bylo rozhodnuto, že pobřežní území a Skader mají připad- nouti Albansku, kdežto Peč, Prizren, Dibra a po mnohém vyjed- návání Dakovica mají býti z Albanska vyloučeny. Při této dohodě zbude valší území jako ovoce jejich vítězství k rozdé- lení mezi Srbsko a Černou Horu. .. Docílení této dohody, tvrdí sir Grey. bylo podstatným pro mír Evro- py a stalo se v čas, aby mír mez velmocemi byl zachován
Grey Černohorec Albansko Peč Drinopol Čern hoře Albánie Evropa Anglie Prizren Srbsko Černá Hora Al Edvard Grey
6 article
Toto akcentování nebezpečí hro- zícího světovému míru v případě že by Anglie byla se opřela takovému ře- šení a tak zmařila dohodu všeevropskou bylo by snad stačilo anglické sněmovně úplně. Leč, sir Edvard Grey chtěl před soudem dějin obstáti jako na čisto vypra- ný, běloskvoucí beránek, a proto se počal umývat — na úkorpravdy, na ujmu cti a práva Černohorců a Srbů a jich prolité krve v nejtěžším bojí o Ska- der. Neváhal se zastávati před celým svě- tem slovanským věci Albanců touto o německých Turkofilů pochycenou rabuli- stikou: „Jsme ochotni zúčastniti se výprav proti Černé Hoře, poněvadž Albanci co do plemene, řeči a z valné části také co do náboženství tvoří národ sa m pro sebe. Válka, která se pro t nim vede, přestala už dávno míti nějaký význam pro válku mez Tureckem a spojenci a přesta- la býti rovněž osvobozovací válkou. Operace Černé Hor proti Skadru jsou částí dobý- vačné války a není žádné pří- činy, proč by sympatle pro Čer- nou Horu nebo pro jiné země, které bo- jují o svoji svobodu nebo o svoji národní existenci, neměly býti rozšíře ny také na Skader a jeho okolí, kte- ré sestává hlavně z katolíků a mohamedá- nů, kteří bojují o svoji zem, své náboženství, svou řeč a svů život. Z tohoto důvodu neváhala britská vláda zúčastniti se dohody mocností o Al- bansku. Posléze ještě jednou dodal, že pří- stoupil jménem Anglie k té dohodě ostat- ních velmocí proti Černé Hoře, poněvadž soudí, že dohoda ta ve svých hlavních ry- sech „shoduje se s lidskostí, s vo- bodou a spravedlnosti“.
Grey Černohorec Srba Anglie Turecko Černá hora
7 article
Tak tedy jonáci černohorští a srbšti prolévají svou krev před hradbami Tara- boše a Skadru za věc nelidskou, za ne- svobodu a nespravedlivost, a zasluhují pl- nou měrou, aby se od nich sympathie Evropy odvrátila a rozšířila se za to na — bránící se národ albanský, který ve Skadru a v skálopevné tvrzi tarabošské „bojuje o svoji zem, své náboženství, svou řeč a svůj život“, jakož doslovně se četlo již dávno ve vídeňské „Reichspost“ a nedávno v Neue Freie Presse“ . turecké vlády Essad paša, se zbra- němi a vojskem tureckou vládou vy- strojeným a placeným a nad Skadrem vlaje pohříchu podnes turecký bund- žuk s půlměsícem. O nějakém po- vstání a boji národa albanského ne- bylo a není naprosto nikde ni slechu. A to z té prosté příčiny, poněvadž žádné ho skutečného národa albanské- ho jednoho plemene, jednoho jazyka, jed- noho vědomí národního v pravdě není, nýbrž jsou to ve skutečnosti různí sveřepí