1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 8. dubna 1913.
Praha
3
masthead
Čisle 95.
Čisla 95
4
article
Na rannl a večerní listy
předplání se
V Praze v admlnístraci
na měsle. . . . . . 2 K-
na čtvrt lsta . . . . 6 K —
s dvojí donálkou
na měsle. . . . . .
na dtvrt leta . . . . 7 K e2k
ve BlIAlkách:
na měsío . . . . . 9 K 00
Poštoui
na měslo. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zásllkou
na měsío, . . .
nk srrtioti : . . : kei
Praha
5
title
Německý kancléř o boji mezi Germánstvem a Slovanstvem.
6
article
Filosofický duch pomalého německé-
Ro kancléře připravil světu překvapení
Čeho se ještě nepodjal žádný z předních
činítelů evropské politiky, to učinil ona
načrtl ve své řečí význam balkánské války
pro celou Evropu, a co posud nevyslovil
žádný diplomat, žádný zodpovědný posla-
nec, ba ani žádný vládní list, to řekl zase
on: mluvil o možnosti a vyhlídkách velké-
ho konfliktu mezi Slovanstvem a Germán-
stvem. Bethmann-Hollweg učinil tak ob-
vyklou díplomatickou formou, prohlásil, že
nevěří v nutnost takové srážky a že sijí
ovšem také nepřeje, ale německý sněma
s ním celý svět porozuměl, že německá
vláda s tímto konfliktem počítá a že se na
jeho možnost zařízuje. Ve vládním úvodu
k vojenské předloze se už praví, že se jí
má čeliti nepříznivé pro Německo změně
která nastala vítězstvím balkánských stá-
tů. Německý kancléř řekl včera ještě mno-
hem více: mluvil otevřeně o tom, že Ně-
mecko se svojí novou vojenskou předlohou
připravuje se pro den příští srážky mezi
Slovanstvem a Germánstvem.
To je dalekosáhlé doznání, které snad
rády budou v Německu poslouchati ony
strany, které pro navrženou předlohua
hlavně její úhradu mají zdvihnouti ruce.
Ale kdo za to nebude německému kanclé-
ří ani trochu vděčen, je rakouský c. ak
ministr války a c. k. ministr zemské obra-
ny. Od nich obou bylo rakouské obyvatel-
stvo dosud zvyklé slýchati, že všecky obě-
ti, které od něho na krvi a penězích žá-
dají, platí toliko bezpečnosti říše.
Germán
Evropa
Německo
7
article
Jenom s tou podmínkou mohlo je obyvatel-
stvo přinášeti, poněvadž přece není ani z
poloviny německé, poněvadž stanovisko
jeho slovanské části v případě konfliktu
mezí Slovanstvem a Germánstvem je beze
vší pochybnosti předem dáno, a poněvadž
konec konců ani Maďarům nemohlo by
býti milé, aby se takto dostali mezi dvě
mlýnská kola. Zástupci rakouské vlády
vztyčuje se však najednou její německý
spojenec a mluví o boji proti Slovanstvu
takovým tónem, že to nezbytně charakte-
risuje i program nynější politiky, kterou no
Balkáně provádí Vídeň a Berlín, politiky.
která se pak ovšem jeví jako diktovaná
ne skutečnými životními zájmy rakouské
monarchie, nýbrž šílenou zásadou raco-
vého boje, kterému má při tom slovanská
polovina rakouského obyvatelstva držet
záda! Až se konečně zase dočkáme zase-
dání říšské rady a delegací, budou zástupe
vlády vyzvání, aby řekli, co o této něme-
cké theorii evropské a hlavně trojspolkové
politiky soudí, a jejich odpověď si do-
bře prohlédnou jmenovitě všichni, kdo
jsou ochotní dáti bezpečnosti říše, cojí
patři, ale přirozeně ani haléř a ani muže
na boj mezi Slovanstvem a Germánstvem
Ten ať si Němci co nejlaskavěji vybojují
samí!
