ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9f448590-75e9-11dc-8036-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 49, person 74, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 8. června 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 156.
4 article
Aa rauní a odpol. list předplácí ne: Praze v sánini sa naěsle karki s dvojí čonák- Nrrk i a ta kei nne 1e mialřee Poštoui nkni. ! :: drojí zálsail
Praha
5 article Z tábora německého.
Z tábora německého. Jest pochopitelno, že v kruzích neněme- ckých se zaznamenaly s pocitem jakéhosi zadostučinění zprávy o tom, že se nezdaři první pokus německých pokročilejších stra — utvořiti v příští radě říšské společný klub ze skupin, jež oproti sociální demokracii měly zdůrazniti občanské stanovisko klidného v voje posavadních společenských řádů, oproti klerikalismu pak obranu směru svobodomysl- ného. Soustřediti se zamýšlely totiž strana pokroková, volně všeněmecká, lidová sgrární. Tyto skupiny tvořily jaksi nástupce a dědice onoho německého liberalismu, jenž v minulých letech nejvíce se nahřešil na rovném právu, všem ostatním národům ústavně zaručeném, a tím zároveň nejvíce přispěl ku přiostření sporů národnostních. Proto není divu, že nezdar pokusu jejich uvítán byl jako nezdar přepjatého němectví, při čemž se méně k tomu přihlíželo, že zá roveň utrpěla fiasko snaha utvořiti protiváhu proti směru německého klerikalismu. Otázka sama, zda vznikne silný německý klub směru pokročilého, není tím sice ko- nečně vyřízena, protože osmičlenný komitét, jmenovanými čtyřmi skupinami německými dosazený, se sejde až dne 15. t. m., bezpro- středně před zahájením říšské rady a tu te- prve učiněny budou definitivní návrhy ve příčině zamýšlené konce ntrace jejich.
6 article
Zatím došlo na spojení dvou za čtyř vzpomenutých skupin, totiž strany lidové agrární, kteréž učinily nový německo- nacionální svaz, vrátivše se takto ku původnímu názvu německé strany lidové; nový tento svaz čítá asi padesáte členů. Vy- značným jest pro něj, že přiostřil své ně- mecko-národní stanovisko ve směru anti- semitském; není dále pochybnosti, že i volní Všeněmci, vlastní průkopníci nynějšího obratu mezi pokročilými stranami německými, na- leznou nějakou formu své součinnosti se sva- zem tímto, ježto se považují za původce požadavku, aby židovští němečtí poslanci nebyli přijati do zamýšlené koncentrace. Hlavní ostří této »očisty« namířeno bylo ovšem proti straně pokrokové, z níž po utvo- ření nového německo nacionálního svazu část poslanců již vystoupila, aby si zjednala volnou ruku a dráhu — k témuž svazu. Die původ- ního počtu poslanců zmíněných čtyř skupin byla by koncentrace jejich utvořila klub as 84, nyní toho počtu sice nedosáhne, i kdyby akce osmičlenného komitétu skončila úspěšně, sle za to je němečtější
7 article
Nově utvořený svaz německo nacionální ostatně dává prohlašovati, že počin jeho není dokladem nepřátelství vůči ostatním pokročilým stranám německým. Svaz prý vznikl spíše v okamžiku, kdy se stalo zjev- ným, že sloučení všech čtyř německých po- kročilých skupin se nedá provésti. Jest pak úkolem osmičlenného výboru, jenž se se- stoupí dne 15. t. m., aby zbývající nyní tři německé kluby uvedl v těsnější spojení,a tento komitét prý asi nalezne formu, kteráž by umožnila společný postup všech pokro- čilých Němců. Také prý se dostalo vedení nového německo-nacionálního svazu četných projevů, jimiž se vyslovuje bezpodmínečné uspokojení, že se stal první rozhodný krok k utvoření veliké německé strany na národ- ním základě. Není pochybnosti, že tento nový svaz. jenž se postavil na stanovisko čistě ragové. nemůže býti pokládán za bezpodmínečnéh nositele ideí svobodomyslných, a že vzhledem ke starému německému liberalis mu znamen další přiostření stanoviska německo-nacio- nálního. Jeli tento vývoj žádoucí národům ne- německým a zavdává-li opravdové příčiny aby je potěšil, pokládáme za věc dosti po- chybnou, a proto nemíníme sesilovati radost, jaká byla z Vídně šířena po nezdaru prvního