kmenové, lišící se vírou, mravy i ja- zykem tak, že kmenové jihoalbanstí zhola nerozumějí řeči kmenů, obývajících horstvo severní Albanie! A ta jejich „svo- boda“ drahá v čem že záleží? V nezkrot- ném odporu proti všelikému řádu veřej- nému, proti všem povinnostem občan- ským, proti všemu ukázněnému životu, založenému na úctě k právu a zákonu po- spolitému: tedy slovem, v pusté osobní nevázanosti a zvůli silnějšího proti slabší- mu, vybíjející se v pověstné krevní mstě a v loupeživosti světo- známé. Jediné, co snad tvoří jakousi pospolitou vlastnost těchto opozdil ů
Essad Tara Evropa Albánie Neue Frei Presse
8 article
Evropy, jest jich fanatická zášť a ukrut- nost proti Srbům, v nichž nenávidí pokro- čilejší sousedy. Hle, za takové briganty neváhá si Edvard Grey s tribuny, na níž kdys řeční- val šlechetný Gladstone před parlamen- tem evropským a celým světem slovan- ským, lámati kopí! Angličané jsou náro- dem cestovatelů: snad sta vzdělanců an- glických vidělo krajinu skaderskou; nuže všickni tito Angličané mohou poučit mi- nistra Anglie, kterak město Skader tvoř zeměpisně vyložený celek s Černou Ho- rou, a kterak pevnost skaderská v rukou arnautských byla by trvalým životním ne- bezpečim pro Černou Horu. Má tato právo nebo nemá, proti ta- kovému trvalému nebezpečí sebe trvale ochránit? A lze toho jinak, než zabráním Skadru, které však pro jeho 30.000 oby- vatelů nebude znamenati žádné podmaně- ní, žádnou trýzeň poroby, nýbrž život ne- poměrně lepší, volnější než jaký mají nyní Co řící té ploské rebulistice, jakou anglický ministr hledí odlišovat boj o Ska- der od ostatní osvobozovací války balkán- ské a odůvodňovati zakročení Anglie proti Černé Hoře, že ona vede válku sprostě dobývačnou. Zrovna tak vytýkali Turci a jich přátelé balkánským státům choutky dobývačné hned od počátku války až do pádu Drinopole. Proč tehda již nehnulo se svědomí v siru Greyovi, proč teprv až teď, před pádem Skadru? Je tu nějakého rozdílu? Není. Je to jeden a týž boj z osvobození křesťanů balkánských od pra- věké tyranie Osmanstva a poněvadž pra- por této osmanské fyranie ještě trčí nad hradbami Skadru, proto Černohorci Srbové vedou proti němu svůj hrdinný osvobozovací boj až do posledka.
Srba Grey Angličan Evropa Anglie Skader Černá Hora Turec Drinopol
9 title
Válka na Balkáně.
Balkán
10 article Král Nikola jest odhodlán v případě násilí velmocí zříci se trůnu?
Král Nikola jest odhodlán v případě násilí velmocí zříci se trůnu? Z Londýna, 8. dubna. Dle informací z Cetyně zpravil král Nikola vyslance vel- moci v Cetyni, že jest odhodlán zříci se trůnu, použijí-li vel- moci jakéhokoli násilí proti Černé Hoře. Král prohlásil, že v tom případě by pravděpodobně byla Čer ná Hora spojena e Srbskem. M. Z Londýna, 8. dubna. (Zvl. telg. »N L.«). Dle cetyňské zprávy »Time sů« nen žádné pochybnosti, že Černá Hora nepo- volí, Blokáda pobřeží je Černohor- cům 1hostejna, protože dováží se všecke přes Kotor. Pouze srbské vojsko v Al- banii tím utrpí, jsouc odkázáno na dovoz s mořské strany.