Maďar
Němec
Balkán
Vídeň
Berlín
8
article
Ještě jednoho ministra připravil včera
německý kancléř o spánek. Mluvil síceo
něm, jako by se už už měl stěhovat, ale
při tom nazval ho „vládou bratrské slo-
vanské říše“. Za to se mu poctěný pěkně
poděkuje. Pan Sazonov je přece také Slo-
van, chce platiti za Slovana a snaží se
Slovany přesvědčiti, že svou balkánskou
politiku dělá jenom z ohledu na danou
situaci a tedy konec konců také v zájmu
Slovanstva. Po bratrském polibku Beth-
manna-Hollwega, který mu dal tak krásné
vysvědčení o dobrém chování a mravech.
ruský ministr zbledne, a nebylo by oprav-
du divu, kdyby teprve nyní demonstracev
Rusku opravdu začaly. Pro ruskou veřej-
nost znamená kancléřova řeč — je v ní
také prohlášeno, že Německo v žádném
konfliktu, tedy ani rakousko-ruském,
nezůstalo by neutrální — přec jenom tro-
chu mnoho, a ze samé starosti o ruské
panslavisty si jich německý státník jedi-
ným otevřením úst nadělal včera tolik no-
vých, že ho to snad bude mrzet.
Sazonov
St
Slovan
Beth
Rusko
Německo
9
article
Také francouzské vládě podán včera
se sněmovní tribuny cukr a bič. Dostala
poklony, ale musila vyslechnouti i po-
chybnost, jak dlouho ještě bude hodnáa
jak dlouho se udrží u vesla, a byla poká-
rána za bojovnou náladu francouzské ve-
řejnosti. Tato nálada ovšem není ve sku-
tečnosti ničím jiným než následkem vypu-
štění německého Panthera do Agadiru,a
nechť si už je míru jakkoliv nepříznivá, to-
lik je jisto, že všecka Millerandova čepo-
biti, všecky pouliční projevy a všecky řeči
při manévrech neposílily ještě Francouze
ani o jediného muže. Naproti tomu je jisto.
že nehorázný požadavek německé armád-
ní správy byl prvním krokem, který ne-
připouští tentokráte nejmenší pochybnosti
o tom, kdo začal, je takovým atentátem na
bezpečnost sousedů Německa a celou
evropskou rovnováhu, že všecko, co proti
němu Francie a také Rusko podniknou, je
už na celé čáře ospravedlněno jak nesmír-
ným sesílením Německa, o němž není už
pochybnosti, že bude provedeno již do
podzimu, tak zámysly, které tento krok
prozrazují a jež řečí kancléřovou byly po-
staveny do ještě určitějšího světla. Ve
Francii ovšem vláda, navrhující obnovení
tříleté branné povinnosti, může býti Beth-
mannu-Hollwegovi vděčna. Postaral seií
Millerandův
Francouz
Beth
Agadir
Německo
Francie
Rusko
10
article
o dostatečnou ozvěnu ve veřejnosti, poku
jí bylo ještě třeba, a každý francouzský
radikál a socialista nyní ví, že by sahal
na evropský mír, kdyby proti tříleté vo-
jenské službě zdvihl ruku.
Také Anglií se chéf německé politi-
včera velmi zabýval, nešetře poklonami.
Projevil velký, až příliš velký zájem o její
spolky a smlouvy, zmiňuje se o tom, že
snad chovají ve Francii naděje i v po-
moc Anglie a promluvíl s velkými laskomi-
nami o stezkách přátelství, které by prý
mohly přeběhnouti od jednotlivých velmo-
cí trojdohody k velmocem trojspolku. Jak
se Anglie zachová v boji Slovanstva a Ger-
mánstva, neřekl. Jestlíže si však v Anglii
pacifisté ve vládě i mimo ní myslí, že
snad Německo přistoupí na Churchillův
návrh jednoročního zastavení lodních sta-
veb, je už skoro jisto, že se klamali; kan-
cléř mohl jenom poukázati na velké ob-
tíže, které se tomu staví v cestu. Ty obtíže
jsou totiž okamžitě pohotově všude tam.
kde se od Německa žádá, aby aspoň sym-
bolicky projevilo svoji lásku k míru, kte-
rou i včera kancléř přes všecko ostatní
jen přetékal. Německo by tím opustilo
svou minulost, kdy bylo stálým popoháně-
čem evropského zbrojení. Bylo od svého
sjednocení stigmatisovaným ohrožovate-
lem evropského míru, jest jím a zůstane
jím.