Němec Vídeň
8 article NARC
NARC pokusu koncentrace pokročilých stran ně- meckých. Svaz německo-nacionální okolnostmi svého vzniku velice se přiblížil straně křesťansko- sociální, jež byla od samých svých počátků stranou antisemitskou; ve věcech národních pak křesťanští sociálové nikdy se nedali předstihnouti ostatními německými stranami Znamenalo-li již spojení křesťanských sociálů s německými klerikálními konservativci roz- hodný zisk pro německou výbojnou politiku. protože dle orgánu dra. Stránského konser- vativci se dostali do vleku a pod komando německých křesťanských sociálů, kteří v boji proti nám Čechům a Slovanům vůbec vždy hledí zachovati krok se všeněmeckými štváči. přibyl novým německo-nacionálním svazem této politice další spojenec. Vykazujíť oba kluby již nyní na 150 poslanců nejpřísnější německé observance. A sotva se asi mýlíme. že sejdou se společně i v nejedné otázce proti upřímnému vývoji ideí svobodomysl- ných, tak že mezi německými poslanci mimo sociální demokraty jen pořídku se najde lidí bezpodmínečně pokrokových. Tento vývoj poměrů v táboře německém již nyní jest pobídkou spojeným stranám če ským, aby se chovaly co nejzdrželivěji ku politické akci, již rozvinou němečtí křesťanští sociálové a aby se stali zvláště bdělými strážci ideí svobody a práv národností ne- německých.
Stránský Čecho Slovan
9 article
Přichystají-li pro příští radu říšskou stavu tomuto přiměřený program akční nezůstaví-li iniciativu Němcům v záležitostech sem spadajících, není pochybnosti, že by i jako parlamentní menšina a oposice měl úkol velmi vděčný. Posavadní chlubivost ně- mecká, že národ německý jest v Rakousku předbojníkem svobody a pokroku bude dl všeho záhy přežilou frasí, již prohledne kde kdo jak uvnitř státu, tak za jeho hranicemi. Pravda to nebyla bez toho nikdy, což se zvláště makavě osvědčilo v době jednání o zavedení všeobecného volebního práva, jehož zkomolení se stalo zvláště jejich přiči- něním. Nyní po volbách odhazují již i fikový list, jímž dosud zakrývali svou německo- nacionální jednostrannost Vývoj poměrů v táboře německém jest však spolu dalším dokladem; jak málo odů- vodněný byl názor oněch politiků, kteří se domnívali, že v nové říšské radě vzniknou strany podle zásad politických, sociálních a hospodářských. Vždyť i strana německých agrárníků opustila svůj volební program utonula ve svazu německo- nacionálním Ovšem se zdá, že o vylíčený vývoj po- měrů ve stranách německých nemá nejmen- ších zásluh nynější vláda, která již v době užších voleb zasahovala do tvořící se for- mace stran a kteráž seřaďování Němcův ko- lem křesťanských sociálův podporovala celou řadou činův, jež náš náred pokládá za bez- práví na něm spáchané, ať již je to způsob obsazování státních úřadů, ať průvodní naří zení ke školnímu zákonu na Moravě. Nemáme proto valně příčin k radostné náladě, za to pociťujeme nutnost, aby čeští poslanci proniknuti byli mohutným vědomím vážnosti budoucí své činnosti
Němec Němcův Rakousko Morava
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. června. (Tvoření parla- mentních stran.) David Abrahamo- wicz jako předseda bývalého polskéh kola na říšské radě svolává na sobotu 15. t. m. nové polské kolo do místností klubovních ve Vídni. Do té doby odbudou se ve Lvově porady jednotlivých polských stran a rozhodne se. vstoupí-li do společného polského klubu tak poslanci lidoví. Podaří-li se dohoda s lidovci, může nově polské kolo čítati asi 70 poslanců, takže by mimo kolo zůstali jen polští socialist a sionisté. Bez lidovců polské kolo mělo by as 55 členů. V „Galičaninu“ uveřejňuje staroruský po- slancc Vladimír Kurilo vi č vyzvání ke všem
Abrahamo Vladimíra Kurit Praha Vídeň
