ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9f65dde0-8f28-11dd-9e90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 57, org 10, person 68, work 4
1 masthead
Strana2
2 masthead
NAROVNÍ LISTY.
3 masthead
8. dubna 1913. číslo 95.
4 article
Mezinárodní situace. PPův. dopís „Nár. L. Z Londýna, 5. dubna. V nynější mlhavé mezinárodní situaci kdy se na všech stranách objevují tvrzen navzájem si odporující, různá dementi, ne- pravdivé zprávy a tendenční pověsti, nutno míti před očima hlavní linie východní otázky. Na úpravě balkánských otázek má kromě Rakouska největší zájem Rusko a tím je také dán úkol druhých dvou mocností troj- dohody. Stejně jako by bývalo podivno. kdyby Rusko bylo zasáhlo do vyjednávání mezi Francií a Německem o Marokko a vy- týkalo Francii její smířlivost a přílišnou sla- bost, nemohly také Francie a Anglie býti slovanštějšími než slovanská říše. Rusko bylo by první angažováno ve válce s Rakouskem kdyby Rakousko napadlo Srbsko nebo Čer- nou Horu, Rusko tudíž musí udávatí ton Francii a Anglii, věrným sekundantům spo- jeneckého a přátelského národa. Kdyby Ru- sko zaujalo nesmířitelné stanovisko, Francie a Anglie by se k němu zajisté připojily, ale Rusko od počátku krise jevilo podivuhodnou smířlivost; přijalo utvoření Albánie, která Francii ani Anglii nepřekáží, netrvalo na přístupu Srbska k moři po vlastním území a konečně v konfliktu mezí Rakouskem a Černou Horou bylo to samo Rusko, které žádalo na konferenci velevyslanců v Lon- dýně, aby se podnikla kolektivní lodní de- monstrace před Barem z toho důvodu, aby se zabránilo Rakousku jednati samostatně. jak zamýšlelo. Sir Edvard Grey, předseda konference, předložil tudiž ruský návrh svým kolegům, z čehož vznikla legenda o anglickém návrhu na zakročení. Trojdohoda podporovala přání Ruska a proto byly kabinety v Londýněa v Paříži překvapeny váháním Ruska, když šlo o to, dostati od ruské vlády mandát k akci jejím jménem.
Londýn Rakousko Rusko Francie Německo Maroko Anglie Srbsko Albánie Lon Paříž Edvard Grey
5 article
Sazonov nalézá se patrně v situaci velmi choulostivé, jednak si nepřeje války s Ra- kouskem, jednak vidí, že se rozmáhá slavo- filské veřejné mínění, přímo nepřátelské jeho politice míru. Byl by tedy chtěl, aby došlo ke společnému zakročení velmocí, by se za- bránilo samostatnému postupu Rakouska, ale aby Rusko zdánlivě nemělo s tímto zakro- čením co činiti. To bylo nemožno, a tak musil se Sazonov odhodlati k tomu, že po- žádal francouzskou vládu, aby Francie před Barem zastupovala Rusko. Na okamžík pa- nuje tedy shoda. Lodi velké Evropy pro- jíždějí společně před Barem, ale nemají práva vypáliti jedinou ránu z děla na po- břeží černohorské, což dodává spíše komi- ckého rázu této imposantní manifestaci síly, kťerou disponují velmoci, aby donutily malý balkánský stát k poslušnosti. Co se stane, padne-li Skader do rukou Černohorcům a Srbům? Bude Rakousko ihned naléhati, aby vitězové vyklidili dobyté město? Půjde Rusko nadále společně s Ra- kouskem? Je známo předem, že Černá. Hora odepře uposlechnouti příkazů Rakouska i bude vzdorovati celé Evropě. Přistoupí Rusko v tomto případě na ozbrojené za- kročení Rakouska samého, nebo budou nu- ceny všechny velmoci vyslati vojsko k Skadru, aby z něho vypudily Černohorce? Všechna tato řešení zdají se směšnýmia nemožnými, ale nelze si představiti jiných, leč že by ruská vláda, donucena veřejným míněním, musila vystoupiti proti Rakousku Pak se uvidí, zdali Rakousko jen hrozí na plano, jak se soudí ve Francii a v Anglii nebo je-li odhodláno pustiti se do války. jak věří Rusko. Vypukne-li válka mezi oběma říšemi, bude to počátek velké bouře, které se Evropa tak obává. Anglie a Francie budou jednati dle toho, jak se zachová Rusko, rozhodnutí záleží tedy nyní na Petrohradě. J. Coudurier de Chassaigne.
Sazonov Srba Černohorec J Coudurier Chassaigne Rakousko Rusko Francie Evropa Anglie Petrohrad Ra
6 article Vodocestná politika.
