Periodikum ALTO Viewer

1

Eirana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

8. června 1907.

4

Císlo 156.

5 article

Ve stanici Sagradu vstoupili jame do vlaku a byli jsme v Miramare očekáváni depulací ústavu na zvele- bování živností v Terstu, presidentem Brunerem a ředitelem ústavu Corettim. Zámek Miramare byl uči- něn hostům přístupným. Z Miramare odvezeni jsme byli lodi do Terstu. V neděli večer konán byl Banket na vrchu Opčině na útraty komory terstské. V pondělí byli přijati čle- nové sjezdu v obch. a živn. komoře presidentem De- metriem a vicepresidentem drem. Ricchettim. Oba jakož i prosident kuratoria ústavu Brunner, vítal přítomné jakožto první pionéry na poli práce živnostenské. O 10. hodině byla prohlídka terstského ústavu pro zvelebování živností. Ústav založen byl r. 1904, má prostranné, najaté místnosti se sbírkami a stálou výstavou. Při ústavu konají se kursy, po- učné odhorné přednášky a výstavy a odborná porada se živnostníkům poskytuje v jejich potřebách. St- rosta města Terstu, který současně jest nejvyšším správcem samosprávy, dr. Sandrinelli uvítal kongres jménem města a přál započaté akci ku povznesení dů- ležitého slavu živnostenského mnoho zdaru. Dr. Schu- ster z Prahy poděkoval jménem účastníků za příle- žitest poskytnutou prohlédnutím činnosti ústavu terst- ského a přál rozkvětu krásného města mnoho zdaru Činnost ústavu jest všestranná a děkuje svému rozkvětu presidentu Brunnerovi a svému pilnému úřadníku inž. Corretiovi. O 12. hodině byl účastníkům nabídnut bohatý „lunch“ v hotelu „Alla Borsa“ ku- ratoriem ústavu. Přátelské přípitky proneseny byly četnými účastníky. Odpoledne byla podniknuta pro- hlídka města, příslavu a loděnice „stabilimento lecníco Triestina“ Tím oficiálně Eyl kongres ukončen. V úterý jes společný výlet do jeskyní v St. Ganziana u Divače.

Bruner Coretti Brunner doktor Sandrinelli Sch Ing Bors Miramar Terst St Praha St . Ganzian terstský ústav pro zvelebování kongres

6 article

Jednání sjezdu letošního nabylo veliké důleži- losti a významu. V Gorici zúčastnilo se jej 110 zá- stupců, v Terstu 50. Byly zastoupeny: zemský výbou v král. českém, dálo Vídeň, Linec, Salepurk, Št Hradec, Celovec, Luhlaň, Terst, Gorice, Parenzo, In špruk, Bregenc, Brno, Opava, Lvov, Černovice, Zader Komory byly oliciálně zastoupeny: Vídeň, Linec. Praha, Solnohrady, Št. Hradec, Lubno, Celovec. Lublaň, Terst, Gorice, Rovigno, Inšpruk, Bolzano, Ro veredo, Liberec, Cheb, Olomouc, Brno, Opava Lvov Krakov, Brody, Černovice, Zader, Spalato a Ragus Ústavy pro zvelehování živností vyslaly zástupce Vídeň, Linec, Št. Hradec, Terst, Bolzano, Roveredo.

Bolzano ro Roveredo Gorica Terst Vídeň Linec Salepurk Štýrský Hradec Celovec Luhlaň Parenzo Brno Opava Lvov Černovice Praha Solnohrad Štýrský Hradec Lubno Lublaň Rovigno Liberec Cheb Olomouc Opava Lvov Krakov Brod Spalato Ragusa Bolzano Inc Inšpruk

7 article

Liberec, Inšpruk, Praha, Celovec, Brno Sjezd vyzněl jednosvorně v tom smyslu, z třeha ústavy na povznesení živností náležitě vyzbro jiti a dotovati, aby úkolům svým mohly dostáti. Byl tu dokumentována potřeha decentralisace a auto- nomní správy těchto ústavů. Byla dokumentována po Uřeba spolupůsobení obou ministerstev kultu a vyučo- vání i ministerstva obchodu. Nejširši působnost ústavů těchto a jejich blahodárné působení ve pro- spěch ovznesení středních vrstev národa nedá se již odbýti nuznou almužnou. Byla-li uznána potřeba decentralisace ústavů těchto z povolaných úst,a zvláště tu mám na zřeteli slova rtavebního rady Erharda z Vidně na včerejším banketu v Opčině pro- nesená, tu rozumíme této decentralisaci také i ve smyslu finančním, v tom směru stane se takě zajiste v budoucnosti náprava. Snaha pražského ústavu po samostatnosti a autonomním působení od let dávných sledovaná, byla tu nejlépe oceněna. Přispěl k tomu také nyní i Štyrský Hradec, který volal též v po- slední době po samostatném působení. V tom smyslu jest známý spor mezi poslancem Einspinnerem a od přednostou drem. Exnerem. Pražští delegáti přispěl nejen k ocenění české práce v cizině, ale i ocenění snahy po samostatnosti a uznání zdatnosti českých řemeslníků. Všude, kde pražští dolegáti se objevili byli vítáni a rádi viděni. Třebas všude český jazyk uplatňovali, přece nalezli všeobecné sympatie. Král. hlav. město Praha bude příštím rokem vílati u př- ležitosti výstavy průmyslové, komorou pořádané, v svém středu čelné hosty z celého Rakouska. Četní přátelé z Gorice-Gradisky a z Terstu budou našimí milými hostmi. Sjezd rozešel se s nadšeným plijelim pozvání v Praze. V Terstu, 3. června 1907.