11 article NILIS
NILIS nově zvoleným ruským poslancům, aby se ve Vídni sestoupili ve společný ruský klub, jehož účelem by bylo hájiti národních a osvě tevých zájmů všeho ruského lidu v Rakousku. Ruské strany svedly mezi nebou krutý boj v době volební, takže voliště bylo místy po- třísněno i lidskou krví. Nepřátelství kandi- dátů může však snadno ustoupiti dohodě zvo- lených poslanců, ježto jde jen o zájem ru- skeho lidu, drahé všem ruským poslancům. Terstský slovinský pokrokový poslanec d. Otok. Rybář přimlouvá se v „Edinosti“ za společný klub všech jihoslovanských poslanců, tedy všech Slovinců, pokrokových i klerikálních, Chorvatů a Srbů. Bude-li dr. Šu- steršič činiti obtíže pe slancům pokrokovým srbským, dr. Rybář do jeho klubu nevstoupí Trojice sehönererovců — Iro, Jäge a Malik — vzroste patrně ještě o jednoho člena Posl. Erdm. Spiesz, zvolený v okrese mari- ánsko-lázeňském jako radikálný agrárník, neby přijat do skupiny německo-radikálné a připojí s prý k sehönereroveům.
Nilis Chorvat Srba doktor Šu Rybář Malik Vídeň Rakousko
12 article
Z Lublaně, 5. června. (Akce ve pre- spěch slovinské university.) „Slov Narod“ upozorňuje, že zahájení činnosti novéh parlamentu jest vhodná příležitost pro obnoven požadavku, aby se v Lublani zřidila vysoká škol stovinská, jejíž potřebu uznal bývalý minist osvěty dr. Hartel. Předpokládaje, že podobnou akci zahájí nyní též Čechové ve prospěch uni versity brněnské a Rusové ve prospěch malo- ruské university, vybízí všechny slovinské obce a korporace, aby se hromadnými peticemi domá- haly splnění slibu, daného drem. Hartlem. Ze Záhřeba, 5. června. (Nepublikc vaný zákon.) Orgán chorvatské koalice „Hrvatska“, sděluje, že panovník udělil již sankci zákonu o místnícb jmenech chorvatských. Ačkoliv zákon byl schválen již dne 29. dubna a odevzdán ministru pro Chor- vatsko Josipoviči, aby jej zaslal chorvatské vládě, by jej úřadně vyhlásila, mínistr schvále- ného zákona dosud nezaslal ani vládě ani bá- novi. Chorvatští poslanci na sněmě uherskén hodlají proto podati na ministra žalobu, že za- tajuje královský reskrípt.
doktor Hartel Čecho Rus Hartl Hrvatska Josipovič Lublaň Záhřeb
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article V Praze, 7. června.
V Praze, 7. června. Vraždění inženýrů. Zavraždění dvou oženýrů, Bersa a Neu berga, kteří na Galerné Gavani v Petrohraděři dili práce nezaměstnaných, vzrušilo všecku ru- skou veřejnost, a to za nynějších poměrů něcc znamená. Všichni vidí, že vraždění inženýrů ne děje se náhodou, nýbrž podle určitého plánu. jejž vystematicky provádějí vrahové na nejrůz nějších místech Ruska. Novou obětí jest inženýi Krebs od elektrické tramwaye v Moskvě, na nějž už před časem učiněn byl atentát. O ruských inženýrech je známo, že vesměs sympatisují se sociálnými demokraty. Při prvých stávkách na železných drahách i v továrnách jež ještě pořádala organisace sociálně demokra- tická, inženýři všude šli v čele. Co se týče zavražděných Bersa a Neuberg zvlášt, inženýr Taburno o nich vydává svědectv v „Novém Vremeni“: „Byl jsem dobře znám s nebožtíkem Be sem. Byl to člověk nanejvýše slušný, vždycky byl pečliv o dělníky a byl jejich nejlepším za- stancem. A inž. Neuberg byl propuštěn ze slu- žeb Sibirské dráhy za to, že sympatisoval s děl nickým hnutím. A aj, on sám se stal krvavou obětí tohoto hnutí!“ Nezaměstnani petrohradšti také jsou zorga- nisováni. Na ně nejprve padlo podezření, ž Bersa a Neuberga zavraždili. Žádali prý na nich aby dali práci 1500 nezaměstnaným, a oni í měli pouze pro 500, a měli nad sebou městskou dumu, jež vlastně dává práci i peníze. Ale sta- rosta nezaměstnaných, p. Sergěj Malyšev, pro- hlašuje v Rusi, že organisace nezaměstnaných ze zásady je proti vraždění jednotlivců. Jirým slovy: petrohradský proletariát je ze zásady pouze pro vraždění hromadné.