Vodocestná politika. Konstatujeme na základě ušlechtilých vývodů „Času“ ze 2. dubna, psaných na náš článek z 27 března, že nový realistický vodocestný politik je buď neinformován, nebo zúmyslně dě- lá nevědomého. „Nepořídil novelu poslanec Maštálka“, ale ta- to byla vypracována celou řadou odborných úřad- níků v ministerstvech. Pravdou jest, jak často bylo referováno, že svorně poslanci Maštálka a Hráský se svými klubovními kolegy i kolegy z nerealistí- ckých klubů zakročovali osobně i písemně mnoho- kráte za účelem docílení zlepšení novely, zejména pro. Vltavu (splavnění proudů Svatojanských zvláštní bureau pro vypracování dalších projek- tů pro Vltavu, splavnění Laba Mělník-Kolín, atd atdj To referent „Času“ přirozeně věděti nechce ovšem za to dobře ví o všech krocích, které udě- lala obehodní komora budějovická a Jednota po- vltavská. Čas“ zapomíná, co v minulém článku tvrdi co jest smutným faktem a jedinou příčinou nynější vodocestné mízerie, totiži „když finance státní počaly býti nepříznivé, česká delegace mu- sila vždy naléhavěji vymáhatí povolení staveb vod ních, určených pro I. období, na něž již obnosy by- ly povoleny. Po krisi anekční úplně zaražen ruch stavební, nebyloť linančních pohotovostí pro tyto účely. Tážeme se: změnily se poměry v dalších le- tech ve prospěch staveb vodních? Nenásledovala opatření vojenská, již dlouho připravovaná, na hranicích rakouských na jihu i severu?
Maštálek Hráská Vltava Kolín t pro Vltava Laba Mělník
7 article
Pane vodocestný politiku „Času“, otevřele strannictvím zaslepené oči a čtěte v „Národníc hospodářích“ ne pouze „v Času“, ale i v listech jinojazyčných, německých, ruských, anglických atd. a poznáte, kam vás vede nenávist proti straně svobedomyslné, zejména proti některým poslan- cům jejim, i politických stran jiných, nerealisti- ckých. Pak jistě nahlédnete, že neni to vinou kace- řovaných vámi lidí, ale smutných polilických hospodářských poměrů vůbec, že vláda nezamýšlí dáti na vodní cesty, tedy 1 Vltavu, telik, co by zasluhovaly, a co bylo s důrazem a opětovně vá- mi nenáviděnými poslanci žádáno, což ovšenrv nevíte, neb ani vědětí nechcete. Nevíte a nechce- te věděti, že na opravě (novely) vodocestné, vlá- dou navržené, ale dosud neprojednávané, praco- vala řada předních českých odborníků-inženýrá příznívců a příslušníků národní strany svobodo- myslné, s nimíž v odborných otázkách strana poslanci byli a jsou ve stálém kontaktu, že má stra na svobodomyslná svůj odbor inženýrský Konstatujeme ludíž, že jest zcela nespravedli- vá realistická výtka, „že příčinou nedostatečné dotace na Vltavu v novele jest ledabylost a po- vrchnost vyjednavačů.“ Není také novela dosud projednávána ani v výboru, jest tudiž ještě mnoho času na její upra- vení, ale jak se zdá, o to tak nejde dopisovateli „Času jako o nepoctivou tendenění kritiku a sni- žování práce nenáviděných jím poslanců národní strany svobodomyslné, aby tím více vystoupla „práce“ moderních realistůs povýšit sebe, koman- dovat kde koho, žádat s velkým gestem od jiných vypracování programů vodohospodářských a po- dob., aby jich mohli eventuálně použiti pro rekla- mu osobní, nebo strany, nejde-li to, tedy alespoň pro realistickou kritiku.
Vltava národní strana svoboda Vltava
8 article
Poslanci svobodomyslní vykonali to, co daných poměrech dociliti bylo možno, jak „Čas sám v prvém článku nahlíží a nezapomínají i v nynějších zlých dobách na svoje povinnosti, jal dále jest patrno. Kdyby tak leželo splavnění a zu- žitkování vodních sil Vltavy panu písateli z „Času na srdci, mohl již se informovat, že otázka uplav- nění Svatojanských proudů blíží se vlivem nenávi- děných jím poslanců národní strany svobodomysl- né ke konečnému rozřešení a eventuálnímu pro- vedení. Musil by též vědět, jak na zakročení po- slancům naším bylo ministerstvem sděleno, že dán exposituře vodocestné v Praze rozkaz, aby vypra- covala detailní plány pro splavnění a zužitkování vodních sil Vltavy v trati Praha-Budžjovice, i aby vypracovala další studie složitého tohoto úkolu. U. zavíráme tímto polemiku. Rozumnému čtenáři stačí uvedené k udělání si pravého obrazu o způsobech, jak „Čas získá- vati chce lidi ke společné práci, jak podporuje nezištné a obětavé snahy jiných a jakých pre- středků užívá na potírání a oslabování svých po- litických protivníků, bez ohledu na věc, o níž se jedná.