První čtení branné předíohy zahájil v ři
ském sněmu
říšský kancléř šl. Bethmann-Hollwe
touto řečí:
Branná předloha žádá posílení naší bra
né moci, které dle jednomyslných posud-
ků našich vojenských autorit jest nut
ným, aby zajištěna byla budoucnost Ně-
mecka. Kdyby nyní byla nám vnucena vál-
ka, můžeme a budeme ji vésti v pevné důvěře
ve zdatnost a statečnost armády.
Jedná se pouze o tos Můžeme i nadále
dovoliti si přepych, abychom vzdávali se de-
retitisíců vycvičených vojínů, které bychom
mobli a které nyní do armády nezařazujeme?
Churchillův
Anglie
Francie
Gera
Německo
11
article
Nikdo neví zda a kdy bude nám souzeno vésti
válku, avšak pokud sahá lidská
prozíravost, nevzplane
žádná evropská válka, do níž také
my nebyli bychom zapleteni.
Pak budeme musit bojovati o svoj
existenei. Kdo chce něsti zodpovědnos
za to, že nejsme v zápasu na život a na smr
tak silní, jak mohli býchom býti? Tato my.
šlenka vnucovala se v posledních měsícícl
živelnou silou dojista každému.
Od počátku balkánské války bylo snahou
všech velmocí lokalisovati vál-
ku. Žádná velmoc nechtěla bráti podílu na
teritoriálních změnách na Balkáně. Přes to
však
po dlouhou dobu trvalo napětí,
jež dvě velmoci svými zájmy nejvíce zúčast-
něně. Rusko a Rakousko-Uhersko.
vedlo k mimořádným vojenským
opatřením. Nechci říci, že snad v nějaké
chvíli byla válka bezprostředně přede dveřmí.
avšakbylo třeba několikráteuvě-
domění si plné zodpovědnosti nej-
více interesovaných kabinetů, aby
existujícím různostem názorů a roz
porům zájmů odňata byla taková pří
krost, která by mohla vésti k násil-
nému výbuchu. Evropa bude vděčna an-
glickému ministru zahraniční c
záležitostí za mimořádnou oddanost a za
jeho smířlivého ducha, jímž řídil londýnské
rozhovory velevyslanců a dovedl vždy opět
prostředkovati v rozporech. Německo pro-
jevuje tentodíktím ochotněji, protože
jsme souhlasili s cíly anglické politiky a v témž
smyslu pracovali, stojíce věrně po boku na-
šeho spojence. (Souhlas.)
Říšský kancléř poukazuje pak na vý-
klady sira Greye v dolní anglické sně-
movně o dosavadních výsledcích londýnskýcl
velevyslaneckých konferencí a prohlašuje, že
tyto výklady mohou býti pokládá-
ny za základ projednávání vý
chodních otázek, na nichž velmoci se
dohodly. Jde nyní o to, aby rozhodnutím vel
mocí
za všech okolností zjednána byla
platnost.
Grey
Balkán
Rusko
RakouskoUhersko
Evropa
Německo
12
article
Jsme rozhodnuti spolupůsobíti co nejener
gičtějí. (Souhlas.) Bylo lze očekávati, že pá
Drinopole urychlí obnovení mírt
n a Balkáně. Bohužel — nestalo se tak.