Ing Nezaměstnani Neuberg Malyšev Jirý Praha Rusko Moskva Neuberg Nový Vremit Rus
15 article Ale koho vraždit? Kdo zodpoví tat
Ale koho vraždit? Kdo zodpoví tat otázku? Skutky, vraždy samy isou na ni odpovědi Jde tu o vraždění každého, kdo má lepší kabát, nebo lepší vzdělání, kdo nějaký společenský po- řádek chce a společnou práci nějakou řidí; jde tu o zničení společnosti, o cile pusté anarchie, jíž i sociální demokraté jsou černosotenci. A za takových poměrů Hosudarstvenná du- ma zamítá návrh zákona, aby schvalování ne zákonných skutků podléhalo trestu! Konforence míru v Haagu. Na počátku příšíího týdne odeberou se do Haagu zástupco říše rakousko-uherské na kon- ferenci míru pan z Merev, jakož i ostatní zá- stupci monarchie a jim přidělení funkcionáři. Instrukco pro rakouské delegáty byly již usta- noveny před delším časem a příkazují delegátům, aby jednali v plném souhlasu se stejně smýšle- jicími vládami, zejména aby ve všem s po- lečně sli se zástupei říše německé. V dnešní schůzi sněmovny francouzské po- dává ministr zabraničných věcí Pichon pro- hlášení o postavení Francie vůči haagské konferenci. Francie zejmén chce zasáhnouti do otázky nedotknutel- nosti soukromého majetku na moři.
Pichon Haag Francie
16 article
Dále učiní positivní návrhy k ro z š ! ř en n mezinárodních rozhodčích s oudů- Dle »Echo de Paris« bude se debatovati n konferenci o návrhu argentinského senátor Draga, aby se evropské státy vojen- ským zakročením nemíchaly do jihoamerických záležitost! pro zabezpečení nějakého finančního požadavku. Zdá se však, ze Drago nepo- chodí se svým návrhem, jak by si přál. Vůči pařížskému zpravodaji »Berl. Tag.« vyjádřila se jistá politická osobnost o haagské konferenci takto: »Po Algecirasu vyskytlo se k překvapení mnohých lidí nové ses kupen sympatií národů. Možná, že Han nám připraví podobné překvapení, ačkoli nutno předpokládati, že právě nejdůleži tější národové jsou za jedno ve svých sympa- tiích k mírumilovné tendenci konference. Můžeme očekávati nové úspěchy v otázkách všeobecného humanitního významu a mezinárodního práva.
