2
masthead
NAROVNÍ LISTY.
3
masthead
8. dubna 1913. číslo 95.
4
article
Mezinárodní situace.
PPův. dopís „Nár. L.
Z Londýna, 5. dubna.
V nynější mlhavé mezinárodní situaci
kdy se na všech stranách objevují tvrzen
navzájem si odporující, různá dementi, ne-
pravdivé zprávy a tendenční pověsti, nutno
míti před očima hlavní linie východní
otázky.
Na úpravě balkánských otázek má kromě
Rakouska největší zájem Rusko a tím je
také dán úkol druhých dvou mocností troj-
dohody. Stejně jako by bývalo podivno.
kdyby Rusko bylo zasáhlo do vyjednávání
mezi Francií a Německem o Marokko a vy-
týkalo Francii její smířlivost a přílišnou sla-
bost, nemohly také Francie a Anglie býti
slovanštějšími než slovanská říše. Rusko bylo
by první angažováno ve válce s Rakouskem
kdyby Rakousko napadlo Srbsko nebo Čer-
nou Horu, Rusko tudíž musí udávatí ton
Francii a Anglii, věrným sekundantům spo-
jeneckého a přátelského národa. Kdyby Ru-
sko zaujalo nesmířitelné stanovisko, Francie
a Anglie by se k němu zajisté připojily, ale
Rusko od počátku krise jevilo podivuhodnou
smířlivost; přijalo utvoření Albánie, která
Francii ani Anglii nepřekáží, netrvalo na
přístupu Srbska k moři po vlastním území
a konečně v konfliktu mezí Rakouskem a
Černou Horou bylo to samo Rusko, které
žádalo na konferenci velevyslanců v Lon-
dýně, aby se podnikla kolektivní lodní de-
monstrace před Barem z toho důvodu, aby
se zabránilo Rakousku jednati samostatně.
jak zamýšlelo.
Sir Edvard Grey, předseda konference,
předložil tudiž ruský návrh svým kolegům,
z čehož vznikla legenda o anglickém návrhu
na zakročení. Trojdohoda podporovala přání
Ruska a proto byly kabinety v Londýněa
v Paříži překvapeny váháním Ruska, když
šlo o to, dostati od ruské vlády mandát
k akci jejím jménem.
Londýn
Rakousko
Rusko
Francie
Německo
Maroko
Anglie
Srbsko
Albánie
Lon
Paříž
Edvard Grey
5
article
Sazonov nalézá se patrně v situaci velmi
choulostivé, jednak si nepřeje války s Ra-
kouskem, jednak vidí, že se rozmáhá slavo-
filské veřejné mínění, přímo nepřátelské jeho
politice míru. Byl by tedy chtěl, aby došlo
ke společnému zakročení velmocí, by se za-
bránilo samostatnému postupu Rakouska, ale
aby Rusko zdánlivě nemělo s tímto zakro-
čením co činiti. To bylo nemožno, a tak
musil se Sazonov odhodlati k tomu, že po-
žádal francouzskou vládu, aby Francie před
Barem zastupovala Rusko. Na okamžík pa-
nuje tedy shoda. Lodi velké Evropy pro-
jíždějí společně před Barem, ale nemají
práva vypáliti jedinou ránu z děla na po-
břeží černohorské, což dodává spíše komi-
ckého rázu této imposantní manifestaci síly,
kťerou disponují velmoci, aby donutily malý
balkánský stát k poslušnosti.
Co se stane, padne-li Skader do rukou
Černohorcům a Srbům? Bude Rakousko
ihned naléhati, aby vitězové vyklidili dobyté
město? Půjde Rusko nadále společně s Ra-
kouskem? Je známo předem, že Černá. Hora
odepře uposlechnouti příkazů Rakouska
i bude vzdorovati celé Evropě. Přistoupí
Rusko v tomto případě na ozbrojené za-
kročení Rakouska samého, nebo budou nu-
ceny všechny velmoci vyslati vojsko k
Skadru, aby z něho vypudily Černohorce?
Všechna tato řešení zdají se směšnýmia
nemožnými, ale nelze si představiti jiných,
leč že by ruská vláda, donucena veřejným
míněním, musila vystoupiti proti Rakousku
Pak se uvidí, zdali Rakousko jen hrozí na
plano, jak se soudí ve Francii a v Anglii
nebo je-li odhodláno pustiti se do války.
jak věří Rusko. Vypukne-li válka mezi oběma
říšemi, bude to počátek velké bouře, které
se Evropa tak obává. Anglie a Francie
budou jednati dle toho, jak se zachová
Rusko, rozhodnutí záleží tedy nyní na
Petrohradě.
J. Coudurier de Chassaigne.
Sazonov
Srba
Černohorec
J Coudurier Chassaigne
Rakousko
Rusko
Francie
Evropa
Anglie
Petrohrad
Ra
6
article
Vodocestná politika.
Vodocestná politika.
