1
masthead
Ročník XXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 8. června 1907.
Praha
4
article
Aa rauní a odpol. list
předplácí ne:
Praze v sánini
sa naěsle
karki
s dvojí čonák-
Nrrk i a ta
kei
nne 1e mialřee
Poštoui
nkni. ! ::
drojí zálsail
Praha
5
article
Z tábora německého.
Z tábora německého.
Jest pochopitelno, že v kruzích neněme-
ckých se zaznamenaly s pocitem jakéhosi
zadostučinění zprávy o tom, že se nezdaři
první pokus německých pokročilejších stra
— utvořiti v příští radě říšské společný klub
ze skupin, jež oproti sociální demokracii měly
zdůrazniti občanské stanovisko klidného v
voje posavadních společenských řádů, oproti
klerikalismu pak obranu směru svobodomysl-
ného. Soustřediti se zamýšlely totiž strana
pokroková, volně všeněmecká, lidová
sgrární. Tyto skupiny tvořily jaksi nástupce
a dědice onoho německého liberalismu, jenž
v minulých letech nejvíce se nahřešil na
rovném právu, všem ostatním národům
ústavně zaručeném, a tím zároveň nejvíce
přispěl ku přiostření sporů národnostních.
Proto není divu, že nezdar pokusu jejich
uvítán byl jako nezdar přepjatého němectví,
při čemž se méně k tomu přihlíželo, že zá
roveň utrpěla fiasko snaha utvořiti protiváhu
proti směru německého klerikalismu.
Otázka sama, zda vznikne silný německý
klub směru pokročilého, není tím sice ko-
nečně vyřízena, protože osmičlenný komitét,
jmenovanými čtyřmi skupinami německými
dosazený, se sejde až dne 15. t. m., bezpro-
středně před zahájením říšské rady a tu te-
prve učiněny budou definitivní návrhy ve
příčině zamýšlené konce ntrace jejich.
6
article
Zatím došlo na spojení dvou za čtyř
vzpomenutých skupin, totiž strany lidové
agrární, kteréž učinily nový německo-
nacionální svaz, vrátivše se takto ku
původnímu názvu německé strany lidové;
nový tento svaz čítá asi padesáte členů. Vy-
značným jest pro něj, že přiostřil své ně-
mecko-národní stanovisko ve směru anti-
semitském; není dále pochybnosti, že i volní
Všeněmci, vlastní průkopníci nynějšího obratu
mezi pokročilými stranami německými, na-
leznou nějakou formu své součinnosti se sva-
zem tímto, ježto se považují za původce
požadavku, aby židovští němečtí poslanci
nebyli přijati do zamýšlené koncentrace.
Hlavní ostří této »očisty« namířeno bylo
ovšem proti straně pokrokové, z níž po utvo-
ření nového německo nacionálního svazu část
poslanců již vystoupila, aby si zjednala volnou
ruku a dráhu — k témuž svazu. Die původ-
ního počtu poslanců zmíněných čtyř skupin
byla by koncentrace jejich utvořila klub as
84, nyní toho počtu sice nedosáhne, i kdyby
akce osmičlenného komitétu skončila úspěšně,
sle za to je němečtější
7
article
Nově utvořený svaz německo nacionální
ostatně dává prohlašovati, že počin jeho
není dokladem nepřátelství vůči ostatním
pokročilým stranám německým. Svaz prý
vznikl spíše v okamžiku, kdy se stalo zjev-
ným, že sloučení všech čtyř německých po-
kročilých skupin se nedá provésti. Jest pak
úkolem osmičlenného výboru, jenž se se-
stoupí dne 15. t. m., aby zbývající nyní tři
německé kluby uvedl v těsnější spojení,a
tento komitét prý asi nalezne formu, kteráž
by umožnila společný postup všech pokro-
čilých Němců. Také prý se dostalo vedení
nového německo-nacionálního svazu četných
projevů, jimiž se vyslovuje bezpodmínečné
uspokojení, že se stal první rozhodný krok
k utvoření veliké německé strany na národ-
ním základě.
Není pochybnosti, že tento nový svaz.
jenž se postavil na stanovisko čistě ragové.
nemůže býti pokládán za bezpodmínečnéh
nositele ideí svobodomyslných, a že vzhledem
ke starému německému liberalis mu znamen
další přiostření stanoviska německo-nacio-
nálního.