Paris Drag Berl Han Algeciras
17 article
Arcibiskup proti svobodomyslnému knězi. Arcibiskup v Bamberku zapovědělf ráři Grandingrovi, jenž byl 31. května zvolen jako svobodomyslný kandidát v okresu nailském, aby přístoupil k liberální straně v zem- ském sněmu. Jak se oznamuje z Mnichova, od- pověděl farář Grandinger arcibiskupovi, že vstoupí do sněmu jako »divoký«, ale že podá protest proti arcibiskupovu nátlaku. Grandinger podal žádost k ordinariátu, aby po čas jeho sněmování byl na jeho útraty jmenován výpo- mocný kněz, jako zástupce v jeho faře. »Daily News« pro shodu s Německem. Přední liberální orgán londýnský »D a il News« pojednává o nadšeném přijetí anglických žurnalistů v Německu a dokládá: Německo je ovládáno dvěma city proti Anglii: hlubokou ne důvěrou a upřímným přáním po dobré shodě. Nedůvéra k Anglii je dědietvím po reakcionářské vládě ve Velké Britanii. Nemůže být ihned od- straněna. Německé ob. vatelstvo projevuje vřel přání, aby panovala dohoda a přátelství mezi Německem a Anglií. Je to úkolem všech rozum- ných politiků, aby nepřátelství a nedůvěra byly odstraněny a aby se působilo k zachování svě- tového míru.
Grandingr Bamberk Mnichov Německo Anglie Velká Británie Daily News il News
18 article
Krise portugalská.
19 article
Jak známo, uvádí se dom Miguel de Bra ganzza jako pretendent trůnu portugalského Vévoda de Braganzza žije v Seebensteinu na svém zámku nedaleko Semmerinku. Je plukov- níkem u 7. pluku husarského; je bratrem Mari Terezie, vdovy po arcivévodovi Karlu Ludvikovi. Dom Miguel, starý 54 let, vypovězený z Porlugalska, již jednou odvážil se k tajne
Bro Braganzza Mari Terezia Ludvik Dom Miguel
20 article
v árobuem pr varjis rtani číslo o sobá . . za sh odpoledni . . . . . . . za 2 h Ve slialtách sa vonko anní česlo. sdpetední useravy plati se hotově naplaa Předplzcení a inserty ptijímá v drnini- strace v Marianské ulici s 3. am nasbárejí se tel ridskee tlskárna a oxpediou , Národnich Listá“ Rukopiy so aovraesí
Národnich Listat
21 article
výpravě do své vlasti, kde byl 6 dní, vydávaje se v nebezpečí života. Též jeho syn podnikl podobnou tajnou a dobrodružnou cestu do Portugalska. Oznamuje se, že dom Miguel dostal o svých přívrženců v Portugalsku pokyn, aby byl připraven pro každý případ. Dom Miguel prohlásil, že bude k disposici, bude-li povolán svou vlastí, že však nehledá korunu. Rskouský dvěrz je spřizněn s oběma dynastiemi portugalíkýmá s koburskou i braganzskou a za- chovává úplnou nestrannost. Zajímavý je hlas londýnského »Evening Standardu« o krisí v Portugalsku: »Není dosud známo, co se děje v zákulisl. Ale v Berlíně asi vědí mnoho. Anglie by nemohla lhostejně přihližeti, aby nastal státní převrat v Portu- galsku, jehož král je jejím spojencem a pří- telem«
Miguel Dom Portugalsko Berlín Anglie Porto
22 article Sjezd rakouských ústavů pro zve- lebování živností v Gorici.
Sjezd rakouských ústavů pro zve- lebování živností v Gorici. ODokončent) v sobotu večer byli účastníci sjezdu hosly ob- chodní a živnostenské komory v Gorici v místnostech komorních. Komora pohostila svě hosty s přepychem přímo obdivuhodným. Za povznešené přátelské ná- lady střidaly se četné přípitky a zdravice. Jménem komory oslovil hosty president komory Patrinolli, jměnem města podesta dr. Maraní, jménem vlády hejíman hrabě Attems, za ministerstvo obchodu sta- vební rada Erhard, za ministerstvo kultu a vyučování dv. r. Moller. Dr. Dvořák z Prahy v řeči české a ně- mecké pozdravil účastníky jměnem zemského výbor král. českého a vybídl k jednosvornému jednání pěči o střední vrstvy živnostenské. Dr. Schuster z Prahy přál všem oněm ústavům, které v nej- bližší době teprve budou zřízeny, mnoho zdaru do budoucnosti. Obě oslovení českých delegátů byly pří- tomnými přijaty s opravdovým nadšením a volá ním slávy zlaté Praze. V neděli odjeli účastníci povozem do Mariana, městečka u Gorice k návštěvě školy řemeslnické a družstva. Škola má obor řezbářský, soustružnický truhlářský. Založena byla r. 1880. Nyní navštěvuje 40 záků. Obory na škole pěstované odpovidají řeme- slům zde nejvíce zastoupeným. Vystavené práce svěděily o pokroku a dobrém vedení školy. Škol jest italská. Výklad obstaral ochotně ředitel ústavu. Zajímavé jest v Marianu družstvo „conzorzio indu- striale“. Působí již přes 20 roků. Družstvo toto m veliký význam hospodářský pro celou krajinu, v ní o domácku se pěstuje výroha židlí vyplelaných slámou a rákosím. V družstevní dílně, moderním stroji opatřené hotoví se polotovary k výrobě zidl potřebné. Na výrobu má rozhodně vliv tamní škola.