Konstatujeme na základě ušlechtilých vývodů
„Času“ ze 2. dubna, psaných na náš článek z 27
března, že nový realistický vodocestný politik je
buď neinformován, nebo zúmyslně dě-
lá nevědomého.
„Nepořídil novelu poslanec Maštálka“, ale ta-
to byla vypracována celou řadou odborných úřad-
níků v ministerstvech. Pravdou jest, jak často bylo
referováno, že svorně poslanci Maštálka a Hráský
se svými klubovními kolegy i kolegy z nerealistí-
ckých klubů zakročovali osobně i písemně mnoho-
kráte za účelem docílení zlepšení novely, zejména
pro. Vltavu (splavnění proudů Svatojanských
zvláštní bureau pro vypracování dalších projek-
tů pro Vltavu, splavnění Laba Mělník-Kolín, atd
atdj
To referent „Času“ přirozeně věděti nechce
ovšem za to dobře ví o všech krocích, které udě-
lala obehodní komora budějovická a Jednota po-
vltavská.
Čas“ zapomíná, co v minulém článku tvrdi
co jest smutným faktem a jedinou příčinou
nynější vodocestné mízerie, totiži „když finance
státní počaly býti nepříznivé, česká delegace mu-
sila vždy naléhavěji vymáhatí povolení staveb vod
ních, určených pro I. období, na něž již obnosy by-
ly povoleny. Po krisi anekční úplně zaražen ruch
stavební, nebyloť linančních pohotovostí pro tyto
účely.
Tážeme se: změnily se poměry v dalších le-
tech ve prospěch staveb vodních? Nenásledovala
opatření vojenská, již dlouho připravovaná, na
hranicích rakouských na jihu i severu?
Maštálek
Hráská
Vltava
Kolín
t pro Vltava
Laba Mělník
7
article
Pane vodocestný politiku „Času“, otevřele
strannictvím zaslepené oči a čtěte v „Národníc
hospodářích“ ne pouze „v Času“, ale i v listech
jinojazyčných, německých, ruských, anglických
atd. a poznáte, kam vás vede nenávist proti straně
svobedomyslné, zejména proti některým poslan-
cům jejim, i politických stran jiných, nerealisti-
ckých.
Pak jistě nahlédnete, že neni to vinou kace-
řovaných vámi lidí, ale smutných polilických
hospodářských poměrů vůbec, že vláda nezamýšlí
dáti na vodní cesty, tedy 1 Vltavu, telik, co by
zasluhovaly, a co bylo s důrazem a opětovně vá-
mi nenáviděnými poslanci žádáno, což ovšenrv
nevíte, neb ani vědětí nechcete. Nevíte a nechce-
te věděti, že na opravě (novely) vodocestné, vlá-
dou navržené, ale dosud neprojednávané, praco-
vala řada předních českých odborníků-inženýrá
příznívců a příslušníků národní strany svobodo-
myslné, s nimíž v odborných otázkách strana
poslanci byli a jsou ve stálém kontaktu, že má stra
na svobodomyslná svůj odbor inženýrský
Konstatujeme ludíž, že jest zcela nespravedli-
vá realistická výtka, „že příčinou nedostatečné
dotace na Vltavu v novele jest ledabylost a po-
vrchnost vyjednavačů.“
Není také novela dosud projednávána ani v
výboru, jest tudiž ještě mnoho času na její upra-
vení, ale jak se zdá, o to tak nejde dopisovateli
„Času jako o nepoctivou tendenění kritiku a sni-
žování práce nenáviděných jím poslanců národní
strany svobodomyslné, aby tím více vystoupla
„práce“ moderních realistůs povýšit sebe, koman-
dovat kde koho, žádat s velkým gestem od jiných
vypracování programů vodohospodářských a po-
dob., aby jich mohli eventuálně použiti pro rekla-
mu osobní, nebo strany, nejde-li to, tedy alespoň
pro realistickou kritiku.
Vltava
národní strana svoboda
Vltava
8
article
Poslanci svobodomyslní vykonali to, co
daných poměrech dociliti bylo možno, jak „Čas
sám v prvém článku nahlíží a nezapomínají i v
nynějších zlých dobách na svoje povinnosti, jal
dále jest patrno. Kdyby tak leželo splavnění a zu-
žitkování vodních sil Vltavy panu písateli z „Času
na srdci, mohl již se informovat, že otázka uplav-
nění Svatojanských proudů blíží se vlivem nenávi-
děných jím poslanců národní strany svobodomysl-
né ke konečnému rozřešení a eventuálnímu pro-
vedení. Musil by též vědět, jak na zakročení po-
slancům naším bylo ministerstvem sděleno, že dán
exposituře vodocestné v Praze rozkaz, aby vypra-
covala detailní plány pro splavnění a zužitkování
vodních sil Vltavy v trati Praha-Budžjovice, i aby
vypracovala další studie složitého tohoto úkolu. U.
zavíráme tímto polemiku.