Musil Vltava Praha Budžjovice
9 title
Politický přehled.
10 article Země české.
Země české. Německá hakata v Čechách K novým hnutím v germanisační organisa „zemí sudetských“, z nichž nejnověji upozor- nil na sebe plán rozsáhlé péče o německou omladinu, také u nás zaznamenaný, náleží s intensivnější propagandou osidlovací tak zv „vnitřní kolonisace“. Slovo „Innenkolonisa- tion“, které neznamená nic jiného než postup vyvlastňováním dosavadních českých držitel půdy, dosazovati na jich místa německé ma- jitele, ozývá se ve zprávách německých orga- nisacf, 1 pro veřejnost určených, stále častějí a určitěji. V německém Volksratu pro Čechy připravuje se k tomu cíli zvláštní odbor, v po- slední schůzí jeho, konané dne 5. t. m., byla akce tato urychlena a nařízeno kanceláři po- radu Volksratem v otázce německéh osídlování usnesenou co nejrychleji svo- lati. V téže schůzi příjaty na vědomí zprávy zástupců Volksratu o krocích k zächování dů- ležitých německých majetků. A současně ro- kováno o velíce důležitém průmyslovém pod- niku na Šumavě, jehož jměno však zatajeno sotva však běží o něco jiného než o Fuchsovu huť u Domažlic.
Volksra Fuchsův Čechy Šumava Domažlice rada Volksrat
11 article
Také v Praze jednáno a sice v neděli n schůzi „Německosociálního sdružení“, za úča- stenství studentské „Germanie“ a „Novoně- meckého Kulturbundu“, o „nových cestách politiky německých ochranných spolků“, kte- réž, jak známo, deklarovány stanovami jakož- to — nepolitické. Pan dr. Stark přednáše o čistě rozumovém, ano materielně egoisti- ckém podkladu, který bude prý německému nacionálnímu hnutí lépe svědčiti než „čístý idealismus obětavosti“. Německé ochranne spolky musí zvoliti „hospodářský moment“ novým svým směrem. Ani na vládu, ani na parlamentní strany nemůže se němectví spo- lehnouti, nýbrž musí vykořistiti něco, co ne- může býti druhým národem dohoněnoa to jest prý hospodářská nadvláda Němců. Kdyby prý se podařilo německou organisaci ochranných spolků postaviti na hospodářský podklad, uvésti ji v souvislost s německým hospodářským životem a jeho zjevy, nestačily by prý Němcům ostatní ná- rodnosti na tomto poli, třeba že prý prokv- níci Němců na pole toto vstoupili. Vklady ně- meckých spořitelen a bank, kapitál průmy- slových podniků použit soustavně a uvědo- měle na jazykových hranicích, musil by prý vykazovat docela jiné úspěchy než pracně nuzně sehnané zlatníky Schulvereinu. Ovšem že by s tím ruku v ruce měla jiti pečli vá vnitřní kolonisace německá. Po- něvadž cíl jest tak vysoko, musí prý Němci voliti každou cestu k němu. Buďmež proto všedního dne všedními, tím jasnější budou ne- děle našeho národního života, pravíl p. dr Stark. Mnohými slovy vyjádřena tu německí touha postupu do českého území vnitřní kolo- nisaci německou ve velkém. Hospodářský vý- boj tof heslo, kterým Němci míní i v budou- nosti vítěziti, hospodářský vývoj toť heslo kterým my Češi německým plánům na tomto poli jedině čeliti můžeme a budemeí
doktor Stark Němec Čech Praha Německosociální sdružený
12 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Lukács contra Désy. Za nynějších parlamentních prázdnín stal se sobotní nález pešťské královské kurie v při Lukácsově proti Désymu sensací prvého řádu. Královská kurie, vyřizujíc odvolání Désyho z rozsudku trestního soudu, nejen zrušila nález první instance, nýbrž nařídila zcela nové řízení, při němž má žalované straně (Désymu) poskytnuta býti příležitost provésti důkaz pravdy o všech věcech, z kterých vinil dra. Lukácse, mimo jiné tedy také o 4,800.000 korun, jež Uherská bank vyplatila vládnímu volebnímu výboru za ob- novení smlouvy o prodeji soli a jiné výhody Královská kurie odůvodňuje svůj nález tím, že ministerskému předsedovi musí býti po- skytnuta přiležitost, aby před soudem všechny na něho vznesené obžaloby mohl vyvrátiti úplně se očistiti. Po tomto rozsudku dr. Lukács ubez pečil zpravodaje některých vídeňských listů. že je s ním nad míru spokojen, poněvadž mu poskytuje možnost, ukázati před soudem na všechna fakta a odhaliti závoj, zastírající dosud tuto záležitost. Dokáže prý, že část Désyovy obžaloby je nesprávná, jiná část se ho netýká. Tento, čistě osobní boj proti sobě snášel prý dosud klidně, ale přece h bolí, že se v Uhrách v politickém zápase užívá zbraní, jež na příště slušným lidem znemožní, státi v čele politických stran. Také Zoltan Désy je ovšem s rozsud- kem spokojen. Těší ho, že vrchní soud uznává, že člověk, který pronesl pochyb- nosti o mravné bezúhonnosti jiné osoby, má býti nejen povinen dokázati pravdu svého tvrzení, nýbrž také k tomu oprávněn. Désy však nechce přeceňovafi význam rozsudku královské tabule. Musím nyní — pravil — dokázati, co jsem tvrdil; při tom oznamuju. že kdyby se mně nepodařilo, o čemž pochy- buju, důkaz pravdy provéstí, uložím si mno- hem těžší trest, než jaký předpisuje trestní zákonník.