doktor Maraný Erhard Moller Dvořák Schuster Mariana Mariana družstvo Gorica Praha živnostenský komora
23 article
Ve společné dílně zhotovené polotovary sestavují doma ve svých dílnách truhláři a předávají je ku pletení domáckému průmyslu, v němž dívky jsou za- městnány. Výroba jest ohromná; ročně na 8000 tuclo židlí se rozesílá hlavně do Afriky a Uher. Práci tru- hlářskou zabývá se na 300 lidí, pletením na 200 zen. Ku podivu, jak levně mohou býti židle prodávány. Tucet židli slámou pletených stojí 15 K. Družstve poskytuje velmi krásný pliklad společné svěpomocné činnosti a dále i příklad, jak řemeslo možno výhodně domáckým průmyslem doplniti. Podobné družstvo jest ve Foglianu. „Consorzio cestai“ hotoví zboží košikár- ské. Má 90 členů a rozesíla zboží do celého světa. Také v Praze má své odběratele. Zvláště však zabývá se výrobou košíků a krabic pletených na ovoce, ze- jména cukrované, které jest specialitou v této krajině. Pěstování vrby podmiňuje tuto výrobu. U Sagradu bylo členům kongresu možno spatř zařízení k zavodňování krajiny od Sagradu pře Mariano až k Monfalcone. Zařížení toto, které stálo na 3 mil. korun, odvádí vodu řeky Soči k odvodno- vac m kanálům, aby krajina tato, dosti suchá, mohl býti zavodňována. Současně používá se vody k síl eloktrické, kterou využitkovávají okolní závody jak hrací sily a město Gorice k osvětlení, Zařizení toto, jemuž málokteré jest rovno, bylo účastníkům sjezdu inženýry a dozorci objasněno. Krajina kolem jest pravým rájem. Víno, moruše, zelenina a ovocné stromovi jsou tu domovem. v Gradisku pohostěni byli členové sjezdu na útraty zemského výboru Go- rice- Gradisky.
K Družstve Mariana Gradisky Afrika Uhry Praha Monfalcone Soča Gorica Sagrad kongres gorice zen
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 7. června 1907. H. (Dojmy a rozmary pařížské Je to pořád totéž! Utýrané herky drožkářsk a vylintěné cocotty. Střeštěná vřava na ulicích Kosmopolitská orgie v »Café americaine« neb u »Maxima«. Měně okázalé intimnější a aristo- kraličtějsí five o'elocky neb soupers v elegan- ních barech, kde se scházejí pařižští clubmani s krasavicemi útlého i ctihodného věku. V diva- dlech stále řádí literatura cizoložná a obscénnl, ve Variětéch z nedostatku sensačních atrakcí, zd ne, že ani Yvelta, ani Cléo, ani Otéro již nevábí provozují stále hloupější »revue«, jimž se ob- čvují jen turisté z Bavorska a Patagonie oslněn plepyehem a elegancí veselé Paříže. Toť se roz- umi, že se tančí cake-walke a dívky uvadlý vnad a bohatých, krajkových »dessous« vyhazuí nohy a sukénky do výšky v libezném víření ca- canové čivervlky. Jsou mezi nimi věhlasné tan- čnice, z nichž mnohé mají jména děsivá, kata- strolální, jako: Mlle. Cyclon, Tourbillon, sna i Tavfun, jakož i jména třaskavě, jako proslul Willyova möme Pierota, což asi musí vzbudi ve vznětlivější fantasii závratné představy o výbu- sleh a bouřích vášně... A Etffelova věž do- ninuje ještě stále svou obrovitou nevkusnos a zpupnosti této Paříži fešácké a banální, boule- nardní a modn.