Rozumnému čtenáři stačí uvedené k udělání
si pravého obrazu o způsobech, jak „Čas získá-
vati chce lidi ke společné práci, jak podporuje
nezištné a obětavé snahy jiných a jakých pre-
středků užívá na potírání a oslabování svých po-
litických protivníků, bez ohledu na věc, o níž se
jedná.
Musil
Vltava
Praha
Budžjovice
9
title
Politický přehled.
10
article
Země české.
Země české.
Německá hakata v Čechách
K novým hnutím v germanisační organisa
„zemí sudetských“, z nichž nejnověji upozor-
nil na sebe plán rozsáhlé péče o německou
omladinu, také u nás zaznamenaný, náleží
s intensivnější propagandou osidlovací tak zv
„vnitřní kolonisace“. Slovo „Innenkolonisa-
tion“, které neznamená nic jiného než postup
vyvlastňováním dosavadních českých držitel
půdy, dosazovati na jich místa německé ma-
jitele, ozývá se ve zprávách německých orga-
nisacf, 1 pro veřejnost určených, stále častějí
a určitěji. V německém Volksratu pro Čechy
připravuje se k tomu cíli zvláštní odbor, v po-
slední schůzí jeho, konané dne 5. t. m., byla
akce tato urychlena a nařízeno kanceláři po-
radu Volksratem v otázce německéh
osídlování usnesenou co nejrychleji svo-
lati. V téže schůzi příjaty na vědomí zprávy
zástupců Volksratu o krocích k zächování dů-
ležitých německých majetků. A současně ro-
kováno o velíce důležitém průmyslovém pod-
niku na Šumavě, jehož jměno však zatajeno
sotva však běží o něco jiného než o Fuchsovu
huť u Domažlic.
Volksra
Fuchsův
Čechy
Šumava
Domažlice
rada Volksrat
11
article
Také v Praze jednáno a sice v neděli n
schůzi „Německosociálního sdružení“, za úča-
stenství studentské „Germanie“ a „Novoně-
meckého Kulturbundu“, o „nových cestách
politiky německých ochranných spolků“, kte-
réž, jak známo, deklarovány stanovami jakož-
to — nepolitické. Pan dr. Stark přednáše
o čistě rozumovém, ano materielně egoisti-
ckém podkladu, který bude prý německému
nacionálnímu hnutí lépe svědčiti než „čístý
idealismus obětavosti“. Německé ochranne
spolky musí zvoliti „hospodářský moment“
novým svým směrem. Ani na vládu, ani na
parlamentní strany nemůže se němectví spo-
lehnouti, nýbrž musí vykořistiti něco, co ne-
může býti druhým národem dohoněnoa
to jest prý hospodářská nadvláda
Němců. Kdyby prý se podařilo německou
organisaci ochranných spolků postaviti na
hospodářský podklad, uvésti ji v souvislost
s německým hospodářským životem a jeho
zjevy, nestačily by prý Němcům ostatní ná-
rodnosti na tomto poli, třeba že prý prokv-
níci Němců na pole toto vstoupili. Vklady ně-
meckých spořitelen a bank, kapitál průmy-
slových podniků použit soustavně a uvědo-
měle na jazykových hranicích, musil by prý
vykazovat docela jiné úspěchy než pracně
nuzně sehnané zlatníky Schulvereinu. Ovšem
že by s tím ruku v ruce měla jiti pečli vá
vnitřní kolonisace německá. Po-
něvadž cíl jest tak vysoko, musí prý Němci
voliti každou cestu k němu. Buďmež proto
všedního dne všedními, tím jasnější budou ne-
děle našeho národního života, pravíl p. dr
Stark.
Mnohými slovy vyjádřena tu německí
touha postupu do českého území vnitřní kolo-
nisaci německou ve velkém. Hospodářský vý-
boj tof heslo, kterým Němci míní i v budou-
nosti vítěziti, hospodářský vývoj toť heslo
kterým my Češi německým plánům na tomto
poli jedině čeliti můžeme a budemeí
doktor
Stark
Němec
Čech
Praha
Německosociální sdružený
12
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Lukács contra Désy.
Za nynějších parlamentních prázdnín stal
se sobotní nález pešťské královské kurie v
při Lukácsově proti Désymu sensací prvého
řádu. Královská kurie, vyřizujíc odvolání
Désyho z rozsudku trestního soudu, nejen
zrušila nález první instance, nýbrž nařídila
zcela nové řízení, při němž má žalované
straně (Désymu) poskytnuta býti příležitost
provésti důkaz pravdy o všech věcech, z
kterých vinil dra. Lukácse, mimo jiné tedy
také o 4,800.000 korun, jež Uherská bank
vyplatila vládnímu volebnímu výboru za ob-
novení smlouvy o prodeji soli a jiné výhody
Královská kurie odůvodňuje svůj nález tím,
že ministerskému předsedovi musí býti po-
skytnuta přiležitost, aby před soudem všechny
na něho vznesené obžaloby mohl vyvrátiti
úplně se očistiti.