Erhard Exner Král Liberec Inšpruk Praha Celovec Brno Rakousko Gorica Gradisky Terst Štyrský Hradec

8 article Jarní zasedání státní rady železniční.

Jarní zasedání státní rady železniční. Státní rada železniční zahájila dnem 3. června svá jednání. Od 3. do 6. června pracovaly výbory pro záležitosti tarifní, pro záležitosti všeobecné jízdního řádu, dne 4. června jednal komitét pro akc postatňovací o postátnění rakouské se- verozápadní, státní a jižní dráhy. Ple- num slátní rady železniční konalo se 7. června. Těžisko těchto porad spočívá v jednotlivých výborech a komitětech, jejichž usnesení předkládají se valne schůzi ke schválení. Materiál ke zpracování ustano- vený roste každým rokem velmi značně, tak že mini- sterstvo železniční pomýšlí na účelnou reorganisaci státní rady železniční a sice týmž způsobem, který se osvědčil při podobné instituci v Prusku, totiž zří zením t. zv. okresních rad železničních jež by se vyřizováním místních záležitostí železnič- ních zabývaly, kdežto státní radě železniční byly by ku projednání přikázány toliko otázky velkého do saho. Ve výboru pro záležitosti všeobecn dalo sdělení vlády v příčině zlepšení trvajících po

Prusko

9 article

měrů na vídeňské městské dráze podnět ku pohnuté debatě, z které lze vyjmouti, že tato komunikace v dosavadním zařízení přes obrovský náklad 160 milionů korun potřebám a svému vlastnímu účelu nevyhovuje. Ministerstvo provádělo sice po dlouhou dobu zkoušky s pohonem elektri- ckým dle soustavy Křižíkovy, avšak podnes nebylo s to se rozhodnouti, má-li zavésti elektrické lokomotivy nebo vozy motorové. Také otázku způsobu dopravy, zdali totiž má býli do- prava místní s dopravou na větší vzdá- lenosti kombinována aneb zdali má zave- dena býti výhradně doprava místní, čeká svého roz- řešení. Z těchto důvodů odepřel výbor vzíti sdělení ministerstva s uspokojením na vědoml. V příčině návrhu na rozmnožení vozide na c. k. státních drahách sděluje zástupce vládní, že byla učiněna objednávka 122 lokomotiv, 94 tendro a 4400 vagonů v obnosu 351/2 mil. K, na rok 1908 a 1909 budou následovati další objednávky v úbrn- ném obnosu 40 mil. K. Návrh ryt. z Hohenblumu. aby vláda předložila sněmovně návrh na investiční zápůjčku na pořízení dalších vozidel, byl přijat. K ná- vrhu dra, inž. Kaftana, aby v Králově Dvoře na České západní dráze byla zřízena osobní a nákla- dová stanice, aby bylo skladiště v stanici volyňské rozšířeno, aby v Senohrabech byly zřízeny če- kárny pro I. a II. tř., pitná voda opatřena a příjezdní silnice upravena, jakož aby v nádraží slán- ském zřízen byl ke skladištím řepy a uhlí náležitý příjezd, podotýká zástupce vlády, že na dotyčných projektech se pracuje.

Křižíkův Ing Kaftan Senohraby

10 article

Tolikéž pracuje se v železničním ministerstvu na projektu spojení ústředního nádraží v Karlových Varech s nádražím dráhy buštěhradské, jakož i na připojení větších stanic c. k. státních drah k míst- nímu připojení železničnímu. V oddělení II. pro zůležitosti jízdní h řádu byl návrh p. Houdka v příčině zavedení nového páru rychlíků mezi Plzní n Vídní, jakoí i návrhy dra. Lichta na zlepšení jízdního řádu ostravsko-frýdlandské dráhy a na tak zv. městských drabách při trati Kojetín-Bilá vládě k povšimnuti od- kázán. Návrh posl. dra. inž. Kařtans, aby ministen- stvo nalebalo na společnost státních drab, by rychlík č. 6/n zaslavoval v Roudnici, byl schválen. Návrh posl. dra, inž. Kaltana, aby rychliky č. 301 a 302 byly ve své dřívější poloze z Plzně do Brodu n. lesy a zpět ponechány a pokud se tak ne- stane, by byly v této relaci vedeny přímé voz z Prahy do Brodu a zpět, byl v první část ministerstvu k brzkému vyhovění doporučen, poknd se týče druhého přání, slíbil zástupce vlády v brzku vyhověti. Při odůvodnění svého třetího návrhu v příčin zavedení průvozního osobního vlaku na českomoravské transversálce obou směrech ponkazuje posl. Kaftan na dosa- vadní nedokonalé spojení na této dráze pro doprav osobní. Tak vyžaduje vlak č. 2113 z Jihlavy do Do- mažlic doby 12 hodin s přeružením hodinovým v Ta- boře, v opačném směru z Brodu—Domažlic do Ji- hlavy není žádného průvozního vlaku.