Turecko přijalo návrhy, předložené m
mocnostmi pro uzavření míru. Odpověd
států balkánských došla však te-
prve předevčírem. Nyní se o ní usne-
sou mocnosti pospolu. Zdržuji se proto
dnes bližších vývodů o ní. Zde a též
vůči vyzývavému odporu Černé
Hory (Slyšte! Slyštel na pravici, veselost na
levici) záleží především na tom, aby dos a-
vadní součinnost velmocí vytrva-
la i nadále. Lodní demonstrace zúčastňují se
veškery velmoci vyjma Ruska, které však
akci samé dalo sankci. Londýnská usnesent
musí býti provedena nejrychleji a se vším dů-
razem. Pak budou též otázky dosud ještě ne-
rozřešené vyřízeny pokojně. Avšak rozvaha
opatrnost, s kterou se koná londýnské vyjed-
návání, stanovisko, které velmocí zaujímaj
vůči válčícím stranám a tyto vůči velmocem.
ukazuje přece velice důrazně, jak blízce a cí-
telně události na Balkáně poměru mezi velmo-
cemi nejen se dotýkají, nýbrž také osudně ho
mohou porušiti. Dosud bylo to především ohra-
ničení Albanie, při kterém se projevily pro
tivy zájmů mezi částí velmocí. Pro budoucnost
jest rozhodujícím, že na místě evropské
ho Turecka s jeho státním životem, stav
ším se pasivním, vstoupily státy, které
projevují zcela neobyčejnou sílu
životní.
Drinopol
Balkán
Turecko
Černá Hora
Rusko
Albánie
13
article
My všichni máme naléhavý zájem na tom
aby tato síla v pokojné práci právě
takse osvědčila, jak stalo se to ve válce
a aby balkánské země šly vstří
epoše nového rozkvětu, vúzké ho-
spodářské a kulturní souvislosti
s jich sousedy a souborem evrop-
skýchstátů. Pak také ony budou činitelem
pokroku a evropského míru. Přes to však jest
jedno nepochybným Kdyby jednou došlo
k evropské válce, v níž stáli by
proti sobě Slované a Germáni,
pak znamenalo by to pro Germány
poškození, kdyby v systému rovnováhy
zaujímaly nyní částečně jihoslovanské státy
ono místo, které dosud zaujímalo evropské
Turecko. Toto přesunutí vojensko-politické
situace na pevnině připravovalo se dlouhý
čas, a nyní, kdy neočekávaně vystoupilo ve
velkémrozměru, jednali bychom bez svě-
domí, kdybychom nechtěli z toho činiti zá-
věry
Neřikám to proto, že pokládám srážku
mezí Slovanstvem a Germánstvem za nevy-
hnutelnou. Mnoho publicistů tvrdí opak. T
jest nebezpečné podnikání, takové
these působí jako hlásaná hesla sugestivně
připravují půdu, z níž vyrůstají pak na špat-
nou cestu svedené vášně lidu. (Velmi dobře.
Slovan
Germán
Turecko
14
article
S vládou Ruska, velké slovanské bratrské ři-
še, žíjeme v přátelských stycích. (Souhlas.)