Po tomto rozsudku dr. Lukács ubez
pečil zpravodaje některých vídeňských listů.
že je s ním nad míru spokojen, poněvadž
mu poskytuje možnost, ukázati před soudem
na všechna fakta a odhaliti závoj, zastírající
dosud tuto záležitost. Dokáže prý, že část
Désyovy obžaloby je nesprávná, jiná část se
ho netýká. Tento, čistě osobní boj proti
sobě snášel prý dosud klidně, ale přece h
bolí, že se v Uhrách v politickém zápase
užívá zbraní, jež na příště slušným lidem
znemožní, státi v čele politických stran.
Také Zoltan Désy je ovšem s rozsud-
kem spokojen. Těší ho, že vrchní soud
uznává, že člověk, který pronesl pochyb-
nosti o mravné bezúhonnosti jiné osoby, má
býti nejen povinen dokázati pravdu svého
tvrzení, nýbrž také k tomu oprávněn. Désy
však nechce přeceňovafi význam rozsudku
královské tabule. Musím nyní — pravil —
dokázati, co jsem tvrdil; při tom oznamuju.
že kdyby se mně nepodařilo, o čemž pochy-
buju, důkaz pravdy provéstí, uložím si mno-
hem těžší trest, než jaký předpisuje trestní
zákonník.
Lukács
Désa
Lukácsův
Désy
Désyův
RakouskoUhersko
Uhry
13
article
Erazím Barčíč.
Erazím Barčíč.
V Rěce zemřel dne 5. dubna nejstarš
politik chorvatský, advokát Erazím Barčič.
ve věku 83 let. Narozen r. 1830 ve staré
rěcké patricijské rodině chorvatské, naby
pečlivého vychování a širokého vzdělání
hlavně jazykem vlašským. Již od student-
ských let na záhřebské právnické akademii
byl horlivým stoupencem ilyrismu a zastan-
cem státního práva chorvatského. R. 1860
vydal v Rěce brožuru proti tamějším vlaš-
ským autonomistům, kteří se snažili odtr-
hnouti Rěku od království chorvatského
Byl nejdříve v soudní službě, ale poněvadž
úřad mu nedovoloval projevovati své opo-
siční smýšlení, vystoupil r. 1867 ze státní
služby a založil si v Rěce advokátní kan-
celář, kterou řídil až do své smrti. Od po-
čátku let sedmdesátých byl zemským poslan-
cem chorvatským a stál vždy v oposicí nej-
prve proti hr. Khuenu-Hédervárovi, později
proti maďaronským bánům. Ve sněmu vy-
stupoval vždy otevřeně nejen jako Chorvat.
nýbrž i jako uvědomělý Slovan. Veliký roz-
ruch způsobila kdysi jeho řeč, v niž pravil
že rakouští Slované nedomohou se dřív
rovnoprávnosti, dokud na dvorním hradě ví-
deňském nezaduní kopyta kozáckých koní
Barčič
Chorvat
Slovan
14
article
Poslancem za okres bakarský byl až do ledna
1912, kdy ne zcela ještě zvolený sněm byl
Cuvajem rozpuštěn. R. 1905 účastnil se hor-
livě porad, z nichž vzešla proslulá »rěcká
resoluce«, která mimo jiné vedla ke sbližení
Chorvatů se Srby a stala se základem chor-
vatsko-srbské koalice, jejíž členem byl ovšem
také Barčič. V posledních letech býval ve
sněmu předsedou dle stáří. Také za bána
bar. Raucha zahajoval sněm a při tom tak
ostře napadl bána, že sném pak vůbec ne-
svolán. Že sněmu byl volen také jako dele-
gát do společného sněmu pešťského a jak
delegát zemřel. Erazim Barčič byl povaha nej-
ryzejší, nejpoctivější, a pro své vynikající
duševní vlastnosti těšil se neomezené úctě
i svých nepřátel. Přátelé a zviáště národ
chorvatský zachovají mu vděčnou pamět.
Cuvaj
Chorvat
Srba
Rauch
Erazim Barčič
16
article
Dobývání Skadru.
Dobývání Skadru.
Dobývání Skadru obrátilo na sebe pozor
nost všeho světa, jenž už pochopuje, že tu
junácké Černě Hoře jde o něco ohromného-
co znamená rozhodnutí o jejím bytí a nebytí
naproti čemuž jest akce diplomatů velmocen
ských něco až nedůstojně malého. Ti pánové.
chtějí-li rozhodovati o osudu států a národů
musí míti také smysl pro podmínky jejich
trvání a rozvoje, a musí míti cit spravedinosti
také pro malé státy a národy. Oni však na
věci nazírají pouze se stanoviska velkých stá-
tů a v tom jest už nespravedlivost k malým
K Černé Hoře velmocenský areopág vždy-
cky byl nespravedlivý. R. 1809 Černohore
dobylí Boky Kotorské a Dubrovníka na Fran-
couzích, jímž velel gen. Marmout. Avšak ví-
deňský kongres jim tyto země odňal a dal je
Rakousku. Kdyby Černá Hora dnes měla Bo-
ku Kotorskou a Dubrovník, nebylo by jí za-
potřebí Skadru.