Jeli tento vývoj žádoucí národům ne-
německým a zavdává-li opravdové příčiny
aby je potěšil, pokládáme za věc dosti po-
chybnou, a proto nemíníme sesilovati radost,
jaká byla z Vídně šířena po nezdaru prvního
Němec
Vídeň
8
article
NARC
NARC
pokusu koncentrace pokročilých stran ně-
meckých.
Svaz německo-nacionální okolnostmi svého
vzniku velice se přiblížil straně křesťansko-
sociální, jež byla od samých svých počátků
stranou antisemitskou; ve věcech národních
pak křesťanští sociálové nikdy se nedali
předstihnouti ostatními německými stranami
Znamenalo-li již spojení křesťanských sociálů
s německými klerikálními konservativci roz-
hodný zisk pro německou výbojnou politiku.
protože dle orgánu dra. Stránského konser-
vativci se dostali do vleku a pod komando
německých křesťanských sociálů, kteří v boji
proti nám Čechům a Slovanům vůbec vždy
hledí zachovati krok se všeněmeckými štváči.
přibyl novým německo-nacionálním svazem
této politice další spojenec. Vykazujíť oba
kluby již nyní na 150 poslanců nejpřísnější
německé observance. A sotva se asi mýlíme.
že sejdou se společně i v nejedné otázce
proti upřímnému vývoji ideí svobodomysl-
ných, tak že mezi německými poslanci mimo
sociální demokraty jen pořídku se najde lidí
bezpodmínečně pokrokových.
Tento vývoj poměrů v táboře německém
již nyní jest pobídkou spojeným stranám če
ským, aby se chovaly co nejzdrželivěji ku
politické akci, již rozvinou němečtí křesťanští
sociálové a aby se stali zvláště bdělými
strážci ideí svobody a práv národností ne-
německých.
Stránský
Čecho
Slovan
9
article
Přichystají-li pro příští radu říšskou
stavu tomuto přiměřený program akční
nezůstaví-li iniciativu Němcům v záležitostech
sem spadajících, není pochybnosti, že by
i jako parlamentní menšina a oposice měl
úkol velmi vděčný. Posavadní chlubivost ně-
mecká, že národ německý jest v Rakousku
předbojníkem svobody a pokroku bude dl
všeho záhy přežilou frasí, již prohledne kde
kdo jak uvnitř státu, tak za jeho hranicemi.
Pravda to nebyla bez toho nikdy, což se
zvláště makavě osvědčilo v době jednání
o zavedení všeobecného volebního práva,
jehož zkomolení se stalo zvláště jejich přiči-
něním. Nyní po volbách odhazují již i fikový
list, jímž dosud zakrývali svou německo-
nacionální jednostrannost
Vývoj poměrů v táboře německém jest
však spolu dalším dokladem; jak málo odů-
vodněný byl názor oněch politiků, kteří se
domnívali, že v nové říšské radě vzniknou
strany podle zásad politických, sociálních a
hospodářských. Vždyť i strana německých
agrárníků opustila svůj volební program
utonula ve svazu německo- nacionálním
Ovšem se zdá, že o vylíčený vývoj po-
měrů ve stranách německých nemá nejmen-
ších zásluh nynější vláda, která již v době
užších voleb zasahovala do tvořící se for-
mace stran a kteráž seřaďování Němcův ko-
lem křesťanských sociálův podporovala celou
řadou činův, jež náš náred pokládá za bez-
práví na něm spáchané, ať již je to způsob
obsazování státních úřadů, ať průvodní naří
zení ke školnímu zákonu na Moravě.
Nemáme proto valně příčin k radostné
náladě, za to pociťujeme nutnost, aby čeští
poslanci proniknuti byli mohutným vědomím
vážnosti budoucí své činnosti
Němec
Němcův
Rakousko
Morava
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. června. (Tvoření parla-
mentních stran.) David Abrahamo-
wicz jako předseda bývalého polskéh
kola na říšské radě svolává na sobotu 15. t. m.
nové polské kolo do místností klubovních ve
Vídni. Do té doby odbudou se ve Lvově porady
jednotlivých polských stran a rozhodne se.
vstoupí-li do společného polského klubu tak
poslanci lidoví. Podaří-li se dohoda s lidovci,
může nově polské kolo čítati asi 70 poslanců,
takže by mimo kolo zůstali jen polští socialist
a sionisté. Bez lidovců polské kolo mělo by as
55 členů.