Lukács Désa Lukácsův Désy Désyův RakouskoUhersko Uhry
13 article Erazím Barčíč.
Erazím Barčíč. V Rěce zemřel dne 5. dubna nejstarš politik chorvatský, advokát Erazím Barčič. ve věku 83 let. Narozen r. 1830 ve staré rěcké patricijské rodině chorvatské, naby pečlivého vychování a širokého vzdělání hlavně jazykem vlašským. Již od student- ských let na záhřebské právnické akademii byl horlivým stoupencem ilyrismu a zastan- cem státního práva chorvatského. R. 1860 vydal v Rěce brožuru proti tamějším vlaš- ským autonomistům, kteří se snažili odtr- hnouti Rěku od království chorvatského Byl nejdříve v soudní službě, ale poněvadž úřad mu nedovoloval projevovati své opo- siční smýšlení, vystoupil r. 1867 ze státní služby a založil si v Rěce advokátní kan- celář, kterou řídil až do své smrti. Od po- čátku let sedmdesátých byl zemským poslan- cem chorvatským a stál vždy v oposicí nej- prve proti hr. Khuenu-Hédervárovi, později proti maďaronským bánům. Ve sněmu vy- stupoval vždy otevřeně nejen jako Chorvat. nýbrž i jako uvědomělý Slovan. Veliký roz- ruch způsobila kdysi jeho řeč, v niž pravil že rakouští Slované nedomohou se dřív rovnoprávnosti, dokud na dvorním hradě ví- deňském nezaduní kopyta kozáckých koní
Barčič Chorvat Slovan
14 article
Poslancem za okres bakarský byl až do ledna 1912, kdy ne zcela ještě zvolený sněm byl Cuvajem rozpuštěn. R. 1905 účastnil se hor- livě porad, z nichž vzešla proslulá »rěcká resoluce«, která mimo jiné vedla ke sbližení Chorvatů se Srby a stala se základem chor- vatsko-srbské koalice, jejíž členem byl ovšem také Barčič. V posledních letech býval ve sněmu předsedou dle stáří. Také za bána bar. Raucha zahajoval sněm a při tom tak ostře napadl bána, že sném pak vůbec ne- svolán. Že sněmu byl volen také jako dele- gát do společného sněmu pešťského a jak delegát zemřel. Erazim Barčič byl povaha nej- ryzejší, nejpoctivější, a pro své vynikající duševní vlastnosti těšil se neomezené úctě i svých nepřátel. Přátelé a zviáště národ chorvatský zachovají mu vděčnou pamět.
Cuvaj Chorvat Srba Rauch Erazim Barčič
15 title
Za hranicemi.
16 article Dobývání Skadru.