Berlínský kongres r. 1878 Černou Horu
zase zkrátil. Válečným právem jí náležela
mnohem větší část Hercegoviny, než jí kon-
gres přířkl. Už tehdy v Černohorcích všecke
vřelo a přemnozí, mezi nimi na prvém místě
slavný vítěz vojvoda Marko Miljanov, se pro-
hlašovali pro to, aby se Černá Hora velmocen
opřela a tu část Hercegoviny, o kterou šlo
Rakousku nevydala. Avšak kniže Nikola na
domluvy Ruska se podrobil. Černohorci pla-
číce a zuby skřípajíce odcházeli. Knížesi
myslil, že velmoci Rusku upřely víc, a když
ono se podčinilo jejich výroku, že Černá Hora
z loyality k Rusku nesmí pro sebe žádati ji-
ného výsledku.
Skadr
Černohore
Bok
Fran
Rakousko
Dubrovník
Hercegovina
Rusko
17
article
Tentokrát velmoci zkracují Černou Horu
po třetí. I není divu, že v Černohorcích vše-
eko spravedlivým rozhořčením vzkypělo a ž
všichni, nehledíce k velikým ztrátám, které
dotud při dobývání Skadru utrpěli, opakuji
za svým králem: Raději všichni do jednoho
zabyneme, ale od Skadru neupustímel
Boj e Skader rozechvívá zvláště Rusy a
V Petrohradě včera byla opakována slo-
vanská manifestace, již onehdy policie nási-
lím rozehnala. Poprvé se jí zúčastnilo 3000
osob, po druhé 12.000. Vidno, jak zájem Ruse
roste lavinou. A zástupům nikdo nebránilv
loyálních a národních projevech. Manifestace
před chrámem Vzkříšení (kde byl zavražděn
car Osvoboditel), před bulhorským a srbským
vyslanectvem se zdaříla, žádného nepořádku
nebylo. Znamenité to poučení jak pro ruskou
tak pro každou policii.
Všecko obyvatelstvo zabraných zemí jes
jako zachváceno zimnicí. O Sarajevu píše
„Srbská Rěč“, že nikdy ještě v takovém sta-
vu nebylo, ani když šlo o ně samé. Obyvatel
Černohorec
Ruse
Petrohrad
Sarajevo
vzkříšený
18
article
Srby
Srby
stvo v rozechvění čeká na zprávy z Černé
Hory. Pravidelná práce přestala. Kavárny jsou
přeplněny. Na jedněch tvářích možno čísti na-
ději a důvěru, na druhých strach a nepřízeň
Redakce dostává se všech stran Bosny a Her-
cegoviny na sta telegrafických dotazů, na něž
nestačí odpovídati. Ona sama je plna víry
volá k národu: Vzhůru srdce! Připravujte s
na veliký hlas vítězstvíl
Ke Skadru docházejí pořád nové srbsk
posily. Do Sindjinu (Sv. Nikoly) dne 5. dubna
připlulo 16 lodí se srbským vojskem, děly
střelivem a spíži. Všecko vyloděno bez zá-
vady.
Rakousko prý už také nabývá jiného ná
zoru na otázku Skadru. Z Londýna oznamuj
5. t. m., že „Daily Telegraph“ se dověděl, ž
Rakousko-Uhersko dalo králi Nikolovi tajný
pokyn, že by ničeho nemělo proti tomu, kdy
by se prohlásil za krále Albanie.
Při posledních útocích na Tarabož, jehož
opevnění z poloviny dobyto, Černohorci
Srbové ztratili 3000 mužů. Byli to vybran
hoši ze všech praporů, kteří metali ruční pu-
my. Ztráty turecké jsou strašné, jak vypravuj
turečtí sběhové, kteří se neustále vzdávaj
gen. Martinoviči.
Poslední útok nastane, až přibudou děla
v sobotu dopravená do Lješe. Srbská dělo-
střelba v této válce dobyla si světové slávy
Ono se osvědčí i pod Skadrem.
Nebezpečí mínisterské kríse v Rusku.