Yvelt Cléo Tavfun Willyův Etffelův Praha Kosmopolitský orgie Bavorsko Patagonie Paříž
25 article
Ale je též Paříž tichá, poetická, soudná. klerž má kouzla objevující se jen milencům krá s zbožným poutnikům umění. Je to Paříž ne- hlučná, jež pracuje a tvoří v dílnách, atelierech, knihovnách a laboratořích, pracuje s energi a nadšením, jaké snad žádné jiné město nedo- vede vdechnouti do ohně mozků vznícených touhou tvořiti. A je to Paříž smavá, snivá, milu jící, jež zná ty nejroztomilejší idyly lásky i man- želství, o nichž nevědí nic ti, kteří piší komedi a romány ze života pařížského. Zdá se mi aspoň, že nikde jsem nepozo- roval spořádanější život rodinný, nežli v Pařiž a to v ovzduší měšťáckém i dělnickém, ve sta- rých vážených domech i v uměleckých domácno- stech, v nichž vládne bohémská volnost a je- jichž jediným požitkem a tmelem je láska příchylnost přátelství dvou lidí, kteří se nahodile setkali. V patřížské rodině poznáváme teplo dů- věrné družnosti její členů. Večery nerozptylují rodiny jako u nás a v Německu, kde dospěli mužstí členové odcházejí do hostinců ado spolků. Pařižan zná kouzlo intimností rodinných přátelských kroužků doma, kolem lampy. Jak Angličan cení si nade vše útulnosti v životě ro- dinném, v sladkém domově, »sweet home« .. A když se jde pobavit, vytáhnou třeba dvě tri rodiny společně do divadla, na nějakou klasi- ckou tragedii do »Théatre Frangais«, nebo n hrůzystrašný a srdcervoucí divadelní krvák »Ambigu«, po případě na uličnickou frašku do »Athenée«, neboť Pařížan je přítelem silných otřesů bránice i nervů. Pak se vesele povečeři ve velkěm restaurantu boulevardním při cikán- ské hudbě. V neděli jede Pařížan, enthusisst přírody, do Saint-Cioudu nebo do některého z rozkošných, zelených údolí na břehu Seiny
Angličan Pařížan Cikán Paříž Německo SaintCiouda zelený údolí Seina Théatre Frangais
26 article Marny.
Marny. Ale v tom křiklavém, hlučivém shonu vel- kých divadel zvláštností, nočních taveren a c- baretů, je málo pravých Pařížanů. Elegantní svět tam zastupují ponejvíce jihoameričtí do- brodruzi a rastagnéři, němečtí komi a agenti, švihácky nastrojení, angličtí bookmakeři a čls- níci na dovolené a ruští velmoži a defraudanti »Folies-Bergěre ? Jak živ jsem tam nevkro čil!« pravil mi známý politik, rozený Pařížan když se mluvilo o této zábavní míslnosti. Avšak Pařížan je nejveselejší kumpán n světě. Rád se směje a nedá si ujít žádné plí ležitosti ke vtipu. Paříž je pořád při dobrém humoru, přee to, že lomozné, nestvůrné »autobusy« otřásaj základy domů a drtí chodce, přes to, že Pauě Bourget nepřestává psáti mravokárné romány proti nevěrecké demokracii a že nezničitelná Sarah Bernhardtová vyhrožuje, že bude hrát Mefista. Ještě nepřešel Paríži smích a lehký vtip. který tryská z veršů Banvillových, září a taně v graciósních malbách Chévretových a bujně. drsně ozývá se v próse Maupassantově. O humor není v Pařiži nouze ani v parl- mentě. Všechno snese Pařížan, jen ne nudu. Kdo ho dovede rozesmát, má panství nad jeho duší, moc nad jeho srdcem. Duch. Voltairů vznáší se stále nad městem světla a svobody Nudný a vážný pedant, škrobený doktrinář, kdyby byl sebe učenějším rhetorem, nemůže podmaniti Paříž, jako takový bystrý humorista
Pařížan Bourget Bernhardtová Mefisto Banvilleův Chévretový Maupassantův Paříž
27 article Ctémencenu.