Houdek doktor Ing Kaftan Karlová Vary Plzeň Vídeň Kojetín Roudnice Brod Praha Jihlava Domažlice

11 article

Cestující musí pětkráte přestupovati potřebuje k této jízdě 17 hodin času, kdežto po trati Brod— Praha a po severozápadní dráze z Prahy za 12 hodin z Brodu do Jihlavy dorazí. A přece byla česko-moravská dráha na základě zákona z r. 188 stavěna jako hlavní dráha II. řádu a nikoliv jako směs drah místních bez všeho doprav- ního spojení. Řečník naléhá na brzkou opravu tohoto neudržitelného stavu, který též vládní zástupce připouští, načež byl návrh posl. Kaftana na za- vedení přímého průvozného vlaku v obou směrech z Brodu—Domažlie do Jihlavy na Č.-M. transversalce jednohlasně schválen. Návrh členů bar. Offermanna a Rohrer na připojení Brna k novému rychlíku č. 7 z Vídně do Krakova byl vládě vřele doporučen, taktéž zave dení nového vlaku v trati Brno —Okřížko na vlak č. 10 spol. stát. dr., jenž v 8 hod. 45 min. do Okří- žka přijíždí. Návrh týchž členů, aby vlak č. 210 na trati spol. st. dr. nové zavedený o čtvrt hodiny dříve, a sice na místo teprve ze Skalice — Boskovice z Moravské Třebové do Brna vyjížděl a ve Ska lici připojení k rychlíku č. 6/n dosáhl, po případě. aby tento rychlík ve stanici Březové—Brněne stavěl, byl po vřelé přímluvě poslanců dra. K aí- tana, dra. Lichta a Fuhricha schiválen. Návrh člena Riedla z Riedensteinu, aby v brzku byl na trati Praha—Zdice—Protivin rychl v obou směrech zaveden, byl vládě k uvážení od- kázán, taktéž návrh dra. Seiferta, aby vzhledem k vypracování jízdního řádu pro trati c. k. státních drah a společnosti státních drah, jež má býti postát něna, byl vzat zřetel k výhodnému spojení jednotli- vých okresu moravských s Brnem.

Offermann doktor Lichta Fuhrich Riedl Seifert Brod Praha Jihlava Domažlie Brno Vídeň Krakov Okřit Skalica Boskovice moravský Třebová Březová Zdice státní dráha

12 article

Schůze plenární byla 7. t. m. ministrem železnie drem. Derschatou zahájena, jenž věnoval zprvu památce zesnulého člena pana Bondyho vřelou vzpo- mínku, načež bylo přikročeno k projednání jednacíh pořadu. Na tomto nalézal se především návrh členů dra. Kaftana a Riedla, kterým se ministerstv vyzývá, aby stavbu druhé koleje na trati Praha— Beroun urychlila, a aby v brzku též ke stavbě druhé koleje z Benešova do Tábora a Veseli přikro- čila. Posl. Kaltan upozorňuje na velkou dopravu na této trati, po které dosud na jedné koleji denně přes 50 vlaků se dopravuje, kromě toho v části Karlův Týn—Beroun 8 vlaků, vápencem naložených. Bezpečnost vozby žádá nezbytně — jak známě ne- štěstí před krátkou dobou na jmenované trati se při- hodivší dosvěduje — urychlené položení druhé ko- leje. Podobně mají se věci na trati z Benešova do Tábora a Veselí, také zde stává se stavba druhé koleje velenutnou, řečník zádá ministra, aby do příštího programu investičního stavbu tuto pojal. K velmi živé debatě dal podnět pilný návrh člen ryt. Hohenbluma na předložení investičního pro- gramu v příčině rozmnožení vozidel a s tím souvisíc účelné rozšíření stanic železničních na drahách stát- ních. Veškeré žádosti členů na rozmnožení vlaků od- bývají zástupci vlády poukazem na nedostatečný po- čet vozidel, čímž průmysl a zemědělství velice trpí zejména v době kampaně cukerní. Posl. Kaftan při této příležitosti vytýká ostře Weigner. pomalý postup úpravy pražského ná-

Bondy Kaftan Riedl Posl Weigner Praha Beroun Benešov Tábor Karlův Týn

13 article

draží dráhy cís. Fran! Josefa. Stavl krytých příjezdů trvala příliš dlouho, stavba střední části budovy přijímací byla zdržena tím, že teprv nyní, tedy po roce, objednává se železná konstrukce pro ni, podnikatel, nemaje pro dělníky následkem tohoto zdržení dostatečného zaměstnání, musil značný počet jich propustití; se stavbou tunelů nebylo dosu započato. Nevětší zlo spočívá v tom, že nádraží. v němž denně na 140 vlaků se expeduje není dosu odlehčeno od průvozní dopravy nákladové. Tu jes neodkladné zřízení pobočného seřaďovacího nádraz před nuselskou stanicí a spojení jeho kolejemi se stanicí státní společností železniční v Libni nezbyt- ným, nemá-li doprava váznouti, po přpadě i ohro- žena býtl. Řečník žádá přítomného ministra železnic aby potřebné ihned zařidil, což tento slibuje. K ávrhu člena Steindlera v příčině zřízení nového ředitelství c. k. státních drah, po případě inspektorátu v Budějovicích, podolýká zástupce vlády bar. Buschmann, že vláda otázku tuto při provedení reorganisace státní správy železniční vezme v úvahu Dne 4. června zabývalo se zvláštní, státní radou železniční zvolené komité akci postátňovací, ze- jména postátněním dráhy státní společ- nosti železniční a rakouské severo- západní.