V „Galičaninu“ uveřejňuje staroruský po-
slancc Vladimír Kurilo vi č vyzvání ke všem
Abrahamo
Vladimíra Kurit
Praha
Vídeň
11
article
NILIS
NILIS
nově zvoleným ruským poslancům, aby se ve
Vídni sestoupili ve společný ruský klub,
jehož účelem by bylo hájiti národních a osvě
tevých zájmů všeho ruského lidu v Rakousku.
Ruské strany svedly mezi nebou krutý boj
v době volební, takže voliště bylo místy po-
třísněno i lidskou krví. Nepřátelství kandi-
dátů může však snadno ustoupiti dohodě zvo-
lených poslanců, ježto jde jen o zájem ru-
skeho lidu, drahé všem ruským poslancům.
Terstský slovinský pokrokový poslanec d.
Otok. Rybář přimlouvá se v „Edinosti“ za
společný klub všech jihoslovanských
poslanců, tedy všech Slovinců, pokrokových
i klerikálních, Chorvatů a Srbů. Bude-li dr. Šu-
steršič činiti obtíže pe slancům pokrokovým
srbským, dr. Rybář do jeho klubu nevstoupí
Trojice sehönererovců — Iro, Jäge
a Malik — vzroste patrně ještě o jednoho člena
Posl. Erdm. Spiesz, zvolený v okrese mari-
ánsko-lázeňském jako radikálný agrárník, neby
přijat do skupiny německo-radikálné a připojí s
prý k sehönereroveům.
Nilis
Chorvat
Srba
doktor
Šu
Rybář
Malik
Vídeň
Rakousko
12
article
Z Lublaně, 5. června. (Akce ve pre-
spěch slovinské university.) „Slov
Narod“ upozorňuje, že zahájení činnosti novéh
parlamentu jest vhodná příležitost pro obnoven
požadavku, aby se v Lublani zřidila vysoká škol
stovinská, jejíž potřebu uznal bývalý minist
osvěty dr. Hartel. Předpokládaje, že podobnou
akci zahájí nyní též Čechové ve prospěch uni
versity brněnské a Rusové ve prospěch malo-
ruské university, vybízí všechny slovinské obce
a korporace, aby se hromadnými peticemi domá-
haly splnění slibu, daného drem. Hartlem.
Ze Záhřeba, 5. června. (Nepublikc
vaný zákon.) Orgán chorvatské koalice
„Hrvatska“, sděluje, že panovník udělil již
sankci zákonu o místnícb jmenech
chorvatských. Ačkoliv zákon byl schválen
již dne 29. dubna a odevzdán ministru pro Chor-
vatsko Josipoviči, aby jej zaslal chorvatské
vládě, by jej úřadně vyhlásila, mínistr schvále-
ného zákona dosud nezaslal ani vládě ani bá-
novi. Chorvatští poslanci na sněmě uherskén
hodlají proto podati na ministra žalobu, že za-
tajuje královský reskrípt.
doktor
Hartel
Čecho
Rus
Hartl
Hrvatska
Josipovič
Lublaň
Záhřeb
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 7. června.
V Praze, 7. června.
Vraždění inženýrů.
Zavraždění dvou oženýrů, Bersa a Neu
berga, kteří na Galerné Gavani v Petrohraděři
dili práce nezaměstnaných, vzrušilo všecku ru-
skou veřejnost, a to za nynějších poměrů něcc
znamená. Všichni vidí, že vraždění inženýrů ne
děje se náhodou, nýbrž podle určitého plánu.
jejž vystematicky provádějí vrahové na nejrůz
nějších místech Ruska. Novou obětí jest inženýi
Krebs od elektrické tramwaye v Moskvě, na
nějž už před časem učiněn byl atentát.
O ruských inženýrech je známo, že vesměs
sympatisují se sociálnými demokraty. Při prvých
stávkách na železných drahách i v továrnách
jež ještě pořádala organisace sociálně demokra-
tická, inženýři všude šli v čele.