Po celou dobu svého úřadování pokládal jsem
za svůj úkol udržovati otevřený a důvěryplný
poměr s ruským kabinetem. (Souhlas.) Získal
jsem přesvědčení z vývinu záležitostí a ze
svých osobních styků se státniky
kteří dle vůle Jeho Veličenstva cara Mikuláše
udržují ruskou politiku v kolejích dobrého sou-
sedství s Německem — že moje snahy
oni opětují. Přímých zájmových rozpori
mezí námí a Ruskem neznám. Německo
Rusko mohou pracovati na svém
hospodářském a kulturním posi-
lení, aniž by se jich cesty při tom skřižily
Dobré vzájemné vztahy mohou tento rozvoh
jen podporovati. Pouhé slovansko-germánské
rasové protivy samy nepovedou k válce mezi
námi a Ruskem. Při nejmenším nevyvolámej
a nynější ruští rozhodující čini-
telé neučiní to rovněž. Tomu nevěřím. Avšak
jak ruským státníkům, tak také nám jsou
známy
Mikuláš
Rusko
Německo
15
article
panslavistické proudy,
do nichž si již Bismark stěžoval a které již
Bismarka znepokojovaly, a jimž dostalo se
mocné podpory vítězstvím státi
balkánských. Bulharská vítězství nad
Turky byla těmite kruhy oslavována částečně
též jako vítězství slovanské myšlenky
protivě k myšlence germánské. Vedle reál-
ních protiv zájmů přispěly lyto
proudy k napětí, které zavládalo tuto
zimu mezi Ruskem a Rakousko-Uher-
skem. Nepotřebuji poukazovati na rozčile-
nou polemiku, jaká nastala mezi částí ruského
a rakouského tisku. Jest všeobecně známa
Z těchto vášnivých časopiseckých půtek za-
znívá vzpomínka na všechny diference, které
od dlouhých desítiletí vznikaly z balkánského
problému mezi Rakousko-Uherskem a Rus-
kem. Jako věrní spojenci Rakousko-Uherska
snažíme se toto napětí zmírniti.
pokud možno, proto nesmíme však strkat
hlavu do písku, neboť že svoji spolko-
vou věrnost zachovávámei nad di-
plomatické prostředkování, ne-
potřebuji zdůrazňovati. Novým
akutním oživením rasových pudů dostává změ
na vojensko-politické situace, způsobená vál
kou balkánskou, zvýšený význam.
Rusko
Rakousko
Uhry
Uhersko
Rus
16
article
Jsme nucení s ním počítati, pomýšlíme-l
na budoucnost.
Naše vztahy k francouzské vlád
jsou dobré. Říšský kancléř poukazuje na vý-
rok Bismarkův z r. 1887, kterým tento pro-
hlásil: „Kdyby Francouzové chtěli zachovati
mír tak dlouho, až my je napadneme, a kdy-
bychom byli tím jisti, byl by mír pro vždy za-
jištěn“. Říšský kancléř zdůrazňuje, že se od
té doby nic nezměnilo. V době 40 let podali
jsme Francii a celému světu také ve velmi váž-
ných okamžicích mnoho důkazů, že přejemesi
žíti v míru i se svými západními sousedy, že
tato naše přání nemusí být slovy posilována.
Mám všechny důvody, abych věřil, že nyněj-
ší írancouzská vláda chce žíti s nám
v přátelském pokojí. Zda a jaké změny přínese
budoucnost, neví nikdo. U porovnání s dobou
před 25 lety nevzrostlo přesvědčení o tom, že
kabinety velmocí jsou středisky válečných
aspirací, nýbrž pokleslo. O rozměrech světo-
vého požáru, o rozvratu a bídě, které by při-
nesl národům, nemůže si žádný člověk učiniti
představu. Všechny války minulosti byly by
proti tomu dětskou hrou. Žádný zodpovědný
státník nebude pomýšleti na to, aby lehko-
myslně přivodil doutnák k prachu. Sklonk
tomu se zmenšil, ale sesílila moc veřejné-
ho mínění a tímto veřejným míněním zase
nátlak těch, kteří tropí největší
hluk.
Francouz
Francie
17
article
To nejsou, čím demokratičtější jsou zří
zení, v rozechvěných dobách majority, nýbrž
minority. (Velmi dobře!) Říšský kančléř ne-
soudí, že francouzský národ ve svém celku
naléhá na válku, ale v širokých kruzí ch
francouzského národa se soudí, že
mají nad Německem ne-li převahu, tedy aspoř
že jsou mu rovní, v důvěře v sílu vlastní ar-
mády, v důvěře ve spolek s Ruskem
snad též v naději v přátelství An-
glie. To jest nebezpečný rüb sesí-
léní francouzského národního cí-
tění, třebas národní hnutí duchů ve Francii
všude může vyžadovatí velíkě úcty. Vášnivé
a chauvinistické živly ukazují nám, praví říš-
ský kancléř, hrot proti Německu namířený
příliš často ostentativně. Francouzská
armáda jest dobrá, dle úsudků vojenských
velmi dobrá. Jest miláčkem, pýchou a naději
národa. Všecky strany, celý národ činí jí k vů-
li, co jest jen možno, avšak za Vogesami exí-
stuje chauvinistická literatura, která, mluví-l
s oprávněnou hrdostí o této armádě, činí to.