Fran Josef Steindler Libeň Budějovice

14 article

Zpravodaj posl. dr. inž. Kaftan připomíná v úvodu své řéči, že dotyčný návrh již v roce 1901 ve sněmovně se svými soudruhy podal, který sku- tečně r. 1903 ve výboru žalezničním velkou většinou. společně s návrhem na postátnění Ferdinandovy se verní dráhy, schválen byl. V letě 1905 ohlásil bar Gautsch, že vláda velkou akci postátňovací zahájí. a že v případě odporu zakročí cestou scudm. Tím při- blížili jsme se jádru věci. § 14. koncesní listiny státní dráhy dává státu možnost, po 30 letech tuto dráhu na zkladě renty do r. 1965 převzíti, avšak vozidla a pohyblivý majetek vůbec měl zvláště dle ceny od- hadní zaplacen býti. Když však 8. června 1882 uher- ská vláda uzavřela se společností státní dráby smlouvu, dle níž uherskou část dráhy od roku 1895 mohla do své správy převzíti, donutila rakouská vláda společnost k podobné smlouvě, avšak s tím rozdílem, že kromě obvyklé renty do konce r. 1965. nemohla společnost žádné náhrady více za vozidla požadovati.

doktor Ing Kaftan Ferdinandův

15 article

Roku 1891 převzala dle volně, jednostrann úmluvy vláda uherská uherskou část státní dráhy čímž však získané právo na postátnění rakouské část dráhy nemohlo býli ztenčeno, ač společnost státn dráhy, pokud se týče ustanovení o převzetí vozidel. to popírá. Jsou dva způsoby postátňovaci, buď cestou právní nebo obchodní. V prvním případě měl by správn. soudní dvůr rozhodnouti, jestli vozidla as v ceně 100 mil. korun mají bezplatně připadnouíi státu, jestli kromě toho má společnost splatiti státu 67 mil. garaněních záloh na základě smlouvy roku 1882, neb má-li pustiti se vláda do vyjednávání, př čemž připominá řečník, že panuje mezi státnía severo-západní druhou personální unie, jejíž hlava. p. ryt. Taussig, též vykonává veliký vliv na dráhu Košice—Bohumín a Dunajskou paroplavební společ- nost. V takovém případu bylo by lépe, kdyby se obrátila vláda přímo na akcionáře a učinila jim pe zralém uvážení přiměřené nabídnuti. Vždyť byla otázka postátnění rak. severo-západní dráhy rozhod- nutím správního soudu vyřizena a stální společnest lze na základě zákonného ustanovení peáže na trati Zellerndorí—Sigmundsherberg ku povolnosti do- nutiti.

Taussig Košice Bohumín státn dráha

16 article

Předseda ministersíva bar. Beck zřejmě prohlásií 5 záři 1906, že vláda považuje za svou přední úlohu akci postátňovací urychliti. Skutečně bylo v listopadu téhož roku v postátňovacím jednání s dotyčnými drahami pokračováno. Řečník žádá tedy důrazně z brzké ukončení této akce, jelikož vlastnictví státní dráhy poskylne vládě nejúčinnější zbraň v jednání o rak.-uher. vyrovnání, nehledě k tomu, že stáln dráha svou potřebu železa uhražuje ze železáren Řešici a Anině na úkor našeho průmyslu železář- ského, Řečník nenamítá ničeho, aby současně vláda předložila zákon postátňovací parlamentu, kterým by byla dána autentická interpretace k některým stále se v koncesích drah pětůjícím sporným otáz kám právním.

Beck Anin Řešice

17 article

Vývody posl. Kařtana Byly provázeny hluč ným souhlasem komitětu a byly návrhy jeho zejména dr. Lichtem, Petschkem a Fuhrichem vřle podporo vány, drem. Rusem doplněny a v následovním znění též v plenární schůzi přijaty: „Státní rada železniční opětuje svě přání z urychlené pokračování v akci postátňovací, ze- jména v příčině státní a rakouské severo-západn dráhy a doporučuje kromě toho c. k. ministerstv železničnímu vymožení zákona postátňovacího který poskytne státu právo k jeho žádosti převzíii vlastnictví a dopravu každé dráhy soukromě, z- koupení dle koncese podrobené, s výhradou pozděj- šího stanovení ceny a způsobu, o čemž rozhodnuti přísluší soudu. Státní rada železniční dává vládě na Úvahu jestli by povinná ustanovení o účtování při dra- hách soukromých dle vzoru švýcarského zákona ze dne 27. března 1896 neměla býti též v našem soustátí zákonem nařízena. Když byl ministr ujistil, že vláda hodlá v ake postátňovací pokračovati, že nástin zákona postát- ňovacího byl v ministerstvu dohotoven a ostatním ministerstvům předložen, byl návrh dra. Kaflanaa dra. Rusa jednomyslně státní radou železničn schválen.

Licht Petschek Fuhrich Rus

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Denuncisce středoškolských profesorů klerikálním tiskem. Týdenník pana fil. dra. Václ. Řezníčka, skriptora musejní knihovny, onen po- věstný „Týden“, který se tak smutně vyzname- nal svou proskripění listinou středoškolskýeh profesorů, podpisatelů známého reformního pro- jevu, ve kterémž ohledu zašel hloub, než sán „Čech“ — ve včerejším svém čísle hájí své jednání. Říci, že tón, jakým se to děje, je nízký, bylo by málem k označení nahcty krásné klerikální duše, která dává se tu už docela i bez