Londýn Cetyně Černá Hora Kotor Alo N L Tim sy
11 article Izmajil Kemal v rakouské nemilosti
Izmajil Kemal v rakouské nemilosti Z Vídně, 8. dubna. Večerní „Zeit“ je vel- mi nespokojena s presidentem provisorní al- banské vlády lzmaj Kemalem, který prý ital- ským žurnalistům příliš volně vypravoval, že Rakousko vyslalo důstojníky do Jižního Albanska, aby organiso- vali Albance proti balkánským státům. „Zeit zejména zlobí se na tohoto Albance, že odsuzoval toto opatření rakou- ské vlády, dodav, že prý egoistické zá- měry Rakousko-Uherska, sledo- vané v Albansku, jsou mu dosta- tečně známy. „Zeit“ dovozuje, že Kemal se hanebně odvděčil rakousko-uherské vládě která o něj pečovala vpravdě otcovsky. Ještě před založením operetní provisorní albanské vlády byl ve velmi úzkých stycích se zahra- ničním úřadem rakouským a jak se bez de- menti tvrdí, byly mu poskytovány nejen finanční prostředky, ale ještě ji- né věci, aby dobrodruh mohl vystupovati co nejskvěleji. „Zeit“ ke konci praví, že zpro- nevěra tohoto albanského „obchodníh politika“ nemůže nikoho překvapovati neboť — tací jsou již Albanci. Potud „Zeit“
Kemal Vídeň Rakousko jižní Albansko RakouskoUhersko Zeit
12 article
Ke stykům Kemalovým zvěděli jsme z pramene naprosto bezpečného podrobnost- přímo překvapující. Izmajl Kemal — jak známo — dlel před časem v Pešti a pozděj příbyl do Vídně. Stále byl v přímém s ty- ku se zahraničním úřadem rakou- ským, který mu pěchoval kaps penězi a staral se o to, aby Kemalovi nic nescházelo. Ze zahraničního úřadu bylo mu sděleno, že bude postaráno, aby se dostal šťastně do Valony. Když dlel Kemal v Pešti a dotazoval se zahraničního úřadu, co má dělat, dostal znenadání od nět telegram, aby určitým vlakem jel do Ter- stu, že tam bude na něj čekati rakouská lod která jej dopraví do Valony. Touto de- peší Kemal, který jinak rád se dal obdi- vovati, chlubil se veřejně a dokazo- val — ovšem k malé cti zahraničního úřadu rakouského — s jakými živly udržuje nejvyšší politícká instance v Ra kousku styky.
Kemalův Izmajl Kemal Kemal Valon Pešť Vídeň
13 article
Velmoci vymáhají ústupky — na Řecku. Z Paříže, 8. dubna. Značné znepokojen v úřadních kruzích způsobilo usnesení Italie zříditi na blízku Stampaglie novou námořn divizí a jinou divizi míti pohotově, aby vy- nuceno bylo od Řecka zřeknutí se Valon- ského zálivu. Zatím snaží se velmoci docilie od Řecka v tomto směru ústupky a je na děje, že akce tato bude korunována úspěchem. Odvolaný transport srbského vojska. Ze Soluna, 8. dubna. (K. k.) Dle došlého sem rozkazu vrátí se transporty srbského vojska, připravené na lodích k odplutíd Albanie, opět na pevninu. S vyloďováním bylo již započato. Z návštěvy Čecha na Černé Hoře. (Pův. dopis „Nár. Listů) Na Rěce Crnotevičo vě —ý. Je nádherný den, chladno a jasně. Slav nostně září zasněžená hlavice Lovčena s posvát nou kapličkou Rade vladyky. Jedeme k jezeru Skaderskému. Dva mali, bilí konici uhánějí a námi Zastrene cernou aen a pIOkana.