Co se týče zavražděných Bersa a Neuberg
zvlášt, inženýr Taburno o nich vydává svědectv
v „Novém Vremeni“:
„Byl jsem dobře znám s nebožtíkem Be
sem. Byl to člověk nanejvýše slušný, vždycky
byl pečliv o dělníky a byl jejich nejlepším za-
stancem. A inž. Neuberg byl propuštěn ze slu-
žeb Sibirské dráhy za to, že sympatisoval s děl
nickým hnutím. A aj, on sám se stal krvavou
obětí tohoto hnutí!“
Nezaměstnani petrohradšti také jsou zorga-
nisováni. Na ně nejprve padlo podezření, ž
Bersa a Neuberga zavraždili. Žádali prý na nich
aby dali práci 1500 nezaměstnaným, a oni í
měli pouze pro 500, a měli nad sebou městskou
dumu, jež vlastně dává práci i peníze. Ale sta-
rosta nezaměstnaných, p. Sergěj Malyšev, pro-
hlašuje v Rusi, že organisace nezaměstnaných
ze zásady je proti vraždění jednotlivců. Jirým
slovy: petrohradský proletariát je ze zásady
pouze pro vraždění hromadné.
Ing
Nezaměstnani
Neuberg
Malyšev
Jirý
Praha
Rusko
Moskva
Neuberg
Nový Vremit
Rus
15
article
Ale koho vraždit? Kdo zodpoví tat
Ale koho vraždit? Kdo zodpoví tat
otázku?
Skutky, vraždy samy isou na ni odpovědi
Jde tu o vraždění každého, kdo má lepší kabát,
nebo lepší vzdělání, kdo nějaký společenský po-
řádek chce a společnou práci nějakou řidí; jde
tu o zničení společnosti, o cile pusté anarchie,
jíž i sociální demokraté jsou černosotenci.
A za takových poměrů Hosudarstvenná du-
ma zamítá návrh zákona, aby schvalování ne
zákonných skutků podléhalo trestu!
Konforence míru v Haagu.
Na počátku příšíího týdne odeberou se do
Haagu zástupco říše rakousko-uherské na kon-
ferenci míru pan z Merev, jakož i ostatní zá-
stupci monarchie a jim přidělení funkcionáři.
Instrukco pro rakouské delegáty byly již usta-
noveny před delším časem a příkazují delegátům,
aby jednali v plném souhlasu se stejně smýšle-
jicími vládami, zejména aby ve všem s po-
lečně sli se zástupei říše německé.
V dnešní schůzi sněmovny francouzské po-
dává ministr zabraničných věcí Pichon pro-
hlášení o postavení Francie vůči
haagské konferenci. Francie zejmén
chce zasáhnouti do otázky nedotknutel-
nosti soukromého majetku na moři.
Pichon
Haag
Francie
16
article
Dále učiní positivní návrhy k ro z š ! ř en n
mezinárodních rozhodčích s oudů-
Dle »Echo de Paris« bude se debatovati n
konferenci o návrhu argentinského senátor
Draga, aby se evropské státy vojen-
ským zakročením nemíchaly do
jihoamerických záležitost! pro
zabezpečení nějakého finančního
požadavku. Zdá se však, ze Drago nepo-
chodí se svým návrhem, jak by si přál.
Vůči pařížskému zpravodaji »Berl. Tag.«
vyjádřila se jistá politická osobnost o haagské
konferenci takto: »Po Algecirasu vyskytlo se
k překvapení mnohých lidí nové ses kupen
sympatií národů. Možná, že Han
nám připraví podobné překvapení,
ačkoli nutno předpokládati, že právě nejdůleži
tější národové jsou za jedno ve svých sympa-
tiích k mírumilovné tendenci konference. Můžeme
očekávati nové úspěchy v otázkách všeobecného
humanitního významu a mezinárodního práva.
Paris
Drag
Berl
Han
Algeciras
17
article
Arcibiskup proti svobodomyslnému knězi.
Arcibiskup v Bamberku zapovědělf
ráři Grandingrovi, jenž byl 31. května
zvolen jako svobodomyslný kandidát v okresu
nailském, aby přístoupil k liberální straně v zem-
ském sněmu. Jak se oznamuje z Mnichova, od-
pověděl farář Grandinger arcibiskupovi, že
vstoupí do sněmu jako »divoký«, ale že podá
protest proti arcibiskupovu nátlaku. Grandinger
podal žádost k ordinariátu, aby po čas jeho
sněmování byl na jeho útraty jmenován výpo-
mocný kněz, jako zástupce v jeho faře.