Václ Řezníček Čo

19 article

posledních přístěr; věru tak, jak jest. „Týden“ ukázal dokumentárně, že i oblast jeho představ i poklad jeho slov začíná tam, kde slovníka svět idejí slušných lidí, skutečné kultury duše konči, a možno říci, že spíše ještě mezi oběma těmito morálními a slovnými obvody leží aspon pro nás nepřestupné neutrální územi. Nám bohu- díky není dáno překročiti je, ani za tím účelem, abychom způsob psaní „Týdne“ i jen vzdáleně cznačili. Budiž řečeno jen tolik, že andělu v „Týdnu“ podařilo se překonati andílka, s nímž se svatý otec Augustin setkal na břehu moř- ském; povedlo se mu totiž skutečně do bidné ďubky přeliti moře — sprostoty. Jest opravdu ku podivu, kterak „Týden“ s tímto svým mefi- tickým obsahem vyvěrati může v bezprostřední blízkosti knihovny Musea království českého této skutečné pokladnice českého slova a česk mysli — snad proto, že se extrémy odevždy stýkají. Avšak sklon ke slevnímu i myšlenko- vému bahnu býval vždycky symptomem klerika liemu v Čechách; není pro nás tedy žádnou no- vinkou, nýbrž může nejvýše posloužiti za vý- strahu před erou, která by nastala, kdyby kleri- kolismus skutečně cvládl, anebo aspoň převládl v některých kulturních sférách českého vývoje a je zajisté způsobilým státi se tím nabádavějšín podnětem ke spojení se všech slušných a inte- ligentních Čechů proti kalamitě, která by se mohla snadno státi národní katastrofou. A k to- mu že není v první řadě povoláno české spiso- vatelstvo, tedy stráž stupně, pod jaký nesmí

Augustin Čecho Čechy

20 article

za žádnou cenu klesnouti úroveň — spisova- telů? My v boji proti tomuto náporu neusta- neme a nedáme se zvrátiti v něm žádnými pro- středky, nejméně osobním napadáním a vyhro- žováním jakýmikoli násilnostmi. Neustaneme v něm ani za hlasy klerikálů při nastávající užši volbě na Král. Vinohradech, o nichž „Týden o výhružně mluví, a neznáme vůbec ceny, za kterou bychom mlčky dopouštěli takové výpravy klerikalismu, jako byla denunciace středoškol- ských profesorů. Kdyby se klerikalismus od- hodlal ku pokračováni, najde nás se stejnou ne- ohroženosti na starém našem místě. Ani osobně se nám ji nebude nedostávati ... — Pokud se týče původce našeho přípisu, podepsaného znač- keu „F. S.“, pocházi na jisto z kruhů české beletrie, to budiž čestně ujištěno. Dů- vody, pro které své jméno zatajil, byly od nás zplna uznány. Je tedy veškeré pátrání klerikál- nich sbirrů i po stopách písmen „F. S.“ za úče- lem sehlazení horké žáhy marně. — Dr. V. A. Francev. Do Prahy zavítal známý badatel v oboru styků česko-ruské lite- ratury, profesor slavistiky dr. V. A. Francev aby pokračoval v bibliothéce musea král, českého ve svých soustavných studiích o památkách staročeských, pokud se týkají literatury a historie ruské. — Česká (slovanská) tisková kancelář.

Král doktor Francev Praha muzeum král

21 article

Ve schůzi výboru pro zřízení české (slovanské) tiskové kanceláře přednesena byla pokladní zpráva za rok 1906 a období od 1. ledna do 31. května 1907. V roce 1906 přijaty byly ná- sledující příspěvky: 8. února: Okresní výbor v Žižkově . . K 200.— 7. března: Ohchodní záložna v Praze . K 50.— 10. března: Občanská záložna v Hlinsku K 21. března: Malo stranská záložna . . . K 20. května: Okresní výbor v Hořovicích K 5. září: Dr. Sedloň v Dobřanech . . . K 100.— 23. září: Okr. výbor na Kr. Vinohradech K 4. prosince: Městský úřad v Čes. Brodě k 29. prosince: Okresní výbor v Hořovicích k Od 1. ledna 1907 do 31. května přijato bylo: 10. ledna: Okresní výbor v Kouřimi . . K 10. ledna: Okr. výbor ve Veseli nad L.nž. K 100.— 19. ledna: Okr. výbor na Kr. Vinohradech k 6. února: Okresní výbor v Unhošti . 9. března: Malostranská zálo lna 200.— 27. května: Nejmenovaná dáma. K tomu dle výkazu z č. 27. »Nár. L . 1906 K 14.625.04 Celkem bylo přijato na příspěvcích . . K 15.570.04 Úroky Městské spořitelny str. hl. knihy čís. 99.416 obnášelv od 5. dubna 1901 do 31. prosince 1906 . .

Sedloň Kristus Praha Hlinsko Hořovice Dobřany Čes . Brod Oda výbor pro zřízený český Ohchodní záložna Mala městský úřad malostranský zát okresní výbor v Žižkův okresní výbor okresní výbor v Kouřim okresní výbor v Unhošť

22 article

Vydáno bylo celkem . . . K 2.366-3 Celkové jmění České tiskové kanceláře obnáší . . . . . . . . . . . K 15.029.84 Všem dárcům a přizniveům vyslovil výbor své upřímné díky a zároveň naději, že i na přiště snahy jeho českou veřejností budou pod- porovány tak, aby po provedení formalit mohlo být přikročeno k zahájení činnosti. Dvě překážky dosud zdržovaly uskutečněn úkolu, pro nějž výbor pro zřízení české (slovan ské) kanceláře byl ustaven: odpor státních o gánů, jež dvakráte již zamitly žádost za udělen koncese, a nedostatek finančních prostředků V poslední schůzi učiněna byla usnesení, by podniknuty byly kroky, aby opčíně podaná žá- dost o udělení koncese co nejdřive byla vyřízena a lze doufati, že se to stane způsobem přízni- vým. Ve příčině financi obrací se výbor české