Valon Čecho Řecko Paříž Albánie Černá hoře Soluna
14 article
padl otec, oné bratr, syn, ženich, muž Je to pohled hrozný a smutný, ale zárove vznešený. Jdou klidně odevzdány do vůle boží — jsou Černohorky. Tím je řečeno vše. Vše. Neboť co všechno vy- konaly Černohorky za nynější války, je hodno písně guslarovy. Jen jeden příklad z mnohých. Při úto- ku na bardanjolskou posici píperskému batailonu došly náboje. A tu ženy a dívky černohorské, jdou- cí za vojskem, chopily se nábojů a vrhly se d prvních řad bojujících, nesouce jim munici. Doběhly do předních řad za nejprudší palby, rozdaly ná boje a posice padla. Díky vám, Černohorkyl Padly čtyři mrtvy a 14 jich bylo raněno. Právem pěje král Nikola: „Avšak vám kdož může se odvděčiti Černohorky? Nikdol Přijíždíme do Rěky Crnojevíčovy, malého mě stečka na stejnojmenné říčce. Zde nyní dlí král královna a jich družína Vidíme tu vojvody Boža a Šaka Petroviče, vj vodu Djuru Ceroviče, představitele staré Čern Hory. Také hrstka Turků zajatých je tu internována. ale prochází se volně po městě. Parník na Grudu odjíždí časně z rána o 4. hod. S ním pojedeme do tábora černohorského na Boksu. Posice černohor- ské a turecké stále blíží se k sobě. Na Tara- boši jsou přední stráže někde až n 20 metrů odsebe vokopech. V noci hází se chléb z náspu do náspu Ač jsme tu blízko bojiště, život plyne tu tiše takořka jako v míru. Pouze neustálý ruch jezdících V úrobném prodeji ranní číslo a sobě . . sa 8h večerní . . . . . . . za th Va flfálkách na venková ranní čtslo . . . . . . .i vočernl . lnseráty plati so hotově napřen Přodplsceni a inserty přijíma administraco v Marlanské ul.,a Tam nacházejí se táž redakce, tlskárna a expedioe „Národnich Listů“ Rukopisy se neveneni
Černohorka Černohorkyl Crnojevíčův Šaka Petrovič Turek Gruda Boža Tara Virginie Marlanský ulice Djur Cerovič
15 article
automobilů s důstojníky a ordonance přijíždějici připomínají blízkost válečné linie. Zprávy docházející z Peče a Dakovice ukazují že tam již zavládly pod černohorskou okupací po- měry spořádané. Albánšti bejové sami projevuj vděčnost za tento pořádek, při němž jich majetek nabývá bezpečí. Také přecházejí houfně katoličti a mohamedánští Albánci na pravoslaví, sami, ber jakéhokoliv nucení. Je to přirozeno — vracejí se ke své víře, kterou oteové jejich nedávno teprve musili opustiti (Viz poslední zprávy.)
Albánec Peč
16 title
Politický přehled.
17 article Země české.
Země české. Německé učitelstvo pro dělnost sněmu Pomalu nebude jednoho německého okre- su, jehož učitelstvo by se nevyslovilo pro děl- nost sněmu král. Českého. V neděli přijal ta- kovou resoluci spolek německých učitelů okr. chomutovského. Přimlouvá se sice za vyřa- dění úpravy platů z politických záležitostí sněmovních a přimlouvá se, aby se umožnilo při oboustranné vůli poslaneckých svazů pře- klenouti nepatrně již diference a dohody do- síci. Vláda nechť prý se ujme spravedlivé věci učitelů s veškerou silou a příslušná jed- nání vším svým vlivem podporuje. Učitelstvo země očekává prý s veškerou určitostí, že již v nejbližší lhůtě po docílené dohodě strau zemský sněm český bude svolán k rozhod- nutí v otázce učitelských platů a jiných s ní souvisících otázek. Všechno krásné — pohříchu však otáz- kami s učitelskými platy souvisícími ocitá se německé učitelstvo ve slepé uličce, zabed něné justamentem německých zemských po- slanců, kteří se zapřísahají, že řešení těchto souvisících otázek znamená zastavení ob- strukce, tedy úplnou jich porážku a taktickou jich blamáž. Důtka posl. Zulegerovi z Liberce.