»Daily News« pro shodu s Německem.
Přední liberální orgán londýnský »D a il
News« pojednává o nadšeném přijetí anglických
žurnalistů v Německu a dokládá: Německo je
ovládáno dvěma city proti Anglii: hlubokou ne
důvěrou a upřímným přáním po dobré shodě.
Nedůvéra k Anglii je dědietvím po reakcionářské
vládě ve Velké Britanii. Nemůže být ihned od-
straněna. Německé ob. vatelstvo projevuje vřel
přání, aby panovala dohoda a přátelství mezi
Německem a Anglií. Je to úkolem všech rozum-
ných politiků, aby nepřátelství a nedůvěra byly
odstraněny a aby se působilo k zachování svě-
tového míru.
Grandingr
Bamberk
Mnichov
Německo
Anglie
Velká Británie
Daily News
il News
18
article
Krise portugalská.
19
article
Jak známo, uvádí se dom Miguel de Bra
ganzza jako pretendent trůnu portugalského
Vévoda de Braganzza žije v Seebensteinu na
svém zámku nedaleko Semmerinku. Je plukov-
níkem u 7. pluku husarského; je bratrem Mari
Terezie, vdovy po arcivévodovi Karlu Ludvikovi.
Dom Miguel, starý 54 let, vypovězený
z Porlugalska, již jednou odvážil se k tajne
Bro
Braganzza
Mari Terezia
Ludvik
Dom Miguel
20
article
v árobuem pr varjis
rtani číslo o sobá . . za sh
odpoledni . . . . . . . za 2 h
Ve slialtách sa vonko
anní česlo.
sdpetední
useravy
plati se hotově naplaa
Předplzcení a inserty ptijímá v drnini-
strace v Marianské ulici s 3.
am nasbárejí se tel ridskee
tlskárna a oxpediou , Národnich Listá“
Rukopiy so aovraesí
Národnich Listat
21
article
výpravě do své vlasti, kde byl 6 dní, vydávaje
se v nebezpečí života. Též jeho syn podnikl
podobnou tajnou a dobrodružnou cestu do
Portugalska.
Oznamuje se, že dom Miguel dostal o
svých přívrženců v Portugalsku pokyn, aby byl
připraven pro každý případ. Dom
Miguel prohlásil, že bude k disposici, bude-li
povolán svou vlastí, že však nehledá korunu.
Rskouský dvěrz je spřizněn s oběma dynastiemi
portugalíkýmá s koburskou i braganzskou a za-
chovává úplnou nestrannost.
Zajímavý je hlas londýnského »Evening
Standardu« o krisí v Portugalsku: »Není dosud
známo, co se děje v zákulisl. Ale v Berlíně
asi vědí mnoho. Anglie by nemohla lhostejně
přihližeti, aby nastal státní převrat v Portu-
galsku, jehož král je jejím spojencem a pří-
telem«
Miguel
Dom
Portugalsko
Berlín
Anglie
Porto
22
article
Sjezd rakouských ústavů pro zve-
lebování živností v Gorici.
Sjezd rakouských ústavů pro zve-
lebování živností v Gorici.
ODokončent)
v sobotu večer byli účastníci sjezdu hosly ob-
chodní a živnostenské komory v Gorici v místnostech
komorních. Komora pohostila svě hosty s přepychem
přímo obdivuhodným. Za povznešené přátelské ná-
lady střidaly se četné přípitky a zdravice. Jménem
komory oslovil hosty president komory Patrinolli,
jměnem města podesta dr. Maraní, jménem vlády
hejíman hrabě Attems, za ministerstvo obchodu sta-
vební rada Erhard, za ministerstvo kultu a vyučování
dv. r. Moller. Dr. Dvořák z Prahy v řeči české a ně-
mecké pozdravil účastníky jměnem zemského výbor
král. českého a vybídl k jednosvornému jednání
pěči o střední vrstvy živnostenské. Dr. Schuster
z Prahy přál všem oněm ústavům, které v nej-
bližší době teprve budou zřízeny, mnoho zdaru do
budoucnosti. Obě oslovení českých delegátů byly pří-
tomnými přijaty s opravdovým nadšením a volá ním
slávy zlaté Praze.