Srba
Martinovič
Černá Hora
Rakousko
Londýn
RakouskoUhersko
Albánie
Rusko
Daily Telegraph
svazek . Nikola
19
article
Političtí proroci mají zase příležitost
zkoušet svoji prozíravost na postavení ru-
ského premiera-ministra Kokovcova. Zů-
stane premier-ministrem či odstoupí? To je
právě otázka, kterou bylo by třeba určitě
zodpovědět. V kruzích zpátečnických jsou
ovšem nespokojeni s politikou nynějšího pre-
mier-ministra. Nedělá sice nic jiného, nežl
co mu odkázal jeho předchůdce Stolypin, ale
také dále nejde. Ještě v kabinetě Stolypinově
hrál Kokovcov snad bezděčnou úlohu opo-
siční; Kokovcov vyníká silně analytickým
rozumem, znalostí zákonů a smyslem pro zá-
konnost, měl tedy často příležitost uvádět n
pravou míru „impulsy vůle“ Stolypinovy. Ta-
to bezděčná oposičnost — Kokovcov jinak je
spolehlivým vykonavatelem rozkazů shora —
zůstala mu i tehdy, když se stal sám před-
sedou ministerské rady, kde často odmítavě
rozebírá návrhy svých ministerských kolegů
takže nemůže ve vládním kabinetě dosáhnouí
jednolitosti. Kokovcov nepožívá sice krajní
oblíbenosti, ale v dané chvíli přece se jev
potřebným a lavně — neví se, kam ho v pří-
padě odstoupení poslat. Je sice jeho starou
tužbou státi se pařížským velevyslancem
prote v poslední době byly puštěny do veřej-
nosti zprávy, že nynější pařížský velevyslanee
lzvolský bude přeložen do Londýna a lonslýn-
ský velevyslanec Benckendorf půjde na od-
počinek. Ale ani Benckendorf nechce jíti n
odpočinék, ani lzvolskému se nechce z Paříže
do Londýna. A jinam by Kokovcov sotva chtěl
jit. Měl sice po poslední schůzce carově
s německým císařem Vilémem být jmenován
berlínským velevyslancem — Vílémovi prý se
Kokovcův
Stolypin
Stolypinův
Kokovcov
Vilém
Londýn
Paříž
20
article
Kokovcov neobyčejně zamlouvá — a po 24
hodin se Kokovcov již skoro považoval za
berlínského velevyslance, když vyšší sféry
zase rozhodly, aby zůstal u vládního kormidla,
až provede volby. Kokovcov tedy zůstal a se-
dí tam podnes. Mezi jeho možnými nástupci
vzpomíná se Durnovo, o němž jsme již psali
hebo přiamurský generál-gubernátor Gon-
datti. Také ministr Krivošejin pomýšlel n
premiérství a podal panovníkovi pamětní spi
o nynější situaci politické, ale Kokovcov s
o něm dověděl a měl proti němu tak vážné
námitky, že kandidatura Krivošejina, podpo-
rovaná pravici, padla. Kokovcov prý sesílii
svůj vliv i tím, že se mu podařilo učinít hra-
běte Witte plnomocníkem při jednání
obchodní smlouvě s Německem.
Durnův
Gon datti
Krivošejin
Witt
Německo
Krivošejina
21
article
Nové hranice mezí Ruskem a Finskem.
Poněvadž z finského území budou oddělen
pevností kjuvenepská a novo-kirkovská a budou
připojeny k petrohradské dubernii, navrhuje ruské
ministerstvo financi rozšíření policejní a financní
stráže v tomto kraji a žádá, aby na tento účel
bylo poukázáno jednou pro vždy 85.472 rublů
každoročně po 281.919 rublů. Sesilení stráže odů-
vodňuje tím, že obyvatelstvo obou farnosti hospo-
dářsky a kulturně příliš srostlo s ostatním Finskem.
takže nepřeruží dosavadních styků, čím by mohly
být znáčně poškozeny celní zájmy ruské. Od-
děleni obou ferností se stalo proto, aby pohra-
niční čára byla trochu oddálena od Petrohradu.
Italie a Černá Hora.
V komentářích italského tisku k lodní demon-
straci proti Černé Hoře jeví se stále příkřejší roz-
por mezi listy, které vyslovují mínění oficiosníc
kruhů, líčice tuto demonstraci jako politickou nu.
nost, jíž se Italie nemohla vyhnouti, a listy neod-
víslými, které projevují mínění italské veřejnosti
Mezi těmito vystupují zejména „Giornale d'ltalia
a „Messaggero zvláště energicky proti demonstra-
ci, do níž se dle „Messaggera“ dala Htalie zatá
hnouti Rakouskem. V politických kruzích ital-
ských se soudí, že dojde k vážným rozporům pro
přáni Rakouska, zachovati aspoň oliciosně prote-
ktorát nad katolickou Alhanií, k němuž je Skader
kličem.
Htalie
Rusko
Finsko
Petrohrad
Černá Hora
Rakousko
22
article
Figaru“ sděluje se z Cetyně, že v poslední
době došlo k živé korespondenci mezi králem Ni-
kolou a jeho zetěm králem Viktorem Emanuelem
při čemž měly listy krále Nikoly trpký ton V jed-
nom z posledních listů, adresovaných králi ital-
skému, stěžuje si král Nikola velice na chování
velmocí a táže ce, zdali volmoci, které se nazývaje
křesťanskými, budou miti odvahu učiníti proti ma-
lému křesťanskému státu to, čeho se nikdy neod-
vážily proti musulmanskému Turecku, když po-
tlačovalo a rdousilo křesťanské národy, opuštěné
pod jeho panstvím Král Nikola přísahá, že neza-
staví nepřátelství, dokud nedobudou Škadru, a
když ho dobude, podrží jej. Nevyjde živ ze Skadru.
leč bude-li mír ohnoven tak, aby nebyla neuzná-
na práva Černé Hory na toto město, pod jehož
hradbami prolil jeho lid proudy krve. Táže se iro-
nicky, zdali v případě, kdyby se sáhlo k násilí.
aby byl donucen vykliditi Skader, spatří ke svéme
bolu italského generála mezi vůdcí vojska, pověře-
něho tímto smutným posláním.