Zuleger Liberec spolek německý učitel
18 article
„Reichenb. Ztg.“ nemálo se rozhorlila na předsedu německé sekce zemědělské rady posl. Zulegera pro jeho sobotní řeč v něme- ckém politickém Vereinu na Král. Vínohra- dech. Nikoli na celou, neboť výslovně sou- hlasí s tím, co řekl o zmatené situaci Němců. jichž vídeňská politika pražskou křižujea nyní jí pomohla na mrtvý bod, že němačtí agrárníci souručenství sice poslouchají, ale obstrukci v celém jejím rozsahu neschvalují, že národní vyrovnání musí býti uzavřeno, to že vyžaduje čest německého lidu, nemá-li se nad jeho budoucností zoufati. Až potud prý vývody posl. Zulegera podepíše každý ,aé- nad moudrost ostatních německých poslanců a „liberecké stanovisko“ ve vyrovnání odbývá uštěpačnými poznámkami, pak prý to je věc vkusu, ale žádný politický čin vůdce, jejž by bylo dlužno vážně bráti, který by však na místě jalových vtipů měl udávati směrnice na ochranu německého lidu, nikoli však je- dině agrárníků. — To pan dr. Turnwald se tak okázale před celou německou veřejností škrábe, neboť on je to, jejž svrbí „liberecké vyrovnací stanovisko“. Z kroniky utrpení našich Němců. Nový hrozný případ sděluje „Reichenb. d. Volksztg.“ z Růžodolu. Jistá strana se jmé- nem význačně německy znějícím (majitel „Reichenb. d. Voksztg.“ má na př. význačně německy znějící jméno Gerzabek) v Hor- ním Růžodolu u Liberce obdržela od okres- ního hejtmanství libereckého předvoláni úplně české, tak české, že ani češtější býti nemůže, neboť i obálka s adresou byla česká. Německo-nacionální orgán nad touto tragi- ckou událostí lomí rukama. Zdali česky obe- slaný Němec přežil tuto strašnou ránu, list ne- povídá.
Zuleger Král Němec doktor Turnwald Gerzabek Růžodol Liberec rada posl
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Recitace.) — Před několika dny na- vštívil jsem jeden z recitačních večerů, jež nyní v Praze přestaly být hosty nejřidšími Plavovlasá umělkyně, drobná bytost v čer- ném šatu, přednášela básně Sládkovy a po- zději Vrchlického. Zdála se tak křehká, když vystoupila na podium. Ale básnické slovo ja- koby zesteronásobnílo její síly. Útlé tělo splý- valo s rytmem básní, přejímalo jejich oheň chvělo se spolu s nimi jedinou živou vlnou. Těsná hruď vydala hlas, který překvapil svou mohutností. Bylo patrno, že umělkyně, reci- tujíc, prožívá opojení, podobné opojení taneč- nice: básnické slovo elektrisovalo ji do po- slední nitky nervu. A tak, jednou ševelivě a rozmarně, po druhé s mocným vzmachem, plynuly a tryska- ly z jejích úst verš za veršem, strofa za stro- fou. Uchvacovalo mne to jako hudba. Zmno- žovalo to mou nejnitrnější bytost a plakalo to ve mně a jásalo. Jak podivuhodná, jak strhující je dokonalá báseň, slyšíš-li ji takto přednášet! Jak tě dovede unést tvým denním strastem a starostem, navrátit tě tomu, co je v tobě nejlepšího a nejkrásnějšího! A přece jen, podivno, že recitace poesle teprve nedávno se u nás probudila k nové- mu životu. V celém prvním desítiletí našeho století nebylo skoro na ni pamatováno. Vý- jimkou slyšeli jsme básně Macharovy a Bez- ručovy, přednášené však diletanty, kteří se domnívali, že jejich úkol je splněn, jestlíže co nejhlučněji zdůraznili tendenci díla. Dospělo se tam, že poesie, která je opravdovou chlou- bou naší moderní literatury, tím nejosobitěj čím a nejnitrnějším, co naše literatura vytvo řila, byla čtena v soukromí. Ten či onen mi- lovník rytmického slova sáhl po kníze ver- šů a četl ji v tichu svého pokoje. Četl ji zra- kem, nepřednášel si ji nahlas, tak jak je- dině má poesie, věrna své dionyské podstatě být čtena.