V neděli odjeli účastníci povozem do Mariana,
městečka u Gorice k návštěvě školy řemeslnické a
družstva. Škola má obor řezbářský, soustružnický
truhlářský. Založena byla r. 1880. Nyní navštěvuje
40 záků. Obory na škole pěstované odpovidají řeme-
slům zde nejvíce zastoupeným. Vystavené práce
svěděily o pokroku a dobrém vedení školy. Škol
jest italská. Výklad obstaral ochotně ředitel ústavu.
Zajímavé jest v Marianu družstvo „conzorzio indu-
striale“. Působí již přes 20 roků. Družstvo toto m
veliký význam hospodářský pro celou krajinu, v ní
o domácku se pěstuje výroha židlí vyplelaných
slámou a rákosím. V družstevní dílně, moderním
stroji opatřené hotoví se polotovary k výrobě zidl
potřebné. Na výrobu má rozhodně vliv tamní škola.
doktor
Maraný
Erhard
Moller
Dvořák
Schuster
Mariana
Mariana družstvo
Gorica
Praha
živnostenský komora
23
article
Ve společné dílně zhotovené polotovary sestavují
doma ve svých dílnách truhláři a předávají je ku
pletení domáckému průmyslu, v němž dívky jsou za-
městnány. Výroba jest ohromná; ročně na 8000 tuclo
židlí se rozesílá hlavně do Afriky a Uher. Práci tru-
hlářskou zabývá se na 300 lidí, pletením na 200 zen.
Ku podivu, jak levně mohou býti židle prodávány.
Tucet židli slámou pletených stojí 15 K. Družstve
poskytuje velmi krásný pliklad společné svěpomocné
činnosti a dále i příklad, jak řemeslo možno výhodně
domáckým průmyslem doplniti. Podobné družstvo jest
ve Foglianu. „Consorzio cestai“ hotoví zboží košikár-
ské. Má 90 členů a rozesíla zboží do celého světa.
Také v Praze má své odběratele. Zvláště však zabývá
se výrobou košíků a krabic pletených na ovoce, ze-
jména cukrované, které jest specialitou v této krajině.
Pěstování vrby podmiňuje tuto výrobu.
U Sagradu bylo členům kongresu možno spatř
zařízení k zavodňování krajiny od Sagradu pře
Mariano až k Monfalcone. Zařížení toto, které stálo
na 3 mil. korun, odvádí vodu řeky Soči k odvodno-
vac m kanálům, aby krajina tato, dosti suchá, mohl
býti zavodňována. Současně používá se vody k síl
eloktrické, kterou využitkovávají okolní závody jak
hrací sily a město Gorice k osvětlení, Zařizení
toto, jemuž málokteré jest rovno, bylo účastníkům
sjezdu inženýry a dozorci objasněno. Krajina kolem
jest pravým rájem. Víno, moruše, zelenina a ovocné
stromovi jsou tu domovem. v Gradisku pohostěni
byli členové sjezdu na útraty zemského výboru Go-
rice- Gradisky.
K Družstve
Mariana
Gradisky
Afrika
Uhry
Praha
Monfalcone
Soča
Gorica
Sagrad
kongres
gorice
zen
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 7. června 1907.
H. (Dojmy a rozmary pařížské
Je to pořád totéž! Utýrané herky drožkářsk
a vylintěné cocotty. Střeštěná vřava na ulicích
Kosmopolitská orgie v »Café americaine« neb
u »Maxima«. Měně okázalé intimnější a aristo-
kraličtějsí five o'elocky neb soupers v elegan-
ních barech, kde se scházejí pařižští clubmani
s krasavicemi útlého i ctihodného věku. V diva-
dlech stále řádí literatura cizoložná a obscénnl,
ve Variětéch z nedostatku sensačních atrakcí, zd
ne, že ani Yvelta, ani Cléo, ani Otéro již nevábí
provozují stále hloupější »revue«, jimž se ob-
čvují jen turisté z Bavorska a Patagonie oslněn
plepyehem a elegancí veselé Paříže. Toť se roz-
umi, že se tančí cake-walke a dívky uvadlý
vnad a bohatých, krajkových »dessous« vyhazuí
nohy a sukénky do výšky v libezném víření ca-
canové čivervlky. Jsou mezi nimi věhlasné tan-
čnice, z nichž mnohé mají jména děsivá, kata-
strolální, jako: Mlle. Cyclon, Tourbillon, sna
i Tavfun, jakož i jména třaskavě, jako proslul
Willyova möme Pierota, což asi musí vzbudi
ve vznětlivější fantasii závratné představy o výbu-
sleh a bouřích vášně... A Etffelova věž do-
ninuje ještě stále svou obrovitou nevkusnos
a zpupnosti této Paříži fešácké a banální, boule-
nardní a modn.