23 article

(slovanské) tisko vé kanceláře k české veřejnosti s prosbou, by umožnila nám, bychom mohli již na podzim zahájit činnost. S posavadním kapi- tálem 15.029 K 64 h to možno není. Má-li býti existence tiskové kanceláře na delší dobu zabez- pečena, jest k tomu třebo kapitálu troj- násobného. Kapitál tento ztracen nebude, neboť ho bude použito k informování ciziny o kulturním a politickém životě národa našeho i všech ostatních národů slovanských a k infur- mování tisku slovanského o všech důležitých událostech ve světě slovanském. Česká tisková kancelář vždy řídit se bude zásadou vyhledávat, co národy slovanské sbližuje a varovat se toho, co je rozvádí. Právě nyní, kdy jedná se o bu- douenost slovanských národů v tomto soustátí, jest třeba, by tato zásada, sjezdem slcvanským příjatá, co nejvíce ve slovanské žurnalistice byla uznávána. K tomu se chce výbor prc zří- zení české tisk kanceláře přičinit a žádá proto če- skou veřejnost o podporu morální i finan- ční. Příspěvky přijímá pokladník výboru pan Prokop Grégr, Praha, 920-II. — Kluby občanské. Občanský klub v Holešovicich-Bubnech pořádá veřej- nou schůzi dnes v sobolu dne 8. června o 8. ho- dině večerní ve velkém sále Sokolovr O průkopu stráně letenské a důle- žitosti téhož pro král. blavní mě- sto Prahu přednáší arch. J. Koula, pro- fesor české techniky. Přednáška tato provázena bude velikým počtem světelných obrazů pomoei skioptikonu. Vstup každému volný.

Prokop Grégr J Koula Praha Holešovicich Bubno

24 article

— Z české techniky. Kand. inž. pan Jaroslav Paulišta ze Skutče, podrobiv se dne 5. t. m. státní zkoušce geometrovské, uznán jednohlasně způ- sobilým. — Dne 7. června byl inženýr zemědělské rady pan Bedřich Křivanec prohlášen za doktora věd technickýcb. — Úmrtí. Pan Alois Köppel, měšťan pražslý a majitel realit, zemřel ve čtvrtek v 75. roce věku. Pohřeb koná se dnes o 4. bod. odpolední z basiliky sv. Václava na Smíchově na břbitov olšanský. — Ve čtvrtek dne 6. června zemřela ve věku 65 let náhle pí. Marie Kohlíkově, choť rolníka na vý- měnku v Kačici. V sobotu uložena bude k věčnému odpočinku na hřbitově stochovském. — Z městské rady pražské. Při slavnosti spolku pro feriální osady požádal předseda slavnostního ko- mitétu pan Ferd. Mellan pana starostu dr. Groše. aby tlumočil radě městské díky spolku za všecku hmotnou i morální podporu, kterou obec pražská jako každoročně i letos slavnosti spolkové poskytla. Projev tento vzala rada městská na vědomí. — Vy- hověno 145 žádostem za udělení práva domovského ve smyslu zák. z roku 1896; 56 žádosti bylo za- mitnuto. — Staviteli panu Emanuelu Lehkěmu uděleno právo domovské a měšťanské, mistru řezni- ckému panu Vojtěchu Novákovi právo měšťanské.

Ing Paulišta Křivanec Köppel svatý . Václav Kohlíkův Ferd doktor Groš Emanuel oLehk Novák Kanda Skuteč Smíchov Olšanský

25 article

— Schváleno ujednání se zástupci obce Bubenče o menších změnách ve smlouvě o připojení Bubenče ke Praze. — K dolazu pana Brože bylo konstato- váno, že projekt nového mostu u Rudol- fina bude nejdéle do konce tohoto roku dohotoven a předložen radě městské k schválení. — Pro měst. tržnici a pro lázně žofínské zakoupeny budou na zkoušku Schleyderovy spalovače kouře. — Paní Zdeňce Jakubičkové povolena stavba třípatrového domu v ulicí v Jeronýmově v Praze-VII. — K ná- vrhu pana Schillera usneseno zemský výbor požá- dati, by v král. Oboře bylo zřízeno několik studní s pitnou vodou, přístupných širšímu obecenstvu. — K návrhu pana měst. radního dra. Černohorského usneseno, aby se upravily platy plaveů, zaměstna- ných v případu povodně. — K urgenci pana měst. radního dra. Holubovského, aby olázka spojení Hradčan elektrickou dráhou s vnitením městem byla s urychlením řešena, sdělil předseda správní rady pan měst. radní Brož, že na přísluš- ných projektech se pracuje a že budou pokud možno záhy radě městské předloženy. — Möstské zastupitelstvo v Bubenči konalo včera odpoledne schůzi za předsednictví p. starosty cís.r Kubíka a přítomnosti 25 členů. Obsáhlá debata rozvinula se o tom, aby ze smlouvy o připojení Bu- benče ku Praze byla vypuštěna podmínka, že obec pražská je povinna vyslavěti elektnckou dráhu Koru- nevační třídou až k přejezdu buštěhradské dráhy.

Brož Schleyderův Jakubičko Schiller Černohorský Kubík Bubeneč Praha Jeronýmův Holubovský Hradčany nový most