Dobývání Skadru. Dobývání Skadru obrátilo na sebe pozor nost všeho světa, jenž už pochopuje, že tu junácké Černě Hoře jde o něco ohromného- co znamená rozhodnutí o jejím bytí a nebytí naproti čemuž jest akce diplomatů velmocen ských něco až nedůstojně malého. Ti pánové. chtějí-li rozhodovati o osudu států a národů musí míti také smysl pro podmínky jejich trvání a rozvoje, a musí míti cit spravedinosti také pro malé státy a národy. Oni však na věci nazírají pouze se stanoviska velkých stá- tů a v tom jest už nespravedlivost k malým K Černé Hoře velmocenský areopág vždy- cky byl nespravedlivý. R. 1809 Černohore dobylí Boky Kotorské a Dubrovníka na Fran- couzích, jímž velel gen. Marmout. Avšak ví- deňský kongres jim tyto země odňal a dal je Rakousku. Kdyby Černá Hora dnes měla Bo- ku Kotorskou a Dubrovník, nebylo by jí za- potřebí Skadru. Berlínský kongres r. 1878 Černou Horu zase zkrátil. Válečným právem jí náležela mnohem větší část Hercegoviny, než jí kon- gres přířkl. Už tehdy v Černohorcích všecke vřelo a přemnozí, mezi nimi na prvém místě slavný vítěz vojvoda Marko Miljanov, se pro- hlašovali pro to, aby se Černá Hora velmocen opřela a tu část Hercegoviny, o kterou šlo Rakousku nevydala. Avšak kniže Nikola na domluvy Ruska se podrobil. Černohorci pla- číce a zuby skřípajíce odcházeli. Knížesi myslil, že velmoci Rusku upřely víc, a když ono se podčinilo jejich výroku, že Černá Hora z loyality k Rusku nesmí pro sebe žádati ji- ného výsledku.
Skadr Černohore Bok Fran Rakousko Dubrovník Hercegovina Rusko
17 article
Tentokrát velmoci zkracují Černou Horu po třetí. I není divu, že v Černohorcích vše- eko spravedlivým rozhořčením vzkypělo a ž všichni, nehledíce k velikým ztrátám, které dotud při dobývání Skadru utrpěli, opakuji za svým králem: Raději všichni do jednoho zabyneme, ale od Skadru neupustímel Boj e Skader rozechvívá zvláště Rusy a V Petrohradě včera byla opakována slo- vanská manifestace, již onehdy policie nási- lím rozehnala. Poprvé se jí zúčastnilo 3000 osob, po druhé 12.000. Vidno, jak zájem Ruse roste lavinou. A zástupům nikdo nebránilv loyálních a národních projevech. Manifestace před chrámem Vzkříšení (kde byl zavražděn car Osvoboditel), před bulhorským a srbským vyslanectvem se zdaříla, žádného nepořádku nebylo. Znamenité to poučení jak pro ruskou tak pro každou policii. Všecko obyvatelstvo zabraných zemí jes jako zachváceno zimnicí. O Sarajevu píše „Srbská Rěč“, že nikdy ještě v takovém sta- vu nebylo, ani když šlo o ně samé. Obyvatel
Černohorec Ruse Petrohrad Sarajevo vzkříšený
18 article Srby
Srby stvo v rozechvění čeká na zprávy z Černé Hory. Pravidelná práce přestala. Kavárny jsou přeplněny. Na jedněch tvářích možno čísti na- ději a důvěru, na druhých strach a nepřízeň Redakce dostává se všech stran Bosny a Her- cegoviny na sta telegrafických dotazů, na něž nestačí odpovídati. Ona sama je plna víry volá k národu: Vzhůru srdce! Připravujte s na veliký hlas vítězstvíl Ke Skadru docházejí pořád nové srbsk posily. Do Sindjinu (Sv. Nikoly) dne 5. dubna připlulo 16 lodí se srbským vojskem, děly střelivem a spíži. Všecko vyloděno bez zá- vady. Rakousko prý už také nabývá jiného ná zoru na otázku Skadru. Z Londýna oznamuj 5. t. m., že „Daily Telegraph“ se dověděl, ž Rakousko-Uhersko dalo králi Nikolovi tajný pokyn, že by ničeho nemělo proti tomu, kdy by se prohlásil za krále Albanie. Při posledních útocích na Tarabož, jehož opevnění z poloviny dobyto, Černohorci Srbové ztratili 3000 mužů. Byli to vybran hoši ze všech praporů, kteří metali ruční pu- my. Ztráty turecké jsou strašné, jak vypravuj turečtí sběhové, kteří se neustále vzdávaj gen. Martinoviči. Poslední útok nastane, až přibudou děla v sobotu dopravená do Lješe. Srbská dělo- střelba v této válce dobyla si světové slávy Ono se osvědčí i pod Skadrem. Nebezpečí mínisterské kríse v Rusku.