Yvelt
Cléo
Tavfun
Willyův
Etffelův
Praha
Kosmopolitský orgie
Bavorsko
Patagonie
Paříž
25
article
Ale je též Paříž tichá, poetická, soudná.
klerž má kouzla objevující se jen milencům krá
s zbožným poutnikům umění. Je to Paříž ne-
hlučná, jež pracuje a tvoří v dílnách, atelierech,
knihovnách a laboratořích, pracuje s energi
a nadšením, jaké snad žádné jiné město nedo-
vede vdechnouti do ohně mozků vznícených
touhou tvořiti. A je to Paříž smavá, snivá, milu
jící, jež zná ty nejroztomilejší idyly lásky i man-
želství, o nichž nevědí nic ti, kteří piší komedi
a romány ze života pařížského.
Zdá se mi aspoň, že nikde jsem nepozo-
roval spořádanější život rodinný, nežli v Pařiž
a to v ovzduší měšťáckém i dělnickém, ve sta-
rých vážených domech i v uměleckých domácno-
stech, v nichž vládne bohémská volnost a je-
jichž jediným požitkem a tmelem je láska
příchylnost přátelství dvou lidí, kteří se nahodile
setkali. V patřížské rodině poznáváme teplo dů-
věrné družnosti její členů. Večery nerozptylují
rodiny jako u nás a v Německu, kde dospěli
mužstí členové odcházejí do hostinců ado
spolků.
Pařižan zná kouzlo intimností rodinných
přátelských kroužků doma, kolem lampy. Jak
Angličan cení si nade vše útulnosti v životě ro-
dinném, v sladkém domově, »sweet home« ..
A když se jde pobavit, vytáhnou třeba dvě tri
rodiny společně do divadla, na nějakou klasi-
ckou tragedii do »Théatre Frangais«, nebo n
hrůzystrašný a srdcervoucí divadelní krvák
»Ambigu«, po případě na uličnickou frašku do
»Athenée«, neboť Pařížan je přítelem silných
otřesů bránice i nervů. Pak se vesele povečeři
ve velkěm restaurantu boulevardním při cikán-
ské hudbě. V neděli jede Pařížan, enthusisst
přírody, do Saint-Cioudu nebo do některého
z rozkošných, zelených údolí na břehu Seiny
Angličan
Pařížan
Cikán
Paříž
Německo
SaintCiouda
zelený údolí
Seina
Théatre Frangais
26
article
Marny.
Marny.
Ale v tom křiklavém, hlučivém shonu vel-
kých divadel zvláštností, nočních taveren a c-
baretů, je málo pravých Pařížanů. Elegantní
svět tam zastupují ponejvíce jihoameričtí do-
brodruzi a rastagnéři, němečtí komi a agenti,
švihácky nastrojení, angličtí bookmakeři a čls-
níci na dovolené a ruští velmoži a defraudanti
»Folies-Bergěre ? Jak živ jsem tam nevkro
čil!« pravil mi známý politik, rozený Pařížan
když se mluvilo o této zábavní míslnosti.
Avšak Pařížan je nejveselejší kumpán n
světě. Rád se směje a nedá si ujít žádné plí
ležitosti ke vtipu.
Paříž je pořád při dobrém humoru, přee
to, že lomozné, nestvůrné »autobusy« otřásaj
základy domů a drtí chodce, přes to, že Pauě
Bourget nepřestává psáti mravokárné romány
proti nevěrecké demokracii a že nezničitelná
Sarah Bernhardtová vyhrožuje, že bude hrát
Mefista.
Ještě nepřešel Paríži smích a lehký vtip.
který tryská z veršů Banvillových, září a taně
v graciósních malbách Chévretových a bujně.
drsně ozývá se v próse Maupassantově.
O humor není v Pařiži nouze ani v parl-
mentě. Všechno snese Pařížan, jen ne nudu.