26 article

První náměstek starosty p. Potůček podával zprá- vu o poradě, která se předevčírem konala na staro- městské radníci v příčině delinitivního stanovaní smlouvy o připojení. Zejména sdělil důvody, které zástupcové obce pražské uvedli z ohledů technických a hospodářských proti stavbě této trati. Většina řeč- níků vyslovila se pro to, abytato podmínka ve smlou- vě byla ponechána a také aby stanovena byla lhůla do 1. srpna 1907, kdy se slavbou trati má být zapo- čato. Řečníci poukazovali k tomu, že tato podmínka byla ve smlouvě hlavní. Jiní řečníci dokonce žádali, aby trať elektrické dráhy vedla až do prostřed Bu- benče, neboť trat pouze ke dráze vedoucí, nesplní očekávání obyvatelstva bubenečského. Pan dr. Hou- dek pravil, že předseda správní rady elektrických podníků p. V. Brož jako důvod proti stavbě elektrické dráhy uvedl, že do tří let bude zřízen tunel pod Lel- nou a tímto směrem že se s Bubenčí získá ještě lepší a pohodinější spojení než Korunovační třídou. P dalších poznámkách, z nichž bylo patrno, že zástup- cově měsla Bubenče nespoléhají na žádně tunelové projekty, ale usilují o to, aby vše bylo „černě na bílém“ zajištěno, přikročeno k hlasování a usnesene. aby ve smlouvě s obcí pražskou o připojení byla ponechána podmínka, že obec pražská do 1. srpoa 1907 zahájí přípravné práce ke zřízení trati elektri- cké dráhy Korunovační třídou k přejezdu buštěhurad- ské dráhy. — V dalším průběhu schůze byly schvá- leny podmínky obce dejvické v příčině úpravy ulce pražské; o tuto záležitost obec bubenečská už dlou- hou dobu usilovala a konečně dosáhla splnění svých tužeb. — Panu V. Romováčkovi dána povolení k pro- visornímu zaústění přípojek kanalisačních z jeho de-

Potůček doktor V Brož V Romováčk Bubeneč

29 article

1.825.95 K 17.395 99

31 article Hudba.

Hudba. + Sen lesa. Premiéra hudební básně Ladi- slava Prokopa dobyla hlučného úspěchu. Dílo zvítězilo poesií, již oslavuje ideou dějovou a již vystižně řadou nálad nejjemněji odpozorovaných v přirodě, tlumočí v tónech, plných barev a třpytu Odvážný pokus o celoherní allegorii zdařil se. dik rovnováze, kterou básník-hudebník udržuje mezi živlem alegorickým a skutečným životem (zvláště v prvém jednání, jež proto mělo největší úspěch). Poetická novinka byla krásně vypra- vena. Kapelník p. Jílek vyznamenal se vzorným nastudováním. Režie p. Polákova vybavila hru vřemožným leskem, intimitou i scénickým pů- vabem. V čele interpretů stáli pi. Maturová (Poesie) a p. Huml (v trojité postavě satira- rytíře-myslivce), reliefně vyzvednuvše své party. dále p. Mařák, jenž zvláště v posledním jednán rozvinul mnoho vřelosti. Také všichni ostatni (pí. Feldenová, slečny Ungrova, Valouškova Černochova, pp. Šír, Štok a Polák) až do nejpo- drobnějších episod přispěli ze všech sil k úspě- ebu pěkného večera, o jehož podrobnostech přiště.

Jílek Polákův Maturová Huml Mařák Feldenová Ungrův Valouškův Černochův Šír Polák

32 article Výtvarné uměni.

Výtvarné uměni. = Topičův Salon. (Frant. B. Doube k.) Na dobu čtrnácti dnů přišel sem výběr, který před tím byl v rodném městě uměleově vy- staven. Posledním časem připomíná se nám F. B. Doubek pouze kresbami v ilustrovaných listech. Nějaký zjev nebo výjev, postřehnutý na ulicích a tržišíích Mnichova, kde umělec o svých studijních let trvale zůstal. V Praze jej cvičili A. Lhota a F. Sequens a před jejich očima komponoval velmi krotké a konvencionáln svaté obrázky. Maloval také některé pro kostely a mimo ně i dekorativní obrazy pro salonya jídelny, jež mu vynesly mecenáše, který jej poslal do Mnichova. Bylo mu dvacet let. Seitz a Liezen-Mayer byli zde jeho učiteli a uvedl jej k realismu a genru, naučili jej teprve ma- lovat a odměnili akademickou cenou. To už provedl své nejlepší genrové obrazy, z prvu o struně lehce komické a humorné, později až tragických motivů. Genry dějové. Genry, jež byly nejdříve vymyšleny a potom malovány, genry, které ani nefilosofovaly ani nemoraliso- valy, nýbrž chtěly jen upoutat a bavit nejdříve nějakým vtipným thematem. Takově už vymírají, jestliže nevymřely docela. Dali jim titul anekdot, jenž značil anathema a byl oprávněn všady tam, kde výmysl, zvaný invenci, byl alfou omegou malby ve zlatém rámci. Josef Doubaa V. Bartoněk jsou ještě genristy tohoto vymíra- jleího genru, který těžce zápasí už s malbou pouze malebné existence a na nějž pohlížejí velmi svrchu ti, o nichž se tvrdi, že se zabývají socialnými problémy.

Topičův František B Doube A Lhota F Sequens Seitz Liedit Mayer Doubaa V Bartoněk Mnichov Praha

33 article

F. B. Doubek by také byl souzen, kdyby jeho genry byly pouze vypravováním. Na štěsti jsou umělecky vytvořenými obrazy, to jest jejich scény jsou viděny a vylíčeny opravdu s maleb- ného a malířského stanoviska. Jejich děj je jejich předmět; jejich komposice, barevnost ve hře světla jejich obsahem. Malebné jejich kva- lity smiřují nás s jejich vtipným děním, tím spíše, že toto vskutku obsahuje určitý odraz komodie života a ovoji pointu přednáčejí diskretně