Vrchlický Macharův Praha Vý
20 article
Je nejedna příčina tohoto nepřírozeného zjevu. Hlavní tkví v tom, že myšlenkový ráz společnosti v posledních desítiletích nejen že se poesil odcizoval, nýbrž přímo proti ní s stavěl. Věda, která v oné době dostoupil nejvyššího svého rozpětí, přenášela způso svého nazírání i na pole sobě zcela cizí: do umění. Chtěla, aby i tam postupovalo se je- jími methodami. Vlna vědeckého vlivu za- sáhla i poesii a způsobila tu, jak dnes vídí- me, dosti škod, avšak básnictví je jí svou podstatöu přece jen přespřiliš protilehlé, než aby vliv potrval. Za to mocněji a šíře byla ovlivněna jiná dvě odvětví: divadlo a román V románu nabyly tak vrchu popis, ana- lysa, shon po dokumentech. Všechno to úsil do základu protipoetické a protilyrické, vy- ložit jednotlivce jako nesvobodnou, determi- novanou součást určitého prostředí, slavilo vítězství. A podobně i na divadle. Po celá dlouhá leta neměli naši dramatikové jiné sta- rosti než vytvořit na jevišti kopii tak zv. ži- votní reality, zapomínajíce, že tím ničí hlavní nery dramatického vzrušení. U nás teprve poslední dobou, a to oklikou přes drama hi- storické, vybavujeme se z tohoto bludného kruhu. Jestliže však některým naším dramati- ckým autorům svitá lepší poznání — našt herci žijí ještě úplně v názorech dnes po- zvolna překonávaných. Jeden z nich — a to nikterak bezvýznamný — řekl mi nedávno „Eh, co s krásou slova na jevišti? Hlavn věcí je, dovedu-li hodně drasticky zakašlat. Vím ovšem. že nelze brát tato slova do pís-
21 article
meny; že jsou úmyslně vyhroceným parado- xem; ale i s těmito výhradami vrhají ostré světlo na sklonnosti našich jevištních inter pretů, kteří dorostli v době realistického dra- matu a nedovedou, a snad se také nesnaží z něho vyrůst. Což divu, že slyšíme-li verš s našich je- višť, a to stejně v Národním divadle jako jinde, jsme interpretací vždy rozladěni? Jen málokteří (na př. p. Vojan nebo pí. Nasková dovedou se vžíti ve zcela zvláštní podmínky jichž si rytmická mluva, na rozdíl od prosy vymáhá. Ještě hůře je na tom poesie. Naši herci přednášejí-li verše, volí si báseň epickou nebo patheticky rétorickou či ironickou, slovem takovou, kde lze posluchačstvo strhnout dě jem, prudkostí nebo pointou a vtipem. Nevě- nují obyčejně nejmenší pozornosti hudebn podstatě rytmu, nýbrž, spíše než aby recito- vali, sehrávají verše, snaží se vpašovat dramatický konflikt i v ta místa, jež jsou ho naprosto vzdálena. Slyšel jsem na př. tímto způsobem přednášet Erbenův „štědrý den“ sželelo se mi jeho měkkého, náladového opa- ru, který interpretova ústa proměnilav ovzduší jakési loupežnické krčmy. Za těchto podmínek je ovšem až příliš přírozeno, že naši dramatičtí umělci vyhýbají se moderní poesii. Neboť v ní převládá lyrika skoro úplně a to lyrika vysoce vyspělého umě- ní veršového. Chceš-li ovládnouti tuto poesií, musíš předem na hony odhodit všechen here- ský realismus; napodobit běžnou realitu nemo v ní místa; nelze tu ani kašlat, ani huhňat, nic ti nespomůže překřikovat se, ani repetit. Re- alita naší moderní lyriky je jiná, hlubší než ta s kterou se setkáváš při své denní procházce Ferdinandovou třídou. Musíš se naučit na slouchat hudbě vnítřního hlasu a dle něho
Vojan Nasková Erbenův Něva Re Ferdinandův třída
22 article