Kdo ho dovede rozesmát, má panství nad jeho
duší, moc nad jeho srdcem. Duch. Voltairů
vznáší se stále nad městem světla a svobody
Nudný a vážný pedant, škrobený doktrinář,
kdyby byl sebe učenějším rhetorem, nemůže
podmaniti Paříž, jako takový bystrý humorista
Pařížan
Bourget
Bernhardtová
Mefisto
Banvilleův
Chévretový
Maupassantův
Paříž
27
article
Ctémencenu.
Ctémencenu.
Myslilo se, že s vtipem, sarkasmem a po-
směchem dá se v politice provozovat jen opo-
sice. Starý Ciémenceau dovede též s humorem
vládnout. Ani na vrchole politické moci neopu-
stíla jej ta pařížská říznost a posměváčství.
Žoviálním nápadem často odzbrojil i své od-
půrce. Do nejdivočejší debaty v parlamentu
hodí někdy vtip — jako petardu a ve smích
je rozmetena nebezpečná mela. Dávný a —
silný jeho odpůrce Paul Deschanel za posled-
ního útoku krajní levice a středu proti vládě,
ve skvělé a vehementní řeči se pustil do Cle-
menceaua.
Když za bouře pollesku sestupoval s tr-
buny stále mladý, štíhlý Deschanel, s nakrouce-
ným knírem a kráčel kolem křesla Clémencenu-
ova, mohl slyšeti, jak si starý lišák polohlasitě
prozpěvoval:
»Krásný, mladý kavalíre,
pojď jen ke mně, pojď jen ke mně, pojdl«
Clémenceau býval lékařem a nejoblíbeněj-
ším jeho způsobem léčení bylo, že hleděl udržeti
pacienta v optimistické náladě a působil na něj
hojívě svou veselostí. Zůstal věren své methodě.
Avšak neužívá vtipu svého k léčení, ale splše
k zasazování ran svým odpůrcům.
Ve vlasti Gallo, kterým — dle slov Gam-
bettových — můžete všechno zapovědět, jen ne
smích, mají lidé temperamentů bojovných, vzlet-
ných a posměváčských největší působivost na
dav. Odtud popularita vtipných pamfletistů, no-
vinářů, satyriků.
Clémenceau byl též politickým pamfletistou,
novinářským satyrikem a polemistou podobně
jako Rochefort a Drumont. Ale tito dva starí
Deschanel
Clémenceau
Galla
Rochefort
Drumont
28
article
žurnalisté podobají se slavným tenoristům, ztra-
tivším hlas. Mají jen čestné úspěchy a jen dávní
přátelé ostali kolem nich. Bělovlasý Rochefort
někdy ještě má záchvaty své bývalé vervy
duchaplnosti. Ale není to již onen muž, který
mohl rozpoutat revoluci, za nímž šla ulice. De-
mokracie i lid odvrátily se od svého bývalého
miláčka, který se dostal na stará kolena do
společností a ovzduší, kam vlastně patřil jako
markýz de Rochefort a bývalý revolucionář stál
se paladinem tradic.
Ještě horší je úpadek Drumontův, jenž pře
15—20 léty děsil židovstvo celého svěla. Vás-
nivý pamfletista antisemitský ztratil voliče i čte-
náře, zůstalo mu věrno jen reakcionářs ké
klerikální obecenstvo, pro něž vždy pracoval.
Jeho role je odbyta.
Ale starý soudruh Rochefortův, Clémen-
ceau, přes úžasné zápasy a střídavé změny
osudu, který ho bezmála již jednou strhl do
záhuby, dosud pozvedá svou tvrdou, lysou leb
nad davem francouzským. Zůstal věrným věci
demokracie a pokroku a dočkal se vitězstvl
svých myšlenek. Podlomil moc klerikální ve-
Francii. Bývalý lékař, muž vědy, nejpopulárnější
řečník meetingů — má v mnohém směru cosi
podobného ve své čilosti a ráznosti s nebožtíkem
Eduardem Grégrem — nejobávanější debateur
sněmovní, statečný zastance práv lidských a m-
derních principů politických, filosofických a so-
ciálních, stojí v čele Francie, zalím co Roche-
fort, obklopený zbytky nacionalistické strany.
upadá v zapomen ut.
Rochefort
Drumontův
Rochefortův
Clémen
Grégr
Francie
Roche