Chystané sesílení francouzského loďstva.
Z Paříže se sděluje, že hned po opětném se-
stoupení sněmovny a senátu předloží ministr ná-
mořnictva osnovu zákona o rekrutování námořního
personálu i námořních kádrech a osnovu zákona
jímž se povoluje dodatečný úvěr 500 milionů pro
námořnictvo. Pokud je známo, jde zejména o roz-
množení lodního materiálu a také o rozmnožení
důstojnického sboru, jenž má býti též omlazen.
Ve Francii jsou totiž lodní kapitáni průměrně přen-
padesšl let staři, kdežto v Německu mají průměr-
ný věk od 38 do 40 let. Dála se chystá sesílent
lodnich divisí ze tři na čtyři jednotky a vybudo-
vání příslavů i doků. Po přijetí této předlohy bude
míti Francie brzy eskadru osmi drendnoughlů.
Figar
Emanuele
Nikola
Turecko
Černá Hora
Paříž
Francie
Německo
23
article
Dobytí Odrinu.
Dobytí Odrinu.
(Pův. dopis Nár. L..
24
article
V srhském táboře, 28. března 1913.
25
article
23. března večer obdržel generál Ivanov z hlav-
ního stanu následující rozkazi
„Druhá armáda nechť útočí zítra 24. březn
na východní sektor a nechť se zmocní předních
posíc tohoto sektoru. Všechny ostatní sektory (t.j.
vojenské oddíly, určené pro jednotlivé okršky pev-
nůsikové) nechť podporují tento útok energickým
postupem.
Generál Ivanov hned po přijetí tohoto rozkazu
učinil nutné přípravy k jeho vyplnění. Určil, aby
útok zahájilo příštího dne odpoledne těžké i poln
dělostřelectvo proti všem sektorům silným bom-
bardováním. K večeru pak měla vyraziti k útoku
pěchota a v noci, kryta artillerií, měla se přiblí-
žití k pevnůstkám a ráno bodákovým útokem s
jich zmocniti.
24. března ve dvě hodiny odpoledne zahájeno
bylo všeobecné bombardování, jež trvalo nepře-
tržitě až do osmi hodin večer. Turci odpovídali
s celou pevnostní artilerií. Po osmé hodině bylo
bombardování poněkud seslabeno, aby mohly býti
učiněny pohodlněji přípravy k útoku pěchoty. K
jedenácté hodině vyrazila pěchota proti východ-
nímu sektoru. Současně bylo i bombardování opěl-
ně sesíleno. Turci vypozorovali postupující pěchotu
a zasypali ji silným ohněm. Ale útok bulharský už
nemohl býti zastaven. A tak za svítání dobyty byly
jíž všechny přední posíce východního sektoru a to
Kuž tepe, Maslaka, Mal tepe, Sapundžilar, Esl
kuplik. Pačedželar a Demir kapu. Do rukou vitězů
dostalo se 12 těžkých děl a jeden prapor zajatců
Současně bojovalo se s velkým úspěehem
proti ostatním sektorům. Na jihu dobyt byl Pamuk
surty a podniknut útok na Tokat bair i Doudžaros.
Ivanov
Turek
Pačedželar
Demir
Pamuk
26
article
Nejsilnější odpor kladli Turci na Tokat baíru.
Na západě vedli tuhé boje Srbové, hlavně
timocká divise. Obsazen byl čiftlik Ekmekčí-koy
a podniknut útok na pevnůstku Papas tepe. V boj
zasáhla účinně i dunajská divise srbská.
Na rychlo vykopány zákopy a oblehatelé
skryli se na čas před zhoubným ohněm nepřátel-
ských baterií. Jen bombardování neutuchalo. Pře
polednem vojska východního sektoru vyrazila opět
k útoku. Zákopníci ozbrojeni nůžkami ku přestři-
hování drátů, razili cestu útočníkům. Tak přiblížil
se Bulhaři az na tři sta kroků před pevnostní pás
a tu si opět vykopali zákopy.
Zatím bulharskou palbou umlčeny byly jíž ba-
terie některých pevnůstek a byl dán rozkaz, aby
východní sektor byl nočním útokem dobyt. Řady
pěchoty hnuly se opět ku předu. Dráty ostnaté
byly přestřihány, vlčí jámy odhaleny. Jedno ohlu-
šující „urá“ „na pred na noží“ a do rukou vítězných
útočníků padla první pevnůstka č. 12. Ajvaz-baba,
patřící ke skupině arnautköjských pevnůstek.