Srba Martinovič Černá Hora Rakousko Londýn RakouskoUhersko Albánie Rusko Daily Telegraph svazek . Nikola
19 article
Političtí proroci mají zase příležitost zkoušet svoji prozíravost na postavení ru- ského premiera-ministra Kokovcova. Zů- stane premier-ministrem či odstoupí? To je právě otázka, kterou bylo by třeba určitě zodpovědět. V kruzích zpátečnických jsou ovšem nespokojeni s politikou nynějšího pre- mier-ministra. Nedělá sice nic jiného, nežl co mu odkázal jeho předchůdce Stolypin, ale také dále nejde. Ještě v kabinetě Stolypinově hrál Kokovcov snad bezděčnou úlohu opo- siční; Kokovcov vyníká silně analytickým rozumem, znalostí zákonů a smyslem pro zá- konnost, měl tedy často příležitost uvádět n pravou míru „impulsy vůle“ Stolypinovy. Ta- to bezděčná oposičnost — Kokovcov jinak je spolehlivým vykonavatelem rozkazů shora — zůstala mu i tehdy, když se stal sám před- sedou ministerské rady, kde často odmítavě rozebírá návrhy svých ministerských kolegů takže nemůže ve vládním kabinetě dosáhnouí jednolitosti. Kokovcov nepožívá sice krajní oblíbenosti, ale v dané chvíli přece se jev potřebným a lavně — neví se, kam ho v pří- padě odstoupení poslat. Je sice jeho starou tužbou státi se pařížským velevyslancem prote v poslední době byly puštěny do veřej- nosti zprávy, že nynější pařížský velevyslanee lzvolský bude přeložen do Londýna a lonslýn- ský velevyslanec Benckendorf půjde na od- počinek. Ale ani Benckendorf nechce jíti n odpočinék, ani lzvolskému se nechce z Paříže do Londýna. A jinam by Kokovcov sotva chtěl jit. Měl sice po poslední schůzce carově s německým císařem Vilémem být jmenován berlínským velevyslancem — Vílémovi prý se
Kokovcův Stolypin Stolypinův Kokovcov Vilém Londýn Paříž
20 article
Kokovcov neobyčejně zamlouvá — a po 24 hodin se Kokovcov již skoro považoval za berlínského velevyslance, když vyšší sféry zase rozhodly, aby zůstal u vládního kormidla, až provede volby. Kokovcov tedy zůstal a se- dí tam podnes. Mezi jeho možnými nástupci vzpomíná se Durnovo, o němž jsme již psali hebo přiamurský generál-gubernátor Gon- datti. Také ministr Krivošejin pomýšlel n premiérství a podal panovníkovi pamětní spi o nynější situaci politické, ale Kokovcov s o něm dověděl a měl proti němu tak vážné námitky, že kandidatura Krivošejina, podpo- rovaná pravici, padla. Kokovcov prý sesílii svůj vliv i tím, že se mu podařilo učinít hra- běte Witte plnomocníkem při jednání obchodní smlouvě s Německem.
Durnův Gon datti Krivošejin Witt Německo Krivošejina
21 article
Nové hranice mezí Ruskem a Finskem. Poněvadž z finského území budou oddělen pevností kjuvenepská a novo-kirkovská a budou připojeny k petrohradské dubernii, navrhuje ruské ministerstvo financi rozšíření policejní a financní stráže v tomto kraji a žádá, aby na tento účel bylo poukázáno jednou pro vždy 85.472 rublů každoročně po 281.919 rublů. Sesilení stráže odů- vodňuje tím, že obyvatelstvo obou farnosti hospo- dářsky a kulturně příliš srostlo s ostatním Finskem. takže nepřeruží dosavadních styků, čím by mohly být znáčně poškozeny celní zájmy ruské. Od- děleni obou ferností se stalo proto, aby pohra- niční čára byla trochu oddálena od Petrohradu. Italie a Černá Hora. V komentářích italského tisku k lodní demon- straci proti Černé Hoře jeví se stále příkřejší roz- por mezi listy, které vyslovují mínění oficiosníc kruhů, líčice tuto demonstraci jako politickou nu. nost, jíž se Italie nemohla vyhnouti, a listy neod- víslými, které projevují mínění italské veřejnosti Mezi těmito vystupují zejména „Giornale d'ltalia a „Messaggero zvláště energicky proti demonstra- ci, do níž se dle „Messaggera“ dala Htalie zatá hnouti Rakouskem. V politických kruzích ital- ských se soudí, že dojde k vážným rozporům pro přáni Rakouska, zachovati aspoň oliciosně prote- ktorát nad katolickou Alhanií, k němuž je Skader kličem.