34 article

v malebném obalu. Mají umělecky výtvarné kvality, co zde rozhoduje přece jen víc, nežl možnost rozpřísti kolem nich novelistické vy- pravování. Z těch jsou jen tři vystaveny. »Anděi míru« = tehyně, domlouvající pohněvané mladé paní, kde střed a levá strana obrazu, osoby hlavní a zátišové okoli mají pěknou liniia harmonii jemně nuancovaných plavých tonů kdežto druhá strana je nadobro pochybená v kresbě i prostoru. »Ranní návštěva« kotěte u černovlásky je bohata v odstínech bělí a třeba poněkud těžká v celku, účinné pevnosti a shrnu tosti. »Z beznadějné lásky« tvoří tragické finale předchozího románu. Dva mladí lidé skončil samovraždou. Dějový motiv — rozčilené obje- vení činu — je týž jako u Schikanederovy »Vraždy v domě«, ale výtvarné jeho vyjádření Doubkovo nedostupuje té velkosti a elementár- nosti, té rozechvivající prostotnosti, jakou má dílo Schikanederovo. F. B. Doubek pracuje jaks v drobném. Má péči o mnoho detailů, čebá, že jeho obraz bude také čten, kdežto Sehikanede obrací se k »oknu do duše«. Zachvívá námi kdežto Doubek rozčiluje malou sensací truchle přihody života. Ale jako maliř má mnoho roz vahy a také delikátnosti. Pracuje a kontrasty, ale ne s přikrostmi umísťuje efekty, ale ne nápadnosti. Než všechny tyto dobré vlastnosti zmizely jako kouzlem, ztratily se mu pod rukou v »Ctiradu a Šárce« Zde všechno je sestrojeno na hrubý, makavý efekt. Při tom výraz vášnivosti se stereotypisuje posy se stávají buď nesrozumitelné nebo aka demické, barvy pozbývají svěžesti a tony pří

Schikanederův Doubkův Ctirad Šárka

35 article

padnosti. Není hloubky ani vzduchu. Zbývá se- stavený živý obraz, v němž je i pěkný akt hlavně však nápadné osvětlení pochodící o světel, která nesvítí. Jenom Fibich ze všech na- šich umělců, kteří se kdy pokusili o toto thema chytil je u samého kořene, a pravého kořene Jeho hudba vře vášní, u něho ve myslném žáru slévají se dvě duše a letí tělo k tělu. Doubek zůstal na zevním výrazu divokosti, který našel hotový v Rubensových výjevech loveckých, aniž by sám jím byl stržen a une- šen. A jinde tato česká dvojíce Samsona a Da- lily, u Maixnera na příklad, je jen záminkou ku pěkné skupině. Plamen v žilách schází bachantskému ovzduší vyhýbají se všichni. Zpit sladkou medovinou berou doslovně v banalitě opilství a spánku. Fibich odstranil jeho sym- boliku. Ostatek Doubkovy výstavy, záležející nej více ze žurnálových ilustrací, bohužel jen se- slabuje a zmenšuje, co byl jako malit genrů vy- budoval, Ačkoliv k nim shledává předmět v ruchu nádražním, ve velkých zahradních piv- nicích mnichovských, před kostely, na letním bytu nebo v mořských lázních, zůstává v nich mnohem dále za životem nežli když líčil, kterak se šičky hrnou k listonoši, nebo jako v Char- pentierově »Louise« k němu poslechnout mu- ziku, nebo jak vesele působí objevení se komin- níka v prádelně. Zde sice nevymýšli děj, za to ale postavy. Nelíčí, nýbrž spokojuje se zpravo- dajstvím, jež se stará o mnohost záznamů A skoro vždy vědí dobře jeho osoby a osůbky že je maliř kreslí a my pozorujeme. Koketuj s nim i s námi.

Fibich Doubek Rubensův Samson Maixner Doubkův Louis Chara

36 article

Několik akademických studií dle modelů dodnes svědčí, jak pevný a spořádaný základ dala Doubkovi mnichovská škola pro jeho malbu, zdá se však, že vydával potom příliš jen z hotového a nestaral se v čas o obnovení K. B. M. nebo rozmnožení zásoby. =Výbor Jednoly uměloů výtvazných v Praze má schůzi v sobotu dne 8. t. m. o půl 8. hodině večerní v místnostech spolkových; po ní schůze členská.

Praha Jednola

37 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Výbuch kotle na pouliční dráze. Z Athé se nám píše: Nedbalost a bezohlednost ředitelství parní tramwaye mezi Athénami a Falerem bylo by málem mnoho lidí zaplatilo životem. Když minul u neděli vlak s pěti vozy, přeplněnými lázeňskými hosty, přijel ke stanici Gorgoreta pod Akropolí, k čeká vlak na přijíždějící z Falera, vybuchl náhle kotel. Cestující vyskočili zděšeni ze všech vagonů toliko v prvním vagonu zůstalo jich několik, met nimiž ženy úpěnlivé naříkaly a plakaly. Čtrnácí oso bylo více méně těžce raněno. Jelikož bylo meni cestujícími několik lékařů, dostalo se jim rychlé po- moci a byli přenesení do tramwaye, jedoucí do Athěn Strojníka a topiče policie hned odvedla do vězení Prvý přiznal, že stroj již dávno není v pořádku že kotel jest velmi starý, ale že ředitelství ho chtěle ještě využitkovati. Charakteristický jest výrok ředitele, který byl podroben na policii výslechu. Pravil, že stroj byl chatrný, ale že proto postavil za ním krytý vagon, aby v připadě neštěstí cestující byli chránění O život strojníka a topiče mu patrně nešlo. Všichní cestující žalovali společnost o značné odškodné z utrpené poranění, k čemuž společnost jest smlouvou zavázána. = Advokát obviněn ze zpronevěry. Z Vídně, 7. června. »Zeite oznamuje, že proti vídeňskému advokátu dru. F. učiněno bylo trestní oznámení pro zpronevěru, a u zemského soudu koná se vyšetřo.

Atény Gorgoret pod Akropolis Vídeň Faler