aby z přirovnání k německé armádě dokázala
naši podřaděnost v budoucí válce. Poukazuje
se s důrazem na převahu francouzského dělo-
střelectva, na lepší stav francouzského lete-
ckého umění, na lepší výcvik francouzských
vojínů v poli a vidí se při tom už napřed mas-
sy ruské jízdy a ruské pěchoty naši zemi za-
plavovati. Živému francouzskému duchu —
v tom dotýká se s panslavistickými názory —
jeví se
porážky Turků jako porážky Němců.
U Lozengradu a Lule Burgasu
vídí převahu francouzských děl
instruktorů nad německými jasne
dokázanou
Turek
Němec
Německo
Rusko
Francie
Lule Burgas
18
article
Přistoupení balkánských států
ke trojdohodě
eskomptuje se předem a při tom s ostrým po-
hledem stranou k Elsasku-Lotrinsku dis po-
nuje se sbudoucnosti Německa. Pr
tom všem jest přece mnoho illuse, avšak v illu-
si Francie už jednou zahájila boj s námi. Bis-
mark, když r. 1887 žádal septennát, mohl od
hadovati možnost a nebezpečí příští války pro
Německo v podstatě dle jednotlivých vztahů
Německa k ostatním mocnostem. Trojspolel
existoval, ale žádný dvojspolek, žádná troj-
dohoda. Nemůžeme význam panslavistických
francouzských a-pirací, nemůžeme vliv událo-
stí války balkánské na situací evropskou, ne-
můžeme sílu vojenské moci druhých států po-
suzovati isolovaně. Od oně doby jsme se svě-
tovým ruchem spojeni. Záruky miru, kte-
ré spočívají v našem těsném spolku
Rakousko-Uherskema ltalif, cenín
vysoko. Jsouce přesvědčeni o veliké ceně troj-
spolku pro bezpečnost národů v něm sdruže-
ných, jsme jej obnovili a trojspolek jest se-
mknut tak pevně, jako kdykoli jindy. (Žívá
pochvala.) Neslouží jen spojeným mocnostem
slouží světu. Tuto zkoušku přece skutečně
složil. Přes to, jako žádná jiná země, musí být
Německo na stráží, též s trojspolkem. A právě
jako mocnost trojspolku, na východ a na zá-
pad posunutá,
zarážíme klín mezi slovanský svět
a Francouze.
Musíme býti připraveni, že budeme nu-
ceni na dvě strany bránit svou ků-
ž i. Říšský kancléř zdůrazňuje, že předloha ne-
spočívá nějak na myšlence světového zbro-
jení nebo Rage de nombre (Veselost u soc
dem.) a prosí též sociální demokraty, aby tuto
představu naprosto odmítli.
Bis
Francouz
Elsasko
Lotrinsko
Německo
Francie
Rakousko
spolek pro bezpečnost národ
Rag jít nombre
19
article
Se svým ruským sousedem
nemůžeme vůbec o závod zbrojiti.
Ruský car bude vždy moci více vojínů
postaviti, než my.