Ctémencenu. Myslilo se, že s vtipem, sarkasmem a po- směchem dá se v politice provozovat jen opo- sice. Starý Ciémenceau dovede též s humorem vládnout. Ani na vrchole politické moci neopu- stíla jej ta pařížská říznost a posměváčství. Žoviálním nápadem často odzbrojil i své od- půrce. Do nejdivočejší debaty v parlamentu hodí někdy vtip — jako petardu a ve smích je rozmetena nebezpečná mela. Dávný a — silný jeho odpůrce Paul Deschanel za posled- ního útoku krajní levice a středu proti vládě, ve skvělé a vehementní řeči se pustil do Cle- menceaua. Když za bouře pollesku sestupoval s tr- buny stále mladý, štíhlý Deschanel, s nakrouce- ným knírem a kráčel kolem křesla Clémencenu- ova, mohl slyšeti, jak si starý lišák polohlasitě prozpěvoval: »Krásný, mladý kavalíre, pojď jen ke mně, pojď jen ke mně, pojdl« Clémenceau býval lékařem a nejoblíbeněj- ším jeho způsobem léčení bylo, že hleděl udržeti pacienta v optimistické náladě a působil na něj hojívě svou veselostí. Zůstal věren své methodě. Avšak neužívá vtipu svého k léčení, ale splše k zasazování ran svým odpůrcům. Ve vlasti Gallo, kterým — dle slov Gam- bettových — můžete všechno zapovědět, jen ne smích, mají lidé temperamentů bojovných, vzlet- ných a posměváčských největší působivost na dav. Odtud popularita vtipných pamfletistů, no- vinářů, satyriků. Clémenceau byl též politickým pamfletistou, novinářským satyrikem a polemistou podobně jako Rochefort a Drumont. Ale tito dva starí
Deschanel Clémenceau Galla Rochefort Drumont
28 article
žurnalisté podobají se slavným tenoristům, ztra- tivším hlas. Mají jen čestné úspěchy a jen dávní přátelé ostali kolem nich. Bělovlasý Rochefort někdy ještě má záchvaty své bývalé vervy duchaplnosti. Ale není to již onen muž, který mohl rozpoutat revoluci, za nímž šla ulice. De- mokracie i lid odvrátily se od svého bývalého miláčka, který se dostal na stará kolena do společností a ovzduší, kam vlastně patřil jako markýz de Rochefort a bývalý revolucionář stál se paladinem tradic. Ještě horší je úpadek Drumontův, jenž pře 15—20 léty děsil židovstvo celého svěla. Vás- nivý pamfletista antisemitský ztratil voliče i čte- náře, zůstalo mu věrno jen reakcionářs ké klerikální obecenstvo, pro něž vždy pracoval. Jeho role je odbyta. Ale starý soudruh Rochefortův, Clémen- ceau, přes úžasné zápasy a střídavé změny osudu, který ho bezmála již jednou strhl do záhuby, dosud pozvedá svou tvrdou, lysou leb nad davem francouzským. Zůstal věrným věci demokracie a pokroku a dočkal se vitězstvl svých myšlenek. Podlomil moc klerikální ve- Francii. Bývalý lékař, muž vědy, nejpopulárnější řečník meetingů — má v mnohém směru cosi podobného ve své čilosti a ráznosti s nebožtíkem Eduardem Grégrem — nejobávanější debateur sněmovní, statečný zastance práv lidských a m- derních principů politických, filosofických a so- ciálních, stojí v čele Francie, zalím co Roche- fort, obklopený zbytky nacionalistické strany. upadá v zapomen ut.
Rochefort Drumontův Rochefortův Clémen Grégr Francie Roche