Odtud Bulhaři v padli v týl Ajdžiol tabii a zmoc-
nili se jf. Brzy na to všechny pevnůstky, reduty
baterie východního sektoru ocitly se v rukou bul-
harských. Byly 4o: Kestenlik, Kuru česma, Ildya
tahie, Topiolu, Kalkaz a Kaik. O dobylí jejich zjed-
nal si velké zásluhy 23. pluk.
Turek
Srba
Bulhar
Ajvaz
Kalkaz
Kaik
27
article
To byl výsledek bojů v noci na 26, březen.
Rozednilo se. Vysvitlo teplé jarní slunce. N
nebo ani mráčku. 23. pluk v nejlepši náladě po-
stupuje opatrně ku předu. Musí překonati nadlidské
překážky.
Účastník bojů vyprávěl mí-
„Abychom se vyhnuli vlčím jamám, jež byly
výborně maskovány, užili jsme lsti. Couvlí jsme
nechali se pronásledovati Turky. Pak jame se vrhli
na ně, porazili je a hnali ke za nimi k městu touže
cestou, jíž i oni. Asi tři sta kroků od města jšme
stanuli. Byli jsme v nejistotě, co se děje zatím na
ostatních stranách. Ale pak touha, abychom byll
první v městě, nám nedala a my nečekajíce na
další rozkazy, úprkem přihnali jsme se do města
následováni naší jizdou.
Turek
28
article
Vtrhli jsme do prvních ulic. V městě vládla
panika. Šukri paša dal zapáliti sklady, kasárny,
nemocnice a arsenály ve čtvrtích Kemer, Baš Juk,
Kajka, Kara g5z a Hadarbek. Lidé jak šílení utíkali
před námi, nepoznávajíce nás. S oken domů,v
nichž se skryli Turci, sypalo se na nás olovo. Pi
tom stále ve vzduchu vybuchovaly šrapnely a dést
kouli sypal se nám na hlavy. Boj byl úžasný. Krol
za krokem postupovali jsme do středu města. Z
námi s hudbou táhla celá osmá divise. V bulhar-
ských čtvrtích nás poznali. Ženy a děti objímaly
nám kolena a líbaly ruce. Na domech objevily se
bulharské prapory, sám bůh ví, odkud se najednou
vzaly. Tak to trvalo do dvou hodin odpoledne, kdy
byla střelba na jednou všude zastavena: Šukri paša
se vzdával. —
Šukri paša, když už Bulhaři vtrhli do samého
města, skryl se ve skupině karagözských pevnů-
stek a odtud řídíl hoj dále. Střílelo se i na samá
město, což paniku jen zvyšovalo. Šukri paša osvěd-
čil se jako důstojný obhájce jedné pevnosti, jakou
je Odrin. Neklesal na duchu do poslední chvíle,
Ale nebylo jiného východu a musil se vzdáti ví-
těznému svému protivníku generálu Ivanovi.
Je v tom kus tragedie: po pěti měsících uml-
kají sta děl i tisíce pušek a herojícký Šukri paša
odevzdává svou damascenku nepřiteli.
Pak dva, tři dny a chlouba turecké armády.
heroj odrinský seděti bude zajat v malém pokojíku
některého hotelu sofijského daleko od svého ne-
šťastného národa a vzpomínati na trpké osudy
kdysi slavné říše otomanské, jejíž pád nemohl ani
on svou obětavosií a statečností zadržeti.
Bude sedávati celé dny i noci zlomen tíží ne-
blahého osudu a jedinou útěchou mu bude to, že
poražen a zajat byl tak chrabrým protivníkem,
jakým byli mu Bulhaři.
V. Sie.
Turek
Krol
paša
Bulhar
Ivan
V Sie
Kemer
Karo g
29
article
Ze strany.
Ze strany.
Místní organisace pro horní Nové město (u
Karlova) společně s organisacemi, zastoupenými
ve sboru všedůvěrnickém pro IV. volební okren
(moráňskou a vyšehradskou) pořádá ve čtvrtek
10. dubna o 8. hod. večerní v hostinci „u Jankov-
ských“ (roh Bojiště a ul. u Karlova) velkon
schůzi členskou, na níž říšský poslanec dr.
Alois Rašin promluví „O malém finančním plánu
a o povinném předkládání knih“. Vzhledem k dů-
ležitosti tohoto nejvýž časového thematu žádáme
důtklivě, by pp. členové schůze této zcela určitě
se záčastnili. Přístup mají veškeří organisovaní pří-
slušníci národní strany svobodomyslné. — Den
před tím, ve středu 9. dubna jest o 8. hod. več. pu
Nedvědů důležité předběžná schůze sboru dů-
věrnického. Účast všech pp. důvěrníků nutnal
) Vlz „Nár. Listy“ z 2. dubna 1913.
doktor
Rašin
Nedvěd
Nová město
Karlov
Jankov