Pro případ války neskládáme důvěru
početnost naší armády, nýbrž v odvahu a
ducha národa, který se v míru i ve válce
stělesňuje v našem vojsku. Avšak doložím
vám číslicemi — což ostatně je beztak zná-
mo — že naši sousedé učinili a čin
ohromné pokroky vojenské. Říšský
kancléř poukazuje na úžasný vývoj hospodář-
ských poměrů v Rusku, s nímž ruku v ruce
kráčí reorganisace armády, jakou Rusko ještě
nikdy nemělo, dále na to, že Francie už dávno
předstihla Německo ve využitkování branné
zdatnosti svého obyvatelstva. Co se týče za-
mýšleného zavedení tříleté doby služební ve
Francii, prohlašuje říšský kancléř, že spatřuje
v tom tak málo vyzývavost, jako německá
předloha jest provokací Francie nebo někoh
jiného ve světě. (Velmi dobře.) Francouz
chtějí se státi tak silnými, jak mohou.
Žádný člověk nemůže převzíti záruku, že
nedojde k válce. Bylo by pochybeno, zname-
nalo by přímo vyzývati osud, kdybychon
chtěli říci: Dojde-li k válce, pak jsme dost
sílni, mohli jsme býti ještě silnější než jsme.
ale to stojí mnoho peněz. Clest la. Uděláme
to také tak. Takové nálady byly vždycky po-
čátkem neštěstí, r. 1870 ve Francii a právě
nyní v Turecku. Vyhlídky příšti války s mi-
lionovými armádami, vyzbrojenými nejmoder-
nějšími zbranémi, lze předpověděti ještě ob-
tížněji než dříve. Ale jedno bude také v bu-
V drobnem prodejlt
ranní číslo o sobě . . za Sh
večorní . . . . . . . za 4 b
Ve dllálkách na venkově
ranní čislo
večerní
. . . 5h
Inseráty
platí ze hotově napřed
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., l.
Tam nacházejí na též
rodakce, tiskárna a expodice
„Národních Listů“
Rukoplay se nevracel
Francouz
Rusko
Francie
Německo
Turecko
20
article
doucnosti pravdou: Pokud svět stojí, byl ví-
tězem vždycky jenom národ, který byl s to
zasaditi se o svoji věc do posledního muže,
když vrhány byly vyšší kostky o jeho osud.
který s celou svojí silou lidovou dovedí se po-
stavití proti nepříteli. [Velmi dobřel) Nepřed-
kládáme vám předlohu proto, poněvadž chce-
me válku, nýbrž poněvadž chceme mír
poněvádž chceme zůstati vitězi, dojde-li k
válce. (Hlučně se volá „Výborně!“) Valn
většina národa uznává tento význam před-
lohy a chce, o tom jsem přesvědčen, aby se
stala zákonem. Budeme též potom, až se sta-
ne zákonem, právě tak málo kazimírem světa.
jako jsme jím byli až dosud. Negativní důka
podala staletí dějin staré německé říše, posí-
tivní důkaz doba od r. 1870.
S anglické ministerské lavice bylo v po-
sledních dnech opětovně zdůrazněno, že při
úplně nezměněném zachování dosavadních
mocenských skupia
mohly by přeběhnouti stezky
přátelství
od mocností jedné skupiny k ně-
které mocnosti druhé skupiny.
S tím souhlasím a chtěl bych to rozšířiti v ten
smysl, že takové svazky přátelství — musí
býti navázány. Budeme to moci tím spíše uči-
niti, čím bezpečnější budeme v klidné síle.
Politická přátelství jsou — nechceme býti
sentimentálními — politickými obchodya
jako v hospodářském obchodním životě, tak
uzavírají se též v politických záležitostech
obchody nejlépe a nejsnadněji mezi silnými
stranami. Slaboch přijde vždy pod kola. (Sou-
hlas.) Zdůraznil jsem již, že navazuje m
styky s ruskou a francouzskou
vládou, jak doufám, nikoli bez výsledku.
21
article
Totéž platí o Anglii. Říšský kancléř pojed-
nává pak o lodní řeči Churchillově v anglické
dolní sněmovně, zejména o návrhu, aby ve
zbrojení občas byla učiněna jednoročni
přestávka a poukazuje na to, že námořní
znalci na této straně i na druhé straně Se-
verního moře poukázali dosti souhlasně na
obtíže, jaké v sobě chová provedení takového
problému. Říšský kancléř prohlašuje: Vyčká-
me, vystoupí-li anglická vláda s konkret-
ními návrhy, avšak jest skutečností, že
tato myšlenka a forma, v níž anglický minist
námořnictva tuto myšlenku vyslovil, jest pře-
ce velikým pokrokem.