sestilisovat hlas vlastního svého hrdla. A pře- dem musíš se s láskou přiblížit nástroji poesie jejímu verši, dnes tak mnohotvárnému, v tolik bodech odlišnému od rythmiky našich klassiků musíš vniknout v jeho stavbu, v system jehe caesur, v proplétání se jeho rýmů a assonancí v krkolomnou hru jeho „enjambements“, v mu sikální tok jeho hlásek i souhlásek, a jako vý- sledek všeho, v jeho myšlenkový sled, jako Punkva náhle vyvěrající a zas zdánlivěs ztrácející. Nic z toho není nemožným. Lze se o ton přesvědčit v cizině. Básníci, jako Verhaeren nebo Dehmel, jsou recitování herci z povo- lání a s jakým uměním, o tom svědčí úchvat- ný přednes Molssyho. Proč jeho českým ko legům měla by poesie Březinova nebo Sovova (volím z naší moderny jména, o jichž významu nemůže býti sporu) zůstat záhadou uzavřenou devaterým zámkem? Ale nejen v cizině. I u nás staly se již po- kusy v tom směru a více než pokusy. Ne však z popudu herců-professionálů. Před třemi lety vzniklo totiž přičiněním několika spisovatelů a herců-ochotníků „Lyrické divadlo“, v jehož programu byla podstatnou částí recitace lyri- ckých básní. Podnik nevytrval dlouho. Jak se již v Čechách bohužel děje, pohltila lačnost di- vadelního zájmu vše ostatní; jevištní zdatnost neodpovídala však nutným předpokladům tak se stalo, že sdružení, které propagandou recitace mohlo snad prosperovat, rozbilo se svými dramatickými nesnázemí. Přece však nežilo nadarmo. Od doby „Ly rického divadla“ datuje se znovu probuzené úsilí tlumočit lyrické básně a nad to: v mlado umělkyni, která tehdy poprvé přihlásíla se k slovu, sl. Marii Nechlebové, projevil se talent. jenž uskutečňoval recitační snahy sdružení.
Verhaeren Dehmel Březinův Sovův Nechleba Čechy lyrický divadlo La rický divadlo
23 article
V způsobu, jímž básně přednášela, bylo novin- kou, že verš nesehrávala, nýbrž hudebně stili- sovala, usilujíc o to, aby jeho rytmus byl před- nesem co nejplněji vybaven. Z počátku, od těch, kteří jsou vzdálení podstatě poesie, do- stalo se jí pro její novotářství nejednoho zne- uznání. Dnes však může se potěšiti tím, že mnozí z tehdejších nevěřicích Tomášů stali se veřícími a že její „způsob“, za minulá leta zdokonalený a prohloubený, přiblížil nám ne- jednoho mladého i nejmladšího básníka. Dnes také nestojí tu již sama. Vedle ní jsou jiné dva talenty, sl. Am. Krejčová a p. Vojta Novák,a doufejme, že za krátko budou tu noví. Vidím v tomto úsilí více než shodu náhod- ných okolností. Pro mne je v něm skryta pod- statná snaha dnešku otevřít poesii okna osa- mělého salonu, do něhož v posledních desíti- letích ustoupila, vyvést ji na čerstvý vzduch, na ulici, do přírody, pod otevřenou oblohu. Ne už aby byla jen bibelotem, položeným na mramorovou římsu vyzlaceného krbu, nýbrž aby se stala integrální částí života, podstat- nou složkou jeho sil. Má-li se to uskutečnít. musí přiložit ruky k dilu nejen recitující inter- preti, nýbrž i básníci sami. Nechť i oni sami pokusí se tlumočit svá díla, rozhodit je vlast- ními ústy na všechny čtyří strany světa. V Ně- mecku na př. k tomu již došlo. Pod názvem „Ochranný svaz německých spisovatelů“ byla tam roku 1909 založena společnost, která kaž- dému svému členu zaručuje ročně recitační tournée, jehož finanční získ připadá valnou měrou autoru. Nejvýznamnějších spisovatel- ských jmen lze se dočíst v programu těchto cyklů. Proč by i u nás nemělo dojít k něčemu O.T. podobnému
Tomáš Krejčová Vojta Novák svaz německý spisovatel