Htalie Rusko Finsko Petrohrad Černá Hora Rakousko
22 article
Figaru“ sděluje se z Cetyně, že v poslední době došlo k živé korespondenci mezi králem Ni- kolou a jeho zetěm králem Viktorem Emanuelem při čemž měly listy krále Nikoly trpký ton V jed- nom z posledních listů, adresovaných králi ital- skému, stěžuje si král Nikola velice na chování velmocí a táže ce, zdali volmoci, které se nazývaje křesťanskými, budou miti odvahu učiníti proti ma- lému křesťanskému státu to, čeho se nikdy neod- vážily proti musulmanskému Turecku, když po- tlačovalo a rdousilo křesťanské národy, opuštěné pod jeho panstvím Král Nikola přísahá, že neza- staví nepřátelství, dokud nedobudou Škadru, a když ho dobude, podrží jej. Nevyjde živ ze Skadru. leč bude-li mír ohnoven tak, aby nebyla neuzná- na práva Černé Hory na toto město, pod jehož hradbami prolil jeho lid proudy krve. Táže se iro- nicky, zdali v případě, kdyby se sáhlo k násilí. aby byl donucen vykliditi Skader, spatří ke svéme bolu italského generála mezi vůdcí vojska, pověře- něho tímto smutným posláním. Chystané sesílení francouzského loďstva. Z Paříže se sděluje, že hned po opětném se- stoupení sněmovny a senátu předloží ministr ná- mořnictva osnovu zákona o rekrutování námořního personálu i námořních kádrech a osnovu zákona jímž se povoluje dodatečný úvěr 500 milionů pro námořnictvo. Pokud je známo, jde zejména o roz- množení lodního materiálu a také o rozmnožení důstojnického sboru, jenž má býti též omlazen. Ve Francii jsou totiž lodní kapitáni průměrně přen- padesšl let staři, kdežto v Německu mají průměr- ný věk od 38 do 40 let. Dála se chystá sesílent lodnich divisí ze tři na čtyři jednotky a vybudo- vání příslavů i doků. Po přijetí této předlohy bude míti Francie brzy eskadru osmi drendnoughlů.
Figar Emanuele Nikola Turecko Černá Hora Paříž Francie Německo
23 article Dobytí Odrinu.
Dobytí Odrinu. (Pův. dopis Nár. L..
24 article
V srhském táboře, 28. března 1913.
25 article
23. března večer obdržel generál Ivanov z hlav- ního stanu následující rozkazi „Druhá armáda nechť útočí zítra 24. březn na východní sektor a nechť se zmocní předních posíc tohoto sektoru. Všechny ostatní sektory (t.j. vojenské oddíly, určené pro jednotlivé okršky pev- nůsikové) nechť podporují tento útok energickým postupem. Generál Ivanov hned po přijetí tohoto rozkazu učinil nutné přípravy k jeho vyplnění. Určil, aby útok zahájilo příštího dne odpoledne těžké i poln dělostřelectvo proti všem sektorům silným bom- bardováním. K večeru pak měla vyraziti k útoku pěchota a v noci, kryta artillerií, měla se přiblí- žití k pevnůstkám a ráno bodákovým útokem s jich zmocniti. 24. března ve dvě hodiny odpoledne zahájeno bylo všeobecné bombardování, jež trvalo nepře- tržitě až do osmi hodin večer. Turci odpovídali s celou pevnostní artilerií. Po osmé hodině bylo bombardování poněkud seslabeno, aby mohly býti učiněny pohodlněji přípravy k útoku pěchoty. K jedenácté hodině vyrazila pěchota proti východ- nímu sektoru. Současně bylo i bombardování opěl- ně sesíleno. Turci vypozorovali postupující pěchotu a zasypali ji silným ohněm. Ale útok bulharský už nemohl býti zastaven. A tak za svítání dobyty byly jíž všechny přední posíce východního sektoru a to Kuž tepe, Maslaka, Mal tepe, Sapundžilar, Esl kuplik. Pačedželar a Demir kapu. Do rukou vitězů dostalo se 12 těžkých děl a jeden prapor zajatců Současně bojovalo se s velkým úspěehem proti ostatním sektorům. Na jihu dobyt byl Pamuk surty a podniknut útok na Tokat bair i Doudžaros.
Ivanov Turek Pačedželar Demir Pamuk
26 article
Nejsilnější odpor kladli Turci na Tokat baíru. Na západě vedli tuhé boje Srbové, hlavně timocká divise. Obsazen byl čiftlik Ekmekčí-koy a podniknut útok na pevnůstku Papas tepe. V boj zasáhla účinně i dunajská divise srbská. Na rychlo vykopány zákopy a oblehatelé skryli se na čas před zhoubným ohněm nepřátel- ských baterií. Jen bombardování neutuchalo. Pře polednem vojska východního sektoru vyrazila opět k útoku. Zákopníci ozbrojeni nůžkami ku přestři- hování drátů, razili cestu útočníkům. Tak přiblížil se Bulhaři az na tři sta kroků před pevnostní pás a tu si opět vykopali zákopy. Zatím bulharskou palbou umlčeny byly jíž ba- terie některých pevnůstek a byl dán rozkaz, aby východní sektor byl nočním útokem dobyt. Řady pěchoty hnuly se opět ku předu. Dráty ostnaté byly přestřihány, vlčí jámy odhaleny. Jedno ohlu- šující „urá“ „na pred na noží“ a do rukou vítězných útočníků padla první pevnůstka č. 12. Ajvaz-baba, patřící ke skupině arnautköjských pevnůstek. Odtud Bulhaři v padli v týl Ajdžiol tabii a zmoc- nili se jf. Brzy na to všechny pevnůstky, reduty baterie východního sektoru ocitly se v rukou bul- harských. Byly 4o: Kestenlik, Kuru česma, Ildya tahie, Topiolu, Kalkaz a Kaik. O dobylí jejich zjed- nal si velké zásluhy 23. pluk.