Churchillův
Anglie
dolní sněmovna
22
article
Byla doba, kdy každé slovo, jež platilo
srovnání anglického a německého námořni-
ctva, anglické a německé stavbě lodí, vedl
k lodní štvanici, jež ofravovala opět a opči
německo-anglické styky. Zdá se mi a doufám
že tyto doby náležeji minulosti, zdá
se mi, že se začíná vraceti důvěra, jež dlou-
hou dobu na škodu obou zemí a světa schá-
zela. Též my chceme, zdůrazňuje říšský kanc-
léř, býti právě tak jako Anglie silnými a svo-
bodnými ve světě, nikoli abychom druhé utí-
skovali, nýbrž abychom se svobodně a volně
dle sil národa rozvíjeli, a kdyby toho bylo
třeba, abychom mohli své slovo s plnou váhou
své síly položiti na vážky pro mír. (Hlučná
pochvala na různých stranách sněmovny.)
Říšský kancléř zdůrazňuje opětně, že Ně-
mecko samo nerozhoduje o tom, utváří-li se
budoucnost pokojně nebo hrozivě. Avšak,
praví, rozhodujeme o tom, můžeme-li s do-
brým vědomím hleděti vstříc nejisté
budoucnosti čili nic. O tom očekává
národ nyní vaše rozhodnutí... (Souhlas.)
Branná schopnost národa jest posléze přece
zkušebním kamenem jeho morální a fysické
síly. Pomozte, aby všeobecná branná po-
vinnost, již Německo vděčí za svoje znovu-
zrození, nás zachovala bez obav. Hodnoty
jež máme chrániti, stoupají rok za rokem
Nesen pohotovostí nejširších lidových kruhů
necouvne říšský sněm, jak doufám, před veli-
kostí požadavků, jež obsahují tyto předlohy
Mluvime o těžkých obětech, o obrovských
břemenech, slyšíme stesk, že toto trvalé po-
silování našeho zbrojení
povede bud k naší finanční zkáze
nebo k válce.
Anglie
Německo
23
article
[Souhlas u sociálních dem.) Tu pak, pánové
fobrácen k soc. demokratům), kteří velmi
správně voláte: Po lidský věk vydávali jsme
obrovské částky na naše zbrojení a ještě při
každé větší německé předloze se říkálo: Nyní
přijde válka! Až dosud byl mír zachován. Přes
veliké částky, jež vynaložilo Německo na
účely zbrojení, nebylo nikdy období, v němž
bychom byli hospodářsky tak sesílili, jako
nyní (Souhlas), v němž bychom byli se stali
tak výkonu schopnými v. plnění státních úko-
lů pro sociální a kulturní vývoj. jakož i v ži-
votě jednoflivcově. (Opětný souhlas.) Dějíny
celého světa nejmenují nám žádný národ, jent
by byl zahynul, protože se vyčerpal ve svém
zbrojení, zajisté však velmi mnoho národů
kteří zašli, protože pro přepych a blahobyt
zanedbávali svojí brannou schopnost (Opě-
tovná pochvala). Národ, jenž není dosti obě-
tavý nebo nemyslí, že jest dosti bohatým, aby
udržoval své zbrojení na výši doby, ukazuje
jen, že
svoji úlohu dohrál.
Říšský kancléř končí prosbou, aby přes
všechny obtíže se sněmovna řídila myšlen-
kou: Ohrožuje-li nám někdo dům.
pak jsme připraveni až do posled-
ního muže (Hlučná pochvala. — Sykot u
soc. dem. — Opětovné projevy pochvaly se
strany převážné většiny sněmovny.j
Německo