Turek Srba Bulhar Ajvaz Kalkaz Kaik
27 article
To byl výsledek bojů v noci na 26, březen. Rozednilo se. Vysvitlo teplé jarní slunce. N nebo ani mráčku. 23. pluk v nejlepši náladě po- stupuje opatrně ku předu. Musí překonati nadlidské překážky. Účastník bojů vyprávěl mí- „Abychom se vyhnuli vlčím jamám, jež byly výborně maskovány, užili jsme lsti. Couvlí jsme nechali se pronásledovati Turky. Pak jame se vrhli na ně, porazili je a hnali ke za nimi k městu touže cestou, jíž i oni. Asi tři sta kroků od města jšme stanuli. Byli jsme v nejistotě, co se děje zatím na ostatních stranách. Ale pak touha, abychom byll první v městě, nám nedala a my nečekajíce na další rozkazy, úprkem přihnali jsme se do města následováni naší jizdou.
Turek
28 article
Vtrhli jsme do prvních ulic. V městě vládla panika. Šukri paša dal zapáliti sklady, kasárny, nemocnice a arsenály ve čtvrtích Kemer, Baš Juk, Kajka, Kara g5z a Hadarbek. Lidé jak šílení utíkali před námi, nepoznávajíce nás. S oken domů,v nichž se skryli Turci, sypalo se na nás olovo. Pi tom stále ve vzduchu vybuchovaly šrapnely a dést kouli sypal se nám na hlavy. Boj byl úžasný. Krol za krokem postupovali jsme do středu města. Z námi s hudbou táhla celá osmá divise. V bulhar- ských čtvrtích nás poznali. Ženy a děti objímaly nám kolena a líbaly ruce. Na domech objevily se bulharské prapory, sám bůh ví, odkud se najednou vzaly. Tak to trvalo do dvou hodin odpoledne, kdy byla střelba na jednou všude zastavena: Šukri paša se vzdával. — Šukri paša, když už Bulhaři vtrhli do samého města, skryl se ve skupině karagözských pevnů- stek a odtud řídíl hoj dále. Střílelo se i na samá město, což paniku jen zvyšovalo. Šukri paša osvěd- čil se jako důstojný obhájce jedné pevnosti, jakou je Odrin. Neklesal na duchu do poslední chvíle, Ale nebylo jiného východu a musil se vzdáti ví- těznému svému protivníku generálu Ivanovi. Je v tom kus tragedie: po pěti měsících uml- kají sta děl i tisíce pušek a herojícký Šukri paša odevzdává svou damascenku nepřiteli. Pak dva, tři dny a chlouba turecké armády. heroj odrinský seděti bude zajat v malém pokojíku některého hotelu sofijského daleko od svého ne- šťastného národa a vzpomínati na trpké osudy kdysi slavné říše otomanské, jejíž pád nemohl ani on svou obětavosií a statečností zadržeti. Bude sedávati celé dny i noci zlomen tíží ne- blahého osudu a jedinou útěchou mu bude to, že poražen a zajat byl tak chrabrým protivníkem, jakým byli mu Bulhaři. V. Sie.
Turek Krol paša Bulhar Ivan V Sie Kemer Karo g
29 article Ze strany.
Ze strany. Místní organisace pro horní Nové město (u Karlova) společně s organisacemi, zastoupenými ve sboru všedůvěrnickém pro IV. volební okren (moráňskou a vyšehradskou) pořádá ve čtvrtek 10. dubna o 8. hod. večerní v hostinci „u Jankov- ských“ (roh Bojiště a ul. u Karlova) velkon schůzi členskou, na níž říšský poslanec dr. Alois Rašin promluví „O malém finančním plánu a o povinném předkládání knih“. Vzhledem k dů- ležitosti tohoto nejvýž časového thematu žádáme důtklivě, by pp. členové schůze této zcela určitě se záčastnili. Přístup mají veškeří organisovaní pří- slušníci národní strany svobodomyslné. — Den před tím, ve středu 9. dubna jest o 8. hod. več. pu Nedvědů důležité předběžná schůze sboru dů- věrnického. Účast všech pp. důvěrníků nutnal ) Vlz „Nár. Listy“ z 2. dubna 1913.
doktor Rašin Nedvěd Nová město Karlov Jankov